Poslanec Ivo Svoboda: Při této schůzi
jsme již postupovali podle obou zásad, které
zde byly zmíněny. Při projednávání
návrhu zákona o velké privatizaci jsme vycházeli
ze společné zprávy - v podstatě návrh
zákona byl transformován do společné
zprávy - jednalo se tedy o společné zprávě
jako o návrhu zákona.
Kromě toho jsem - přestože nejsem odborník
- prošel jednací řád a mám za
to, že rozhodnutí sněmovny procedurálně
v tom duchu, který jsem navrhl, je přípustné
a možné.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Hlásil se s faktickou poznámkou pan poslanec
Kalfus. Trvá na ní? (Ano.)
Poslanec Jiří Kalfus: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, chtěl bych poznamenat, že kdybychom
měli trvat na hledisku, které řekl pan místopředseda
Kalvoda, museli bychom revokovat naše usnesení o zákonu
104, protože tento byl projednán způsobem,
který teď navrhuje společný zpravodaj.
Toto je moje stanovisko.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji za faktickou poznámku. Chtěl bych
požádat společného zpravodaje, poslance
Svobodu, kdyby mohl nově se zaplnivší sněmovně
znovu zopakovat návrh na způsob projednávání,
abych o něm mohl dát hlasovat.
Poslanec Ivo Svoboda: Možná to nebudu opakovat
přesně, protože jsem to neměl napsané.
Chtěl bych požádat sněmovnu o to, aby
se souhlasem předkladatele rozhodla hlasováním,
zda budeme předložený návrh zákona
projednávat ve znění společné
zprávy či nikoli.
Odůvodňuji to tím, že se jedná
ve společné zprávě o řadu bodů
nebo pozměňovacích návrhů logicky
provázaných, kde by hlasování podle
schématu bez společné zprávy mohlo
dost snadno vést k nedobrým výsledkům.
Jedná se o zákon, který je vysoce speciální
a měla by v něm být zachována určitá
vnitřní konzistence.
Hovořil jsem o souhlasu předkladatele. Prosil bych
pana ministra, aby se vyjádřil.
Ministr spravedlnosti Leon Richter: S postupem,
který je navržen, bych plně souhlasil a podpořil
bych ho, protože vzájemná závislost
jednotlivých paragrafů je taková, že
kdyby se v celé soustavě změnil, museli bychom
přerušit schůzi a znovu se podívat,
které další paragrafy to zasahuje. Takže
z hlediska racionality jednání je nesporné,
že takto projednávat návrh by bylo nejlepší.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji za toto vyjádření. Nyní
se ptám, kdo je pro to, abychom dál postupovali
podle návrhu pana poslance Svobody? 100 Děkuji.
Kdo je proti? 1. Děkuji.
Tím jsme tedy odsouhlasili navrhovaný způsob
projednávání a nyní zahajuji rozpravu
k tomuto bodu. Jako první se do rozpravy přihlásil
pan poslanec Komárek. Předávám mu
slovo.
Poslanec Vladimír Komárek: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové. Navrhuji provést
úpravu jak v návrhu zákona, tak i ve zpravodajské
zprávě.
Pokud jde o zpravodajskou zprávu, navrhuji v § 11
odst. 1 zařadit za odstavce 1 a) a 1 b) další
dva body c) a d) tohoto znění: "c) porušuje
předmět podnikání d) ohrozí
dobré jméno pojišťoven".
V témže paragrafu v odst. 3 zpravodajské
zprávy slovo "subjektu" na řádku
1 navrhuji nahradit slovy "pojišťovacích
subjektů".
§ 12 odst. 3 zpravodajské zprávy, slova na
konci věty "a výše úrokové
sazby" navrhuji škrtnout, poněvadž podle
mého názoru jsou součástí kalkulace.
Pokud jde o vládní návrh zákona, navrhuji
v § 23 odst. 3 za slovo "nové" na řádku
1 škrtnout slovo "pojistné smlouvy"
a nahradit slovy "pojistné a zprostředkovatelské
smlouvy", protože obě mají svůj
význam.
U § 24 odst. 2 vládního návrhu za slovo
"pracovního" na řádku 3 vložit
slovo "nebo jiného než pracovního poměru".
To je všechno. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Komárkovi. S faktickou
poznámkou se hlásí pan zpravodaj Svoboda.
Poslanec Ivo Svoboda: Chtěl bych jen požádat,
protože se jedná převážně
o technické návrhy, aby pokud možno byly předloženy
i písemně.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Dále se do rozpravy přihlásil
pan poslanec Kříž, předávám
mu slovo. Konstatuji, že je to poslední přihlášený
do rozpravy.
Poslanec Karel Kříž: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno. Když jsem se přihlásil jako
zpravodaj k tomuto návrhu zákona, přičemž
to nebylo našemu výboru přikázáno,
netušil jsem, že dospěji k názoru, že
to je velmi důležitý zákon, který
má vazbu jednak k pojištěným a který
má zřejmě i velkou vazbu ke státnímu
rozpočtu.
Demonopolizovat pojišťovnu znamená zcela určitě
něco jiného než demonopolizovat jiné
podniky, např. monopolního výrobce na výrobu
náramkových hodinek. Pokud jde o problém
demonopolizace, vznesl bych ještě určité
dotazy k návrhu usnesení, který bude projednáván
ke konci naší schůze.
K samotnému textu zákona navrhuji u §
28 vládního návrhu, aby na místo termínu
do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona
byl uveden termín do 2 let od nabytí účinnosti
tohoto zákona. Paragraf by pak zněl podle mého
návrhu: "zahraniční osoby se mohou do
dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona
podílet v tuzemských pojišťovnách
pouze do výše 45 % majetku, kmenového jmění
nebo základního kapitálu".
Obdobně v § 32 navrhuji, aby slova "až rok
po nabytí účinnosti zákona,"
aby slovo "rok" bylo změněno "až
za dva roky nabytí účinnosti zákona".
Odůvodňuji to tímto: předpokladem
fungování pojišťovnictví v československém
státě je tvoření dozorčího
orgánu v pojišťovnictví, což nebude
lehký úkol. Tento orgán musí fungovat
naprosto dokonale, aby nedošlo ke škodám vůči
pojišťovaným a vůči finančnímu
hospodaření státu. Klíčové
je personální vybavení takového dozoru,
o čemž již hovořil pan ministr financí.
Rok je příliš krátká doba na
jeho konstituování. Existujícím pojišťovnám
je třeba zajistit přechod do nových podmínek
a provedení privatizačních projektů,
opět s ohledem na pojištěné a na ochranu
československého kapitálu. Lhůta dvou
let lépe koresponduje s vládní finanční
a hospodářskou politiku. Dojde k vytvoření
finančního trhu a jeho liberalizaci, konečnou
podobu dostane daňový systém, koruna by měla
být plně konvertibilní. Během té
doby by také, pokud to praxe bude vyžadovat, mohl
být tento zákon o pojišťovnictví
pohodlně novelizován.
Je třeba mít na mysli konkurenceschopnost Československé
státní pojišťovny. Zahubení tohoto
podniku, což se může snadno stát, budeme-li
mít nevyvážený zákon, bude mít
negativní dopad jak vzhledem k pojišťovně,
tak i vzhledem ke státnímu rozpočtu.
Konečně i samotný fakt, že oblast pojišťovnictví
je v ČSFR pokrývána dvěma různými
zákony národních rad, je nepříznivý
a bude přinášet určité komplikace
v podnikatelské činnosti pojišťoven. Je
třeba tedy zákony sladit co nejvíce. Na Slovensku
byla určena dvouletá přechodná lhůta,
po kterou je účast zahraničního kapitálu
omezena. Do jednoho roku se také nevyplatí zahraniční
pojišťovně jít podílově
do podnikání s československým protějškem,
počká, přirozeně, aby podnikala na
vlastní pěst, ale chce pak československou
konkurenci vyřadit. Dvouletou lhůtu je třeba
podle mého názoru považovat za minimální.
Ještě bych si dovolil pár poznámek k
vyhlášce. Podle § 4 odst. 2 vyhlášky
nejméně 70 % průměrného ročního
stavu prostředků fondů musí být
uloženo u tuzemské banky a spořitelny.
To je v rozporu s § 14, odst. č. 4 vládního
návrhu, který udává přesně
opačnou hodnotu. Dále vyhláška nedává,
podle expertů, s nimiž jsem to konzultoval, žádnou
možnost ani u jednoho z fondů event. nahospodařené
zdroje alespoň částečně přelévat
do disponibilního zisku, přičemž opačně
to lze. Tím se snižují podnikatelské
možnosti pojišťoven. Jedná se prý
zřejmě o roli z fosilní normalizační
doby, kdy Československá státní pojišťovna
pracně vybojovala takovou úpravu, která jí
umožňovala nahospodařené zdroje z fondů
ponechat nedotčené, aby jí je státní
rozpočet nesebral. Dnes se to zdá být ovšem
už přežitkem. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Křížovi, dále
se přihlásil pan poslanec Sedláček.
Předávám mu slovo.
Poslanec Michal Sedláček: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážení kolegové, já
bych chtěl za prvé reagovat na vystoupení
mého předřečníka, a to v opačném
směru, a za druhé bych chtěl vyslovit několik
poznámek k tomu zákonu.
Domnívám se, že tento zákon je určitým
progresivním prvkem, ale podle mého názoru
ne dostatečně progresívním prvkem.
Domnívám se, že dává příliš
velkou moc do rukou ministerstva financí a podle mého
názoru by nebylo od věci uvažovat při
případné novelizaci o zřízení
určitého orgánu, který by tato povolení
udělovat nezávisle na ministerstvu financí.
Mám dva pozměňovací návrhy.
Navrhuji vypustit v § 12 předlohy zákona odst.
2 a 3. Podle mého názoru zde vyžaduje již
ministerstvo financí příliš mnoho od
případných zájemců, příliš
mnoho různých byrokratických předpokladů,
vyhlášek a nenechává na podnikatelích
samotných, aby zvážili svoje možnosti.
Dále bych chtěl reagovat na mého předřečníka,
pana poslance Kříže. Domnívám
se a hovořil jsem s odborníky, že kdybychom
bránili přílivu kapitálu do Československa
s tím, že bychom to zakázali do dvou let, tak
že bychom naopak přispěli k utužení
monopolu České státní pojišťovny.
To je třeba si uvědomit.
Jak jsem hovořil s předkladateli, tak § 32,
kde se hovoří, že podle § 3 odst. 2
a podle § 5 lze postupovat až rok po nabytí
účinnosti tohoto zákona, tak se předpokládalo,
že tento zákon vstoupí v platnost 1. 1. 1991.
Bohužel se tak nestalo a teď dojde k vyhlášení.
Podle zákona o sbírce zákonů je dnem
vyhlášení den rozeslání Sbírky
zákonů. Tento den ovšem nikde není specificky
určen. Proto bych se přimlouval, aby v 32 byla změněna
druhá věta na přesné datum, aby zahraniční
firmy věděly přesné datum, odkdy mohou
do Československa vstupovat. Takže bych nahradil druhou
větu "podle § 3 odst. 2 a podle § 5 lze
postupovat od 1. ledna 1992." Je to i v souladu s koncepcí
ministerstva financí, které předpokládalo,
že to bude od 1. ledna 1991, ale bohužel ten zákon
se částečně zdržel.
K § 28 bych měl podobnou připomínku,
kde bych nahradil slova "... zahraniční osoby
se mohou do jednoho roku od nabytí účinnosti..."
nahradil termínem "... zahraniční osoby
se mohou do 1. ledna 1992 podílet v tuzemských pojišťovnách
pouze do výše 45 % majetku kmenového jmění
nebo základního kapitálu." Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Sedláčkovi. Ptám
se, kdo se dále hlásí do rozpravy? Konstatuji,
že nikdo, faktickou poznámku má pan poslanec
Novák.
Poslanec Libor Novák: Dámy a pánové,
mám jenom poznámku, nechci to podávat jako
pozměňovací návrh, protože to
považuji jenom za přehlédnutí. Ve společné
zprávě na str. 4 dole v §21, odst. 1, je napsáno
"... číslice 1 milión a tak dále
se nahrazuje číslicí..." Mělo
by tam být: číslo se nahrazuje číslem,
pardon, číslice se nahrazuje číslicemi.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji za tuto faktickou poznámku, hlásí
se někdo dále do rozpravy? Prosím, pan poslanec
Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, podle § 3, odst. 1 předkládaného
návrhu zákona může pojišťovnu
jako státní podnik se sídlem na území
ČR založit pouze ministerstvo financí ČR.
Totéž ministerstvo je ovšem v návrhu zákona
povoláno být dozorčím orgánem
nad všemi pojišťovnami. Já (a nejen já)
nepovažuji toto řešení za schůdné
a správné. Po konzultaci s experty mohu sdělit,
že je neobvyklé, ba snad unikátní v
Evropě. Proto podávám tento pozměňovací
návrh.
V § 8 odst. 1 navrhuji slova "ministerstvo financí"
nahradit slovy "ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj".
Ministerstvo financí by tedy mohlo zakládat pojišťovny
jako státní podniky a jiné ministerstvo by
bylo dozorčím orgánem nad pojišťovnami.
Já sám vím, že to není optimální
řešení. Optimálním řešením
by bylo ustanovení zcela nezávislého dozorčího
orgánu. Optimálním řešením
by byl asi federální orgán. Optimálním
řešením by byl také jediný federální
zákon. To však bohužel nezměníme.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji poslanci Výbornému. Ptám
se, zda má ještě někdo přání
přihlásit se do rozpravy. Jestliže se nikdo
nehlásí, dovolím si rozpravu ukončit.
Ale hlásí se poslanec Svoboda s faktickou poznámkou.
Poslanec Ivo Svoboda: Chtěl bych jen poskytnout
informaci o tom, že po dohodě se zástupcem
předkladatele bychom si nyní vyžádali
čas 30 až 45 minut na posouzení pozměňovacích
návrhů a přípravu závěrečného
slova.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji, měl jsem v úmyslu navrhnout něco
podobného. Je za 3 minuty čtvrt na dvanáct.
Nejen na toto je třeba poskytnout časový
prostor. Byl jsem také požádán
některými kluby, aby se mohly sejít a zaujmout
stanovisko k některým aspektům dohadovacího
řízení a mohly v tomto dohadovacím
řízení, respektive v práci na návrhu
zákona o státoprávním a územně
správním uspořádání
pokračovat. Pak je třeba dát určitý
prostor na oběd.
Proto přerušuji v tomto okamžiku naše jednání.
Začneme přesně ve 13 hodin.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Vítám
vás na odpoledním zasedání ČNR.
Budeme pokračovat v projednávání
zákona o pojišťovnictví. Prosím
všechny poslance, kteří se nacházejí
v předsálí, aby se dostavili do sněmovní
síně. Vzhledem k tomu, že budeme pokračovat
v projednávání zákona o pojišťovnictví,
bude třeba, aby ve sněmovně bylo více
než 100 poslanců. Prosím tedy, aby přišli
všichni ti, kteří se nacházejí
v blízkosti sněmovny.
Ještě předtím, než přejdeme
ke schvalovaní návrhu zákona o pojišťovnictví,
přihlásil se o slovo pan poslanec Moldan, který
nás chce informovat o jedné skutečnosti.
Poslanec Bedřich Moldan: Vážený
pane předsedající, děkuji za udělení
slova. Vážené poslankyně, vážení
poslanci. Dnes je tomu právě 5 let, kdy došlo
k nešťastné neblahé havárii nukleárního
reaktoru v Černobylu. Všichni si tuto událost
pamatujeme, všichni si pamatujeme, co následovalo
těsně po této havárii. Víme,
jak sovětská strana jen velice neochotně
uvolňovala informace. Informace byly ještě
dále filtrovány přes naše vedení
tehdejší a naše sdělovací prostředky,
takže naši lidé zůstali bez jakéhokoliv
varování. První informace o tom přišly
vůbec ze švédské atomové elektrárny,
kde byly zaznamenány vysoké hodnoty radioaktivity
v ovzduší a teprve potom se zjistilo, kde je původ
této radioaktivity. Nechci vás zdržovat a nechci
vypočítávat všechno, co se okolo toho
sběhlo. Chtěl bych jen připomenout, že
události u nás tak, jak byly trestuhodným
způsobem zamlčovány a zanedbávány,
vedly k tomu, že Generální prokuratura stále
ještě zkoumá, jestli je možno podat trestní
oznámení na některé činitele
odpovědné za tehdejší situaci u nás.
Ještě ani dnes nejsou plně známy a nikdy
nebudou známy všechny důsledky havárie
v Černobylu. Oficiální místa sovětská
přiznávají v současné době
255 mrtvých, neoficiální odhady hovoří
o několika tisících a jdou až do desítek
tisíc. Víme, že několik set tisíc
lidí bylo evakuováno, někteří
na evakuaci čekají a žijí dále
v zamořeném území. Materiální
škody dosáhly několika desítek miliard
dolarů celkové škody, na životech se odhadují
v průběhu deseti let - je to statistická
záležitost, nelze do dokázat - na hodnoty mezi
50 - 150 000 lidskými životy ztracenými v důsledku
předpokládaných úmrtí na rakovinu
v celé Evropě. Je to událost velice smutná
a já jsem rád, že mám příležitost
vám ji připomenout. Prosím vás, abychom
si společně uvědomili, že všechno
zlé může mít i své kladné
důsledky. Myslím, že tím kladným
důsledkem je právě lepší pochopení
možných důsledků průmyslových
havárií, které se netýkají
jen jaderné energie, které se týkají
všech velkých průmyslových zařízení
a ke kterým bychom se měli chovat velice opatrně,
obezřetně, tak, aby se podobná strašlivá
událost již nikdy neopakovala. Děkuji vám
za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Moldanovi. Nyní, vážené
dámy a vážení pánové,
budeme pokračovat v projednávání zákona
ČNR o pojišťovnictví. Přeje si
promluvit pan ministr Špaček? Takže mu uděluji
slovo.
Ministr financí Karel Špaček: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, považuji
za účelné jako zpracovatel projednávaného
návrhu zákona vyjádřit se k některým
návrhům, které zde zazněly v rozpravě.
1. K navrhovaným změnám délky přechodného
období. Tady zazněly protichůdné návrhy
jednak na prodloužení této lhůty na
dva roky, ale i na její zkrácení do konce
letošního roku, tzn. zhruba na půl roku. Já
myslím, že toto trvání přechodného
období by mělo být určeno tak, jak
je uvedeno ve vládním návrhu zákona,
tj. na jeden rok. V případě, že by bylo
účelné - nevím, jestli je to možné
podle procedury ještě upravit - že by tam byl
termín 1. 7. příštího roku, tzn.,
to by byl zhruba jeden rok. tuto lhůtu považuji za
minimální z hlediska praktických možností
k adaptaci tuzemských pojišťoven, současně
však vidím potřebu vyvinout tlak na přizpůsobení
se pojišťoven zahraničnímu standartu a
liberalizaci pojistného trhu za přímé
účasti zahraničních pojišťoven.
Proto je tam 45 % účasti.
2. Zde byl přednesen návrh, aby státní
dozor vykonávalo ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky. Samozřejmě,
takovéto přenesení této pravomoci
na uvedené ministerstvo by bylo možné, avšak
přesto se domnívám, že by bylo účelné,
aby tuto funkci vykonávalo ministerstvo financí.
Nikoliv však z toho, že bych chtěl nadměrně
zvyšovat pravomoci ministerstva financí, nýbrž
z důvodů zcela praktických. Ministerstvo
financí má v současné době
určité zkušenosti v této oblasti,
otázkami pojišťoven se zabývalo již
dříve, zpracovalo návrh zákona, má
připravenou příslušnou vyhlášku
a navazující právní předpisy.
Samozřejmě po rozvinutí rozhodnutí
peněžního trhu bude patrně účelné
se k této otázce vrátit. Není vyloučeno,
že tuto funkci bude vykonávat jiný organ státní
správy.
Pokud jde o spojení funkce zakladatele České
státní pojišťovny a státního
dozoru, jde o krátkodobé přechodné
období do privatizace České státní
pojišťovny. V současné době
při přijetí tohoto zákona musíme
určit zakladatele tohoto státního podniku.
Při privatizaci tento zakladatel samozřejmě
mizí.
Dále zde zazněl návrh, že oblast pojišťovnictví
by měla být upravena přímým
zákonem Federálního shromáždění
pro celou ČSFR. Osobně s tímto názorem
souhlasím, původně byl také tento
návrh zákona připravován, avšak
ústavní zákon o působnosti orgánů
republik a federace svěřil tuto oblast do působnosti
republik. Proto bude nutno přijmout dva zákony slovenský
zákon byl již přijat - a náš je
navržen ke schválení dnes.