Pátek 21. června 1991

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Pan ministr Ježek.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, pokusil jsem se to rekonstruovat a samozřejmé vám to mohu říci. Chtěl jsem svým vystoupením naznačit, že to nepovažuji za relevantní fakt.

Pan dr. Salcmann - bez stranické příslušnosti, ing. Činčera bez stranické příslušnosti, pan Habigt - bez stranické příslušnosti, pan Jurečka - ODS, pan Klimeš - nevím.

/Z pléna - a do roku 1989?/

Toto jsou údaje z nynější doby, do roku 1989 nevím.

/Pan Klimeš je za ODS./

Dobře, takže pan Klimeš - ODS, pan ředitel Kohoutek - bez stranické příslušnosti, pan Kupka - bez stranické příslušnosti, pan Tesař - rovněž bez stranické příslušnosti.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi. Pokud jde o otázku, která zazněla z pléna, zřejmě na ní nelze nyní odpovědět. Nemá už nikdo nic do rozpravy? /Nemá/. Dávám hlasovat o návrhu HSD, aby tento bod programu byl z dnešního pořadu stažen.

Kdo je pro tento návrh HSD, nechť zvedne ruku? 24.

Kdo je proti? 72.

Návrh zjevně nebyl přijat.

Doporučovala bych, abychom přestávku, která by teď tady nutně vznikla, protože Kancelář musí nově připravit kandidátku, využili k projednání dalšího bodu.

Na lavici máte volební řád, předpokládám, že jste si ho prostudovali, zůstaňte v lavicích a přečtěte si ho.

Žádám poslance, aby se dostavili urychleně do sněmovny, protože musíme dát pokyny Kanceláři, jak má upravit kandidátku a teprve od té chvíle můžeme zase začít jednat.

Páni poslanci, paní poslankyně, do rozpravy se teď přihlásil, jako ověřovatel poslanec Popovič, který by k volebnímu řádu, tak jak jste ho našli na lavicích, ještě dodal určité upřesnění, vyplývající z návrhu, aby kandidátky byly rozšířeny. Poprosím pana dr. Popoviče, aby vás informoval.

Poslanec Pavel Popovič: Navrhujeme formulaci návrhu pana poslance Bendy doplnění volebního řádu, byl by doplněn článek 2 o odst. 2, který zní: "orgány se volí postupně v pořadí místopředseda a členové dozorčí rady a zvlášť členové prezidia. Kandidát na funkci místopředsedy prezidia, který nebude zvolen místopředsedou, je zařazen na kandidátku prezidia."

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Popovičovi, pan místopředseda Vlach.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Paní předsedkyně, vážená sněmovno, nemám návrh na další změnu, jenom vysvětlení a návrh vlastně racionalizace toho postupu. Vzhledem k tomu, že bychom ztráceli mnoho času tím, kdyby se teprve po vyhlášení výsledků prvního kola voleb, jak bylo teď navrženo, to znamená až bude zvolen místopředseda a členové dozorčí rady, tak teprve potom by bylo možno začít tisknout kandidátku pro další kolo voleb, navrhuji, abychom bez hlasování vzali na vědomí, že kandidátky se technicky budou připravovat najednou s tím, že na jednu kandidátku pro volbu prezidia budou zařazeni oba dva místopředsedové. Domnívám se, že jsme schopni zvládnout to, že škrtneme toho, který byl úspěšně zvolen, že si ho každý škrtneme a budeme tím pádem potom zase vybírat z těch 9ti kandidátů, těch 5 zbývajících.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Domnívám se, že návrh pana místopředsedy Vlacha je naprosto jasný, ihned po volbě místopředsedy si ho každý škrtne na další kandidátce, kterou dostane do ruky.

Myslím si, že to není tak složité a umožní to Kanceláři, aby v jednom zátahu vyrobila kandidátní listiny tak, abychom se nemuseli k tomuto bodu vracet. Souhlasíte s tímto upřesněním tak, jak bylo předneseno nejdřív poslancem Popovičem a poté místopředsedou Vlachem - je to změna volebního řádu. Dávám o ní hlasovat.

Prosím, kdo je pro tyto změny (protože jsou tyto změny konzistentní, to je na sebe navazující, souhlasíte s tím, abych o nich dala hlasovat en bloc - o obou těch návrzích pana poslance Popoviče a místopředsedy Vlacha) - má někdo proti tomuto způsobu hlasování námitky? Pan poslanec Jakl.

Poslanec Ladislav Jakl: Myslím si, že rychlejší by bylo, kdybyste nechala hlasovat o volebním řádu ve znění těch návrhů, volební řad ještě platí.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: To je v pořádku. Ale já musím dát o pozměňovacích návrzích hlasovat napřed. Toto byly pozměňovací návrhy k volebnímu řádu. Teď dávám hlasovat napřed o pozměňovacích návrzích - volební řád není uskutečnitelný za předpokladu nových návrhů, které tady odezněly z pléna. Dávám hlasovat napřed o pozměňovacích návrzích.

Kdo je pro pozměňovací návrh pana poslance Popoviče a pana místopředsedy Vlacha? Jsou to zřejmě všichni.

Je někdo proti? (Neohlášeno.)

Zdržel se někdo hlasování? (Neohlášeno.)

Pozměňovací návrhy byly přijaty.

Teď dávám hlasovat o volebním řádu s těmi pozměňovacími návrhy.

Kdo je pro tento volební řád? 121. Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 4. Děkuji.

Volební řád, tak jak byl navržen, byl přijat. Prosím Kancelář, aby se ujala úkolu vyhotovování kandidátek. Té kratičké chvilky před obědem bychom využili ještě k tomu, abychom projednali bod

XVIII.

Zpráva o činnosti předsednictva ČNR za období od 23. května do 18. června 1991

Tuto zprávu máte na stole. Předpokládám, že jste s ní seznámeni. Souhlasíte s tímto postupem - bylo by nešikovné nevyužít té přestávky a za oběd by to Kancelář patrně nezpracovala. Musím ovšem dát hlasovat o změně programu.

Pokud souhlasíte s touto změnou programu, zvedněte prosím ruku. 115.

Kdo je proti? Nikdo.

Změna programu byla přijata.

Na stole máte všichni zprávu o činnosti předsednictva. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy?

Vzhledem k tomu, že tuto zprávu máte již čtvrtý den před sebou, předpokládám, že jste se s ní seznámili. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí do rozpravy, rozpravu uzavírám. Dávám hlasovat o této zprávě, kterou musíte hlasováním stvrdit.

Kdo je pro schválení této zprávy předsednictva, ať zvedne ruku. 116.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 7. Děkuji.

Zpráva předsednictva byla schválena.

Máme možnost probrat včera načatý bod

Vládní návrh zákona České národní rady o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech sněmovní tisky 215 a 285

Před obědem by měl ještě promluvit pan ministra Kubát.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolil bych si vás velmi stručně poinformovat o stanovisku nás jako navrhovatele. V první řadě bych si dovolil zodpovědět několik otázek víceméně obecného charakteru, které tady zazněly z úst pana poslance Matějky. Bylo tady řečeno, že dojde k obrovskému návalu na různé instituce, které budou řešit tuto situaci a budou vlastně realizovat zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Jsme si samozřejmě vědomi už téměř rok toho, co nás bude čekat. Předpokládali jsme, že tento zákon by měl navazovat na zákon federální už někdy v listopadu, prosinci loňského roku. Čili jsem se - jak resort zemědělství, tak všechny přidružené organizace připravovali na řešení této problematiky na přelomu loňského a letošního roku. Nepochybně k problémům dojde, ale máme i určité představy, jak tyto problémy postupně řešit.

V první řadě bychom chtěli využít paragrafu 43 ze správního řádu, zákona 71/71 Sb., kde je řečeno, že může dojít k provizorním úpravám účastníkům správního řízení, to znamená, že zemědělcům bude možné provizorně přidělit určitou půdu, na které budou později hospodařit a kterou budou moci obdělávat až do okamžiku vyřešení jejich vlastnických práv, případně záměny pozemku atd. Dále již v těchto dnech máme vyzkoušeno na okrese Písek využití zvláštního počítačového programu a počítačového systému podle něhož budou vlastně vyhodnocovány všechny tyto pozemkové úpravy. Kolegové z regionálního odboru ministerstva zemědělství z Písku už prakticky tuto věc ověřili a dá se říci, že podstatně urychlí práci geodézie a všech zainteresovaných organizací.

Dále již máme asi tři čtvrtě roku úzkou spolupráci s vedením geodézie a našeho ministerstva, je to více méně pod záštitou pana místopředsedy Baudyše, který nás koordinoval a dával dohromady. Takže i zde máme připravené určité programy, které umožní tyto záležitosti urychlit.

Dále se naše organizace Agrodat zabývá těmito otázkami a připravuje počítačové systémy, především planimetrii, takže jsem přesvědčen, že i tady jsme schopni postoupit. Dále jsme uvažovali na přelomu loňského a letošního roku o tom, jestli zrušíme Meliorační správu nebo ne. Nakonec jsme dospěli k tomu závěru, že je to vlastně určitá organizační jednotka, která je schopna provádět nejrůznější úpravy v terénu. Třeba se tomu pousmějeme, protože víme, jakým způsobem meliorace fungovaly v minulosti, ale dá se říci, že je to organizovaná jednotka vybavená potřebným technickým vybavením, čili toto zařízení jsme nezrušili a předpokládáme, že to budou právě oni, kteří budou realizovat řadu ekologických opatření, ať už jsou to výsadby větrolamů, remízky, meze apod. Samozřejmě, že jsme společně připraveni do této práce začlenit i územní odbory ministerstva zemědělství ČR a především jsme přesvědčeni, že začne vznikat celá řada soukromých firem, které se budou velmi intenzívně podílet na těch částech úprav pozemkových, které nespadají do státní správy a kde i ony zahájí za úplatu pomoc.

Dále bych chtěl říci pro informaci i to, protože samozřejmě s vlastníky staronovými, budoucími vlastníky na toto téma diskutujeme, sám jsem se s nimi několikrát bavil a nesmírně mě potěšil názor který mají. Zní, že když na pozemek čekali 30 nebo 35 let, protože na něj prostě nesměli, protože jim byl ukraden, tak s jakousi vesnickou shovívavostí v lepším slova smyslu mi říkali, že si ještě rádi rok počkají, když budou vědět, že se jim pozemek navrátí a že budou moci začít hospodařit. Za toto stanovisko jsem jim vděčný a jen pevně doufám, že vydrží, když se vyskytnou určité problémy. To je k obecným otázkám.

Teď bych si dovolil přistoupit k paragrafovanému znění. Tak jak bylo včera projeveno přání s panem poslancem Šabatou se nám podařilo připravit znění těchto připomínek ke všem paragrafům. Máte je před sebou, takže je můžete sledovat v průběhu projednávání. Připomínka k § 2, pana poslance Bursíka, kde se jednalo o doplnění a zvýšení ekologické stability krajiny - samozřejmě v rámci ekologizace, kterou máme v našem programu, tuto připomínku přijímáme.

Další je § 3, o jehož řešení nebo doplnění se rozpoutala velmi silná debata. Proto bych si dovolil se poněkud zdržet a trochu se pokusím vám věc vysvětlit. Jedná se především o pozemky, které jsou nějakým způsobem zastavěny, především chatové osady, zahrádkářské osady apod. Je snaha nás všech tak jako pánů poslanců, kteří vznášeli celou řadu připomínek, tak samozřejmě i našeho resortu, abychom tyto lidí žádným způsobem nediskriminovali, abychom jim nekomplikovali život, protože víme, že začínali na špatných pozemcích, které byly neobdělavatelné a teď je přetvořili na různé kolonie, zahrádky apod. Náš úmysl je naprosto společný, ale jde o to najít správnou právní formulaci, aby v tomto právním výkladu nebyla mezera a aby nebylo možné ji nějakým způsobem zneužít. Jedná se o to, že z celé řady připomínek jsme se rozhodli akceptovat připomínku pana poslance Komárka a Ratiborského, tj. vlastně vypustit odst. 2 z § 3 a v návaznosti na to vypustit i poslední část věty v § 1.

Je to z toho důvodu, že provedeme-li vyloučení těchto pozemků z pozemkových úprav, ve své podstatě to může znamenat to, že jsem-li vlastníkem určitého pozemku, na němž jsou dnes chaty např. buď z restituce nebo z historie - protože mi vlastnické právo nezaniklo - pokud tedy vyloučíme tyto pozemky z pozemkových úprav, znamená to, že nemohu tento pozemek buď vyměnit nebo nemohu získat alikvótní část státního pozemku. Z toho důvodu nechceme tyto věci vylučovat z těchto možných výměn, protože tím, že zůstanou zahrnuty do pozemkových úprav, jako vlastník, nechám na svém pozemku chatovou oblast, zahrádkářskou kolonii atd. a budu zahrnut do výměny a ze státního fondu dostanu jiný pozemek odpovídající bonity, odpovídající velikosti atd.

To je naše vysvětlení, proč to za každou cenu chceme, aby tyto věci byly zahrnuty do pozemkových úprav, aby nebylo možné zachovat vlastnictví k tomu konkrétnímu pozemku, protože kdybych nemohl udělat výměnu, tak jako vlastník bych potom nutil lidi, aby si ode mne buď koupili, nebo aby mi vrátili atd. Čili z těchto důvodů jsme se pak rozhodli pro toto řešení. Paragraf 4, tam odmítáme připomínku pana poslance Smělíka, kdy se jednalo o dokončení do roku 1993 pozemkových úprav, protože jsem přesvědčeni, že tyto pozemkové úpravy se budou dít daleko déle, bude jich dejme tomu v ročním průměru ubývat, ale nepochybně to bude proces daleko delší.

Paragraf 5 - tam jsme vlastně odmítli připomínky pana poslance Matějky a pana poslance Smělíka. Detaily budou potom zdůvodněny ve společné zprávě, neboť se se společnou zprávou naprosto shodujeme s národohospodářským výborem.

Zůstává odst. c), kde jsme akceptovali návrh pana poslance Sapáka, kdy se jedná o změnu označení "investor" za "stavebník" a "investiční výstavba" za "stavební činnost". Je to jakési počeštění tohoto zákona a souhlasíme s ním. Spolu s připomínkami pana poslance Matějky a pana poslance Smělíka se sama vyřešila připomínka pana poslance Němečka, který odmítal tuto připomínku. Paragraf 6 - akceptujeme připomínku pana poslance Nerada, který nás vlastně žádal, abychom změnili označení "územní plánování" za "referát životního prostředí", protože pojetí nebo celý výklad referátu životního prostředí považujeme za daleko širší a proto jej doporučujeme a souhlasíme s ním.

Paragraf 7 - tady odmítáme připomínku pana poslance Smělíka, protože měl snahu za slovo "komisi" zařadit ještě text vlastně "pověřit zástupce". Vycházíme opět z výkladu právního řádu, z již uvedeného zákona 71, protože každý z tohoto zákona má právo si najít svého zástupce, čili není potřeba to říkat v tomto zákoně. Přičemž považujeme, že smysl tohoto § č. 7 spočívá v tom, že zástupce nebude zastupovat v rozhodování, ale vlastně vybraní jedinci, tedy komise, bude zastupovat názor několika desítek lidí. Čili v podstatě tak, aby se usnadnilo jednání, tak by se jednalo o zvolení té komise. Z tohoto důvodu jsme tuto připomínku odmítli.

Dále poměrně dost debat a připomínek bylo kolem § 8. Jedná se o celou řadu připomínek pana poslance Květa ve smyslu spolupráce pozemkových úřadů s referáty životního prostředí. Na této úrovni už vlastně máme odvolání na tuto spolupráci v předchozím § 6. Na této okresní úrovni je to vlastně všechno v rámci jednoho okresního úřadu. Jak pozemkový úřad, tak referát životního prostředí jsou začleněny do jednoho úřadu a pod jednoho přednostu. Je tedy možné tuto záležitost řešit v rámci jednoho okresního úřadu. Domníváme se, že v tomto místě skutečně zbytečné tuto součinnost nařizovat zákonem.

Další připomínka k odst. 2 pana poslance Smělíka nám v podstatě mluví z duše, ale dá se říci, že další připomínka pana poslance Bursíka je přesnější, a proto jsme akceptovali připomínku pana poslance Bursíka. Znamená to, že k projektování pozemkových úprav budou připuštěni lidé, kteří budou schopni podle zvláštních předpisů... dále je tu odkaz na vyhlášku 186/90. Je to tedy naprosto jasně upřesněno.

Další připomínky k § 8 jsme odmítli. Detaily budou opět zdůvodněny ve společné zprávě, neboť se shodujeme.

K § 9 máme připomínku pana poslance Bursíka k odst. 4, kterou jsme po vzájemné debatě a vzájemné konzultaci dnes ráno zamítli.

Dále zde byla další připomínka - vlastně snaha vytvořit odst. 5 a odst. 4. Dohodli jsme se, že tento § 9 nebudeme měnit a necháme ho v původním znění. Žádali jsme pana poslance Bursíka, zda by mohl pozměnit svůj návrh. Měl pravdu pokud jde o spolupráci ministerstva zemědělství a ministerstva pro životní prostředí a my bychom jeho podnět zařadili do § 13. Pan poslanec s tím souhlasí. V rámci projednávání bychom požádali o přesun do § 13.

§ 10 - pan poslanec Smělík vznesl připomínku, že by stát měl hradit i identifikaci pozemků. Souhlasíme a tuto připomínku přijímáme.

Dále poslanec Smělík vznesl připomínku, že se mu nelíbí formulace "Hradí stát" neboť je to velmi obecné vyjádření. Proto akceptujeme připomínku, že způsob úhrady stanoví ministerstvo financí ČR zvláštním předpisem. Dnes ráno jsem věc konzultoval s panem ministrem Špačkem, který souhlasí s touto formulací.

Připomínku poslance Květa v podstatě odmítáme. Týká se zúrodňování a protierozních opatření. V tomto smyslu se jedná o vztah vlastnický, nikoliv o celkovou koncepci zemědělství, na kterou stát samozřejmě přispívá. V tomto případě se jedná o konkrétní osobní vlastnictví, čili tady odmítáme přispívat na zúrodňování, protože pod tím pojmem by se mohlo případně skrývat případně i hnojení pozemků atd. Věci protierozních opatření jsou věcmi každého vlastníka. Byť tato záležitost bude třeba dotována, subvencována, případně se časem dopracujeme i k určitým daňovým úlevám, tak jak je to v celém světě, budeme se jako rezort snažit tyto věci pomoci řešit, ovšem nebudeme je hradit my nebo stát.

Další připomínka pana poslance Sapáka se vztahuje i na tento §. Je to opět nahrazení slov "stavební činnost" a "stavebník". Tu přijímáme jako v předešlém §.

§ 11 - V souvislosti s tímto § mohu odpovědět i na některé obecné otázky, které zde byly položeny, čímž věc vysvětlíme.

Okresní pozemkový úřad je koncipován jako součást okresního úřadu, tzn., že v čele okresního pozemkového úřadu stojí vedoucí referátu. Tento okresní pozemkový úřad chápeme jako jeden samostatný referát celého okresního úřadu, a proto v podstatě trváme na formulaci "samostatný", Určí-li zákon přednostovi okresního úřadu, že musí zřídit samostatný referát, není možné jej tak říkajíc zmenšit, že by se stal např. oddělením nějakého jiného referátu. Na tom jako rezort máme zájem, a proto odmítáme připomínku poslance Wolfa.

Vedoucí tohoto referátu, nebo chcete-li pozemkového úřadu, je podřízen a tudíž i jmenován přednostou okresního úřadu. Tím odpovídám na některé otázky, které zde včera k této organizaci zazněly.

Dále se dá říci, že přednosta okresního úřadu rozhoduje o struktuře svého úřadu, tuto věc projednává a získává k ní souhlas ministerstva vnitra. Vyžádají-li si to místní podmínky, může přednosta okresního úřadu tento odbor přechodně posílit, může jej přechodně rozšířit, může provést určité přesuny pracovních sil v rámci svého úřadu. K tomu je plně zmocněn při splnění podmínek, které jsem uvedl, zákonem 425/90 Sb.

Tím se dostáváme k odpovědi, proč zamítáme připomínku poslance Hořínka, který měl představu, že by tyto úřady měly vznikat při okresních úřadech. Nikoliv tedy při, ale jsou součástí těchto úřadů.

V § 12 jsme odmítli připomínku pana poslance Matějky. Dále jsme odmítli všechny další připomínky, kromě připomínky pana poslance Smělíka, který doplňuje tento § 12 "tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny". To v širším slova smyslu přijímáme a je to možné do § 12 akceptovat.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP