Česká národní rada 1990 – 1992

Dále pan poslanec Petr navrhuje nové znění § 3 odst. 1, čili vložit nový odstavec 1 s následujícím zněním: "Do jednoho měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona zveřejní vláda ČR seznam podniků, které nebudou po dobu nejméně 5 let v předmětu působnosti tohoto zákona." Samozřejmě potom případně při schválení o přečíslování odst. 1 a 2 na 2 a 3.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Dávám hlasovat o tomto návrhu.

Kdo je pro tento návrh? 114

Kdo je proti tomuto návrhu? 30

Zdržel se hlasování? 22

Děkuji. Tento návrh byl přijat.

Poslanec Karel Ledvinka: Dále pan poslanec Petr navrhuje změnit text odst. 2 § 9 do následujícího znění: "Fond předkládá vládě České republiky k projednání návrh statutu, rozpočtu, ročních závěrek a výroční zprávy. Vláda ČR předkládá tento dokument spolu se svým stanoviskem ke schválení České národní radě."

Je to podobný text, ale přesto poprosím paní předsedkyni, aby dala hlasovat o tomto návrhu.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o tomto návrhu.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 119

Kdo je proti? 8

Zdržel se hlasování? 36

Děkuji. I tento pozměňovací návrh byl přijat.

Poslanec Karel Ledvinka: Dále pan poslanec Petr navrhuje změnit §7 v následující znění: "Nejvyšším orgánem Fondu je prezídium složené z devíti členů, které volí Česká národní rada na návrh vlády na dobu 5 let." Pak by samozřejmě pokračoval text, který jsme schválili u poslance Komárka. Prosím paní předsedkyni, aby nechala hlasovat o tomto návrhu.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. (Hlasuje se - 45 pro.)

Kdo je proti? (88)

Zdržel se hlasování? (31)

Děkuji, návrh nebyl přijat.

Společný zpravodaj, poslanec Karel Ledvinka: Dále paní poslankyně Janů navrhuje upravit text v § 7 v následujícím znění: "Nejvyšším orgánem Fondu je prezídium, které se skládá z 9 členů, předsedy, místopředsedy a ostatní členy prezídia volí na návrh vlády ČR na dobu 5 let ČNR. Funkce člena prezídia je neslučitelná s funkcí člena vlády ČR a poslance ČNR. Prosím paní předsedkyni, aby dala hlasovat.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dám hlasovat o tomto návrhu paní poslankyně Janů. Kdo je pro tento návrh? Hlasuje se. (54 pro)

Kdo je proti tomuto návrhu? (88)

Zdržel se hlasování? (29)

Děkuji, návrh paní poslankyně Janů nebyl přijat.

Společný zpravodaj, poslanec Karel Ledvinka: Pan poslanec Procházka vyjádřil nesouhlas se zněním společné zprávy, kde je uváděno, že církevní a humanitární výbor neodsouhlasil tento zákon. Jménem zpracovatelů této zprávy se omlouvám nejen panu předsedovi, ale všem členům církevního a humanitárního výboru a potvrzuji závěry, které zde byly předneseny. Netřeba o tomto návrhu hlasovat.

Pan poslanec Zajíček navrhuje vypustit § 21. Prosím paní předsedkyni, aby nechala o něm hlasovat.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o návrhu pana poslance Zajíčka. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. (Hlasuje se - 38.) Kdo je proti tomuto návrhu? (44)

Zdržel se hlasování? (82)

Děkuji, pozměňovací návrh pana poslance Zajíčka nebyl přijat,

Společný zpravodaj, poslanec Karel Ledvinka: Další pozměňovací návrh pana ministra Ježka, který navrhuje vložit do 2 nový odstavec 4 v následujícím znění: "Ministerstvo uděluje souhlas ke vzniku obchodních společností založených za účelem použití investičních kupónů podle zvláštních předpisů. Na udělování souhlasu se nevztahuje zákon o správním řízení."

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji, dávám hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Kdo je pro tento návrh? (Hlasuje se - 113 pro.)

Kdo je proti? (18)

Zdržel se hlasování? (31)

Děkuji, pozměňovací návrh pana poslance Ježka byl přijat.

Společný zpravodaj, poslanec Karel Ledvinka: Vzhledem k tomu, že se jednalo o poslední pozměňovací návrh, prosím paní předsedkyni, aby nechala hlasovat o závěrečném zpravodajském návrhu, který si dovolím navrhnout v následujícím znění: "Česká národní rada schvaluje vládní návrh zákona ČNR, sněmovní tisk 104, ve znění společné zprávy výborů ČNR, sněmovní tisk 248, s připomínkami schválenými Českou národní radou hlasováním na 18. schůzi ČNR." Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji, dávám hlasovat o tomto posledním návrhu do je pro přijetí vládního návrhu zákona ve znění společné zprávy a dalších pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku, (Hlasuje se - 130 pro.) Děkuji. Kdo je proti? (14)

Zdržel se hlasování? (22) Děkuji.

Vládní návrh zákona ČNR o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů majetků státu na jiné osoby pro účely podnikání a o Fondu národního jmění ČR podle sněmovního tisku 104, ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 248 a ve znění pozměňovacích návrhů byl přijat. (Potlesk.)

Děkuji vám. Pan ministr by rád ještě řekl závěrečné slovo.

Ministr Tomáš Ježek: Vážení poslanci, chtěl bych poděkovat ekonomickým výborům ČNR za výbornou práci a vám za důvěru, neboť jsem považoval hlasování o 7 vlastně za důvěru k práci ministerstva, které řídím, a chtěl jsem sám říci, že se budu - a samozřejmě my všichni na ministerstvu - snažit, abychom tuto důvěru nezklamali. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi. Nyní bych přerušila schůzi na dobu do 14.00 hod. Prosím o přesný nástup.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mně nezbývá než zahájit dalším, V. bodem dnešního schváleného pořadu schůze a očekávat, že ti, kteří tu ještě nejsou, se neprodleně dostaví.

Dalším bodem programu je

Z pověření vlády České republiky odůvodní vládní návrh zákona České národní rady ministr financí Karel Špaček, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl jsem pověřen vládou České republiky, abych odůvodnil vládní návrh zákona ČNR o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Nemusím jistě zdůrazňovat, s jakou netrpělivostí je tento zákon zejména ze strany obcí očekáván. Jde skutečně o zákon ekonomicky i politicky velmi významný. Obcím, které jsou nově koncipovány v České republice zákonem České národní rady č. 367/90 o obcích jako samostatné a plnoprávné subjekty, se má navrhovaným zákonem dostat nezbytného materiálního předpokladu tohoto jejich právního postavení. Převedení dosti značné části státního majetku do vlastnictví obcí má přispět k posílení jejich ekonomické základny. Je nesporné, že prosperující obce jsou základem prosperujícího státu. Nebudu se podrobně zabývat legislativními předpoklady, z nichž vládní návrh vychází. Tyto otázky byly zevrubně prodiskutovány v průběhu projednávání návrhu ve výborech. Připomenu jen, že novela ústavního zákona o československé federaci, přijatá na sklonku minulého roku, předjímá v článku 4 tento zákon jako zákon ryze transformační. Výslovně uvádí, že zákony národních rad stanoví, které věci z majetku republiky přejdou do vlastnictví obcí. Pokud jde o hospodaření obcí, vycházíme z toho, že obce jsou stejně plnoprávnými subjekty vlastnictví jako ostatní právnické osoby. Domníváme se, že v čele obcí stojí po volbách zastupitelstva, která budou s obecním majetkem odpovědně hospodařit. Naplňujeme tak slova Ústavy, která stanoví, že obec je základem místní samosprávy a je samostatným společenstvím občanů a s ostatními právními subjekty zcela rovnoprávnou právnickou osobou. Má vlastní majetek, s nímž samostatně hospodaří. Podle návrhu má přejít do vlastnictví obcí poměrně značná část majetku České republiky. Ke vzniku obecního vlastnictví přitom mají vést dva právní režimy. Jednak jde o vznik obecního vlastnictví přímo ze zákona, jednak o přechod věcí do obecního vlastnictví na základě právních skutečností v zákoně uvedených, tzn. na základě kladného rozhodnutí státního orgánu učiněného na žádost obce.

Navrhuje se, aby přímo ze zákona byly do vlastnictví obcí převedeny věci, k nimž do dne voleb do obecních zastupitelstev příslušelo právo hospodaření městským, místním a národním výborům, národním výborům měst a Národnímu výboru hl. m. Prahy, ale i věci, s nimiž obce začaly v souladu s právními předpisy hospodařit v době od voleb do dne účinnosti zákona. Výjimkou mají být věci, které sloužily k plnění úkolů drobných provozoven národních výborů. Vím, že odůvodněnost této výjimky je někdy zpochybňována. Je však třeba si uvědomit, že drobné provozovny jsou typicky privatizovatelným subjektem a zákon o malé privatizaci s nimi výslovně počítá. Přímo ze zákona by se měl do vlastnictví obcí vrátit jejich tzv. historický majetek.

Pokud jde o pozemky, vládní návrh předpokládá, že by se vracely pozemky nezastavěné, a to každé obci ty, které se nacházejí v jejím nynějším katastrálním území a to bez ohledu na to, která obec je dříve vlastnila. Tento princip umožňuje překlenout problémy spojené s tím, že v řadě míst obce zanikaly, slučovaly se, či nově vznikaly.

Ve společné zprávě výborů České národní rady k tomuto návrhu zákona se navrhuje, aby do vlastnictví obcí přešly nezastavěné pozemky na základě vlastnického principu, aby se vrátily těm obcím, které je vlastnily ke dni 31. 12. 1949, a to bez ohledu na to, v kterém katastru se nalézají. Na tomto principu se shodly prakticky všechny výbory ČNR. Tento návrh je zcela v intencích zákona, představuje druhou možnou variantu této otázky.

Záleží na vaší vůli, pro které řešení se rozhodnete.

Pokud jde o historický majetek spočívající ve stavbách s přilehlými pozemky, je v návrhu obsažen vlastnický princip navrácení, tzn. stavbu s pozemky obdrží ta obec, která je k 31. 12. 1949 vlastnila. U staveb vystupuje mnohem výrazněji než u pozemků dopředu nutnost odstranění nespravedlnosti a navrácení odejmutého majetku těm konkrétním obcím, které ho vytvořily či financovaly. Dále se navrhuje, aby přímo ze zákona přešly do vlastnictví obcí i obytné domy, k nimž právo hospodaření náleží organizacím, u nichž zakladatelská funkce přešla na obce. Do budoucna tento přechod vlastnictví umožní, aby se i obce v souladu s koncepcí bytové politiky staly jedním z jejich hlavních realizátorů v místech.

Uvážená privatizace bytového fondu ve vlastnictví obcí může být dalším významným zdrojem obecních příjmů. Pokud jde o přechod věcí do vlastnictví obcí na základě rozhodnutí státního orgánu, je návrh zákona v souladu se zákonem o malé privatizaci. Pro malou privatizaci jsou věci drobných provozoven národních výborů a zejména organizací založených a zřízených národními výbory takovými součástmi národního majetku, které mají být v co nejširší míře privatizovány formou aukčních prodejů. Lhůta 6 měsíců, která má podle návrhu minimálně uplynout mezi dnem účinnosti zákona a podáním žádosti obce o přechod věcí do jeho vlastnictví má umožnit, aby proces malé privatizace mohl být bez problémů realizován.

Z návrhů obsažených ve společné zprávě výborů k předloze tohoto zákona považuji za nejdůležitější nový paragraf devět, který upravuje způsob rozhodování některých majetkoprávních úkonech obcí, Tento návrh, stejně jako ostatní úpravy a doplnění ve společné zprávě uvedené, plně podporuji.

Doporučuji vám, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, abyste návrh zákona České národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí po projednání schválili. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu ministrovi a prosím společného zpravodaje výborů ČNR, poslance Růžičku, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Růžička: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, pan ministr financí ČR, ing. Špaček zdůvodnil jménem vlády České republiky vládní návrh zákona, který - zřejmě zkráceně a srozumitelněji - bude označován jako zákon o majetku obcí.

Návrh byl v době od 19. března do 18. dubna projednán ve všech výborech ČNR kromě výboru mandátového a imunitního a výboru zahraničního. S návrhem zákona vyslovil nesouhlas jeden výbor. A sice výbor petiční, pro správní ochranu a bezpečnost, ostatní výbory doporučily, aby Česká národní rada vládní návrh zákona schválila s úpravami, které jsou obsahem společné zprávy. Jedná se o tisk ČNR č. 246, který máte k dispozici.

K návrhu zákona, jednak v původní verzi podle tisku č. 214, jednak ve znění společné zprávy, mi dovolte říci několik desítek vět. Tímto zákonem konstituovali jsme obec jako subjekt, který spravuje své záležitosti samostatně a přitom zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní rozvoj celého územního obvodu, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí a uspokojování potřeb občanů. K dosažení takových obecně prospěšných cílů je nutně vázán na dva základní činitele. Jsou to za prvé finanční zdroje, záležitost poplatků a především daní a podílů na daních. Víme, že toto bylo uspokojivě řešeno zatím jen z menší části přijetím zákona ČNR o místních poplatcích. Nadějné je, že na té větší části, to jest na daňové reformě, se intenzívně pracuje a že daňové zákony, alespoň některé z nich, budou snad přijaty dříve, než se původně předpokládalo, to jest již v průběhu roku 1992.

Druhým základním činitelem je majetek jako fundament, z jehož držení vyplývá ne formální, ale skutečné postavení obce jako základního článku státoprávního uspořádání. Jen takové obce mohou být základem uspořádání společnosti, která chce být vytvářena na principech demokracie a decentralizace moci. Společnosti, kde stát není panskou vrchností, ale je obec obcí.

Zákon o majetku obcí je kromě jiného ustanovením, které dává věcnou náplň 18 zákona o obecním zřízení, který stanoví, že majetkem obce jsou věci a majetková práva stanovená zvláštním zákonem. Návrh tohoto zvláštního zákona je dnes předmětem projednávání.