Kdybychom dělili lesní majetek podle katastrů,
přidělili bychom jej vlastně těm nejmenším
obcím, a to v nadměrné míře,
takže tyto obce by nebyly schopny tento majetek jednak racionálně
spravovat a jednak by na něj hleděly jako na zdroj
nadměrných příjmů, zatímco
ty velké obce, které by o něj přišly,
tak by byly tímto způsobem ošizeny nebo diskriminovány.
Proto tento návrh také podporovali všichni
starostové, s kterými jsem se během té
doby sešel. Z těchto důvodů znovu doporučuji,
aby sněmovna schválila návrh ve znění
společné zprávy a ne tak, jak byl původně
navrhován. Ten původní návrh navíc
by přinášel řadu drobných komplikací,
například hájovny by se vracely obcím,
kterým původně patřily a lesy by se
vracely obcím, v jejichž katastru leží.
Záležitost nově vzniklých obcí
není problémem, protože každá obec
je správním nástupcem nějaké
obce.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Frkala a připraví se
pan poslanec Kozánek.
Poslanec Jiří Frkal: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
je mi trochu líto obcí v České republice.
Je mi jich líto proto, že obce ve Slovenské
republice jsou bohatší, ekonomicky samostatnější,
tedy méně závislé, soběstačnější,
samostatnější vůbec. Je to proto, že
z majetku Slovenské republiky přešel na obec
i majetek, kde právo hospodaření příslušelo
státním podnikům, příspěvkovým
a rozpočtovým organizacím, ke kterým
měly obce funkci zakladatele anebo zřizovatel. Slovenský
zákon dokonce umožňuje převést
na obce i majetek, kde u podniku zakladatelem je okresní
úřad či jiný orgán státní
správy. My sice máme v návrhu zákona
možnost převést podle § 6 tyto věci
na obec, ale až když obec dá. žádost
a až po rozhodnutí ministerstva. Tedy zase stavíme
obec do role žadatele a prosebníka, jako tomu bylo
v uplynulých letech.
Proto doporučuji a navrhuji, abychom alespoň věci,
které slouží k plnění úkolů
drobných provozoven, nevyjímali z majetku obcí,
i když tím porušíme filozofii malé
privatizace. Připojuji se k návrhu pana kolegy Šloufa
a dalších, kteří tedy doporučují
odst. 3 z paragrafu 1 vyškrtnout. Drobné provozovny
v dnešní podobě vznikaly v polovině
80. let čistě z prostředků národních
výborů. Pracují bez nároků
na finanční prostředky ze strany obcí,
naopak mnohde tvoří část příjmů
obce, a to ne malou část. Pan ministr tady zdůvodňoval,
že pravě drobné provozovny jsou vhodné
pro privatizaci. Je to pravda, souhlasím s ním.
Ale obec i tak přijde o část majetku, který
vlastnila k 25. 2. 1948, neboť byl již privatizován
bez restituce obcí. Obdobně je tomu i u objektů
budovaných formou akcí "Z". Připusťme
také, že obec může sama prodat majetek
dnešních drobných provozoven, dojde-li k tomuto
rozhodnutí a tím získat alespoň finanční
prostředky. Podporuji návrh nového paragrafu
9, vyplývajícího ze společné
zprávy. Jde podle mého názoru o vhodný
kompromis mezi těmi, kteří požadovali
zákon o hospodaření obcí a mezi těmi,
kteří hospodaření obcí nechtěli
nijak omezovat.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
prosím pana poslance Kozánka. Připraví
se pan poslanec Stodůlka.
Poslanec Petr Kozánek: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno. Řešení,
které si dovoluji navrhnout, dále rozšiřuje
pozemkové obecní vlastnictví o historické
pozemky zastavěné nyní stavbami ve vlastnictví
fyzických osob. Jde o takové pozemky, ke kterým
občanům zřídili právo dočasného
užívání nejčastěji organizace
státních lesů - známe nájmy
na 99 let. Je logické, aby se i tyto pozemky staly v budoucnu
obecními a příjmy z nich přešly
na obce. Zdůrazňuji, že nejde o pozemky zastavěné
stavbami ve vlastnictví občanů, ke kterým
mají občané právo osobního
užívání pozemků. Ty zůstávají
nadále podle § 5 vyloučeny a stanou se podle
novely občanského zákoníku vlastnictvím
občanů. Můj návrh na úpravu
§ 2 zní:
Odstavec dvě zůstává nezměněn.
Odstavec jedna by zněl takto: Do vlastnictví obce
dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí
a) nezastavěné pozemky
b) pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví
fyzických osob
c) stavby s pozemky tvořícími se stavbou
jeden funkční celek, které tato obec vlastnila
ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví České
republiky a nepřecházejí do vlastnictví
obcí podle § 1. Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
pan poslanec Stodůlka. A připraví se pan
poslanec Kašuba.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, pocházím
z města, bydlím na vesnici. A proto si dovedu srovnat
filozofii tohoto zákona ve vztahu těchto dvou subjektů.
Narážím tím na § 1, odst. 3, kde
v městě budou nadále zajišťovat
úklid, údržbu veřejného osvětlení,
odvoz pevných domovních odpadků a další
tzv. veřejně prospěšné činnosti
Technické služby. Zatímco v obcích,
které jsou na tom, myslím finančně
podstatně hůře, mám na mysli vesnice,
nastane bezvládí, protože tyhlety věci
nebudou obecním majetkem a alespoň po dobu do privatizace
s tím, podle mě, nebudou moci obce hospodařit.
Chci se zeptat předkladatele zákona: užívá
se tady právní institut drobné provozovny
národních výborů, ale drobné
provozovny jako takové, pokud vím, nebyly v právním
předpise, protože to byl národní výbor
jako takový. Takže navrhuji paragraf 1, odstavec 3
nějakým způsobem upravit ten stávající
rozdíl mezi Technickými službami a drobnými
provozovnami, nejlépe podle mne, doplnit mimo činnosti
veřejně prospěšné. Dále
mám na mysli paragraf 7 a jedna se o to, že obce vlastnily
určité historické předměty
památkové ceny. To byly ty různé městské
odznaky a podobně. Na tyto se taky v zákoně
nepamatuje, přesto, že to byly předměty
ve vlastnictví obcí, které mají někdy
poměrně velkou historickou hodnotu. Mám za
to, že takovéto předměty by měly
přijít zpět do vlastnictví být
na návrh. Proto navrhuji§ 7 doplnit odstavec jedna
tak, že do vlastnictví obce přecházejí
z vlastnictví České republiky historické
předměty památkového charakteru, které
byly ve vlastnictví obcí k 31. 12. 1949.
Dosavadní ustanovení §7 uvést jako odstavec
2. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
prosím poslance Kašubu, aby se ujal slova. A připraví
se pan poslanec Koháček.
Poslanec Josef Kašuba: Vážený pane
předsedající, vážená sněmovno,
dovoluji si přednést několik pozměňovacích
návrhů.
K § 1, odst. 1 navrhuji následující
znění: "Do vlastnictví obcí dnem
účinnosti tohoto zákona přecházejí
věci z vlastnictví České republiky,
k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo
právo hospodaření národním
výborům, jejichž práva a závazky
na obce, v hlavním městě Praze a ve statutárních
městech na městské části, pokud
obce, v hlavním městě Praze a ve statutárních
městech též městské části
s těmito věcmi ke dni účinnosti hospodařily."
K odstavci 2: "Do vlastnictví obcí dnem účinnosti
tohoto zákona přecházejí dále
věci z vlastnictví České republiky,
s nimiž začaly obce, v hlavním městě
Praze a ve statutárních městech též
městské části hospodařit po
23. 11. 1990 způsobem obdobným právu hospodaření,
jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti
tohoto zákona."
K § 4 odst. 1, písm. c navrhuji následující
znění: "právo hospodaření
k nim náleží organizacím, u nichž
na okresní úřady, obce, v hlavním
městě Praze a ve statutárních městech,
též na městské části přešla
funkce jejich zakladatele, nebo pravomoc zřizovat, řídit
nebo zrušovat tyto organizace."
A konečně § 6, odst. 1 písm. b navrhuji
následující změny: "věci
z vlastnictví České republiky, k nimž
ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo
právo hospodaření organizacím, jestliže
na obec, v hlavním městě Praze a ve statutárních
městech též na městské části
přešla funkce jejich zakladatele, nebo pravomoc zřizovat,
řídit a zrušovat tyto organizace" znění
zůstává zachováno. Domnívám
se, že je neodůvodněné, aby jiný
právní režim platil pro městské
části v hl. m. Praze a městské části
ve statutárních městech. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Koháčka a připraví
se pan poslanec Hejsek.
Poslanec Petr Koháček: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové, já bych
doporučil doplnění nového § 9
podle textu společné zprávy pod číslem
246 o odstavec 4 tohoto znění: ustanovení
odst. 1, 2 a 3 se použijí při rozhodování
zastupitelstva městské části statutárních
měst - zde odkaz na § 3 zákona ČNR č.
367/1990 Sb. o obcích, obecních zřízeních,
jemuž byl statutem svěřen majetek. Jde o to,
aby v případě, že statut některého
ze statutárních měst rozhodne, že s
tím kterým majetkem bude hospodařit městská
část - aby se na ně vztahoval režim
tak, jak je určen v novém § 9. Zvláště
důležité se to jeví ve vztahu k Praze,
kde už právě tyto otázky, které
nejsou přesněji dořešeny v některých
zákonech, které jsme schválili, působí
značné potíže, a proto bych se velmi
přimlouval, aby tento paragraf byl o tento odstavec rozšířen.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Hejska a připraví se
prozatím jako poslední přihlášený
pan poslanec Čech.
Poslanec Josef Hejsek: Vážený
pane předsedající, pane premiére,
dámy a pánové, rád bych řekl
několik slov k návrhům, které zde
byly vzneseny. první část se týká
data účinnosti. Za to nejčasnější
datum účinnosti považuji to, které je
ve společné zprávě, tedy aby tento
zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení.
Připomínám, že jsme měli v ústavně
právním výboru před časem ředitele
instituce, která je zodpovědná za vydávání
sbírek a tento se vyjádřil, že i když
ve vydávání sbírek je určitý
skluz, že lze zajistiti, aby důležité
zákony byly vydány prakticky okamžitě.
Datum účinnosti považuji v této situaci,
která nastala, za skutečně velmi závažné.
Druhá část se týká přechodu
obytných domů do vlastnictví obcí.
Rád bych řekl, že jsem mluvil s celou řadou
starostů menších měst, obcí a
nakonec i tuto sobotu i se starosty velkých měst,
jako jsou např. města Pardubice a Hradec Králové.
Všichni starostové zastávali zcela jednotný
názor, že totiž obytné domy by měly
přejít do majetku obcí. Já jej zastávám
také, a uvádím tyto argumenty. Prodej obytných
domů, lépe řečeno prodej bytů
v nich může být zdrojem okamžitých
příjmů pro obec. Přitom si nemyslím,
že obce by prodaly zcela neuváženě všechny
byty, které mají. Toto by bylo zároveň
jistým prostředkem privatizace těchto bytů,
která by se tak velice urychlila. Další takový
argument je, že obce nezískají peníze
jen tímto způsobem, ale získají také
peníze ušetřením obrovských nákladů,
které mají na údržbu těchto bytů.
Pan poslanec Benda tady říkal, že obce by dostaly
domy zdevastované, že by s nimi měly
starosti. Pokládám za nutné připomenout,
že byty jsou sice státní, ale prakticky s nimi
hospodaří obce, udržují je obce prostřednictvím
bytových hospodářství, alespoň
povětšinou.
Další důležitá věc - myslím
to, že obce dostanou byty, resp. obytné domy, má
význam i pro samotné občany. Víme,
že se budou zvyšovat nájmy a tak vznikne ze stran
občanů velký zájem o koupi těchto
bytů, třeba zdevastovaných, Jak to bylo řešeno,
neboť ony opravdu nejsou v dobrém stavu. I občané
si mohou koupit byty na půjčku a vyřeší
se tím situace placení značně zvýšených
nájmů.
A konečně ještě poslední
věc - rád bych tu parafrázoval slova jednoho
ze dvou starostů, ze starostů měst Pardubice
a Hradce Králové. Nevím přesně
už který to řekl, ale řekl doslova,
že v současné situaci by prodali by i za korunu
bez jakéhokoliv bytu, jen aby se tohoto tíživého
břemene zbavili. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Čecha. Připraví
se paní poslankyně Marvanová.
Poslanec Vladimír Čech: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
v podstatě všechno, co sem měl připraveno,
už tady zaznělo. Mám jen jeden pozměňující
návrh, který se ovšem týká názvu
tohoto zákona. V podstatě po konzultacích
se starosty, také Pardubicka a Hradecka, přicházím
s návrhem, aby se tento zákon jmenoval Zákon
o majetku obcí. Nic víc. Proč to říkám?
A proč tento jejich návrh podporuji? Tento stávající
název zákona je svým způsobem zavádějící
a zákon směřuje o něco jinam, než
by být měl, takže proto tento můj požadavek,
tento můj návrh.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím paní kolegyni Marvanovou. Připraví
se pan poslanec Bursík.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, ráda bych
vystoupila s několika poznámkami k problematickému
§ 4, ke kterému již vystupoval pan posl. Benda
a za klub KDU navrhl jeho vypuštění. Objevil-li
se tento paragraf ve vládním návrhu, je zřejmě
vyjádřením toho, že vláda chápe
nutnost vyřešit urychleně otázku bytového
fondu a všechny problémy související
s bytovou politikou. Je to skutečně velmi důležité.
Souhlasím s tím zejména v souvislosti s připravovaným
přechodem na opravdu smluvní vztahy mezi nájemcem
a pronajímatelem bytu, v souvislosti s přechodem
na ekonomické nájemné, v souvislosti s připravovanými
změnami předpisů o bytovém hospodářství,
občanským zákoníkem atd. Tyto všechny
změny se skutečně chystají už
dlouho, ale jak jsem informována, dříve jak
na podzim tohoto roku - a to budeme ještě rádi
- k těmto změnám nedojde. Vláda se
domnívá, že zřejmě tím,
že převede bytový fond všechen na obce
a provede jeho odstátnění, že tím
tyto problémy řeší. Já bych chtěla
upozornit na jistá rizika, která ukazují,
že ten problém neřeší vůbec.
V současné době je bytový fond převážně
ve státním vlastnictví, a spravují
ho podniky bytového hospodářství.
Beze změny pravidel, bez přechodu na ekonomické
nájemné a přechodu na trh s byty postavíme
obce do stejného postavení jako jsou podniky bytového
hospodářství, které byly v současné
době jsou závislé na dotacích od státu,
které jsou dokonce nižší, než byly
v minulých dobách a které samozřejmě
nestačí pokrýt nutné výdaje
na celkovou rekonstrukci bytového fondu. Co obce budou
s tímto majetkem dělat? Jak a z čeho budou
hradit nutné náklady na obnovu a údržbu
bytového fondu. Domnívám se, že logika
bude jednoznačná. Ekonomicky budou nuceny tyto domy
prodávat, privatizovat, a to podle podmínek v jednotlivých
obcích. Tedy nikoliv na základě nějakých
privatizačních programů, ale živelně
podle toho, zda se obec dostane do finanční tísně
nebo ne. A finanční situace obcí už
nyní není růžová a s finanční
tísní v souvislosti s náklady na obytné
domy budou tyto potíže vzrůstat.
Vyjadřuji podiv, že se vláda domnívá,
že § 4 tento problém vyřeší,
aniž předtím předložila ke schválení
či projednání České národní
radě koncepci bytové politiky. Upozorňuji,
že to již bylo předvídáno v programovém
prohlášení vlády, dále se o tom
zmiňuje, sice jen kuse zpráva ministerstva pro hospodářskou
politiku a rozvoj, kterou jsme projednávali počátkem
února letošního roku, kde se říká
"obdobně musí být urychleně dopracována
koncepce politiky bytové".
Nic se ale nestalo. Jsem informována, že návrh
takové koncepce je již zpracován, snad prošel
i hospodářskou radou vlády, ale v žádném
případě tuto koncepci neprojednala vláda
a nebyla projednána ani v ČNR. Dále upozorňuji:
neměla by vláda mít komplexní a koncepční
představu o tom, jak bude transformovat bytový fond?
Je třeba, aby toto ponechávala na takovém
počtu obcí, které se v žádném
případě nemohou sjednotit na nějaké
společné koncepci?
Dotazuji se tedy vlády, případně některého
z ministrů, například pana ministra pro hospodářskou
politiku a rozvoj, nebo pana ministra pro správu národního
majetku a jeho privatizaci, zda vláda je schopna vypracovat
a předložit k projednání zásady
koncepce transformace bytového fondu a z ní pak
vyplývající návrh zákonné
úpravy, která by právě transformaci
bytového fondu řešila tak, se o to snaží
§ 4, ale bohužel, bez koncepce.
Ještě mám jeden dotaz, a to na pana ministra
financí. Hovořil o tom, že předpokládá,
že obce budou privatizovat bytový fond uváženě.
Jak jsem o tom hovořila na začátku, nedomnívám
se, že to budou dělat uváženě,
ale naopak, že to budou nuceni dělat živelně
a chaoticky. Můžeme se o to přít, je
to otázka prognózy, ale mám obavy, že
pokud nebudou tyto převody majetku obecního uvážené,
budou naopak živelné. Bude to znamenat dost velký
příjem mimorozpočtových prostředků
pro tyto obce, což by bylo v rozporu s protiinflační
politikou. Byla bych ráda, aby i k tomuto problému
zaujala vláda stanovisko.
Dále navrhuji, aby v případě potřeby
by doplněn bod programu této schůze právě
o návrh usnesení, kterým by Česká
národní rada uložila vládě do
určitého přesně stanoveného
data zpracovat a předložit koncepci bytové
politiky. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
paní poslankyni a prosím pana poslance Bursíka,
aby se ujal slova.
Poslanec Martin Bursík: Pane předsedající,
pane premiére, dámy a pánové, v březnu
t. r. při projednávání návrhu
zákona jsem měl dobrou vůli ušetřit
vás svého vystoupení zde, pozměňovací
návrh jsem přednesl ve výboru, kde byl odhlasován
v poměru 13:1, nicméně z technických
důvodů se nedostal do společné zprávy,
takže jsem nucen ho přednést nyní na
plénu.
Můj návrh navazuje na filozofii zásad zákona
na ochranu přírody a krajiny, který jsme
projednávali v ČNR a kde byl většinou
výborů, kromě výboru pro obchod a
cestovní ruch, přijat. O co se jedná? V §
5 projednávaného zákona navrhuji, aby do
odstavce 1 byl doplněn bod D: "do vlastnictví
obcí nepřecházejí z majetku České
republiky pozemky lesního a půdního fondu
v národních parcích". Připomínám,
že v zásadě 9 g zásad o ochraně
přírody a krajiny jsme přijali - cituji:
"lesní a půdní fond na úrovni
národních parků, který je ke dni účinnosti
tohoto zákona ve státním vlastnictví,
se prohlašuje na nezcizitelný". Paragrafované
znění zákona, které je již připraveno
ministerstvem, doplňuje toto "tím nejsou dotčena
práva fyzických a právnických osob
podle předpisu o majetkové restituci".
Argumentaci mého pozměňovacího návrhu
bych rozdělil do třech oblastí.
Oponentům ideologickým bych řekl, že
všude ve světě jsou nejcennější
území chráněna v rukou státu.
Hlavním důvodem je fakt, že privatizace komplikuje
přísnou formu ochrany přírody v nejhodnotnějších
částech krajiny.
Oponentům pragmatickým bych rád řekl,
že hospodaření v národních parcích
vzhledem k tomu, že národní parky jsou povětšinou
v pohraničních oblastech, které jsou emisně
velmi zatíženy, ve většině případů
nebude příliš lukrativní a bude zapotřebí,
aby hospodaření v lesích bylo nějakým
způsobem kompenzováno. Připravovaný
zákon předpokládá, že lesy v
národních parcích nebudou moci být
využívány jako lesy hospodářské,
to znamená, že hospodaření tam bude
omezeno. Zůstane-li řešení tohoto problému
v rámci resortu ministerstva životního prostředí,
je zde jako poslední možnost kompenzace tohoto omezeného
hospodaření z fondu životního prostředí,
jehož zákon je již také připraven
pro projednávání do národní
rady.
Oponentům šumavským, to je ta třetí
kategorie, bych rád řekl, aby se podívali
do bavorského národního parku, kde se vylučuje
možnost začlenění území,
která jsou v rukou privátních, do národního
parku. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
panu poslanci Bursíkovi a prosím, aby se ujal slova
pan poslanec Payne.