K § 21. Říká se zde, že lékaři v ozbrojených silách a ozbrojených sborech mají být členy komory. Domnívám se, že jsou zaměstnanci státní správy, stát je povinen nad těmito lidmi zřídit kontrolu, dohled. Komora do toho nemá co mluvit. Tito lidé nemohou být postaveni do systému dvojí podřízenosti. Samozřejmě etické doporučení komory pro ně bude nesmírně zajímavé, poučné, nepochybuji, že i stát tyto věci od komory přejme a doporučí zaměstnancům státního aparátu, aby podle toho postupovali. Domnívám se však, že nemůžeme ze státní správy vyčlenit určité zaměstnance, kteří budou ještě podřízeni někomu jinému. Zejména v ozbrojených složkách to může vést k řadě problémům. Měli bychom si k tomu přinejmenším vyžádat stanovisko ministra obrany a ministra vnitra.
Možná jinou otázkou je působení lékařů v nápravně výchovných ústavech, tedy ve věznicích, kteří by mohli a podle mého názoru měli být členy komory. Je otázkou koncepční, jak vyřešíme celý systém zdravotní péče ve věznicích, otázky nemocenského pojištění a nároků z něho vyplývajících, jejich plnění při vězeňském pobytu.
Pokud zde nezazněl návrh doplnit do § 1, že komory jsou "nezávislé, samosprávné a nepolitické," tak ho tímto podávám.
O mafii hovořit raději nebudu. Ještě navrhuji doplnit některé části textu podle návrhu minsterstva zdravotnictví, který tady zatím nezazněl:
V § 2, odst. 1 doplnit nové písmeno: "Podporuji
principy čestné soutěže mezi svými
členy." Doplnit další písmeno:
"Podílejí se ve spolupráci s ministerstvem
zdravotnictví a dalšími orgány a institucemi
na vytváření, provádění
a kontrole zdravotní politiky." Dále v odstavci
2 je navrženo zaměnit písmeno c) "Stanovovat
podmínky a vydávat osvědčení."
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Promiňte, pane poslanče, pan poslanec Výborný
se hlásí s faktickou poznámkou.
Poslanec Miloslav Výborný: Nezlobte se, já
to nestačím zapisovat.
Poslanec Jiří Payne: Máme tady stenozáznam,
není problém.
Poslanec Miloslav Výborný: Je to problém.
Já si stenozáznam o přestávce zcela
určitě vezmu, ale pochybuju, že bude 200krát.
Poslanec Jiří Payne: Nicméně tyto připomínky jsou zde písemně k dispozici.
Dále je zde návrh ministerstva v písmenu b) doplnit: "v rozsahu daném konkursními směrnicemi." Navrhoval jsem: "na základě obecně závazných právních předpisů." Obojí je možné, hlasováním rozhodněte, co je správnější.
V § 8, odst. 3 ministerstvo v souvislosti s představenstvem
komory navrhuje přidat písmeno h) "Dozírá
na činnost okresních orgánů komory.
V závazných případech má právo
je rozpustit a vypsat nové volby."
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Promiňte, je tady ještě jedna poznámka
společného zpravodaje.
Poslanec Miloslav Výborný: Nyní bych
se rád zeptal, zda je to návrh ministerstva nebo
návrh pana poslance. Je-li to návrh ministerstva,
nebude možno o tom hlasovat.
Poslanec Jiří Payne: Tímto využívám svého mandátu a návrhy minsterstva předkládám. Mám pocit, že je to možné. Přednáším je tedy za ministerstvo zdravotnictví.
Kromě toho v § 9, odst. 1 je navrhováno doplnit: "Prezident komory je ve své funkci potvrzován Českou národní radou."
V § 16 doplnit: "Dozorčí rada komory je volena Českou národní radou v počtu 5 poslanců. Členy dozorčí rady mohou být pouze poslanci, kteří před získáním poslaneckého mandátu nevykonávali povolání v působnosti komor. Dozorčí rada projednává řády a kodexy uvedené v § 9. Posuzuje, zda při volbách a činnosti komor nedošlo k překročení pravomoci při porušení práva. V závažných případech je oprávněna rozpustit orgány komory a vypsat nové volby."
Ještě z připomínek, které přišly
z Odborového svazu lékařů. Navrhuje
se doplnit pro všechny kontrolní orgány, které
tam jsou zřízeny, aby byly oprávněny
vyžadovat doklady o hospodaření. Nikde totiž
takové právo není uvedeno a nemohou kontrolovat
hospodářskou činnost komory, pokud nemají
právo vidět příslušné
doklady. Tolik všechny připomínky, které
jsem chtěl přednést. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynemu. Připraví se pan poslanec Jakl. Chtěl bych vás ještě ale seznámit s jednou věcí. Pan ministr Bojar je informován, že tento bod programu se bude v dnešním dopoledni projednávat. Účastní se jednání vlády, v jehož průběhu mu byla tato informace včetně požadavku pana poslance Payna opakovaně předána. Závisí to na jeho možnostech, zda se zúčastní nebo nezúčastní dalšího projednávání.
Nyní bych rád předložil sněmovně návrh pana poslance Domase, abychom omezili ve smyslu § 16, odst. 5. řečnickou lhůtu na maximálně 15 minut. Ptám se v tomto okamžiku sněmovny, kdo je pro to, abychom takto upravili průběh dalšího jednání.
Kdo je pro? 46
Kdo je proti? 31
Kdo se zdržel hlasování? 17
Chtěl bych požádat pracovníky kanceláře,
aby se pokusili přilákat další poslance
na atraktivní jednání, abychom mohli rozhodnout
poté, co dosáhneme hranice usnášeníschopnosti.
(Přicházejí poslanci, místopředseda
ČNR Jiří Vlach opakuje návrh na hlasování.)
Kdo je pro toto omezení? 58
Kdo je proti? 42
Kdo se zdržel hlasování? 20
Tento návrh nebyl přijat. (Potlesk.)
Budeme pokračovat v rozpravě. Předám
tedy slovo poslanci Jaklovi a připraví se poslankyně
Šepsová.
Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, moji předřečníci vyčerpali některé argumenty, které jsem chtěl použít pro svůj návrh, takže vás mohu uklidnit, budu o něco kratší než obvykle. Nicméně myslím, že větším rizikem je udělat špatný zákon než se o hodinu zdržet.
Za posledních několik desetiletí jsme si zvykli žít v prostředí limitovaném množstvím různých zákazů apod. To nás vedlo k přesvědčení, že pokud pro nějakou činnost nebude vyhlášen a stanoven zákon, tak snad ta činnost ani nebude. To spolu s přesvědčením, že my, zde sedící poslanci, známe nejlépe konkrétní problémy terénu, nás často vede k tomu, že v zákonech upravujeme množství různých detailů, různých věcí, které se týkají přímo praxe, konkrétních věcí, zatímco bychom se spíš v těchto zákonech měli věnovat principiálním věcem. Tato skutečnost má několik rizik. První z těchto rizik je, že projednávání podobných zákonů je velice zdlouhavé, protože právě ty konkrétní věci každý z nás nejlépe zná a každý z nás má potřebu se k nim vyslovit a má různý názor, zatímco o principech tak často nediskutujeme. Poznáváme to i dnes na vlastní kůži.
Druhé nebezpečí je, že právní řád se tím stává velíce komplikovaným, jakousi neproniknutelnou houštinou, je méně přehledný a snižuje se i jeho autorita.
Třetí nebezpečí je, že podobné zákony je nutné velmi často novelizovat, protože ony praktické detaily často narážejí na konkrétní praxi a teprve v tom případě zjistíme, že podobná ustanovení nefungují. Dovolím si uvést jeden příklad: z toho místa jsem navrhoval v zákoně o neperiodických publikacích, aby seznam těch institucí, kterým budou zasílány povinné výtisky, nebyl součástí zákona. Tato sněmovna se zařídila jinak a už nyní je připravována novela tohoto zákona, která bude měnit ty instituce podle toho, jak se mění jejich význam a pod.
Proto navrhuji, aby byl do zákona zařazen paragraf, podle společné zprávy by to byl § 10 v tomto znění:
"Sídla komor, počet členů všech jejich orgánů, organizační strukturu a volební klíče určí organizační řády jednotlivých komor, které komory přijmou do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona a neprodleně zašlou ministerstvu zdravotnictví České republiky."
Krátce k vysvětlení: sídla komor - sami jsme byli svědkem, že je to věc kontraverzní a skutečně nechápu, proč bychom měli o tom rozhodovat my jako zákonodárci, proč si to nemůže rozhodnout komora sama.
Počet členů všech orgánů - to už tu bylo řečeno: nevím skutečně, proč my bychom o takové detailní věci, jejíž praktičnost se osvědčí až v praxi a životě proč bychom měli takovou věc deklarovat a později třeba např. novelizovat.
Organizační struktura se týká především nejkontraverznější části tohoto zákona, což jsou okresní sdružení. Rovněž se domnívám, že bychom organizační schéma neměli specifikovat v zákoně, už proto, že je na něj takové množství různých názorů i uvnitř lékařské obce.
A volební klíče - to myslím, je také
věc, kterou prokáže až praxe a bude třeba
ji často korigovat. Dovolil bych si upozornit na to, že
volební klíč tak, jak je předkládán
v tomto zákoně, je v rozporu s požadovanou
tendencí na scelování okresních sdružení,
protože okresní sdružení při takovém
volebním klíči nebudou mít na takovémto
sdružování zájem, protože přijdou
o mandáty na sjezd. Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Jaklovi. Paní poslankyně
Šepsová se zřekla slova, takže předám
slovo poslanci Rozlivkovi. Připraví se poslanec
Bárta.
Poslanec Vladimír Rozlivka: Vážená sněmovno, nejsem ani lékař ani stomatolog, nebo lékárník, jsem technik. O to více mi dalo starostí se zorientovat v problematice pro mně dosti odlehlé. Tím cennější jsou pro mne závěry, ke kterým jsem dospěl.
V regionu, ze kterého pocházím, tj. z okresu Nymburk, jsem návrh zákona konzultoval s odbornou veřejností všech 3 skupin, kterých se to týká. Jde o stanoviska odborníků z praxe, kterých si nesmírně vážím. Připomínám, že jde i o lékaře z lázní Poděbrady. Musím konstatovat, že všichni návrh zákona uvítali a že ho podporují. Sám jsem tedy došel k těmto závěrům:
I když je samozřejmě možné o některých paragrafech návrhu zákona polemizovat - a to ostatně o každém návrhu zákona - je třeba posoudit předlohu jako celek. Myslím, že tady je sympatické to, že si chce udělat určitá profesní skupina pořádek sama mezi sebou. A to není u nás dosud běžné. Dále vidím v předloze první krok v celkové rekonstrukci našeho zdravotnictví. Pokud tento krok neuděláme, znejistíme i kroky další.
Prosím tedy paní i pány kolegy oponenty,
aby zvážili cenu své péče o legislativní,
právní a jinou čistotu předlohy a
obrátili svoji pozornost na podstaty problému. Já
návrh zákona podporuji. Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Rozlivkovi, předávám
slovo panu poslanci Bártovi, připraví se
pan poslanec Šebor.
Poslanec Zdeněk Bárta: Dámy a pánové, není pochyb o tom, že změny ve zdravotnictví jsou potřebné, není pochyby o tom, že zákon o komorách je potřebný, nesouhlasím však s předřečníkem v tom, že drobné chyby, které v zákonu jsou, lze pominout. Obávám se naopak, že bychom tady předali lékařským komorám pravomoci, které mají v sobě zabudovány už takové chyby v budoucím mechanismu, že je to nebezpečné.
Proto, že všechny námitky, které jsem
měl tlumočit od lékařů mého
regionu, už byly řečeny, zejména děkuji
za velice pregnantní a brilantní výklad kolegy
Payna, který velmi skvěle podrobil tento zákon
- a musím říci, že správně
- kritickému rozboru, dávám pouze návrh,
abychom projednávání zákona odložili
do příští schůze, aby se vrátil
do výborů spolu se stenografickým záznamem
této diskuse. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Bártovi, předávám
slovo panu poslanci Šeborovi, připraví se pan
poslanec Richard Hájek.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Byl tady návrh,
aby se projednávání přerušilo,
a tento návrh by se měl projednat okamžitě.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Je to součástí diskusního příspěvku
v rámci rozpravy a domnívám se, že stáhnout
předlohu může jedině předkladatel,
ale je pravda, že je to záležitost, která
se týká procedury, sněmovna může
rozhodnout o tom, že přeruší projednávání
tohoto bodu, mě tam zmátla ta formulace, která
se týkala vlastně stažení tohoto bodu.
Takže o přerušení projednávání
tohoto bodu mám dát hlasovat v tomto okamžiku,
máte pravdu, děkuji za upozornění,
já se omlouvám, prosím, ještě
jedna faktická poznámka, pan poslanec Lom, omlouvám
se panu poslanci Šeborovi.
Poslanec Petr Lom: Pane místopředsedo, já
se domnívám, že tady bychom podlehli určitému
nátlaku, který se ve sněmovně formuje,
to přece není možné uprostřed
debaty, kdy zazněly hlasy jenom některých
diskutujících, přerušit tento bod projednávání.
Minimálně je nutno nechat vyjádřit
předkladatele k tomu, co již bylo řečeno.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Promiňte pane kolego, ale to je rozprava k návrhu
k proceduře, pan poslanec Váca se ještě
hlásí s faktickou poznámkou.
Poslanec Oldřich Váca: Promiňte kolegové a kolegyně, ale pan kolega Bárta navrhl, aby součástí nového projednávání ve výborech byl i stenografický záznam z diskuse. Jak by tedy mohl být projednáván záznam z diskuse, pokud ji teď ukončíme. Děkuji vám.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Jenom na upřesnění, my bychom diskusi v tomto
okamžiku neukončili, ale přerušili bychom
v tomto okamžiku projednávání tohoto
bodu. Diskuse by pokračovala při projednávání
druhé části tohoto bodu. Prosím, pan
poslanec Hájek s faktickou poznámkou.
Poslanec Richard Hájek: Já jsem přesvědčen,
že se jedná o změnu programu této schůze
a o programu této schůze jsme již hlasovali.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Je to návrh, který se týká procedury
projednávání, já se domnívám,
že jsem povinen o něm dát hlasovat. Ještě
faktická poznámka, pan poslanec Balcárek.
Poslanec Pavel Balcárek: Vážený
pane místopředsedo, vážené kolegyně
a kolegové, já bych byl pro ten návrh, ale
až po ukončení rozpravy, prostě po uplynutí
rozpravy dát hlasovat o tom, zda to odložit. Já
bych byl pro to, aby zde byl doopravdy účasten pan
ministr Bojar, jeho přítomnost je pro mne nezbytně
nutná, v tom souhlasím s kolegou Paynem, že
bez jeho přítomnosti bych to neuzavíral.
Čili já bych byl pro odklad projednávání,
ale až po ukončení rozpravy.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Ano, děkuji, já jsem zaznamenal souhlasné
pokývání navrhovatele, to znamená,
mohu reformulovat váš návrh tak, že je
to návrh na přerušení projednávání
tohoto bodu programu poté, co bude ukončena rozprava.
Ano, děkuji, to je reformulace, se kterou souhlasí
navrhovatel. Děkuji. Dávám tedy slovo panu
poslanci Šeborovi.
Poslanec Jindřich Šebor: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, změním trochu ráz příspěvků a promluvím na obhajobu našeho návrhu, jehož jsem jedním z původců.
Připomínek zde zazněla celá řada a dohromady byly spojovány připomínky k podstatě, principu zákona s jednotlivostmi. Myslím, že v tom si musíme udělat naprosto jasno.
Nebudu dlouho zdržovat, ale chtěl bych reagovat na řadu těch kritik, které zde byly uvedeny přede mnou. Jedna z nich byla ta, že se mnozí z vás dovolávají toho, že určití lékaři v určitých lokalitách soudí tak nebo onak. Byla řeč o tom, že Svaz českých lékařů má odmítavé stanovisko. Dovolil bych si přečíst některou část z dopisu, který nám odeslal doktor Kašpar, člen předsednictva Svazu českých lékařů. "Jako představitel Svazu českých lékařů vyjadřuji se jednoznačně pozitivně k předloženému návrhu zákona České národní rady o ustavení České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory." Dále píše: "Jedním z důležitých prvků je povinné členství, které je nedílnou součástí právního dopadu uvedené organizace na systém řízení lékařů po stránce etické, společenské i právní. Navrhovaný způsob volby zdola prostřednictvím okresních sdružení pokládám za jediný možný způsob demokratických voleb." Dopis pokračuje dále v tomto duchu. Je to tedy stanovisko jednoho z čelních představitelů Svazu českých lékařů a jistě znamená nejenom jeho stanovisko, ale stanovisko asi valné části, jestli ne celého vedení Svazu českých lékařů.
Dále zde bylo řečeno, že není uvažováno o členství pro jiné než lékaře pracující v léčebně preventivní péči. To není vůbec pravda, protože všichni lékaři mohou být členy. Tito dobrovolně, pro ostatní je to povinné. Vůbec o povinném členství jsme diskutovali a diskutujeme a asi bychom mohli diskutovat ještě velice dlouho. Nás k tomuto vedlo několik věcí, nejenom to, že existují státy, které mají povinné členství a mají s ním dobré zkušenosti, ale hlavně situace našeho zdravotnictví, ve které jsme a ve které ještě bohužel určitou dlouhou dobu budeme. Je to tedy nejasnost, která existuje dnes a nejasnost do budoucna, co se týče pracovněprávních vztahů lékařů. Ty budou různé a nemůžeme je v této době předvídat. Musíme počítat s tím, že bude mnoho lékařů, kteří nebudou zaměstnáni ve státní správě, budou samostatně pracovat a bude mnoho subjektů, které budou lékaře zaměstnávat. To je jeden z podstatných důvodů, proč si myslíme, že členství by mělo být povinné. Zásadou je nám to, že se díváme na funkci komory jako na funkci profesní. Komora se má starat o to, aby lékařské povolání mělo úroveň a mělo etiku. To znamená, prvotní důvod je ten, aby každý lékař tyto povinnosti měl. Jde o dohled v zájmu občanů, ne v zájmu lékařů, to je třeba zdůraznit. Aby profese byla řádně vykonávaná, aby byla zdůrazněna etika a aby byla možnost určitého dohledu na její dodržování. Všichni lékaři při promoci přísahají. To se zdá všem naprosto přijatelné. Je to povinnost, musí každý lékař přísahat. Najednou se nám zdá nepřijatelné, že všichni lékaři mají být členy nějaké organizace, která tuto přísahu prodlužuje, která dohlíží na to, aby tato přísaha byla řádně plněna. Takže toto je další z důvodů, proč si myslíme, že členství by mělo být povinné.
Dále zde bylo řečeno, že tento zákon
by měl být projednáván v součinnosti
s ostatními zdravotnickými zákony. My si
myslíme, že jednak to není prakticky proveditelné
a jednak ani nutné, protože tento zákon, pokud
bychom ho přijali ve verzi, kterou předkládáme,
vůbec nemůže kolidovat s jakýmkoli zákonem,
který by řešil systém zdravotnictví
u nás a zejména systém státní
správy ve zdravotnictví. Řády a kodex,
nebo jak tomu budeme říkat, stanovy, přece
tento zákon nemůže určovat. To určí
ta organizace, která vznikne demokraticky. Budou zvoleny
všechny orgány a ty si na základě demokratické
volby určí své jednací řády,
řády ostatní a stanovy tak, jak je tomu u
všech demokraticky volených orgánů.
Tak, jak jsme to zažili i v naší národní
radě. Tyto řády jsme si vypracovávali
my, kteří jsme byli zvoleni.