Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, místopředsedové ČNR Jan Kalvoda, Jan Kasal, Zdeněk Malík, Jiří Vlach a 171 poslanec České národní rady.

Členové vlády České republiky, předseda vlády Petr Pithart, ministr financí Karel Špaček, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, ministr zdravotnictví Martin Bojar, ministr spravedlnosti Leon Richter, ministr průmyslu Jan Vrba, ministr kultury Milan Uhde, ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek, ministr životního prostředí Ivan Dejmal, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba a ministr vlády Jaroslav Šabata.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, milí hosté, zahajuji přerušené jednání 18. schůze České národní rady, všechny Vás srdečně vítám. Vítám mezi námi vládu České republiky vedenou jejím předsedou, panem Petrem Pithartem.

Vážení přítomní, chtěla bych připomenout, že jsme se sešli ve výročních dnech ukončení druhé světové války. Myslím, že je proto naší čestnou povinností, abychom vzpomenuli na České národní povstání v květnu 1945 a vyjádřili svůj obdiv odvaze těch vzácných lidí, kteří se dokázali postavit ozbrojené moci cizí okupace.

Národní povstání začalo 1. května v moravském městě Přerově a v dalších městech Čech a Moravy a skončilo po dalších mnoha bojových akcích Pražským povstáním. Bylo vyjádřením odhodlanosti našich občanů vystoupit po boku spojenců - ze Západu i z Východu - i po boku československých vojsk v zahraničí, vystoupit v duchu obětí těch, kteří padli na bojištích, byli umučeni nebo týráni ve vězeních a koncentračních táborech, vystoupit po boku všech účastníků našeho národního boje za osvobození.

Revoluční Česká národní rada, jejíž členové i ostatní účastníci Českého národního povstání poznali již v květnu 1945 nevděk a zneuznání a po r. 1948 i zapomenutí, diskriminaci, popravy a žalářování. Vznikaly mýty a šířily se nepravdy.

Je proto naší povinností, jako poslanců České národní rady, abychom pomohli ukazovat pravdu a Pražskému povstání zajistili jeho historické místo v dějinách naší vlasti. Buďme vděčni za to, že můžeme již podruhé veřejně vyslovit dík těm, kteří obětovali životy za naši budoucnost.

Prosím proto, abychom minutou ticha uctili památku těch, kteří padli za svobodu vlasti a dnešních svobodných dnů se nedočkali.

(Shromáždění povstalo.)

Děkuji vám.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, doposud jsme projednali jedenáct bodů pořadu a než přistoupíme k projednávání dalších, připomenu ty body, které nám ještě zbývá projednat:

XII. Návrh poslanců České národní rady Petra Loma a dalších na vydání zákona České národní rady o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře podle sněmovních tisků 220 a 257

XIII. Interpelace, otázky a podněty poslanců České národní rady na členy vlády České republiky

XIV. Odpovědi členů vlády České republiky na interpelace, otázky a podněty poslanců České národní rady

XV. Návrh usnesení České národní rady na zřízení vyšetřovací komise České národní rady a na obsah její práce

XVI. Návrh poslance Viktora Dobala na použití prostředků vytvořené účelové rezervy, který přednese pan poslanec Budinský

XVII. Zpráva o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 28. března do 23. dubna 1991 podle sněmovního tisku 250.

V průběhu našeho předchozího jednání byly ještě vzneseny tři návrhy na rozšíření pořadu této schůze České národní rady. Pokud Česká národní rada bude souhlasit s rozšířením pořadu, zařadíme tyto tři body před Zprávou o činnosti předsednictva.

Budeme tedy o ní hlasovat. Jako první je návrh rozpočtového a kontrolního výboru České národní rady na usnesení České národní rady, jímž se doporučuje vládě České republiky postup při privatizaci České státní pojišťovny. Návrh tohoto usnesení vám byl rozdán třetí den konání 18. schůze.

Podle prezenční listiny je přítomno 144 poslanců, můžeme tedy o tomto návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí, aby pořad 18. schůze České národní rady byl rozšířen o tento bod, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) 113

Kdo je proti? (Nikdo)

Kdo se zdržel hlasování? 13

Tento bod byl přijat a bude zařazen na pořad jako XVII.

Dále je zde návrh paní poslankyně Hany Marvanové, aby pořad byl rozšířen o návrh usnesení, kterým by Česká národní rada uložila vládě České republiky zpracovat a do 30. června 1991 předložit k projednání České národní radě koncepci bytové politiky.

Kdo souhlasí s rozšířením pořadu o tento bod, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) 128

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 3

Děkuji, i tento návrh byl přijat a bude zařazen jako XVIII. bod našeho pořadu.

Třetím je návrh meziparlamentního klubu demokratické pravice, který tlumočil poslanec Ladislav Jakl, na přijetí usnesení České národní rady, kterým by bylo doporučeno FS urychleně připravit a schválit zákon, který by upravoval podmínky pro hospodaření obcí.

Kdo souhlasí s tímto návrhem na rozšíření pořadu, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) 77

Kdo je proti tomuto návrhu? 13

Kdo se zdržel hlasování? 50

Děkuji. Návrh pana poslance Jakla byl 77 hlasy proti 63 přijat. Bude to tedy devatenáctý bod našeho pořadu. Pan poslanec Budinský.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, i když bodů našeho programu je mnoho, dovolil bych si přednést návrh na rozšíření programu ještě o jeden bod. Byl by návrh usnesení k otázce životního prostředí, protože tato otázka je velmi vážná a my k ní doposud přistupujeme spíše, řekl bych, kampaňovitě a Česká národní rada usnesení alespoň minimální - k otázce životního prostředí nemá.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Budinskému. Dávám hlasovat, zda na pořad dnešní schůze zařadíme i tento bod.

Kdo je pro, ať zvedne ruku. Hlasuje se. (71)

Kdo je proti tomuto návrhu? (1)

Zdržel se hlasování? (60)

Děkuji, návrh pana poslance Budinského byl počtem hlasů 71 ku 61 přijat a projednáme ho tedy na dnešní schůzi jako 20. bod.

Včera předsednictvo ČNR přijalo návrh na zkrácení zákonné 60denní lhůty u čtyř návrhů zákonů, jak je uvedeno ve sněmovních tiscích 267, 268, 269 a 270, které jste dnes dostali na lavice.

Doporučuji proto rozšířit náš pořad o další bod - v pořadí 21., a to"Návrh předsednictva ČNR na zkrácení zákonné lhůty 60ti dnů pro projednání návrhů zákonů v České národní radě podle tisků 267, 268, 269 a 270."

Kdo souhlasí s tímto návrhem na rozšíření pořadu, ať zvedne ruku. (Hlasuje se. 88)

Kdo je proti? (8)

Kdo se zdržel hlasování? (32)

Děkuji. Tento návrh byl tedy přijat 88 hlasy proti 40, bude to tedy 21. bod a posledním 22. v celém pořadu 18. schůze ČNR pak bude zpráva o činnosti předsednictva.

Má ještě někdo nějaký dotaz nebo připomínku, než přistoupíme k projednávání pořadu? Pan předseda vlády.

Předseda vlády Petr Pithart: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolil bych si vám za vládu navrhnout změnu pořadu vaší schůze. Tato schůze, stejně jako zítřejší, je mimořádná a vláda by měla zítra zasedat s výjimečně náročným pořadem, na výsledky jednání vlády čeká také federální vláda.

Dovoluji si proto navrhnout, aby projednávání interpelací, jímž musí být všichni členově vlády přítomni, bylo zařazeno do pořadu tak, aby mohlo proběhnout dnes. Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu předsedovi vlády a dávám hlasovat o jím navržené změně programu tak, že by interpelace byly zařazeny jako první bod dnešní schůze. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruce.

Poslanec Marek Benda: (z pléna) Odpovědi na interpelace budou také dnes?

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Zřejmě oboje, v návaznosti, aspoň tak jsem tomu rozuměla pane předsedo? Dávám hlasovat o návrhu pana premiéra o posunutí bodu programu interpelace otázky a podněty poslanců České národní rady na členy vlády a jednak i odpovědi na dnešní den. Zdůvodnění jste slyšeli. Kdo je pro tuto změnu programu, ať zvedne ruku. (Hlasuje se. 108)

Kdo je proti? (10)

Zdržel se hlasování? (18)

Děkuji, návrh na změnu programu přednesený panem předsedou vlády byl přijat a začneme projednávat třináctý bod původně stanovený na dnešní schůzi.

Ještě jedno si dovoluji požádat, aby hovořili především ti, kteří pokládají své vystoupení za tak závažné, že je třeba interpelovat členy vlády a dále vystoupí zřejmě i ti, kteří nevyužili možnost dialogu minulý čtvrtek při setkání ministrů české vlády s poslanci. Bylo by dobře, kdybychom si osvojili tyto hodinky s členy vlády a této možnosti maximálně využili a ušetřili si tak maximálně čas při schůzi ČNR.

Jako první vystoupí pan poslanec Petr Pospíšil v otázce přesídlení sovětských občanů českého původu a jejich rodinných příslušníků z oblasti postižené černobylskou havárií do ČSFR a dále v otázce politiky české vlády vůči našim krajanům žijícím v zahraničí.

Poslanec Petr Pospíšil: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, jak jistě všichni víte, v minulých dnech do Československa přesídlila první skupina našich krajanů žijících v oblasti postižené černobylskou havárií a včera jsme i my jako členové komise církevní a humanitárního výboru pro otázky krajanů v zahraničí měli možnost účastnit se slavnostního přivítání našich krajanů v oblasti pobytu první skupiny v Rovné u Sokolova. Zdánlivě to vypadá, že otázka přesídlení našich krajanů se úspěšně řeší a nejsou s ní žádné problémy. Mám obavu, že tomu tak úplně není, a proto si dovoluji jménem svým a dále jménem poslanců Dagmar Hochové, Lenky Šepsové, Jána Kadlece, Josefa Pavely, Antonína Procházky a Karla Štindla přednést na vládu České republiky interpelaci ve věci přesídlení československých občanů českého původu a jejich rodinných příslušníků z oblasti postižené černobylskou havárií do ČSFR a politiky české vlády vůči našim krajanům žijícím v zahraničí. Omlouvám se, že Vás všechny budu zdržovat, domníváme se ovšem, že tato otázka je velice naléhavá.

V prosinci 1990 řekly všechny tři vlády ČSFR své ano v otázce přesídlení sovětských občanů českého a slovenského původu z oblasti postižené černobylskou havárií do ČSFR. Tento souhlas byl přímou odpovědí na výzvu ukrajinské, běloruské a ruské vlády vládám zemí celého světa a mezinárodním organizacím k poskytnutí pomoci při likvidaci černobylské havárie. Aby mohl být tento významný humanitární čin uskutečněn, zpracovalo ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR program věcného zabezpečení všech podmínek umožňujících přesídlení sovětských občanů českého původu a jejich rodinných příslušníků na území České republiky. Vytvořením těchto podmínek projednaných vládou ČR dne 20. února 1991, viz. usn. č. 48, byly dány možnosti k trvalému ubytování 270 rodin, tedy asi 1000 osob, a zaměstnání více než 300 osob po dobu nejméně jednoho roku. Byly řešeny i všechny potřeby zdravotnické (vstupní a speciální prohlídky včetně vytvoření registru sledování zdravotního stavu), školské (intenzivní výuka češtiny více jak dvou set dětí již v dubnu, květnu a červnu l.r.), a sportovní. Přesídlení krajanů vázané rovněž na termíny dokončení rekonstrukčních a modernizačních prací na bytovém fondu se mělo uskutečnit ve čtyřech etapách, z nichž první měla proběhnout už v březnu 1991. Proto byla po předchozích neoficiálních jednáních 31. 1. 1991 zahájena i oficiální jednání mezi ČSFR a SSSR. Průběh těchto jednání se zpočátku jevil velice pozitivně, ale při řešení zcela konkrétních otázek začal váznout vinou kompetenčních nejasností mezi Sovětským svazem a Ukrajinskou SSR. Tak se stalo, že první etapa přesídlení 42 osob (12 rodin), vzájemně dohodnutá na 26. březen 1991, se i přes přímou demonstraci připravenosti české strany na místě samém, tj. v obci Malá Zubovština na Ukrajině, nemohla uskutečnit a byla odsunuta až na pozdější termín. Odklad přesídlení čs. stranou nezaviněný, má vedle značných negativních dopadů na psychiku našich krajanů za následek i riziko nesplnění usnesení vlády ČR č. 48, a to v těchto bodech:

1) Při dalším zpoždění přesídlení nemohou být nadále blokovány některé pracovní příležitosti pro přesídlence, kupříkladu v lokalitě Broumov odpadlo už dnes 29 pracovních míst zajištěných k 1. červenci 1991. Veba Broumov nemůže vzhledem k počtu nezaměstnaných na okrese a vzhledem k zajištěnému odbytu svých výrobků blokovat pracovní místa k posunutému termínu, tedy listopadu 1991. Vinou toho odpadá i možnost ubytování našich krajanů.

2) Při plynulém průběhu přesídlování by se už největší počet dětí pobývajících u nás v dubnu až v červnu nemusel vracet do kontaminovaného prostředí. Zpoždění přesunu znamená další negativní zásah do jejich zdravotního stavu.

3) Další odklady při přesídlování znamenají i růst finančních nákladů spojených s liberalizací cen a dalšími neplánovanými náklady.

Již zmíněné usnesení České vlády č. 48 z letošního roku naráží na problémy i v některých ministerstvech České republiky. V současné době řešíme s panem ministrem Špačkem některé otázky související s převedením prostředků potřebných k realizaci programu. Přesídlení našich krajanů probíhá podle připraveného plánu, přesto zájem dalších už dnes jeden a půl krát přesahuje možnosti vytvořené usnesením vlády České republiky. 950 vydaných žádostí zahrnuje pouze obec Malá Zubovština a části Chorostěně, včetně blízkých příbuzných žadatelů. Asi 100 žadatelů z Malinovky a 350 z Kyjeva, žijících v zóně stejného stupně zasažení, s nejistotou očekává svou budoucnost a Československá strana nemůže bez dalších rozhodnutí vytvářet potřebné podmínky pro přesídlení a přednášet jakékoliv sliby.

V zóně zakázaného pásma vedle obce Bober žije další česká komunita ve vesnicích Puchov, Markov I a II a Vlčkov. Ani obyvatelům těchto obcí nelze pomoc zatím ani přislíbit.

Situace, v jaké se naši krajané ocitli, není zaviněna našimi orgány. Přesto nás přivedla k závěru interpelovat českou vládu a vznést na ni několik požadavků. Poznání situace našich krajanů i v jiných zemích, např. v Rumunsku a v Jugoslávii, vyvolává potřebu neřešit ji pouze jednorázovými rozhodnutími, ale jasnou, ucelenou, dlouhodobou koncepcí a soustavou pevně a přesně na sebe navazujících kroků. Aby případná další přesídlování měla jasná pravidla a nestala se popř. zdrojem těžko zvládnutelných a kontrolovatelných situací, požadujeme:

1. Aby vláda ČR vypracovala a České národní radě předložila zásady politiky vůči našim krajanům žijícím v zahraničí a zásady imigrační politiky čerpající ze zkušenosti zemí, které tuto problematiku již dlouho řeší na vysoké společenské úrovni.

2. Aby se otázky politiky vůči krajanům a případná imigrace některých z nich staly trvalou součástí politiky české vlády a bylo k nim přihlédnuto i při vytváření návrhu státního rozpočtu České republiky.

Připomínáme, že podle usnesení vlády ČR č. 227 ze dne 11. října 1990 byl zřízen vládní výbor pro mezinárodní vztahy jako poradní, iniciativní a koordinační orgán vlády. Podle svého statutu má výbor plnit rovněž úkoly na úseku kontaktů s krajany v zahraničí. Byli bychom rádi, kdyby tomu tak bylo. Obáváme se však, že vzhledem k materiálním a personálním podmínkám vytvořeným pro jeho činnost není v možnostech tohoto výboru stát se tím, čím by podle našich představ i podle svého statutu být měl: iniciativním a koordinačním orgánem vlády a také gestorem a informačním centrem pro aktivity a iniciativy státních orgánů i nevládních institucí. Vytvořme tedy pro jeho činnost vskutku odpovídající podmínky. Děkuji vám za pozornost i trpělivost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Do diskuse se přihlásila jako druhá poslankyně Čechová a dále pan poslanec Budinský, pan poslanec Kozel a paní poslankyně Kalousová. Prosím, aby se v tomto pořadí připravili do diskuse.

Poslankyně Heda Čechová: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Byla jsem požádána zemědělci z jihočeského regionu, abych přednesla následující interpelaci na pana ministra zemědělství. Je to vlastně dopis, který tito zemědělci panu ministrovi poslali.

Vážený pane ministře, my, soukromí zemědělci"pošumavského regionu" a statutární zástupci zemědělských družstev a statků spojení v regionální zemědělsko-potravinářsko-lesnické komoře, nesouhlasíme s vaším rozhodnutím transformovat"Mlékárenský průmysl České Budějovice, státní podnik" na státní akciovou společnost. Je to v rozporu se zákonem o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ze dne 26. 2. 1991.

Jihočeské mlékárny vznikly z bývalých družstevních mlékáren. Myslíme si, že při tak důležitém rozhodnutí by měl být slyšen hlas zemědělců, kteří k těmto podnikům dali podnět a vznesli základní kapitál.

Věříme, že přehodnotíte svoje rozhodnutí a pomůžete nám, jihočeským zemědělcům, přetransformovat výše uvedený podnik na družstevní, a tak propojit zpracovatelský průmysl s prvovýrobou, což je záměr ekonomické reformy agropotravinářského komplexu.