Česká národní rada 1990 – 1992

Pro rozvoj podnikání má zásadní význam daňový systém, a to jednak pro vytváření příjmů státního rozpočtu, jednak vstup kapitálu a regulaci vnějších ekonomických vztahů. Spolupracujete s odborníky na daňový systém, nebo máte vlastní informace o řešení těchto záležitostí od interních odborníků pro schopnost posuzovat správnost privatizačních projektů a možnost prosperity podniků navrhujících se k privatizaci?

Vaše ministerstvo je činné v zákonodárných iniciativách v oblasti privatizace. Právní řád je zásadním nástrojem pro následný výkon demokratických institucí státní správy a významný pro regulaci styků pracovníků státní správy s veřejností. Zaměstnáváte odborníky z oblasti státu a práva nebo tyto iniciativy ponecháváte laickým pracovníkům? Jak spolupracujete s institucemi nezbytnými pro majetkoprávní vztahy podmiňujícími vlastní provádění privatizace, jako je registrace smluv, převod vlastnictví nebo práva užívání, zápisy do evidence nemovitostí apod.? Máte koncepci, jak spolupracovat s nezávislým soudnictvím, např. vytvoření správních soudů, aby byla zajištěna ochrana občanů před chybami úředníků státní správy? Federální shromáždění schválilo zákony rehabilitační a transformační. Oba tyto zákony se zásadně promítnou do činnosti ministerstva. Transformační zákon bude precizován o postupy tvorby privatizačních projektů a konkrétní způsob odstátnění podniků. Posuzování privatizačních projektů bude vyžadovat vysokou erudici pracovníků ministerstva, zejména z hlediska znalostí možné prosperity podniků, aby krátce po privatizaci vlivem hromadění neprodejných zásob, neschopnosti exportu a platební neschopnosti podniků tyto nezbankrotovaly a nemusely být znovu privatizovány formou bankrotu. Jak je vybaveno ministerstvo těmito specialisty z oboru strojírenství, stavebnictví, zemědělství, elektrotechniky, petrochemie, kvalifikované chemie apod.? Nebo počítá ministerstvo s formami expertíz externích pracovišť a bankových institucí? Počítá pak ministerstvo ve svém rozpočtu s těmito výdaji? Je známo, pane ministře, že po ustavení do funkce ministra jste prohlásil, že maximálně do 3 let zprivatizujete národní hospodářství a odejdete se věnovat pedagogické činnosti. Ve sdělovacích prostředcích jste dále informoval veřejnost o možnosti provedení malé privatizace v jednom dnu. Nyní hodláte v půli roce provést privatizaci 10 tis. podniků. Není to opět optimistický výhled? Jak máte tuto akci zabezpečenou personálně, legislativně a věcně?

Vážený pane ministře, očekávám, že na vznesené dotazy podáte písemnou odpověď, která zažene moje obavy a především uspokojí soukromé podnikatele, kteří by měli být základem ničím nenahraditelného malého středního stavu. Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Karasovi. Prosím pana poslance Piverku, připraví se pan poslanec Ježek.

Poslanec Walter Piverka: Vážený pane předsedají, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, nepřísluší mi, abych odpověděl na interpelaci pana poslance Čapka ohledně sudetských Němců a jejich požadavků. Chci jen poukázat na to, že v té souvislosti je nám prezentováno něco, s čím bychom se jako poslanci České národní rady měli skutečně zaobírat. Jde totiž o dobré jméno nejen České republiky, ale celé České a Slovenské Federativní Republiky. Je třeba si už jednou historicky vyjasnit a zaujmout stanovisko k vyhnání Němců vůbec a také k pozadí, které k tomu vedlo.

Pravda je, že to navrhl dr. Beneš, velmoci to potvrdily, ale že záhy Moskva stála za touto nelidskou myšlenkou a také věděla proč. Kdo v pohraničí žil, věděl, že nejhoršími komisary byli právě komunističtí komisaři, oni to byli, kteří jako komisaři rozdávali cizí majetek jen proto, aby je lidé pak zvolili. Že tady byl začátek našeho společného konce a utrpení, nemusím jistě zvlášť zdůrazňovat. Proto se také vůbec nedivím, že právě komunisté se nyní snaží udělat vše pro to, abychom se k těmto věcem nevraceli, protože by to odhalilo další nemorálnosti minulého režimu.

Ještě na jednu skutečnost bych chtěl ukázat. Oprávněné nároky Československa vůči Německu nelze vyrovnat na úkor vyhnanců. Byly to dva vzájemně rozdílné účty. Pokud na toto přistoupíme, pak "lezeme znovu na špek" těm silám, které s námi tak dlouho cloumaly a nyní by na tom měly opět politicky vydělat.

I já mám dotaz na českou vládu. Dostávám spoustu dopisů od občanů Československa německé národnosti, kteří v roce 1945 přišli o veškerý majetek, kteří dodnes u nás žijí a pracují, ale restituční zákony se na ně nevztahují. Jejich majetek je často v rukou těch, jejichž stoupenci se opovažují interpelovat vládu, aby se těmito věcmi nezaobírala.

Můj dotaz zní: Jak česká vláda hodlá řešit problém navrácení majetků těm československým občanům, kteří o něj přišli způsobem, který nemá pražádnou udržitelnou právní základnu. Stále voláme po právu a po tom, že se chceme vrátit do Evropy. Neřešme teď tedy věci přechodně tak, že se budeme muset k nim za 2 roky vrátit s velkou politickou a morální ztrátou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Piverkovi. Prosím pana poslance Ježka. Připraví se poslanec Budinský.

Poslanec Josef Ježek: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, chtěl bych se jménem primátora města Ústí nad Labem obrátit s tímto dotazem na předsedu vlády České republiky pana Petra Pitharta: Vážený pane premiére, vzhledem k tomu, že již podle mého názoru byly vyčerpány všechny možnosti jednání s pracovníky ministerstva financí a ministerstva životního prostředí České republiky včetně samotného pana ministra Dejmala a protože vím, že se osobně velmi angažujete pro zlepšení situace na severu Čech, mimo jiné i jmenováním svého zmocněnce, obracím se na vás s tímto dotazem. Jedná se o rozdělení 1 mld. Kčs z rozpočtové rezervy pro ozdravění životního prostředí na severu Čech, o němž by měla vláda zanedlouho definitivně rozhodnout. Konkrétně jsem nucen vznést námitku proti položkám č. 52, 53 a 55. Způsob rozdělení uvolněné částky zcela neodpovídá důležitosti věci a výši prostředků. Sám pan ministr Dejmal jej označil za nedůstojný. Do nynějška nelze přesně určit, kdo za toto rozdělení nese přímou odpovědnost. Jistě vám je známo, že se hned od počátku střetly dvě koncepce. Občanská iniciativa Ekofórum prosazovala sanací velkých zdrojů, zatímco zástupci obcí a okresů požadovali příspěvky do svých rozpočtů na zlepšení komunální ekologie. Dosažený kompromis mezi velkými a malými investicemi je nutno přijmout. Není ani obsahem tohoto dotazu. Musíme ale naprosto odmítnout princip, podle kterého se do seznamu akcí dostaly ty, které mají v podstatě výrobní charakter a jejichž ekologický efekt je až druhořadý. Pod hlavičkou ekologických investic se tak ukrývají dotace podnikům, na které již nezbylo v příslušných kapitolách rozpočtu. U tří konkrétních obcí se jedná právě o tento případ. Navíc ve dvou případech jde o akce, které jsou právě z ekologického hlediska pochybné.

Položka č. 52. tj. skládka toxických a průmyslových odpadů ve Všebořicích, 170 mil. Kčs, je investiční akcí Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, který je v současné, době ve finanční tísni a není tedy schopen rozestavěnou stavbu dokončit. Akce je z ekologického hlediska sporná nejen svým umístěním v blízkosti obydlené čtvrtí, ale hlavně koncepcí skladování odpadů bez snahy o jejich recyklace, spálení, či jiné zpracování.

Ve vládním usnesení č. 287 z minulého roku zřejmě není zahrnuta a ani Ekofórum její financování nepodporuje. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že se její zařazení mezi ekologické investice podařilo resortu průmyslu (klasický případ socialistického resortního přetahování o státní dotace). Odporuje navíc jednotnému smyslu rozdělení financí zejména na akce pro zlepšení ovzduší.

Navrhovaných 30 mil. pro výstavbu spalovny v Trmicích téhož podniku je třeba také odmítnout, neboť rovněž umístění této stavby v přetížených Trmicích a její technická (bezpečnostní) úroveň jsou doposud také sporné. Poslední položka č. 53, 5 mil. pro podnik Severočeské tukové závody, je rovněž čistě průmyslovou investicí nesloužící bezprostředně pro zlepšení životního prostředí obyvatel severních Čech. (Existuje podezření, že se jedná o částku, kterou měl podnik původně dostat od děčínského partnera za skladování a kterou nemohl inkasovat, neboť nebyl dovoz odpadů z jiných okresů zastupitelstvem povolen.)

Reakce laické i odborné veřejnosti na tato fakta je velmi negativní, zejména proto, že byla celá akce velmi zpopularizována jako konečně konkrétní forma pomoci občanům. Volení zástupci vyvinuli velkou aktivitu, aby celkovou navrhovanou částku 105 mil. Kčs mohli použít na akce, které občanům přinesou bezprostřední zlepšení jejich prostředí. Jedná se hlavně o dostavbu trolejbusové trati v Ústí n. L., které je v době inverzí neustále zatěžováno naftovými motory autobusů. (Trolejbusová síť byla započata již v době minulého režimu a nyní na ni nejsou peníze, což působí někdy velice tíživě.) Okresní úřad je okamžitě schopen předložit seznam připravených akcí malé ekologie v hodnotě uvedených tří položek, tzn. 105 mil. Kčs, z nichž většina je zaměřena na čistotu ovzduší, tedy jak bylo uznáno, nejvyšší prioritu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Prosím pana poslance Budinského, připraví se pan poslanec Homola.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená Česká národní rado. Chci vystoupit s dvěma dotazy, ale úvodem nemohu nevystoupit a nezastat se ministra Ježka, vzhledem k interpelaci pana poslance Karase, jehož vyjádření považuji buď za výsledek jednostranných informací, nebo nepochopení. Myslím, že termíny, jako teoretická pracoviště na přechod ekonomiky východoevropských zemí, laický pracovník v oboru státu a práva, jsou poměrně zavádějící pojmy. Argumentování tisíci úředníků, kteří tyjí z ekonomické reformy, je demagogické. Bylo by vhodnější v interpelaci ukázat jednoho takového úředníka, který z toho nějaký přínos získává.

Národohospodářský výbor minulý týden měl konkrétní akci na ministerstvu pro privatizaci. Po dobu několika hodin jsme si v konkrétních dotazech situaci vyjasňovali. Samozřejmě, že je tam mnoho problémů, ale dají se v takovémto postupu vyřešit, myslím, úspěšněji, než takovouto poměrně bombastickou interpelací. Promiňte mi to, omlouvám se. (Potlesk.)

Nyní bych se chtěl zeptat pana ministra Šabaty, jak pokračuje jednání a v jakém stavu jsou dohody s federální vládou ve věci majetku, který KSČ navrací lidu ČSFR, neboť dle 14, zákona 496/1990 má vláda České publiky jednat s federální vládou o této věci. Pana premiéra Pitharta se ptám, jaká jsou kritéria postupu ve věci těchto dohod, zejména u nemovitostí. Zajímá mě, kdo bude vlastníkem těchto nemovitostí. Druhá otázka se týká tématu, který tu byl přednášen přede mnou, tj. problému severních Čech. Ptám se premiéra České republiky, jak je plněno usnesení 287 z roku 1990, a jelikož jsou signály, že toto usnesení v některých bodech plněno není a vzhledem k situaci, která v našem státě a v ekonomice zejména.je, ani dost dobře plněno být nemůže, ptám se, zda vláda pracuje na aktualizaci usnesení. Prosím na tuto otázku písemnou odpověď, aby byla zaslána všem poslancům za severočeský volební obvod, protože s těmito otázkami se na jednáních s voliči dostáváme do styku.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Budinskému, prosím pana poslance Homolu, připraví se pan poslanec Kubiš.

Poslanec František Homola: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové. Nebudu přednášet interpelaci, ale dovolte mi, abych vás seznámil s výsledky mého poslaneckého průzkumu v otázce státoprávního uspořádání České republiky na okrese Brno - venkov.

V lednu 1991 jsem odeslal na všechna zastupitelství okresů dotazník se žádostí o vyjádření. K dnešnímu dni jsem obdržel celkem 117 odpovědí, což představuje 87,4 % obcí z okresů. Z těchto 117 odpovědí řádně projednaných, podpisem starosty a razítkem opatřených, je pouze jedna odpověď pro regionální variantu, jedna odpověď pro variantu kombinovanou a ve čtyřech odpovědích není vyjádření z různých důvodů žádné. Pro variantu zemskou s možností přechodu na spolkové uspořádání se vyjádřilo celkem 111 zastupitelství okresů, což je 94,5 % z došlých odpovědí. Dovolte mi, abych tento materiál předal paní předsedkyni k evidenci. Děkuji.(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Homolovi, i když se nejednalo o dotaz na vládu, jež nyní projednáváme. Prosím pana poslance Kubiše, připraví se pan poslanec Jiří Dušek.

Poslanec Josef Kubiš: Vážený předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. nechtěl bych zde také číst celou interpelaci. Jedná se o to, že mě pověřilo zastupitelstvo města Bruntálu, které chce vědět některé záležitosti z hlediska financování měst a obcí. Chtěl bych z toho vyjmout pro vaši informaci, jak je třeba ministerstvo financí a česká vláda připravena řešit finanční situaci měst a obcí v případě, že nedojde k naplnění plánovaných ukazatelů státního rozpočtu apod.

Předal bych tuto interpelaci panu ministru Špačkovi. Prosil bych jej, protože vím, že některé věci překračují jeho pravomoc a kompetence, aby tyto záležitosti předal třeba jinému panu ministrovi.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Kubišovi. Prosím pana poslance Jiřího Duška, připraví se paní poslankyně Kolářová.

Poslanec Jiří Dušek: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Institut interpelace je velice vážná záležitost, která má funkci zásadní. Nechci ji zneužívat, dosud jsem tak neučinil, ale bohužel ekonomická reforma je věc tak zásadní, že si interpelaci zaslouží. Je to úsek života, který vede ke změně. Je žádoucí, aby tento úsek byl realizován v době co nejkratší už vzhledem k dramatičnosti, kterou s sebou tato ekonomická reforma nese. Není to jen věcí, jak tady bylo řečeno, ministerstva pro správu majetku a jeho privatizaci, resp. pana ministra Ježka. Proto interpeluji pana premiéra, a tím celou vládu.

Za prvé: jaká opatření jsou přijata, aby rychlost ekonomické reformy byla výrazně zvýšena? Jak je možné, že Bůh dělal šest dnů, sedmý den odpočíval, my podle vzoru komunistů šest dnů odpočíváme a sedmý den prodáváme. Za druhé: jakým způsobem je podporována činnost soukromých podnikatelů malé a střední vrstvy? Za třetí: jak jsou odstraňovány administrativní bariéry, které zdržují uvedení soukromého podnikání do života? Za čtvrté: daňová politika ve vztahu k soukromému podnikání jak je aplikována a jakým způsobem je soukromým podnikatelům ulehčována? Dále bych chtěl upozornit vládu, že každé její rozhodnutí dnes i budoucí by mělo být v duchu budoucí ústavy. To znamená respektovat a hájit soukromý majetek, zaručit svobodu nakládání s tímto majetkem a podle vlastního uvážení s ním naložit a zaručit dědičný přenos tohoto majetku. Děkuji za pozornost.(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Duškovi. O slovo se hlásí pan místopředseda Kalvoda.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl jsem reagovat na přednes pana poslance Kříže, který mě mimochodem velmi zaujal jako každý jeho přednes, by sugestivní. Já se podezírám z toho, že bych byl zaujat každým jeho přednesem, ať už by říkal cokoliv. Chtěl jsem nepřehlédnout jednu nepřesnost v jeho projevu. On uvedl, že předsednictvo národní rady se vyjádřilo v tom smyslu, že se Slovenskou republikou nejen nemůže uzavřít státní smlouvu, ale že to ani nechce. Já jsem s ním ochoten souhlasit ve smyslu, že v politice se nechce říkat nemám, ale neřeklo to předsednictvo, ani by to říci nemohlo, řekl jsem to jmenovitě já a řeknu vám proč. Poté, co odeznělo z důvodů, které jsou zcela nezvratné, ústavně právně, mezinárodně právně, logicky. Jakkoli jinak, že dvě součásti federace, které mají suverenitu omezenou, což je dáno tím, že je tady federace, pokud by tyto dvě části federace chtěli uzavřít státní smlouvu, pak by ignorovaly fakt, že zde federace je. To je mimo vší diskusi a je to zbytečné dále komentovat. To pro vysvětlení, proč Česká národní rada státní smlouvu uzavřít nemůže. Pravda je, že na zmíněné Vikárce jsem řekl, že ji uzavřít ani nechce, pak bych si rovněž osoboval víc práv, než mám v zastoupení České národní rady. Přesněji řečeno jsem řekl, že v prosinci loňského roku ji Česká národní rada uzavřít nechtěla, a že od té doby se podle mého názoru nestalo nic, co by její názor změnilo. Zde jsem vycházel z usnesení sněmovny pléna České národní rady, které bylo přijato v souvislosti se známým kompetenčním problémem, když Česká národní rada ve svém usnesení řekla, že nehodlá jednat o uzavření státní smlouvy bez účasti federálních orgánů v jejichž působnosti změny tohoto rozsahu nepochybně jsou - to jen volně parafrázuji. Čili, tím jsem chtěl uvést na pravou míru to, co tu pan poslanec Kříž trochu modifikoval. Tedy byl jsem to já a řekl jsem vám, proč jsem považoval za nutné vám to sdělit. Dodám jen toto: projev pana poslance Kříže mě utvrdil v tom, že si uvědomujeme, my poslanci České národní rady, že jsou sice problémy, které jsou velmi závažné v životě této republiky, ale je jich několik, ba možná jeden, který je prioritní, a to je právě ten, který pojmenoval. Jsem přesvědčen, že v průběhu tohoto kalendářního roku padne rozhodnutí, zda tato federace přežije, nebo nikoli. Je to otázka, kterou si musíme klást a nesmíme se podezírat a navzájem se insinuovat v tom smyslu, že rozdmýcháváme jakékoli vášně. To přece není vášeň, když druhá republika ve dvoučlenné federaci je v tom stavu, že předseda její vlády se odvolává k lidu a nikoli k ústavně voleným orgánům, k nimž má ústavně právní odpovědnost. To není náhoda, to není nic, co by se dalo přehlédnout. Nejsou náhodné a nejsou ani k přehlédnutí signály, které znamenají, že ekonomická reforma, která je klíčem k přežití této politiky, se ve Slovenské republice evidentně pojímá tím způsobem, který je inkompatibilní s tím, jak by ta reforma měla podle zásadních dokumentů této vlády, této národní rady proběhnout v České republice. Tuto otázku si tento sbor musí položit a v tomto směru nemůže nechat vládu jednat v jakémsi vakuu, nejde zde pouze o otázku taktiky a strategie, ale o otázku zcela zásadní. Naposledy tento týden v pondělí jsem mluvil s jedním ústavním činitelem Slovenské republiky, který je členem strany, která rozhodně neztrácí na slovenské politické scéně, spíše získává. Otázka je, nakolik získá a ten mě velmi klasicky přednesl některá specifika ekonomické reformy na Slovensku, která on vidí jako zcela nezvratná, jako daná. Jedním z těch specifik bylo to, že slovenská ekonomická reforma nemůže být tak tvrdá (slovem tvrdá cituji), protože vzhledem k nižší efektivitě slovenského průmyslu by bylo zcela zřejmé, že při tvrdém uplatnění ekonomické reformy by došlo k zániku, bankrotu mnoha slovenských podniků, a to si nemůže slovenská politická reprezentace dovolit - to je opět parafráze. Opět horoval pro emisní banku v republice, a to proto, že kdyby došlo ke skluzu v rovnováze příjmů a výdajů státního rozpočtu, aby Slovenská republika založila pouze sebe, bylo to takové apelující, takové spravedlivé. Já nejsem ekonom, ale to, co mi bylo řečeno, spolu s tím, jak je státní smlouva nezvratně nutná a jak je třeba nejprve vytvořit dvě suverénní republiky, a pak metodou pokus - omyl vyzkoušet, které působnosti se převedou na federaci, to ve mně budí velmi vážné pochybnosti o tom, že jsme my tento sbor na výši doby. Protože jsou sice závažné věci, o kterých tady hovoříme ve většině příspěvků, ale aniž bych chtěl být dramatický, domnívám se, že není prostě čas čekat na to, až se slovenská politická scéna vyjasní a upevní se politické a ústavní vazby mezi jednotlivými složkami státního aparátu a orgánů.státní moci, není na to všechno čas. Pokud česká politika, myslím Českou národní radu, teď nekritizuji vládu, pokud nezjistí, jaké požadavky na federaci klade, pokud si neustanoví jakousi minimální mez, kdy ještě federace je funkční, za touto mezí je už opravdu obtížná, pokud toto bude formulovat a prosazovat, a tady bych jistou zatuhlost docela vítal; jinak se domnívám, že nesplníme tu roli, kterou jsme na sebe vzali. Děkuji.(Potlesk.)