Ministr financí Karel Špaček odpověděl
rovněž početné skupině poslanců
- Rudolfovi Duškovi a dalším na jejich interpelaci
ve věci státní finanční podpory
tělesné výchovy a sportu - tisk 259. Odpověď
se předkládá jako tisk 259 A. Pan poslanec
Dušek vyjádří názor na to, zda
považují poslanci odpověď za uspokojivou
či nikoliv.
Poslanec Rudolf Dušek: Vážený pane předsedající, vážená česká vládo, vážená sněmovno. Jedná se o interpelaci skupiny deseti poslanců ČNR, kteří pochopitelně řeknou možná svůj vlastní názor. Tak, jak jsme názor konzultovali, tak především konstatujeme a oceňujeme skutečnost, že ve stanovené lhůtě jsme z pověření předsedy české vlády obdrželi odpověď ministra financí, pana Karla Špačka.
Pokud se jedná o vlastní stanovisko, zastáváme názor a doporučujeme odpověď nepřijmout. Vedou nás k tomu tři skutečnosti.
Za prvé celá oblast tělesné výchovy a sportu není záležitostí jednoho resortu. Při podávání interpelace jsme vycházeli především z intervencí, kterých se nám, poslancům, dostalo od tělovýchových funkcionářů různých stupňů různé úrovně v České republice. Interpelace je také dávána v souladu se stanoviskem komise pro mládež a tělovýchovu pro ČNR.
Problematika tělesné výchovy není záležitost pouze jednoho resortu, ale prostupuje i jinými oblastmi, jako je například zdravotnictví, vnitřní obchod atd. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by podle našeho názoru mělo být garantem státní politiky ve vztahu k tělesné výchově a sportu. A konec konců bereme v úvahu i to, k čemu nás vyzval pan předseda české vlády v souvislosti s programovým prohlášením vlády v minulém roce, že se máme čas od času připomenout, a proto vzhledem k aktuálnosti v této době takto činíme.
Další skutečnost, která z toho vyplývá, je ona nezbytnost systémového řízení. Uvedu některé příklady, o jednom hovořil pan poslanec Kubiš, pokud jde o horskou službu, kde se v podstatě jedná o záchranu lidských životů a o prevenci v horách, v terénu a jde především o zdravý pohyb v přírodě. Za další jsou to otázky talentované mládeže, naplňovaní vládního opatření, které bylo přijato při přípravě československé reprezentace na olympijské hry v příštím roce. Další skutečností, která zde je, je otázka udržování tělovýchových zařízení, což se stává aktuální, neboť jejich prostředky a náklady jsou spojené nejen s vysokými hodnotami základních prostředků, ale i se skutečností, že v současném období obce, závody a podniky, tak, jak je uvedeno v interpelaci v odhadovaném rozsahu 300 až 400 miliónů, budou předvádět další základní zařízení a je potřeba je udržovat v nezbytném provozu.
Za třetí je to otázka financování. Především dochází z našeho pohledu k určitému paradoxu, že na jedné straně se odvede státním orgánům od občanských tělovýchovných sdružení nejméně dvojnásobek, co stát tedy vrací tělovýchově a sportu. My se domníváme, že by tělesná výchova a sport v tomto přechodném období měla minimálně obdržet tolik prostředků, takový rozsah, jaký tělovýchova odvádí na daních a poplatcích. Na druhé straně to budí dojem, jakoby tělovýchova měla do určité míry zachraňovat státní rozpočet.
Zejména si myslíme, že nekonkrétní odpověď vyplývá i z toho, že nevyčísluje vlastně konkrétní rozdíly, které vyplývají ze snížení státní podpory na rok 1991.
To jsou v podstatě, vážení kolegové
a kolegyně, důvody a skutečnosti, které
nás vedou k tomu, aby odpovědní pracovníci
v jednotlivých resortech, nejen na úrovni ministerstva
financí, se k záležitosti vrátili. Jsme
toho názoru, že když se tato problematika řeší,
pokusme se při jejím řešení hledat
všechny možnosti a alternativy ve prospěch těchto
potřeb. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Duškovi, táži se, kdo chce vystoupit
v rozpravě k této interpelaci? Pan ministr Špaček,
prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dostal jsem tři interpelace, které se teď právě probírají a musím se vám přiznat, že mám velmi obtížnou úlohu. Všechny tyto tři interpelace totiž směřují k tomu, že v podstatě navrhují zvýšení rozpočtových výdajů, tzn. rozpočtů, které jste vy sami schválili. Vláda nemá nějaké mimořádné prostředky. V žádném případě nejsme proti sportu, právě naopak, rozpočet má ale restriktivní charakter a všude se něco ubíralo s tím, že je třeba zvýšit hospodárnost na jednotlivých úsecích.
Tudíž není to nějaká zlá vůle vlády nebo ministra financí, že nesáhne tedy do státního rozpočtu na další peníze. Musím upozornit na to, že rozpočet jste schválili vy, dokonce musím upozornit, že vy jste snížili o deset procent navrhované prostředky na tělovýchovu. Jestliže budete chtít, můžete, protože vy rozhodujete o státním rozpočtu, se usnést na tom, že zvýšíme prostředky na tělovýchovy a v důsledku toho ten předpokládaný rozpočtový přebytek 1,1 miliardy korun odpovídajícím způsobem snížíme. Jinak to nejde, nezávisí to tedy na dobré vůli ministra financí.
Jinak jsem samozřejmě tu otázku si nechal podrobně rozebrat, vypadá to tak, že v podstatě ze státního rozpočtu České republiky na potřeby tělovýchovy bude vynaložen zhruba stejný objem prostředků jako v loňském roce, což znamená trochu snížení, vzhledem k tomu, že došlo v důsledku liberalizace ke zvýšení nákladů, ale jinak absolutní částka zůstává v podstatě stejná. Řešení, které mohu navrhnout, je to, že buď tedy se usnesete na změně rozpočtu a my to do rozpočtu promítneme a v souladu s vaším rozhodnutím prostředky uvolníme, anebo v rámci vypořádání, jak jsme nyní kalkulovali, by bylo možno prostředky na tělovýchovu zvýšit zhruba o 20 miliónů korun a případně přidat 5 miliónů korun z vládní rozpočtové rezervy.
To jsou naše možnosti. Říkám to
otevřeně z toho důvodu, že někdy
se tady užívají požadavky, které
byly nereálné, nesplnitelné a z našeho
hlediska i nepřijatelné. Např. v jedné
z dalších interpelací je, že se mají
zvýšit výdaje na silnice o 2,5 mld Kčs.
Jestliže se mají také zvýšit výdaje
na silnice, tak musíme celý rozpočet překalkulovat,
musíme někde ubrat peníze, abychom je dali
na silnice. Nemůžeme vidět jen stránku
výdajovou, nýbrž i stránku příjmovou,
a proto vás prosím o pochopení, že vždy
musíme kalkulovat tak, aby rozpočet, který
vy sami jste schválili, byl v příslušných
proporcích splněn. Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Špačkovi za jeho vystoupení. Kdo další chce vystoupit v rozpravě? Nehlásí se nikdo, takže rozpravu končím a tak, jak pan poslanec Dušek za interpelující navrhuje, dávám návrh na usnesení:
"ČNR nesouhlasí s odpovědí na interpelaci podle sněmovního tisku 259 A."
Kdo s tímto návrhem souhlasí? (Hlasuje se.) 18 poslanců souhlasí.
Kdo je proti tomuto návrhu? 55 poslanců je proti.
Kdo se zdržel hlasování? 33 poslanců se zdrželo hlasování, takže tento návrh nebyl přijat.
Dávám hlasovat o dalším znění usnesení:
"ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci podle sněmovního tisku 259 A."
Kdo souhlasí s tímto návrhem na usnesení, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) 65 poslanců vyjádřilo souhlas.
Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku. 10 poslanců je proti.
Kdo se zdržel hlasování? 33 poslanců se zdrželo hlasování, takže poměrem 65 ku 43 byl návrh na usnesení přijat.
Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel
Dyba odpověděl poslanci Františku Adámkovi
na jeho interpelaci ve věci zajištění
účasti na mezinárodních programech
kosmických výzkumů, tisk 239. Odpověď
se předkládá jako sněmovní
tisk 239 A. Ptám se pana poslance Adámka, zda považuje
odpověď za uspokojivou?
Poslanec František Adámek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
když jsem tuto interpelaci psal, tak jsem si uvědomoval,
že kosmický výzkum a vůbec výzkum
jako takový vychází z toho, na co si společnost
vyprodukovala. To je mi naprosto jasné. Z tohoto pohledu
odpověď pana ministra Dyby podstatně splnila
své očekávání, kde mně
ubezpečil o těchto věcech. Mohl bych říci,
že tato odpověď splnila veskrze mé očekávání,
protože jsem předpokládal, že bude napsaná
tak, jak byla napsaná. Přesto si myslím,
že z hlediska mezinárodních závazků,
které máme, z hlediska dopadů - myslím,
že mi dáte za pravdu, naše společnost,
naše republiky, nebo každá republika, každý
stát je posuzován podle úrovně výzkumu
vědeckého a speciálně kosmického
výzkumu, který má velký dopad do těchto
věcí. Myslím, že odkaz na to, že
tyto závazky za naší republiku podepsala ČSAV
a z toho titulu, že si musí nést důsledky
toho, jestli nejsou finanční prostředky,
to nepovažuji za dostatečné. A jestliže
se zcela reálně rýsovala možnost našeho
vstupu do kosmické agentury a spolupráce do budoucna,
ať už s japonskou stranou anebo se Spojenými
státy, byla zcela reálná v oblasti kosmického
výzkumu, myslím, že tato odpověď,
která mi byla předložena zdaleka není
uspokojující.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Adámkovi. V podstatě nejste spokojen
s odpovědí pana ministra Dyby. Otevírám
rozpravu k interpelaci. Kdo se hlásí? Pan ministr
Dyba. Máte slovo, pane ministře.
Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR
Karel Dyba: Pane předsedající, vážená
sněmovno, já, abych tak řekl, také
nejsem spokojen s odpovědí, kterou jsme tady předložili,
ale jsem s tím nespokojen v tom smyslu, že nemůžeme
dnes dát lepší odpověď. Nemůžeme
slíbit něco, na co nemáme. V prioritách,
které si můžeme dovolit, podle mého
názoru tento výzkum bohužel nemůže
dostat to, co by mu náleželo. Upozorňuji na
to, že tyto věci, protože v rámci toho,
co si můžeme dovolit dát na vědu a výzkum,
je to především kompetence Akademie. Akademie
si v této věci musí rozhodnout sama mezi
sebou. Vláda nemůže a nebude rozhodovat o těchto
otázkách. Čili je mi líto, že
je taková situace. Kdybychom měli více možností,
určitě bychom i na tyto věci dali, ale rozhodnutí,
co s tím balíkem prostředků, který
bude k dispozici vědě, udělá Akademie,
nebo ten který orgán, kterému to bude příslušet,
je a bude vždycky na tomto orgánu. Čili priority
v tomto omezeném množství prostředků,
které jsou k dispozici, musí jednoznačně
určit Akademie, respektive vědci mezi sebou. My
můžeme jenom tyto prostředky spravovat. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Dybovi. Chce někdo další vystoupit v rozpravě k této interpelaci? Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím. Ptám se pana poslance Adámka, zda i po vysvětlení pana ministra Dyby trvá na svém názoru? Trvá. Takže dávám sněmovně návrh na následující usnesení:
"Česká národní rada nesouhlasí s odpovědí na interpelaci podle sněmovního tisku 239 A." Kdo s tímto návrhem na usnesení souhlasí, nechť zvedne ruku (Hlasuje se.) 2
Kdo je proti? 73 poslanců je proti.
Je tedy rozhodnuto o tom, že sněmovna nepřijala tento návrh. Dávám další návrh na usnesení.
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci podle sněmovního tisku č. 239 A."
Kdo souhlasí s tímto návrhem na usnesení, ať zvedne ruku. (74) Sedmdesát čtyři poslanců vyjádřilo svůj souhlas s tímto návrhem.
Kdo je proti, ať zvedne ruku. (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (34)
Návrh na usnesení byl přijat.
Ministr vnitra Tomáš Sokol odpověděl poslanci Jiřímu Hájkovi na jeho interpelaci ve věci naplnění § 3 zákona č. 496/1990 Sb., t.j. ústavního zákona FS o navrácení majetku KSČ lidu, tisk 211. Odpověď se předkládá jako tisk 211 A.
Ptám se pana Hájka, zda je s odpovědí
spokojen.
Poslanec Jiří Hájek: Pane předsedající, dámy a pánové, odpověď pana ministra, sněmovní tisk 211 A, obchází podstatu mé interpelace a pouze popisuje určitou interní dohodu mezi Státní ústředním archívem a ministerstvem kontroly ČR o stanovení režimu přístupu do hospodářského archívu a členské evidence KSČ, která byla KSČ dána na vědomí. Přestože některé orgány státu považují členskou evidenci politické strany za součást toho, co patří státu, jsem přesvědčen, že takový výklad je v rozporu s ústavním zákonem, kterým byla přijata Listina základních práv a svobod.
Je rovněž skutečností, že v žádném právním předpisu, ani v přílohách k vyhláškám ministerstva vnitra, není mezi písemnostmi, které lze považovat za archiválie buď podle doby vzniku nebo podle obsahu, uvedena členská evidence, která nikdy nebyla ani součástí jednotného archivního fondu ve smyslu § 26 zákona ČNR č. 97/74 Sb.
Považuji proto za nutné, ve shodě s stanoviskem pana premiéra Čalfy, uvedeném ve sněmovním tisku FS č. 65, aby vláda ČSFR spolu s vládou ČR při realizaci § 4 směřujícího k naplnění § 3 zákona 496/90 Sb. posoudila důsledky této právní skutečnosti a rozhodla o členské evidenci KSČ v souladu s čs. právním řádem a tedy i Listinou základních práv a svobod.
Pro úplnost dodávám, že členská evidence nebyla Státnímu ústřednímu archívu předána a evidence Čs. sociální demokracie, o které se pan ministr zmiňuje, není součástí členské evidence KSČ.
Z těchto důvodů nemohu s odpovědí
pana ministra souhlasit.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hájkovi za jeho vyjádření. Ptám se sněmovny, zda někdo chce k této problematice vystoupit. Není tomu tak.
Dávám tedy hlasovat o následujícím usnesení:
"Česká národní rada nesouhlasí s odpovědí na interpelaci podle sněmovního tisku 211/A."
Kdo s tímto návrhem na usnesení souhlasí, ať zvedne ruku. (22)
22 poslanců souhlasí.
Kdo je proti? (60)
Tento návrh nezískal patřičnou podporu. Dávám tedy návrh na další usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci podle sněmovního tisku 211/A."
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. (70)
70 poslanců souhlasí.
Kdo je proti? (24)
24 poslanců je proti.
Kdo se zdržel hlasování? (20)
Návrh na usnesení byl tedy přijat.
Místopředseda vlády ČR Milan Lukeš odpověděl na interpelaci početné skupiny poslanců Liberálnědemokratické strany a OF k odvolání ředitele Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie Jiřího Müllera, tisk 122. Odpověď se předkládá jako tisk 122/A.
Ptám se některého ze skupiny interpelujících poslanců, zda skupina považuje odpověď za uspokojivou (poslanec Vaňák: ano). Skupina poslanců považuje tedy odpověď za uspokojivou.
Otevírám tedy rozpravu. Nikdo se nehlásí. Dávám tedy návrh na přijetí následujícího usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci podle sněmovního tisku 122/A."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. (80)
80 poslanců souhlasí.
Kdo je proti? (2) 2 poslanci jsou proti.
Kdo se zdržel hlasování? (27) 27 poslanců se zdrželo hlasování.
Takže návrh na usnesení byl přijat.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Karel Horálek odpověděl poslanci Tomáši Ratiborskému na jeho interpelaci ve věci dovolených ve zdravotnických zařízeních, tisk 219. Připomínám, že ústní odpověď ministra zdravotnictví Martina Bojara na tuto interpelaci jsme schválili již na 17. schůzi. Odpověď pana ministra Horálka se předkládá nyní jako tisk 219/A.
Ptám se pana poslance Tomáše Ratiborského, zda považuje odpověď za uspokojivou. (Posl. Ratiborský - ano.)
Pan poslanec Ratiborský považuje odpověď za uspokojivou.
Ptám se, zda někdo chce vystoupit v rozpravě k této interpelaci. Není tomu tak. Dávám návrh na přijetí následujícího usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci podle sněmovního tisku 219/A.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. (112)
112 poslanců souhlasí.
Kdo je proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (1) Jeden poslanec se zdržel hlasování. Takže návrh na usnesení byl přijat.
Ministr vnitra Tomáš Sokol odpověděl
poslanci Jiřímu Honajzerovi na interpelaci ve věci
vyšetřování trestné činnosti
v DAK Slušovice - tisk 244. Odpověď se předkládá
jako tisk 244 A. Pan poslanec Honajzer se vyjádří,
zda-li odpověď považuje či nepovažuje
za uspokojivou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Honajzer: Pane předsedající, dámy a pánové, především mě mrzí, že není přítomen pan ministr Sokol. V každém případě se dá říci, že jeho odpověď chápu a jsem s ní spokojen tak, jak jí České národní radě předložil. Dovolím si jen několik poznámek.
Pan ministr ve své odpovědi uvádí, že není pravda, že nebyly vyvozeny příslušné závěry z vývoje situace v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti ve Slušovicích. Troufám si říci, že tyto závěry byly vyvozeny pozdě, což patrně souvisí se situací na ministerstvu vnitra ČR a ve velení policie obzvlášť. Tento svůj názor opírám i o výrok generálního prokurátora ČR pan Brunnera, který byl uveden v Občanském deníku dne 26. 4. 1991. Cituji:"Po jednání výboru petičního, pro právní ochranu a bezpečnost ČNR dne 18. 4. poznamenal generální prokurátor ČR Brunner, že bylo velkou chybou, že tým odborníků nebyl v tomto případě nasazen hned zpočátku."
Žádám tedy pana ministra vnitra, ale i ministra zemědělství, generálního prokurátora a premiéra, aby tomuto případu věnovali zvýšenou pozornost. Stejně tak bych chtěl požádat své kolegy z bezpečnostního výboru v čele s panem Müllerem, aby vyšetřování tohoto případu bedlivě sledovali a kontrolovali.
Pana ministra Sokola si dovolím na závěr požádat, aby všechna zjištěná fakta, která bude možno publikovat, zveřejnil.
Úplně na závěr mi dovolte krátké
zamyšlení. Pan ministr Kubát v nedělním
televizním pořadu Co týden dal, vzpomenul
něco, co mne - a věřím, že i
většinu z vás trápí již
delší dobu. Většina mých voličů
tak, jak jsem měl možnost je poznat, stále
chápe, že je nutné a nezbytné utáhnout
si opasky. Většina z nich dnes ví, že
pouze tudy vede cesta ke splacení dluhů minulosti
a zároveň cesta k budoucí prosperitě.
Velice těžko se mi však těmto lidem, a
obzvláště družstevníkům,
vysvětluje, proč těmi, kdo si opasky vůbec
nemusí utahovat, zato se jim denně mohou klidně
smát do očí, jsou bývalí nomenklaturní
a estébáčtí darebáci, do jejichž
kapes zmizely v minulosti desetitisíce a statisíce,
a dnes tam mizí milióny a desetimilióny.
A co na to my - parlamenty, vlády, prokuratury, policie?
Nám je to jedno? My s tím skutečně
nedokážeme nic udělat? V takovém případě
jsem zvědav, jak dlouho si ještě budeme myslet,
že jsme to my, kdo má faktickou moc v tomto státě.
Odpověď ministra přijímám. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Honajzerovi. Ptám se, zda-li se někdo
chce zapojit do rozpravy? Prosím, pan poslanec Hofhanzl.