Současně vám sděluji, že nulová, téměř nicotná nezaměstnanost je v okresech Karlovy Vary, Mladá Boleslav, velmi nízká je v Praze. Máme to vše podle okresů, rozhodl jsem, že vám budeme naše počítačové výstupy vždy dávat. Vidíte z toho problém zaměstnanosti či nezaměstnanosti žen atd. Nejvyšší nezaměstnanost je v okresech Znojmo, Tachov, Opava, Karviná - všude překročila čtyřprocentní míru.
Jistý pozitivní rys sehrává práce v zahraničí. Nebavím se teď o těch asi 5 tisících pracovních míst, která budou formou kooperace firem, kdy budou, resp. už jsou naši pracovníci vysíláni do zahraničí. Z okresu Tachov (zde nezaměstnanost vzrostla zejména z toho důvodu, že tam zůstala část demobilizovaných lidí z armády) a z jiných okresů denně nebo na víkend dochází k tzv."grenzenpendlérství" na práci do Německa, a to u 2,5 až 3 tisíc lidí. Jsou všichni evidováni, není již dnes možné, aby někdo docházel za prací do zahraničí a u nás bral podporu v nezaměstnanosti. Spolu s německými řediteli příhraničních okresů jsme toto zorganizovali. Do Rakouska takhle dochází denně 600 lidí. V registru na tříměsíční práci, kterou jsem dohodl v SRN, se v současné době ve frankfurtské centrále nachází 2,5 tisíc vyplněných dotazníků, takže lze čekat, že do jednoho měsíce asi 2 000 lidí bude pracovat tři měsíce. Tito lidé si prohloubí své jazykové i jiné zkušenosti. Většina z nich půjde do malého podnikání po návratu, asi 60% z nich uvažuje využít získaných peněz (měsíční výdělek představuje asi 22 tisíc Kčs při kursu 17,- Kčs za marku) i získaných zkušeností k tomu, aby zde zakládali malé firmy.
V aktivní politice zaměstnanosti váznou programy větších veřejných prací, to, co stejně budeme muset dělat dostavovat dálnice a obtahy měst, abychom zároveň řešili ekologické problémy. Ale právě tento charakter veřejných prací u nás zatím není na federální úrovni dostatečně zmodelován, nejsou ani v potřebné míře rozvinuta jednání, která by představovala účast zahraničního kapitálu atd.
Nezaměstnanost se určitě zvýší.
Hodně bude záviset na tom, jak se budou vyvíjet
mzdy. Víte, že při 40 procentním růstu
životních nákladů za první tři
měsíce mzdy vzrostly pouze o šest procent,
že došlo k 30 procentnímu pádu reálné
mzdy. Začalo období předvídané
generální dohodou, v dubnu se daňové
záklopky zvedly na 9%, budou se dále zvedat. Bude-li
tento růst mezd (sice neinflační, ale přece
jen růst, zvýšení mezd překročí
v příštích měsících
hranici 10%), bude to znamenat impuls pro oživení
vnitřní, domácí poptávky. Jde
o to, aby nevznikla vysoká recese, ochrnutí a nezaměstnanost
v takových sektorech, jako je spotřební průmysl
a služby. Bude-li tato politika dennodenně prakticky
prosazována vládou, ne že ji budeme za někoho
dělat, ale že budeme hranice a rámce přizpůsobovat
tomu, abychom úspěšně prošli, bude-li
reakce podnikové sféry pružnější
než dnes (a to ji také musíme určit),
pak si myslím, že všechny svízele s takto
předvídanou nezaměstnaností nenarostou
do nějaké tragické polohy. Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Horálkovi. Chci připomenout sněmovně,
že se nacházíme v časovém úseku
projednávání interpelace pana poslance Duška.
Hlásí se ještě někdo k této
otázce? Pan poslanec Dušek, sám osobně
- prosím jej, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Dušek: Jsem rád,
že je zde přítomen pan premiér a že
jistě odpoví na původní záměr
interpelace, jak byl modifikován. Představoval bych
si politikum interpelace následujícím způsobem:
jako premiér vlády by měl pečovat
o svou vládu a snažit se jednotlivým ministrům
trochu upravit jejich pozici na ministerstvech. To znamená
vypracovat si schéma komise, která by pracovala
od ministerstva k ministerstvu a pěkně to tam čistila
od starých kádrů, jak to tam je. Je třeba
pomoci ministrům, aby měli volnější
ruce a mohli se projevit. Zájem je, aby vláda držela
pohromadě - vždycky se najde ve vládě,
jako v každé rodině, někdo, kdo se chová
trochu jako rošťák, ale čas od času
se to zase zformuje. Myslím ale, že je ku prospěchu
věci, když by se toto politikum odstranilo, pomohl
se tím odstranit administrativní nepořádek,
neschopnost, nekompetenčnost ve vyřizování
záležitostí, subvencí atd. Myslím,
že v neposlední řadě by to mělo
být tak, jak řekl pan ministr Dyba, že je zde
hodně úspěchů, které reforma
prokázala ve svém dosavadním působení
a že by to měla být v prvé řadě
publicita, která by měla zdůraznit úspěchy
tak, aby lidé byli informováni o tom, co se vlastně
ve státě děje, co se chce, abychom právě
udrželi entusiasmus lidí na té úrovni,
jak to chceme.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Duškovi. Hlásí se pan poslanec
Karych.
Poslanec Alexandr Karych: Pane předsedající, pane premiére, vážená sněmovno, dovolím si navázat na slova pana ministra Dyby i na to, co řekl pan poslanec Dušek. Pan poslanec Dušek a myslím, že i pan ministr Dyba potřebují cítit větší podporu ve sdělovacích prostředcích a v této chvíli nemohu nevzpomenout nešťastný článek v Hospodářských novinách ze 3. května t. r. V tomto článku se mimo jiné praví, že hospodářská rada se v této souvislosti vyjádřila ke snahám některých privatizačních komisí dát do aukcí v rámci malé privatizace i části majetku státních akciových společností. Tento postup je protiprávní, neboť majetek akciových společností je ve vlastnictví této společnosti, nikoliv ve vlastnictví akcionářů, byť jim byl stát. Jen zdánlivě to sem nepatří.
Zjišťoval jsem, co je na tom pravdy, protože tento článek míří na samou podstatu ekonomické reformy. Destabilizovat privatizační komise v okresech a měl jsem velmi rušný víkend právě díky tomuto článku. Bohužel oficiální dementy jsem nezaznamenal, až včera ve vystoupení ministra Ježka, který je v tomto článku více méně obviněn. Myslím, že by na článek měl reagovat tiskový mluvčí vlády, nebo ještě lépe pan premiér Pithart a to již proto, že tento bod se na hospodářské radě vlády vůbec neprojednával, jak mám zjištěno. (Potlesk.)
Když hovořím o hospodářské radě vlády, myslím si, že je to orgán vlády, který se snaží pomáhat ekonomické reformě a měl by také dávat pozor, aby nebylo špatně prezentováno, co vlastně projednává. Do hospodářské rady vlády se mohou dostat jenom takové věci na program, které tam jsou řádným způsobem předloženy. Předkládají je tam většinou ministři. Zajímalo by mě, jestli jsou ve vládě České republiky takoví ministři, kteří v této věci nemají jasno, jestli akciové společnosti, které vznikly po 1. listopadu 1990, jsou vyjmuty z účinnosti zákona o malé privatizaci. Podotýkám, že skupina poslanců v této věci interpelovala a byla ujištěna, že tento majetek je pod účinností zákona o malé privatizaci.
Chtěl bych poprosit pana premiéra Pitharta, aby
zaujal k této zásadní otázce postoj
za celou vládu České republiky a vyjádřil
se k tomuto článku veřejně. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karychovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (nikdo se nehlásil) Rozpravu k této interpelaci končím a dávám hlasovat o následujícím usnesení:
"Česká národní rada nesouhlasí s odpovědí na interpelaci uvedenou ve sněmovním tisku č. 260 B."
Kdo souhlasí s tímto návrhem na usnesení,
ať zvedne ruku. Hlásí se ještě
pan poslanec Dušek.
Poslanec Jiří Dušek: Hovořil
z místa - nebylo mu rozumět.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pokusím se tedy usnesení formulovat lépe, aby pan poslanec Dušek s ním mohl souhlasit. Dávám tedy návrh na přijetí následujícího usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci uvedenou ve sněmovním tisku č. 260 B a doplněnou ústním vystoupením pana ministra Dyby."
Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať zvedne ruku. 95
Je někdo proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 21
Mohu konstatovat, že návrh na usnesení byl přijat a tím jsme vyčerpali všechny písemně zodpovězené interpelace. Nyní se do rozpravy k odpovědím přihlásil pan ministr Vopěnka a pan ministr Kubát. Chtěl bych se zeptat, kdo z dalších členů vlády si přeje vystoupit. Hlásí se pan ministr Dejmal, pan ministr Špaček a pan premiér.
Protože jednáme více než dvě a
čtvrt hodiny, přerušili bychom nyní
naše jednání na 10 minut, takže se sejdeme
v 16.50 h. a budeme pokračovat vystoupením členů
vlády.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy
a pánové, budeme pokračovat v jednání
naší přerušené schůze. Budeme
pokračovat vystoupením ministrů české
vlády, jako první se hlásil pan ministr Špaček.
Ministr financí Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych odpovědět na dvě interpelace, které zazněly na dnešním zasedání.
Za prvé bych chtěl odpovědět panu poslanci Krčmovi - je tedy přítomen, předpokládám (ano) - kladl zde otázku, co budeme dělat se školstvím, u něhož se podstatně zvyšují některé výdaje a samozřejmě tyto zvýšené výdaje musí být určitým způsobem uhraženy. Kladl tuto otázku panu ministru Klausovi, ale je to otázka na mne, protože my máme v rukou český rozpočet a týká se to samozřejmě českého rozpočtu.
Již v expozé k rozpočtu na letošní rok v prosinci minulého roku jsem uváděl, že některé proporce budeme možná muset změnit v tom případě, kdy se změní některé národohospodářské proporce. To se skutečně stalo, zejména ten inflační náraz byl větší než se předpokládalo a v důsledku toho se ukázalo, že výdaje zejména na úseku školství a zdravotnictví budeme muset přizpůsobit tomuto vyššímu cenovému vývoji.
V této otázce, jak víte, existuje i dost nervozity, v řadě případů se v tisku objevují znepokojivé články atd. Chci vám říci, že samozřejmě školství a zdravotnictví nenecháme na holičkách. Už tento týden vláda bude projednávat problémy spojené se zvýšením výdajů na zdravotnictví a samozřejmě připravuje se i materiál o zvýšení výdajů na školství. Pochopitelně, že neprovádíme valorizaci jako pouhý přepočet podle cenových indexů, nýbrž snažíme se také, aby v těchto odvětvích byly zakotveny určité hospodárnostní principy.
Ve stručnosti tedy mohu říci, že k této
otázce se vrátíme. ČNR bude informována,
jakým způsobem se valorizovaly tyto výdaje
v rámci vyšších příjmů,
které rozpočtová soustava má. Budeme
dbát o to, aby restriktivní ráz rozpočtu
a jeho vyrovnanost byly zachovány. Tak to je má
odpověď panu poslanci Krčmovi na jeho přímou
otázku.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji pane ministře, otázal bych se pana poslance Krčmy, zda považuje tuto odpověď za uspokojivou. (Ano.) Dobře, mohu tedy požádat sněmovnu o hlasování. Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení v tom smyslu, že ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci pana poslance Krčmy, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se. 104) Děkuji.
Kdo je proti? (Nikdo.)
Zdržel se hlasovaní? (1) Děkuji.
Prosím, pokračujte, pane ministře.
Ministr financí Karel Špaček: Druhá odpověď se týká interpelace pana poslance Pospíšila, která se týká zabezpečení podmínek pro návrat našich krajanů ze Sovětského svazu z oblasti černobylské katastrofy.
Vláda už 20. února přijala příslušné usnesení, kterým mi bylo uloženo, abych zabezpečil potřebné prostředky pro přesídlení našich krajanů, a to v rozsahu 9 300 000 Kčs k zabezpečení sociálních podmínek přesídlenců a 40 200 000 Kčs na rekonstrukční práce, modernizaci bytového fondu, složení členských podílů v bytové výstavbě a dále 8 000 000 Kčs jako příspěvek na vybaven í domácnosti. Dále bylo tímto usnesením uloženo doplnit účelový fond vládního zmocněnce pro řešení problematiky spojené s přesídlením těchto občanů k nám, do celkové výše 300 000 Kčs. Toto usnesení bylo ze strany ministerstva financí plně zabezpečeno a současná situace je takováto:
Za prvé ve spolupráci s ministrem pro hospodářskou politiku a rozvoj a za účasti i federálního ministerstva financí byla vypracována směrnice pro čerpání rozpočtových prostředků v souvislosti s touto akcí. V této směrnici je zabezpečeno použití prostředků ve výši zmíněných 40 miliónů korun na modernizaci a rekonstrukci bytového fondu a dále 8.5 miliónů korun na vybavení domácností. Tato směrnice platí již od 28. března 1991.
Za druhé, tu zmíněnou částku 9.3 miliónů korun, tu dostaneme plně z federálního rozpočtu, příslušná dohoda byla podepsána již 11. března. Zabezpečena byla také částka 300 tisíc korun.
Mohu tedy shrnout, že všechny částky,
které byly obsaženy ve zmíněném
usnesení vlády, jsou rozpočtově zabezpečeny,
v současné době provádíme financování
potřeb. Jednotlivé požadavky se postupně
vyřizují, aby tato akce hladce proběhla,
aby naši krajané cítili, že jsou ve staré
vlasti vítáni a že jsou jím zabezpečeny
potřebné podmínky pro důstojný
nový život. Tak to je odpověď na tu druhou
interpelaci pana poslance Pospíšila.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
táži se pana poslance Pospíšila, zda považuje
odpověď za uspokojivou.
Poslanec Petr Pospíšil: Interpelace naší
skupiny poslanců nesměřovala na pana ministra
Špačka, směřovala na celou vládu
a podstatou bylo vytvoření koncepce péče
o krajany. Tam byla pouze zmínka o ministerstvu financí,
my s panem ministrem Špačkem budeme věci sledovat,
já mu každopádně velmi děkuji
za toto vysvětlení, ale čekám odpověď
na interpelaci od vlády, zřejmě od pana premiéra.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Zdá se tedy, že v tomto případě bychom neměli hlasovat o tom, zda interpelace byla uspokojivá nebo nebyla, ale spíše podle mého názoru odložíme hlasování po té, pokud pan poslanec souhlasí, vidím, že souhlasí, až se vyjádří předseda vlády.
Konstatuji, že první usnesení týkající
se první odpovědi pana ministra Špačka
bylo přijato. Dále se o slovo hlásí
pan ministr Vopěnka.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, především mi dovolte, abych omluvil nepřítomnost pana premiéra, který odjel na schůzku s princem Charlesem. Na dotazy, které byly vůči němu vzneseny, odpoví na příští schůzi, případně najde jinou formu odpovědi. Dále bych se chtěl omluvit za to, že odpovědi na některé interpelace nedošly písemně, to je zřejmě chyba mého úřadu, a proto jsem nucen na ně odpovědět ústně.
Především byla odpověď na interpelaci
pana poslance Rašky. Bohužel, pan poslanec Raška,
ačkoliv jsem s ním ráno mluvil, není
přítomen, takže za této situace asi
nemohu odpovědět. Je to interpelace, která
se táhne už velmi dlouho a prosím pana předsedajícího,
zda mám mluvit nebo nikoliv.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Já
se domnívám, že vám nic nebrání,
abyste odpověděl, ale ponechám na vaší
úvaze, zda chcete odpovědět s tím,
že by se k tomu musel stejně vyjádřit
interpelující, zda považuje odpověď
za uspokojivou.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka: V tom případě nemá smysl, abych zdržoval. Dále jde odpověď na interpelaci paní poslankyně Kalousové. Týká se navrácení majetku Čs. obci sokolské.
Vážená paní poslankyně, k vaší interpelaci ve věci navrácení majetku Čs. obci sokolské si vám dovoluji sdělit, že dnem 1. 6. 1990 nabyl účinnosti zákon č. 173/1990 Sb., kterým se ruší zákon 68/56 Sb. o organizaci tělesné výchovy a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací. Dikce § 3 zmíněného zákona předpokládá existenci předváděcích předpisů vydaných orgány České a Slovenské republiky upravujících podmínky a způsob navrácení majetkových práv podle tohoto zákona. Ke dni účinnosti zákona tyto předpisy neexistovaly. Dne 16. srpna 1990 požádal předseda vlády ČR ministra financí ČR o projednání převodu majetkových práv podle zákona 173/90. Ministr financí ČR dopisem ze dne 2. 10. 1990 informoval ministra školství, mládeže a tělovýchovy o současném stavu předmětné záležitosti s tím, že zpracovávání návrhu právní úpravy přísluší ministerstvu školství. Předsedou vlády +R však ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR tento úkol uložen nebyl. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR iniciativně za účasti hlavních dotčených organizací, tj. Českého svazu tělesné výchovy a Čs. obce sokolské a vybraných orgánů státní správy připravilo návrh zákona ČNR o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona 173, kterým se ruší zákon 68 o organizaci tělesné výchovy a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací.
V průběhu zpracování zákona se ukázaly základní koncepční nedostatky v textu federálního zákona, který výrazně ztížily a prodloužily samotnou přípravu návrhu předkládaného zákona.
Jednalo se o tyto nedostatky:
1. Není blíže specifikován pojem majetková práva pro účel tohoto zákona, zda majetková práva přecházejí pouze na ústřední nebo na jejich organizační složky.
2. Není přesně vymezen okruh oprávněných a povinných organizací a subjektů, kterým svědčí nároky z tohoto zákona, např. Český junák, YMCA, IFKA, nejsou dobrovolné tělovýchovné organizace, a tudíž by nemělo defacto náležet právo dostat zpátky majetek.
3. Nedostatečný rozsah zmocnění pro republikové orgány, nevyhovující termín pro uplatnění nároku na vrácení majetkových práv vzhledem k předpokládanému nabytí účinnosti zákona ČNR.
Uvedené problémy dokonce vedly v určité
fázi zpracovávání k úvaze a
přípravě novelizace federálního
zákona č. 173, která však byla odmítnuta
Čs. obcí sokolskou i Českým svazem
tělesné výchovy. Přesto ministerstvo
školství připravilo návrh zákona
ČNR do vnějšího připomínkového
řízení a následně po připomínkové
poradě 28. 2. 1991 byl se souhlasem Čs. obce sokolské
a čs. tělovýchovy sjednocený text
tohoto zákona předložen do vlády České
republiky a její legislativní radě. Dne 11.
4. 1991 byl návrh zákona ČNR schválen
ve vládě ČR a je tím pádem
nyní v moci ČNR.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Pane
ministře, to byla reakce na interpelaci paní poslankyně
Kalousové. Táži se jí, zda považuje
odpověď za uspokojivou. (Paní poslankyně
Kalousová - z pléna: Ještě bych se k
tomu ráda vyjádřila.)
Poslankyně Eva Kalousová: Vážený
pane předsedající, vážení
kolegové, zákon 173/90 nám dává
prostor, aby obec sokolská a další dobrovolné
tělovýchovné organizace uplatňovaly
nárok na vrácení svého majetku, ovšem
je tady hrozivý termín do 30. 6. t. r., to znovu
zdůrazňuji. Je zde určitý časový
problém, nesoulad a dovolte mi říci, snad
i zádrhel, že tento termín pro uplatnění
nároku na vrácení je nevyhovující
a zdá se i šibeniční. Dnes není
jisté, zda tisk ČNR 255, který upravuje způsob
vrácení majetku dobrovolných tělovýchovných
organizací bude do tohoto termínu nejen projednán,
schválen, ale zda k tomuto datu nabude účinnosti.
Kolegové, kteří jsou blíže seznámeni
s problematikou vrácení bývalého majetku
obci sokolské mi dají jistě za pravdu, že
je zde nevyřčen okruh dalších otázek
spojených s majetkem tělovýchovných
jednot, které ho získaly pravě od Sokolů
a do jeho vrácení se jim moc nechce. Oceňuji
iniciativní přístup ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy ČR a děkuji
mu za něj. Při řešení této
otázky, jejíž výsledkem je předložení
zákonné normy - ale dovolte mi, abych závěrem
vyslovila obavu z toho, že dnes nemůžeme vyloučit
to, že než dojde v ČNR ke schválení
zákona, který upravuje způsob vrácení
majetku, přestane platit lhůta pro organizace, které
mají nárok uplatnit. A teď se vás ptám,
jak se my, poslanci, postavíme k řešení
této situace, lépe řečeno, jak to
uděláme, aby k této situaci nedošlo.
Já bych poprosila, pane předsedající,
abyste na toto téma otevřel rozpravu. A vám,
pane ministře, musím odpovědět, že
s vaší odpovědí na interpelaci nemohu
nesouhlasit, obsahovala odpověď na všechny otázky,
které jsem vám položila. Děkuji.