Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Prosím pana poslance Kozla o stanovisko k odpovědi na interpelaci.

Poslanec František Kozel: Vážená sněmovno, vážený pane místopředsedo, děkuji panu ministru za předběžné vyjádření, protože nejdůležitější bod se týkal zmíněného harmonogramu, protože to je záležitost, která nejvíce zajímá majitele domků Start. Představte si situaci lidí, kteří si za celoživotní dluhy postavili domek, ze kterého se museli vystěhovat do náhradního bytu, nyní splácejí dluhy za domek, mají náhradní byt a řešení jejich situace je v nedohlednu. To se již táhne několik let.

Bral bych to tedy zatím jako předběžnou informaci, ale ne jako odpověď na moji interpelaci. Až bude znám přesný harmonogram, jak to bude řešeno - tedy do konce června - pak budu souhlasit.

Ministr životního prostředí Ivan Dejmal: Do konce června podáme návrh do vlády. To znamená, že v té době bude návrh přijat. Bude o tom asi muset rozhodovat rozpočtový výbor ČNR. Pokud chcete jako odpověď na interpelaci konečné řešení, pak jste se asi minul s posláním interpelace, protože pokud nedostane poslední vlastník vyplaceny své peníze, nebude tato situace uzavřena.

Poslanec František Kozel: Omlouvám se, jestli jsem se nepřesně vyjádřil. Budu spokojen s odpovědí na moji interpelaci, až bude předložen harmonogram prací, jak bude tato situace řešena, ne až poslední majitel domku dostane náhradu. Harmonogram, který bude předložen do vlády koncem června, mě bude uspokojovat jako první krok k tomu, aby náprava těchto křivd započala.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Požádal bych pana poslance Kozla, aby navrhl usnesení, jehož obsahem bude stanovisko k jeho interpelaci. (navrhuje vyslovit nesouhlas)

Kdo je pro to, aby bylo přijato usnesení, jímž ČNR nesouhlasí s odpovědí na interpelaci pana poslance Kozla, nechť zvedne ruku. 60

Kdo je proti? 8

Kdo se zdržel hlasování? 33

Návrh usnesení byl přijat s tím, že o jednoho poslance přebývá nad mez, kdy nebude plénum usnášeníschopné.

Přeje si ještě některý z dalších ministrů vystoupit? Ještě bych dodal, že v této souvislosti patrně interpelace pana poslance Kozla by nebyla tak vyčerpána odpovědí pana ministra Dejmala, protože se domnívám, že tato otázka nemá jen aspekt ekologický, ale i majetkový a podle mého názoru i trestně právní. Existuje trestný čin, který se jmenuje obecné ohrožení, a pokud se děje vědomě... Říkám to kvůli adresátovi interpelace, měla by se k tomu vyjádřit vláda i prostřednictvím svého ministra vnitra, případně by se k tomu mohl vyjádřit i generální prokurátor. Osobně dodávám, že v tomto řízení by potom poškození dosáhli náhradu škody. Prosím nyní pana ministra Kubáta, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás stručně seznámil s některými skutečnostmi, které považuji za velmi významné. Resort zemědělství, obohacený o lesní a vodní hospodářství, jsem přebíral po komunistických předcích, prorostlý nomenklaturními kádry, pracovníky StB a plný pracovníků s velmi špatnou pověstí u zemědělské veřejnosti. Ihned jsem zahájil organizační a personální změny jak v úřadě, tak v okrese. Z ministerstva přímo odešlo přes 100 lidí, dále bylo zrušeno 63 okresních zemědělských správ, které byly nahrazeny pouze 29 a z toho pouze 1 ředitel zůstal z minulého období. Dále následovaly změny ve vedení podniků a státních statků. Tyto akce přirozeně vyvolaly reakce, především v prohlášení tisku o mé nekompetenčnosti, o mém diletantství a podobně. Kojoti vyli, ale karavana šla dále. Bylo tedy nutné přitvrdit. Hledaly se argumenty, že nemáme na ministerstvu zemědělství koncepci, že nevíme, jak dál, že nevíme, co chceme. Situaci, která se vytvořila v zemědělství České republiky v letošním roce, lze stručně charakterizovat jako střet následků desítky let uplatňovaného direktivního systému řízení a aktuálních podmínek realizace radikální ekonomické reformy.

Znovu bych chtěl zdůraznit jen to, co bylo a zůstává otázkou nejdůležitější, cenové šoky, které tvrdé dopadly na zemědělské podniky a mají svůj původ nejen v trhu, respektive v zájmu zákazníka o zemědělské a potravinářské výrobky a produkty, ale i v chování podniků navazujících sfér - zpracovatelů a obchodu.

Administrativně vytvářená monopolní struktura zemědělského okolí, tj. dodavatelských a odběratelských odvětví, obchodu, služeb i finanční sféry, toto chování podpořili natolik, že zemědělské podniky spatřovaly svou situaci jako naprosto bezvýchodnou.

V těchto podmínkách bylo nezbytné dát prioritu konkrétním opatřením k řešení situace v zemědělství před dlouhodobějším programem. Výrazem toho byla opatření české vlády z 30. ledna letošního roku a agrární politika nejbližšího období roku 1991, což byl materiál předložený ministerstvem zemědělství do hospodářské rady vlády České republiky v polovině března, kde byl projednán a schválen. Těžiště těchto dokumentů bylo v cenové a finanční politice, ale nezaznamenaly jakýkoli ústupek od schválené konkretizace ekonomické reformy v agrárně potravinářském komplexu, ale stanovily posloupnost nezbytných kroků žádoucího vývoje odvětví.

Chtěl bych zdůraznit, že zde jsme se podstatně odlišili od Slovenské republiky a tehdy na nás byl vlastně vyvíjen značný tlak ze strany jednak zemědělců, jednak Svazu družstevních rolníků a podobných institucí. Ministerstvo zemědělství se vzápětí podílelo na zpracování návrhu na řešení odbytové a finanční k rize podnikatelské sféry v České republice, v němž se v obecné části, v bodě týkajícím se agrárně potravinářského komplexu, mohlo využít námětu řešení uplatněných v agrární politice na nejbližší období roku 1991. Přesto se samozřejmě nezastavily práce na zpracování agrárního programu jako základního dokumentu dlouhodobé strategie vývoje odvětví. Základní východiska pro zpracování takzvaného agrárního programu byla zformulována na pracovní poradě zástupců ministerstva zemědělství České republiky, federálního minsterstva hospodářství, federálního ministerstva financí, ČSAV a dalších výzkumných ústavů, vysokých škol a pracovníků z praxe dne 14. února 1991.

Na této poradě byly posouzeny teze agrárního programu připravené pracovníky ministerstva zemědělství České republiky a byly sestaveny skupiny expertů pro práci nad jednotlivými problémovými okruhy. 16. února 1991 jsme s kolektivem náměstků předložili a vysvětlili panu premiérovi a panu místopředsedovi Vlasákovi tyto koncepce, které v podstatě byly přijaty, dostalo se nám tedy uznání a dostalo se nám také veřejné podpory.

Výsledkem dosavadní práce expertních skupin a týmů pracovníků ministerstva zemědělství a dalších ústavů a organizací, je pracovní verze programu, která byla předložena členům národohospodářského výboru ČNR. Toto vyhotovení bylo podrobně prodiskutováno v naší pracovní skupině zástupců ministerstva zemědělství a dalších organizací dne 24. dubna 1991 a byly přijaty závěry pro další postup prací. Současně byl tento materiál předložen na úřad vlády.

V konečném vyhotovení budou v právní části materiálu akceptovány programové cíle a nástroje agrární politiky jako integrální součásti politiky státu, to znamená, že ne tedy pouze jako jednoho odvětvového ministerstva, ale v podstatě s příslušnými souvislostmi, na jejichž realizaci budou zaměřena rozhodnutí zákonodárných a výkonných orgánů státní moci.

V druhé části materiálu, tedy v přílohách, bude soustředěno maximum informací o vývoji agrárně potravinářského komplexu v podnikatelské sféře. Základní schéma konečného vyhotovení materiálu bude následující:

- cíle agrární politiky

- výchozí stav pro realizaci agrárního programu

- tržní mechanismus a koncepce státní politiky v agrárně potravinářském komplexu. Tato kapitola bude dále obsahovat podkapitoly:

- trh se zemědělskými a potravinářskými výrobky

- ekologické aspekty vývoje agrárně potravinářského komplexu

- nákladovost, rentabilita, důchodovost v zemědělství

- sociální otázky a trh práce

- regionální aspekty vývoje agrárně potravinářského komlexu, dále bude obsahovat vymezení vztahu státu, tedy ministerstva zemědělství, samosprávných orgánů, podnikatelských subjektů a dále

- opatření státu k zabezpečení agrárního programu.

Indikativní informace o věcných aspektech vývoje agrárně potravinářského komplexu České republiky jsou obsaženy v těchto přílohách agrárního programu:

1. chov skotu, tedy problematika produkce mléka a jatečného skotu

2. chov prasat

3. chov drůbeže, především se zaměřením na produkci kuřecích brojlerů

4. produkce vajec

5. otázka obilovin a výrobků z nich

6. produkce brambor a výrobků z brambor

7. problematika cukrovky a cukru jako takového.

Po částečném zveřejnění a rozeslání tohoto materiálu k připomínkovému řízení na ostatní organizace jsme dokázali, že koncepci máme. Dá se tedy říci, že ti, kteří tvrdili, že koncepci nemáme, že nevíme jak dále, že dokonce na ní ani nepracujeme, tak ty jsme přesvědčili, že skutečně koncepci máme. Jejich argumentace byla podložená především tím, že pro ně je tato koncepce nepřijatelná, protože odstraní definitivní pozůstatky socialistického zemědělství. Dne 7. 5. 1991 se bude konat další schůze pracovní skupiny, na které bude podrobně posouzena zejména část materiálu v bodech 3, 4 a 5 tak, aby mohla být urychleně dokončena celková redakce materiálu.

Komplexní vyhodnocení bude po projednání v národohospodářském výboru ČNR, po konzultacích s kolegy ze zemědělské komise předloženo hospodářské radě a vládě České republiky.

Prakticky provádění agrární politiky pro nejbližší období roku 1991 má mnoho podob. Nejvýznamnější je uplatňování dotačních pravidel, snaha po jejich upřesnění ve spolupráci s ministrem financí. V současné době je práce regionálních odborů i ekonomického odboru ministerstva (příslušné komise) zcela ve znamení posuzování žádostí o dotace, kterých přišlo velmi mnoho. Požadavky vysoko překračují možnosti dané státní rozpočtem a je nezbytné uplatňovat pro jejich třídění hlediska perspektivnosti a progresivnosti dotovaného opatření. Zvláštní pozornost je věnována dotacím na podporu budování tržního hospodářství, soukromých rolníků a soukromých podnikatelů. Stále tedy ještě dotujeme zemědělská družstva a státní statky, protože chceme udržet zejména u těch horších jejich transformovatelnost a předpokládáme, že postupně samozřejmě daleko větší prostředky poplynou soukromníkům tak, jak se ten soukromý sektor bude rozvíjet.

Fungují i komise pro používání prostředků na cenové regulace, pro řešení finančních problémů zemědělských a potravinářských podniků ustavené při hospodářské radě vlády České republiky. Popis práce těchto komisí i všech dalších jednání na úseku ekonomiky by sám o sobě vydal na velice dlouhé povídání. O naší práci na tomto úseku informujeme národohospodářský výbor ČNR i zemědělskou komisi a spolupráci s těmito orgány považujeme za významnou korekci naší práce. Přes všechna opatření je nutno připustit, že špatné podniky ještě před transformací či privatizací zkrachují. Je to zákonité, i když tvrdé. Považujeme však za nezbytné, aby síto nebylo příliš řídké, pak už by objektivní záležitosti nefungovaly, šlo by o samou podstatu zemědělství. Současná situace plošné platební neschopnosti, odbytových a finančních potíží takovou situaci prakticky vytváří. Přesto, že makroekonomické podmínky nejsou nejlepší, rozvíjí se v zemědělství postupně všechny formy podnikání od soukromých rolníků, tak i družstevní, spočívající na částečně transformovaných družstvech, která bez ohledu na neexistující zákon o půdě řeší restituci, uzavírají smluvní vztahy s majiteli půdy atd. Tato družstva jsou podstatně menší, než-li původní gigantické celky, dá se říci že jejich rozloha se pohybuje mezi pěti sty až dvěma tisíci hektarů, mají přirozenou strukturu bez enormních nákladů na dopravu, správu a vysokou produktivitu práce a začínají být také podnikatelsky úspěšné.

Dokončená transformace není pro tyto podniky žádným velkým problémem a výhodou je, že tyto podniky už nepracují podle zastaralých schémat. Případné rozdělení majetku nemůže výrazně ovlivnit jejich funkci. Dá se říci, že jsme tuto naši situaci a tyto naše postoje konzultovali s ministrem Kiechlem při naší návštěvě v Německu. Dá se říci, že postupujeme prakticky naprosto shodně. Máme jaksi pouze dvě nevýhody ve srovnání s německými kolegy. Za prvé oni mají do nových spolkových zemí, do původní NDR, možnost investovat dosti značné prostředky, ale daleko větší výhodu vidím v tom, že třeba spolková ministerstva zemědělství mají naprostou podporu vlády a jsou podporována právě při privatizačních programech a jsou dokonce tak daleko, že mají schválen zákon, kterým do 31. 12. letošního roku musí zaniknout všechny státní zemědělské podniky a všechny bývalé LPG musí se do té doby privatizovat. Mohou se privatizovat naprosto svobodně, ta jak uznají za vhodné, ovšem po skončení tohoto data nastupuje likvidátor, který je z moci úřední zprivatizuje a transformuje tak, jak uzná za vhodné zakladatel - stát neboli ministerstvo. Základním problémem pro podniky je odbyt produkce, jak do zpracovatelských podniků, tak do obchodní sítě. Zpracovatelský průmysl je vytvářen většinou velkými podniky, někde bohužel ještě jinde už zase v čele s nomenklaturními pracovníky. Vzájemně se podporují a řídí se prakticky filozofií, že čím hůře, tím lépe. Tato mafie vytváří cenový nátlak jak proti soukromým podnikatelům, tak proti družstvům nového typu. Pokouší se monopolizovat do svých rukou export, vytváří akciové společnosti, v některých případech se zahraniční spoluúčastí.

Vydělává jak na výhodném rozprodeji státního majetku, tak i na okrádání prvotních výrobců. My jsme vlastně dneska v období, kdy vyhodnocujeme 1. čtvrtletí, jednak měsíce, zvlášť leden až březen, jednak celé čtvrtletí, hodnotíme, do jaké míry se enormně zvýšily zisky potravinářských podniků, rozlišujeme mezi jednotlivými továrnami a mezi jednotlivými zpracovateli a přistoupíme i k personálním opatřením. Vlastně ke všemu tomu, co jsem teď hovořil, je velice aktuální otázka brněnského Masokombinátu, kde máme jednak rozsáhlé rozkrádání, jednak docházelo k přeceňování výrobků, docházelo k ochuzování zemědělců, čili příslušné kádrové opatření je tady na místě. U některých podniků je podezření z porušování obchodních norem a veterinárních předpisů vč. podvodného exportu zemědělských výrobků do zahraničí na úkor domácích producentů. Obecně jde říci, že model rozkrádání, podvodů, převodu společného majetku do soukromých rukou v rámci akciových společností, je naprosto přirozeným jevem. Staré zákony buď nevyhovují novým podmínkám, nebo se dokonce novelizovaly, aby tyto převody umožňovaly. Příkladem je zákon 162/90 o zemědělském družstevnictví, v čí režii a s jakými zájmy byly tyto úpravy předloženy a přijaty. Všichni víme, jak zrůdné je staré družstevnictví, jak nedotknutelné je hájenství zemědělských spotřebních, či bytových družstev starého typu.

Vážené dámy a pánové, chtěl bych vás poprosit o spolupráci, chtěl bych vás požádat, abychom vytvořili iniciativní skupinu a předložili společně návrh zákonného opatření, které by zastavilo toto rozkrádání. Sám jsem se o to několikrát pokusil, ale bohužel marně, protože na federální úrovni jsem prostě neuspěl, proto bych si dovolil obrátit se na vás. (Potlesk.)

Domnívám se, že jestliže ještě několik měsíců necháme tuto situaci, nebude v našem zemědělství, v našem výrobním družstevnictví co privatizovat. Zrevidujme také, proč nejsou přijímány zákony na podporu soukromého podnikání. Novelu vyhlášky č. 105 o soukromém podnikání zemědělců mají ve Federálním shromáždění od podzimu a nový zákon a plemenitbě, který značně umožní podnikání soukromým rolníkům, máme u nás prakticky od poloviny února. Domnívám se, že je trapné přidávat důchodcům po 10ti korunách, národ vést k tomu, aby si utahoval opasky a řadu bývalých i současných mocných nechat beztrestně rozkrádat po miliónech. (Potlesk.) Důchodci jsou prakticky bezmocní, velkozloději jsou velmi mocní a velmi vlivní.

Konečně považuji za nutné zmínit se o vývoji zákona o půdě a v dalším jeho vlivu na již zmíněnou transformaci zemědělských podniků. Je třeba konstatovat, že některé jeho části v původním znění byly pod tlakem alternativních návrhů různě modifikovány. Výsledkem tohoto několikaměsíčního úsilí je kompromisní návrh zákona o půdě, který je nyní v dalším připomínkovém projednávání ve FS. Dá se říci, že naše ministerstvo se staví zásadně za práva vlastníka, kterého uznáváme pouze jediného, tedy původního ve smyslu římského práva a určeného rozhodným obdobím, to je únorem 1948. Každý další tzv. vlastník pak není vlastníkem, ale v podstatě pouze neoprávněným uživatelem zcizených předmětů. Tyto je nutno dle vůle skutečného vlastníka vrátit a majetkový rozdíl pak vyrovnat jednoznačně, ve smyslu obecného občanského práva.

Původní návrh zákona se zcela míjel účinkem, protože povyšoval právo uživatele nad právo vlastníka, čímž vlastně dokončoval socializaci zemědělského majetku. Zde se ovšem vynořuje obrovská otázka o etice naší revoluce, která jakoby nám utíkala pod rukama. Ve vyvinutých demokratických a parlamentních systémech je etickou povinností ministra, který nesouhlasí se záměry vlády, odstoupit. Kde je však etika revoluce, která měla na mysli odstranit bolševismus a socialismus, ale v praxi to provádí jen slovními změnami a grafickými úpravami. (Potlesk.)

Jsem přesvědčen, že moje politická etika ministra, který oponoval vládnímu návrhu, kterým se restauruje a konzervuje socialistické zemědělství, je podstatně vyšší než kdybych sám ukázněně podal demisi a z boje proti zbytkům totality utekl. (Potlesk.)

V těchto dnech připravujeme další reorganizaci ministerstva zemědělství ČR, kterou upravíme organizační schéma na moderní evropskou úroveň, rozloučíme se opět s několika desítkami starých struktur s pevnými vazbami do zemědělského terénu. Ovšem velmi těžko se prosazují změny ve stálé atmosféře možného odvolání ministra, neskutečně obtížně se získávají slušní a schopní lidé do úřadu, kde nikdo neví, co se zítra stane s jeho vedením. Kdo je ochoten zaměnit svůj klidný rodinný styl a nastoupit do Prahy, přímo bych řekl, do jámy lvové. V čím zájmu je to, aby nebyl klid na tak vážnou a důležitou práci, jakou je sám o sobě tak dramatický, že není třeba ho ještě více dramatizovat a my u nás na ministerstvu ho chceme dokončit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu ministrovi, přeje si ještě někdo z členů vlády vystoupit? Zdá se, že nikoli. V tom případě přerušuji schůzi do zítřejšího dne v 9.00 h dopoledne a sděluji, že klub Občanské demokratické strany svolává schůzi ve 20.00 h ve sněmovně č. 3.