Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Ladislav Body táže se pléna, proč ministerstvo zdravotnictví distribuuje informace, které se týkají stáží ve švýcarské konfederaci Čs. švýcarskou zdravotnickou organizací. Dovolte, abych citoval i z interpelace pana poslance: "Dostala se mi do rukou informace podepsaná ředitelem odboru zahraničních styků ministerstva zdravotnictví, ze které vyplývá, že jednou z podmínek výběru švýcarskou společností mezi stážisty je i podepsání prohlášení, kterým se říká, že kandidát na toto stipendium nebyl nikdy a není členem komunistické strany." Pan poslanec se táže, jak je možné, že ministerstvo zdravotnictví se na této diskriminaci podílí. Je kladena otázka, jaká opatření přijímáme proti tomuto zjevnému porušování ústavy Československé republiky a co učiníme pro to, aby se podobná diskriminace neopakovala. Je vyjádřeno přesvědčení, že nemáme právo soudit odborníky podle politické příslušnosti, nebo náboženského přesvědčení, ale jen výhradně podle jejich znalostí. Chci říci a říkám to otevřeně, dle mého soudu nejde o diskriminaci. V tomto případě se na nás obrací Československo-švýcarská společnost lékařská, kterou založili čeští a slovenští lékaři v Zurichu a Ženevě a kteří jsou ochotni zajišťovat ze svých prostředků stáže pro české a slovenské lékaře, a to na klinikách, kde pracují. Je mně velmi líto, ale musím zdůraznit, že dle mého soudu má tato Společnost právo si stanovit podmínky, které buď kandidáti splní nebo nesplní. Soudím, že je povinností ministerstva zdravotnictví seznámit kandidáty s těmito podmínkami, neboť je to jediný objektivní způsob, kterým můžeme zamezit řadě nedorozumění. Jednali jsme telefonicky dnes i včera s představiteli této Společnosti a mohu sdělit, že oni trvají na této podmínce. Na druhé straně mohu také panu poslanci sdělit, že je zde velké množství kolegyň a kolegů, kteří tuto podmínku splňují a nemají námitky proti tomu, aby se za této podmínky stáží ve Švýcarsku, Velké Británii nebo v USA zúčastnili. Jednal jsem o této otázce se svými právními poradci a ti soudí, na rozdíl od interpelace pana poslance, že jsme neporušili žádný ze závazných dokumentů. Podmínku nestanovilo ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo zdravotnictví pouze respektuje podmínky, které stanovují naši zahraniční partneři. Tolik ke třetí interpelaci, děkuji za pozornost.(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Bojarovi za jeho vystoupení, reagoval na interpelace tří poslanců. Domnívám se, že bychom se měli pokusit přijmout usnesení. Ptám se proto pana poslance Tomáše Ratiborského, zda-li je spokojen s odpovědí pana ministra Bojara.

Poslanec Tomáš Ratiborský: Bohužel jsem nebyl přítomen, když pan ministr odpovídal.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Domnívám se, pane poslanče, že to nezakládá důvod, abychom o usnesení teď nehlasovali, jestli souhlasíte. My ostatní jsme slyšeli odpověď pana ministra na interpelaci poslance Tomáše Ratiborského ve věci dovolených ve zdravotnických zařízeních. Otevírám k této věci rozpravu. Nikdo se nehlásí, rozpravu tedy končím a navrhuji přijmout usnesení:

"ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci uvedenou ve sněmovním tisku 219."

Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se. 113) 113 poslanců souhlasí. Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? (12) 12 poslanců se zdrželo hlasování. Čili návrh usnesení byl sněmovnou přijat.

Dále pan ministr odpovídal - teď si nejsem zcela jist, zdali se jednalo o dotaz nebo interpelaci pana poslance Hájka. Je to ve sněmovním tisku, pane ministře? (Ministr Bojar: šlo o ústní interpelaci).

Poslanec Miroslav Čapek: Pan poslanec Hájek se omlouvá a já za něho vyjadřuji souhlas s odpovědí pana ministra na interpelací, kterou učinil.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dobře, já jsem nevěděl, o kterého poslance Hájka se jedná, vidím, že tam ani jeden není, tak jsem byl trochu nesvůj. Takže slyšeli jsme vyjádření pana poslance Čapka k této záležitosti, že pan poslanec Hájek souhlasí s odpovědí. Otevírám rozpravu k této záležitosti. Pokud se nikdo nehlásí, navrhuji přijmout toto usnesení:

"ČNR souhlasí s odpovědí na ústní interpelaci poslance Hájka."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) (115) 115 poslanců je pro. Kdo je proti? (Nikdo) Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? (4) 4. Děkuji. Návrh usnesení byl přijat.

Další z interpelujících, pan poslanec Body, by se měl vyjádřit k tomu, zda je s odpovědí pana ministra spokojen.

Poslanec Ladislav Body: Vážená sněmovno, jsem přesvědčen, že tento požadavek švýcarského partnera je v rozporu s naší Ústavou, takže odpověď pana Bojara neberu na vědomí a s odpovědí nesouhlasím.

Žádám o záznam odpovědi pana Bojara.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Chce se někdo další k této záležitosti vyjádřit? Pane poslanče, jestli jsem dobře rozuměl, navrhujete nepřijmout odpověď pana ministra Bojara k této interpelaci. (Pan poslanec Body: asi v tom smyslu.) Děkuji. Pokud není někdo jiného názoru, jsem nucen dát hlasovat o následujícím usnesení. Prosím, pan poslanec Biňovec.

Poslanec Karel Biňovec: Já jsem jiného názoru, já souhlasím s vysvětlením pana ministra.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji, přistoupíme k hlasování, protože už se schylovalo k hlasování, nerad bych do toho zasahoval, svou vůli můžeme vyjádřit zvednutím ruky pro nebo proti návrhu. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu interpelujícího: "ČNR nesouhlasí s odpovědí na interpelaci přednesenou ministrem Bojarem." Kdo souhlasí s tímto usnesením, ať zvedne ruku. (14) 14 poslanců vyjádřilo nesouhlas. Kdo je proti tomuto rozhodnutí? (76) 76 poslanců je proti. Kdo se zdržel hlasování? (36) 36 poslanců se zdrželo hlasování. Po krátké dohodě s pány kolegy jsem dospěl k názoru, že bych měl nechat hlasovat ještě o usnesení v pozitivním slova smyslu. Navrhuji přijmout následující usnesení:

"ČNR souhlasí s ústní odpovědí ministra Bojara na interpelaci poslance Bodyho."

Kdo souhlasí, ať zvedne ruku. (85) 85 poslanců souhlasí. Kdo je proti? (11) 11 je proti. Kdo se zdržel hlasování? (38) 38 poslanců se zdrželo hlasování, takže usnesení bylo přijato.

Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR odpověděl skupině poslanců ČNR - poslanci Paynemu a dalším ve věcí usnesení vlády ČR č. 316 a 317 ze dne 21. listopadu. 1990. Byl to tisk 138, odpověď je vydána jako tisk 138 a. Ptám se autorů interpelace, zda považují odpověď za uspokojivou.

Poslanec Jiří Payne: Nejsem si vědom toho, že bych v listopadu podával interpelaci. Zúčastnil jsem se jedné kolektivní interpelace, kde bylo asi 50 podpisů, ale na to jsme dostali odpověď. Nebyl jsem autorem.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Není řečeno, že interpelace byla podána v listopadu. Týká se usnesení vlády 316 a 317 z listopadu. Je to tisk 138.

Poslanec Alexandr Karych: Jedná se o zřízení akciových společností. Odpovědí jsem uspokojen.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Není řečeno, že se musí vyjádřit navrhovatel, kterého přečtu jako prvního. Jedním z navrhovatelů je pan poslanec Karych, který vyjádřil uspokojení nad odpovědí. Chce se další k této problematice vyjádřit? Není tomu tak. Navrhuji přijetí následujícího usnesení:

"ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci uvedenou ve sněmovním tisku 138a." Kdo s tímto návrhem souhlasí? (Hlasuje se. 105) Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se hlasování? (15)

Ministr zdravotnictví Martin Bojar odpověděl na interpelaci poslance Kelnara ve věci reorganizace zdravotnictví, tisk 172. Odpověď se předkládá jako tisk 172a. Považuje poslanec Kelnar odpověď za uspokojivou? S odpovědí souhlasí. Otevírám rozpravu. Nehlásí se nikdo. Navrhuji přijmout následující usnesení:

"ČNR souhlasí s odpovědí ministra zdravotnictví Martina Bojara na interpelaci poslance Jaroslava Kelnara uvedenou ve sněmovním tisku 172a." Kdo souhlasí, ať zvedne ruku. (Hlasuje se. - 104) Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se hlasování? (11)

Předseda vlády Petr Pithart odpověděl poslancům Krausovi a Souralovi na jejich interpelace ve věci vážných problémů ostravsko-karvinských dolů - tisk 153. Odpověď je dána jako sněmovní tisk 153a. Táži se autorů této interpelace, zda ji považují za uspokojivou.

Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hned v úvodu podtrhnu, že odpověď vlády na naši interpelaci považujeme za dostačující. Současně uvedu dvě poznámky.

Rozhodnutí, která byla přijata, uvedou do pohybu tisíce pracovních sil, zvláště na Ostravsku. Domnívám se, že tato opatření měla být citlivěji rozložena v čase. Vzhledem k tomu, že k 31. 3. nás dělí pouze několik dnů, nedá se nic změnit. Vyvolá to značné problémy v rekvalifikacích. Dojde zřejmě ke zhoršení bezpečnostní situace v dolech. Současně se dá předpokládat, že vzhledem k neujasněné strukturální otázce se celá řada věcí nebude moci řešit včas a odpovídajícím způsobem. Jsem přesvědčen, že vláda měla více zohlednit požadavky odborníků, kteří na toto riziko poukazovali. S argumentací že se ustoupilo tlaku horníků a tudíž že se takovéto důsledky nezbytně musí očekávat, nemohu souhlasit. Ta část hornické veřejnosti, která tlak vyvíjela, podle mého názoru nechápala důsledky, ke kterým může dojít. Bylo třeba o této věci seriózněji diskutovat.

V odpovědi, kterou vláda předkládá, konstatuje, že bude řešit velice precizně otázku pracovního zařazení osob se zdravotním postižením. To je postoj, který je nutno ocenit.

Chtěl bych se též dopustit jedné rady. Podle informací, které jsem získal při návštěvách úřadů práce při konzultacích s těmi odborníky, kteří se touto otázkou zabývají, jako nejpalčivější se bude jevit problém vyučenců. Tito lidé ztratí jakoukoli kvalifikaci a jejich opětovné pracovní zařazení bude nesmírně problematické. Dávám v úvahu, zda by nebylo možné tuto skutečnost zohlednit při výši rekvalifikačního příplatku. Snad by se také dalo sondovat, zda by se v zahraničí pro tyto pracovní síly nenašlo uplatnění a celou řadu dalších věcí, pomocí, kterými by se čelilo určitým rizikům. Mám totiž pocit, že pokud bychom tento problém neřešili velice systematicky, mohla by se například zhoršit bezpečnostní situace zejména na Ostravsku. Růst kriminality zde má hrozivé rozměry již nyní.

Prostě považuji tento problém vyučenců za velice závažný a dávám podnět, aby se při řešení zmíněného problému k tomu přihlédlo. Konečně na závěr znovu opakuji, co jsem řekl v úvodu: Vláda k našim návrhům přistoupila ve většině případů naprosto seriózně a s ohledem na čas, který uplynul, se dá konstatovat, že odpověď je dostačující. Ostatně vývoj na Ostravsku vláda jistě plně doceňuje (kroky, které učinila, to signalizují) a při celé řadě příležitostí se k této otázce vrátíme.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji poslanci Souralovi za jeho vystoupení. Kdo další se chce vyjádřit k této interpelaci? Pan ministr Dyba

Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba: Pane předsedo, vážená sněmovno, já mám jenom krátkou poznámku. Oceňuji to, co tady bylo řečeno, protože všichni víme, že to jsou složité problémy na Ostravsku. Já jenom připomínám jednu věc, kterou považuji za nesmírně důležitou, která z toho, co bylo řečeno, také vyplývá.

Jakákoliv řešení, která jsou připravena pod tlakem, hrozí vždycky, že budou mít nečekané důsledky. Myslím, že toto je typický příklad, kdy k tomu došlo a kdy opravdu teď jsou z toho důsledky, které nikdo nechtěl a které teď lze jenom velmi těžko vrátit zpátky. Čili uvědomme si, že do budoucna kdykoliv bude docházet k takovýmto řešením, budeme toho všichni litovat.

Jinak si myslím, že tam je ještě jeden velký problém, v této souvislosti, který se mi zdá, že souvisí také s psychologií, která se u horníků objevuje. Byl bych rád, kdyby tam poslanci patřičným způsobem do toho zasahovali. Prostě ti horníci, kteří odejdou, odcházejí a dostávají podle mého názoru dosti velké odstupné, resp. sumy peněz, svým způsobem odmítají se rekvalifikovat, odmítají na tuto hru, velmi vážnou hru, přistoupit. Bylo by dobré, kdyby poslanci, kteří v té oblasti pracují, vládě v tomto smyslu pomohli a pomáhali přesvědčovat horníky, aby k těmto věcem přistupovali seriózně. Myslím si, že to také zakládá velký problém. A ti vyučenci - k tomu se budeme muset určitě vrátit. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Dybovi. Hlásí se ještě někdo další do rozpravy?

Poslanec Karel Foniok: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, promiňte, ale tady projev pana ministra Dyby vyvolal ve mně takovou pohnutku, že musím vystoupit. Otázka rekvalifikace horníků je velmi problematická. Pocházím z této oblasti, žiju tam vlastně celý svůj život. Rekvalifikace by byla určitě účinná, ale rekvalifikace musí být účinná tehdy, pokud bude mít nějaké uplatnění. Momentální struktura průmyslu v ostravské oblasti nedovoluje prakticky jakoukoliv rekvalifikaci z toho důvodu, že tito horníci se nemají potom kde uplatnit. Není tam lehký průmysl, není, pro co se rekvalifikovat. To je největší problém, který v ostravské oblasti v současné době je.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji poslanci Foniokovi za jeho vystoupení. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pokud nikdo, rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení.

"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci uvedenou ve sněmovním tisku 153A."

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) 97 poslanců souhlasí. Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? 12 poslanců se zdrželo, takže usnesení sněmovna přijala.

Ministr životního prostředí Ivan Dejmal odpověděl na interpelaci poslankyně Milady Vorlové ve věci spalovny tuhého komunálního odpadu v Praze - Malešicích, tisk 177. Odpověď se předkládá jako sněmovní tisk 177A. Ptám se paní poslankyně Vorlové, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Poslankyně Milada Vorlová: Vážený pane ministře, přijímám vaši nabídku na účast pří pracovním jednání představitelů pražského magistrátu a generálního dodavatele stavby malešické spalovny. Myslím, že se jí rádi zúčastní i další poslanci z našeho výboru, případně zástupci občanů, kteří dali k mé interpelaci podnět.

K vaší obsáhlé odpovědi, která podle povahy věci je jednak v rovině obecné a jednak týkající se přímo spalovny. K bodu b): Nepochybuji, že v teoretické rovině jsme, vážený pane ministře, na stejné lodi, a měřeno odborností - já v podpalubí a vy na kapitánském můstku. Přesto si dovoluji upozornit, že například zkušenosti v Německu ukazují, že bez přímé podpory státu působení samotného tržního mechanismu není s to vyvolat a zajistit využívání druhotných surovin ve větší míře. Nezbytný je například tlak na zvýšení cen přírodních surovin, které pak působí na atraktivnost využití surovin druhotných. Je nutno také vzít v úvahu i možnost regulace cenově konkurujícího dovozu druhotných surovin atd.

Jak správně uvádíte, tyto finanční a ekonomické nástroje jsou předmětem kompetence a působnosti několika dalších resortů. Poněvadž tato meziresortní spolupráce se bude dít ve jménu ekologie, očekávám, vážený pane ministře, že budete iniciátorem, případně koordinátorem této součinnosti.

K bodu c): K problematice velikosti kompostáren. Odbyt kompostu, tedy jeden z prvků ovlivňujících efektivnost kompostárny, je závislý především na jeho jakosti a souvisí s požadavkem na počet druhů při třídění odpadu (je zde nutnost zvláštního sběru škodlivých látek). Pak je možno uvažovat i o menších kompostárnách, o něž je, pokud je mi známo, i soukromý zájem.

K bodu d): Lze jen souhlasit, že je neúčelné instalovat u československých spaloven neověřená zařízení, naopak je ale třeba instalovat zařízení ověřená a myslím, že zkušenosti z jiných zemí, např. ve Vídni, se za ověřené mohou pokládat.

Vážený pane ministře, vaše odpověď na moji interpelaci je potvrzením, že máme na věc shodný názor. Přesto zde trvají jisté rozpory v postupu pří schvalování podmínek stavby, což působilo jejich měkkost, hlavně v požadavku na stupeň čištění zplodin. Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje správní soud, k němuž by se bylo lze odvolat, obracejí se občané mým prostřednictvím na vás.

Prosím vás tedy, abyste zúročil všechny dobré myšlenky ve vaší odpovědi obsažené a dal podnět pro zahájení mimo odvolacího řízení a k revizi stavebního povolení pražské spalovny odpadů. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Vorlové. Kdo další se hlásí do rozpravy? Prosím, pan poslanec Effenberger.

Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové, protože pražská spalovna jakožto špatný příklad zděděný z minulého režimu přesahuje svým významem nejenom lokalitu Prahy a protože podobná zařízení se staví a budou stavět i jinde, chtěl bych k tomu přidat dvě poznámky:

Především to, co zaznělo v odpovědi, na co poukázala paní poslankyně Vorlová, se týkalo (mluvím teď o nevyzkoušených zařízeních) takzvaného třetího stupně čištění, který v první řadě likviduje kysličníky dusíku a tzv. dioxiny, to je taková skupina polychlorovaných aromátů. Tato zařízení skutečně existují a ověřená jsou. Čili to, že v původním projektu spalovny se neocitlo toto doplnění nebo třetí stupeň, má příčiny jiné a je spíš důsledkem jistého projekčního konzervatismu.

Podotýkám, že se jedná o látky dosti škodlivé a jejich likvidace je tady velice záhodná.

V této souvislosti bych měl návrh pro pana ministra, aby ministerstvo životního prostředí se podujalo jistě úlohy normalizační, aby výstavba spaloven nebyla ponechána na volném uvážení obcí bez dalších direktiv, protože pak zákonitě dojde k tomu, že se objeví podobná argumentace, že všechno, co se postaví a co bude zastaralé nebo technicky ne zrovna na úrovni, je ve srovnání s předchozím stavem jakýmsi pokrokem, a tudíž zdůvodnitelné. Domnívám se, že by měly být vytvořeny přinejmenším nějaké technické normy nebo vyhlášky, protože spoléhat na to, že připravované a již téměř projednávané zákony, které budou řešit otázku emisních koeficientů a z toho rezultujících případných sankcí a podobně, nemusejí být postačující, zvláště u tak nákladných zařízení, jako jsou tyto spalovny, protože postavíme-li zařízení tohoto typu, které přitom nevyhovuje, nemělo by se zasahovat až pouhými pokutami, ale mělo by se zasahovat již na začátku věci. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Effenbergerovi. Hlásí se ještě někdo další? Prosím pan ministr Dejmal.

Ministr pro životní prostředí Ivan Dejmal Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. To, co tady říkal pan poslanec přede mnou, je vážná věc. Jsme si toho vědomi a tuto věc řeší navrhovaný zákon o odpadovém hospodářství. Je to zákon federální a ač je tam předložen od podzimu, ještě nebyl schválen. V podstatě nemáme žádnou pravomoc do toho zasáhnout, až teprve tímto zákonem. O té věci víme. Děkuji.