Poslanec Jan Kryčer: Mám faktickou
poznámku. Dovoluji si vznést protinávrh,
aby nyní zazněla společná zpravodajská
zpráva, aby se vyjádřili předsedové
jednotlivých klubů, neboť mám za to,
že většina klubů má svá
stanoviska připravena. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
S faktickou poznámkou se hlásí poslanec
Štindl.
Poslanec Karel Štindl: Je mi líto, že
musím vystupovat k technice projednávání.
Domnívám se, že to, co požaduje pan poslanec
Kryčer, není možné. Upozornil jsem na
to již na předsednictvu při materiálu,
který jsme dostali k jeho způsobu projednávání.
Jestliže byl zde přednesen v podstatě návrh
vlády, tak se vlastně nemáme nyní
k čemu vyjadřovat jako předsedové
klubů. Vyslechli jsme právě velmi komplikovaný
text, k němuž bychom se měli vyjádřit
a vyslechli jsme řeč, která měla určité
aspekty návrhu.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Padl zde návrh na přerušení
schůze, pan poslanec Čech ho časově
neupřesnil, nicméně dám o tomto návrhu
přerušení schůze na 45 min., nebo vzhledem
k závažnosti na 60 min., hlasovat.
Hlas z pléna: Pokud máme zaujmout stanovisko
k projevu pana premiéra, potřebujeme mít
tento projev písemně. Toto bychom měli mít
na paměti, až se budeme nyní rozhodovat. Podle
mého názoru - a je to názor klubu KDU - by
mohla zaznít stanoviska, jak navrhoval pan poslanec Kryčer,
pak by schůze byla přerušena a mezitím
by kancelář připravila písemný
projev pana premiéra. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji za další názor. Rozuměl
jsem tomu tak, že by se chtěly kluby nějakým
způsobem vyjádřit, až budou přednášet
svá stanoviska.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážení
kolegové, domnívám se, že při
schůzce předsedů klubů byl jednoznačně
všemi akceptován postup, který zde navrhl poslanec
za HSD. Byl to postup naprosto rozumný, protože po
přednesení stanovisek předsedů klubů
by se kluby mohly sejít a znát souhrnný postoj
sněmovny, v závislosti na postoji poslaneckých
klubů i vlády.
Doporučuji, abychom hlasovali podle tohoto návrhu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Byl
bych nerad, aby se rozběhla rozprava, protože je mou
povinností dát hlasovat o návrhu poslance
Čecha bez rozpravy. Je návrh na přerušení
schůze na 60 minut. Kdo je pro přijetí tohoto
návrhu? (69)
Kdo je proti? (86)
Tento návrh nebyl přijat. Budeme pokračovat
v projednávání tohoto bodu.
Nyní bych dal slovo společnému zpravodaji
výborů ČNR, poslanci Hrazdírovi, aby
přednesl stanoviska výborů ČNR k tomuto
bodu.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené kolegyně a kolegové,
problém, jehož řešením se budeme
v nejbližších hodinách věnovat,
patří beze sporu mezi nejzávažnější
politická rozhodnutí ČNR v tomto volebním
období. Prolíná se naším jednáním
již po několikáté s tím,
že jsme byli svědky mnoha racionálních
a emotivních vystoupení v tomto smyslu. Proto 14.
února ČNR rozhodla, že se bude touto otázkou
s plnou vážností a odpovědností
zabývat na svém dubnovém zasedání.
Příprava dnešního jednání
probíhala podle harmonogramu zpracovaného předsednictvem
a schváleného plénem ČNR 28. února
t. r.
Co bylo řečeno o plénech ČNR, platí
i o výborech. Také zde se problematika postavení
Moravy a Slezska promítala v mnoha jednáních.
Po prvé konkrétně v listopadu loňského
roku, kdy všechny výbory posoudily návrh koncepce
zemského zřízení předloženého
Hnutím za samosprávnou demokracii, Společností
pro Moravu a Slezsko. Pro řadu nedořešených
ustanoveních byl tento podklad vrácen k dopracování,
avšak mezitím skončila svou práci komise
vlády ČR, která předložila k
závěrečné diskusi vládě
a následně ČNR 4 varianty řešení.
Podruhé problematiku státoprávního
či územně správního uspořádání
projednávaly výbory ČNR v minulém
týdnu. Při svých jednáních
byly však vystaveny určitému časovému
napětí. Vláda sice předložila
řadu podkladových materiálů, které
mohly pomoci orientaci poslanců v otázkách
předností, nevýhod či výhod
jednotlivých variant politických, ekonomických,
i legislativních dopadů každé z nich,
bohužel podklady se nepodařilo předložit
v dostatečném časovém předstihu.
Přesto se domnívám, že s ohledem na
to, že všechno bylo k těmto otázkám
na půdě ČNR již řečeno,
mají všichni poslanci dostatečné povědomí
o problému, o němž máme rozhodnout.
K ujasnění názoru jistě přispěly
i výsledky průzkumu veřejného mínění,
provedeného ČSAV a Institutem pro výzkum
veřejného mínění, které
jsme měli k dispozici alespoň v posledním
týdnu. Připomínám tato fakta pro dokreslení
společné zprávy výborů ČNR,
která je velmi stručná. Dokladuje pouze,
že ve výborech ČNR se nepodařilo dosáhnout
společného názoru na řešení.
Pouze 6 výborů přijalo usnesení. Výsledek
pěti je uveden ve společné zprávě,
výbor pro životní prostředí a
urbanismus uzavřel jednání konstatováním,
že nedospěl k jednotnému stanovisku. Pro úplnost
vašich informací však musím doplnit, jak
probíhala jednání v ostatních výborech.
Výbory národohospodářský, petiční,
pro právní ochranu a bezpečnost a výbor
pro vědu, vzdělání a kulturu se po
rozpravě přiklonil většinou přítomných
členů k variantě spolkové či
federativní republiky, a to v počtu: národohospodářský
výbor 10 ze 16 přítomných, výbor
petiční pro právní ochranu a bezpečnost
11 ze 14 přítomných a výbor pro vědu,
vzdělání a kulturu 11 z 15 přítomných
poslanců. Výbor pro sociální politiku
a zdravotnictví po rozpravě nepřijal stanovisko
k žádné z předložených variant.
Z toho, co jsem uvedl, vyplývá, že pro nejednotnost
našich názorů nebylo možno připravit
jednoznačný a většinou poslanců
přijatelný návrh usnesení ČNR.
Předsednictvo proto doporučuje plénu, aby
byla vytvořena tzv. návrhová komise, do níž
delegují své zástupce jednotlivé kluby
v ČNR a která připraví návrh
usnesení i ve více variantách podle charakteru
stanovisek klubů, případně rozpravy.
Chtěl bych se zmínit ještě o jedné
záležitosti. Z usnesení výborů
je zřejmé, že se soustředily především
na otázky státoprávního uspořádání
a správní členění, koncepci
místní správy ponechaly poněkud stranou.
Myslím, že lze přijmout závěr,
že prvotní je rozhodnutí o uspořádaní
republiky a následně je možné si vyčlenit
ještě určitý čas pro hlubší
prostudování správní reformy a rozhodnutí
o její realizaci s cílem přiblížení
státní správy co nejblíže občanům.
Vážení kolegové, vážené
kolegyně, co říci závěrem?
Na ČNR bylo doručeno velké množství
nejrůznějších petic, návrhů,
dopisů občanů i kolektivů. V převážné
většině se kloní k tomu, aby Moravě
a Slezsku bylo přiznáno samosprávné
právní postavení v rámci československého
federativního státu, aby byla respektována
historická identita a určitá samostatnost,
kterou Morava a Slezsko požívaly, i když byly
součástí Českého státu.
Jsou zde i názory opačné, byť v menším
množství.
Důvod, pro který tyto dopisy připomínám,
jen ten, abychom si uvědomili, že jsme pod zorným
úhlem snad více než kdy jindy mnoha našich
občanů. Byl bych proto velmi rád, kdybychom
o tak závažné otázce, jakou jistě
státoprávní uspořádání
je, jednali racionálně, bez emocí, s ohledem
na všechny budoucí výsledky našeho rozhodnutí.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji poslanci Hrazdírovi. Otevírám
rozpravu k tomuto bodu jednání. Jako první
se přihlásili zástupci poslaneckých
klubů. Nejprve dám slovo zástupci poslaneckého
klubu Hnutí pro samosprávnou demokracii, Společnost
pro Moravu a Slezsko. Předávám slovo předsedovi
klubu, poslanci Kadlecovi.
Poslanec Ján Kadlec: Vážený pane
předsedající, vážená vládo,
dámy a pánové. Přečtu vám
stanovisko HSD v ČNR.
Domníváme se, že hlavním cílem
nového státoprávního uspořádání,
v němž se sjednocují všechna ostatní
hlediska, je zvýšit hospodářskou sílu
našeho státu a zabezpečit všestranný
kulturní a společenský rozvoj národů,
oblastí i jednotlivců. To předpokládá
zajistit takovou demokratickou strukturu státoprávního
uspořádání, která by jako přirozené
celky respektovala území, na nichž žijí
základní státotvorné skupiny obyvatelstva
našeho státu, slovenskému národu zajistí
přitom rovnoprávnost ve federálních
orgánech.
Předpokladem pro tvorbu nové koncepce státoprávního
uspořádání je převzetí
základních politických principů, které
jsou dodnes živé a pro stát přirozené.
Federace ve státoprávním uspořádání
by měl být složený stát vytvořený
jednotlivými členy, buď zemskými, případně
národními pospolitostmi na základě
ústavní a společné dohody, v níž
se rovnoměrně uplatňují i jiná
kritéria tvorby federativních celků než
kritérium etnické a v níž se v případě
vícenárodní federace čisté
nebo smíšené formy - jednotlivé národy
vzdávají státního oddělení
od sebe navzájem. Federativní členění
nechť vychází ze dvou možných a
dostatečně státotvorných principů
národního sebeurčení na straně
jedné a omezených státoprávních
tradic na straně druhé.
Administrativně centralistický systém řízení
je neslučitelný s rozvojem demokracií. Sleduje-li
federace naší republiky státotvornou sílu
slovenského národa, neměl by model, od něhož
chceme, aby harmonicky fungoval, vynechat existenci podobně
fungující a účinné síly
politické společnosti na Moravě a ve Slezsku,
které se v průběhu času rychle integrují.
Dualistický model byl však koncipován výlučně
podle kritéria jednoho, a to národního, nemůže
tudíž respektovat zvláštnost Moravy se
Slezskem a Čech a nutně potlačuje spontánní
vůli Moravanů a Slezanů po samosprávě.
Naproti tomu trialistický model není v rozporu s
řešením národnostní otázky
v našem státě. Plně respektuje práva
Slováků na sebeurčení, ale nad to
výhodou tohoto modelu je to, že zároveň
řeší postavení, práva a potřeby
moravské a slezské větve českého
národa. Dualistická koncepce posiluje latentní
konflikty. Místo, aby je uvolňovala, vytváří
pro jejich zostřování značné
předpoklady.
Je nebezpečí, že stát takto uspořádaný
bude po čase prožívat krizi.
Co se týká územně správního
členění, staví se klub poslanců
HSD - Společnost pro Moravu a Slezsko, za variantu zemskou.
Na základě uvedených skutečností
předkládáme následující
návrh usnesení. Česká národní
rada ukládá svým orgánům a
vládě České republiky podporovat při
přípravě nových ústav variantu
státoprávního uspořádání
předpokládající přeměnu
ČSFR ve stát tvořený třemi
rovnoprávnými subjekty.
Česká národní rada dále ukládá
svým orgánům a vládě České
republiky podporovat, aby v nové federativní ústavě
byla tato varianta státoprávního uspořádání
buď přímo vyjádřena anebo upraven
postup pro její vznik.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Kadlecovi.
Dále se do rozpravy přihlásil předseda
klubu KDU, pan místopředseda Kasal.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane
předsedající, vážená vládo,
dámy a pánové, chtěl bych vás
seznámit se stanoviskem klubu poslanců Křesťanskodemokratické
unie k státoprávnímu uspořádání.
Otázka státoprávního uspořádání
je nepochybně jedním z nejdůležitějších
úkolů, které před ČNR stojí.
To, že se ČNR může, ba i musí k
otázce státoprávního uspořádání
vyjádřit, je jistě nutno považovat za
historický okamžik v dějinách našeho
státu.
Poslanci našeho klubu se problematikou současného
i budoucího státoprávního uspořádání
na svých schůzích opakovaně zabývali.
Jsme si vědomi, že celou naši společnost
čeká složité období. Že
občané od parlamentu právem očekávají
především vytvoření takových
podmínek, které by umožnily rychlý a
úspěšný průběh ekonomické
reformy. Přesto je otázku státoprávního
uspořádání nutno řešit,
neboť od parlamentu vzešlých z loňských
voleb se očekává přijetí nových
ústav. Přijetí stanoviska poslanců
ČNR k této záležitosti je dle našeho
názoru nezbytné a není nahraditelné
stanoviskem jakékoliv jiné instituce.
Vědomi si této politické odpovědnosti
upozorňujeme na východiska, která vedla k
zásadnímu stanovisku poslanců klubu KDU:
1. Výhody společného státu Čechů
a Slováků a dalších národností
jsou nesporné a drtivá většina obyvatel
obou stávajících republik tento fakt nezpochybňuje.
2. Unitární československý stát
byl v roce 1968 přeměněn na federaci České
republiky a Slovenské republiky a nelze očekávat,
že by se zejména obyvatelé Slovenské
republiky chtěli navrátit k původnímu
typu státoprávního uspořádání
Československa.
3. Dvoučlenná federace se ukázala být
značně problematickým řešením
a nedává dobré vyhlídky pro budoucí
existenci společného státu.
4. Domníváme se, že rozdělení
kompetencí i ve vícečlenné federaci
nezávisí na počtu subjektů, které
ji tvoří. Kvalitu vzájemných vztahů
ve federaci chápeme spíše jako obraz ochoty
všech subjektů federace určité kompetence
si ponechat či je předat.
5. Zdůrazňujeme, že poslanci našeho klubu
považují legitimitu ČNR za nezpochybnitelnou,
ať již bude přijato jakékoliv usnesení.
Poslanci ČNR z Čech, či Moravy či
ze Slezska byli zvoleni ve svobodných volbách a
mají tedy mandát obyvatel těchto zemí.
Distancujeme se od jakýchkoliv nátlakových
akcí a od ultimativních prohlášení
některých předních exponentů
určitých politických seskupení, kteří
legitimitu ČNR považují za podmíněnou
jednostranným rozhodnutím právě v
otázce státoprávního uspořádání.
6. Jsme toho názoru, že zvolená forma státoprávního
uspořádání by měla být
výhodná pro obyvatele Čech, Moravy a Slezska
i Slovenska.
7. Politické rozhodnutí o charakteru a tvaru federace
je základní. Způsob, jakým bude toto
rozhodnutí realizováno, považujeme při
dodržení všech ústavních norem
za záležitost legislativní.
Z výše uvedeného, ale i z dalších
důvodů, se poslanci klubu KDU rozhodli podporovat
takovou variantu uspořádání, kde by
Českou a Slovenskou Federativní Republiku tvořily
tři či více rovnoprávné subjekty.
Navrhujeme proto následující usnesení:
ČNR ukládá svým orgánům
a vládě České republiky podporovat
při přípravě nových ústav
variantu státoprávního uspořádání
předpokládající přeměnu
ČSFR ve federativní stát tvořený
nejméně třemi rovnoprávnými
subjekty.
Děkuji za pozornost. (Dlouhotrvající potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Kasalovi. Nyní bych předal
slovo panu poslanci Ortmanovi, aby nás seznámil
se stanoviskem klubu poslanců KSČM.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedající, vážená vládo,
kolegové, klub poslanců za KSČM v ČNR
podporuje státoprávní uspořádáni
ČSFR založené na principu federace, jejíž
subjekty vycházejí z národního nebo
územního základu. Za nedílnou součást
demokratické společnosti přitom považujeme
ucelenou koncepci samosprávy. Její vytváření
by mělo vycházet od samosprávy obcí
až po samosprávu na úrovni zemí.
Spatřujeme v ní systém, který zabrání
zneužívání centrální moci
při rozhodování o věcech bezprostředně
se dotýkajících života lidí v
obcích i v územních celcích. To předpokládá
i vytvoření dostatečné ekonomické
základny, která zajistí její fungování.
Náš poslanecký klub proto navrhuje, aby se
ČNR vyslovila pro vznik další roviny samosprávy,
a to samosprávy na úrovni zemí. Pro výkon
státní správy doporučujeme ponechat,
a to nejméně v tomto volebním období,
stávající stupně - obec, okres, republika.
Kritérium pro fungovaní státní správy
spatřujeme v její efektivnosti a v co největším
přiblížení občanům.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Ortmanovi. Dále se přihlásil
do rozpravy pan poslanec Holomek se stanoviskem klubu poslanců
Rómů.
Poslanec Karel Holomek: Pane předsedající,
vážená vládo, paní poslankyně,
páni poslanci. Klub poslanců Rómů
se jen zřídkakdy vyjadřuje k problémům,
které zdánlivě nesouvisí s řešením
jejich otázek. Tentokrát tak chce učinit.
Klub poslanců Rómů se vyjadřuje pouze
ke státoprávnímu uspořádání,
a to v jednoznačné podpoře spolkového
státu s nejméně třemi členy.
Toto uspořádání pokládáme
za perspektivní i s ohledem na dosažení politické
stability. Jestliže je už ohrožena, pak je její
dosažení prvořadým úkolem i při
řešení otázek ekonomických. To
chápeme v jednotě. Územně správní
uspořádání v rámci České
republiky by mělo tuto perspektivní variantu uvažovat.
Přitom pokládáme za důležité
zdůraznit, že řešení všech
základních otázek Rómů lze
uskutečnit jen ve společném státě.
Spolková varianta je přijatelná námi
všemi, zatímco na uspořádání
v rámci České republiky se v názorech
různíme. Takový stav, jak se zdá,
je obrazem rozporů i uvnitř jiných hnutí.
Jednání se SNR s takto vysloveným postojem
nepokládáme předem za ztracené. Děkuji
vám.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Holomkovi, dále se do rozpravy
přihlásil pan poslanec Štindl se stanoviskem
klubu Liberálně-demokratické strany.
Poslanec Karel Štindl: Vážený pane
předsedající, vážená česká
vládo, vážená sněmovno, stanovisko
LDS, které přednesu, je o něco stručnější,
než jsem původně předpokládal
v důsledku vystoupení pana premiéra zde.
Základní prvky našeho postoje k této
věci jsou tyto: Liberálně demokratická
strana hodlá požadovat, aby ČNR a česká
vláda usilovala o reformu tohoto státu ve vícečlennou
spolkovou formu nebo vícečlennou federální
formu, což považujeme za téměř
totéž.
Dva hlavní důvody, které nás k tomu
vedou, je to, že formu, o níž hodláme
usilovat, považujeme za velmi perspektivní pro prohlubování
občanských základů naší
státnosti. Za druhé - že tato forma nám
usnadňuje úkol, který jsme si dali již
před svobodnými volbami, to jest návrat do
Evropy a evropských poměrů.
Co se týče zemského zřízení,
považujeme otázky samosprávy v ČR, ať
budou již zřízeny jakkoli - my se kloníme
ke zřízení zemské samosprávy
na Moravě - považujeme je však za předstupeň
ve směru naznačeného úsilí
české politiky o spolkový stát.
Třetí, co považuji za důležité
z našeho stanoviska říci, že jsme přesvědčeni
o tďm, že všechny kroky, které tímto
směrem budou podnikány, se musí dít
na půdě institutů zastupitelské demokracie
a podle pravidel zastupitelské demokracie.