Česká národní rada 1990 – 1992

Vzhledem k možným námitkám finančních resortů vůči této úpravě však zatím navrhujeme upravit možnost sponzorování alespoň v nejcitlivější oblasti. Omlouvám se, jestli jsme se v jejím určení mýlili.

A nyní mi dovolte přednést návrh vlastního usnesení:

Česká národní rada si uvědomuje kritický stav dosavadního finančního zabezpečení zdravotní a sociální péče v České republice a považuje sponzorství v této oblasti za významnou cestu ke zlepšení situace. Proto ukládá vládě ČR neprodleně iniciovat u vlády ČSFR legislativní úpravu zákona o odvodech do státního rozpočtu a důchodové dani, která umožní plátcům daní poskytovat ze zisku před odvody příspěvky na zdravotní a sociální péči.

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Duškovi a otvírám k tomuto bodu rozpravu. Hlásí se pan poslanec Lom. P rosím pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, přirozeně vítáme aktivitu i návrh na usnesení poslance Duška v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Přesto však musím vyslovit určité politování, že výbor pro sociální politiku a zdravotnictví nebyl o tom informován, nebo lépe řečeno, tato akce s ním nebyla koordinována, protože výbor vyvíjí obdobnou snahu. navíc snahu o účelovou daň. Myslím si, že tato snaha by měla být koordinována s výbory, které již na takové problematice pracují.

Přesto samozřejmě je to chvályhodný počin, protože výbor pro sociální politiku a zdravotnictví v celé své legislativní činnosti zohledňuje nároky sociální, zohledňuje nároky postižených a zohledňuje všechna možná prospěšná ustanovení. Ale domnívám se, že bychom se měli shodnout na tom, že je potřeba postupovat v určité koordinaci. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Lomovi. Mám tomu rozumět pane poslanče tak, že navrhujete, aby toto usnesení bylo prvně projednáno ve vašem výboru a potom předloženo zpátky plénu ČNR? (Ano.) Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, navrhované sponzorství sociálních a zdravotních potřeb je důležité. Jsem také člen výboru, jako pan poslanec Dušek a není třeba k tomu něco zvlášť dodávat, toto usnesení jsem znal.

Zdůrazňuji zvlášť, že jde tady o zákonnou cestu, protože v rozporu s touto zákonnou cestou se dějí i sbírky a podle mého soudu i další svým způsobem živelné akce. I s ohledem na poznámku, pana poslance Hejska ze včerejšího dne ohledně sbírky pro Dětský domov ve Slatiňanech a některé zkušenosti vlastní, chci upozornit na Pandořinu skříňku problémů sbírek a darů na takové a podobné účely. Blíží se doba a tvrdím, že je dokonce nejvyšší čas, abychom zákonnou normou definovali pojem. humanita, humanitární. Zvláště ve spojení s finančními prostředky nechci nikomu sahat do svědomí. Příklad chlapce Patrika ze severní Moravy je jistým příkladem. Bylo by v této etapě Jistě pro ministerstvo financí užitečné, aby celá sbírka, na kterou jsme s jistým nadšením přispívali nemalými částkami, byla náležitě osvětlena. Zásadou by se mělo stát, že částka věnovaná na humanitární účely by měla být vždy do koruny vyúčtována. Lidé peněz nemají nazbyt a mnohdy se cítí také v tomto směru být podvedeni.

Stává se obvykle, a mám podezření, že je tomu i v jiných případech než v tom, který jsem uvedl, že z věnovaných prostředků mají užitek chytráci a ne ten, kterému byla sbírka určena.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Štrajtovi. Hlásí se pan poslanec Dudešek.

Poslanec Petr Dudešek: Pane předsedající, vážená sněmovno, chtěl bych k tomuto návrhu pana poslance Duška dodat jen malinko slov. V našem výboru jsem inicioval skupinu poslanců a připojili se i jiní poslanci z jiných výborů, kteří podobnou potřebu cítí stejně jako pan poslanec Dušek a všichni stejně postižení pacienti a všichni my, kteří této věci fandíme. Navíc se domnívám, že náš daňový zákon není příliš dobře sestaven ve smyslu kultury, školství a tělovýchovy, jak už tady bylo řečeno. Mám pocit, že tím, že budeme čekat do roku 1993 byť všichni víme, že do společné pokladny budeme potřebovat dostat hodně peněz - děláme chybu a mnoho věcí poškodíme, protože budeme čekat až do roku 1993. Je to samozřejmě k zamyšlení to co říkám, pouze k zamyšlení, ale také k tomu, abychom některé věci konkrétně řešili. A zdravotnictví si to v plné míře zaslouží řešit. Okamžitě a jasně.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dudeškovi. Hlásí se místopředseda církevního a humanitárního výboru pan poslanec Bárta.

Poslanec Zdeněk Bárta: Dámy a pánové, jen na vysvětlenou panu dr. Lomovi, aby to nebral osobně, že jsme to s jeho výborem neprojednávali. Já mám pocit, že ta věc je natolik jednoznačná a jednoduchá, že snad - navíc se jedná o formu doporučení, my sami stejně tu zákonnou normu vytvářet nebudeme, že lze souhlasit. Proto bych si vás dovolil požádat, abyste věc zvážili, připojili se k nám a právě proto že věc je tak nezbytně nutná a nebylo by dobré ji odkládat, prosil bych vás, abyste náš výbor v tomto podpořili. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Bártovi. Hlásí se pan poslanec Janeček.

Poslanec Josef Janeček: Já bych se zmínil jen několika slovy jako člen komise pro zdravotně postižené, že tato problematika je skutečně natolik žhavá a horká, že je potřeba skutečně to projednat a naprosto podporuji vyjádření pana místopředsedy Bárty. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Zdá se, že do diskuse se nikdo nehlásí. Diskusi tedy končím. Máme zde dva návrhy, jeden návrh - pan poslanec Lom svůj návrh stahuje zpět, takže návrh zbyl pouze jeden. Já bych si dovolil pana poslance Duška požádat, aby ještě jednou přečetl návrh usnesení ČNR, abychom si ozřejmili ještě jednou, o čem budeme hlasovat.

Poslanec Pavel Dušek: ČNR si uvědomuje kritický stav finančního zabezpečení zdravotní a sociální péče v České republice a považuje sponzorství v této oblasti za velmi významnou cestu ke zlepšení situace. Proto ukládá vládě České republiky neprodleně iniciovat u vlády ČSFR legislativní úpravu zákonů o odvodech do státního rozpočtu a dodatkové dani, která umožní plátcům daní poskytovat ze zisku před odvody příspěvky na zdravotní a sociální péči.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Duškovi. Já se chci zeptat pana poslance Duška, zdali by souhlasil s tím, kdyby místo slovo ukládá vládě bylo žádá vládu, aby iniciovala atd. (z pléna ukládá) Dobře. Přidržíme se tedy původního textu, takže dávám nyní hlasovat o tom, kdo souhlasí s usnesením, jak ho pan poslanec Dušek přednesl. Pan poslanec Žák se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Václav Žák: Já bych prosil pana poslance Duška, aby zvážil formulaci. Vláda je výkonná moc, my jsme moc zákonodárná a vládě vymezujeme meze zákonem. Vláda není náš exekutivní orgán. Vláda je nezávislá moc v rámci tripartitní dělby moci. Proto bych doporučil slovo žádá.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Žákovi. Ptám se pana navrhovatele, jaký je jeho názor.

Poslanec Pavel Dušek: Souhlasím, jestli je to legislativně tak dáno.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji, domnívám se, že bychom se o tom měli shodnout. Dávám hlasovat o návrhu, jak ho přečetl pan poslanec. Dušek s tou změnou ve smyslu návrhu pana poslance Žáka. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 111 poslanců vyjádřilo souhlas.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Jeden poslanec se zdržel hlasování.

Takže návrh na usnesení byl přijat. (Potlesk.)

Dalším projednávaným bodem by měl být

S tímto návrhem přišel pan poslanec Jakl - bohužel ho v této chvíli ve sněmovně nevidím, takže bych chtěl poprosit službu, aby se podívala do předsálí, zdali se nevyskytuje pan poslanec Jakl tam. Prosím ostatní poslance, aby setrvali na svých místech. Věřím, že se tato záležitost brzy vyřeší. Pan poslanec Jakl právě přichází, takže ho mezi námi srdečně vítám a zároveň bych ho rád poprosil, aby svůj návrh přednesl a odůvodnil.

Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, navrhl jsem zařadit na projednávání v rámci této schůze bod programu zřízení komise předsednictva ČNR pro privatizaci. Dovolte mi jen krátké stručné zdůvodnění, které myslím je nutné především vzhledem k tomu, že ke zřizování dalších komisí existuje celkem oprávněná obecná nechuť, komisí je velké množství. Většina poslanců pracuje dokonce v několika, ne všechny komise mají jasně vymezené kompetence, jednací řády, programy své činnosti apod., takže se zdá, že činnost některých komisí se blíží formalismu.

Chtěl bych říci, že v případě komise pro privatizaci by se mělo jednat o úplně něco jiného. Otázka je, jestli se to skutečně nám a našimi společnými silami podaří. Privatizace, jak už tu bylo několikrát řečeno, je v podstatě základní osou celé společenské, nejen ekonomické transformace. Vytváří úplně nejen nové ekonomické podmínky, které povedou k vyšší efektivitě, ale úplně jiné společenské klima, vztah k majetku, vztah k práci, vztah k tržním vztahům, je to vlastně zásadní proměna společnosti. My jsme tento proces trošku zredukovali tím, že jsme vytvořili výkonnou exekutivní instituci, nové ministerstvo pro privatizaci, které má několik desítek členů. Toto ministerstvo generovalo několik legislativních úkonů, které my jsme schválili a podle nich probíhá konkrétní proces například v tomto případě malá privatizace. Já se domnívám, že proces privatizace je širší, než pouze jen tento technický úkon, který mají na starosti například privatizační komise. Je třeba vlastně ho vnímat jako celospolečenský proces, a proto si myslím, že by bylo velice potřebné, kdyby se mu věnoval i náš parlament.

Je to i z mnoha konkrétních a praktických důvodů, které tady několikrát zazněly. Zazněly tady různé pochybnosti, interpelace na souhru a koordinaci jednotlivých členů vlády a podobně. Nejedná se v žádném případě o projev nedůvěry k ministerstvu pro privatizaci nebo o zasahování do jeho kompetence. Když jsem o tomto problému mluvil s ministrem Ježkem, proti zařízení této komise nic nenamítal. Vyslovil se, že by to mělo fungovat jako privatizační policie, protože poslanci mají trochu jiná práva být informováni, zasahovat do různých procesů a tyto procesy kontrolovat. Nemyslím, že by to mělo mít jen význam kontroly stávajících procesů, ale zasazení těchto procesů do širšího rámce. Nerad bych vás zdržoval delším výkladem. Nechtěl bych, abychom přijímali nějaké usnesení ke komisi v konkrétnější podobě, např. ohledně jejího složení, členů a podobně. Můžeme to nechat plně v kompetenci předsednictva ČNR. Celý proces privatizace a její přípravu dostatečně nedoceňujeme, možná, že jsme ji měli vnímat jako velký národní program a podle toho tomu věnovat pozornost.

Prosím, abychom přijali usnesení ve znění: Česká národní rada ukládá předsednictvu ČNR zřídit komisi pro privatizaci.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji poslanci Jaklovi za uvedení této problematiky a za návrh usnesení. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, proto ji končím. Zopakuji návrh usnesení: ČNR ukládá předsednictvu ČNR zřídit komisi pro privatizaci. Kdo s tímto návrhem na usnesení souhlasí? (37). Kdo je proti? (12) Zdržel se hlasování? (56). Návrh na usnesení přijat nebyl. Domnívám se, že návrh pana poslance Jakla by neměl zcela upadnout v zapomenutí. Pan poslanec by měl zvolit možnost domluvit se s ustavením komise při národohospodářském výboru.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

Prosím poslance Žáka, aby přednesl zprávu a odůvodnil svůj návrh.

Poslanec Václav Žák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno. Usnesením ČNR č. 63 ze 7. schůze bylo uloženo předsednictvu zřídit dočasnou komisi, která se bude zabývat otázkou obsazení vedoucích funkcí na ministerstvech České republiky. Tato komise byla zřízena v prosinci minulého roku. Stal jsem se jejím předsedou. V usnesení jsou explicitně zmíněna ministerstva ČR. Je to pro další výklad zajímavý detail.

První schůze komise se zúčastnili téměř všichni poslanci, kteří se k práci v komisi přihlásili. Komise projednala a schválila plán práce. Postavila si možná trochu neskromný cíl přispět k vytvoření nové profesionální státní správy. Komise nechápala zákonné opatření předsednictva FS jako pokyn k jednorázové akci, chápala jej jako první krok na cestě k cíli, o kterém jsem mluvil výše. Dovoluji si upozornit, že v našem státě na rozdíl od mnoha jiných zemí neexistovala škola, která by připravoval absolventy pro službu ve státní správě. Místa v centrálních orgánech se obsazovala zejména s ohledem na spolehlivost v dřívějších dobách, odborná úroveň byla často sekundární.

Při úvahách o postupu práce komise vycházela z následujících premis:

a) je třeba ověřit, k jakým změnám došlo ve státní správě od listopadu 1989 a jak bylo zákonné opatření aplikováno,

b) vybudovat kvalitní, odborně zdatnou a neúplatnou státní správu, bude trvat léta. Čím dříve se však přistoupí k řešení tohoto problému, tím lépe pro stát,

c) komise nemůže zasahovat do kompetencí vlády, její činnost se musí omezit na kontrolní funkci.

Na první schůzi komise byl místopředsedou jednomyslně zvolen poslanec Čermák. Bohužel, další práce komise se zúčastnil minimálně. Komise se obrátila na ministerstva se žádostí o údaje, které by jí dovolily posoudit rozsah změn a poslanci přebrali garanci za jednotlivá ministerstva. Ačkoli dopis obsahovat jasné pokyny, jaké údaje komise potřebuje, dostala je v požadované podobě pouze od několika ministerstev a v některých případech se zpožděním. Z údajů, které komise dostala, bylo možno zjistit, k jakým změnám na jednotlivých ministerstvech došlo.

Poslanci si rozdělili jednotlivé resorty takto: Fejfar, Budínský a Žák měli ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, ministerstvo průmyslu, ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministerstvo zemědělství, poslanci Kolmistr a Mašatová: ministerstvo vnitra, poslanec Pavela - ministerstvo kultury a ministerstvo privatizace, poslanec Benda: ministerstvo školství a Úřad předsednictva vlády, Čermák: ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo práce a sociálních věcí, Nerad: ministerstvo financí, ministerstvo kontroly a statistický úřad, Wolf: ministerstvo životního prostředí a Kancelář ČNR, Marvanová: ministerstvo spravedlnosti, Generální prokuraturu a Nejvyšší soud.

U ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva pro privatizaci a ministerstva životního prostředí jako i nových ústředních orgánů v porovnání s předchozím stavem, nemělo smysl. Poslanci zpracovali podklady zaslané ministerstvy a předložili tyto dílčí zprávy:

Ministerstvo financí zpracoval posl. Nerad. Původně spadalo do okruhu jmenování 55 pracovníků, zůstalo jich 30, nových bylo 27, povýšeno 4, na nižší funkce nepřešel nikdo. Ve zprávě je uvedena tabulka aplikace zákonného opatření. Tabulkové části číst nebudu, dokument bude k dispozici v informačním systému ČNR. V případě zájmu může být poslancům rozmnožen.

O ministerstvu kontroly posl. Nerad zpracoval zprávu. Tady se jedna o údaje všech pracovníků. Původně tam bylo 211 pracovníků, dnešní stav 198, zůstalo 130, povýšeno bylo 16, na nižší funkci přešlo 22. Náměstci byli vyměněni zcela, sekretariát také, z ředitelů odborů zůstal jeden, zástupci ředitelů odborů a vedoucí oddělení zůstali 11, 17 jich bylo odvoláno.

Pro ministerstvo kultury zpracoval zprávu pan poslanec Pavela. Požadovaný seznam pracovníků ministerstva kultury byl předložen 26. března včetně organizačních schémat, a to ve stavu, jak před 1. 11. 1989, tak k 1. 2. 1991.

Z patnácti vedoucích pracovníků k 1. 11. 1989 bylo jedenáct schvalováno ústředním výborem KSČ. Z nich k 1. 2. 1991 nezůstal ve funkci žádný, čtyři byli převedení na funkce vedoucích oddělení, z těch pak jeden měl k 31. 3. 1991 ukončit pracovní poměr. Zůstal však ve funkci vedoucího samostatného oddělení a zvláštních úkolů, údajně nebyl v nomenklatuře ústředního výboru strany. Z předložených materiálů není možné zjistit, v kolika případech bylo použito zákonné opatření. Rovněž nelze zjistit, zda mezi ostatními pracovníky ministerstva nebyli k 1. 1. 1991 pracovníci - bývalé tzv. nomenklaturní kádry z jiných ministerstev, příp. k jakým přesunům vedoucích pracovníků došlo v rámci samotného ministerstva. Předběžně je možno podle poslance Pavely konstatovat, že na ministerstvu kultury ve většině rozhodujících funkcí náprava ve smyslu zákonného opatření byla provedena.

Pro ministerstvo obchodu a cestovního ruchu zprávu zpracoval pan poslanec Fejfar.

1. Materiály z ministerstva byly převzaty 19. 2. 1991.

2. Materiály byly vyčerpávající a plně odpovídaly požadavkům komise.

3. Z podkladů vyplývá, že ze 120 pracovníků ministerstva jich 78 pracovalo na ministerstvu před listopadem 1989. Ze současných ředitelů odborů byli na ministerstvu před listopadem 1989 tři, ze zástupců ředitelů také tři. Z těchto šesti dva pracovali dříve ve vedoucích funkcích. Z vedoucích pracovníků před listopadem 1989 jich pracuje na ministerstvu pět. Za alarmující poslanec Fejfar považuje to, že z 15 pracovníků finančně ekonomického odboru jich před listopadem 1989 pracovalo na ministerstvu patnáct. Dále je zarážející, že ze tří pracovníků útvaru obrany dva pracovali na ministerstvu před listopadem 1989.

4. Celkově má dojem, že 78 lidí ze 120, kteří byli na ministerstvu před listopadem 1989, je mnoho. Chápe, že odborníci se do státní správy shánějí těžko, přesto se domnívá, že hlavně ve finančně ekonomickém odboru by mělo dojít k zásadním změnám. Přerušení procesu obnovy státní správy by byla tragická chyba. Je třeba vyhledávat hlavně mladé, perspektivní odborníky, nezkompromitované spoluprací s minulým režimem.

Pro ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministerstvo průmyslu zpracoval zprávu poslanec Budinský. Zpracoval ji pouze ve formě tabulek pro jednotlivá ministerstva, kde hodnotí podklady poslané jednotlivými ministerstvy jako úplné.