V České republice je v současné době
přes 5 700 obcí. Všechny jsou od 1. ledna
1950 nemajetné. Starosti o majetek je zbavil poslanci parlamentu
v roce 1949, kteří asi jednomyslně - jak
to tehdy začalo být zvykem - odhlasovali zákon
279/49 o finančním hospodaření národních
výborů. Stát, reprezentovaný současnou
vládou České republiky, navrhuje, eventuálně
je rozhodnut převést zpět do vlastnictví
obcí pět velkých skupin majetku. Mluvil již
o tom můj předřečník, pan ministr
financí. Jedná se o majetek, který je ve
správě, přesně řečeno
mají k němu obce právo hospodaření,
ovšem bez práv a odpovědnosti a rizik vlastníka.
Za druhé je to majetek, který vlastnily k 31. 12.
1949, i když jej nespravují. Jedná se o
majetek tzv. historický, který jednotlivé
obce získávaly po dlouhá staletí a
který poctivě zaplatily českým králům,
šlechtě, později státu, ale i jiným
vlastníkům.
Za třetí je to domovní majetek, to jsou obytné
domy a pozemky, které s ním tvoří
funkční celek,
za čtvrté majetek ve správě organizací,
u kterých na obec přešla pravomoc zakladatele,
za páté kulturní památky. Každá
z těchto skupin představuje majetek v hodnotě
několika desítek miliard až několika
set miliard Kčs. Předkladatel odhaduje, že
převod majetku obsažený v návrhu zákona
představuje 20 - 25 % celkové současné
hodnoty státního majetku, to jest 500 - 700 mld.
Kčs.
Většina majetku by měla být na obce
převedena přímo ze zákona, jen u dvou
z pěti jmenovaných skupin je navržen, řekl
bych, obtížný postup. Je to u majetku organizací,
kde obec má zakladatelskou pravomoc a u kulturních
památek. U obou uvedených skupin se má převod
provést na základě žádosti obce
a s přivolením určených státních
orgánů. Celkovou koncepci vládního
návrhu zákona akceptovalo 9 z 10 výborů
ČNR. Do společné zprávy byly po projednání
se zpravodaji výborů zapracovány následující
návrhy na změny:
1. U nezastavěných pozemků, jež
obec vlastnila k 31. 12. 1949, byl převod na základě
územního principu nahrazen návrhem na převod
na principu původního vlastníka. Tím
bylo umožněno sloučit paragraf 2 a 3. Rozhodující
zde samozřejmě byly věcné důvody,
jde o majetek zaplacený z obecních daní,
konkrétních obcí, konkrétních
občanů. Majetek byl předáván
z generace na generaci a návrh společné zprávy
respektuje tato fakta a přemosťuje přerušenou
kontinuitu v této oblasti vlastnictví.
2. Umožnění převodu majetku organizací
na žádost obcí a s odkladnou lhůtou
se navrhuje rozšířit i na organizace, kde zakladatelská
pravomoc přešla na okresní úřady.
Vládní návrh umožňuje tento převod
i v případě, že zakladatelská
funkce přešla na obec. Týká se to tedy
případů, kdy obec neuzavřela dohodu
s okresním úřadem podle § 67 zákona
o obecním zřízení o přenesení
funkce zakladatele, event. pokud žádost obecního
zastupitelstva nebyla dosud vyřízena.
3. Je to procedurální postup ve věci opatření
předchozího souhlasu ministerstva pana Ježka,
kde se navrhuje stanovit to jednoznačně tak, aby
tento souhlas byl povinen si vyžádat rozhodující
orgán, tj. okresní úřad.
4. Odkladná lhůta pro podání žádosti
v § 6 se navrhuje zvýšit u státních
podniků ze 6 měsíců na jeden rok a
u ostatních organizací ji nestanovit.
5. Pravomocí rozhodovat o převodu vlastnictví
škol a školských zařízení,
kde zakladatelská funkce přešla na obec, se
navrhuje pověřit ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy. Jde o doplněk
§ 7. Jedná se o změnu pravomoci v rozhodování
spočívající v tom, aby analogicky
jako u kulturních památek, kde o převodu
do vlastnictví obcí rozhoduje ministerstvo kultury,
bylo u objektů škol a školských
zařízení svěřeno rozhodování
o převodu těchto objektů ministerstvu školství,
mládeže a tělovýchovy.
6. Lhůta k podání návrhu na zápis
příslušnému středisku geodézie
se doporučuje stanovit na jeden rok. Vládní
návrh má lhůtu 6 měsíců.
7. Navrhuje se doplnit zákon o samostatný paragraf,
o kterém zde pan ministr také mluvil, který
považuje za velmi důležitý, ne-li nejdůležitější,
který dodatečně formuloval také předkladatel
a jím se stanoví způsob rozhodování
obecního zastupitelstva o některých majetkoprávních
úkonech. Tento doplněk doporučilo 7 z 10
výborů.
8. Počátek účinnosti zákona
se navrhuje dnem vyhlášení, i když doporučení
usnesení výborů v této věci
nebylo jednoznačné. Jeden z výborů
navrhl datum 1. 6., to byl výbor pro obchod a cestovní
ruch a jeden 1. 10., to byl výbor pro vědu, vzdělání
a kulturu, neboť předpokládá, že
do té doby bude schválen federální
zákon o hospodaření s majetkem obcí.
Poznamenávám, že počátek účinnosti
dnem vyhlášení doporučily 4 výbory
včetně výboru garančního a
další 4 výbory se k termínu počátku
účinnosti nevyjádřily.
9. Na jednání společné schůze
zpravodajů bylo diskutováno doporučení
výboru pro vědu, vzdělání a
kulturu vypustit § 4 vládního návrhu
o převodu domovního majetku na obce. Nakonec bylo
rozhodnuto toto ustanovení ve společné zprávě
ponechat, i když. na této společné schůzi
zpravodajů byla tato věc zdůvodněna.
Obdobně bylo však po diskusi rozhodnuto nezařazovat
do společné zprávy návrh na převod
kanalizační sítě, to bylo doporučení
výboru pro sociální politiku a bezpečnost.
Dámy a pánové, po několika úvodních
větách mně dovolte říci několik
slov na závěr. Zástupce předkladatele
uvedl na jednom ze společných jednáních
se starosty a členy obecních zastupitelstev, že
návrh byl koncipován s maximální snahou,
aby realizace jeho věcného obsahu vytvářela
základní předpoklad k samosprávě
obcí. Současně vyjádřil přesvědčení,
že projednávání návrhu povede
k jeho zkvalitnění. Myslím, že výsledky
projednávání ve výborech ČNR
dávají tomuto předpokladu, řečenému
tehdy možná ze zdvořilosti, za pravdu. Velmi
bych si přál, aby projednávání
na dnešním plénu ČNR bylo pokračováním
a završením pozitivního vývoje, kterým
návrh zákona od října minulého
roku prošel. Pokud se toto přání splní,
nebudu litovat a neměli by toho litovat ani starostové,
obecní zastupitelstva, ani naši spoluobčané,
že došlo k půlročnímu odkladu,
ke zpoždění v jeho projednávání
a doufám i jeho schválení. Bude to úplně
jiný zákon než ten, který byl před
půl rokem připravován.
A za sebe nakonec jedno přiznání a jedno
přání. Majetek obcí mě dovedl
až před tyto mikrofony, nezbavil mě však
trém a fóbie z tohoto zařízení,
se kterým jsem se za celý život nedokázal
skamarádit. Ani jsem k tomu neměl skoro žádnou
příležitost. Prosím vás proto
o porozumění, až dojde k zádrhelům
při dalším jednání a nemohu jinak,
než vám je slíbit, ale omlouvám se vám
předem. Děkuji za pozornost, kterou jste věnovali
úvodu dnešního jednání o vládním
návrhu zákona o majetku obcí a předpokládám,
že jeho další projednávání
bude ve znění společné zprávy
a v této formě navrhuji i jeho schválení.
Navrhuji panu předsedajícímu, aby podle §
16 odst. 1 jednacího řádu zahájil
rozpravu o tomto návrhu. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Činím tak, jak zpravodaj navrhl. Otevírám
rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec
Benda, se stanoviskem Klubu KDU. Dalším poslancem,
který vystoupí v rozpravě, je pan Šlouf.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní
předsedkyně, pane předsedající,
vážená česká vládo, vážený
sněme koruny české, byl jsem pověřen
vystoupit se stanoviskem klubu KDU k zákonu o přechodu
některých věcí z majetku ČR
do vlastnictví obcí.
Klub KDU podporuje vládní návrh zákona
ve znění společné zprávy kromě
§ 4 původního zákona, ke kterému
se ještě vrátím. Doporučuji,
aby byl tento návrh schválen. Mimo to předkládám
některé pozměňovací návrhy,
které jsou doporučeny klubem.
V § 1, odst. 3 po dlouhé diskusi se starosty a v klubu
doporučujeme, přesto, že podporujeme privatizační
princip v tomto směru a domníváme se, že
by drobné provozovny národního výboru
měly být privatizovány a neměly by
být svěřovány obcím, doplnit
ustanovení odst. 3 § 1 těmito slovy: ustanovení
odst. 1 a 2 se nevztahují na věci, které
sloužily k plnění úkolů drobných
provozoven národních výborů s výjimkou
věcí sloužících k odvozu domovních
odpadků.
Domníváme se, že je to věc natolik citlivá
jak z hygienického, tak z etického hlediska, že
bychom v tomto směru neměli vytvořit pro
obec nepřekonatelné zádrhele urychlenou privatizací
tohoto fondu.
Další návrh, který mám přednést,
je k poslednímu paragrafu 10 původního návrhu,
kde navrhujeme datum účinnosti 1. 6. 1991. Domníváme
se, že zákon by měl nabýt účinnosti
co nejdříve, aby obce měly jasný přehled
o tom, s čím mohou hospodařit.
Vrátil bych se k podstatné změně,
kterou náš klub navrhuje a to je § 4 původního
návrhu zákona, v současné době
§ 3 podle společné zprávy, který
hovoří o obytných domech a pozemcích
tvořících s nimi jeden funkční
celek, které byly ve zprávě podniků
bytového hospodářství a dalších.
Domníváme se, že tento paragraf by měl
být ze zákona vypuštěn, že je nedobré
a předčasné svěřovat v dnešní
situaci bytový fond obcím, že se tím
vláda a stát zbavují odpovědnosti,
se kterou jsme se zatím nevyrovnali. Je nutné připravit
jednotná pravidla bytové politiky, připravit
změny příslušných federálních
norem, které by umožnily ekonomizaci nájemného
a které by umožnily nějakým způsobem
nájemné vybírat. V době, kdy
dojde k ekonomizaci nájemného, může
někdo přestat platit a neexistují žádné
páky, abychom ho platit přinutili. Vzhledem k tomu,
jak špatný je bytový fond a jak nízké
jsou dotace do podniků bytového hospodářství,
pokládáme předání obcím
za věc spornou, která jim více přitíží
než pomůže. I z hlediska celkové bytové
politiky státu se domníváme, že by měla
být zpracována představa jak privatizovat
a jak zacházet dále s bytovým fondem. Není
možné tuto představu svěřit 5
500 obcím, aby se v každé obci s bytovým
fondem zacházelo jinak. Došlo by k různým
podivnostem jak v privatizaci, tak v dalších převodech
bytového fondu. Ne, že bychom si mysleli, že
by část bytového fondu neměla přejít
na obce, ale domníváme se, že je to v této
situaci unáhlený krok. Proto doporučujeme
§ 4 vypustit, počkat na zpracování příslušných
norem a případně přijmout novelu zákona,
kterým by se bytový fond nebo jeho část
svěřila obcím k dalšímu spravování.
Proto doporučujeme vypustit § 4.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dalším
poslancem, který vystoupí, je poslanec Šlouf.
Připraví se poslanec Andrle.
Poslanec Miroslav Šlouf: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
je pochopitelné, že prvním krokem při
vytváření koncepce majetku a hospodaření
obcí musí být dnes restituce, a to v duchu
scénáře ekonomické reformy, ve které
je vyhlášena rovnost státního, soukromého
i municipálního vlastnictví. Pokud tuto restituci
neprovedeme, narušujeme přirozeně se provazující
logiku dalších zákonů, které
už byly přijaty nebo budou ještě projednány.
Potom dost dobře nechápu rozpaky projevované
při restituci majetku obcí tak, jak vyplývá
z projednávané předlohy. Jestliže totiž
občanům přiznáváme v rámci
restitučního zákona právo vrátit
jim majetek po 25. únoru 1948, potom nevím, proč
v návrhu tohoto zákona se pro restituci vychází
k termínu 31. 12. 1949. Zřejmě je to vázáno
na krajské územní uspořádání
a na účinnost zákona o finančním
hospodaření obcí, což ale nemá
svou časovou logiku. Navíc se vracím k tomu,
že neexistuje žádný právní
předpis, který by obcím vyvlastnil nebo znárodnil
jejich majetek k tomuto datu. To bylo přece ve vazbě
na Ústavu 9. května 1948, která prohlásila
veškerý majetek, tedy i majetek obcí, za majetek
národní, resp. státní. Mohu svůj
názor opřít i o stanovisko starostů
pražských městských částí
z 18. 3. t. r. Také se objevu je nesoulad se strategickým
záměrem rovnosti forem vlastnictví, kdy obcím
něco starého vracíme a něco relativně
nového hned bereme, nebo snad vyvlastňujeme? Mám
na mysli § 1 odst. 3. Věci, které sloužily
k plnění úkolů drobných provozoven
bývalých národních výborů,
bychom měli dát do eventuální privatizace,
až se zastupitelstva obcí přesvědčí,
jestli v dnešní situaci je pro obec lepší
urychleně privatizovat, někdy i s nejistým
ekonomickým a někdy i věcným a politickým
přínosem, nebo zda počkat a uspokojovat potřeby
občanů alespoň tak jako dosud. Přitom
jsou namnoze v sázce tak důležité věci
jako havarijní čety technických nebo bytových
služeb.
Ptám se, zda má vláda a speciálně
ministerstvo pana Ježka tak špatné mínění
o lidech v obecních zastupitelstvech a občanech,
kteří si je zvolili že chce i v těchto
regionálních věcech rozhodovat za ně.
To znám i případ, kdy chtělo ministerstvo
privatizovat dnes i domov důchodců. Do budoucna
si dovedu představit, že pro bohaté důchodce
budeme mít i soukromý penzión.
Nechme rozhodnutí o tom, zda privatizovat nebo ne své
vlastní zařízení na samotných
obcích. Proto doporučuji vypustit odstavec 3 v §
1 a ve vazbě na to i odst. 2 §4 a ještě
odst. 1 písm. a) § 6.
Vzhledem k tomu, že se privatizační komise
zatím soustřeďuje především
na obchodní síť, mám za to, že
se ještě dá takto postupovat. Také nelze,
a to podtrhuji, odkládat vyhlášení účinnosti
tohoto zákona, viz § 1 odst. 2 ve vazbě na
§ 10 společné zprávy. Doba je mimořádná
a přijetí zákona o majetku obcí nezbytné.
S využitím argumentace uvedené výše
doporučuji změnit text § 2 a § 3 a nově
zařadit § 4 a 5. Pochopitelně ostatní
paragrafy přečíslovat tak, že současný
§ 4 bude § 6 atd.
Ke konkrétním návrhům: § 2 -
do vlastnictví obcí dnem účinnosti
zákona přecházejí věci v jejich
katastrálních územích, které
obce vlastnily k 25. 2. 1948 pokud: a) jsou ve vlastnictví
České republiky a nepřecházejí
do vlastnictví obcí podle § 1.
b) Nebyly po 25. únoru 1948 převedeny jiným
majitelům nebo uživatelům z důvodu veřejného
zájmu a jsou ke dni účinnosti tohoto zákona
tak využívány.
§ 3: Do vlastnictví obcí dnem účinnosti
tohoto zákona přecházejí majetková
práva v jejich katastrálních územích,
která obce vlastnily ke dni 25. 2. 1948, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.
§ 4: Zemědělská půda a lesní
pozemky, které ke dni 25. 2. 1948 vlastnily obce ve svém
katastrálním území, se stanou majetkem
obcí mimo případy, kdy zvláštní
zákon stanoví jinak.
§ 5: Je-li právním zástupcem obce zaniklé
po 25. 2. 1948 jediná obec, přechází
věc nebo majetkové právo do jejího
vlastnictví. Je-li právních nástupců
v daném katastrálním území
více, přechází věc nebo majetkové
právo do jejich podílového vlastnictví
rovným dílem.
S těmito paragrafy samozřejmě souvisí
i další změny, ale považuji zde je vyčíslovat
za formální, předám jejich seznam
potom zpravodaji.
Poslední připomínkou k předloženému
návrhu zákona je otázka, která se
váže k § 7 vládního návrhu,
resp. k § 9 podle nově navrženého číslování.
Řeknu obsah. Jak ministerstvo kultury počítá
s realizací tohoto paragrafu? Kolik takto může
přejít kulturních památek, muzeí
a galerií a jakého významu? A zda budou úměrně
tomu převedeny prostředky ze státního
rozpočtu? Totéž se týká nově
navrženého odstavce 2 tohoto paragrafu podle zpravodajské
zprávy.
Mám několik stručných poznámek
k důvodové zprávě. Především
chci říci, že argumentace k tomu, proč
je nutné ještě vymezit hospodaření
obcí s majetkem, je zavádějící
a podle mého názoru obce diskriminuje. Formulace
jako "omezení určitých podnikatelských
aktivit" nebo "přílišná volnost
obcí v rozhodování o jejich majetku"
s poukazem na možné inflační tlaky jsou
přinejmenším zvláštní. Lze
potom jen čekat, až ministerstvo financí nebo
snad i vláda začnou apriori omezovat i ostatní
formy vlastnictví přípravou podobných
zákonů. Tedy opět administrativně
a ne ekonomickými nástroji. Tento přístup
mě dost překvapuje.
Ze souvislostí předchozí argumentace a formulací
navržených změn v paragrafovaném znění
zřejmě vyplývá i to, proč doporučuji
restituci i majetkových práv. Na podporu je možné
ještě položit otázku: Proč právě
zde by restituce neměla být uplatněna, když
je v takovém rozsahu uplatňována jinde? Na
str. 9 se navíc objevuje argument, že by, řekněme,
úplnější restituce zkomplikovala proces
tzv. malé privatizace. Domnívám se, že
ta argumentace je slabá. Za prvé má restituce
podle scénáře ekonomické reformy přednost
před privatizací. Za druhé zde absentuje
hodnotové vyjádření takového
tvrzení. A konečně za třetí
je opět obecní zastupitelstvo zřejmě
podezříváno, že neumí nebo snad
nebude chtít některé věci privatizovat.
Jsme přesvědčeni, že vyčlenění
všech věcí, které od roku 1948 do současné
doby slouží veřejnému zájmu z
restituce (a byly ve vlastnictví obcí), bude dostatečně
účinné, aby zabránilo problémům
popisovaným v důvodové zprávě.
V závěru chci ještě upozornit, že
název zákona příliš nekoresponduje
s §9 ve znění společné zprávy,
který je zařazen do zákona až dodatečně.
Chci se předkladatele zeptat, zda opravdu nevidí
nutnost urychleného přijetí samostatného
zákona o hospodaření s majetkem obcí.
Ne samozřejmě proto, abychom byrokraticky omezovali
práva obcí. Právě naopak. Měli
bychom dosud přirozeně křehkou samosprávu
podpořit. -Stanovme jasná a jednoduchá pravidla,
která musí být pro obecní zastupitelstva
oporou při jejich vstupu do tržní ekonomiky,
motivací, jak získávat dodatečné
prostředky pro obec, pro občany. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Dále pan poslanec Andrle, připraví se pan
poslanec Krčma.
Poslanec Antonín Andrle: Vážený
pane předsedající, paní předsedkyně,
vážena vládo, paní poslankyně,
pani poslanci, můj pozměňovací návrh
se překrývá s návrhem v části
s vypuštěním odst. 3 § 1 a s tím
souvisejícím vypuštěním týkajícím
se § 4 odst. 2 předřečníka a
§6 odst. 1 a. Chci jen podotknout, že tento návrh
prošel usnesením ústavně právního
výboru a do společné zprávy se nedostal.
Ve zdůvodnění uvádím, že
nemám na mysli, aby se zastavila privatizace, ale výtěžek
z této privatizace, aby šel obcím. Děkují
za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Pan poslanec Krčma, připraví se pan poslanec
Litomiský.
Poslanec Ladislav Krčma: Vážený
pane předsedající, vážená
paní předsedkyně, vážená
sněmovno, vážená vládo, jsem
toho názoru, že by měla být posílena
ekonomika obcí. Proto navrhuji, aby v § 2 odst. 2
bylo za písm. c) doplněno: "dále vodní
plochy jako jsou rybníky, vodní nádrže
sloužící k rekreaci apod."
Za písm. b) "pískovny a kamenolomy".
Dále jsem toho názoru a slyšel jsem i slova
paní předsedkyně, pana premiéra, že
zákon o obcích by měl být urychleně
schválen, proto navrhuji, aby rovněž ode dne
vyhlášení - to předpokládám,
že bude dnes nebo zítra - bude mít svoji platnost.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Pan poslanec Litomiský, připraví se pan poslanec
Frkal.
Poslanec Jan Litomiský: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, chtěl bych podpořit návrh společné
zprávy v § 2, totiž sloučit § 2 a
3 a vrátit nezastavěné pozemky těm
obcím, kterým původně patřily
k 31. 12. 1949. Pan zpravodaj tady uvedl historické důvody,
tyto historické důvody jsou velmi závažné.
Tento majetek byl řádně zaplacen, obce jej
spravovaly po staletí. Přesto jsou tady ve sněmovně
určité pochybnosti ohledně racionality tohoto
návrhu. Znovu bych zdůraznil, že i z důvodů
racionálních je nutné vrátit majetek
těm obcím, kterým původně patřil,
jak to navrhuje společná zpráva a nedělit
ho podle katastrů. Jedná se především
o lesní majetek a dále o některou zemědělskou
půdu. Ale ta zemědělská půda
už nehraje v tomto takovou roli. Jedná se především
o majetek velkých měst, ale často i středních
a menších měst. V katastrech měst se
obyčejně lesní půda nevyskytuje. Lesy
se vyskytují v oblastech, které jsou řídce
obydleny.