Česká národní rada 1990 – 1992

Uvedená reforma místní správy se zatím nijak nedotkla územního členění státu, tj. samotného zákona č. 36 z roku 1960 o územním členění státu. To umožňuje vymezit obvody a sídla krajských a okresních soudů shodně s územím a sídly krajů a okresů. Ustanovení § 32 zákona České národní rady č. 425 z loňského roku o okresních úřadech byl v uvedeném směru novelizován § 2 zmíněného zákona č. 119 z roku 1975 tak, že obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím a sídlem krajů, a že obvod Městského soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy. Tím byla vymezena sídla a obvody uvedených soudů. Neupraveny však zůstaly obvody a sídla okresních soudů a obvodních soudů v hlavním městě Praze. Otázky své místní příslušnosti řeší okresní popřípadě obvodní soudy jak v trestním tak občanském soudním řízení. V současné době neexistuje pozitivní právní úprava, podle níž by bylo možno řešit případné spory o místní příslušnost okresních soudů a obvodních soudů v Praze.

K odstranění tohoto nedostatku byl zpracován vládní návrh nyní projednávaného zákona, který upravuje uvedenou problematiku komplexně, tedy včetně obvodů a sídel okresních a krajských soudů i obvodních soudů v hlavním městě Praze.

Pokud jde o okresní soudy, je zvolena obdoba § 32 vašeho zákona 425 z loňského roku, a pokud jde o obvody obvodních soudů v hlavním městě Praze vychází vládní návrh z upravené dikce § 38 zákona o hlavním městě Praze a stanoví, že obvody obvodních soudů v Praze se řídí rozdělením území hlavního města Prahy na obvody. Ustanovení § 38 jsme považovali za speciální ustanovení, vyjadřující skutečnost, že nové územní členění hlavního města Prahy na městské části neplatí pro místní působnost státních orgánů, která byla ke dni účinnosti zákona o hlavním městě Praze vázána na obvody.

Z právní úpravy obsažené v předloženém vládním návrhu, tedy vyplývá. že v hlavním městě Praze bude nadále působit deset obvodních soudů a jejich místní působnost zůstává beze změny. V § 30 se v podstatě beze změny přebírá dosud platná úprava, která umožňuje ministerstvu spravedlnosti formou vyhlášky uskutečňovat případná jiná organizační uspořádání.

Jak vyplývá z toho, co jsem dosud uvedl, je přijetí předložené právní úpravy pro řádnou bezporuchovou činnost soudů potřebné. Kromě toho je potřebné i z toho důvodu, že podle mého mínění musí být tady dána souladnost existujících právních norem.

Obracím se proto na vás, vážení poslanci se žádostí, abyste se vyslovili pro přijetí předloženého vládního návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo, prosím společného zpravodaje

výborů České národní rady poslance Ivo Palkosku, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů.

Poslanec Ivo Palkoska: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předlohu, kterou máme před sebou považuji za jednoduchou, nicméně za důležitou. Pan ministr se již zde zmínil o potřebě této úpravy pro účely soudů, ale mnohem důležitější je tato úprava pro občany a právnické osoby. Naše Ústava postrádá vymezení soudcovské moci tak, jak je zvykem v běžných demokratických státech. Předpokládáme, že přijetím nové Ústavy se toto napraví a úloha soudcovské moci bude povýšena na tu úroveň, která ji patří. Jednou ze zásad, která se k této moci pojí, je i zásada, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Abychom toto pravidlo mohli naplnit, musíme mít přesně rozděleno, který soud bude rozhodovat o tom kterém skutku a o cause toho kterého občana. K tomu potřebujeme mít hraniční ukazatel okruhu, kde tedy ten který soud působí. A to je právě zákon, který máme před sebou.

Považuji nový zákon za důležitý, jak jsem řekl a navrhuji, aby byl schválen s dvěma úpravami, které máte ve znění společné zprávy, tisk 174 před sebou. Tento návrh projednaly ústavně právní výbor a výbor pro právní ochranu a bezpečnost s tím, že stanovisko výborů je shodné a změna, která je obsahem společné zprávy byla i projednána s panem ministrem a vládou a je zde vysloven souhlas.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji společnému zpravodaji panu poslanci Palkoskovi za jeho přednesenou zprávu a otevírám rozpravu. Písemně se nepřihlásil k tomuto bodu prozatím nikdo. Nikdo si nepřeje vystoupit, takže rozpravu končím a táži se, zda si přeje pan ministr ještě promluvit? Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr spravedlnosti Leon Richter: Jen dvě slova, opravdu ta změna, jak vyplynula ze společného projednání ve výborech je opodstatněná, je správná, souhlasím s ní a navrhuji, aby zákon byl přijat s touto pozměňující úpravou. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi, prosím, aby se ujal slova pan společný zpravodaj.

Poslanec Ivo Palkoska: Domnívám se, že není co dodávat a prosím, abychom zákon schválili.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Takže přistoupíme k hlasování. (V sále je přítomno 101 poslanců.) Dozvěděl jsem se magické číslo, které zní stojedna, prosím, aby dveře byly propustné v jednom směru.

Budeme hlasovat o celém předloženém návrhu najednou. Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o sídlech a obvodech okresních a krajských soudů v České republice, podle sněmovního tisku 154, ve znění společné zprávy výborů České národní rady, podle sněmovního tisku 174, ať zvedne ruku. (Hlasuje se - 110.) Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Zákon byl přijat. (Potlesk.)

Dámy a pánové, ačkoli jsem slíbil, že jednání nyní přerušíme, chci se vás zeptat, zda-li by nebylo vhodné zaujmout stanovisko k návrhu pana poslance Pospíšila, ještě také požádal o slovo poslanec Holomek, který žádá Sněmovnu, aby přijala určité usnesení. Souhlasíte s tímto návrhem? (Všeobecný souhlas.)

Poslanec Petr Pospíšil: Vážený pane předsedající, po konzultaci s panem ministrem spravedlnosti a paní dr. Röschovou si dovoluji svůj návrh z procesních důvodů upravit takto: Přijmout usnesení v tom smyslu, že před každým projednáváním volby soudců z povolání budou někteří ze soudců na požádání ústavně právního nebo jiných výborů povinni zúčastnit se zasedání těchto výborů.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Ptám se předsedy ústavně právního výboru, zda-li je názoru, že se musí přijmout usnesení.

Poslanec Jiří Novák: Osobně nejsem toho názoru, že by se tato věc musela řešit formou usnesení. Domnívám se, že pokud kterýkoliv z výborů bude mít za to, že je vhodné, aby kandidát do funkce předsedy senátu či soudce některého ze soudů přišel před výbor, bude mu to umožněno prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.

Poslanec Petr Pospíšil: Děkuji panu předsedovi ústavně právního výboru za toto vysvětlení. Rovněž se již domnívám, že není nutné přijímat usnesení a jsem rád, že se jedna dobrá věc uskuteční i bez usnesení. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Nyní předávám slovo panu poslancovi Holomkovi.

Poslanec Karel Holomek: Paní předsedkyně, pane předsedající, dámy a pánové. Omlouvám se, že vystupuji mimo pořadí. Jen naléhavá potřeba pokusit se dosáhnout toho, aby se tato Sněmovna vyjádřila k záležitosti v Klatovech, tj. k pogromu proti Rómům, mě nutí k tomu, abych vystoupil.

Chci vám předložit návrh usnesení, kterým by Česká národní rada jako zákonodárný a vážený kolektiv v této zemi vyjádřila svůj zásadní postoj k těmto záležitostem. Táži se vás, zda tak mohu učinit.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Vážená Sněmovno, může pan poslanec Holomek tak učinit? Kdo souhlasí, ať zvedne ruku. (Souhlas vyjádřila drtivá většina poslanců.) Je to drtivá většina, takže mám za to, že tato záležitost se dá tímto způsobem vyřídit.

Poslanec Karel Holomek: Velice vám děkuji. Jedná se o usnesení či prohlášení v záležitosti násilné akce proti Romům v Klatovech které buď projde, nebo neprojde a to bez rozpravy. Text zní:

"Poslanci České národní rady rozhodně odsuzují násilné akce jednotlivců i skupin, jejichž motivem jsou rasové a jiné předsudky. Principy právního státu, o které spolu s vládou Česká národní rada usiluje, budou naplňovány i v konkrétním životě společnosti a nesmějí dát žádnou šanci zvůli, násilí a nemilosrdnosti vůči žádné skupině obyvatelstva.

Prohlašujeme, že k odstranění konfliktních situací budeme vytvářet nejen předpoklady zákonné, ale i sociální, bezpečnostní a kulturní. Naším cílem je humánní společnost uprostřed Evropy, která dává stejné šance všem svým občanům, ale také chrání slabé a handicapované občany." Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Holomkovi. Ptám se, kdo z paní poslankyň a pánů poslanců je pro text, který pan poslanec Holomek přednesl, ať zvedne ruku. (Hlasuje se - 106.) Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (8)

Dámy a pánové, nyní bude následovat třicetiminutová přestávka.

Dovolte mi ještě dvě krátké informace: Pan poslanec Žák prosí členy komise, která se zabývá kontrolou zákonného opatření Federálního shromáždění z léta loňského roku, aby se o přestávce sešli v místnosti státních aktů.

Další prosba směřuje k členům Meziparlamentního klubu demokratické pravice. Je zde požadavek, aby se sešli ihned po vyhlášení přestávky v místnosti za státními akty.

(Následovala krátká přestávka.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Paní poslankyně, páni poslanci, zahajuji přerušené jednání. Dalším bodem, kterým bychom se měli zabývat, jsou odpovědi členů vlády České republiky. Vláda České republiky je údajně na cestě z Brna do Prahy. Podle předpokladu už by zde měla být, ale zatím se nedostavila. Navrhuji proto, abychom se nyní zabývali bodem

V případě, že by se vláda nedostavila po přijetí této zprávy, schůzi bych ukončil.

Ke zprávě, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 200, otevírám rozpravu. Do rozpravy se zatím přihlásila paní poslankyně Vorlová. Prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Milada Vorlová: Vážené předsednictvo, vážení poslanci a poslankyně, mám pochybnosti o bodu Harmonogram k projednání státoprávního a územně správního uspořádání České republiky, který je součástí zprávy o činnosti předsednictva České národní rady, a sice ve věci poslaneckého průzkumu. Tento harmonogram máte přiložený za zprávou.

Abychom dostali seriózní výsledky, které by bylo možno někde uvádět a dále s nimi pracovat, museli bychom provést nejen rozsáhlou informační přípravu veřejnosti, ale pro vlastní průzkum připravit i kvalitní soustavu sledu otázek jimiž bychom zjistili, co chceme vědět.

V neposlední řadě je při každém průzkumu důležité stanovit průřezový výběr občanů. Vybrání menších měst, jak jsme s ním byli seznámeni, myslím, právě nejreprezentačnější vzorek obyvatel nedodá, neboť v průměru lidé větších měst bývají lépe informováni a mají blíž k vlastnímu názoru, lidé z venkova bývají bližší konkrétním věcem svého denního života a teoretizování je jim cizí a obyvatelé menších měst jsou podle mého názoru asi skupinou nejvíce ovlivnitelnou. A právě vyloučit tento prvek ovlivňování při kontaktu s poslanci, myslím nelze. Nevyrovná to ani složení skupiny - i pokud by byl záměr, aby pracovala společně, protože v otázce uspořádání republiky nejsou názory poslanců polarizovány. Část jich je na věci bytostně zainteresována, a na druhé straně je mnohým poslancům, tento problém vzdálený, a vlastně lhostejný, a nebudou proto té, první části protiváhou.

Navrhuji proto, abychom místo poslaneckého průzkumu si zadali průzkum odborný, třeba paralelní s tím státním, ale s jinými otázkami, které bychom mohli ovlivnit, ale abychom průzkum neprováděli sami.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Vorlové. Hlásí se místopředseda Malík, potom vystoupí pan poslanec Benda.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, odpověděl bych přímo paní poslankyni Vorlové.

Je zajištěn další průzkum, který bude provádět Sociologický ústav ČSAV a financovat vláda. Tento průzkum je udělán na základě sítě respondentů, kteří jsou vybráni, kteří slouží všem možným průzkumům, kterými se tento ústav zabývá. Tím je záruka, že dotazovaní budou jednak tříděni podle věku, jednak podle profesí. Jsou tam zastoupena velká i malá města, takže je záruka, že tento průzkum bude kvalifikovaný. Čili kromě toho našeho průzkumu, který je ad hoc více méně informativní, máme již zadán průzkum oficiální přes ČSAV.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Malíkovi. Prosím, aby vystoupil pan poslanec Benda, připraví se pan poslanec Němčík.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, jen v souvislosti se jmenováním nového ministra životního prostředí bych chtěl požádat vládu, aby udržela ten trend, který jsme měli na začátku, že nám dává životopisy ministrů. Zapomněli jsme na to u pana ministra Sokola, myslím, že bychom měli dostat životopis u něj, u pana ing. Dejmala i u dalších jmenovaných ministrů.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Bendovi za jeho námět. Předsednictvo životopis dostalo, existuje na České národní radě, nevidím problém, proč by jej neměli dostat i ostatní poslanci. Nyní prosím pana poslance Němčíka, kdo se dál hlásí do rozpravy? Paní poslankyně Röschová.

Poslanec Jindřich Němčík: Vážení kolegové, ještě k poslaneckému průzkumu. Kolegyně Vorlová mluvila o průzkumu veřejného mínění, který má jakási pravidla, jež mají být dodržena. Pan místopředseda nám oznámil, že podobný průzkum bude dělat Sociologický ústav. Souhlasím. Nicméně i poslanecký průzkum, který máme v úmyslu provádět my, jako Česká národní rada, by měl mít jistá pravidla, jistou reprezentativnost, jak ze strany tazatelů, tzn. poslanců, tak jistou reprezentativnost při výběru vzorku.

Živím se patnáct let jako sociolog, tedy výzkumy. Jsem přesvědčen, že i za těchto okolností bych byl schopen při snaze zkreslit výsledek dosáhnout celé škály informací, které by bylo potom možno přednášet ve Sněmovně. Čili i k poslaneckému průzkumu je potřeba přistupovat s jistým odborným přístupem, aby ke zkreslení nedošlo. Abychom se potom nedozvěděli takové informace, jaké jsme se dozvěděli včera od poslanců HSD, kdy nám byla předložena čísla o průzkumu mínění o Moravě opravdu fantastická. Pokud se dobře pamatuji, ani Goebels při svých nacionálních socialistických výzkumech v Německu takového procenta kladného vyjádření kupříkladu Sudet nedosáhl.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Prosím paní poslankyni Röschovou.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, vážená Sněmovno, já jsem jenom chtěla co říkala paní Vorlová ohledně poslaneckého průzkumu. Já tento průzkum chápu ne jako průzkum veřejného mínění, protože samozřejmě nejsme odborně k tomu zdatní, abychom to mohli provozovat, ale jako získání informace o stanoviscích zastupitelství. Chceme-li dojít k nějakému členění tohoto státu, tak bychom přece jenom měli alespoň znát názor členů zastupitelstev, kteří byli v řádných a svobodných volbách zvoleni. Tak já chápu tento průzkum. Nikoli sociologicky zaměřený, ale takto.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Prosím pana poslance Výborného.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo, dámy a pánové. Já bych měl pouze jednu, snad drobnou, ale domnívám se že významnou připomínku k návrhu harmonogramu k projednání státoprávního a územně správního uspořádání České republiky, tak jak je to obsažené jako příloha ke zprávě tisku 200.

Podle tohoto návrhu harmonogramu dne 9. dubna má výbor pro územní správu a národnosti zpracovat výsledky průzkumu provedeného Československou akademií věd. Avšak téhož dne mají jednotlivé poslanecké kluby projednávat varianty příštího možného státoprávního a územněsprávního uspořádání republiky. Já osobně se domnívám, že poslanecké kluby by měly mít výsledky průzkumu akademie věd již k dispozici a že tato data vzájemně natolik kolidují, že v každém případě buď výbor pro územní správu a národnosti musí zpracovat výsledky Československé akademie věd dříve, anebo kluby musí projednávat varianty o nichž je řeč později. V žádném případě to nelze činit v jediný den. Tolik moje připomínka k předloženému harmonogramu. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Výbornému. Slova se ujme pan poslanec Bělehrádek.

Poslanec Stanislav Bělehrádek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já souhlasím s paní poslankyní Vorlovou, že je potřeba znát jak má průzkum poslanců České národní rady probíhat. Když jsem slyšel stanovisko paní poslankyně Röschové tak se domnívám, že nebylo úplné, protože v předsednictvu České národní rady se hovořilo, že průzkumové skupiny budou jednak hovořit s obecními zastupitelstvy, ale také, že budou zkoumat názory občanů při veřejných shromážděních. To znamená, že budou zkoumat dvě názorové skupiny. Podle mého názoru základem každé demokratické společnosti je občan jako takový. Z toho vyplývá, že i stanovisko, které budou mít obecní zastupitelstva nemusí být rozhodující, protože rozhodující je občan, který by se měl svobodně rozhodnout. Proto se domnívám, že by mělo být stanoveno, jaké otázky budou kladeny, jakým způsobem tento průzkum bude probíhat, aby alespoň v určité míře zaručoval objektivitu, a aby tento průzkum mohl být poslanci České národní rady využit.