Česká národní rada 1990 – 1992

Zřízení inspekce a její podřízení ministerstvu životního prostředí, které lesní hospodářství neřídí, ale je ústředním orgánem státní správy ve věcech ochrany lesního půdního fondu a orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí, dává předpoklad vytvoření nezávislého orgánu, která bude plnit dozorové a inspekční funkce na tomto úseku. V průběhu projednávání vládního návrhu ve vašich výborech byl poslanci podán návrh na vytvoření jedné inspekce životního prostředí, působící v jednotlivých složkách životního prostředí, svěřených do působnosti ministerstva. Tuto iniciativu poslanců lze jenom uvítat, neboť urychlí koncepční záměr ministerstva. Záměrem ministerstva bylo vybudovat v konečné fázi jednotnou koncepci životního prostředí, ale protože ji zatím můžeme odvozovat pouze od složkových zákonů, které teprve po schválení hmotně právních zákonů na úrovni federální můžeme v rovině výkonu státní správy v těchto složkách životního prostředí mít - předkládat jako zákonnou úpravu České národní rady, tak jsme samozřejmě volili cestu vytváření zatím složkových inspekcí s tím, že až bude celý tento proces dotvořen, v dalším kole legislativní práce, tak za dva tři roky, předložit návrh jednotné inspekce. Návrh, který vzešel při projednávání v České národní radě tuto věc značně zjednodušuje, protože zřizuje inspekci životního prostředí České republiky a upravuje v návrhu tohoto zákona, který jsme předložili původně jako zákon o české lesnické inspekci, jako zákon o inspekci životního prostředí a jeho působnosti v oboru lesního hospodářství. Pro nás je tento krok poslanců opravdu vítaným a byl bych rád, aby sněmovna tento návrh, který vzešel z projednávání tří výborů Česká národní rada schválila. Pro zlepšení životního prostředí je nutné zlepšit stav jednotlivých složek přírodního prostředí, a to zejména ovzduší, vody a lesa. Jak jsem již uvedl, při ochraně vod a ovzduší, inspekce již působí, zbývá vybudovat inspekci ochrany lesa. Shodné uspořádání těchto inspekcí bude vytvářet komplexní inspekční systém životního prostředí, který by měl mít takovou pravomoc a osamostatnění, aby působil jako zdravá protiváha hospodářských orgánů a ve zvýšené míře tak přispíval k rozvoji celospolečenských funkcí lesa, aby předpokládaný záměr mohl být splněn, je inspekce konstituována jako organizačně samostatný subjekt oprávněními směřujícími k zabezpečení průběhu činnosti, ukládání opatření k nápravě zjištěných nedostatků a zejména s oprávněním ukládat sankce. Z těchto principů předkládaný návrh vychází a proto vás žádám o jeho projednání a přijetí. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Dejmalovi a dávám slovo společnému zpravodaji výborů, panu Miroslavu Wolfovi.

Poslanec Miroslav Wolf: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážení hosté, jako společný zpravodaj zákona o inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa si vás dovolím seznámit se skutečnostmi, souvisejícími s předloženým tiskem. Geneze návrhu tohoto zákona byla dost složitá a vedla se dlouhá a častá jednání jak na ministerstvu životního prostředí, tak i při konzultacích s odborníky ministerstva zemědělství. Svými připomínkami se na přípravě podíleli i orgány státní správy, okresních úřadů, pracovníci lesních závodů a další. Výsledkem několikaměsíčního snažení je předložený tisk odsouhlasený s připomínkami a navrženými změnami národohospodářským výborem, ústavně právním výborem a výborem pro ochranu životního prostředí a urbanismus České národní rady. Než bude k této předloze otevřena všeobecná rozprava, dovolte mi, abych se vám pokusil odůvodnit změny navržené ve společné zprávě, tisk č. 314 k zákonu o české lesnické inspekci, vám předložený tisk č. 235. Usnesením vlády č. 338 z 12.12.1990 byl přijat a schválen program ozdravění životního prostředí v České republice. Jedním z úkolů ministerstva životního prostředí je vybudovat i inspekční složky. Předložený návrh je plně v souladu s usnesením vlády. Po projednání návrhu v ústavně právním výboru, národohospodářském výboru, jsme ve výboru pro životní prostředí dospěli k názoru, že vhodnějším a hospodárnějším řešením bude změnit původní § v návrhu tohoto zákona a vytvořit již přímo inspekci životního prostředí jako jeden orgán. Návrh vychází z toho, že vládou České republiky byly předloženy již dva další návrhy, a to na vytvoření samostatné inspekce v odpadovém hospodářství a při ochraně ovzduší. Navrhujeme zákon rozdělit na dvě části, první je část obecná, která zřizuje inspekci životního prostředí, určuje její organizační členění a část druhá se zabývá přímo a pouze působností inspekce při ochraně lesa.

Další zákony pro vytvoření inspekce s působností v ochraně vod, ovzduší a odpadovém hospodářství budou jakoby přiřazeny k tomuto zákonu. Předpokládáme, že se tak stane do konce roku 1991 a každý následující zákon by se měl zabývat pouze náplní činnosti jednotlivých inspekcí. Celou tuto koncepci jsme konzultovali s pracovníky ministerstvu životního prostředí a myslíme si, že je mnohem výhodnější, než původní záměr. Koncepce vytvoření jednotné inspekce mimo jiné zabrání i vytvoření několika dalších byrokratických řídících aparátů apod. Řídící aparát jednotné inspekce musí být a bude s minimálním počtem pracovníků. Pracovníky inspekce nesmíme však zaměňovat za úředníky státní správy, ale jsou to lidé, kteří pracují přímo v terénu.

Tolik mi dovolte k odůvodnění návrhu zákona a k jeho změně názvu. A s tím souvisí i další úprava § 1 odst. 1, které máte předloženy. Já bych doporučoval, abyste si vzali k ruce společnou zprávu hned (k tomu návrhu zákona myslím, že to zdůvodnění stačí, co se týče změny názvu) a obrátil bych vaši pozornost k § 1 odst. 1, kde dochází ke změně celého znění a odst. 1 tohoto paragrafu by zněl: "Zřizuje se Česká inspekce životního prostředí - dále jen inspekce - jako orgán státní správy, který je pod řízen ministerstvu životního prostředí České republiky - dále jen ministerstvu.". K tomuto prvnímu paragrafu přiřazuje ještě 4. odst. ve znění: "Působnost inspekce v jednotlivých složkách životního prostředí stanoví tento zákon a další zákony.". To bylo k 1. paragrafu. K § 2: tady fakticky začíná část druhá, která je uvozena nadpisem "Působnost inspekce k ochraně lesa". Ve společné zprávě máte uvedeno nové znění paragrafu: "Inspekce dozírá na ustanovení právních předpisů a rozhodnutí právnickými a fyzickými osobami týkajících se funkce lesů, jako složky životního prostředí."- Všechno ostatní se z paragrafu vypouští. K tomu bych vám řekl odůvodnění:

Původně předložený návrh opravňoval inspekci kontrolovat, jak jsou všemi subjekty dodržována ustanovení právních předpisů týkajících se funkcí lesů, jako složky životního prostředí. Toto pojetí však zužovalo výkon oprávnění. inspekce pouze na kontrolní činnost bez možnosti preventivního působení. Proto se navrhuje konstituovat inspekci jako orgán státního dozoru, který v sobě zahrnuje jak výkon kontroly, tak i možnost prevence, která spočívá například v možnosti zásahu do tvorby hospodářských předpisů v oblasti lesa, jako jsou lesohospodářské plány. Prvořadým úkolem však zůstává dozor nad dodržováním právních předpisů týkajících se lesů, jako složky životního prostředí.

Zároveň bude zajišťovat tok informací o hospodaření v lesích a zobecňovat tyto poznatky a tak vytvářet předpoklady k tvorbě těchto právních předpisů.

K § 3: § 3 původního znění v tisku 235 v odst. 1: zde dochází pouze ke změně minimální. "Inspekce zjišťuje nedostatky a škody na funkcích lesa, jako složky životního prostředí, příčiny a osoby zodpovědné za jejich vznik nebo trvání."

A v § 3 opět odst. 3 by zněl: "Inspekce provádí kontrolu uložených opatření. Zjistí-li, že opatření nejsou splněna, je oprávněna stanovit k jejich splnění náhradní lhůtu.".

A k tomuto § se připojuje nový odstavec 4. Znění je přesně uvedeno ve společné zprávě: "Inspekce je oprávněna v případě hrozící škody nařídit omezení popřípadě zastavení výroby nebo jiné činnosti až do doby odstranění nedostatků a jejich příčin.". Tuto změnu bych odůvodnil asi takto:

Formulace skutkových podstat ve vládním návrhu jsou převážně převzaty z dosud platné právní úpravy na úseku lesního hospodářství. Není zde tedy vyloučena kolize, eventuálně duplicit, neboť podle těchto předpisů ukládají pokuty okresní úřady. Proto se navrhují skutkové podstaty nové, vycházející z možnosti ohrožení a poškození životního. prostředí v lesích. Znovu je potřeba zdůvodnit, že při ukládání pokut nelze rozlišovat mezi právnickou a fyzickou osobou, protože například fyzická osoba, tj. soukromý vlastník lesa, který není podnikatelem, může vlastnit více lesních pozemků, než právnické osoby, než třeba lesnická družstva, nebo obce apod. a s ohledem na tuto skutečnost, že vzniknou další právní subjekty vypracovávající lesohospodářské plány poněvadž záměr je takový, že tyto plány by měly prakticky vypracovat í soukromé taxační kanceláře a zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že lesní hospodářské plány jsou schvalovány mimo správní řízení, je nutný státní dozor nad tím, jak byly při zpracování těchto plánů dodrženy právní předpisy na ochranu životního prostředí.

Tady došlo z mé strany k omylu, já jsem vám odůvodnil § 4 a my jsme teprve u § 3, takže se ještě jednou omlouvám.

K té trojce k těm třem paragrafům původní ustanovení, které je uvedeno v tisku 235 neumožňovalo inspekci ani v případech hrozící ekologické havárie zastavit výrobu nebo činnost okamžitě. Vyžadovalo nejprve uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků a jejich příčin a teprve při neplnění opatření k nápravě dávalo inspekci možnost výrobu nebo činnost omezit, popřípadě zastavit.

Z hlediska ochrany životního prostředí je vhodnější takové činnosti nebo výrobu omezit okamžitě a tak odstranit příčiny hrozících škod. Z tohoto důvodu se navrhuje začlenit toto opatření okamžitě. Tato pravomoc se vztahuje na stavby prováděné i na následných pozemcích v případech, kdy po svém dokončení stavba svojí funkcí ohrožuje les, například rozsáhlé úpravy vodních toků nad lesními pozemky mající za následek silný odtok vody a následné zpomalení toku v lese, kde úprava provedena není, čímž dochází k podmáčení porostů atd. Záměrně není uvedena pravomoc inspekce k zastavení výkonu rozhodnutí, neboť je obsažena v předchozím ustanovení a stavbám na lesních pozemcích předchází vydání tří správních rozhodnutí: územní rozhodnutí, rozhodnutí o vynětí pozemku z lesního a půdního fondu a stavební povolení. Vydáním rozhodnutí o zastavení výroby nebo činnosti se pokryje zastavení výroby nebo činnosti se pokryje zastavení výkonu všech tří rozhodnutí.

K další změně dochází v § 4. V § 4 se vypouští písmeno e) a f) a § 4 má nové změní v této dikci: "Inspekce uloží pokutu do výše 1 mil. korun právnickým nebo fyzickým osobám, které svojí činností ohrozí nebo poškodí životní prostředí v lesích tím, že neoprávněně používají lesní půdu

a) k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů

b) při zpracování lesohospodářského plánu a jeho realizaci ohrozí životní prostředí, popřípadě způsobí jeho poškození

c) vlastním zaviněním vytvoří podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů.

d) neplní opatření uložená orgány životního prostředí podle zvláštních ustanovení tohoto zákona.".

K tomuto bych vám chtěl říci toto: formulace skutkových podstat ve vládním návrhu jsou převzaty z dosud platné právní úpravy na úseku lesního hospodářství, není zde vyloučena kolize, eventuálně duplicita. Proto se navrhují skutkové podstaty nové, vycházející z možností ohrožení nebo poškození životního prostředí v lesích. Znovu je potřeba zdůraznit, že při ukládání pokut nelze rozlišovat mezi právnickou a fyzickou osobou. Odůvodnění jsem vám již říkal předtím. Nebudu vám tedy říkat, proč.

Pak se tady vyskytují pojmy biotičtí a abiotičtí činitelé. K pojmům "biotický a abiotický škodlivý činitel" lze podotknout, že jde o pojmy běžně používané v lesnictví a jsou zahrnuty i v čs. státní normě a v názvosloví v lesním hospodářství. Pojem "biotický škodlivý činitel" zahrnuje škálu škůdců ústrojného původu, například dřevokazné houby, buřeň, hmyz, zvěř, atd. Abiotický škodlivý činitel zahrnuje neústrojné vlivy na lesní porost, například vítr, vodní eroze, požár, apod.

Dalším bodem ve společné zprávě Je změna k § 5 odst. 3. V tisku máte uvedeno vyjádření: "Poruší-li kontrolovaná osoba" poněvadž nikde v předchozím textu zákona se tento výraz nepoužívá, používá se výraz právnická a fyzická osoba, tento výraz se nahrazuje tedy slovy "právnická a fyzická osoba"

Výraz "až do výše dvojnásobku pokuty, která by byla jinak uložena" - shodli jsme se po poradě s ústavně právním výborem v národohospodářském výboru, že by bylo lépe nahradit tento výraz konkrétní částkou. Proto ve společné zprávě je navrhována částka "až do výše 2 000 000 Kčs", což je dvojnásobek původní jednomilionové pokuty. To je veškerá změna, která proběhla v § 5.

V § 6 dochází ke změně prvního odstavce. Rozsáhlá dikce, která je zde uvedena, je nahrazena větou: "O zahájení řízení o uložení pokuty informuje inspekce příslušný orgán státní správy.". Ke zjednodušení této dikce dochází z důvodů změny předcházejícího bodu, to je změny skutkových podstat, a. právě proto je navrhovaná změna odst. 1 citovaného ustanovení pouze na povinnost informovat správy lesního hospodářství.

Dále v § 6 odst. 2 se vypouštějí slova "životní prostředí České republiky", neboť z celého předchozího textu je to patrno. Tato slova jsou tam nadbytečná.

Odstavec 3 rovněž tohoto paragrafu - vypustit slova "které uloží inspekci", což rovněž vyplývá z textu.

§ 7 - k tomuto paragrafu byla obsáhlá diskuse, vždycky ve všech výborech jsme se nad tímto paragrafem zastavovali. Nakonec jsme se ve výboru pro životní prostředí dohodli, že navrhneme rozdělení tohoto paragrafu do dvou částí, z nichž první část bude oprávnění inspektorů, a ve druhé části budou povinnosti inspektorů.

Odst. 2 písm. a) bylo změněno na základě konzultace s ústavně právním výborem a bylo uvedeno s článkem 12 Listiny základních práv a svobod. Dikce, která tam je, by měla vyhovovat.

V odstavci druhém se vypouští slova "od kontrolovaných osob", ta se vypouštějí úplně.

V § 7 odst. 3, kde se ukládají povinnosti inspektorům, opět na základě konzultací s ústavně právním výborem, písmeno a) "zachovat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti".

Ve výboru pro životní prostředí bylo doplněno písmeno b), kde "inspektor je povinen před vstupem do cizího objektu informovat provozovatele".

Ze strany ministerstva zemědělství byly dost velké protesty vůči § 8. S dovolením bych vám ho odůvodnil asi následovně. Přestupky občanů proti pořádku ve státní správě v jednotlivých oblastech státní správy upravuje zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Mezi těmito oblastmi je jak lesní hospodářství, tak ochrana životního prostředí. Za porušení stanovených skutkových podstat je možno občanovi ve správním řízení uložit pokutu až do výše 5 000 Kčs. Jako tzv. zkrácené řízení, tj. zřízení na místě samém, umožňuje zákon uložit občanovi pokutu bez policejního řízení, a to v blokovém řízení do výše 5 000 Kčs. Termín "pořádek ve státní správě", proti kterému bylo značné rozhořčení, je nutno chápat jako speciální termín přestupkového zákona - tedy takový terminus technicus. Návrhem tohoto ustanovení se tedy rozšiřuje okruh oprávněných osob ukládat v blokovém řízení pokutu o inspektory. Vychází z toho, že zákon o lesích a zákon o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství dovoluje každému občanovi tzv. obecné užívání lesa, tj. vstupovat na lesní pozemky, do lesních porostů, sbírat lesní plodiny apod. Naopak však zakazuje rozdělávání ohně, tábořit mimo vyhrazená místa, stát motorovými vozidly v lese, pást dobytek, zakládat skládky, znečišťovat les odpady a odpadky apod.

Proto navrhujeme, aby inspektor, který svá oprávnění vyplývající z dané působnosti bude vykonávat přímo v lesích, byl oprávněn za výše uvedené přestupky občanům uvedené pokuty ukládat. Nejde tedy v žádném případě o zasahování do výkonu v rozhodovací činnosti státní správy, neboť jak jsem již uvedl, jde pouze o přestupky, kterých se dopustí občan v lese.

Se svou zprávou zpravodajskou nebo předkladatelskou jsem skončil. Doporučoval bych, aby jste se k celému zákonu vyjádřili kladně a ke společné zprávě také.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu společnému zpravodaji výborů panu poslanci Wolfovi. Otvírám rozpravu a prosím o písemné přihlášky do rozpravy. Hlásí se někdo? Pan poslanec Krčma.

Poslanec Ladislav Krčma: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, zpravodaj u § 6 přednesl, že bod 3 se ruší. Nejsem tohoto názoru. Naopak, pokuty by měly být vybírány. A pokud budou vybírány, tak by neměly být příjmem státního rozpočtu. Víme, že ministerstvo životního prostředí nemá finance, měly by jít do fondu, který se teprve zakládá - do fondu tvorby a ochrany životního prostředí, který teprve přijde na pořad.

Tudíž domnívám se, že třetí bod by tam měl být a měl by znít asi takto: "Pokuty uložené z porušování tohoto zákona se ukládají do státního fondu tvorby a ochrany životního prostředí České republiky ". Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Krčmovi. Prosím pana poslance Jiřího Duška.

Poslanec Jiří Dušek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení poslanci, chtěl bych k tomuto zákonu říct následující: Projednávání tohoto zákona bylo od samého počátku velice problematické. Jeho problematičnost vystihlo vlastní projednávání v národohospodářském výboru, kde hned v úvodu došlo k hlasování, zda bude či nebude zákon projednáván a pouze převahou jednoho hlasu se stalo, že zákon byl projednáván. Proč se tak stalo? Návrh zákona byl od počátku zmatený a nepřipravený. Během týdne byla přepracována celá jeho dikce, tak, jak je zřejmé, ze závěrečné zprávy, kterou máte před sebou. Další mínus, který byl v tomto návrhu zákona, byl ten, že tento zákon předešel vlastně předmět svého působení. To znamená zákon o lesích. Zákon o lesích funguje ve své podobě z roku 1977, bude samozřejmě novelizován, event. bude vypracován nový zákon a patrně potom dojde i ke změně v dnes ustavované lesnické inspekci.

Během projednávání se teprve upravovala kompetence mezi orgány státní správy, ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, tak, jak bylo podotknuto společným zpravodajem, původní návrh byl velmi kolidní a to ani můj předřečník nepopřel. Chtěl bych k tomu říci, že všichni, jak jsme tady, cítíme, že tento návrh zákona je špatný a zakrývá zcela jinou podstatu věci. Nebudu se o tom šířit. Domnívám se, že věc je naprosto jasná a vysvětlím to potom dále.

Domnívám se, že základem ochrany životního prostředí musí být změna ve způsobu výroby, ve způsobu života a v hodnotách lidí samotných. Politika odlučovačů, čističů, pokut a regulací je ve své podstatě mechanická, lidských hodnot a lidského vztahu k přírodě se nedotýká, vlastně ještě dále člověka od přírody izoluje tím, že mu vsouvá anonymní a bezzájmový článek státu, regulačních úředníků, kontrolorů a celé nové a drahé tzv. zelené byrokracie. Stát zničil vztah člověka k člověku tím, že se za vysoký plat nebo daň zavázal odklidit a zamést z našich očí všechny chudé, nezaměstnané, opilé, pomatené, tak i s byrokracií zelených se za vysoký úplatek zavazuje, že se nám s přírodou a životním prostředím postará sama za nás. Největší ničení a pustošení přírody bylo a je způsobeno socialistickým státem a státní byrokracií. Znečištění ovzduší a zpustošení životního prostředí je přímo úměrné míře oddělení vlastnictví od zaměstnaneckého vztahu. Tady se musí začít, chceme-li být opravdovými zelenými a ne zpolitizovanou státně zbyrokratizovanou elitou, která volá po tom, aby stát dělal něco, co si lidé mohou mnohem lépe udělat sami. Řekl bych, že starý český sedlák své prostředí nikdy neničil nejen proto, že nebylo jenom jeho, ale že na něm záleželo živobytí jeho vlastní a jeho dědiců. Všechno, co nám ještě zbývá, vše co za něco stojí, vše co se ještě uchovalo, je nebo po dlouhá staletí bylo ve vlastnictví soukromém. Jen to, co patří všem a tedy zůstává v kontrole bezejmenných, státní byrokracie, nemá naději na příští a zřídka si vůbec své přežití zaslouží. Proto dejme vše co můžeme do ekologického vzdělání a vědomí lidí. Ale nedělejme to přes inspekce, které se tady vytvářejí, nové byrokratické aparáty. Myslím si, že se to na nich nezastaví.

Když začala tato schůze, byl dán návrh, aby byl tento bod stažen z programu. Protože jsem si byl vědom toho, že tato sněmovna je velmi loajální vůči sobě sama, vůči své budoucí práci, kdy bude muset znovu přehodnotit své rozhodnutí a věřím tomu, že nakonec schválí tento návrh zákona, dovoluji si vám, pane společný zpravodaji, navrhnout některé úpravy podle materiálu 314 ve společné zprávě. A to v § 4 odst. b) vypustit "zpracování lesního a jeho... ", takže odstavec bude znít: "Při realizaci lesního hospodářského plánu ohrozí životní prostředí, po případě způsobí jeho poškození.". Zdůvodnění: nelze stíhat zpracovatele lesního hospodářského plánu při zpracování, protože dílo není ještě ukončeno. Dílo se zpracovává na základě pokynů ze základního šetření a platné se stává až po schvalovacím řízení, po schválení již odpovědnost přebírá schvalovací orgán. Tohoto řízení se účastní jak resort ministerstva životního prostředí České republiky, tak ministerstvo životního prostředí, kde mohou uplatňovat své námitky. Pane zpravodaji, je třeba to zopakovat? (Ne.) Dále: § 8 nelogicky zasahuje do státní správy lesního hospodářství, připouští vlastně pokutovaní jedné státní správy správou druhou. Navíc je přestupek proti pořádku ve státní správě jen těžko blíže definovatelný. Co to je? Můj návrh: inspektor může v blokovém řízení uložit blokovou pokutu za přestupek na úseku ochrany životního prostředí v lesích. Přestupky za porušení jiných povinností v lesním hospodářství řeší totiž okresní úřady. To je všechno. Děkuji za pozornost.