Česká národní rada 1990 – 1992

Z toho důvodu navrhuji vypustit z § 13 odst. b) a příslušně upravit způsob odvolacího řízení ostatních paragrafů.

Ještě se vrátím k § 12. Doporučuji doplnit bod d) o slova: "a na území systémy ekologické stability krajiny". Považuji za potřebné zdůraznit, že zákon by měl více upřednostnit tvorbu krajinného prostředí a odpovědnost pozemkového úřadu za koordinaci všech organizací a institucí, které tuto oblast mohou ovlivňovat nebo na ni působit.

Poslední připomínka k § 5. Přesto, že beru v úvahu apel pana zpravodaje, abychom se nesnažili rozšiřovat účastníky řízení a akceptuji to, co je v příslušných bodech a) až c) uvedeno, přesto doporučuji rozšířit účastníky řízení taxativně vyjmenované o obce, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuty do pozemkových úprav. Tedy rozšířit § 5 o bod d) a větu týkající se účasti obcí pří jednání o pozemkových úpravách vyjmout z odstavce 3 § 6, čili přesunout to.

Domnívám se, že začlenění obce jako povinného účastníka řízení o pozemkových úpravách je v období, kdy bude docházet ke značnému pohybu v zemědělském půdním fondu nezbytné především z hlediska uplatnění veřejného zájmu obce a konečně vyplývá ze zákona o obcích. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Matějkovi. Nyní se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Jakl. Než dojde k řečništi, rád bych požádal všechny, kteří jsou přihlášeni do rozpravy, aby konkrétní návrhy předávali panu zpravodaji písemně. Velice nám to usnadní práci.

Ještě jedna poznámka. Dostal jsem písemnou přihlášku do diskuse, kde jsou formulovány některé poznámky k § 2, 8 a 10 jako doplňující návrhy. Není tam však jméno. Prosím, aby se přihlásil ten, kdo přihlášku dával, abych ho pak mohl konkrétně vyvolat. Nyní předávám slovo panu poslanci Jaklovi.

Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, jsem toho názoru, že nedávno schválená novela jednacího řádu ještě nevstoupila v účinnost, a proto si myslím, že bychom měli hlasováním rozhodnout o tom že budeme tento zákon projednávat ve znění společné zprávy. Předpokládám, že nebude nemítat nic zástupce navrhovatele, tzn. pan ministr, a také to, že pozměňovací návrhy budou moci opravovat toto znění. Protože pokud k tomuto hlasování nedojde, jsme v rozporu se stávajícím jednacím řádem.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za tuto faktickou poznámku. Domníváte se, pane poslanče, že je nutno o tom rozhodnout nyní, nebo v okamžiku, kdy skončí rozprava? (Nyní). Chtěl bych se zeptat navrhovatele, zda nemá jiný názor na návrh způsobu projednávání?

Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Velice stručně. Vzhledem k tomu, že jsme celou společnou zprávu projednávali po celou dobu společně, tedy i se zástupci ministerstva, případně mojí, tak naprosto souhlasíme s tím, aby se tento zákon projednával podle společné zprávy.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ptám se sněmovny, kdo je pro takto formulovaný návrh na způsob projednávání? 97

Kdo je proti? 0.

Kdo se zdržel hlasování? 5. Děkuji.

Konstatují, že návrh na způsob projednávání je přijat.

Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Wolf, připraví se pan poslanec Meier Josef.

Poslanec Miroslav Wolf: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tiskem 285 nám byl předložen vládní návrh zákona o pozemkových úřadech a pozemkových úpravách. Tento návrh v praxi umožňuje realizovat zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Na základě schválení předloženého tisku dojde k vytvoření pozemkového úřadu formou referátu na jednotlivých okresních úřadech. Řada poslanců, kteří obdobně jako já si zjišťovali, v kolika případech se tyto referáty budou v době stanovené zákonem č. 229 zabývat. Mohu vás ubezpečit, že na našem okrese - jedná se o okres Třebíč - půjdou případy do tisícovek. Při střízlivém minimálním odhadu se bude jednat o 10 tis. případů, kdybychom zahrnuli všechny případy, mohlo by se jednat až o 25 tis. případů. Takovéto zatížení referátů, když ministerstvo zemědělství České republiky předpokládá 6 - 8 pracovníků pozemkového úřadu, by bylo neadekvátní jejich pracovním možnostem, nehledě na další úkoly, které v souvislosti s prováděním hospodářsko technických úprav bude tento referát zajišťovat.

Naskýtá se tedy otázka, zdali chceme občanům vyjít vstříc a nebo máme zájem na tom, aby oprávněné osoby kritizovaly činnost státní správy. Protože je nám všem známo, že státní pokladna, pokud se týká mzdových finančních prostředků, nemá nazbyt a případné přesuny pracovníků jednotlivých referátů s ohledem na jejich profesionální odbornost by byly nevhodným řešením, předkládám pozměňovací návrh svým jménem - je to pozměňovací návrh pracovníků Okresního úřadu Třebíč - takto v § 11 tisku 285 doporučuji v odst. 1, aby bylo vypuštěno slovo "samostatné", a to jak v případě okresních úřadů, tak pravděpodobně i Magistrátu hlavního města Prahy. Tato interpretace uvedená v tisku 285 svazuje ruce přednostům okresních úřadů a odporuje ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 425 z roku 1990 Sb. o okresních úřadech, kde přednosta po projednání s ministerstvem vnitra má právo na vlastní strukturální uspořádání jednotlivých referátů. Toto řešení je výhodnější, neboť dle svých potřeb může přednosta úřadu zvažovat vytvoření samostatného pozemkového referátu, či vhodným funkčním způsobem může uspořádat skladbu jednotlivých referátů tak, aby tyto byly operativní. V této souvislosti lze předpokládat, že každý z přednostů bude mít zájem na tom, aby věci dotýkající se pozemkové držby byly po stránce personálního obsazení řešeny co nejkvalifikovaněji. To je všechno, děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji poslanci Wolfovi, předávám slovo poslanci Meierovi. Připraví se pan poslanec Moskal.

Poslanec Josef Meier: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předložený návrh zákona o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech vznikal v době, kdy zákon o půdě byl v podobě návrhu zákona a nebyl ještě schválen ve Federálním shromáždění. Tento návrh zákona o půdě předpokládal, že pozemky určené pro obranu státu, pro těžbu vyhrazených nerostů a pozemky chráněné podle zvláštních předpisů nebudou původním vlastníkům ani jejich právním nástupcům vydávány a že budou mít nárok na vydávání náhradního pozemku z vlastnictví státu.

Proto také v § 3 návrhu zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech byly vyloučeny z pozemkových úprav. Protože plenární zasedání Federálního shromáždění přesunulo uvedené druhy pozemků z § 11 zákona č. 229/1991 Sb, do odstavce 3, kde je na vůli oprávněné osoby, zda bude požadovat vydání původního pozemku nebo převod jiného pozemku z vlastnictví státu, bude nutné, abychom i my, Česká národní rada, v § 3 předloženého návrhu zákona o pozemkových úřadech a pozemkových úpravách z odst. 2 vynechali slova "pozemky určené pro obranu státu, pro těžbu vyhrazených porostů a pozemky chráněné podle zvláštních předpisů", aby tak vlastník, který využil svého práva daného zákonem o půdě převzít tyto pozemky do svého vlastnictví či na nich započít hospodaření tam, kde mu zůstalo vlastnictví zachováno, měl právo na pozemkovou úpravu, bez které by velice často nemohl se fyzicky ujmout svého práva, tj. na pozemku začít hospodařit.

Nové znění § 3 odst. 2 bude znít: "Z pozemkových úprav jsou vyloučeny pozemky zastavěné nebo určené k zastavění nebo pozemky, na kterých jsou hřbitovy". Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Meierovi. Dávám slovo panu poslanci Moskalovi, připraví se pan poslanec Smělík.

Poslanec Václav Moskal: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych předložil pozměňovací návrh v § 3 odst. 2. Jedná se o soulad mezi tímto návrhem zákona a zákonem o půdě. Tento § 3 odst. 2 by měl znít: první část tohoto odstavce bude stejná jako je uvedená v původním znění. "Z pozemkových úprav jsou vyloučeny pozemky určené pro obranu státu, pro těžbu vyhrazených nerostů a pozemky chráněné podle zvláštních předpisů, pozemky zastavěné nebo určené k zastavění, pozemky na kterých jsou zahrádkové nebo chatové osady, tělovýchovná a sportovní zařízení a pozemky na kterých jsou hřbitovy."

Zdůvodnění: změna tohoto ustanovení tak jak je uvedená ve společné zprávě, se navrhuje s ohledem na ustanovení § II a 22 zákona č. 20 Federálního shromáždění o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, schváleného 21. května 1991. Dovolte mi, abych citoval tne příslušný § II odst. 1 zákona o půdě. Pozemky nebo jejich část nelze vydat v případě, že

a/ k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání s výjimkou případu, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8

b/ na pozemku se nachází hřbitov

c/ pozemek byl po přechodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn, pozemek lze vydat, nebrání-li stavba lesnímu nebo zemědělskému využití pozemku,

d/ na pozemku byla zřízena zahrádková nebo chatová osada

e/ na pozemku jsou tělovýchovná a sportovní zařízení

Další zdůvodnění: Vyloučení zahrádkových a chatových osad z pozemkových úprav je důvodné pro stávající osady proto, aby jejich dosavadní konfigurace a způsob užívání, tedy produkce ovoce a zeleniny byly zachovány a tak zajištěny oprávněné zájmy občanů, vždyť jde o 400 tis. zahrádkářů.

Další připomínku bych měl, nesouhlasím s pozměňovacím návrhem pana poslance Wolfa, aby bylo vypuštěno slovo "samostatné" v § 11. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Moskalovi a předávám slovo panu poslanci Smělíkovi, připraví se pan poslanec Hořínek.

Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, předložený návrh zákona má zajistit účelnou realizaci nedávno přijatého zákona Federálního shromáždění č. 229 Sb. Jsem přesvědčen, že ve svých důsledcích je tento návrh zákona neméně významný. Jeho dokonalost v situacích, které podle něj budou muset řešit, brzy prověří valná část našich občanů.

Současný neutěšený stav našeho půdního fondu je spojen mezi jinými i nadřazením užívacích vztahů vlastnickými právy občanů při provedených hospodářsko technických úpravách, opírající se o zákon 47/48 Sb. a vládním nařízením č. 47/55 Sb. a prakticky tedy otázky privatizace užívaní půdy, její vyčleňování musí řešit zachování i nového vytváření ucelené půdní držby, umožňující efektivní obdělávání velikostí i tvarem odpovídajících pozemků při plném respektování vlastnického práva a spravedlivých požadavků majitelů půdy. Tedy vedle návratu půdy vlastníkům půjde i o zcelování půdy, což vedle výměny bez újmy vlastníkům musí zabezpečit přístupnost a konečně i kvalitní ochranu půdního fondu v souladu s požadavky územního plánu a ochranou životního prostředí. Toto stručně formulované zadání zákona v sobě skrývá nepřebernou kombinaci možností, které souvisí s tvarem i členitostí území republiky i vztahem vlastnictví pozemků před socializací vesnice. Budou oblasti, kde již byla provedena zcelování, tam vyčleňování pozemků nebude problematické, vyjma případů kdy bude na pozemku kupř. záhumenkové hospodářství členů zemědělských družstev. Takových případů je zřejmě malý podíl, na Moravě a ve Slezku bylo takto zceleno něco přes 11 % půdy.

Rovněž v katastrech obcí s dostatečným množstvím státní půdy, tj. půda bývalých státních statků, nadačních hospodářství apod. se bude obtížně směňovat za pozemky žadatelů. Problémy mohou být s dodržováním kvality půdy, někde bude muset být zřízena komunikace, ale podle mne lze takovéto úpravy, týkající se vzdáleností do jednoho roku.

Zásadně složitější bude situace v katastru obcí se značnou výměrou půdy, která přejde do pozemkového fondu v důsledku toho, že se vlastníci nepřihlásili v zákonné lhůtě o své vlastnictví, či jinak. Je to např. půda emigrantů, odsunutých Němců, půda, která přešla do vlastnictví státu odúmrtím nebo darováním a případy, kdy vlastníci nebo dědicové nemají o ni zájem. I když může jít o značnou výměru, jde o malé parcely, rozptýlené po celém katastru, nepřístupné nebo jiné nevyčlenitelné. V katastru budou muset být vytypovány tratě různé kvality půdy, kde převážná část půdy je ve vlastnictví pozemkového fondu, tyto tratě bude nutno nejdříve "vyčistit" od majitelů, členů zemědělských družstev a podobně, směnou za parcely státní půdy a parcely ostatních tratí. Tím teprve vznikne ucelená plocha pro přidělení pozemků žadatelům a pro provedení změny vlastnictví. V těchto případech musí dojít evidenčně a právně ke dvojí výměně, což je způsob technicky a časově náročný, bude trvat několik let a bude jej třeba realizovat především v pohraničí.

Jiný případ obtížnosti bude v obcích s velkým počtem malých a středních hospodářství, kde půda každého z nich je roztroušena desítkami parcel po celém katastru, a často i v sousedních obcích. Cestní síť byla zrušena, úvozové cesty byly rekultivovány a byly vybudovány nové cesty, často i zpevněné. Vyčleňování pozemků pro privátní hospodaření je v těchto obcích prakticky nemožné bez státního zásahu do soukromého vlastnictví. Stávající cestní síť bude v novém pozemku desítky parcel dělit, každý vlastník těchto desítek parcel nebo jejich částí bude muset souhlasit se změnou a za každou tuto parcelu nebo její část musí být vysměněná konkrétní parcela původní půdní držby žadatele. Zaměnit nový pozemek nebude problém. Ovšem v mapovém a písemném elaborátu musí být zaneseny všechny změny, které se budou týkat desítek parcel a jejich částí pro změnu a nový stav zaknihování. Tento proces lze očekávat ve většině obcí a vezmeme-li v úvahu postupnou privatizaci, kdy každým rokem může přibývat žadatelů o půdu, nelze si představit technické možnosti při uskutečňování směn. Při řešení toto situace vidím rezervu v předloženém návrhu zákona, poněvadž při směně je omezené dispoziční právo vlastníka.

Další problémy vidím v posuzování kvality půdy při směně pozemku. Platné ceny podle VPJE /?/ neodpovídají skutečné kvalitě půdy a hranice jednotlivých, cenově značně rozdílných, bonitně i produkčně ekonomických jednotek je velmi nepřesná. Měřítko map je 1:10. Naproti tomu bonitní třídy byly dlouhodobě vykazovány a podle nich se po dlouhá desetiletí platily daně. Bohužel dnešní hodnota půdy již tomuto stavu nemusí odpovídat. Rovněž rozsahy bonitních tříd jsou ve srovnání s VPJE hrubé a při zcelování se dělaly nové bonitace s podrobnější klasifikací. Poněvadž směna pozemků je věcí dohody, pro kterou je hodnocení půdy podkladem, měly by být podmínky směny jasné, aby nemohlo dojít k průkazné nespravedlnosti. Přesto, že považuji schválení zákona za velmi potřebné, vznáším některé připomínky, které by měly jednotlivé formulace upřesnit a realizaci zákona usnadnit.

K § 3 navrhuji, aby bod 1 byl označen jako 1a a jako podbod 1b zařazeno "pozemkové úpravy ve vodohospodářsky významných oblastech musí respektovat schválené statuty těchto území."

Do odstavce 2, pokud zůstane jako odstavec v navrženém znění navrhuji, aby v částí vyloučení pozemků pro těžbu vyhrazených nerostů bylo omezení na technologické zásoby se zahájením těžby do pěti let. To znamená, aby v podstatě pozemky, chráněné podle zákona o využití nerostného bohatství třeba na 100 let nebyly s vyčleněním vyjmuty. Ve stejném odstavci navrhuji za pozemky zastavěné nebo určené k zastavění doplnit přilehlé zahrady. To je v podstatě termín používaný ještě za Rakouska - Uherska i v legislativě první republiky. Takhle to bylo formulováno, čímž se zabrání tomu, aby záhumenky a podobné přídomní pozemky nepřišly do pozemkových úprav. V § 4 navrhuji za ukončený odstavec:

Cituji: K urychlenému vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek se pozemkové úpravy provádění formou jednoduchých pozemkových úprav, doplnit - do konce roku 1993. Je to v podstatě v souladu s přijatým zákonem o půdě § 22, který v podstatě omezuje roční výpovědní lhůtu v roce 1992 tak, aby jednoduché pozemkové úpravy nebyly prolínány s komplexními pozemkovými úpravami, aby se jednalo skutečně jenom o to překlenovací období a bylo to časově omezeno. V § 5 navrhuji doplnit za písmeno a) do závorky "případně jiné pověřené osoby". Jde mi v podstatě o to, že budou vlastníci pozemků, kteří ať už pro stáří nebo z jiných důvodů nebudou schopni kvalifikovaně se stát účastníky řízení, proto doporučuji tuto změnu: V § 7 navrhuji do odst. 2 za slova "mohou si na úvodním jednání zvolit ze svých řad komisi" doplnit "případně pověřit zástupce". Je to v podstatě stejný problém jako v předchozím návrhu. V § 8 navrhuji v odstavci 2 místo "osoby oprávněné k projektování pozemkových úprav" dat "příslušnou odbornou způsobilost". Tedy zpracovatelem návrhu mohou být pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají příslušnou odbornou způsobilost k pozemkovým úpravám. Doplnit "odbornou způsobilost ověřuje ministerstvo zemědělství. Tímto návrhem sleduji případ, kdy pracovník nebo absolvent vysoké školy zemědělské požádá živnostenský úřad o oprávnění k pozemkové úpravě bez ohledu na to, zda vyhovuje všem kritériím, požadovaným pro plnění úkolů a cílů tohoto zákona. Do odstavce 4 na konec předposlední věty navrhuji doplnit "a vzdálenosti od sídla podniku". Zase se jedná o to, že při výměně pozemků nestačí pouze přihlížet ke stejné kvalitě a výměře, ale že různými manipulacemi by mohli být zvýhodňováni majitelé tím, že by s ohledem na své postoje mohli být hendikepováni. V odstavci 6 navrhuji za poslední větu doplnit "s prioritou využití pozemků ze státního pozemkového fondu". V tomto odstavci se jedná o vyčlenění nezbytné výměry půdního fondu pro provádění technických a zúrodňovacích, ev. ekologických opatření a myslím si, že především by se na tomto celospolečenském zájmu měl podílet Státní pozemkový fond. V § odst. 10 navrhuji doplnit identifikaci pozemků, čili jedná se o hrazení nákladu státem, čili úprava by zněla "náklady na vypracování návrhů pozemkových úprav, identifikace pozemků, vytyčení pozemků atd. hradí stát". Za konec první věty navrhuji "způsob úhrady stanoví Ministerstvo financí České republiky zvláštním předpisem". Považuji tu formulaci hrazení státem za vágní a myslím si, že vzhledem k nemalé ceně, která na úhradu státem připadne, bude potřeba přesně určit, z jakého fondu tyto prostředky budou čerpány. K § 12 navrhuji doplnit za písm. d) tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny písm. e) "předkládá příslušnému orgánu Geodézie a kartografie listiny" a doplnit "a geodetické plány, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům". K § 13, písm. a) před závorkou doplnit "a jiných nezemědělských zájmů na větších pozemních celcích". A do závěrečného ustanovení § 14 navrhuji znění stávající označit jako odstavec 1, doplnit odstavec 2 "do doby vydání schválení o pozemkových úpravách zemědělci hospodaří na přidělených pozemcích". Jde o překlenutí bezprávního stavu, který vzniká do doby schválení komplexních pozemkových úprav. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Smělíkovi. Předávám slovo panu poslanci Hořínkovi a chtěl bych požádat poslance, kteří jsou přihlášeni do diskuse, aby se pokusili jasně a čitelně naformulovat pro společného zpravodaje písemně ty své pozměňovací návrhy. Předávám slovo panu poslanci Hořínkovi. Připraví se pan poslanec Bursík.

Poslanec Milan Hořínek: Pane předsedající, pane ministře, vážená sněmovno. Chci upozornit na možná jenom terminologickou nepřesnost nebo disproporci, na kterou už upozornil zčásti pan kolega Wolf, týká se § 11. Pokud je mi známa struktura okresních úřadů, tak tyto se dělí na referáty. Není mi jasný záměr navrhovatele zda chce vytvořit okresní pozemkový úřad nebo samostatný referát okresního úřadu. Pokud chce vytvořit referát, potom ta poznámka kolegy Wolfa, že by to nemuselo být samostatné, je na místě.