Česká národní rada 1990 – 1992

1. Podle jakých právních norem se má začít obnovovat les, byť pokusem, na vyňaté půdě z lesního půdního fondu a podle jakého projektu?

2. Na základě jakého rozhodnutí bude ponecháno nevyužito 1200 ha vyjmuté půdy ze zemědělského půdního fondu?

3. S jakými finančními zdroji je pokus zajištěn (trvalá údržba území, zajištění nezbytné techniky a úhrady prokazatelných ztrát)?

4. O jaké stanovisko se opírá MŽP při sledování možnosti vypuštění nádrže, když neexistuje rozhodnutí vlády ČR k danému problému jako nad řízeného orgánu? Vypuštění vody by bylo proti § 3 vodního zákona č. 143/1977 Sb., a přitom vypuštěné území by zůstalo v kompetenci jiného resortu, tedy ministerstva zemědělství, které s pokusem nesouhlasí.

5. Jak je využívána finanční částka 100 mil. Kčs z rozpočtu ČR na letošní rok pro dokončování vodního díla Nové Mlýny?

Očekávám písemnou odpověď. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Smělíkovi, jenom si dovolím malou poznámku, že by snad ta vystoupení mohla být stručnější, protože to nejdůležitější jsme slyšeli až na konci. Myslím, že dělat vědecké přednášky není potřeba. Děkuji. Promiňte mi to pane poslanče. Pan poslanec Kříž.

Poslanec Karel Kříž: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, nevím, zda-li má řeč bude stručná, ale domnívám se, že před námi leží dost důležitá témata. Zdržím se mého odhadu pár minut. Dovolte, abych se na chvilku zastavil u té stránky česko-moravsko-slovenských vztahů, kterou jsme v poslední době nalistovali. Je dost dobře možné, že právě dneska už jsme zase o něco dále, aniž o tom víme. Tak rychle se poměry v naší zemi vyvíjejí. Měli bychom o nich spolu velmi často hovořit. Tak často a zevrubně, jako hovoříme například v současné době o majetku obcí. Nevím, zda-li se ještě naši političtí reprezentanti setkávají na Vikárce.

Říkal jsem si kolikrát, že by bylo zajímavé je při takových jednáních sledovat a udělat si obraz o tom, jak kdo reaguje a kam kdo má tendenci mířit. Někdy ale stačí pustit si televizi a člověk je v politice až po uši. Minulý čtvrtek v pořadu M session došlo k zajímavému střetu mezi redaktory Lidových novin a poslancem Kroupou na jedné straně, na druhé straně stáli pan Kňažko a pan Mečiar. Mezi nimi se elegantně a velmi diplomaticky pohybovala naše paní předsedkyně, ostatní přítomní inteligentně sekundovali. Kdo jste to pozoroval, mohl jste si z tohoto setkání mnoho odnést. Zajisté, že podle úhlu svého pohledu. Říká se nomen omen. Temně obřadnému panu Kňažkovi a ocelově útočnému panu Mečiarovi jim jejich jména přináleží. Zcela jistě není také náhodné jejich místo ve slovenské politice. Kromě toho, že těm pánům jde bezpochyby o ně samé, ale buďme spravedliví, nejsou zdaleka sami, jde jim zcela jistě i o princip. Tímto principem je Slovensko, které podle jejich názoru nemá dobré zkušenosti se společnou republikou. Je to traumatizované Slovensko bolestné a heroické. Mohli jsme jeho výstup sledovat nedávno při shromáždění Matice slovenské.

Chtěl bych v této souvislosti Čs. televizi poděkovat za všechny její přenosy ze Slovenska i za ten matiční. Jsa Čech podle přirozenosti, přesvědčením a zvykem Čechoslovák, mrzí mne, že jsem byl naposledy na Slovensku před 30 lety.

Slovensko bylo údajně traumatizované již na začátku naší společné historie. S tichou výčitkou ministr Kňažko vzpomenul Pittsburgské a Clevelandské dohody, které byly zmařeny. Ať už jsou pocity ministra Kňažka oprávněné či ne, princip co největší slovenské autonomie, tak jak ho nyní slovenští politici prosazují, zůstane ve slovenské politice dlouhodobou, možná trvalou konstantou, ať už se na Slovensku prosadí jakýkoliv politický proud.

Uvědomil jsem si také, co v sobě obsahuje pojem pragocentrismus, který mně až dosud nic neříkal. Spíš jsem ho chápal jako výmluvu ukřivděnců. Pragocentrista nebo centrista vůbec, tak jak ten pojem nyní chápu, je člověk, politik, který je zvyklý posuzovat věci z jednoho místa. A ten zvyk vede k tomu, že ten politik poněkud zatuhne. A může být přitom jakkoli vzdělaný a jinak schopný. Tímto typem zatuhlosti, jak bylo v M session vidět, může trpět nejen významný federální poslanec, ale i žurnalisté z prestižních Lidových novin. Ti svoji tvrdou polohu dosvědčili před časem svými palbami na adresu premiéra Pitharta a ČNR, když jsme jednali o kompetencích. Polemické názory tehdy na svých stránkách nepřipouštěli.

O premiéru Mečiarovi je známo, že ze sportů dříve pěstoval box. Aby boxér vítězil, musí mít dobrý pohyb. A my, abychom ve střetu obstáli, musíme si pohyb osvojit také a nesmíme zapomínat, že se v boxu někdy udeří i pod pás.

Naši slovenští partneři přišlí s nápadem státní smlouvy. Pan Čarnogurský zcela otevřeně. Ale i Vladimíru Mečiarovi je tato myšlenka dosti blízká. My jsme se toho zděsili, ba někteří se i pohoršili. Vláda ústy premiéra i naše předsednictvo se vyjádřily, že nejen nemůžeme, ale i nechceme. A ptám se, proč se chováme tak zatuhle, tak centristicky. Slovo nechceme bychom v našem společném česko-moravsko-slovenském slovníku vůbec neměli používat. Jinak se budeme míjet a nikdy se pořádně nedomluvíme. Něco jiného je slovo nemůžeme. V tom případě musíme druhé straně doložit, proč nemůžeme, když naopak tvrdí, že můžeme. A obě strany přitom mají excelentní právníky.

Všichni hovoříme o cestě do vyspělé Evropy. Náš skvělý prezident se právě vrátil z jedné vyjížďky do této části kontinentu. Zkusme se na ty naše současné problémy a latentní či otevřené spory podívat evropskýma očima. Území české, moravskoslezské a slovenské je v Evropě. Je obydlené a každé z nich má právo na takovou autonomii, po jaké většina obyvatelstva, která na tom kterém území žije, touží. Tato území se z Evropy neztratí, ať už politici z ní pocházející budou či nebudou podepisovat smlouvy. A z Evropy se určitě neztratí ani větší správní celek, kterému říkáme již přes 70 let Československo. Neztratí se za předpokladu, že budeme užívat při vzájemných politických debatách slovo nemůžeme spíše než nechceme a doložíme přitom náš postoj pádnými a pravdivými argumenty.

A ještě o jednom politickém zážitku zprostředkovaném televizí bych se rád zmínil. Kdo sledoval jednání Federálního shromáždění o zprávě lustrační komise: a má citlivější svědomí, mohlo mu být občas nevolno. Snažíme se očistit, ale obávám se, že zůstaneme nakonec špinaví. Tak i v Československu se nevyvarujeme toho, aby revoluce nepožírala své děti. Mezi těmi, kteří mají odejít, jsou i ti, kteří se o pád komunismu v naší zemi zasloužili mnohem více než mnozí radikálové, kteří je ze sněmovny ženou.

I tady jsme si odhlasovali poslanecké lustrace. Komise nám předloží plochá. fakta. Zdůrazňuji plochá fakta. Hlasoval jsem také pro lustrace v přesvědčení, že je to správná věc. Teď vím trochu.více. Až k nám lustrace dorazí, budeme se muset zřejmě napít zakaleného vína. A vrátí se pachuť, kterou jsme někteří cítili, když se jednalo o Bedřicha Moldana.

Mám několik velkých přání, asi nesplnitelných:

- aby ti, kdo mají nečisté svědomí, včas odešli, abychom zde nemuseli číst žádná jména

- aby soudní dvůr Rady Evropy nebyl obeslán dalšími žádostmi pár dní poté, co Československo do vyspělé Evropy strčilo prst.

Děkuji vám za pozornost.(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Křížovi, prosím pana poslance Šplíchala a připraví se pan poslanec Kapusta Jaromír.

Poslanec Václav Šplíchal: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, vážená sněmovno, vážení hosté, obracím se na vás na všechny s prosbou o pozornost, především pak o porozumění. Hovořím jménem Koménia, panevropské společnosti pro kulturu, vzdělávání a vědeckotechnickou spolupráci v Praze, jejímž jsem členem..

Předesílám, že nepožaduji žádné finanční prostředky ani z federálního rozpočtu ani z rozpočtu republiky. Jde o projekt Comenius - Palác, přestavbu Štefanikových kasáren na Smíchově na mezinárodní kulturně vzdělávací a obchodně bankovní centrum.

Od září loňského roku začal zápas o vlastní objekt smíchovských kasáren, ze kterých dle dalšího návrhu by měl vzniknout justiční palác. Předkládám souhrn argumentů, které vám umožní orientovat se a proniknout do podstaty problému:

1. Navrhovaný projekt Comenius-Palác předpokládá kompletní rekonstrukci starých kasárenských budov přibližně v rozloze 11 tisíc m2 a vestavbu nového administrativního komplexu, čímž by vzniklo 5300 m2 plochy pro vzdělávací a kulturní účely (jde o auditorium, posluchárny, knihovny, galerie atd.), 31.800 m2 podzemních garáží, přes 700 parkovacích míst, 3.080 m2 pro obchod a služby občanům, jako jsou restaurace, obchody, zdravotní středisko, Fit-centrum atd.

2. Při předpokládaném nájmu začínajícím z úrovně 50 marek metr čtvereční za měsíc, tedy 600 marek za rok, je možno předpokládat roční výnos z pronájmu kancelářských ploch ve výši přesahující 18 miliónů marek, který by navíc měl vzestupnou tendenci. I po zaplacení všech nákladů na údržbu a daní státních i místních by na vzdělání a na kulturu muselo zůstat přes 5 miliónů marek ročně.

3. Financování celého projektu je založeno na současném aktivním zájmu zahraničních firem právě o výše uvedené služby, podzemní garáže nejmodernějšího komunikačního systému, klimatizaci, dispozice a moderní architektonické řešení celé budovy, propojenost na sousedící kulturně vzdělávací centrum i minimální vzdálenosti jak k centru Prahy, tak k dálnici na západní Evropu.

Tento zájem je možno ještě dnes přeměnit na závazné nájemní smlouvy zahraničních uživatelů, které budou uspokojivou zárukou pro financování celého projektu úvěrem konsorcia zahraničních bank a finančních institucí.

4. Tato fakta celého projektu pochopilo bezezbytku velení československé armády a na základě rozhodnutí kolegia ministra obrany byla dne 13. září 1990 podepsaná přípravná smlouva. Tato předpokládala předání kasáren k realizaci projektu Palác Comenius do konce roku 1990.

5. Vzhledem k faktu, že realizace projektu Comenius má mimořádně pozitivní. dopad na zlepšení kvality života občanů Smíchova i celé Prahy, podepsalo petici důrazně požadující přeměnu Štefanikových kasáren na Palác Comenius místo paláce justice více než 12. tis. občanů za jediný týden. Oficiální orgány tento fakt zcela ignorují.

6. Kromě daní Praze i místním orgánům bude projekt Paláce Comenius zdrojem nejméně 1 500 pracovních příležitostí v nadprůměrných příjmových kategoriích, a to jak při realizaci projektu, tak po jeho dokončení, což je významný faktor nejen ekonomický, ale v současné době, kdy narůstá nezaměstnanost, především politický a sociální.

7. S nadcházejícími oslavami 400. výročí narození Jana. Amose Komenského je těžko si představit důstojnější formu oslavy než právě realizaci projektu Paláce Comenius ve středu Prahy a to zejména vzhledem k faktu, že by se realizoval bez jakýchkoliv dopadů na český nebo federální rozpočet.

8. Bez ohledu na oslavy výročí narození Komenského potřebuje Praha, a zejména Smíchov, přímo naléhavě centrum tohoto typu. Předpokládá se, že by v této části projektu nalezly uspokojující umístění také projekty jako je např. americká universita, francouzské kulturní centrum, španělské kulturní středisko, British Council a další.

9. Důležitým aspektem celého projektu je také faktor času. Bratislava připravuje projekt mezinárodního obchodního centra na Petržalce, která má velkou výhodu vzhledem k blízkosti Vídně. Tento projekt je s maximální podporou slovenské vlády. Je jisté, že jeho realizace strhne na sebe řadu zahraničních zájemců. Tím se zásadně naruší předpokládaný systém financování našeho projektu a Praha ztratí významnou příležitost upevnit si své postavení významného středoevropského kulturního a obchodního centra.

10. Snaha o realizací projektu Paláce Comenia na lokalitě Štefanikových kasáren je motivována zcela a jedině důvody ekonomickými, kulturními a sociálními. V žádném případě nepodceňujeme naléhavé potřeby justice na umístění justičních orgánů ministerstva spravedlnosti České republiky. Je naším přesvědčením, že v současné době, kdy redukce státních, místních, či jiných byrokratických aparátů je jedním z klíčových bodů či úspěšné realizace ekonomické reformy, je nemyslitelné, aby se na území Prahy nenašlo pro justici umístění jiné a dokonce daleko vhodnější. Projekt ministerstva spravedlnosti České republiky, podle kterého se za pouhých 95 mil. Kčs mají kasárna uvést do provozovatelného stavu a přitom nijak ne řeší nutnou komplexní rekonstrukci tohoto objektu, byl útvarem hlavního architekta města Prahy zamítnut. Hlavní důvody byly především nerespektování zájmů a potřeb obyvatel této části Prahy. Stejně záporně se vyjádřil starosta Smíchova. Vzhledem k výše uvedeným důvodům žádáme o zvážení následujících variant vhodnějšího umístění justičních orgánů. Jde o těchto 9 návrhů.

1. Do budovy bývalého Středočeského KNV ve Zborovské ulici, který se údajně drží jako záloha pro zemský orgán. Pokud k zemskému uspořádání dojde, jistě se objeví jiné možnosti.

2. Budova bývalých Československých automobilových závodů na Rašínově nábřeží. Nutno vyjasnit skutečné vlastnické vztahy.

3. Budova Federálního ministerstva hospodářství, které snižuje své početní stavy. Navrhované předání této budovy, vyloženě administrativního charakteru zdravotníkům z Prahy 7 je zjevně neekonomické a jsme přesvědčeni, že by jejich potřebám daleko lépe vyhověla opravená, dnes prázdná budova federálního ministerstva vnitra na Letenské pláni.

4. Budova ministerstva průmyslu České republiky, které by mělo následovat příkladu ministerstva hospodářství a snížit počty pracovníků.

5. Již léta dokončovaná administrativní budova na ulici Obránců míru u stanice metra Hradčanská.

6. Richtrův dům na Malém náměstí.

7. Sněmovní 1.

8. Palác na Kampě.

9. Dům u Glaubiců, Karmelitská.

Závěrem - vzhledem k závažnosti a významu projektu Comenius navrhuji, aby bylo přijato usnesení ČNR, ve kterém by bylo uloženo předsednictvu vlády tento návrh projednat včetně všech variant navrhovaných objektů k jejich využití jako justičního paláce, popř. hledat jiné možnosti a další východiska. Jsem přesvědčen, že tento projekt je tak významný, aby se vláda i ČNR touto otázkou zabývala. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Šplíchalovi. Prosím pana poslance Kapustu, připraví se pan poslanec Kraus.