Toto vše mě vede k přesvědčení, že na třetí dotaz mé interpelace mi vlastně nebylo vůbec odpovězeno.
K odpovědi na čtvrtý dotaz nemám co dodat, snad jen to, že jsem rád té shodě okolností, která vedla k tomu, že bezprostředně po mé interpelaci se vše v Jičíně urovnalo.
Odpověď na poslední dotaz, kterou mi pan ministr poskytl, ale kterou jsem já sám nepožadoval, rovněž nemohu přijmout. Neřekl jsem ve svém vystoupení, že znám všechny informace, na jejichž základě jste se, pane ministře, rozhodoval. Řekl jsem pouze, že ty důvody, které jste uvedl, jsou nepravdivé. Zvláštnost celé situace vidím v tom, že ač jste nemusel nic uvádět, uvedl jste, jak tvrdíte z řady důvodů, právě ten, který je založen na zcela nepravdivé informaci, která vám byla poskytnuta. Toto byla příčina, proč jsem o této záležitosti vůbec na plénu hovořil. Myslím si totiž, že naprostá většina z těch desetitisíců učitelek a učitelů základních a středních škol i ostatní školská veřejnost si ani v nejmenším nezaslouží ministerstvo, kde někteří náměstkové a ředitelé odborů lžou, podvádějí a záměrně uvádějí jiné osoby v omyl. Jako písemné doklady toho, co jsem zde právě řekl, si dovoluji uvést:
1. zápis o výsledku jednání konkursní komise pro výběr do funkcí ředitelů školských úřadů a vedoucího školní inspekce v okrese Jičín,
2. spis ministerstva školství č.j. 15720/90-22,
3. dopis ústředního školního inspektora České republiky ze dne 14. 5. 1991 panu Miroslavu Procházkovi do Nové Paky, 4. první stránku zápisu z porady vedení ministerstva dne 4. 4. 1991, bod 1a,
5. spis ministerstva školství č.j. 16327/91-22,
6. kopii článku "Školství: zase zataženo" deníku Práce ze dne 17. 5. 1991,
7. spis ministerstva školství č.j. 1135/91-10.
Kromě posledně jmenovaného spisu mi všechny byly vydány jako kopie, tento poslední nikoliv.
Do tohoto rámce pak zcela logicky zapadají polopravdy a licitace náměstka ministra školství s termíny předložení návrhu nové vzdělávací soustavy, jak to bylo předvedeno na zasedáních výboru pro vědu, vzdělání a kulturu v minulém týdnu.
K odpovědi na interpelace, jak je předložena ve sněmovním tisku 288A, doporučuji přijmout odmítavé stanovisko s tím, že by měla být tato odpověď ústně doplněna již na příští plenární schůzi, která začne buď dnes, nebo zítra včetně ústní podoby zprávy, o kterou žádal výbor pro vědu, vzdělání a kulturu v dopise své předsedkyně ze dne 27. 6.
Citované kopie spisů, dopisu a článku
bych předal paní předsedkyni Moserové,
předsedkyni výboru pro vědu, vzdělání
a kulturu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kozlovi. Do rozpravy, kterou tímto otevírám,
se přihlásil pan ministr Petr Vopěnka.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si vznést otázku, zda se jedná o interpelaci novou, nebo zda jde o vyjádření interpelace původní.
Pokud se týká původní interpelace, doplním ji okamžitě.
Za prvé: otázka delimitace pracovníků správ na školské úřady. Touto otázkou a těmito delimitacemi byl pověřen tehdejší náměstek Kozel, aby zařídil propuštění ještě těch inspektorů, kteří na těchto, školských správách působili, těch starých struktur, abychom mohli převzít nová místa a znovu si je obsadit. Protože tuto věc neprovedl, stejně jako řadu dalších záležitostí, odvolal jsem ho z funkce náměstka ministra školství.
Když jsem v únoru viděl, jak situace vypadá, rozhodl jsem se pro druhou alternativu, to znamená převzít pokud možno všechny pracovníky na školské úřady, které můžeme, vzhledem k tomu, že jsme si potřebovali zajistit delimitaci finančních fondů a také fondy na výplaty a postupně uložit ředitelům školských úřadů, aby propustili nevhodné a zaměstnali na jejich místech lidi vhodné, které sami uznají za nejlepší pracovníky. Vím, že se tím celá záležitost zdržela.
Co se týká školské inspekce. Školská inspekce je něčím naprosto jiným a bude něčím jiným než za minulého režimu, než jak učil na Pedagogické fakultě pan prof. Sýkora, kterého týden po 17. listopadu studenti vyhnali. Pane doktore, jestli se nemýlím, vy jste jeho žák. Školská inspekce je orgán, na jehož fungování bude skutečně záležet velmi podstatně, jak školství bude vypadat. Proto jsem rozhodl, aby výběr vedoucích školních inspektorů byl prováděn odpovědně. Můj napadnutý výrok, že raději budu rok bez inspektora, než aby tam seděl inspektor špatný, jako byli v minulé době, byl pochopitelně poněkud nadnesen, ale stalo se tak pouze na některých místech. Myslím, že pouze pět míst se mi nepodařilo na některých okresech obsadit. Jinak místa vedoucích inspektorů jsou obsazena.
Pokud mám výčitky v tom směru, že nebyla inspekce obsazena řádně, tak jenom proto, že jsem měl původně v úmyslu všechny inspektory si osobně přezkoušet, zda jsou schopni tuto funkci vykonávat. K tomu jsem, bohužel, neměl dostatek času. Lituji toho. Inspektor musí být člověk, který ovládá všechny předměty, jejichž inspekci bude provádět, aby se nám nestalo to, že nám budou zase učit takové věci, jako že dříve lidé žili v jeskyních a za socialismu v panelácích, nebo že jsme si dříve mysleli, že Země je středem vesmíru, a dnes víme, že středem vesmíru je Slunce apod. Musíme mít inspektory, kteří tyto věci budou uvádět na pravou míru a budou nám dávat informace, jak to ve školství vypadá. Co se týká nové vzdělávací soustavy, myslím, že na ní pracuje. Pan náměstek Kozel měl za úkol tyto práce rozběhnout. Když již nebyl náměstkem a byl ve funkci mého poradce, měl na tom pracovat. Elaborát, který v této věci vypracoval, nestojí za řeč. Jsou ale jiné iniciativy, které na tomto úkolu pracují, které vznikly na řadě míst spontánně. Např. velmi krásnou vypracovanou soustavu podala iniciativní skupina Jednoty československých matematiků a řada dalších.
To jsou věci, na které jsem chtěl odpovědět. Chtěl bych ještě říci, že celé obsazování okresních školských úřadů nebylo věcí jednoduchou, věděl jsem, že narazíme v řadě míst na potíže. Jsem ovšem rád, že ve většině úřadů, pokud jsem mohl zjistit, máme v čele těchto úřadů skutečně lidi odpovědné, na které je spolehnutí. Jsem přesvědčen, že i místa vedoucích školských inspektorů jsou ve většině případů takto obsazeny. Tam, kde se nám to nepovedlo, nevylučuji, že takové případy mohly nastat, provedeme výměnu během 1/2 roku, tuto výměnu bude již možno udělat snadněji a také důvody, proč někde vyměnit některého ředitele nebo inspektora budou jasné, protože svoji způsobilost ukáží při výkonu své funkce a ne na základě posudků, které jsme dostávali do konkurzních komisí.
To jsou tedy odpovědi na dva dotazy, které zde byly
vzneseny. K rozšíření interpelace se
zatím nehodlám vyslovovat - pokud pan poslanec chápe
tuto záležitost jako rozšíření
interpelace, odpovím zase v předepsané lhůtě.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Vopěnkovi. Kdo se dále hlásí
do rozpravy? Pan poslanec Kozel.
Poslanec František Kozel: Vážené
dámy, vážení pánové, je
mi líto, že celá diskuse sklouzla na osobní
invektivy. Nebudu se vyjadřovat k odpovědi věcně.
Dovolil bych si ale ocitovat ze stenozáznamu z 22. května
1991 to, co řekl pan ministr Petr Vopěnka o mojí
interpelaci: "Chtěl bych přiznat, že došlo
ke zmatkům při uvádění zákona
o státní správě ve školství
do života, protože tyto zmatky způsobil můj
tehdejší náměstek dr. Kozel, kterého
jsem na základě jeho nekompetentních rozhodnutí
odvolal z funkce. Všechny věci mohu písemně
doložit a ve stanovené lhůtě je také
doložím." Nic takového se však nestalo,
doposud nebylo nic doloženo. Přibyly jen nové
osobní invektivy. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kozlovi. Zdá se, že již nikdo nechce v rozpravě vystoupit, takže rozpravu končím. Na základě toho, co zde zaznělo z úst interpelujícího se domnívám, že musím vznést návrh na usnesení v tom negativním slova smyslu. Přednáším tedy návrh na toto usnesení:
Česká národní rada nesouhlasí s odpovědí na interpelaci uvedenou ve sněmovním tisku 288 a.
Kdo s tímto usnesením souhlasí, nechť zvedne ruku? 41.
Kdo je proti? 23.
Kdo se zdržel hlasování? 43.
Návrh na usnesení, jak jsem jej přednesl, nebyl přijat.
Učiním druhý pokus s návrhem na usnesení: Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci, uvedenou ve sněmovním tisku 288 a.
Kdo s takto formulovaným usnesením souhlasí, ať zvedne ruku? 39.
Kdo je proti? 25.
Kdo se zdržel hlasování? 45.
Ani tento návrh na usnesení nebyl přijat. O odpovědi na interpelaci platí to, co o předešlé, že rozhojňuje řady těch, ke kterým jsme se nevyjádřili.
Budeme pokračovat a projednávat odpověď ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala, poslanci Zdeňku Bártovi ve věci jeho ústní interpelace ve věci znečišťování životního prostředí výrobou kordů SKZ Lovosice tisku 283 je uvedena pod označením 18 107. Odpověď ministra Dejmala je uvedena v tisku 283 e. Na tuto interpelaci zaslal také odpověď ministr průmyslu Jan Vrba. Odpověď ministra Vrby se předkládá jako sněmovní tisk 283 f.
Prosil bych službu, aby zajistila přítomnost
pana poslance Bárty. Mezi tím bych se chtěl
ještě zeptat, jaký je osud skupiny, která
připravuje volby místopředsedy. Ještě
se hlásí pan ministr Ježek.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, vážená Česká
národní rado, česká vláda se
velmi operativně rozhodla, že bude reagovat na návrh
pana poslance Bezděka, rozšířit kandidáty
na funkci místopředsedů Fondu národního
majetku, o dva kandidáty, a sice o pana ing. Miroslava
Nejeschleba, CSc., proděkana fakulty Vysoké školy
báňské v Ostravě, o pana ing. Otu
Jurečku, CSc., ředitele Investiční
banky v Ostravě. Prosil bych pana poslance Bezděka,
aby nám řekl něco více o těchto
kandidátech, aby mohli být ještě zařazeni
na kandidátní listinu do voleb.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane ministře, děkuji za vaše vystoupení, nicméně bude zřejmě muset zasednout vláda (ministr Němec: již zasedla), tedy to je již dohodnuto. Jde tedy o to, aby pan poslanec Bezděk představil tyto dva kandidáty sněmovně. Musím se ovšem dotázat, protože sněmovna dostala o prvních dvou kandidátech písemnou zprávu, zdali i tato zpráva o dalších dvou kandidátech bude vyžadována písemně, nebo zdali se spokojíte s ústní zprávou jak by ji přednesl pan poslanec Bezděk. Myslím, že bude nejjednodušší, když dám o tom hlasovat.
Kdo souhlasí s tím, aby u dvou kandidátů, jejichž jména přednesl pan poslanec Bezděk, se sněmovna spokojila pouze s ústní informací, nechť zvedne ruku? 92, to je většina. Domnívám se, že nemusíme dále hlasovat a že se spokojíme s tím, že pan poslanec Bezděk nám přednese informaci o dalších dvou kandidátech ústně.
Pak bych se chtěl zeptat, zdali je volba připravena
(ano). Čili po informaci pana poslance Bezděka bychom
přerušili naše jednání a provedli
volbu a po 30 minutách se potom vrátili.
Pan Jiří Botur: Na základě
vašeho rozhodnutí začnete tisknout hlasovací
lístky.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dobře. Tím jsme se v podstatě rozhodli, že budeme počítat se čtyřmi kandidáty, protože je to záležitost vlády a vláda se rozhodla rozšířit svůj návrh o další dva kandidáty. Takže Kancelář v této chvíli může připravovat hlasovací lístky se čtyřmi jmény. Prosím, až bude toto zajištěno, abych dostal zprávu, že můžeme přistoupit k hlasování. Myslím si, že bude vhodnější, když si charakteristiky vyslechneme až před hlasováním, nikoliv teď. Teď bychom se věnovali projednávání interpelací. Je s tím souhlas? Myslím, že ano.
Budeme pokračovat v projednávání interpelace
pana poslance Bárty. Pan poslanec Bárta není
přítomen, takže budeme pokračovat v
projednávání další interpelace,
kdy na poslední schůzi jsme odložili na žádost
interpelujících poslanců projednání
odpovědi ministra zemědělství Bohumila
Kubáta poslancům Jiřímu Hájkovi
a Michalu Krausovi na jejich interpelaci ve věci dalšího
řešení používání
ochranné známky pivovaru Samson v Českých
Budějovicích - tisk 150 s tím, že pan
ministr nabídl oběma poslancům v této
věci schůzku k objasnění všech
souvislostí. Odpověď byla předložena
jako tisk 150 A. Ptám se pánů poslanců,
zdali dnes můžeme tuto záležitost projednat
a zdali považují odpověď za uspokojivou.
Pan poslanec Kraus se ujme slova.
Poslanec Michal Kraus: Vážené dámy
a pánové, s panem ministrem Kubátem jsme
se dohodli, že najdeme vhodný termín, kdy za
účasti expertů projednáme tuto otázku.
Zatím jsme se nesešli, takže navrhuji, abychom
znovu toto projednali až se pan ministr a experti s námi
sejdou a celou otázku projednáme.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krausovi. Myslím, že jeho návrh budeme akceptovat.
Vzhledem k potřebě ujasnit si další okolnosti, jsme na žádost pana poslance Stodůlky opětovně odložili projednání odpovědi ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj Karla Dyby na interpelaci poslance Zbyška Stodůlky na vládu České republiky ve věci odstranění negativních dopadů způsobených v pohraničním území mezistátní dopravou osob a zboží - by to tisk 186. S odpovědí pana ministra Sokola byl již na 18. schůzi vyjádřen sněmovnou souhlas. Nyní jde o to, uzavřít také odpověď pana ministra Dyby, která byla předložena jako tisk 186 A.
Nevím, zdali je pan poslanec Stodůlka připraven na schůzi. Předpokládám, že některý z jeho pánů kolegů pana poslance přivede. (Poslanec Foniok sděluje, že poslanec Stodůlka zasedá ve vyšetřovací komisi.).
Zopakuji to - předseda klubu říká, že poslanec Stodůlka je člen vyšetřovací komise, která v tuto chvíli zasedá a že žádný z jeho kolegů z poslaneckého klubu nedostal od pana poslance Stodůlky pověření jeho jménem zaujmout k odpovědi pana ministra Dyby stanovisko. Domnívám se, že malou chvíli vyčkáme, zdali se podaří pana Stodůlku přivést. Myslím si, že nám velice usnadní, když přečtu jména poslanců, které jsou uvedeni v prezidiální zprávě jako další.
Dále by se měla projednávat interpelace pana poslance Giňi, pana poslance Loma, pana poslance Zemana, pana poslance Rudolfa Duška a Karla Fonioka, pana poslance Duška, pana poslance Zemana, Květa, Zahradníčka, pana poslance Hrazdíry, odpověď panu poslanci Milanu Tatárovi, panu poslanci Bezděkovi, panu poslanci Vácovi. To jsou jména těch, kteří by v nejbližší době neměli opouštět sněmovnu, abychom se rychleji dostali k probrání spleti odpovědí na interpelace.
Vzhledem k tomu, že pan poslanec Stodůlka dosud nepřišel, budeme pokračovat. Předpokládám, že pan poslanec Giňa je přítomen. Není rovněž přítomen. Takže pan poslanec Lom je přítomen.
Ministr zdravotnictví Martin Bojar odpověděl poslancům Petru Lomovi a dalším na jejich interpelaci ve věci zajištění zdravotních prohlídek a lázeňského léčení příslušníků III. odboje bývalých politických vězňů a persekuovaných příslušníků západních armád - je to tisk 258. Odpověď se předkládá jako tisk 258 A.
Připomínám, že tuto interpelaci jsme projednávali již na minulé schůzi. Pan poslanec Lom zde za skupinu poslanců vyjádřil připomínky a navrhl vyslovit nesouhlas s odpovědí. Při hlasování jsme se ovšem nedopracovali ani souhlasného, ani zamítavého stanoviska a věc jsme odložili na tuto schůzi.
Zeptám se tedy pana poslance Loma, zdali došlo mezi
19. a 20. schůzí k takovému posunu ve vyjasnění
stanovisek, který by nám umožnil interpelaci
na základě zaslané odpovědi uzavřít.
Prosím, slova se ujme pan poslanec Petr Lom.
Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, ke konkrétním
jednáním nedošlo, ale předpokládám,
že při příštím pohovoru
s ministrem zdravotnictví ČR se budeme snažit
najít nějaké cesty jak vyhovět smyslu
interpelace tak, jak jsem žádal při posledním
sezení.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Lomovi. O slovo se hlásí pan ministr
zdravotnictví Bojar.
Ministr zdravotnictví Martin Bojar: Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, když dovolíte, rád bych odpověděl na tuto interpelaci, protože jsem teprve dnes odeslal faxem odpověď jak panu poslanci Lomovi, tak paní předsedkyni Burešové z toho důvodu, že jsme ještě minulý týden řešili některé záležitosti.
Je tedy možné, abych interpelaci vyřešil ústně. Písemná forma byla zaslána. Je to tedy možné?
(Kasal: v zásadě ano).
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych se krátce vrátil k interpelaci, kterou jsme se zabývali při minulé schůzi ČNR a týkala se otázky poskytování a zajišťování preventivních prohlídek a lázeňské péče účastníkům III. odboje. Provádění preventivních zdravotních prohlídek účastníků odboje bylo ministerstvem zdravotnictví ČR organizačně zajišťováno podle metodického návodu č. 11 z roku 1984. Metodický akt ministerstva byl dosud značně mechanicky vztahován pouze na osoby mající osvědčení podle zákona 255/46 Sb., to jest na účastníky tzv. II. odboje. V zájmu vyhovění požadavku, který byl uveden v námětu poslanců ČNR v interpelaci ze dne 19. března 1991, jsem doporučil všem okresním úřadům, aby za účastníky odboje z hlediska preventivní léčebné a lázeňské péče byli pokládáni občané, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 zákona 87/91 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Tedy provedli jsme to, co nám doporučovali poslanci. Po konzultacích s právníky jsme usoudili, že můžeme nebo máme rozšířit paragrafy na skupinu našich spoluobčanů, kteří nespravedlivě trpěli ve věznicích minulého režimu. Dispenzarizaci a preventivní prohlídky je možno zabezpečit v základním rozsahu obvodními lékaři, a to dle místa trvalého bydliště. Diferencovaná a diagnosticky náročnější vyšetření jsou prováděna na oddělení pracovního lékařství, tedy specializovaných oddělení, která pracují buď při krajských nemocnicích nebo bývalých některých specializovaných pracovištích, jež spadala pod krajské ústavy národního zdraví. Ve spolupráci s dalšími specializovanými pracovišti lze zajistit u účastníků třetího odboje kvalifikované posouzení trvalého tělesného a především duševního poškození zdraví. Je třeba počítat se skutečností, že zmíněný přístup si vyžádá zvýšené finanční náklady na zdravotní péči. Tato otázka byla spornou otázkou při mém minulém exposé. Došli jsem k závěru, že tyto náklady bude nutno uhradit příslušným zdravotnickým organizacím ze státního rozpočtu, který bude muset být posílen podle skutečných nákladů na konci toku. Zvažujeme, že by se využilo mechanismu valorizace. V tomto smyslu podáváme příslušnou informaci okresním úřadům.
Pokud jde o doporučení nebo požadavek na poskytnutí
maximálního počtu poukazů pro zajištění
lázeňského léčení účastníků
třetího odboje, znovu musím konstatovat,
že při výběru na termínovanou
lázeňskou péči i o jejím poskytnutí
občanům rozhoduje Česká správa
sociálního zabezpečení, konkrétně
okresní správy sociálního zabezpečení
podle místa trvalého pobytu. Postupují podle
§ 8 vyhlášky č.463/1990 Sb. Výběr
- a to bych zdůraznil - se řídí pořadím
zdravotní naléhavosti. Dbá se vždy,
aby byla dávána přednost nemocným
navrženým podle křížkové
indikace a aby při shodné. diagnóze byla
dána přednost těm, kteří jsou
v dispenzární péči a aby byla dávána
přednost i dalším kategoriím našich
občanů, tj. všem účastníkům
odboje, i účastníkům třetího
odboje. Vyhláška tedy dává již
dnes možnost, abychom dali přednost účastníkům
třetího odboje při poskytování
lázeňské péče, o což jste,
pane předsedo i další dámy a pánové,
při této interpelaci usilovali. To je vše,
co mohu uvést k interpelaci z března tohoto roku.
Připouštím, že ta první odpověď
byla poznamenána svým způsobem mechanickým
nebo strnulým lpěním na výkladu paragrafu.
Doufám, že touto interpelací bylo učiněno
za dost vašim požadavkům. Děkuji za pozornost.
/Potlesk./