Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová Děkuji panu poslanci Pavelovi, do diskuse se přihlásil pan ministr Kubát, který promluví na závěr. Prosím pana poslance Řezáče, po něm bude hovořit pan poslanec Wolf.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové poslanci, patřím mezi navrhovatele této malé novely zákona. Původně jsem vystupovat nechtěl, neboť jsem nepředpokládal, že by tento malý návrh novely mohl narazit na takový odpor, jako jsem právě vyslechl. Ovšem obávám se, že to, co zde bylo řečeno, bylo z neznalosti problematiky. Není především žádnou československou či českou specialitou, že by lesní zvěř škodila zemědělské nebo lesní výrobě nebo naopak, tak je tomu na celém světě. Samozřejmě chemizace zemědělství, i to, co se stalo s remízky a podobnými věcmi, poškodilo lesní zvěř. Škody jsou vzájemné a v podstatě nedochází k žádným sporům v naší republice, neboť se tyto záležitosti vyřizují dobrou vůlí ke kompenzacím. Není mi nic známo o tom, že by myslivci působili škody v lese. Každý myslivec, pokud hovoříme o tzv. lidovém myslivci, musí odpracovat ročně kolem 200 brigádnických hodin zdarma, např. při vysazování lesních stromků, takže i každý myslivec musel vysazovat několik stovek či tisíc stromků. Stejně tak není pravda, že by docházelo k nějakému poškozování práv jednotlivých členů mysliveckých sdružení. Po listopadu 1989 se řada mysliveckých sdružení rozdělila do původní rozlohy, fakticky podle katastru určité obce a bylo o tom rozhodováno naprosto demokraticky.

Jediná překážka v zákoně o myslivosti je v tom, že výměra honitby činí nejméně 500 ha. A především co chci říci závěrem, že tato malá novela zákona o myslivosti není navrhována v zájmu nějakých šlechtických myslivců. Já jsem k těm šlechtickým myslivcům nepatřil, nikdy jsem nestřílel žádného jelena ani ze země, ani z helikoptéry a žádný jiný myslivec ho také fakticky takto nestřílel, nebo si ho možná střelil k 50. nebo 60. narozeninám. Čili tento návrh novely zákona o myslivosti vůbec nezvýhodňuje žádné tzv. šlechtické myslivce, naopak, chrání možnost řady lidí, kteří vykonávají tuto prospěšnou zájmovou činnost a je jich v České republice asi 114 000, aby mohli dosaženou úroveň myslivosti udržet přes toto přechodné období a nová právní úprava počítá s přechodem na původní verzi honebních společenstev, uvažuje se o tom, že se bude postupovat podle švýcarské právní úpravy. Takže nikdo nemůže být poškozen na svých právech. Chci jenom vysvětlit, proč je tam výjimka u prvého odstavce v § 44 tohoto zákona, že se tedy tato novela netýká výše úhrady za postoupení výkonu práva myslivosti, t.j. proto, že to nenáleží do zákona, nýbrž je to upraveno v § 7 vyhlášky 20 z roku 1988 Sb., čili prováděcí vyhlášky.

Podle rozhodnutí o tomto návrhu bude pan ministr reagovat i na tuto možnou novelu vyhlášky, aby výše úhrady byla zvýšena odpovídajícím způsobem podle užitkovosti dané honitby. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová Děkuji panu poslanci Řezáčovi. Prosím pana poslance Wolfa. Protože dále není nikdo přihlášený do diskuse, měl by pak promluvit pan ministr Kubát.

Poslanec Miroslav Wolf: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, nechtěl jsem původně vystupovat, ale jakmile jsem slyšel kolegyni Vorlovou, musím. Nejsem myslivec, ale mám k tomuto oboru hlubší vztah, protože se jedná o takovou rodinnou tradici.

Myslivosti bylo v minulých 40 letech zneužito opravdu v mnoha případech - ať už z důvodů politických čí hospodářských zájmů, a to obcemi, organizacemi, jejich jednotlivci. Přesto nemůžeme tyto kategorie házet do jednoho pytle. Lidé, kteří se o myslivost starají, kteří se starají hlavně o les, pomáhají především při ochraně životního prostředí. Jestliže ji někdo ničí, asi tam nepatří. Ale to se jedná opravdu o minimum lidí. Proto bych se chtěl zastat tohoto stavu, který tady existoval odjakživa. Myslím, že proti návrhu, který byl předkládán skupinou poslanců nemusí být takový odpor, jak zde byl naznačen. Jedná se o opravdu dočasnou záležitost, která bude řešena v dalších právních normách. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová Děkuji panu poslanci Wolfovi. Prosím pana ministra Kubáta.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo, obávám se, že zde není dostatečný prostor na přednášku o myslivosti, protože naše česká myslivost v pravém slova smyslu je skutečně světovou perlou myslivosti a má něco do sebe. Chtěl bych se jen omezit na vysvětlení některých věcí, které zde byly uvedeny a na vysvětlení zákonného opatření. Chtěl bych podotknout, že jsme je připravovali společně, a to jak s pány poslanci, tak s Českým mysliveckým svazem a s příslušnými referenty na našem ministerstvu. Je to tedy více méně náš společný návrh, který plně podporuji.

Vysvětlení pro laiky: myslivost je u nás organizována tím způsobem, že myslivecká sdružení mají v desetiletém nájmu mysliveckou honitbu, tzn. pozemky státních lesů, vojenských lesů, příp. státních statků či družstev. Na této zemědělské půdě provádějí výkon práva myslivosti. Tím, že se dostáváme konečně do privatizace, tím, že jednak lesy, jednak zemědělská půda, příp. rybníky budou mít své soukromé vlastníky, dochází ke zcela jiným podmínkám, než byly stanoveny v zákoně 62, o kterém hovoříme. Tím, že tyto smlouvy prodloužíme zhruba do konce roku 1993, do jehož konce, předpokládáme, bude hotový nový zákon o myslivosti, v němž bude zakotveno právě ono soukromé vlastnictví, kdy bude přesně stanoveno, jakým způsobem bude probíhat výkon práva myslivosti na soukromých pozemcích, ať už zemědělských nebo lesních, tím právě chráníme jak myslivost, tak i ten hlavní smysl myslivosti před šlechtou. Uvědomme si, že ti, kteří by se dnes dostávali k půdě a prosazovali by zde své soukromé zájmy, by velice snadno našli akciové společnosti, případně soukromé zájemce, kteří by mohli provozovat výkon práva myslivosti především ze zahraničí za valuty a za veliké peníze. Tam, kde tyto možnosti jsou, velice snadno dochází k vystřílení zvěře, a to zvěře nejlepší, trofejové atd.

Případně, že zákon o myslivosti bude upravovat soukromovlastnické vztahy, dostaneme se do poněkud jiné situace. Soukromý hospodář bude mít snahu ze svého pozemku nebo lesa těžit delší dobu a bude zajišťovat výkon práva myslivostí. Nemůže tak dojít během jednoho či dvou let k výprodeji naší zvěře a naší myslivosti.

Tato záležitost se bude týkat poměrně malého procenta mysliveckých honiteb, protože někde ještě dochází v té lhůtě k uplynutí deseti let, protože smlouva byla uzavřena třeba před třemi či čtyřmi lety, takže ještě bude dále probíhat a ukončí ji až nový zákon, ve kterém budou věci dále přesně specifikovány.

Znovu bych chtěl potvrdit, že vůbec nic dnes nebrání mysliveckým sdružením, aby se rozpadaly na menší celky. Jak zde bylo řečeno, jedná se pouze o tu zákonnou hranici 500 ha, aby bylo možno zákonně provádět lov a chov zvěře, tzn. sčítání, odstřely atd.

Dále bych chtěl poznamenat, že jsme předpokládali, že budou zvýšeny nájmy, které by mohly dosahovat až 30% za strženou zvěřinu. Tedy za to, že myslivecká sdružení prodají ulovenou zvěř, získají určitou úplatu. Dalo by se říci, že až třetina tohoto množství peněz by se mohla dostat k novým vlastníkům.

Zjišťoval jsem, jaký je stav v zahraničí. Je velice zajímavé, že například v Itálii soukromý vlastník pozemků, ať už lesa nebo půdy, není soukromým vlastníkem zvěře. Zvěř je konkrétně v Itálii prohlášena za národní bohatství, hospodaří s ní myslivecké spolky, do kterých mají volný přístup všichni, kteří splňují příslušnou kvalifikaci - možnost zacházení se zbraní atd. Vlastník půdy nedostává dokonce ani nájem. Otázka lovu zvěře na jeho pozemcích se ho vůbec netýká. On sám, pokud není členem myslivecké jednoty v Itálii, nesmí ani lovit. Ale to už bude věcí dalšího projednávání při přípravě nového zákona, ale dovoluji si to říci pro vaši informaci.

To je asi tak vše, co jsem chtěl k tomuto problému říci. Myslím, že přijetí tohoto zákonného opatření by nikterak nemohlo omezit a narušit vlastnické vztahy. Umožnilo by nám jen omezit barbarský přístup ke zvěři a mohlo by se zabránit tomu, aby se z myslivosti během dvou let nestal vysloveně obchodní artikl. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová Děkuji panu ministrovi. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Dudešek.

Poslanec Petr Dudešek: Vážená paní předsedkyně, vážení přítomní, chci velice krátce říci, že s paní Vorlovou se dá souhlasit. V minulých dobách opravdu stříleli zvěř i ti, kteří ani střílet neuměli. Neměli na to ani morální právo.

Existují myslivecká sdružení, ve kterých doslova drží stavy zvěře tisíce poctivých myslivců. Chtěl bych se jich tady všech zastat, protože praví myslivci nikdy neškodili naší přírodě, ale přesně naopak.

Sám jsem členem mysliveckého sdružení v jedné vesnici, která se jmenuje Lubina. Bohužel poslední léta nám museli začít říkat všichni občané vesnice, která věděla, co pro zvěř děláme, svaz ozbrojených brigádníků.

Nakonec bych chtěl ještě jednou říci, že si vážím práce myslivců. A jak se tady pan ministr zmínil, jestliže tento zákon nebude vadit případnému rozlučování stávajících mysliveckých sdružení, které byly bohužel sdružovány pod nátlakem, prosil bych vás, abyste tento návrh podpořili. Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová Děkuji panu poslanci Dudeškovi. Do diskuse se přihlásil pan poslanec Nerad.

Poslanec František Nerad: Paní předsedkyně, vážená vládo, vážení přítomní. Chtěl bych vznést dotaz, který nevím, jestli se dá přímo zde zodpovědět. Pocházím z Brd, což je velké vojenské pásmo, ve kterém právě to stranické a jiné pytláctví se provádělo ve velkém. V těchto vojenských újezdech právo myslivosti lidoví myslivci neměli. Zvěř se v těchto oblastech vyskytuje v hojném množství. Není dosud zodpovězeno, jak tyto vojenské újezdy dopadnou, jestli i do těchto oblastí bude přeneseno právo myslivosti.

Potřeboval bych vědět, jestli budou nějaké záruky i v těchto oblastech na ochranu zvěře a výkon práva myslivosti. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová Děkuji panu poslanci Neradovi. Pan ministr Kubát patrně odpoví.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát Situace je taková, vzhledem k tomu, že sám jsem pracoval ve Vojenských lesích a statcích ve Velichově, tak ji znám velice dobře. Existují vojenské výcvikové prostory, kde myslivost jako taková existuje, ovšem oficiálně tam zatím nebyla uznávána, protože zde vznikala maximálně myslivecká sdružení tzv. bez honitby. Je to takový zvláštní pojem, dlouho se uvažovalo po listopadu, jestli to zrušit nebo ne. Nakonec jsme dospěli k závěru s Českým mysliveckým svazem, že by se tento status neměl rušit. Jedná se především o myslivecká sdružení, která vznikla i na území velkých měst a v podstatě nemají přímo svoji honitbu. Nicméně myslivci se zde zabývají životním prostředím. Ve vojenských prostorech veškerý výkon práva myslivosti, to znamená lesního a vodního hospodářství, zemědělství a tak dále, je v rukou ministerstva národní obrany. Čili veškeré tyto věci je nutno vyjednávat s tímto orgánem. Chystám se teď za panem ministrem, protože mám některé další věci související nejen s myslivostí, ale s lesním hospodářstvím v těchto prostorech. Čili brzy ho navštívím a budeme samozřejmě i o této věci jednat. Stejnou otázku by bylo možno vznést na vyhražené honitby ministerstva. Já jsem si zatím ponechal dvě jelení a vlastně tři bažantní. Dá se říci, že tyto vyhražené honitby jsou předány do hospodaření mysliveckým sdružením neboli lidovým myslivcům. Nechovám si tam vyhražený prostor pro potřeby nejenom samozřejmě moje, ale dá se říci vlády, případně pana prezidenta, protože, přeci jen některá obchodní jednání se bez tohoto neobejdou. Ale mohu vám říci, že v loňském roce jsem podepsal povolení na jednoho daňka. To bylo všechno, co jsem za loňskou sezónu podepsal. Dále se dá říci, že ve spolupráci s Českým mysliveckým svazem jsme ustanovili komisi, ve které je jeden pracovník náš a jeden pracovník ústředního výboru, který dneska přešetřuje a vlastně umožňuje provedení rehabilitací myslivců, kteří v minulosti byli nějakým způsobem postiženi. Možná, že víte, že jedním z nástrojů, jak uplatnit nějak moc, bylo buď odebrání kulové zbraně nebo odebrání brokovnice; čili s takovými případy jsme se setkávali, a tyto případy jsou dnes rehabilitovány. Na druhou stranu v některých mysliveckých sdruženích svým způsobem ještě tito funkcionáři mohou existovat a mohou uplatňovat své nevhodné. názory, a proto práce této komise při ústředním výboru Českého mysliveckého svazu je, myslím, ještě nutná a snaží se velice moudrou a rozumnou cestou tuto věc vyřešit. Zásadně nedochází k tomu, že by tito lidé a bývalí funkcionáři byli z mysliveckých sdružení nějak vyhazováni, že bychom se k nim chovali stejným způsobem, ale především se jedná o znemožnění jejich funkcionářské činnosti, čímž jsou vyloučeni i z možnosti přidělovat za myslivecké sdružení nějaké výhodné odstřely jiným funkcionářům, vlivným lidem atd. Tolik asi k té informaci. Vojenské výcvikové prostory velmi brzy budeme řešit, ale pokud vím, tak momentálně situace u nich je podstatně lepší, neboť dnes, my se dnes jako myslivci chováme naprosto jinak než naši předchůdci. Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová Děkuji panu ministrovi Kubátovi. Ještě se přihlásil do rozpravy pan poslanec Dobal.

Poslanec Viktor Dobal: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já jsem opravdu nemyslel, že tu dneska vystoupím právě k novele tohoto zákona. Nicméně se obávám, pokud sleduji diskusi, že asi nejde o to, jestli se myslivci chovají dobře, nebo někdo jiný se bude chovat hůř a podobně. Domnívám se, že musíme nebo bychom měli zvážit i tuto věc. Jak jsem poslouchal diskusi, trošku mě vyděsila jedna záležitost. Svým způsobem se navozuje možnost zasahování do určitých vlastnických práv. Předpokládejme, jak nám pan ministr vysvětlil, že dosud vše obhospodařovaly státní statky, státní lesy a státní organizace, ovšem do budoucna se přece chce, aby měli všechno vlastníci. A tady se navozuje zase nějaké období, kdy se jim bude vnucovat jakási nájemná smlouva a něco podobného. Příklady zemí typu Itálie mě také moc neuklidňují, protože si myslím, že vždycky najdeme nějakou zemi, která to nějak řeší, abychom tím dokládali právě ten svůj návrh. Proto bych apeloval, abychom se zamysleli i nad tímto aspektem věci, zda li opravdu musíme neustále podezírat nové vlastníky ze špatného zacházení s věcmi. Myslím si, že co se stalo v této zemi nejhoršího, bylo právě porušení vlastnických vztahů. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová Děkuji panu poslanci Dobalovi. Do rozpravy už není nikdo přihlášen písemně. Přeje si ještě někdo vystoupit? Pan ministr Kubát.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát Nezlobte se, ale já musím zareagovat na to poslední vystoupení. Naprosto s ním souhlasím. Samozřejmě, vždyť nakonec to je český návrh zákona o půdě a tak dále. Chceme dát všechno do soukromých rukou. Chceme dát všechno soukromým vlastníkům, ale představme si, že skutečně hospodařit se zvěří a skutečně plánovat její chov, provádět opravdu moudrý odstřel lze pouze na rozloze minimálně 500 hektarů, a to nehovoříme o jelení zvěři, tam se hovoří až o rozloze 1 000 ha. Vyjděme z toho; jen z běžné české honitby do 500 ha a teď my tam budeme mít podobu zhruba dvou let, než provedeme transformaci, předání, tak tam budeme mít 200 ha u státního statku, 100 ha u družstva a 100 ha u soukromých vlastníků. Těch soukromých vlastníků bude 20, ten tam bude mít 5 ha, ten bude mít 10, ten 3.

A teď stav bude takový, že myslivec bude čekat někde na hranici, až srnec přeleze do jeho soukromého a tam ho odstřelí. To je nemyslitelné, to nepřichází v úvahu. Čili my, když jsme žádali o tu lhůtu, nabyli jsme přesvědčení, že do konce r. 1993 budou již podstatně uspořádané vlastnické vztahy v lesích a na polích, v rybnících atd., že budeme vědět, jakým způsobem to upravit a budeme mít hotový nový zákon o myslivosti, který bude respektovat to, jakým způsobem budou v českých zemích upravena práva soukromých vlastníků. Máte naprostou pravdu Můžeme uvést jiné honitby, které jsou v soukromých rukách, podle toho se s nimi hospodaří i komerčně, ale v okamžiku, kdy já jako Kubát získám soukromou honitbu o rozloze 500 ha, najmu si tam 3 až 4 hajné nebo myslivce, kteří se mi o tu honitbu budou starat, tak vám garantuji, že budu chtít, aby tam ještě moji vnuci stříleli jeleny. Čili nevybiji tu zvěř jednorázově, ale budu se k tomu chovat jako hospodář a budu z toho postupně bohatnout rok za rokem. Kdežto dneska stačí, aby nám vznikla akciová společnost, která nám za půl roku zanikne, ale aby si vydělala na koupi něčeho jiného, nám tam vystřílí zvěř. Je to možné a už dnes bychom mohli uvádět příklady, jak na to jdou státní statky. Státní statek dnes třeba nemá na výplaty, a tak usilovně shání zahraniční lovce a pak nechá odstřelit, co se dá a pan ředitel má dalšího půl roku života. Prosím vás, berte to tím způsobem, že se jedná skutečně jen o to překlenutí. S legislativci na české vládě jsme se domlouvali i o možnosti, že by tam bylo buď do roku 1993 nebo do vstoupení v platnost nového zákona o myslivosti. To nám právníci vysvětlili, že je to jakýsi zvláštní pojem. Čili jakmile bude hotová nová právní úprava, o které budeme samozřejmě diskutovat, nic nebude bránit tomu, aby i výkon práva myslivosti byl v soukromých rukách.