Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Jaromír Kapusta: Vážený pane předsedající, vážené paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové. Se svou ústní interpelací se obracím na ministra průmyslu České republiky pana ing. Jana Vrbu.

Dne 24. února 1991 jsem zaslal sedmistránkový dopis panu premiérovi, panu ministrovi průmyslu České republiky, dále pánům ministrům Dybovi, Špačkovi, Horálkovi, ve kterém jsem upozornil na nezaviněnou těžkou odbytovou a zaměstnaneckou krizi při výrobě osobních kolejových vozidel v Moravskoslezské vagonce ve Studénce, kdy ČSD v lednu 1991 náhle vypověděly veškeré objednávky těchto vozidel a navíc výrobci nezaplatily za odebrané výrobky. Odpověď, která však situaci neřeší, jsem obdržel od pana ministra průmyslu a společenskou odpověď od pana kardinála Tomáška, rodáka ze Studénky. Do situace, do které se dostala Moravskoslezská vagonka, dostala se řada podniků po rozpadu RVHP a jiných negativních vlivech. V současné době je insolventnost vyčíslena do astronomické částky více než 70 miliard Kčs. Což však nelze přehlédnout, je určitý nezájem vlády či vlád zabránit propadu našich podniků s dlouhodobou výrobní tradicí a s výraznými inovačními programy.

V souvislosti s výše uvedeným značně rozporuplně působilo předvádění španělské vlakové jednotky Talgo na trati Praha - Karlštejn za účasti čelných představitelů ČSD, v čele s ministrem dopravy ing. Nezvalem. Z reportáže v Televizních novinách a z rozhovoru s ministrem dopravy vyplynulo, že o tuto jednotku má naše doprava mimořádný zájem, a to zejména z důvodu vyššího komfortu cestujících a díky systému naklánění vozů v obloucích a možnému dosažení vyšších rychlostí i na našich tratích. Uvedená reportáž vyvolala u řady zainteresovaných pracovníků i občanů množství otazníků, které byly ještě umocněny informací španělského zástupce o úspěšném postupu jednání o zakoupení předváděné jednotky. Ptám se, proč při jednáních s ČSD dne 12. 2. 1991 byli zástupci moravskoslezské vagonky Studénka, kteří nabízeli rychlou modernizaci interiéru dodávaných vozidel Bte, nekompromisně odmítnutí s tím, že s vagonkou ve Studénce budou jednat, až budou mít peníze.

Je možno odhadnout, že cena soupravy Talgo bude 200 - 300 mil. Kčs. Je proto nepochopitelné, že ČSD otevřeně projevuje zájem nakoupit tato španělská vozidla za cenu minimálně 5 x vyšší než inovovaná vozidla domácí a přitom odmítá jednat s domácími výrobci. Konkurenční prostředí je jistě nesmírně důležité, co je však nesprávné, nedává se v této citlivé době prostor domácímu výrobci s nově vyvinutými typy vozidel s nesrovnatelně vyšším komfortem proti dříve vyráběným typům.

Po prověření všech inovačních programů musím odmítnout názor, že by moravsko-slezská Vagónka Studénka nedokázala vyrobit moderní a pohodlné vozy a je třeba výhradně nákup ze zahraničí. Při jednání se zahraničními odběrateli každý z nich dosud požadoval, aby v dodávaném výrobku byl určitý rozsah dílů ze země odběratele, čímž se řeší nejen unifikace, ale především zaměstnanost. Nevím, proč by to obdobně nemělo platit pro ČSD, které může část vozidel pro zvláštní použití získávat ze zahraničí, ale nesmí zapomínat na tuzemského výrobce, který je připraven vyrobit a dodat vozidla v požadovaných počtech, které ČSD dlouhodobě plánovalo.

Jsem přesvědčen proto, že cesta k prosperitě železniční dopravy nevede přes ztráty tuzemských podniků a tisíců pracovních příležitostí při řešení obnovit železniční dopravu formou trvalých dovozů výrobků ze zahraničí s následným vzrůstem zadluženosti státu. Žádám proto o písemnou odpověď, jak výše uvedená záležitost bude řešena v blízké budoucnosti.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Kapustovi. Prosím pana poslance Krause, připraví se pan poslanec Hejsek.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, vážená česká vládo, dámy a pánové. Byl jsem pověřen přednesením interpelace skupiny poslanců na předsedu vlády ČR ve věci státní finanční podpory tělesné výchovy a sportu. Interpelaci vznášíme písemně, proto mi dovolte, abych ji jen stručně uvedl pro úsporu času.

Vážený pane předsedo vlády, při projednávání programového prohlášení vlády ve dnech 2. a 3. července 1990 a rovněž tak při projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na 12. schůzi ČNR v prosinci 1990 několik poslanců ČNR upozorňovalo na nedostatečné finanční zabezpečení tělesné výchovy a sportu v ČR. Tehdy jste připustil, že této problematice je nutno věnovat stálou pozornost a vyzval jste poslance, aby v případě potřeby vykonávali na vládu potřebný tlak pro řešení aktuálních problémů. Máme za to, že jde o zásadní otázku, neboť právě tělesná výchova a sport je významnou prevencí z hlediska ochrany zdraví našich občanů a současně umožňuje zejména našim dětem a mládeži uspokojování hmotných zájmů a využívání volného času. Domníváme se, že pro společnost je daleko užitečnější vynakládat prostředky v této oblasti, zejména v současném období rostoucí kriminality včetně kriminality mládeže, než zanedbání této oblasti s důsledky nedostatečného zajištění využívání volného času u mladých lidí, včetně daleko vyšších nákladů na zajištění bezpečnosti a adekvátních nákladů v resortu spravedlnosti.

Především však zdůrazňujeme oprávněný zájem všech našich občanů na zajištění možnosti aktivity v oblasti tělesné výchovy a sportu jako jednoho z důležitých prostředků ochrany fyzického i psychického zdraví. V současnosti sdružují tělovýchovné organizace v ČR téměř milión 300 členů. Vlastní majetek v hodnotě 12,564 mld korun, zajišťuje provozování tělovýchovných a sportovních zařízení, která jsou majetkem státu v rozsahu více než 4 mld korun.

Ze své sportovní, turistické a hospodářské činnosti odvedou formou důchodové daně nejméně 350 mil. Kčs. Přesto na financování tělovýchovných sdružení bylo státním rozpočtem ČR vyčleněno pouze 184 mil. Kčs. Tato částka je přibližně stejná jako ve státní rozpočtu Slovenské republiky, ačkoliv rozsah činnosti a majetku tělovýchovných sdružení ČR je dvojnásobný.

Pro nedostatek finančních prostředků ve městech a obcích byla zastavena výstavba již rozestavěných zařízení, kde jejich dostavba a uvedení do provozu bude znamenat menší nároky na zdroje, než konzervování a jejich řešení s odstupem několika let. Ve státním rozpočtu ČR pro rok 1991 nebyla pravděpodobně vůbec vzata v úvahu potřeba zajistit alespoň do roku 1992 přípravu sportovců na olympijské hry a výchovu sportovních talentů. V této věci již byla podána interpelace poslanců Duška a Kubiše. Do zvláštní situace se dostala i činnost horské služby, která je sice sdružena v Českém svazu tělesné výchovy, ale jejich preventivní a záchranné funkce jsou společensky významné. I zde již byla podána interpelace poslanců. V této souvislosti považujeme za potřebné upozornit rovněž na zhoršující se situaci u tělovýchovných organizací v tom, že tělovýchovný a sportovní zařízení, jejichž vlastníky byly závody, podniky a obce,.jsou předávána základním tělovýchovným sportovním a turistickým článkům. Hodnota těchto základních prostředků, které bude nutno navíc spravovat, se odhaduje na 3 - 4 mld korun. To všechno jsou problémy, které se kumulují současně s liberalizací cen, zvýšením cen paliv atd. a v podstatě staví tělovýchovu před neřešitelnou situaci.

Věříme proto, vážený pane předsedo vlády, že vláda bude uvedené problémy projednávat a v rámci daných možností vytvoří alespoň základní podmínky pro jejich řešení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Krausovi. Hovořit bude pan poslanec Hejsek a připraví se pan poslanec Jančáry.

Poslanec Josef Hejsek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Tento podnět na pan ministra Horálka přednáším nejen jménem svým, ale i kolegy Aloise Válka, Václava Šplíchala a kolegyně Jarmily Maleňákové.

Vážený pane ministře, když jsme před několika měsíci s kolegou Válkem podávali interpelaci, týkající se zastavení vyplácení osobních důchodů, netušili jsme, do jaké složité a spletité záležitosti se pouštíme. Teprve po rozhovorech s vámi a s vašimi náměstky a spolupracovníky jsme si uvědomili, jak složité by bylo úplné zrušení osobních důchodů a případné zřízení důchodů nových pro ty. kterým byly původně vyměřeny osobní důchody a přesto to nebyly důchody nomenklaturním kádrům nebo bývalým funkcionářům KSČ, ale důchody skutečně zasloužilým členům naší společnosti. Uvědomili jsme si, jak složité by bylo takové zasloužilé občany vyhledat a jak nebezpečný precedens by vznikl pro budoucnost, neboť kdo by měl určovat, který z občanů má skutečně takové zásluhy o společnost, že si zaslouží ocenění zvláštní výhodou. Navíc jsou jiné a naprosto jednoznačné způsoby, jak takového člověka odměnit, aniž bychom vytvářeli naprosto nový a možná dost pochybný institut. Byli jsme proto rozhodnuti, že jakmile obdržíme vaši odpověď na naši interpelaci, vyslovíme vám omluvu za to, že jsme takto přidali práci vám i dalším spolupracovníkům z vašeho ministerstva. Snažili jsme se však hledat řešení, protože i když se námi navrhovaná cesta ukázala jako nereálná, nepovažovali jsme za správné, že by někomu měly téci neoprávněně nabyté důchody, proto vám dnes předkládáme následující návrh.

Je zcela nepochybné, že jakékoli zvýhodnění - tedy i cestou osobních důchodů - zcela jistě nepřísluší bývalým funkcionářům a pracovníkům ÚV KSČ, KV KSČ, OV KSČ a uvolněným funkcionářům KSČ na závodech a institucích, nepřísluší ani bývalým předsedům, místopředsedům a tajemníkům národních výborů všech stupňů. Nepřísluší podle našeho názoru ani členům bývalých vlád z doby totalitního režimu.

Nalézt jména a adresy těchto pracovníků však nebude nijak složité. Navrhujeme, aby jejich vyhledání v prvním případě provedli pracovníci archívů, do kterých byly dokumenty KSČ předány, ve druhém případě by tak provedli pracovníci okresních úřadů a ve třetím případě pověření pracovníci Úřadu předsednictva vlády. Vyřešit technické otázky spojené s provedením takové rešerše jistě nebude složité.

Všem výše uvedeným pracovníkům navrhujeme vyměřit důchod zcela novým způsobem. Jako základ výpočtu důchodů navrhujeme vzít průměrný plat, který by si takový pracovník vydělal, kdyby v období rozhodující pro výpočet důchodu pracoval ve své původní profesi, nebo vykonával povolání odpovídající jeho vzdělání či vyučení. V případě, že by se tento způsob ukázal technicky neproveditelný, navrhujeme druhou variantu - místo průměrné mzdy podle původní profese, vzdělání či vyučení provést výpočet důchodu podle průměrného výdělku občana tohoto státu.

Domníváme se, že důchod takovýmto způsobem vyměřený by byl vzhledem k takovému pracovníkovi vysoce humánní a vzhledem k jeho vrstevníkům přijatelný. Nebyl by rozhodně trestem ani jiným postihem ve vztahu k tomu, co činnost takových lidí pro společnost znamenala a jak ji poznamenala. I tak by nám zůstali ještě mnohé dlužni.

Vážený pane ministře, žádáme vás, abyste náš návrh důkladně zvážil a pokud jej shledáte uskutečnitelným, abyste inicioval potřebné kroky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Hejskovi. Prosím pana poslance Jančáryho, připraví se pan poslanec Karas.

Poslanec Julius Jančáry: Vážený pane předsedající, mám dva dotazy. První dotaz na pana ministra Kubáta a druhý dotaz na momentálně nepřítomného ministra Dejmala.

Dotaz na pana ministra Kubáta: Prosím, zda byste mohl provést šetření ve věci vývozu řeziva z naší republiky včetně jeho skladby. A doplňující otázka: Chtěl bych vás požádat. zda byste mohl specifikovat těžbu v podhorských ohrožených oblastech severních Čech a to pokud jde o plán, skutečně prováděnou těžbu a meziroční nárůst dřevní hmoty. V současné době vypadá situace zhruba tak, že po vyléčení nemocných lesů např. v Jizerských horách, řekl bych holosečí, se tato technologie přesouvá tam, kde ještě jakési stromy jsou. Prosím, zda by to mohlo být podle jednotlivých lesních závodů.

Dotaz na pana ministra Dejmala (prosím o zprostředkování pana premiéra).

Česká národní rada na své 12. schůzi v závěru loňského roku při schvalování rozpočtu rozhodla o tom, že dva milióny korun, které byly odebrány z dotace pro Svaz měst a obcí, budou převedeny do fondu ovzduší ministerstva životního prostředí s tím, že tyto peníze budou formou konkursu předány nevládní organizaci, která převezme gesci za rozvoj technologicky čistých zdrojů energie.

Chtěl bych se zeptat, zda tento konkurs byl již vypsán, jaké jsou jeho podmínky, příp. výsledky a jak s těmito penězi bylo naloženo.

Domnívám se, že jsou to otázky přesné, že je na ně možná poměrně přesná odpověď a těším se, že nebude ani plochá, ani temně obřadná ani blyštivě útočná. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Jančárymu, prosím pana poslance Karase, připraví se pan poslanec Piverka.

Poslanec Jiří Karas: Pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte, abych se obrátil s interpelací na ministra privatizace a správy národního majetku pana Tomáše Ježka ve věci postupu malé privatizace.

Ministerstvo pro privatizaci a správu národního majetku je z hlediska vytváření podmínek pro liberalizaci hospodářství nejvýznamnější praktickou institucí jednak pro vytvoření kontinuity majetkoprávních vztahů a pak národohospodářským centrem pro vytváření nových pracovních příležitostí vznikem soukromého sektoru obchodu, služeb, malovýroby, až po vytváření podmínek vstupu zahraničního kapitálu.

To jistě vyžaduje maximální odbornou erudici pracovníků ministerstva v oblasti právního vědomí, znalostí evropského hospodářského právního řádu a národohospodářské znalosti o současném stavu hospodářství a o žádoucí transformaci neprosperujících podniků až po znalosti bankovních operací pro možnou deetizaci podniků.

Dovolím si proto panu ministrovi položit několik otázek.

Jak jste, pane ministře, postupoval při výběru odborníků z oblasti národohospodářství, hospodářského a majetkového práva a bankovnictví pro práci na ministerstvu? Prověřoval jste odbornost a morální bezúhonnost pracovníků např. konkursy, odbornými testy, referenčními posudky a pod.?

Vzhledem k tomu, že ministerstvo má velké pravomoci v majetkových záležitostech, prověřoval jste charakterové vlastnosti tak, aby byla vyloučena možnost snah osobního obohacování pracovníků, úplatkářství, soukromého poradenství, či jiného zasahování do vzniku podniků, např. přijímáním míst v představenstvu či dozorčích radách podniků nebo snah spojit se do soukromého podnikání zneužitím znalostí z materiálů obhospodařovaných ministerstvem?

Vláda České republiky na základě zřizovacího zákona ČNR č. 288/90 Sb. přijala usnesení, jehož účelem bylo m. j. nezvyšovat nároky na plán a rozpočet z titulu vzniku nového úřadu státní správy, a proto delimitovala dohodami mezi ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj, ministerstvem financí a ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci pracovníky a finanční zdroje. Jak jste využil možnost vytvořit ministerstvo z odborníků státní správy z uvedených ministerstev, aby tato nebyla nucena pracovníky po delimitaci funkčních míst propouštět? Kolik odborníků z národohospodářství a majetkoprávních vztahů jste při vytváření ministerstva využil?

V počátku bylo ministerstvo zaměřeno výhradně na vytváření pseudoakciových společností, bez odstátnění v podstatě přeskupením a přejmenováním socialistických státních podniků. Privatizace byla pojata zejména jako dražba užívacího práva a dle vašeho prohlášení měla být restituce maximálně finanční.

Velice znepokojivé jsou však zprávy, že z vašeho ministerstva a z ministerstva obchodu a cestovního ruchu stále přicházejí náměty na vyčleňování některých provozních jednotek do státních akciových společností: benzinová čerpadla, velké prodejny, cihelny apod.

Široká veřejnost projevuje názor, že udělování výjimek z procesu privatizace zakládáním akciových společností je nebezpečný precedens pro četné snahy organizací vyhnout se malé privatizaci. K otázce státních akciových společností dostávám od členů komisí i veřejnosti jasné stanovisko: nejprve převést vlastnictví do českých rukou a pak teprve nechat vstoupit na trh cizí kapitál i s případným vznikem akciových společností, ale především z těchto podnikatelských aktivit.

Vybíráním lukrativních provozních jednotek umístěných na strategických místech, které uzavřou kolem drobných podnikatelů clonu, jím nedovolí vytvořit rychle malý a střední stav a zajistit tak dostatečné množství pracovních příležitostí pro pracující ze zanikajících podniků a organizací.

Nabízí se otázka, co se stane s tisíci nepotřebných úředníků státní správy a řídící podnikové sféry? Nejsou to právě oni, kteří by nejraději zaujali místa v představenstvech a správních radách oněch státních akciových společností?

Čas a zkušenosti z jiných zemí provádějících transfer centrálního hospodářství na liberální ukázaly, že v privatizaci je nejvýznamnější jednak spojení bankovnictví do praktické privatizace pro komercializaci podniků a význam naturální restituce pro vytvoření trhu s pozemky, nemovitostmi a výrobními prostředky a tím trhu pracovní síly.

Jak reaguje vaše ministerstvo na tyto zkušenosti a jak se to promítá do konkrétních opatření v uspořádání ministerstva a jeho odborném obsazení? Jak využíváte teoretické i praktické zkušenosti externistů erudovaných v otázkách transformace hospodářství, asociace na právní a hospodářský řád platný v zemích Evropského společenství? Jak v praktických úkonech ministerstva využíváte poznatků zahraničních odborníků a služebních cest všech vedoucích pracovníků? Máte vytvořeno teoretické národohospodářské pracoviště, které by bylo schopno reagovat na vývoj názorů na otevírání ekonomiky postkomunistických zemí a provádět průběžné analýzy dopadů transformačních kroků do vývoje národního hospodářství? Kde čerpáte údaje o vývoji národního hospodářství a dopadech privatizačních snah do změny kvality služeb obchodu a zejména prosperity podniků?