Poslanec Stanislav Klimeš: Já bych nejdříve
reagoval na připomínku pana poslance Květa.
V důvodové zprávě se hovoří
o vyčíslení nákladů na zřízení
tohoto úřadu. Já si myslím, že
tyto náklady nelze úplně přesně
vyčíslit. V této době se hovoří
o tom, že se použije z rezervy státního
rozpočtu ČR 4,3 miliónů a že
ostatní náklady budou kryty při delimitaci
různých ministerských pravomocí z
federální úrovně na republiky a v
rámci přesunu kompetencí České
republice. Ale přesně to vyjádřit,
zda to bude vyžadovat 7,6 nebo 8 miliónů, to
nelze.
Dále se v návrhu předpokládá
personální obsazení čtyřiceti
funkčních míst a pěti míst
administrativních. Ale teprve život ukáže,
zda nebude potřeba například 80 lidí.
Působnost tohoto úřadu je v oblasti ČR.
Má kontrolovat kartelové dohody, dohody o fúzích,
dominantní a monopolní postavení. Ale jde
též o místní relevantní trhy,
to je na úrovni obcí a okresů. A takové
dohody existují, v určitých regionech mají
některé podniky dominantní postavení.
Připomínám například Dřevařské
závody, Lacrum, Masný průmysl atd. A tak
teprve sám život ukáže, kolik bude třeba
v tomto úřadě pracovníků. Berme
tedy číslo uvedené v návrhu jako orientační
údaj.
Zároveň bych vás chtěl požádat,
abyste se zamysleli nad tím, co je jeden milión
jako položka ve státní rozpočtu.
A nyní k připomínce pana poslance Effenbergera.
Jedná se o pozměňovací návrh
ústavně právního výboru a já
bych se ztotožnil s připomínkou ústavně
právního výboru, že to vylepšuje
dikci, ta formulace "její další vývoj".
V praxi se může stát, jak to zaznělo
i z důvodové zprávy pana ministra, že
určitý podnikatel získá dominantní
postavení, monopolní postavení, ale to vše
neznamená, že to musí být v neprospěch
ekonomiky. Přikláněl bych se tedy k tomu,
že formulace "její další vývoj"
není nadbytečná.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu zpravodajovi, poslanci Klimešovi za
toto vysvětlení. A nyní mám povinnost
zeptat se pana ministra, zda si přeje vystoupit.
Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel
Dyba: Pane předsedající, já bych
dodal jen dvě slova.
Myslím, že to, co zde řekl pan zpravodaj, je
v zásadě též mé stanovisko. Jde
nejen o ochranu hospodářské soutěže,
ale i o vytváření podmínek pro její
další vývoj. Tato širší dikce
je podle mého názoru v tomto okamžiku přesnější.
Právě vytváření podmínek
je důležité.
Pokud jde o prostředky, myslím, že pan zpravodaj
to zde podal celkově přesně. Já bych
chtěl jen za sebe zdůraznit, že si myslím,
že počet lidí nemusí být veliký.
Čísla, která zde padla, byla myslím
nadsazená. Já bych očekával, že
to bude spět k menšímu počtu lidí,
protože lze využít (a zdá se, že
ta spolupráce už existuje) například
systému kontroly, respektive úřadů,
které jsou k dispozici ministerstvu financí. A spolupráce
s ostatními orgány, která by měla
snižovat náklady na tento úřad, už
vlastně začala. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi. Než dám opět
slovo společnému zpravodaji, chtěl bych požádat
poslance a poslankyně, kteří se zdržují
v předsálí, aby se dostavili do sněmovny.
Zároveň bych chtěl požádat pracovníky
kanceláře, aby nám pomohli přenést
tuto informaci. Než přistoupíme k hlasování,
budeme muset zřejmě ověřit usnášeníschopnost
sněmovny.
Poslanec Stanislav Klimeš: Přestože nejsem
češtinář, myslím, že připomínka
pana poslance Effenbergera je oprávněná.
Formulace "její další vývoj"
by se měla vztahovat na soutěž a ne ochranu.
Konečná formulace by tedy měla znít:
"Vytvářet podmínky pro ochranu hospodářské
soutěže a jejího dalšího vývoje".
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Já se domnívám, že rozprava byla
ukončena a že bychom ji otevřeli jen dalším
vystoupením pana ministra. Z toho vyplývá,
že v tomto okamžiku není možné podávat
další návrhy.
(Byl zjištěn počet poslanců přítomných
v zasedací síni. 108)
Předávám slovo společnému zpravodaji,
aby navrhl další postup.
Poslanec Stanislav Klimeš: Na základě
projednávání všech pozměňovacích
návrhů žádám předsedajícího,
aby nechal hlasovat o závěru zpravodajské
zprávy, který zní: "ČNR schvaluje
vládní návrh zákona ČNR (sněmovní
tisk 221) ve znění společné zprávy
výborů (tisk 245) schválené ČNR
na 18. schůzi."
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Kdo tedy souhlasí s vládním
návrhem zákona o zřízení Českého
úřadu pro hospodářskou soutěž
podle sněmovních tisků 221 a 245? 106
Je někdo proti? 0
Děkuji. Konstatuji, že jsme schválili tento
návrh zákona a projednali jsme bod 9 původního
schváleného programu. Děkuji panu
ministrovi a společnému zpravodaji. (Potlesk.)
A nyní můžeme přistoupit k projednávání
vládního návrhu zákona ČNR
o pojišťovnictví (sněmovní tisky
216 a 247).
Z pověření vlády ČR předložený
návrh odůvodní ministr financí Karel
Špaček, kterého prosím, aby se nyní
ujal slova.
Ministr financí ČR Karel Špaček:
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, byl jsem pověřen vládou
ČR, abych v ČNR zdůvodnil návrh
zákona o pojišťovnictví.
Realizace ekonomické reformy, rozvoj peněžního
trhu a žádoucí vstupy zahraničního
kapitálu do československé ekonomiky vyžaduji,
aby oblast pojišťovnictví byla transformována
do systému běžného ve vyspělých
zemích s rozvinutou tržní ekonomikou.
Předložený návrh zákona je základní
právní normou, která vytvoří
podmínky pro demonopolizaci v pojišťovnictví
a pro rozvoj pojistného trhu. Ten musí nabídnout
i zahraničním podnikatelům podmínky,
na které jsou zvyklí v teritoriích, v
jichž působí. Na novém pojistném
trhu se musí objevit i široká nabídka
nových druhů pojištění pro obyvatelstvo.
Pojištění pak bude sehrávat i významnou
úlohu sociální. Návrh zákona
umožňuje vznik nových pojišťoven
v různých podobách. Zavádí
se koncesní systém, tzn., že každá
pojišťovna bude muset mít ke své činnosti
povolení dozorčího orgánu.
Státnímu dozoru nad pojišťovnictvím
připadne mimořádná úloha, která
bude spočívat zejména v tom, aby do podnikání
v pojišťovnictví byli připuštěni
jen takoví podnikatelé, kteří budou
dostatečně kapitálově vybaveni a přispějí
k rozvoji nabídky na pojistném trhu. Dozorčím
orgánem by mělo být ministerstvo financí
České republiky, které bude dbát na
to, aby pojišťovací společnosti podnikaly
ve smyslu povolení a dodržovaly ustanovení
zákona. Současně bude garantovat oprávněné
zájmy pojištěných. K tomu jsou mu zákonem
stanoveny příslušné kompetence, včetně
možnosti odejmout pojišťovně povolení
k podnikání. Návrh zákona o pojišťovnictví
předpokládá, že do jednoho roku po nabytí
účinnosti zákona se zahraniční
pojišťovací společnosti budou moci podílet
v tuzemských pojišťovnách do výše
45 % základního vkladu. V tomto období
se současně neumožňuje přímé
podnikání zahraničních subjektů
formou samostatných obchodních zastoupení.
Smyslem tohoto jednoletého přechodného období
je poskytnout určitý prostor k adaptaci tuzemských
pojišťovnám. Ty zatím nejsou plně
konkurenceschopné, a to jak z hlediska nabídky sortimentu
pojistných produktů, tak i z hlediska materiálně
technického vybavení.
Specifickou a významnou vlastností pojišťovnictví
je schopnost vytvářet značný kumulovaný
peněžní kapitál. Návrh zákona
stanoví, které pojistné účelové
formy pojišťovny vytvářejí k úhradě
dlouhodobých závazků a výplatám
plnění z nahodilých pojistných událostí.
K tomu, aby nedocházelo k odlivu tohoto kapitálu
do zahraničí, je v návrhu zákona stanoveno,
že prostředky účelových pojistných
fondů vytvořených z pojištění
nebo zajištění subjektů se sídlem
nebo bydlištěm na území ČSFR,
musí být uloženy nebo investovány v
ČSFR bez oprávnění převodu
do zahraničí. Z důvodů spolehlivosti
uložení a rychlé mobilizovatelnosti prostředků
zákon přímo stanoví, že nejméně
30 % průměrného ročního stavu
prostředků pojistných fondů musí
být uloženo v tuzemských bankách nebo
spořitelnách. Tvorba a použití fondů
a nakládání s jejich prostředky se
bude řídit vyhláškou ministerstva financí,
která rovněž bude v zájmu pojištěných
regulovat účast prostředků účelových
pojistných fondů na finančním trhu.
Tato vyhláška je již rovněž pracovně
připravena.
Česká státní pojišťovna,
jako jediná státní pojišťovna na
území České republiky, bude od nabytí
účinnosti tohoto zákona považována
za pojišťovnu založenou podle tohoto zákona
jako státní podnik. Navrhovaná hospodářskosprávní
forma je přechodný stav na dobu, než bude Česká
státní pojišťovna privatizována
podle zákona FS č. 92/91 o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby. Ministerstvo
financí jako zakladatel zajistilo přípravu
privatizačního projektu u renomované britské
firmy, která má zkratku KPMG, která byla
vybrána konkurzem organizovaným britským
Know how fondem. Ten bude krýt náklady spojené
s vypracováním projektu. Ve smyslu uvedeného
transformačního zákona Federálního
shromáždění předloží
ministerstvo financí projekt ke schválení
vládě České republiky. Návrh
zákona byl zpracován s pomocí zahraničních
expertů z oboru pojišťovnictví. Při
přípravě návrhu paragrafovaného
znění zákona pro pojišťovnictví
zpracovatel vycházel z federálních zásad
tohoto zákona, které byly projednány a schváleny
ve vládě ČSFR i ve vládě České
republiky. Vládní návrh zákona byl
projednán ve výborech ČNR. Ministerstvo financí
jako zpracovatel tohoto zákona se zúčastnil
tohoto projednávání a navržené
úpravy s ním byly konzultovány. Výbory
ČNR doporučují zúžit možnost
vzniku pojišťovny jako obchodní společnosti
jen na formu akciové společnosti. Tato otázka
byla diskutována při jednání v jednotlivých
fázích přípravy návrhu zákona.
z hlediska předkladatele toto doporučení
podporuji, protože vychází z poznatků
jiných vyspělých zemí.
Významnější úpravy doporučují
výbory ČNR u kauce, která bude muset být
složena před podáním žádosti
o udělení povolení k podnikání
v pojišťovnictví ve výši 10 mil.
Kčs. Má být oddělena její úloha
garanční od úlohy sankční.
Její dosud sankční úloha se doporučuje
přesunout do pokut. Pro uplatnění pokuty
se využívají ty výhody, které
jsou v předloženém vládním návrhu
uvedeny jako důvody pro připadnutí kauce
nebo její části státu. Výši
pokuty výbory ČNR doporučují stanovit
až do výše 100 mil. Kčs. Rovněž
s tímto návrhem souhlasím. Ostatní
doporučení výborů ČNR je
možno považovat za formulačně upřesňující.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, doporučuji vám vládní
návrh zákona ve znění připomínek
uvedených ve společné zpravodajské
zprávě schválit. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi a prosím společného
zpravodaje výborů, poslance Iva Svobodu, aby odůvodnil
společnou zprávu výborů ČNR.
Poslanec Ivo Svoboda: Vážený pane předsedající,
vážení ministři, vážené
paní kolegyně a kolegové. Tato zpráva
nemá za úkol podrobně popisovat a vysvětlovat
text překládaného návrhu zákona,
neboť to již bylo předmětem důvodové
zprávy i obsahem vystoupení předkladatele.
Spíš bude charakterizovat současný stav
v českém pojišťovnictví, cíle
pro jejich dosažení. Tento zákon bude vytvářet
podmínky a zmíní se i o cestách jejich
dosažení. Závěrem se pokusím
stručně odůvodnit společnou zprávu.
1. Současný stav českého pojišťovnictví.
Poválečná historie dokázala deformovat
formy a obsah pojišťovnictví snad Ještě
víc, než jiné obory. Především,
a to přímo zák. č. 82/1966, který
jako jediný subjekt v pojišťovnictví zřídil
státní pojišťovnu, popřel i nejmenší
možnost vzniku jakéhokoliv náznaku konkurence.
Dále provázala pojišťovnictví se
stáním rozpočtem tak, že dnes by mohla
Česká státní pojišťovna
dostát svým závazkům bez určitých
vládních záruk nebo přímé
kapitálové podpory dalších subjektů
jen s obtížemi. Absolutní monopolizace pojišťovnictví
způsobila dlouholetou stagnaci celého oboru. Moderní
metody např. v životním pojištění
nejen že nejsou propagovány a nabízeny, ale
ani známy potřebnému okruhu pojišťovacích
odborníků, stejně tak síť zástupců
a zprostředkovatelů je hluboce poddimenzovaná.
Nejváženější překážkou
skutečnému rozvoji pojišťovnictví
je však zásadní nedostatek pohotového
českého kapitálu. Minimum kapitálu
potřebného pro založení skutečné
pojišťovny s dlouhodobou perspektivou totiž odborníci
odhadují na několik set miliónů korun.
Není uznávána a ani snad uznána role
životního pojištění jako nástroje
pro tvorbu investičního kapitálu z peněžních
prostředků obyvatelstva, která je ve vyspělých
zemích chápána jako protiinflační
a konjunkturální prvek ekonomiky a jako stabilizační
společenský činitel.
Cílový stav. Za cílový stav považuji
vznik věcně i legislativně stabilního
konkurenčního prostředí v českém
pojišťovnictví, prostředí, v němž
se budou pohybovat české, smíšené
i cizí pojišťovny a zajišťovny. Předkládaný
návrh zákona je prvním krokem na cestě
k tomuto stavu.
Charakterizoval bych přechodové období. Navrhované
jednoroční období přechodu ke konkurenčnímu
prostředí musí být využito tak,
aby byly především důsledně chráněny
zájmy pojištěných na jedné straně,
na druhé straně musí být Česká
státní pojišťovna transformována
v jeden či několik subjektů, které
- se zahraniční kapitálovou účastí
a novými technikami budou důstojnými protihráči
zahraniční konkurenci. Toto je zvlášť
důležité v době, kdy naše hospodářství
trpí nedostatkem pohotového investičního
kapitálu.
Rozpočtový a kontrolní výbor, resp.
jeho zástupce, předloží ke konci této
schůze sněmovně návrh usnesení,
kterým se české vládě doporučují
určité kroky při privatizaci České
státní pojišťovny, sledující
dosažení naznačených cílů.
Já bych k tomu ještě poznamenal, že návrh
usnesení, který byl rozdán včera,
doznal po prodebatování s ministrem Tomášem
Ježkem a při jednání našeho výboru
určité změny. Změna je v tom, že
v posledním odstavci návrhu usnesení si škrtněte
"s nejvýše možným," čili
chtěli bychom privatizovat jenom s podílem zahraničního
kapitálu a ne "s nejvýše možným".
Důvod je věcný i legislativně technický
- byly jisté spory o tom, zda "nejvýše
možný" znamená vyšší
hranici než předpokládá zákon.
Pokud ano, byli bychom velice neradi.
Vysvětlení ke společné zprávě.
Soubor pozměňovacích návrhů
obsažených ve společné zprávě
převážně upřesňuje některé
pasáže vládního návrhu.
1. Zužujeme množství podnikatelských forem
přípustných pro podnikání v
pojišťovnictví. Obchodní společnost
zužujeme na akciovou. Toto zúžení je v
cizích právních normách zcela obvyklé
a vysvětlitelné snahou o to, aby pojišťovna
byla formálně transparentní subjekt s konkrétními
zárukami a s konkrétní výší
ručení.
2. Proti vládnímu návrhu - kauce propadá
státu jen v jediném případě,
ostatní nezákonná činnost povolených
subjektů v pojišťovnictví může
být sankcionována až do výše 100
mil. Kčs. U nepovoleného pojišťování
či zprostředkování či porušení
závazku jinými subjekty tohoto zákona, ale
ne pojišťovnami, se pokuta zvyšuje až do 10
mil. Kčs. Tato zdánlivě vysoká hranice
byla nasazena proto, aby bylo možno dostatečně
citelně postihnout i osoby se sídlem v zahraničí,
kteří na našem území provozují
bez jakýchkoliv zábran a souhlasu našich úřadů
pojišťovací činnost. Dále se upřesňují
podmínky pro zprostředkovatelskou činnost
v pojišťovnictví a připouští
se nevýlučnost v podnikání v celém
pojišťovnictví. Upřesňují
se některá pravidla pro udělení povolení
- velmi důležitá je zdánlivě
malá změna, která stanoví to, že
obchodní plán pojišťovny musí být
doplněn plánem zajištění. Cílem
této změny je pokud možno vrátit se
k odlivu pojistných prémií vybraných
v tuzemsku do zahraničí nadměrným
zajištěním konkrétní pojišťovny.
To by bylo asi všechno, co bych měl ke zdůvodnění
společné zprávy, Závěrem bych
chtěl doporučit schválení předloženého
návrhu zákona podle tisku 216 ve znění
společné zprávy, tisk 247. Ještě
před zahájením rozpravy bych chtěl,
aby sněmovna rozhodla v procedurální věci,
to jest, aby po předchozím souhlasu zástupce
předkladatele svými hlasy rozhodla o tom, aby mohl
být návrh zákona projednáván
ve znění společné zprávy. Důvod
je poměrně jednoduchý, společná
zpráva provádí jednotlivě změny,
které jsou dosti provázány a pokud by musely
být odhlasovány, muselo by dojít k problémům
věcné povahy. Samozřejmě, to bude
mít za následek i jisté zrychlení
celého postupu.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu společnému zpravodaji. Než
otevřu rozpravu, chtěl bych se zeptat sněmovny,
zda souhlasí s tím, abychom ve smyslu 4 písm.
u) jednacího řádu rozhodli o tom, jakým
způsobem budeme projednávat tento bod.
Je zde jiný návrh na způsob rozhodování
v tomto bodě? (nikdo se nehlásil) Jestliže
tomu tak není, ptám se, kdo je pro, abychom akceptovali
návrh společného zpravodaje na způsob
projednávání?
(Hlasuje se.) 82
Kdo je proti? 1.
Kdo se zdržel hlasování? 7
To znamená, že někteří poslanci
v průběhu předkládaní společné
zprávy opustili sněmovnu. Nerozhodli jsme se tedy
v tomto okamžiku o způsobu projednávání.
Chtěl bych požádat pracovníky kanceláře,
aby vyzvali poslance, aby se dostavili do sněmovny. (Poslanci
přicházejí)
Požádal bych pracovníky kanceláře,
aby znovu zjistili stav přítomných poslanců
(celkový stav přítomných poslanců
se zvýšil na 120).
Hlásí se pan poslanec Kalvoda.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy
a pánové, chci se stručně vyjádřit
k návrhu společného zpravodaje. Já
mu dobře rozumím, on je praktický, ale závěr
prvního dne naší schůze nás přesvědčil
o tom, jak je dobře, když se respektují pravidla.
Když se nerespektují, vždy je jedna strana, které
porušení pravidel vyhovuje - myslím tím
procedury o hlasování - a druhá strana, které
to nevyhovuje. Jistě jednací řád připouští,
aby sněmovna rozhodla o způsobu projednávání
věci. Myslím, že není sporu o tom, že
tato volnost je dána pouze tam, kde jednací řád
přesně pravidla nestanoví, tedy mimo přesnou
úpravu jednacího řádu. Znamená
to tedy, podle mého názoru, že nelze společnou
zprávu považovat za součást návrhu
zákona, protože jím prostě není.
Návrh zákona je to, co předkladatel, popř.
vláda, předloží. Návrh pana zpravodaje
je praktický, ale osobně jsem toho názoru,
že pravidla se zachovat musí, i když to není
výhodné a je to pracné. Pokud budeme chtít
změnit jednací řád, já osobně
si to přeji, pak to v tomto směru učiníme,
ale to té doby se řiďme pravidly.
Místopředseda ČNR Jiří
Vlach: Děkuji. Myslím, že nyní může
s faktickou poznámkou vystoupit pan zpravodaj.