Česká národní rada 1990 – 1992

Motivem tolerantnější verze ústavně právního výboru je snaha ochránit nasazení operativní techniky před prozrazením, čili že by některý člen kontrolního orgánu porušil zákonem uloženou mlčenlivost. Osobně si dovoluji vážené sněmovně doporučit přísnější verzi, jak ji navrhl garanční bezpečnostní výbor. Dovolte, abych přešel k dalšímu odstavci - věcně úplně nové ustanovení navrhuje společná zpráva v odstavci, zatím uvedeném jako 6. Imunita je zvýšená ochrana a proto zásah do ní by měl mít přísnější režim. Ústavně právní výbor tedy navrhuje režim pro použití operativní techniky proti ústavnímu činiteli.

Poslední nově navrhovaný odstavec ve společné správě pod číslem 7 upravuje povinnost mlčenlivosti členů kontrolního orgánu. Pro případy, kdyby měli členové referovat před sněmovnou, předpokládáme použití práva předsednictva zákonodárného sboru zbavit mlčenlivosti. Nyní dovolte k § 38. V § 38, tedy paragrafu, který upravuje donucovací prostředky, které mohou policisté používat. Navrhujeme doplnit zejména ke konci odst. 2 upřesnění, že policista použije donucovací prostředky jen proti osobě, která ohrožuje vyjmenované zájmy. Jinak to totiž ze zákona nevyplývá, i když se zdá, že je to samozřejmé.

Dále budu hovořit o § 39, kde v odstavci 1 změnu písmene "e" a "f" je nutno chápat v souvislosti se změnou v odst. 4. Ve výsledku znamená, že použití zbraně proti vozidlu podle písmene "g" nepodléhá režimu výzvy s výstrahou, ale jen režimu opakované výzvy. Do jedoucího vozidla těžko lze adresovat výstrahu.

§ 41 by zasluhoval zvláštní dotaz na ministerstvu zdravotnictví, které v meziresortním projednávání návrhu zákona schválilo možnost použití zásahové výbušky proti těhotné ženě. Tento nedostatek společná zpráva navrhuje odstranit.

Dámy a pánové, vážená sněmovno, následuje už jen několik pozměňovacích návrhů technicko-legislativního charakteru. Společná zpráva zpravodajů výborů je tedy vyčerpána. Dovolte však, abych vás ještě upozornil na několik dalších návrhů, které výbory vznesly, ale na kterých se porada zpravodajů neshodla jednoznačně. Je to ten materiál, do něhož jsme již nahlédli. Je nadepsán "Připomínky, na nichž výbor trvá, ale porada zpravodajů se na nich neshodla". Považuji za nutné se na ně podívat, protože by mohly nahradit některé návrhy z pléna a tím i ušetřit čas.

V § 1 a tím pro celý zákon navrhuje garanční výbor změnit název policejního sboru na název Policie České republiky.

Protože jde o věc jazykového kontextu, dovolte krátkou citaci, pokud vás tím příliš neotrávím před obědem, z Ottova slovníku naučného: "V nejnovější době policie, čili správa policejní, značí jistou omezenou část správy politické, jejíž rozsah i pojem v literatuře státovědecké nejrůznějším způsobem se stanoví. Nám nejsprávnější se zdá definice Pražákova, kde policie, čili správa policejní, zahrnuje obory správy politické, ve kterých působí v podstatě negativně k odstraňování překážek, jež vadí bezpečnému rozvíjení funkcí daného státu, jiných svazků lidstva a jednotlivců.". Je tedy na nás, zda slovem, které označuje část činnosti státní správy, označíme přímo tu její část, která je jejím výkonem pověřena. Osobně tento návrh podporuji.

Dalším velmi důležitým návrhem garančního výboru je návrh, který se týká § 2. Zde bych prosil o zvýšenou pozornost. Domnívám se, že je to věc velmi důležitá. Náš výbor navrhuje rozšířit úkoly policie o oblast, která se stává každým dnem závažnější. Jde o oblast ochrany ekonomických zájmů České republiky. Vzhledem ke specifice této činnosti je třeba, aby byla oddělena od kriminální služby. Kompetenční zákon dává tuto oblast do působnosti republik. Slovenská republika ve svém policejním zákoně tuto službu už zavedla. Pokud by tato změna byla přijata, promítne se dále do § 3, 33, a 37, kteréžto návrhy máte v materiálu, do kterého právě společně nahlížíme.

Dostanu se k § 8, ve kterém ústavně právní výbor navrhuje doplnění tak, aby policista nebyl povinen zakročit, pokud to neumožňuje též jeho zdravotní stav. Dovolte osobní názor. Vzhledem k tomu, že by vznikl problém určení hranice, kdy zdravotní stav už brání provedení zákroku, a kdy ještě ne, a vzhledem k tomu, že tento problém byl důkladně s předkladateli konzultován, dovoluji si tento návrh nedoporučovat.

Nyní obracím pozornost k § 13. Ještě v předchozí verzi návrhu zákona byly přesně vyjmenovány možnosti, za kterých je policista oprávněn požádat prokázání totožnosti. V předloženém vládním návrhu vláda navrhuje tuto možnost rozšířit naprosto bez omezení. Je to opatření dosti neobvyklé. Možnosti policie v této věci bývají sice široké, ale pokud znám policejní zákony jiných demokratických zemí, jsou taxativně definovány. Domnívám se, vážená sněmovno, že bychom měli trvat na taxativním vyjmenování, byť jakkoli širokém, přinejmenším z principiálního důvodu.

Další důvod k tomuto návrhu je. to, že v SR už platí zákon, který tuto věc upravuje taxativně. Nevím, jak by se na nás dívali Slováci, kdyby při návštěvě u nás zjistili, že česká policie je může legitimovat bez omezení, když sami budou zvyklí na jinou úpravu.

Dále garanční výbor navrhuje v tomto paragrafu doplnit nový odstavec 1, který by definoval, co se míní prokázáním totožnosti, a upravil ho, jak důkladně se má totožnost podle okolností zjišťovat. Dovoluji si tento návrh vážené sněmovně doporučit.

Dále garanční výbor navrhuje v § 14 odst. 1 doplnit jako další písmeno d), jehož smysl myslím není třeba komentovat. Snad jen zase můj osobní názor, že slova "výtržnosti nebo jiné nepřístojné chování" mi připadají velmi neurčitá a jsou převzata ze zákona o Sboru národní bezpečnosti z roku 1974 a myslím, že této době svým duchem odpovídají.

Rozpočtový a kontrolní výbor navrhuje změnu v § 27, který má zajistit objektivitu při odebírání a vracení věcí osobám umístěným do policejní cely. Myšlenkově lze jistě souhlasit. Problém je v tom, že třetí osobou bude většinou další policista.

K § 35: doporučuje bezpečnostní výbor zařadit do operativní techniky s nejpřísnějším režimem schvalování i kontroly i další typ operativní činnosti, která je v některých situacích nevyhnutelná. Domnívám se, že je lepší problematiku upravit zákonem než nutit kriminální policii, aby se ve výjimečných případech musela dostat za jeho hranice.

Dále v § 36 navrhuje garanční výbor doplnit odstavec 5 jako záruku, že informace získané operativní technikou nebudou nikdy zneužity.

Konečně poslední připomínkou, na které trvá ústavně právní výbor, je změna v § 39 odst. 2 - navrhuje se vyloučit možnost policisty použít zbraň hromadné účinnosti, čímž by se v této souvislosti mínil zejména granát.

Tolik ke vznášeným návrhům jednak společné zprávy, jednak výborů. Ty návrhy, které jsem uvedl jako návrhy, na kterých trvají výbory, budou muset být při projednávání vzneseny, neboť já nejsem oprávněn je vznést. Chtěl jsem vás s nimi seznámit.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, vážení hosté. děkuji vám, že jste měli trpělivost s obsáhlejším výkladem, který si tento nelehký zákon vyžadoval. Děkuji všem, kteří při projednávání ve výborech vznesli a hájili své připomínky. Děkuji také těm, kteří v rozpravě vznesou některé návrhy, uvedené mimo společnou zprávu i těm, kteří vznesou další konstruktivní návrhy. Sice s mnohými výhradami, ale přece jen si dovolím, vážený český sněme, předložený návrh zákona s úpravami podle společné zprávy výboru České národní rady doporučit ke schválení. Zejména proto, že česká policie i veřejnost nový policejní zákon, ať je jakýkoliv, nutně potřebuje. Děkuji za pozornost a prosím pana předsedajícího, aby k projednávanému zákonu podle § 16 jednacího řádu České národní rady zahájil rozpravu nebo aby vyhlásil přestávku. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji společnému zpravodaji panu Kužílkovi za jeho obsáhlé vystoupení. Já se domnívám, že se přikloníme k 2. návrhu pana poslance Kužílka, že se rozejdeme, abychom se řádně posilnili na jistě závažné projednávání tohoto zákona. Mám tu několik zpráv. Ústavně právní výbor se sejde bezprostředně po skončení dopolední části jednání v místnosti 108b, Klub KDU se sejde ve 1330 v místnosti 23 a zahájíme ve 14 hodin přesně. Takže ještě jednou vám přeji dobrou chuť.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády pokračujeme rozpravou k vládnímu návrhu zákona ČNR o Policejním sboru České republiky. Znovu vás prosím o písemné přihlášky do rozpravy. Své připomínky a nebo pozměňovací návrhy, prosím, formulujte písemně, aby je bylo možno v krátké době potom zpracovat.

Jako první se do diskuse hlásí pan poslanec Šimeček. Prosím, aby se ujal slova, připraví se paní poslankyně Vorlová.

Poslanec Josef Šimeček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, ctihodní kolegové, vážení poslanci, vážení hosté jsem v komisi pro řešení rómských otázek a z těchto důvodů mi dovolte poznámku a posléze návrh.

Když v minulém týdnu v severních Čechách s řadou zástupců starostů obcí a měst v severních Čechách bylo nám kladeno na srdce, abychom předestřeli problematiku v této oblasti právě ve vztahu ke kriminalitě a policii. Tyto tři věci se dost k ryjí, protože přitvrdnuvší hospodářské podmínky vedou k radikalizaci obyvatelstva. Rasismus v nás se začíná budit a obavy z výbuchu rasových nepokojů jsou cítit ve vzduchu a jednoho dne by mohlo být pozdě. Rómové, bohužel dnes někdy už bandy násilníků, musí co nejdříve pocítit, že nemají šanci páchat beztrestně své zločiny, pochopitelně stejně jako bílí.

Výmluvy Veřejné bezpečnosti jsou, zdá se mi, směšné. Zákon měly a mají a jestliže se jim nechce podle něj postupovat, nezbývá než je vyzvat ať odejdou a uvolní místo jiným. Eroze kriminality ještě nedosáhla základního standartu, pouze profíci znalí svých práv dokáží tvrdě stát a bránit zákon, náš právní řád. Pochopitelně musí vzrůst jejich počet i technika. Ovšem existuje jeden. nezanedbatelný fakt: U nás dosud nemáme, alespoň ne obecně, zavedeny kurzy sebeobrany tak, jak jsou běžné jinde. Občané sami ve vlastním zájmu se musí naučit bránit. Není jiné cesty. Sami individuálně a úměrně. Rozhodně nikoliv vzetím práva do vlastních rukou a už vůbec ne organizováním nějakého českého Ku-klux-klanu. Pokud taková situace nastane, musí být takovýmto rádoby obhájcům práva ihned jasné, že takové počínání je nezákonné a že bude následovat trest, policie, soudy a tvrdé vězení a ne rekreace. Jinak nám hrozí horké léto.

Chtěl bych být špatným prorokem. Rád bych jím byl. Výstraha a prevence zdá se mi nutná, byť opravdu nechci dramatizovat. Riziko života v otevřené společnosti vyžaduje nácvik sebeobrany i u obyvatelstva a pro policii znamená z našeho hlediska dodatek k zákonu.

Navrhuji k § 56 přidat odstavec 2: "Orgány, příslušníci Sboru národní bezpečnosti nejsou převedeni dnem účinnosti tohoto zákona do Policejního sboru. Do Policejního sboru mohou být přijati odborně zdatní, odhodlaní a rozhodní obhájci zákonů této země. Posoudit jejich profesionalitu, snahu sloužit občanům a ochotu bdít nad dodržováním právního řádu je úkol okresních posudkových komisí, složených z pověřených zástupců okresního sněmu starostů, přednosty okresního úřadu a velitelé Policejního sboru okresu i jiného kraje.". Dále předpokládám, že řada z vás, kolegové, jste byli v minulosti zadrženi. Nevím, jak kde, ale má zkušenost praví, že je nutno v § 29 doplnit odstavec 3 následujícím textem: "V cele musí být předměty a zařízení, které umožňují normální životní funkce zajištěného".

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Šimečkovi. Prosím paní poslankyni Vorlovou, připraví se pan poslanec Jiří Novák.

Poslankyně Milada Vorlová: Vážení poslanci, vážení páni ministři, mám doplňovací návrh k § 13, a to ve znění připomínek, které jsou již mimo společnou zprávu. Tedy pravděpodobně jako kdybych ten návrh dávala.

§ 13 zní tady: odst. 1 má pak dva pododstavce, které by měly být buď nazvány a) a b) anebo by potom odst. 2 a další měly být přečíslovány. To je pouze technická připomínka.

Pak mám připomínku k prvnímu odstavečku, kde je zřejmě překlep, který mění smysl. Věta zní: "Důvod ke zjišťování totožnosti určuje i míra spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.". Podle mě tam musí být "míru". "Hloubka zjišťovaní totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjišťování provádí".

Pak odstavec 2: "Policista je oprávněn vyzvat osobu k prokázání totožnosti přistiženou při spáchání přestupku" a můj pozměňovací návrh spočívá v tom, že za to bych přidala slova "... u níž je důvodné podezření, že se ke spáchání přestupku chystá". Mohla bych vám to možná ilustrovat z praxe, nevím jestli to není zbytečné, ale dejme tomu, abyste si představili co mám na mysli. Jdu v noci opuštěnou ulicí, někdo mě sleduje, mám strach, modlím se, abych potkala policistu, já toho policistu potkám, ale já mu ani nemohu říci, aby tu osobu, která je mně nanejvýš podezřelá, legitimoval. To myslím, že by mělo být umožněno. Mohu uvést i jiné případy.

Zbytek § 13, jak je dále uveden, nebudu číst, protože ho máte vytištěný. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Vorlové a prosím pana poslance Nováka. Upozorňuji, že další písemné přihlášky do rozpravy nejsou.

Poslanec Jiří Novák: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, podle dosavadní právní úpravy, vychází působnosti vojenských soudů k projednávání trestných činů spáchaných příslušníky Sboru národní bezpečnosti z ustanovení § 14 odst. 1 písmeno c) trestního řádu, podle něhož podléhají pravomoci vojenských soudů příslušníci vojensky organizovaných a jiných sborů, o nichž to stanoví zvláštní zákon, jsou-li v činné službě. Trestní zákon č. 140/1961 Sb. v článku 90 odst. 1 stanoví, že pachatelem nebo spolupachatelem vojenského trestného činu, podle hlavy XII zvláštní části tohoto zákona, může být jen voják. Podle § 90 odst. 3 písm. b) trestního zákona se vojákem rozumí mimo jiné příslušník vojensky organizovaného nebo jiného sboru, jehož příslušníci podléhají podle zvláštních zákonů ustanovením o trestných činech vojenských jen v činné službě. Zvláštním zákonem ve smyslu obou uvedených ustanovení je zákon č. 40/1974 Sb., který v § 14 stanoví, že příslušníci Sboru národní bezpečnosti podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanoven m o trestných činech vojenských. Z uvedeného vyplývá, že dnem účinnosti zákona o policejním sboru České republiky budou, zůstane-li tento zákon v původním navrhovaném znění, příslušníci policejního sboru České republiky podléhat jurisdikci obecných soudů a nebude se na ně vztahovat hlava XII trestního zákona, včetně ustanovení § 294, umožňujícího kázeňské vyřizování trestných činů. Skutečnost, že se na příslušníky Sboru národní bezpečnosti vztahují ustanovení trestního zákona o vojenských trestných činech, umožňuje trestní postih v případě porušení nebo nesplnění některých povinností vyplývajících ze specifik služebního poměru k ozbrojenému bezpečnostnímu sboru. Tuto právní úpravu si do značné míry vynucuje charakter služby příslušníků Sboru národní bezpečnosti, při níž může často dojít k situacím, které bezprostředně ohrožují jejich život nebo zdraví a kde mají přes toto riziko povinnost zakročit. Vázanost s pokyny nadřízených a případný následný postih pouze podle příslušných ustanovení zákoníku práce je zde s ohledem na význam zájmů, jež jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti povinni chránit, nedostačující.

Ústavně právní výbor České národní rady zastává názor, že policisté by měli i nadále pravomoci vojenských soudů podléhat. Tuto úpravu si vynucují specifika služebního poměru. Odmítnutí tohoto principu by mohlo vést k povážlivému snížení již tak dost kritizované akceschopnosti bezpečnostního aparátu. Za nejzávaznější důsledky vynětí policistů z pravomoci vojenských soudů a v důsledku toho i z vojenské kázeňské pravomoci je nutno považovat problematičnost vynucení uposlechnutí pokynu nebo rozkazu nad řízeného pracovněprávními instituty a nemožnost následné aplikace příslušných ustanovení trestního zákona o vojenských trestných činech.

Některé události z poslední doby ukázaly, že příslušníci policie nejsou a zřejmě ještě delší dobu nebudou vždy způsobilí zakročovat vůči narušitelům veřejného pořádku samostatně a že lze očekávat i v budoucnu pořádání různých protizákonných akcí extremistickými skupinami, vůči kterým bude nezbytným organizovaný zákrok policejní jednotky. V této souvislosti se jeví jako zvlášť potřebné, aby příslušníci policejních sborů podléhali ustanovením o trestných činech vojenských, zejména pak o trestném činu neuposlechnutí rozkazu. Z uvedeného důvodu i vzhledem k značnému přetížení obecných prokuratur, které k řešení specifické trestné činnosti příslušníků policejních sborů nejsou ani dostatečně odborně připraveny a v potřebné míře vybaveny zkušenými vyšetřovateli, jaké má k dispozici vojenská součást prokuratury, považuje ústavně právní výbor České národní rady za potřebné, aby příslušníci policejních sborů republik podléhali pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských. Vynětí policistů z jurisdikce vojenských soudů by mělo za následek i nemožnost aplikace veškerých ustanovení o kázeňských odměnách a trestech a zejména pak anulování kázeňského postihu policistů, který má zákonné vazby jak na trestní řád, tak na zákon o přestupcích. Na policisty by se nadále nevztahovala ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č.200/1990, o přestupcích, v důsledku čehož by nebylo možno projednat přestupky spáchané policisty kázeňsky, ale platil by pro ně tentýž režim jako pro ostatní občany.

Ústavně právní výbor České národní rady proto na základě usnesení výboru z dnešního dne navrhuje doplnit v VI. hlavě zákona o Policejním sboru České republiky v části Přechodná ustanovení § 56 odst. 3, který by zněl: Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu. poslanci Novákovi. Prosím pana poslance Koháčka. Připraví se pan poslanec Marek Benda.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych si dovolil přednést pozměňující návrh, který si můžete i se mnou číst, protože je ve zprávě nepřijatých připomínek. Týká se § 36 a zní: Doplnit odst. 6 (a další odstavce § 36 ve znění společné zprávy přečíslovat) - ministr předkládá kontrolnímu orgánu České národní rady nejméně jednou ročně a dále na jeho žádost informace o použití operativní techniky, o skončených případech použití operativní techniky. O co jde? Na rozdíl od branněbezpečnostního výboru se domnívám, že by ani kontrolní orgán České národní rady neměl zasahovat do probíhající operace v tom smyslu, jak je tu uvedeno. Domnívám se, že by měl kontrolovat oprávněnost až po jejím skončení. Jde i o nebezpečí provalu a domnívám se, že bychom policii, resp. ministru vnitra tuto důvěru dát měli. Proto navrhuji, aby to bylo dáno jako připomínka. Zároveň bylo odsouhlaseno ústavně právním výborem toto znění.

Dále bych si dovolil navrhnout další věc (tu navrhuji za sebe), také ji můžete najít v připomínkách. Je to: doplnit v § 2 odst. 1 písm. k), které by znělo: "získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace sloužící k ochraně ekonomických zájmů České republiky". Osobně se domnívám, že zákonem zřídit tuto službu ochrany ekonomických zájmů je velice nutné, protože to, co se děje v naší současné ekonomice přímo volá po zřízení takovéhoto orgánu. Zároveň - a pan zpravodaj to jistě bude vědět - je třeba tuto změnu v případě, že ji přijmeme promítnout ještě do několika dalších paragrafů, já je nebudu číst, on ví přesně, jakým způsobem by se to muselo členit. To je vše, já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Koháčkovi. Prosím pana poslance Bendu. Připraví se pan poslanec Macháček.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážená sněmovno, dovolím si přednést několik pozměňovacích návrhů.

K § 24 původního textu zákona v odstavci 1 písm. a) - po diskuzi navrhuji, aby místo textu, který je tam v současné době, tj. opis rejstříku trestů v případech... bylo uvedeno "výpis" z rejstříku trestů. Je to právní rozdíl, pokud by se jednalo o opis, dávají se tam i věci, které už jsou promlčeny, pokud se jedná o výpis, dávají se tam jenom věci, které jsou v poslední době aktuální. myslím si, že by tomu tak být mělo. To je jedna změna.

Další změnu navrhuji do § 34 nového textu, jak jej máme ve společné zprávě. Tam došlo zřejmě k přepisovací chybě, na kterou jsme na ústavně právním výboru upozorňovali. V prvním odstavci se mluví o používání krycích průkazů a používání nástrahové a zabezpečovací techniky. V odstavcích 2 a 3 se mluví o krycích dokladech. Domníváme se, že by mělo být všude krycí doklad, proto navrhuji v prvním odstavci slovo "průkazů" nahradit slovem "dokladů".