Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Vopěnka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve mi dovolte poznámku k panu místopředsedovi. Patnáct sekund navíc svědčí o tom, že ve školství nikdy nepůsobil.

Ale chtěl bych říci toto: Znovu vidím, že jsem vskutku promýšlel vše do všech detailů, protože bych mohl zopakovat vše, co jsem řekl na začátku ve svém projevu. Nic nového zde nezaznělo, než všechny námitky, se kterými jsem zde bojoval a vnitřně bojoval.

Nejdříve ovšem technická záležitost: Pan poslanec Štrait chtěl měnit datum vstoupení zákona v platnost. K tomu bych chtěl pouze říci, že z technických důvodů nejbližší možné datum je 15. září. Na všech školách probíhá ještě opravné řízení. Studenti, kteří propadnou, a studenti, kteří jsou přijímáni na školy, musejí znovu žádat, aby se jejich záležitosti přezkoumaly. Musí to udělat ještě stará škola. Kdybychom zřídili nové školy, ještě než k tomu dojde, nastaly by zmatky. Kdyby to nebylo před prázdninami, mohlo by to být dříve, ale přes ty prázdniny to bohužel takto vypadá.

Chtěl bych říci jednu věc: Vy byste všichni, jak jsem vás zde slyšel, byli rádi, kdybych vám mohl dát jistotu, že všechny univerzity, které chceme zakládat, budou dobré a že žádná z nich nebude špatná. Kupodivu tuto jistotu můžete zaručit pouze vy, poslanci tohoto parlamentu. Musíte zajistit /a myslím. že to je ve vašem zájmu/, aby tento stát měl takové zákony a byl řízen přes takový tržní mechanismus, aby škola byla buďto dobrá, anebo žádná. Musíme zajistit takový tržní mechanismus na vysokých školách, aby špatná škola automaticky odpadla.

Já bych se možná spíše zmínil o tom, co hodláme k této věci učinit, abyste viděli, že neleníme.

Několikrát zde bylo řečeno, že student by si na vysoké škole měl platit školné. Samozřejmě toto není vyvoláno tím, že bychom chtěli studenta vykořisťovat, je to způsob, jakým je možno vysoké školy skutečně dokonale hodnotit a jak je můžeme navíc i financovat. Experti Světové banky nám tento systém poradili a my se ho budeme pokoušet uvést do života. Tam, kde student bude ochoten vložit korunu, by stát dal, dejme tomu, sto korun. To je jediný rozumný způsob, jak rozdělovat peníze na vysoké školy. A tam, kde student nevloží nic, tam ani stát nedá nic. Myslím, že to je skutečně rozumné, a že bychom k tomu časem měli dospět.

Ale nemůžeme to udělat hned, protože to závisí na vybudování sociálního systému, aby i nadaní studenti, kteří ani tu korunu nebudou mít, mohli dostat stipendia, aby jim banky byly ochotny půjčovat na studium peníze, které studenti potom budou vracet. Tak daleko zatím nejsme, ale máme v úmyslu takovým způsobem pracovat.

Samozřejmě nemůžeme ani zaručit, která škola by měla co učit, ani to, která odbornost se tam měla vychovávat. To je záležitostí škol. Budou to muset dělat podle toho, jaký odbyt pro studenty budou mít.

Dnes jsme bohužel v situaci staré, kdy si studenti myslí, že ať se přihlásí na jakoukoliv školu, že to má smysl. Já jsem o tom už mluvil, že to musí přestat, studenti si budou školu vybírat a nebo, jak říkala dr. Ryšlinková, školy budou muset o studenty bojovat. To je cíl, ke kterému směřujeme. Ale toto nemůže udělat ministerstvo školství samo a nemohou a bohužel možná ani nechtějí udělat vysoké školy, pokud neuděláme takové zákony, které nám umožní, aby se ty vysoké školy nepřetržitě obměňovaly. To je to, po čem já volám už delší dobu, zatím bezvýsledně, pomáhají mně v tom studenti - poslanci FS, aby už jednou bylo jasně řečeno, že být učitelem na vysoké škole není záležitost na trvalo, ale že toto místo musí být nepřetržitě podrobováno konkursnímu řízení po určitém období tří nebo pěti let, to už je detail. Věřím, že český parlament i když je to bohužel záležitost FS, nikoliv ČNR v tomto směru prospěje vysokým školám, jestliže takovouto záležitost umožní. Zatím to naráží na zákoník práce a je velmi obtížné někoho z vysoké školy dostat, jestliže se na vysokou školu nehodí. Musíme mít zákony, které umožní obměnu a soutěž na vysokých školách. Ale především jsem chtěl říci, že se musíme vrátit do Evropy, ale ne do Evropy z doby před válkou, do Evropy, jaká je teď. A tam je takovýhle systém univerzit. To nejdůležitější bych chtěl znovu zdůraznit - tyto školy nezřizujeme pro profesory, zřizujeme je pro studenty. A ti studenti musejí mít stejnou šanci jako mají studenti na Západě, musejí to být zase absolventi univerzit, protože na Západě na horších univerzitách nedívejme se na ten Západ takovým způsobem, jakým jsme se kdysi dívali na Sovětský Svaz - mají studenti tyto možnosti. Musíme vstoupit do takové Evropy, jaká je teď, to znamená i s těmi univerzitami, jak teď jsou. Budoucnost našeho státu se nenaplánuje na žádném ministerstvu, ani v parlamentě. To budou dělat totiž ti studenti na vysokých školách. Tím, že se budou navzájem stýkat, navzájem ovlivňovat. Tam se musejí tříbit myšlenky. My musíme k tomu dát možnost, aby se něco takového mohlo uskutečnit. Vysokoškolský duch nepanuje dosud ani na školách klasických, ani na Univerzitě Karlově. Proto si myslím, že musíme především naše zákonodárství změnit takovým způsobem, abychom toto docílili. Zatím nám to bohužel zákony neumožňují.

Nechci zde již odpovídat na jednotlivé dotazy, protože jsem v podstatě se o všem zde již zmínil. Nejde o to, zda na ty regionální univerzity budou vědci chtít jít, zda se jim to bude líbit. .Spěje to k tomu, že oni tam budou muset jít, protože ta místa jinde nebudou. Takže tlak na ty univerzity nastane i z té akademie, protože lidé, kteří se tam nebudou moci uplatnit - a budou to lidé vysoce kvalitní - se budou na venkovské univerzity tlačit. Takto ta situace nakonec dopadne. Jedině zase potřebujeme mít zákony, které umožní, aby se ten lepší člověk dostal na místo, které zastává ten horší. To je náš problém. Jediný problém, který musíme vyřešit.

Chtěl bych vás znovu poprosit na závěr, abyste neuzavírali možnosti, ale otevírali je. Víc tento parlament v této době a nic lepšího ani udělat nemůže. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím společnou zpravodajku paní poslankyni Moserovou, aby se ujala slova.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Vážený pane před sedající, váženi přítomní, v rozpravě o tomto návrhu zákona vystoupilo 29 poslanců, to znamená 29 příspěvků, ale z toho, jestli to správně sleduji, vyplynulo 5 nebo 6 pozměňovacích návrhů. Dovolila bych si přečíst ty poslance. jejichž diskusní příspěvek vyústil v konkrétní pozměňovací návrh. Byl to příspěvek poslankyně Krejčové, příspěvek poslance Ježka, o tom už se hlasovalo, příspěvek poslance Čecha, příspěvek poslance Štraita a poslance Květa - domnívám se, že to je vše. Pokud jsem pominula někoho, jehož příspěvek vyústil v konkrétní pozměňovací návrh, prosím, opravte mě. Já jsem pochopila pouze tyto konkrétní pozměňovací návrhy.

Mohu opakovat pouze to, že všechny výbory, které návrh zákona projednávaly, doporučily České národní radě, aby vládní návrh schválila. Dovolím si dodat jednu drobnou informaci, kterou nepovažuji za rozhodující, ale protože tady padlo už vše, jenom toto ne, ráda bych upozornila na to, že jsem v té paradoxní situaci, kdy lidé, kterým bylo zabráněno v minulosti učit z důvodů ideologických, politických a kteří získávají učitelské tituly dnes, v pokročilejším věku, mají snažší přístup na nově zakládané fakulty než na ty kamenné. Totéž platí o pracovnících z vědeckých pracovišť. Vědci, kteří se zabývali také výukou, kteří ale nemohli být učiteli, teď, když mají otevřené dveře k učitelskému povolání, těžko nacházejí uplatnění na kamenných fakultách, které se jim brání a nacházejí uplatnění na těch nových. To jenom jako ilustrace. Opakuji, že všechny výbory, které návrh zákona projednávaly, doporučují návrh zákona schválit.

První pozměňující návrh podala paní poslankyně Krejčová a to vtom smyslu, že navrhuje návrh zákona odmítnout, podobně jako poslanec Dobal.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Paní zpravodajko, já bych tento návrh nepovažoval za návrh pozměňující, ale za návrh, který se projeví hlasováním. Přimlouval bych se za to, abychom se zabývali pouze návrhy, které byly skutečně pozměňují, doplňující. Podotýkám, že ve společné zprávě žádný konkrétní pozměňující, či jiný návrh není. Takže bychom se zabývali jen návrhy vzešlými z pléna.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Dále podal pozměňující návrh poslanec Čech, který žádal, aby nějakým způsobem byla začleněna do usnesení nebo do doporučení možnost omezení funkce vysokoškolských učitelů. Domnívám se, že to bylo v tom smyslu , aby ministerstvo školství prověřovalo kvalitu vysokoškolských profesorů, eventuálně mělo možnost zasahovat tam, kde shledají kvalitu nedostatečnou. Myslím, že pan ministr dostatečně vysvětlil, že zákoník práce a stávající vysokoškolský zákon to nedovoluje. Domnívám se, že naopak řešení, které navrhl poslanec Květ i pan ministr, a to aby byla vyvinuta iniciativa směrem k Federálnímu shromáždění a k podpoře úsilí studentů k novelizaci vysokoškolského zákona, kterou by bylo dáno, že smlouvy s vysokoškolskými učiteli se budou uzavírat na dobu určitou, že toto řešení by bylo mnohem účinnější. Táži se pana poslance Čecha, zda trvá na svém návrhu. (Netrvá.) Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Můžeme pokročit k dalšímu návrhu.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Pak byl návrh pana poslance Štraita k § 7 návrhu zákona, aby den účinnosti byl stanoven na 1. 9. 1991 .

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Trvá pan poslanec Štrait na svém návrhu? (Poslanec Štrait: trvám.)

Domnívám se, že je všem srozumitelný návrh změny, který se týká § 7, jenž - pokud jde o návrh - zní. "Tento návrh nabývá účinnosti 28. září 1991." Návrh změny směřuje ke dni účinnosti 1. září 1991.

Kdo je pro tento návrh změny, nechť zvedne ruku. 28. Děkuji.

Kdo je proti? 92. Děkuji.

Se svolením sněmovny nebudu dále nechávat hlasovat o tom, kdo se zdržel hlasování, protože je zřejmé, že návrh nebyl přijat. Prosím paní zpravodajku, aby pokračovala.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Pak je zde návrh poslance Květa, který není přímo ke znění zákona. Doporučuje doplnit, bude-li schválen návrh zákona, doporučení české vládě, kterým by bylo podpořeno úsilí studentů k novelizaci vysokoškolského zákona, dále doporučení, které by garantovalo, že zakládání nových fakult bude nějakým způsobem limitováno, hlavně akreditační komisí, a který dále žádá, aby vláda dále podporovala přijetí garance univerzit stávajících nad nově vznikajícími, dále doporučoval, aby v případech, kdy celá výzkumná pracoviště Akademie věd přejdou k nově vytvářeným fakultám, byly delimitovány prostředky i personál na příslušné fakulty.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Než dám slovo panu ministrovi Vopěnkovi, který o ně požádal, dovolte, abych uvedl svůj názor, že se nejedná o návrh změny vládního návrhu zákona. Pokud by pan poslanec Květ chtěl, aby bylo dosaženo usnesení sněmovny v tomto směru, musel by dát návrh na rozšíření pořadu této schůze. Prosím pana poslance Květa o stanovisko.

Poslanec Jan Květ: Radil jsem se o postupu s panem dr. Ledvinou. Ten radí tento postup: K projednávanému zákonu může sněmovna přijmout usnesení o dvou bodech.

Prvním bodem by bylo schválení či neschválení návrhu zákona.

Druhým bodem by bylo schválení či neschválení - případně po rozpravě - návrhu doporučení vládě ČR z této schůze. Nebylo by tedy nutné rozšiřovat program schůze Bylo by to možné učinit jako součást usnesení k tomuto bodu.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Já jsem toho názoru, že by to třeba bylo, protože tímto bodem tohoto pořadu schůze bylo schválení vládního návrhu zákona. Vše další je možné, ale je třeba, aby to podlehlo hlasování sněmovny, zda si přeje rozšíření pořadu této schůze.

Je možné, pane kolego, učinit nejdřív předmětem jednání schválení návrhu zákona a potom váš návrh? (Poslanec Květ: Souhlasím.)

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Prosím paní zpravodajku, aby pokračovala.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Pane předsedající, nebylo dalších pozměňovacích návrhů.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o vládním návrhu zákona s tím, že nebudeme hlasovat o obvyklém dovětku, že schvalujeme vládní návrh zákona ve znění společné zprávy výborů (podle sněmovního tisku 346), poněvadž tam není žádných navrhů změn.

Budeme tedy hlasovat o tomto: Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o zřízení Slezské univerzity...

Poslanec Oldřich Kužílek: Dámy a pánové, chci upozornit, že pan poslanec Jakl přednesl návrh, aby se o jednotlivých částech hlasovalo odděleně podle § 26 jednacího řádu.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Já jsem v době přednesení tohoto příspěvku zde nebyl, ptám se proto paní zpravodajky, zda tomu tak je? S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vondráček.

Poslanec Josef Vondráček: Přednesl jsem protinávrh, aby se hlasovalo en bloc.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Pan poslanec Vondráček říká. že podal návrh, aby se hlasovalo en bloc. Prosím paní zpravodajku.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Je tomu tak. Pan poslanec Jakl to skutečně řekl. Když jsem rekapitulovala jména těch, kdo podávali pozměňovací návrhy, tento příspěvek mi unikl, čekala jsem, kdo se přihlásí, že jsem ho vynechala.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Nejlépe tuto situaci vyřešíme tím, že budeme hlasovat, což ostatně podle jednacího řádu musíme.

Kdo je pro návrh pana poslance Jakla hlasovat, pokud jde o zřízení jednotlivých univerzit, jednotlivě, nechť zvedne ruku. 19. Děkuji.

Pokud sněmovna souhlasí, nenechám dále hlasovat, kdo je proti a kdo se zdržel, protože tento návrh nebyl zřejmě přijat.

Můžeme tedy hlasovat o vládním návrhu zákona. Jsou nějaké námitky nebo další pozapomenuté návrhy změn? (Nebyly.) Pokud nikoli, budeme hlasovat.

Kdo je pro vládní návrh zákona ČNR o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity J. E. Purkyně a Ostravské univerzity, podle sněmovního tisku 324, nechť zvedne ruku. 109. Děkuji.

Kdo je proti? 18.

Kdo se zdržel hlasování? 28. Děkuji.

Vládní návrh zákona byl tedy přijat. (Bouřlivý potlesk.) Děkuji panu ministrovi, děkuji paní poslankyni Moserové.

Nyní podle našeho společného slibu poslanci Květovi budeme hlasovat o jeho návrhu na rozšíření pořadu schůze. Navrhuji, abychom to učinili teď, neboť věcně jeho návrh souvisí s bodem, který byl právě projednán.

Má někdo zato, že je třeba jeho návrh ještě jednou přednést?

Pan ministr Vopěnka si přeje promluvit.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Vopěnka: Jen faktickou poznámku, pane poslanče. Jde o novelu zákoníku práce, nikoli vysokoškolského zákona, proto je s tím taková komplikace a tak to legislativa FS koncipovala. Návrh studentů je na změnu zákoníku práce.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana poslance Květa, zda si přeje odůvodnit svůj návrh, resp. navrhnout rozšíření pořadu schůze, o čemž se hlasuje bez rozpravy, to předesílám.

Poslanec Jan Květ: Pane předsedající, k připomínce pana ministra Vopěnky jsem při formulaci svého návrhu přihlížel. Návrh je širší a obsahuje i jiné body než tu otázku, o které se pan ministr zmínil. Proto bych svůj návrh rád přednesl a dal jej sněmovně k posouzení.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, prosil bych však, když budeme hlasovat o rozšíření počtu schůze, abyste parafrázoval svůj návrh o čem budeme hlasovat a potom abyste ho přednesl. K čemu tedy směřuje váš návrh na rozšíření počtu schůze.

Poslanec Jan Květ: Tento návrh směřuje k tomu, že Česká národní rada by měla podpořit stanovisko akreditační komise vlády k nově zřizovaným univerzitám a učinit vládě České republiky několik doporučení, která by měla napomoci rozvážnému postupu při zřizování nových fakult a univerzit a pomoci vládě postupovat tak, aby byla zajištěna dobrá úroveň těchto vysokých škol.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Je zde tedy návrh pana poslance Květa na rozšíření pořadu dnešní schůze a prosím tedy, kdo je pro rozšíření počtu schůze v právě předneseném slova smyslu, nechť zvedne ruku.

Hlasuje se. 39.

Kdo je proti? 30.

Kdo se zdržel hlasování? 46. Návrh nebyl přijat. Pokračujeme ve schváleném pořadu dnešní schůze, a to bodem jímž je

Z pověření vlády České republiky nám předložený materiál odůvodní ministr financí Karel Špaček, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl jsem pověřen vládou České republiky, abych zdůvodnil návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 1990. Je to důležitý dokument, který ukazuje, jak vláda České republiky naplnila zákon České národní rady o státním rozpočtu na r. 1990 a jak hospodařila v rámci svých zákonných oprávnění.