Česká národní rada 1990 – 1992

Okresní úřady, zejména jejich referáty sociální péče, budou nadále pečovat o sociálně právní ochranu dětí, o jejich zastupování, poskytovat účelové dávky sociální péče, jako jsou např. poměrně vysoké příspěvky na zakoupení motorového vozidla tělesně postiženými občany, dávky dětem svěřeným do pěstounské péče, spravovat okresní ústavy a zařízení a vykonávat působnost, která vzhledem k jejich postavení, významu úkonu a jejich finančnímu dopadu je nezbytná. Okresní úřady budou též ze státního rozpočtu zabezpečovat prostředky pro úhradu nákladů na výkon přenesené působnosti pověřenými obecními úřady.

Dovolte, abych se vrátil ještě k otázce finanční podpory sociálních služeb poskytovaných občanskými a církevními organizacemi, popř. soukromými osobami. Zákon umožňuje, aby na základě vzájemné dohody finanční prostředky ze státního rozpočtu těmto subjektům poskytovaly okresní úřady a v přenesené působnosti obce. Půjde totiž o činnost v terénu, k níž tyto orgány mají nejblíže a nejlépe mohou posoudit příslušné okolnosti. Prováděcí vyhláška, o níž jsem hovořil, pak stanoví bližší podmínky.

Zásadně příspěvek bude poskytován alespoň na úrovni nákladů, které jsou vynakládány na stejnou péči v zařízení okresu nebo obce. Protože v rozpočtu na letošní rok nejsou v kapitole našeho ministerstva zvláštní prostředky na příspěvky těmto nestátním organizacím jako celku, nemůže zákon počítat s dotacemi ze strany ministerstva. Pro letošní rok na zdravotně sociální péči v dohodě s námi a ministerstvem zdravotnictví poskytlo ministerstvo financí prostředky Charitě ve výši 5 miliónů, další prostředky ve výši 900 miliónů, 1,7 miliónu pro diakonii, 0,5 miliónu pro nadaci Help in meet a 400 tisíc pro Iniciativu naděje jsme navrhli ministerstvu financí poskytnout ještě letošní rok. Pro příští rok je ministerstvem financí připraven návrh pravidel pro poskytování dotací ze státního rozpočtu občanským sdružením. Návrh bude předložen vládě a rozpočtovému a kontrolnímu výboru ČNR k projednání. Předpokládá se, že tyto dotace na základě žádosti jednotlivých nestátních subjektů posoudí a schválí Česká národní rada v rámci rozpočtového zákona. K tomu chci ještě říci, že to vše asi bude málo. To, aby občanské iniciativy, zejména charitativní, rozvinuly svoji činnost skutečně bohatě, potřebují více prostředků. Sbírky vynášejí málo. Námi založený fond i sbírky pro charitu netvoří potřebné rozsahy prostředků, a proto je před námi ještě nějaký zvláštní úkol. Navrhl jsem jednání s představiteli charitativních a humanitárních organizací, aby zvážili asi tyto další náměty. Pro podporu prodeje a produkce organizací, v nichž nachází svoji seberealizaci naši zdravotně postižení občané, abychom zavedli to, že jejich výrobky budou označeny příslušnou značkou a bychom my všichni na sebe působili tak, aby tyto výrobky byly přednostně kupovány. Současně je třeba tam vyřešit dnes ještě nediferencovanou otázku zdaňování. I to bude asi málo. Proto jsem navrhl, aby se připravila akce vydání cenin jakýchsi visaček na všechno možné zboží, které kupují občané a aby bylo umožněno, aby občan, když si to zboží koupí právě s tou visačkou, aby věděl, že v rámci nákupu svého zboží přispěl tam vyjádřenou částkou do zvláštního samosprávně vedeného charitativního fondu. Tímto způsobem by bylo možno i v těchto těžkých dobách obstarat mnohem větší množství prostředků pro to, aby se charitativní činnost v této oblasti mohla stát skutečně nezávislou. Podporuji iniciativu poslanců, zvláště pana poslance Duška, na vypracování a přijetí zákona o charitativní činnosti. Pokud budeme požádáni, poskytneme při tomto iniciativním zákonu veškerou svoji pomoc k tomu, aby byl zákon co nejdříve vypracován, navržen a obsahoval některé netradiční možnosti a řešení, o nichž jsem se zde snažil zmínit. Myslím, že půjde o zákon dobrý, bude-li vypracován a přijat. Chceme k tomu přispět.

Pokud jde o návrhy uvedené ve společné zprávě výborů České národní rady k vládnímu návrhu tohoto zákona, nemám k nim výhrady. Doporučuji, abyste návrh zákona ve znění těchto připomínek schválili. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu ministrovi a konstatuji, že předloženou společnou zprávu České národní rady odůvodní společný zpravodaj pan poslanec Petr Lom.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo České republiky a vážení hosté, velmi si vážím toho, že mi bylo jako společnému zpravodaji uloženo, abych slovem doprovodil vládní návrh zákona České národní rady o změnách v působnosti orgánů České republiky a o působnosti obcí v sociálním zabezpečení a podal zprávu o jeho projednávání ve výborech České národní rady.

Návrh zákona vychází z původní verze zákona č. 144 z 28. června 1988, který byl novelizován zákony č. 129/1990 Sb., č. 210/1990 Sb. a 459/1990 Sb. Návrh zákona odpovídá změněné struktuře státní správy vyplývající ze zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. o okresních úřadech a ze samosprávy obcí podle zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích a obecním zřízení. Stejně tak návrh novely sociálního zabezpečení odpovídá nedávno schválenému zákonu České národní rady č. 9/1991 Sb. o zaměstnanosti a působnosti orgánů České Republiky na úseku zaměstnanosti. Lze tedy říci, že návrh zákona má dvě roviny. V té první, formální, je návrh strukturalizován tak, aby odpovídal nové organizaci státní správy i samosprávy obcí a navazoval na zákon České národní rady o zaměstnanosti. Vedoucí myšlenkou je přenést působnost sociální péče zejména při poskytování peněžních a věcných dávek při zřizování a spravování zařízení sociální péče na základní úroveň obcí. Okresní úřady si ponechávají některé základní působnosti sociálně právní ochrany dětí, ale při rozhodování o poskytování pečovatelské služby se v budoucnu postupně předpokládá přechod do působnosti obcí. Na druhé straně v souvislosti se zrušením krajských národních výborů přecházejí některé působnosti na ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky dle přílohy IV zákona č. 425/1990 Sb.

Ve druhé rovině - návrh zákona v rovině vlastní odborné náplně můžeme konstatovat některé změny, které odrážejí moderní trendy sociálního myšlení. Za nejdůležitější změnu můžeme považovat v č. 7 § 5, který zřizuje komisi péče o rodinu a děti jako zvláštní orgán okresního úřadu na místo bývalé správní komise místních, městských a okresních národních výborů. Poskytování sociální péče obcí a okresním úřadem je podrobně upraveno. Nově je zařazena působnost poskytování příspěvků nestátním organizacím a jednotlivým občanům, kteří poskytují sociální služby. Rovněž nově je upraveno časové omezení platnosti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení vydaného na základě posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení. Důvodem je nutná aktualizace současného zdravotního stavu a práceschopnosti posuzovaného občana v určitém časovém intervalu.

Vážené dámy a pánové, předkládaný návrh novely zákona projednaly v měsíci březnu 1991 výbory České národní rady, ústavě právní výbor, výbor pro územní správu a národnosti, církevní a humanitární výbor a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví. Na svých schůzích tyto výbory po projednání s návrhem vyslovily souhlas s několika doplňujícími návrhy, které vesměs míří ke zkvalitnění sociální péče, zejména její poradenské složce. V oblasti péče o mládež jsou v předkládaném návrhu zákona učiněny první kroky ke kvalitativní přeměně komise pro péče o rodinu a děti. V budoucnosti tato komise erudovaných odborníků přesune pozornost z pasivního principu kontroly na aktivní princip spolupráce a pomoci ohroženým dětem. Po verbální stránce návrhu je v návrhu novely zákona ve znění doplňující společné zprávy nutno si povšimnout i snahy po odstranění formální frázovitosti.

Vážené poslankyně a poslanci, znění společné zprávy, jejíž jednotlivé pozměňovací návrhy budou předmětem dalšího jednání, máte před sebou. Není v nich zahrnuta připomínka, kterou učinil výbor pro územní správu a národnosti k bodu 7 a to: stanovit taxativně v zákoně počet členů komise péče o rodinu a děti. Připomínka nebyla zahrnuta do společné zprávy, protože v návrhu společné zprávy se doporučuje na základě připomínky výboru pro sociální politiku a zdravotnictví vypustit § 5 odst. 3, 4 a 5 a upravit podrobnosti o složení a jednání komise prováděcím předpisem ministerstva práce a sociálních věcí. Obdobně jako je tomu u posudkových komisí okresních správ sociálního zabezpečení. Podle § 9 odst. 2 zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. o okresních úřadech, zřizuje komise péče o rodinu a děti jakožto zvláštní orgán přednosta okresního úřadu, který jmenuje a odvolává předsedu, jeho zástupce a další členy komise.

Vzhledem k rozsáhlé působnosti komise a s tím související potřebě používat různých členů komise v závislosti na jejich odborném zaměření se nedoporučuje závazně stanovit počet členů komise. V prováděcím právním předpisu je pak možné upravit minimální počet členů této komise.

Druhá nezahrnutá připomínka se týká návrhu výboru pro územní správu a národnosti v bodě 39. Navrhuje se v § 41 písmeno B doplnit: "... občanům výchovnou a poradenskou péči." Připomínka s doplněním slova "systematickou" nebyla zahrnuta, protože lze obtížně onu předpokládanou systematičnost vymezit. Poukaz na analogii § 40 písmeno B návrhu, kde se hovoří o systematické péči, není relevantní, protože § 40 vymezuje poskytování této péče občanům, zejména dětem a mládeži, kde systematičnost je na místě. Ostatní připomínky byly do společné zprávy zahrnuty.

Vážené dámy a pánové, dovolte, abych zakončil svou zpravodajskou zprávu konstatováním, že novela zákona je dobře připravena, je plně funkční a je pro poskytování sociální péče v nové soustavě státní správy a samosprávy nezbytně nutná. Nese v sobě moderní prvky posilování působnosti obcí a zkvalitnění sociální péče ve všech úrovních.

Dámy a pánové, doporučuji, abyste vládní návrh zákona ČNR o změnách v působnosti orgánů České republiky a o působnosti obcí v sociálním zabezpečení, tisk 189 a 228 ČNR v VI. volebním období po projednání schválili. Děkuji za vaši pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. K předloženému návrhu i po společné zprávě otevírám rozpravu, do níž se prozatím přihlásili dva poslanci a prosím prvního z nich, pana Procházku, aby se ujal slova a připravil se posléze pan poslanec Květ.

Poslanec Antonín Procházka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, § 47 projednávaného zákona přiznává obcím a okresním úřadům možnost zřizovat Ústavy sociálních služeb. Pojem "Ústav sociálních služeb" v sobě zahrnuje kromě řady ústavů, například ústavů pro postižené děti, domovy důchodců, penzióny apod. hlavně aparát ředitelství ústavu, jako nositele právní subjektivity. Každý z jednotlivých ústavů má své vlastní vedení, takže tzv. ředitelství, pro které se užívá vlastní označení OÚSS, je duplicitním orgánem po výtce konzervujícím staré myšlenky i formy řízení. Adekvátním výrazem ve zdravotnictví je OÚNZ, okresní ústav, jehož zcela zanedbatelná funkce v moderních soustavách byla ministerstvem prohlédnuta. Proto ministerstvo zdravotnictví okresní ústavy národního zdraví, představující vlastně ředitelsky zbytněnou složku přestavbou zdravotnictví k datu 1. července 1991, ruší. Připuštěním asymetrického modelu okresních ústavů sociálních služeb, který může sloužit jediný jako řídící orgán obcím, resp. úřadům, představuje zbytečnou finanční zátěž, duplicitu v řízení a v neposlední řadě i možnou "odkládací štaci". V každém případě tyto ředitelské ústavy odčerpávají tolik potřebné finanční prostředky pro vlastní sociální péči.

Navrhuji proto, aby § 47 byl celý ze zákona vypuštěn. Vypuštěním tohoto ustanovení současné okresní ústavy sociálních služeb nezanikají. Znamená to pouze, že vznik těchto nových organizací, jak správně je tady řečeno: rozpočtových organizací, bude ztížen s ohledem na zákon o obcích a okresních úřadech. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji poslanci Procházkovi za jeho vystoupení a prosím, aby se ujal slova pan poslanec Květ. Připraví se Pavel Dušek.

Poslanec Jan Květ: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl návrh na další úpravu zákona o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, a to na základě připomínek z obecních úřadů a okresního úřadu v Jindřichově Hradci.

V § 8 zákona 114/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje rozhodování okresních správ sociálního zabezpečení, navrhuji, aby v odstavci 10, podle kterého je v působnosti okresní správy sociálního zabezpečení přiznávání a výplata vdoveckého příspěvku a v odstavci 14, podle kterého je v působnosti okresní správy sociálního zabezpečení přiznávání a výplata pohřebného při úmrtí nepracujícího důchodce, popř. jeho rodinného příslušníka a podpora při narození dítěte důchodkyni nebo manželce důchodce, poř. jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce a jejich výplata byla dána pravomoc pověřeným obecním úřadům, tedy nikoliv okresním správám sociálního zabezpečení.

Jde vlastně o převedení této agendy do § 16 uvedeného zákona. To je můj návrh.

Odůvodnění: nesouhlasím s textem na straně 24 důvodové zprávy, poslední odstavec, kde je řečeno, že po zkušenostech od 1. září 1990 se ukázalo potřebné upřesnění působnosti okresní správy sociálního zabezpečení v článcích 9 - 14.

Zkušenosti v obcích naopak ukazují, že občané, ať jsou to vdovci žádající o vdovecký příspěvek, ale zejména pozůstalí ovdovělí důchodci, musí absolvovat cestu do okresního města, kde je sídlo okresní správy sociálního zabezpečení, aby požádali o pohřebné. Do 31. 8. 1990 tyto dávky vyřizovaly bývalé městské a místní národní výbory a ukázalo se to jako nejvýhodnější pro občany samotné, neboť například žádosti o pohřebné uplatňovali převážně občané v pokročilém věku, kteří žádanku často podávali neúplně vypsanou, nepotvrzenou atd. a potřebovali přitom pomoc pracovníků národních výborů, nyní obecních úřadů.

Pro občany starší populace je dle našich zkušeností i cesta na úřad v místě mnohdy nepřekonatelnou fyzickou zátěží a tím spíše je pro ně obtížná cesta do okresního města. Z toho důvodu navrhuji, aby uvedené příspěvky, zejména pak pohřebné, vyřizovaly pověřené obecní úřady.

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Květovi, prosím, aby se ujal slova poslanec Dušek. Připraví se pan poslanec Kubiš.

Poslanec Pavel Dušek: Vážená vládo, vážená Česká národní rado, chci podpořit pozměňovací návrh pana poslance Procházky na vypuštění § 47. Můj důvod je následující:

Poslanci ČNR z výboru pro sociální politiku a zdravotnictví i církevního a humanitárního výboru vyjádřili už mnohokrát svoji podporu rozvoji církevních i soukromých zařízení sociální péče, která jsou nezbytná pro zlepšení sociální péče v naší zemi. Prosazení tohoto trendu není však lehké. Velmi závažnou překážkou je v praxi i existence už zmíněných okresních úřadů sociálních služeb, která jako v podstatě generální ředitelství současných sociálních zařízení na okrese usilují o zachování státního monopolu v této oblasti. Jsou článkem, který má ze své podstaty zájem zabraňovat přidělování finančních dotací nestátním zařízením a také předávání současných státních zařízení církevním a jiným humanitárním organizacím. Dále podotýkám, že udržování okresních ústavů sociálních služeb je v pravomoci okresního úřadu, tedy článku státní správy a nemůže být přímo ovlivněno prostřednictvím zastupitelského sboru. Zánik okresních ústavů sociálních služeb, ke kterému musí tak či onak dojít, nezhorší současnou úroveň poskytování služeb, neboť tyto ústavy se na ní samy nepodílejí, naopak dojde k úspoře finančních prostředků, které mohou být následně věnovány ve prospěch přímé pomoci potřebným postiženým a jiným občanům. Dovolte na závěr ještě poznámku, která souvisí zdánlivě nepřímo: ministerstvo financí se v těchto dnech negativně vyjádřilo k vytvoření 6 pracovních míst pro již rok připravovaný a všeobecně podporovaný vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Pracovníků okresních ústavů sociálních služeb nám nadále zůstávají stovky.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Duškovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Josef Kubiš, připraví se pan poslanec Heřman Chromý.

Poslanec Josef Kubiš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych navrhnout úpravu tohoto návrhu zákona v § 33 a v § 38. V § 33 odstavec a) se jedná o poskytování jednorázových peněžitých a věcných dávek. Navrhuji, abychom tento odstavec přeřadili do § 32, odstavce 2 pod samostatné písmeno c).

Stejně tak navrhuji, ale zde se jedná o zdravotně těžce postižené občany, v § 38 se jedná o staré občany a jde o stejnou problematiku. Zase je to odstavec a) poskytování jednorázových peněžitých a věcných dávek. Stejně tak přeřadit tento odstavec do § 37 odstavce 2 pod samostatné písmeno c).

Vážení poslanci, pokud bychom schválili, respektive pokud bychom neschválili tento navrhovaný návrh, došlo by zde ke změně stávající praxe, kdy každý obecní úřad rozhodoval o vyplácení jednorázové dávky starým občanům obvykle ke konci roku před vánocemi. Jedná se především o příspěvek na uhlí a podobné záležitosti. Každý obecní úřad zná velmi dobře situaci ve své obci a zná také občany potřebné, kteří tyto nároky požadují. Dále si myslím, že na okresech máme tři až čtyři pověřené obce s rozšířenou působností. Přenesením práva poskytnout jednorázové dávky na tyto obce, na pověřený obecní úřad by došlo k oddalování státní správy pro staré občany.

V neposlední řadě si myslím, že dojde k nárůstu administrativní práce, neboť pracovníci pověřených obcí musí získat podklady u obcí nebo v obcích, ve kterých staří občané žijí. Dále musí rozhodnout, musí převést finanční prostředky na příslušnou obec. Tolik k této změně. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kubišovi za jeho vystoupení. Prosím, aby se slova ujal jako poslední z písemně přihlášených pan poslanec Chromý.

Poslanec Heřman Chromý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní a pánové, rád bych se vyjádřil k vystoupení pánů poslanců Procházky a Duška, kteří se vyslovili pro vypuštění § 47 z důvodu, že se jedná o duplicitní orgány, odkládací štace, dokonce o jakési zachování státního monopolu.

Zjišťoval jsem si situaci, snažil jsem se sehnat si některé podklady a rád bych vás s argumenty, které hovoří pro zachování tohoto § aspoň do 31. 12. 1992, seznámil.

1. V návrhu kompetenčního zákona ČNR o působnosti orgánů v sociálním zabezpečení nadále zůstává možnost - pouze možnost, nikoli povinnost - zřizovat tyto okresní úřady sociálních služeb. V praxi to znamená možnost ponechat tyto ústavy v činnosti po přechodnou dobu, to je v souladu se zákonem o obcích a se zákonem o okresních úřadech do konce roku 1992, a to v okresech, kde je to s ohledem na rozsah ústavní i terénní sociální péče racionální.

Navíc - jak jsem si zjistil, zásah z naší strany, ze strany ČNR by byl v obcích a okresních úřadech chápán jako další okleštění jejich samosprávnosti či samostatné působnosti. Teď k samostatné činnosti okresních ústavů sociálních služeb. Pro oblast ústavní péče zajišťují tyto okresní ústavy ekonomickou, materiální, technickou a personální agendu, rozpočet, údržbu, investice, účetnictví, evidenci, stravování, administrativu, kontrolní činnost, připravují rozhodnutí o umístění do těchto ústavů a řadu jiných činností.

Pro terénní péči pak zabezpečují podle vybavenosti okresů provoz zařízení pro denní pobyt starých občanů, střediska osobní hygieny, prádelny, kluby důchodců, manželskou a předmanželskou poradnu, domov pro matky s dětmi, různé formy ubytoven pro občany vyžadující zvláštní pomoc. V okrese, kde je větší počet těchto ústavů, se tím tak šetří značné množství pracovníků, kteří by museli vykonávat, byť na kratší úvazek, výše uvedené agendy v jednotlivých ústavech. Umožňuje se tím také efektivněji hospodařit s finančními prostředky. Zatímco dnes má ředitelství okresních ústavů sociálních služeb obvykle 8 - 14 pracovníků, někdy výjimečně více, v přenesení jednotlivých agend, které jsou nezbytné pro chod ústavů, by v praxi znamenalo u jednotlivých ústavů nárůst o tři až čtyři pracovníky na každém zařízení. Kupříkladu v okrese Most je těchto ústavů 20.