Česká národní rada 1990 – 1992

U ministerstva zemědělství píše: "Z podkladů nelze určit počet aplikací zákonného opatření, změny uskutečněny, ale část pracovníků ministerstva stále na funkcích, na které se zákonné opatření vztahuje."

U ministerstva pro hospodářskou politiku píše: "Zákonné opatření bylo použito, přehled změn je v přiložené tabulce." Zde je z tabulky patrno, že byli vyměněni všichni náměstci ministrů, byla vyměněna podstatná část ředitelů odborů, je tam zpracován procentní stav.

U ministerstva průmyslu píše: "Zákonné opatření bylo použito, ze 7 funkcí obsazených před listopadem, jmenováním bylo pět změněno reorganizací k 1. 8. 1990, jednou použitím zákonného opatření."

Pro ministerstvo školství zpracoval zprávu pan poslanec Benda. Materiály ministerstva byly zaslány 18. 2. v požadované formě. U vedoucích pracovníků, na které se vztahovalo zákonné opatření předsednictva FS, je oproti stavu před 17. listopadem tento stav:

Ze 48 míst je obsazeno 47 v tomto složení:

- 22, z toho 9, za působení ministra Vopěnky, bylo nově jmenováno z pracovníků mimo ministerstvo školství:

- 11, z toho 6, za působení ministra Vopěnky, bylo nově jmenováno z pracovníků ministerstva školství,

- 7, z toho 1, za působení ministra Vopěnky, byl nově jmenován z bývalých vedoucích pracovníků ministerstva školství:

- 7, z toho všichni, za ministra Vopěnky, nebyli jmenováni, ale pověřeni řízením.

Byli vyměněni všichni náměstci ministra. Dále byla provedena i obměna na ostatních místech na ministerstvu. Celkem z ministerstva školství odešli 162 pracovníci (ministerstvo školství má okolo 330 pracovníků), z toho za ministra Vopěnky 103. Podrobnější rozbor dostal výbor pro vědu, vzdělání a kulturu.

Co se týče Úřadu vlády České republiky, poslanec Benda píše ve své zprávě: "Komisi nebyly Úřadem vlády ČR poskytnuty podklady s odůvodněním, že usnesení ČNR se týkalo pouze ministerstev." Po formální stránce je toto stanovisko Úřadu vlády ČR v pořádku, ale zcela jasně jde proti duchu usnesení ČNR a pokládám ho přinejmenším za podivné.

U ministerstva spravedlnosti předkládám část zprávy, kterou ministerstvo zaslalo, protože poslankyně Marvanová, která měla toto ministerstvo na starosti, svou zprávu už nepředložila. Komise obdržela materiály z ministerstva spravedlnosti 5. 2. v požadované formě. Materiály byly úplné vč. porovnání stavu na ministerstvu před listopadem 1989 a k 31. 1. 1991. Před listopadem 1989 bylo na ministerstvu spravedlnosti plánováno celkem 26 vedoucích funkcí, na něž nyní dopadá zákonné opatření FS. Funkce jsou zde vyjmenovány a je popsaná změna funkční struktury, ke které došlo v roce 1990. Určité zvýšení počtu těchto míst souvisí zejména s novými úkoly resortu, které vyplývají převážně z rehabilitačních předpisů. Některé z těchto funkcí nejsou k 31. 1. 1991 obsazeny, a to funkce ředitele odboru personálních činností, zástupce ředitele odboru odškodňování, zástupce ředitele odboru právní pomoci, vedoucího oddělení ochrany a vedoucího oddělení občansko-právní legislativy.

Od listopadu 1989 došlo ve vedoucích funkcích k následujícím změnám:

Z funkce náměstka tehdejší ministryně spravedlnosti byl dnem 15. 2. 1990 uvolněn dr. Béna a ten 91. 3. 1990 ukončil pracovní poměr.

Z funkcí ředitelů odborů byli odvoláni dnem 31. 12. 1989 ředitel legislativního a mezinárodního odboru JUDr. Janda a ředitel odboru dohledu JUDr. Horný, kteří ukončili pracovní poměr 31. 3. 1990 a dnem 30. 4. 1990 ředitel odboru personálních činností JUDr. Přibyl, který dnem 30. 6. 1990 ukončil pracovní poměr. Následovalo odvolání ředitele ekonomického odboru JUDr. Pokorného a jeho přeřazení do funkce vedoucího správy národního majetku, ředitele odboru organizačního a ASŘ JUDr. Brože a jeho přeřazení do funkce zástupce ředitele odboru organizačního a dohledu. Týmž dnem byl dále odvolán promovaný právník Jiráň z funkce zástupce ředitele ekonomického odboru a přeřazen do funkce vedoucího odborného referenta - specialisty v ekonomickém odboru a JUDr. Závodský z funkce zástupce ředitele odboru organizačního a ASŘ a přeřazen do funkce vedoucího odborného referenta - specialisty v odboru organizačním a dohledu. Dne 31. 8. 1990 byla vedoucí oddělení obrany a ochrany Škrtletová přeřazena do funkce vedoucí odborné referentky v odboru právní pomoci, poradce JUDr. Blažková do funkce vedoucí odborné referentky - specialistky a odchodem JUDr. Mrvíka do starobního důchodu dnem 1. 5. byla uvolněna funkce vedoucího sekretariátu ministerstva spravedlnosti.

Od listopadu 1989 pět vedoucích pracovníků skončilo pracovní poměr k ministerstvu, dalších šest bylo přeřazeno do nižších funkcí. Na jejich místa byli jmenováni jednak pracovníci, kteří přišli na ministerstvo po listopadu 1989, jednak pracovníci, kteří dříve vykonávali nižší funkce.

Z toho vyplývá, že na ministerstvu spravedlnosti ČR nyní pracují oba noví náměstci a, s výjimkou jediného, noví ředitelé odborů, většina nových zástupců ředitelů odborů a část nových vedoucích oddělení.

U ministerstva zdravotnictví, které měl v gesci. poslanec Čermák, komise sice zprávu obdržela, ale nikoli analýzu. A to jsou všechny zprávy, které jednotliví členové komise zpracovali.

Některé instituce, o něž se komise rovněž zajímala, například Úřad české vlády, odmítly komisi požadované údaje předat se zdůvodněním, že platnost zákonného opatření předsednictva FS skončila k 31. 1. 91, takže po tomto datu ztrácí komise své opodstatnění, a že činnost komise se podle usnesení ČNR má omezit pouze na ministerstva. První námitka je bezpředmětná. Zákonné opatření se od 1. 2. stalo součástí zákoníku práce. Druhá námitka je platná a vrátím se k ní v návrhu usnesení.

Globální údaje o změnách mají pochopitelně pouze malou vypovídací schopnost. Komise se proto rozhodla pokračovat ve dvou směrech: zjistit stav personální práce na ministerstvech a zjistit podrobnější data, která by dovolila udělat rozbor úrovně vedoucích pracovníků ministerstev.

Komise vyslechla zprávu o personální politice ministerstva průmyslu, v níž personální ředitel komisi seznámil s aplikací zákonného opatření předsednictva FS v podnicích řízených ministerstvem průmyslu, kritérii jeho použití, promyšleným vzdělávacím programem zajišťovaným ve spolupráci se zahraničními nadacemi a univerzitami pro manažery a vzdělávacím programem pro pracovníky ministerstva. Současně nabídl komisi pomoc při řešení stížností na personální obsazení podniků patřících do resortu ministerstva průmyslu.

Pro získání podrobných dat pro obsazení vedoucích míst komise připravila dotazník, v němž se zjišťovaly základní údaje běžně uváděné v osobních dotaznících. Tento dotazník odmítli vedoucí pracovníci ministerstev vyplňovat s odvoláním na Listinu práv a svobod. Vzhledem k tomu, že oblast sběru a používání osobních dat u nás dosud není zákonem regulována, dosud neexistuje zákon na ochranu dat a ani není jasně vymezeno, jak dalece mohou poslanci zasahovat do kompetence exekutivy (např. v SR N mají právo získávat údaje z ministerstev pouze poslanci petičního výboru), se komise rozhodla, že toto šetření dělat nebude.

Podle názoru komise se vyhodnocením těchto údajů mohla situace zklidnit. Bohužel, tento pokus byl pochopen jako kádrování, v některých případech dokonce jako pokus o získání údajů pro tajné lustrace vedoucích pracovníků ministerstev.

Na komisi se začali obracet jednotlivci i instituce se žádostmi o pomoc při údajných diskriminacích i s informacemi o přehmatech při obsazování vedoucích míst, a to nejen na ministerstvech. Komise nebyla schopna na ně reagovat, protože tyto žádosti překračovaly původní poslání komise.

S peticí se na komisi obrátila i Unie zaměstnanců státní správy s informací o tom, kolik členů KSČ na ministerstvech stále pracuje. Bohužel, jejich materiál obsahuje sporné informace a bez detailních dat jej nelze ani potvrdit ani vyvrátit.

Po diskusi dospěla komise k následujícímu závěru: Zjišťování podrobných údajů o situaci v centrálních orgánech státní správy by si měl vzít na starost petiční a branně bezpečnostní výbor. A pokud jde o ostatní, za jednotlivá ministerstva nejlépe jednotlivé garanční výbory, protože tato činnost úzce souvisí s jejich náplní práce. Původní komise by se pod změněným názvem dále zabývala koncepcí personální politiky v centrálních orgánech státní správy. Dokončila by analýzu koncepce personální politiky jednotlivých resortů a na závěr by doporučila vládě sjednocení koncepce personální politiky včetně systému hodnocení, výchovy adeptů i současných zaměstnanců a v neposlední řadě i systém odměňování.

Na závěr mi dovolte osobní poznámku. Problém se státní správou dnes řeší všechny země bývalého východního bloku včetně bývalé NDR, kde by se zdálo, že pro jeho řešení jsou nejlepší předpoklady. I tam však narážejí na tzv. Seilgenossenschaften, to jest skupiny osob, založené na známostech z bývalého režimu. Myslím si však, že i v této oblasti platí Masarykovo heslo, že rozčilení není program. Jedině trpělivá koncepční práce dokáže v určitém čase podstatně změnit stav státní správy v našem státě. Obávám se, že tento čas nebude příliš krátký.

Personální situace v ústředních orgánech má i jiný aspekt, který přímo nesouvisí s aplikací zákonného opatření předsednictva FS, a proto se jím komise nezabývala.

Řada pracovníků ze státní správy dnes odchází do soukromého sektoru, kde jsou pro ně vytvořeny atraktivnější podmínky, a to nejen po finanční stránce, ale i tím, že se zde především hodnotí jejich výkonnost. Protože se však noví pracovníci získávají obtížně (a mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti), naskýtá se možnost nabídnout stáže v ústředních orgánech státní správy vysokoškolákům, kteří budou mít problém s nalezením zaměstnání. Pro toto řešení však bude třeba nalézt finanční prostředky. Mám za to, že by se tímto problémem měl zabývat rozpočtový výbor a přednést na příští schůzi ČNR návrh, jak tuto situaci řešit.

A na závěr dovolte, abych přednesl návrh usnesení: "ČNR bere na vědomí zprávu o činnosti komise pro dohled nad dodržováním zákonného opatření předsednictva FS... Ukládá předsednictvu zrušit dočasnou komisi tohoto názvu. Ukládá předsednictvu zřídit dočasnou komisi pro dohled nad personální politiku v ústředních orgánech státní správy. Ukládá komisi předložit zprávu sněmovně na 21. schůzi ČNR. Žádá vládu ČR o předložení koncepce personální práce v ústředních orgánech státní správy."

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Žákovi za jeho vystoupení. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec Wolf, takže mu uděluji slovo.

Poslanec Miroslav Wolf: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych se ve stručnosti zmínil ze svého hlediska o činnosti komise pro dohled nad dodržováním zákonného opatření předsednictva FS.

Tato komise, jak víte, začala pracovat na podzim minulého roku. Po tom, co jsme se zde dohodli na postupu a začali pracovat, požadovali jsme od jednotlivých resortů organizační struktury, jmenovité obsazení funkcí, jména a počty pracovníků, a to jak z období před listopadem 1989, tak ze současnosti.

Ministerstva přistoupila k této problematice takovým způsobem, že když ho nazvu jako mnohdy podivný, tak je to slabé slovo. Někdy šlo až o arogantní jednání. Připadalo mi to spíše tak, jako že jsme tu pro legraci a ne pro práci. Znamenalo to, že podklady pro práci komise se získávaly těžko a prakticky nejsou úplné dodnes.

Do celého tohoto procesu vpadla dezinformace, že zákonné opatření mělo platnost do 31. 1. 1991, tudíž legitimita komise po tomto datu je diskutabilní. Ovšem toto tvrzení je pouhá demagogie či neznalost. Záleží na tom, jak se na to podíváme.

Při jednání 12. 4. 1991 jsme byli informováni doktorem Šustrem v tom smyslu, že toto zákonné opatření nezaniklo, nebylo zrušeno, ale platí nadále, nyní však už jako ustanovení zákoníku práce, paragraf 27, odstavec 5. Dohadování o legitimitě komise zpomalilo i práci, ministerské orgány nereagovaly na požadavky komise. Při dalším projednávání jsme dospěli k názoru, že působnost komise je nutno rozšířit i na ústřední orgány státní správy. Proč? Vycházíme ze situace, která je nyní na ministerstvech a v dalších úřadech. Mám na mysli neustále lidi, kteří se mě ptají, kdo vlastně vyhrál tedy volby, my anebo komunisté, na co si hrajeme, na něžnou revoluci, kdy nám většinu resortů, funkce ve státní správě a hospodářské funkce obsazují buď bývalí nebo současní komunisté. Jakým způsobem tedy chceme pracovat a plnit veškeré úkoly ve prospěch ekonomické reformy, jejímž základem je soukromé vlastnictví, což je úplný opak marx-leninské ideologie, vodítka komunistických stran.

Mnohdy se nad tím zamýšlím a připadá mi to jako promiňte mi to silné slovo - jako sabotáž, kterou se někdo snaží obelhat nás občany této republiky a snaží se nám vsugerovat myšlenku, že lidé, kteří x let plnili závěry a usnesení sjezdů KSČ to dělali pouze z donucení a nyní po sametové revoluci jejich myšlení osvítil duch svatý a oni myslí v duchu demokracie, svobody člověka a budou všemi silami podporovat přerod této společnosti. Je to absurdita, alespoň z mého pohledu. Myslím, že se na to musíme dívat trochu z jiného úhlu. Kdo vedl tuto společnost a republiku od roku 1948 do roku 1989, jak ji vedl a s jakými důsledky pro náš národ a jak jsme my, reprezentanti zvolení ve svobodných volbách se postarali o to, aby ti, kdož způsobili celou kalvárii společnosti, byli odsouzeni, popř. byl jim odebrán majetek atd. Koho jsme odsoudili, komu jsme sebrali majetek? Nikomu, nic se takového nestalo, dámy a pánové. Tento fakt působí ve společnosti bohužel jako časovaná bomba.

Nechtějme, aby lidé upadli znovu do apatie a začali opět pouze po straně nadávat. Tato situace totiž nahrává dosti levicově orientovaným silám v naší zemi, a ty se pak snaží na úkor našich chyb a bohužel i naší ohleduplnosti posílit svoji pozici a postavení a zvětšit vliv i na obyvatelstvo, což nám nijak nepřispívá v realizaci reformy a vůbec celého přerodu společnosti. Cožpak nedokážeme sestavit aparát a řídit aparáty tak, abychom se mohli o ně opřít? Buď to chceme, anebo nechceme provést. Jestliže nechceme, pak potom mi dovolte, abych si zodpověděl na otázku, kdo vyhrál volby jedním slovem - vyhráli je komunisté, protože vyhráli úplně všechno. Dosavadní stav tomu plně nasvědčuje. Nechtěl bych vás tady unavovat dalšími údaji, viz třeba údaje z Unie státních zaměstnanců, ale jestli si srovnáte některá ministerstva, jako ministerstvo financí, ministerstvo vnitra apod. a projdete si, kolik odborů je řízeno bývalými nebo dosud současnými straníky, tak myslím, že byste klidně nespali.

Na posledním jednání naší komise se její členové dohodli na nutnosti další činnosti komise, v kontextu s přechodem zákonného opatření Federálního shromáždění do zákoníku práce, je nutné, jak tady říkal pan poslanec Žák, změnit i název komise. To by tak bylo asi k činnosti komise, co jsem k tomu chtěl říci, usnesení přednesl pan poslanec Žák a já vás mohu jenom požádat, abyste ho odsouhlasili. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Wolfovi, ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy, pan poslanec Kolmistr.

Poslanec Vladimír Kolmistr: Pane předsedající, vážení přítomní, kolegové a kolegyně, při projednávání zprávy o bezpečnostní situaci v zemi zde zazněla spousta kritických připomínek ke kádrovému obsazení funkcí v resortu ministerstva vnitra. Komise pro dohled nad zákonným opatřením Federálního shromáždění se obrátila na ministerstvo vnitra, tak jako na ostatní, aby jí byla předložena zpráva o kádrových změnách. Ministerstvo vnitra nám zaslalo pouze organizační schéma doplněné o jména, která žádný z těch požadavků, který byl komisí vypracován neobsahovalo. Proto výbor petiční, pro právní ochranu a bezpečnost, který je garančním výborem vůči tomuto ministerstvu, se touto otázkou zabýval, čtyři členové tohoto výboru byli vysláni na jednání s ministrem a opětovně předseda komise pro bezpečnost pan poslanec Nedbálek spolu se mnou jsme byli za ředitelem personálního odboru a požádali jsme, aby ministerstvo podalo našemu výboru podrobnou zprávu o kádrových změnách.

Ministerstvo vnitra omlouvalo původně nesplněný požadavek tím, že na ministerstvo vnitra se zákonné opatření nevztahuje, protože poměr příslušníků bezpečnosti je stanoven jiným zákonem, a to zákonem o služebním poměru příslušníků. Tedy na základě tohoto zákona, na základě požadavku našeho bezpečnostního výboru bude našemu výboru předložena podrobná písemná zpráva a rozbor o kádrovém obsazení až po okresní náčelníky a náš výbor se touto otázkou bude zabývat.

Doporučoval bych proto, aby usnesení, které navrhl pan poslanec Žák, bylo doplněno ještě ojeden bod, aby každý z výborů ČNR, který je ke kterému ministerstvu garančním výborem, aby se podrobně těmito otázkami kádrového obsazení státního aparátu zabýval a činil k tomu potřebné závěry. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kolmistrovi, dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Karas.

Poslanec Jiří Karas: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych doplnit to, co zde řekl můj předřečník, pan kolega Wolf, několika konkrétními příklady. Za prvé, pan Dr. Miroslav Pěnička odešel v lednu t.r. na zasloužený odpočinek z ministerstva průmyslu s 5ti platy odstupného, aby se vzápětí vrátil jako poradce pana ministra Vrby. Pokud je známo, tak oněch pět platů dosud do pokladny ministerstva nevrátil.

Ing. Vladimír Hanzlík, dnes ředitel odboru na ministerstvu průmyslu, dříve absolvent Vysoké školy politické ve Vokovicích, odchází právě jako stážista OHS do Bruselu.

Dr. Vodička, náměstek ministra Ježka, si svým jednáním přímo vynucuje, aby privatizační projekty byly zpracovávány okruhem jím doporučených projektových firem.

Ing. Antonín Franke, CSc., je dosud v seznamu zaměstnanců ministerstva obchodu a cestovního ruchu České republiky. Jako bývalému místopředsedovi celozávodního výboru KSČ nic nebrání, aby dnes zastával funkci ředitele Čedoku ve Vídni.

Ludmila Vaiglová, je také dosud v seznamu pracovníků ministerstva obchodu, jako bývalá předsedkyně celozávodního výboru KSČ, dnes zastává funkci ředitelky Čedoku v Moskvě.

Ing. Milan Jurčeka, CSc., byl v roce 1989 ředitelem odboru státního rozpočtu Federálního ministerstva financí a velitelem Lidových milicí tamtéž.

Dnes je prvním náměstkem federálního ministra pro strategické plánování. Ing. Václav Grubner je dnes prvním náměstkem ministra Špačka. Po roce 1968 byl členem prověrkové komise. Ing. Arnošt Culík absolvoval dvouletý postgraduál vysoké školy politické jako nomenklaturní pracovník, kamarád ministra Tlapáka, byl je a je stále náměstkem ministra Špačka. A ještě aspoň jeden případ. Ing. Helena Mohorková byla náměstkyní ministra Špačka a dnes je jeho poradkyní. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karasovi. Ptám se kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Řezáč prosím.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem nikdy nebyl členem ani výboru ZO KSČ a nemám důvodu nikoho z těchto funkcí chránit, ale chci říci jenom jedno. Starověký filozof řekl, že vše je jiné a já se domnívám, že každý člověk musí být hodnocen konkrétně. Já nikoho z těch lidí, o kterých se tady četlo, neznám, takže se k nim nemohu vyjádřit, ale tím se totiž nic neřekne. Předseda federální vlády dr. Čalfa byl také předsedou CZV KSČ Úřadu předsednictva federální vlády a přesto má dostatečnou důvěru pro to, aby vykonával tento úřad a myslím, že tuto funkci zatím dělá dobře. Já nemám důvodu ho obhajovat, protože mám třeba jiné názory na různé problémy. Ale tím se necharakterizuje žádný člověk. Jestliže revoluce je v druhé fázi, tak platí odbornost a výkonnost každého člověka. Bylo tu několikrát řečeno, že je třeba trestat zlo. Zlo se trestá v pohádkách. V právním státě se trestají zločiny, neboli trestné činy. Mě také velice rozčiluje, že ještě nikdo nedokázal potrestat lidi, kteří si nakradli nová auta ve známé cause Zapadlo z mladoboleslavské škodovky a možná, že leccos není promlčeno. A ještě jsem neslyšel, zda ten případ byl konečně nějakým způsobem přešetřen a uzavřen. Mě také rozčiluje, že se v novinách dočtu, jak ten a jiný vysoký hodnostář na úrovni jako byl pan Bilak, nebo Jakeš koupil nějakou vilu na základě znaleckého posudku, který byl značně podhodnocen a dosud pan znalec nebyl stíhán pro trestní čin křivého znaleckého posudku podle § 175 Trestního zákona. A dosud nikdo z prokuratury nepodal žalobu na propadnutí plnění státu a nebo na vrácení plnění původnímu vlastníkovi podle § 457. Občanského zákona. Ale od toho snad máme ministerstvo vnitra a máme generální prokuratury a nevím o tom, že by tam rozhodující funkce zastávali komunisté, kteří by to chtěli chránit. To ovšem popuzuje i řadové komunisty, že na jedné straně jsou vedeny zbytečné útoky proti řadovým lidem, kteří si nic nenakradli. Já to nechci rozebírat, vím jaké hrůzy se staly dříve. A je smutné, že se zbytečně porušuje právo vůči někomu jenom pro to, že je členem komunistické strany. Mohu vás ujistit, že mám tři pravomocné rozsudky v pracovně právních věcech s náhradami škod ušlého výdělku 25 - 35 tisíc pro to, že někdo byl protiprávně vyhozen z práce, protože je členem téže strany jako já. Jeden ten člověk byl špičkový československý vynálezce, který dostal metál od předsedy federální vlády v roce 1985, autor několika vynálezů a zlepšovacích návrhů a vítězného konce jeho sporu se nedožil, protože umřel na infarkt v 49 letech a zůstal po něm patnáctiletý syn. Samozřejmě každá doba má své oběti a ne všechno se podaří zvládnout. Ale mluvme o konkrétní osobě. A můžeme přece na každém ministerstvu říci, že ten člověk má takové a takové úkoly. Já nemohu s kolegou Wolfem souhlasit ani v tom, že by komunisté chtěli sabotovat privatizaci. Poslanci naší strany ve Federálním shromáždění neměli podstatné výhrady k zákonu o malé privatizaci. A pokud by vůbec naše strana dostála svým slibům před volbami v roce 1946, tak jsme se vůbec do tohoto problému v obchodu a službách a s řemeslem nemohli dostat. A tento dluh musíme splnit. Já se naopak domnívám, že pro malou privatizaci se v Československu udělalo málo. A že vůbec jsme ještě neudělali pro soukromé podnikatele nic, aby měli dostatek náhradních dílů a nářadí a aby z nich nebyli ze tří čtvrtin zkrachovalí lidé, pro které už připravujeme konkursní a vyrovnávací řády. A pro to jsme ještě nic neudělali. Zásadní rozpor byl jedině, pokud jde o velkou privatizaci, ta bude trvat asi řadu let, nejméně do roku 1995 nebo déle a nevím nic o tom, že aby naše strana nebo politické kluby chystaly její sabotáž. Čili mluvme o těchto věcech klidně, mluvme o konkrétních osobách a zeptejme se generálního prokurátora a ministra vnitra, proč případně skuteční darebáci, kteří si nakradli a vytvořili novou šlechtu dosud nejsou potrestáni a proč v těch případech, kdy na to náš právní řád pamatuje. a umožňuje postih, dosud vlastní majetek, který jim nepatří. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)