Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím společného zpravodaje výboru sněmovny, pana poslance Kadlece, aby odůvodnil společnou zprávu výborů.

Poslanec Ján Kadlec: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení přítomní, byl jsem pověřen, abych vám předložil společnou zprávu výborů ČNR k návrhu skupiny poslanců ČNR na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců ČNR. Všechny výbory, kromě mandátového a imunitního a zahraničního, projednaly na svých schůzích v květnu a červnu 1991 návrh skupiny poslanců a kromě výboru petičního, pro právní ochranu a bezpečnost a výboru pro obchod a cestovní ruch všechny doporučily tuto novelu ke schválení s touto připomínkou:

K bodu 1 10 odst. 3 se doplňuje touto větou: Obdobně se postupuje, pokud by poslanci vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů. Odkaz 3 b) pod čarou zní:

12 a) zákona 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené a dávkách v mateřství a o přídavcích na děti nemocenského pojištění ve znění pozdějších předpisů, úplné znění č. 189/1988 Sb.

Kromě toho výbor petiční, pro právní ochranu a bezpečnost nesouhlasil - kromě toho, že s tímto nesouhlasil, tak tady uvádí problém, zdůvodnění - základním problémem je ujasnění skutečnosti, zda nástup na mateřskou dovolenou znamená nevykonávání výkonu poslanecké funkce či nikoliv. Shora uvedený výbor toto nedoporučil a já bych k tomu chtěl říct: Zákon č. 371/1990 Sb. uvádí v 10, že poslanci jsou účastni nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení stejně jako pracovníci v pracovním poměru. Z tohoto ustanovení vyplývá, že je třeba, pokud zákon o platech nestanoví něco jiného, použít předpisů nemocenského pojištění a soc. zabezpečení a předpisů zákoníku práce. Výjimku stanoví zákon pouze v 10 odst. 2

přiznává poslanci, který nevykonává svou funkci pro nemoc, plat a to po dobu nejdéle 6 měsíců. Jinou výjimku zákon nestanoví.

Za tohoto právního stavu nelze zákon vykládat jinak, než že poslankyně musí nastoupit mateřskou dovolenou. A protože není ustanovena žádná výjimka, přísluší jí po dobu stanovenu zákonem práce peněžitá pomoc v mateřství stanovena předpisy nemocenského pojištění. Pokud bychom chtěli provést jinou úpravu, je třeba obdobně, jako je tomu v době nemoci poslance, stanovit výjimku z předpisů o nemocenském pojištění, a to zákonem. Takový zákon je navrhován. Je možno zaujmout i jinou právní filosofii, než ke které směřuje stanovisko shora citovaného výboru ČNR. Tento výbor zpochybňuje výklad o tom, že poslankyně je povinna nastoupit mateřskou dovolenou. A jakmile ji nastoupí, náleží jí dávky sociálního zabezpečení a domnívá se, že poslankyně mateřskou dovolenou nastoupit nemusí a po celou dobu má poslanecký plat. Takový výklad znamená, že je třeba každou nepřítomnost poslankyně na jednotlivých zasedáních ČNR, popř. dalších orgánů ČNR, kterých je členkou, individuálně omlouvat a záleží na stanovisku předsedy výboru nebo předsedkyně ČNR, zda neúčast poslankyně omluví. Pokud by se tak nestalo, mělo by to důsledky, uvedené v 8 zákona o platech poslanců. Domnívám se, že výklad výboru petičního, pro právní ochranu a bezpečnost není v souladu se zákonem. Pokud chceme poskytnout poslankyni po dobu mateřské dovolené plat, domnívám se, že je potřeba tak učinit novelou, jak je navrhována. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Otvírám rozpravu, do které se prozatím písemně nikdo nepřihlásil.

Poslanec Heřman Chromý: Vážený pane předsedající, vážená česká vládo, dámy a pánové, dovolil bych si k tomuto zákonu přednést návrh na doplnění 8 o odst. následujícího znění:

Neomluvená neúčast poslance po kratší čas jednacího dne ČNR nebo jejích orgánů se v průběhu jednoho měsíce sčítá. Zdůvodnění je prosté. V podstatě toto zpřesnění uvádí poslanecký zákon do souladu se zákoníkem práce, jehož prováděcí nařízení obsahuje takovýto postup. Zároveň se tak vytváří předpoklad - a jsem přesvědčen, že ne pouze formální - aby se naše účast zejména na schůzích ČNR zvýšila. Pochybuji o tom, vážené kolegyně a vážení kolegové, že když během schůze ČNR dochází k hlasování, které se nezřídka pohybuje na hranici usnášeníschopnosti, že by se absence toho zbývajícího počtu poslanců řádně omluvila, ať již předem nebo předsedajícím jednotlivého dne schůze ČNR. Nelze také přehlédnout hlasy široké veřejnosti, které právě na tuto absenci při hlasování a rozpor mezi tímto zákonem a zákoníkem práce upozornili a upozorňují. Konečně byl to i místopředseda ČNR pan Kasal, který v jednom ze svých vystoupení proti tomuto nešvaru vystoupil. Navrhovaná změna v 8 výše uvedeného zákona by si dále vyžádala přečíslování odstavců. Nově navrhovaný doplněk by byl odstavcem č. 3, původní odst. 3 by nesl označení č. 4 s tím, že jeho znění by doznalo logickou drobnou úpravu ve smyslu výše uvedeného návrhu v tomto znění: "Způsob rozhodování o ztrátě nároku podle odst. 1 až 3 (původní znění v tomto místě je 1 a 2) upraví jednací řád ČNR."

Byl bych rád, kdybyste, vážené kolegyně a vážení kolegové tento doplněk zákona akceptovali a nepřisuzovali mu více, než co skutečně obsahuje. Již také proto, že i touto drobnou úpravou lze konkrétně čelit hlasům, které se čas od času stále více ozývají, že všichni jsme si sice rovni, ale poslanci jsou si rovnější. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Kdo se, prosím, dál hlásí do rozpravy? Pokud správně vidím, nikdo, písemně také nikdo, pak tedy rozpravu uzavírám a prosím pana poslance Výborného, chce-li se ujmout slova, ať tak učiní.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, již v úvodu jsem sdělil, že navrhované doplnění, které je obsaženo ve společné zprávě navrhovatelů zcela akceptují a doporučuji k přijetí. Pokud jde o jediný návrh vzešlý z rozpravy, totiž návrh pana poslance Chromého, mohu za navrhovatele k němu říci jen tolik: Nepochybně je motivován velmi rozumnou úvahou, ale nepochybné také je, že zůstává otázkou, do jaké míry právě tímto zákonným způsobem bychom dosáhli toho, čeho dosáhnout chceme. Totiž, aby tady byla účast zajištěna. Jakým způsobem by se časy sčítaly, kdo by je zjišťoval, zda účast po dobu 5 nebo 15 min. je omluvena nebo neomluvena. Já osobně se domnívám, že neúčast poslanců při jednání orgánů ČNR, ať už jsou to výbory nebo schůze ČNR, by omlouvána býti neměla a že je věcí předsedů těchto orgánů, aby postupovali v souladu s platným zákonem, neboť mi není známo, že by kterýkoli z poslanců byl postižen za to, že se jednání, ať už ve výboru nebo ve schůzi neúčastnil. Já se domnívám, že bude zcela postačovat, aby byly využívány ty instituty, které nám platný zákon. dává. Za navrhovatele se nepřipojuji k návrhu pan a poslance Chromého a naopak podporujeme ten návrh, který je ve společné zprávě.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím společného zpravodaje, aby se ujal slova.

Poslanec Ján Kadlec: Vážený pane předsedající, dával bych návrh napřed hlasovat o zprávě výborů vzhledem k tomu, že je tam jenom jedna připomínka. Přečtu ji. Je to 10 odst. 3, který se doplňuje větou: Obdobně se postupuje, pokud by. poslanci vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů, odkaz 12 a) zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužené mateřské dovolené a dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění ve znění pozdějších předpisů.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Kdo je pro tento návrh změny, nechť zvedne ruku. (100) Děkuji. Kdo je proti? (2) Kdo se zdržel hlasování? (12)

Děkuji. Tento návrh byl přijat.

Poslanec Ján Kadlec: Vzhledem k tomu, že z pléna byl pouze jeden pozměňující návrh, já bych ho znovu přečetl a dal bych o něm hlasovat. Je to doplnění 8 o odst. 3: Neomluvená neúčast poslance pro kratší část jednacího dne ČNR nebo jejích orgánů se v průběhu jednoho měsíce sčítá.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Kdo je pro tento návrh změny, nechť zvedne ruku. (25) Děkuji. Kdo je proti? (40) Kdo se zdržel hlasování? (47)

Děkuji. Tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Ján Kadlec: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nejsou další návrhy, myslím, že můžeme hlasovat o celém znění návrhu zákona včetně společné zprávy. Dávám návrh na hlasování o vydání zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců ČNR, tisk 305 a tisk 310 společné zprávy jak byla přijata.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. (95) Kdo je proti? (1) Kdo se zdržel hlasování? (22)

Děkuji. Tento návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodajovi i panu navrhovateli. Chtěl bych jen podotknout, že vzhledem k požadavkům některých klubů by dnešní jednání mělo končit v půl sedmé. Předesílám to proto, aby se k tomu další poslanci mohli vyjádřit. Dalším bodem našeho pořadu je

Z pověření skupiny poslanců navrhovatelů nám předložený návrh odůvodní paní poslankyně Jaroslava Moserová, kterou prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Vážený pane předsedající, členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Skupina předkladatelů předkládá návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 106/1991 Sb. ze dne 27. února o neperiodických publikacích.

K vypracování návrhu této novely zákona nás vedlo vyjádření Rady vysokých škol, ve kterém Rada vysokých škol tlumočila značné znepokojení a nespokojenost s širokým počtem povinných příjemců výtisků tak jak je uveden v příloze zákona o neperiodických publikacích. Považuji tento počet povinných výtisků za tak vysoký, že by mohl znemožňovat vydání některých vysokoškolských skript a učebnic.

Rada vysokých škol také upozornila na to, že pravděpodobně ani k otázce skript ani k tomu, zda podléhají režimu uvedenému v zákoně o neperiodických publikacích, nebyl možná vůbec při našem jednání přihlédnuto, ani předloha zákona nebyla dána k připomínkování. Rada vysokých škol se seznámila jenom s původním návrhem, kdy mělo být zasíláno jenom 8 povinných výtisků a nikoliv 25, jak jsme nakonec odhlasovali ve finálním znění předlohy zákona.

To tedy vedlo předkladatele k předložení novely, ve které v článku 1 doporučujeme, aby v příloze zákona ČNR, v sloupci "druh neperiodické publikace" bylo dosavadní označení druhu pod písmenem a) "tiskoviny s výjimkou plakátů a kalendářů" doplněno ještě "vysokoškolských skript a vysokoškolských učebnic". Tedy, aby vysokoškolské učebnice a vysokoškolská skripta nepodléhaly režimu, kdy jsou povinné výtisky zasílány v počtu 25 výtisků.

K tomuto označení druhu ve sloupci "oprávněný příjemce povinného výtisku" jako příjemce uvedou: Národní knihovna v Praze, Matice slovenská, Slovenská národní knihovna Martin, Základní knihovna ČSAV Praha, Ústřední knihovna SAV Bratislava.

V článku 2, vzhledem k tomu, že zákon ČNR č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, nabyl účinnosti dnem

1. května 1991 a navrhovaná novela je zcela jednoduchá, navrhuje se v rámci kontinuity stanovit dnem účinnosti zákona den vyhlášení. Považuji ještě za správné seznámit sněmovnu se skutečností, že do výboru pro vědu, vzdělání a kulturu i některým jiným poslancům, docházejí dopisy od knihoven, které nejsou spokojeny s navrhovanou novelou a argumentují tím, že studující si u nich výtisky vypůjčují v době volna, že někdy učebnic nebývá dost. Těžké postavení našich veřejných knihoven a sítě veřejných knihoven je nám známé a je jistě třeba přikročit k tomu, aby nějakým způsobem byly řešeny a podpořeny, avšak ustoupení od této novely nepovažuji za dostatečné řešení situace knihoven. Naopak by to mohlo vést k tomu, že by vysoké školy jednak některé tituly vůbec nemohly vydat, anebo by je vydávaly v nákladu menším, než 300, takže by nouze o učebnice a skripta byla ještě větší v jednotlivých studijních oborech. Tolik ke zdůvodnění předložené novely.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím společného zpravodaje pana poslance Vondráčka.

Poslanec Josef Vondráček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, slyšeli jste návrh na doplnění zákona ČNR č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích a zdůvodnění, které přednesla paní poslankyně Moserová. Výbor ČNR pro vědu, vzdělání a kulturu, církevní a humanitární výbor a ústavně právní výbor projednaly na svých schůzích v květnu a červnu návrh skupiny poslanců na tuto novelu. Církevní a humanitární výbor nedoporučil návrh schválit, výbor pro vědu, vzdělání a kulturu a ústavněprávní výbor doporučil tento návrh, tak, jak byl přednesen paní poslankyní, schválit s doplňkem: V článku č. 1 v 4 písm. g) zákona se číslovka 300 nahrazuje slovem 500. Smyslem je to, aby počet výtisků, na který se vztahuje povinnost odvádět povinné výtisky, byl z většího množství výtisků, tzn. ne 300, ale až z částky nad 500.

Dále bylo doporučeno, aby výčet příjemců, tak, jak je uveden v návrhu zákona, tzn. Národní knihovna v Praze, Matice slovenská, Základní knihovna ČSAV Praha a Ústřední knihovna SAV Bratislava, byl rozšířen o Státní vědeckou knihovnu Olomouc, čili ve společné zprávě je doporučeno návrh zákona schválit tak, jak je předložen, s rozšířením o zvýšení číslovky 300 na 500 a s doplněním výčtu příjemců o Státní vědeckou knihovnu Olomouc.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji a otvírám rozpravu, do které se prozatím písemně přihlásil pan poslanec Bezděk a to v tisku 315.

Poslanec Josef Bezděk: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, v krátkosti si vás dovoluji požádat, abyste kladně podpořili doplněk, tak, jak ho přednesl pan zpravodaj, s tím, že bych doporučoval, aby problematika Státní vědecké knihovny Olomouc byla rozšířena o Státní vědeckou knihovnu Brno. Tedy Olomouc a Brno.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další do rozpravy? Pan poslanec Pospíšil.

Poslanec Petr Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak jste se mohli dočíst ve společné zprávě, církevní a humanitární výbor ČNR návrh novelizace tohoto zákona nedoporučil. Bylo to z více důvodů. Základní byl ten, že se většina poslanců ve výboru domnívala, že by se publikace měly povinně zasílat těm adresátům, kteří byli uvedeni v původním zákoně a neměl by se ten počet snižovat. Po konzultaci společných zpravodajů všech tří výborů, které tento návrh projednaly, jsme se shodli na jakémsi kompromisu. Navrhoval bych tedy za skupinu poslanců rozšíření počtu oprávněných příjemců o 5 s tím, že jsme se shodli na tom, že to by byla jakási hranice, za kterou už bychom zřejmě jít neměli, abychom se znovu nevraceli k původnímu znění zákona. Dávám tedy za skupinu poslanců pozměňovací návrh, abychom výčet příjemců doplnili kromě zmiňovaných čtyř knihoven v návrhu novelizace a Státní vědecké knihovny Olomouc, ve společné zprávě, ještě jednou o Národní knihovnu v Praze pro národní agenturu ISBN v České republice, dále, jak už tady byl také návrh, pro Státní vědeckou knihovnu v Brně, pro Státní vědeckou knihovnu v Ostravě, pro Univerzitní knihovnu v Bratislavě a Státní vědeckou knihovnu v Košicích.

Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, dovolte, abych se nejprve vyjádřil ke společné zprávě. Podporuji zvýšení hranice 300 výtisků na 500 a navrhuji, aby nebyla schválena ta část společné zprávy, kde se doporučuje výčet doplnit o Státní vědeckou knihovnu Olomouc.

Nyní podstatnější část mého návrhu. Doporučuji, aby celý text novely byl vyměněn za tento navržený text. Týká se 3, zákona o neperiodických publikacích, tedy, aby text: "uvedený v příloze tohoto zákona", byl nahrazen textem: "v obecně závazném předpisu, který vydává ministerstvo kultury tak, aby vydavateli nevznikla povinnost odevzdávat více než 40 výtisků". K odůvodnění: když jsme tento zákon projednávali, je to několik měsíců, upozorňoval jsem na to, že se nám tento zákon ve velice krátké době vrátí v podobě novely. Mohu vám říci, že nemám z toho žádný pocit zadostiučinění, je mi jen líto, že takovým způsobem znehodnocujeme autoritu tohoto sněmu. Znovu nastoluji otázku: Zdá se vám správné, abychom součástí zákona dělali seznam institucí, jejichž seznam se mění, instituce vznikají a zanikají, na jejich význam máme různý názor, jak padlo i v několika pozměňovacích návrzích. Myslíte si, že je to hodno, aby to bylo součástí zákona? Domnívám se, že je k tomu plně zmocnit ministerstvo, které má daleko více aktuálních informacích o povinných institucích, může svůj obecně závazný předpis, vyhlášku, podstatným způsobem novelizovat, kdežto my ke každé změně budeme muset použít změnu zákona. To se mi skutečně nezdá důstojné této sněmovny. Ještě k návrhům, které zde padly na rozšíření povinnosti vydavatele. Domnívám se, že naši kulturu musím podpořit především tam, kde vzniká, tzn. u tvůrců kulturního bohatství. Jestliže tyto tvůrce, tj. i vydavatele, zatížíme mnoha povinnostmi, bude vznikat méně literárních děl, takže méně se jich dostane do knihoven. Tím snížíme rentabilitu a zajímavost vydavatelského podnikání, především v malých nákladech zatížíme je dalšími povinnostmi a domnívám se, že knihovny se i jiným způsobem mohou dostat k výtiskům, o které mají eminentní zájem. Proto doporučuji, abyste zvážili návrhy, které doporučují ještě rozšířit počet povinných institucí. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Jsou zde dva další přihlášení do rozpravy, ale hlásí se pan ministr, a tak prosím, aby se ujal slova.

Ministr kultury Milan Uhde: Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové poslanci. Spor o institut povinných výtisků je dost starého data a vedli jsme ho zde nedávno. Chci vás ubezpečit jménem ministerstva, které by mělo podle návrhu poslance Jakla převzít určitou část povinnosti, již nyní definuje přímo znění zákona, že to není věc neochoty, když se tomu bráníme a když chci o tom s poslancem Jaklem polemizovat. Řešení, které navrhuje, je neméně tak nečisté jak to, které zde bylo přijato. Obojí řešení nevystihují plně problematiku. Čisté řešení podle mého názoru Je, že institut povinných výtisků tak, jako ve většině západních států se omezí na minimum 3, 4, 5 kusů. Ale čisté řešení znamená zavázat zároveň českou vládu a ministerstvo financí, aby poskytlo knihovnám takové prostředky, jako v jiných civilizovaných zemích a aby tyto knihovny mohly podle vlastního uvážení, jak se sluší na svobodné lidi a svobodně pracující odborníky, tyto knihy nakupovat a do svého fondu je zařazovat. Každé jiné řešení, které nebude respektovat obojí požadavek, jejž jsem přednesl, bude řešení problematické a bude poškozovat tu více jednu stranu, stranu vydavatelů a tu více druhou stranu, stranu knihovnickou. Domnívám se, že jsme v období velmi přechodném, které není vždy příznivé pro čistá řešení. Zvažte sami, zda sněmovna může a chce zavázat českou vládu k takové dotaci knihovnám, která by umožnila čisté řešení, a potom odpovídejte, ale odpovídejte na celou otázku, nikoliv jenom na jednu její složku, kterou z celého komplexu problémů vyjmete. (Potlesk.)