Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pan poslanec Balcárek přítomen je, poslanec Karas také a paní poslankyně Stiborová také. Domnívám se, že tři ověřovatelé stačí. Sejdeme se zde za 15 minut a budeme pokračovat v jednání.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dámy a pánové, budeme pokračovat v našem jednání. Konstatuji, že jsme již v takovém počtu, abychom byli usnášení schopní.

Před přestávkou jsme se dohodli, že přerušíme projednávání bodu 8 - volbu předsedy výboru České národní rady - a budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu až poté, co ověřovatelé sečtou hlasy.

Budeme pokračovat projednáváním bodu

Návrh, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 190, nám z pověření ústavně právního výboru odůvodní zpravodajka poslankyně Anna Röschová, kterou prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, vážení kolegové, přečtu vám návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce.

Podle § 52 a § 44 a) zákona č. 36/64 Sb. o organizaci soudů a volbách soudců ve znění pozdějších předpisů přísluší České národní radě rozhodovat o žádostech soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce.

České národní radě došly žádosti soudců z povolání o zproštění a současně zákonem požadované vyjádření ministra spravedlnosti České republiky k těmto žádostem.

Ústavně právní výbor České národní rady na své schůzi dne 20. února posoudil uvedené žádosti a vyjádření pana ministra a předkládá České národní radě ke schválení návrh usnesení, který je obsažen v tisku 190.

Domnívám se, že není zapotřebí podrobněji tento návrh odůvodňovat, neboť se jedná o soudce, kteří jsou buď znovu volení k jiným soudům, což je v části I. nebo o soudce, kteří odcházejí z justice do důchodu nebo do jiného zaměstnání, což je uvedeno v části II. Domnívám se, že tisk 190 jste si všichni přečetli a po skončené rozpravě navrhuji, abychom o tomto návrhu hlasovali en bloc.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Röschové a otevírám k tomuto bodu rozpravu. (Nikdo se nehlásí.)

Ptám se pana ministra, zdali si přeje vystoupit. (Ne.) Rozpravu proto končím a ptám se paní poslankyně Röschové, zdali chce ještě provést závěrečnou řeč. (Ne.)

Domnívám se, že můžeme přistoupit k hlasování. Dávám hlasovat o tom, kdo souhlasí s návrhem předneseným zpravodajkou ústavně právního výboru poslankyní Röschovou, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se, 112 hlasů pro.) Kdo je proti? (1) Kdo se zdržel hlasování? (2)

Konstatuji, že tímto hlasováním jsme zprostili uvedené soudce jejich soudcovských funkcí.

Nyní můžeme přistoupit k projednávání bodu

Návrh na volbu soudců jste obdrželi jako sněmovní tisk 184 a společnou zprávu výborů České národní rady jako sněmovní tisk 191.

Prosím pana ministra spravedlnosti Richtera, aby nám předložený návrh odůvodnil.

Ministr spravedlnosti Leon Richter: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, dnešního dne vám předkládám k posouzení návrh na zvolení 15 kandidátů na funkci soudců pro okresní a krajské soudy. Jde o návrh nepočetný, nicméně pro resort justice významný z těchto důvodů:

1. Rozsáhlé úkoly naší justice nás staví před naléhavou otázku personálně vybavit naše soudy. Skutečnost však je taková, že k dnešnímu dni stále chybí 212 soudců pro okresní a krajské soudy, a to nepočítám se zvýšenými nároky, které byly uplatněny, respektive které by byly žádoucí a nezbytné v souvislosti se všemi zákonnými úpravami, které byly přijaty v minulém roce, zejména pak se zákonem o soudních rehabilitacích.

V současné době nás skutečnost staví před další úkoly, zejména po přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích. Dopad tohoto zákona pro justici bude velice vážný. V současné době po přijetí závěrečného znění tohoto zákona propočítáváme na ministerstvu, pokud jsem měl možnost k této otázce se vyjádřit před přijetím této zákonné předlohy, potřebné údaje a jevilo se mi jako pravděpodobné zvýšení počtu soudců pro okresní a krajské soudy nejméně o 500 dalších soudců.

Jde o stav, který velice nepříznivě ovlivňuje rozhodování jak v trestních tak občanskoprávních, ale v krátké době také v obchodních a správních záležitostech.

2. V průběhu roku 1990 Česká národní rada zvolila ve čtyřech etapách celkem 188 nových soudců. Ve stejném období však z justice odešlo 185 soudců, 105 do jiných profesí, 80 do důchodu. Faktický přírůstek pro justici tudíž činí tři soudce, což je samozřejmě zcela zanedbatelný a nevyhovující počet.

3. Existuje mnoho, a to zcela nesporných signálů, že tento exodus z justice bude pokračovat. Řada dalších soudců již podala výpověď, další o tom zcela vážně uvažují.

Příčiny tohoto nepříznivého stavu spatřuji ve dvou skutečnostech. Především jde o záležitost finančního odměňování. Privatizací advokacie, dřívějších podnikových, dnes komerčních právníků se vytvořily podmínky pro nebývale vysoký zdroj příjmů, velice přitažlivý pro každého dobrého a schopného právníka. Svůj podíl na tom nepochybně má i ne zcela vyvážený tarif odměňování, který již bylo ostatně nutno z části pozměnit a z části ještě bude nutno o jeho změně uvažovat. Velké možnosti se právníkům nyní nabízejí v oblastech soukromopodnikatelských firem, zejména těch s účastí zahraničního kapitálu. Ačkoliv by bylo logické, aby platová úprava, která by posílila nezávislé postavení justice, byla provedena ke dni účinnosti nových připravovaných kodexů a nejspíš pak samotné ústavy, nelze dále otálet. Proto jsem dal pokyn k neprodlenému zpracování odpovídajícího návrhu. A jsem potěšen faktem, že ti z vás, kteří jsou v problematice justice blíže obeznámeni, to je zejména poslanci z ústavně právního výboru, tento postup podporují, neboť neprodlené vyřešení materiálního zabezpečení soudců je nezbytné.

Za ještě významnější však považuji další faktor, který silně ovlivňuje psychiku současných soudců. Oprávněná kritika justice na roli, kterou část soudců sehrála v minulých desetiletích, způsobila v části naší veřejnosti, a bohužel i ve sdělovacích prostředcích, názor, že to jsou právě ti soudci, kteří dnes vykonávají své funkce, kteří za nezákonnosti minulých let odpovídají. To však zdaleka není pravda úplná. Na její dokreslení je třeba uvést, že především chybné bylo právo samo a zrůdný systém politické moci, toto právo prosazující všemi dostupnými prostředky. To ale dnes už neplatí. A vědí to dobře právě naši soudci, jimž nyní konečně byla dána příležitost rozhodovat nezávisle, bez jakéhokoliv vnějšího zasahování do jejich pravomoci. Ti soudci pak z minulého období, kteří rozhodovali nad rámec tehdy platných zákonů, sami se přičinili o prosazování politických a ideologických aspektů při aplikaci práva a porušili tím principy soudcovské etiky, pokud ještě někde působí, opustí justici nejpozději poté, kdy bude přijat současně připravovaný návrh zákona o soudech a o soudcích, který tento odchod umožní.

V minulých týdnech a měsících jsem měl možnost se setkat s řadou soudců. Potěšující bylo, že přes nebývalý nárůst práce v běžných agendách, přes velkou pracovní zátěž, kterou znamenají soudní rehabilitace a nepochybně i jiné prudce narůstající agendy, zejména na úseku občanskoprávního soudnictví, přes neustálé a prakticky každodenní invektivy, nevybíravé napadání slovní a někdy dokonce i fyzické ze strany účastníků soudního řízení, především kriminálních osob, ale také obyčejných občanů, soudících se o svá majetková, manželská či jiná práva, rozhodující většina našeho soudcovského sboru je ochotna podstoupit nadcházející obtížné období.

Justice v tomto roce podle chystaných zásadních právních úprav dostane svou kvalitativně novou tvář. K tomu však ti, kteří ji budou ztvárňovat, požadují jedno hlavní: pocit jistoty a podpory všech, jimž jde o nastolení vlády práva. Jsem si vědom složitosti nynějšího přechodného období hledání a nalézání těchto jistot a velké odpovědnosti, kterou justice, resort spravedlnosti má. Personální stránka je zde zcela nepochybně prioritní. Snažím se, abych vám mohl předložit návrhy na osoby, které budou hodny vaší důvěry a budou důstojně reprezentovat třetí nezastupitelnou složku státní moci. Jsem si vědom, že transformace justice do podoby důstojné našeho členství v Radě Evropy je procesem dlouhodobým, ale nicméně již nastoupeným. Žádám vás o podporu dnešního drobného krůčku, který chceme na této cestě uskutečnit. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím společnou zpravodajku výborů České národní rady, poslankyni Annu Röschovou, aby odůvodnila předloženou společnou zprávu výborů.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, v úvodu své společné zprávy bych se chtěla zmínit o problému soudní moci a problému justice vůbec. Velice podrobně a důkladně to zde rozebral pan ministr Richter. Jako členka justiční komise a členka a ústavněprávního výboru jej v tomto velmi podporuji, ale zároveň se pan ministr Richter nezmínil o jedné věci, kterou jako zaměstnankyně justice naprosto jasně vidím. Domnívám se, že neučiníme-li velmi rychlé kroky ohledně stabilizace justice, a vůbec ohledně koncepce soudní moci jako toho třetího pilíře státní moci, dojde k naprostému kolapsu justice.

Musíme si jako poslanci České národní rady uvědomit jednu věc. Federální vláda nemá ministra spravedlnosti. Spravedlnost spadá do národní působnosti. Velice bych vás prosila o to, abychom stejnou pozornost, jakou věnujeme změně státoprávního uspořádání, věnovali tomuto problému. Protože to není problém menší. Je to rozhodně srovnatelný problém. Uvědomme si, že jsme se nikdy od tohoto volebního období soustředěně nezabývali soudnictvím a problémy justice. V nejbližší době se dostane do České národní rady návrh zákona o soudech a soudcích. A to je veliká příležitost, aby tento federální tisk neprojednával jenom ústavně právní výbor, tak jak bývá zvykem u federálních tisků, nebo výbor, do jehož resortu to spadá, ale aby se tímto federálním tiskem systematicky a velmi důkladně zabývali všichni poslanci České národní rady a aby se nám podařilo vytvořit určitý tlak na Federální shromáždění, samozřejmě v rámci doporučení, tak jak nám ukládá jednací řád, ústava atd., aby se soudnictvím a státní mocí začaly kompetentní orgány zabývat soustředěně a jasně.

Není to jenom otázka výměny soudců, kteří soudili špatně atd. Toto všechno je otázka politická. Uvědomme si, že jestliže se justice zhroutí, tak máme zablokovány všechny zákony - všechny ekonomické zákony, které byly do této chvíle přijaty.

Vrátím se k návrhu pana ministra spravedlnosti České republiky na volbu soudců z povolání. Byl vám předložen tisk 184 na tento návrh, zde je navrhováno 15 kandidátů, čtyři jsou soudci, kterým končí volební období, tři soudci jsou navrhováni ke zvolení, dva rehabilitovaní a šest kandidátů je z řad bývalých soudců, kteří se vracejí do justice. Tento tisk 184 projednaly téměř všechny výbory, dva jej neprojednávaly, ostatní výbory, kromě výboru bezpečnostního a petičního doporučují zvolení všech patnácti soudců. Ve výboru petičním, pro právní ochranu a bezpečnost vznikl problém, který se týkal doktorky Coufalové, která se vrací zpět do justice. Je to poslední kandidát v tisku 184. Měla by být volena k okresnímu soudu v Olomouci. Určité připomínky vznesl pan poslanec Bereza, který pravděpodobně vystoupí v rozpravě. Ústavně právní výbor se tím znovu zabýval a společně s ministrem Richterem učinili určitá dokazování. Obdrželi jsme dopis předsedy krajského soudu z Ostravy, kde problémy, které uvedl poslanec Bereza byly vyvráceny. Nechci být příliš podrobná, předpokládám, že pan poslanec vystoupí v rozpravě. Potom bych se na konci rozpravy k tomuto problému vrátila.

Jako společná zpravodajka doporučuji, aby sněmovna zvolila všech patnáct soudců. V případě, že by se vyjasnily veškeré problémy, pro urychlení bych navrhovala o těchto soudcích hlasovat en bloc.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji poslankyni Röschové za zprávu. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil poslanec Pospíšil. Kdo se dále chce přihlásit, nechť tak učiní písemně.

Poslanec Petr Pospíšil: Dámy a pánové, vážený pane ministře, k návrhu ministra spravedlnosti České republiky na volbu soudců z povolání k soudům v České republice byly předloženy charakteristiky navrhovaných soudců. Dovolte, abych vám z nich ocitoval několik sugestivních vět, které nám mají přiblížit schopnost těchto soudců. Cituji: Má zájem o svou práci. Její rozhodnutí jsou vždy konkrétně podložena. Pečlivě sleduje všechny nové právní předpisy. Má dobrou schopnost samostatné úvahy. Nepodléhala a ani nebyla vystavena tlakům, které by mohly nezávislost jejího soudcovského rozhodování ovlivnit.

Jistě se mnou budete souhlasit, že podle těchto charakteristik si ztěží můžeme udělat komplexní obrázek o navrhovaných soudcích. Přesto se domnívám, že všichni soudci by zřejmě schváleni být měli. Dávám jeden protinávrh a jeden další návrh.

Protinávrh spočívá v tom, že bychom měli volit každého soudce zvlášť. Návrh jménem církevního a humanitárního výboru, který vyplývá z našeho projednávání tohoto tisku: Pro příští volby soudců z povolání k soudům v České republice navrhuji, aby se tyto volby konaly na uzavřeném zasedání České národní rady za osobní účasti těchto navrhovaných soudců.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji poslanci Pospíšilovi. Do diskuse se dále přihlásil pan poslanec Bereza. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Rudolf Bereza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jako každý z vás jsem dostal za úkol vyjádřit se k navrhovaným soudcům, měl jsem smůlu, že jsem narazil na osobu, na kterou jsem se dozvěděl mnoho negativních věcí. Chtěl bych vám říci, jaký jsem zvolil postup.

Napřed jsem navštívil doktorku Coufalovou a řekl jsem jí, že ji budeme projednávat, spolu jsme se domluvili, že je možno, že dám o ní oznámení do místního tisku. Souhlasila s tím. Sama vlastní rukou napsala prohlášení, které jsem další den donesl do místních Hanáckých novin v Olomouci, kde jsem řekl redakci, že je to prohlášení této paní. Dal jsem jim číslo telefonu, aby si ověřili, že doktorka Coufalová s tím souhlasí. Pak jsem se sešel s člověkem z dřívějším doby, kterého znám jako svého informátora. (Veselost v sále.)

Nebyl jsem agentem státní bezpečnosti, ale signatářem Charty 77. Dostal jsem první negativní informaci o paní Coufalové. Ta se týkala příslušnosti ke KSČ. Protože jsem sliboval pracovníkům v Sigmě Olomouc účast na řešení problémů v závodě a v materiálu jsem si přečetl, že doktorka Coufalová byla podnikovou právničkou Sigmy, spojil jsem obě věci dohromady.

Navštívil jsem odborovou organizaci v Sigmě Olomouc. Setkal jsem se s předsedkyní odborové organizace paní Bokovou. Dal jsem jí první otázku. Napřed jsem řešil otázku paní Coufalové a potom jsem řešil to další. Když jsem vysvětlil o co jde, dostal jsem snůšku některých poznatků, které vám uvedu.

Jeden z poznatků byl, že paní Coufalová byla velmi necitlivá k pracujícím závodu. Konkrétně mi uváděli případ, kdy se rozesílal starým zaměstnancům oznamovací dopis. Paní Boková s paní Coufalovou měla prý třičtvrtěhodinový těžký rozhovor, kdy nesouhlasila s formou dopisu. Trvala na svém bez vysvětlení, že mu může být přidělena další práce, jiná práce, nebo že může být rekvalifikován atd. Trvala na tom, že člověk je nadbytečný. V závodě z toho byl problém. Ředitel závodu si musel staré zaměstnance zavolat a omluvit se jim.

Další věc - chozrasčot. (Veselí v sále.) Určitá skupina technicko - hospodářských pracovníků měla osobní účty chozrasčotu. Tito pracovníci - bylo jich 22 - vykazovali věci, které byly normální služební povinností.

Další věc: bylo mi řečeno, že paní Coufalová byla špatná právnička, že nechtěla podávat rady, že nebyla na úrovni.

Když jsem položil odborové funkcionářce Bokové otázku, zda mám paní Coufalovou doporučit za soudkyni, řekla že ne. Rovněž tak se vyjádřila její sekretářka.

Zašel jsem na okresní soud, kde jsem navštívil předsedkyni soudcovské unie a k ní jsem si zavolal předsedu soudu. Přišel k doktorce Lamparové, kde jsem jim oznámil, že jsem dostal na paní Coufalovou takovou informaci, že ji nedoporučím. Vyjádřil jsem také nesouhlas s tím, kdo dal na doktorku Coufalovou takový posudek. Bylo mi potvrzeno paní Lamparovou, která informovala předsedu, že jsem na paní Coufalové nevymáhal vyjádření nebo stanovisko ohledně zveřejnění v tisku.

Prostě měli jsme o tom rozhovor, já jsem všechno předsedovi soudu sdělil. Potom mě zavolala paní dr. Coufalová, která byla na rekreaci a poněvadž chtěla vědět jaký bude výsledek toho ohlasu v tisku, tak jsem jí řekl, že jí nechám zprávu u paní dr. Lamperové, jestli k ní má důvěru, že si to tam může vyzvednout. Když přišel telefon, tak všichni, oba dva, jak předseda soudu, tak paní dr. Lamperová z kanceláře utekli, a já jsem jí řekl, že jsem dostal tolik negativních informací, že ji prostě nedoporučím. Potom jsem si zavolal dr. Polívkovou, (smích v sále), vy z toho máte legraci, ale jestli jste to také tak udělali tak... zavolal jsem si paní dr. Polívkovou, u které paní Boková, ta, která mě poskytla informace o dr. Coufalové (smích v sále), která je soudkyní z lidu, mě dr. Polívková řekla, že tuto soudkyni zná dlouhá léta a že ji zná jako čestnou a spolehlivou ženskou. (Potlesk a smích v sále.)

Bylo rovněž řečeno, že o těchto věcech, jako se týkalo peněz apod., se už na soudu, v kolektivu soudců, o tom hovořilo už před rokem. Já jsem tento poznatek řekl ve výboru, vyvolalo to tam samozřejmě ohlas a došlo k nějakému šetření. Zajímal se pan ministr o to a zřejmě dostal předseda Krajského soudu záležitost k přešetření. Dostal jsem nějaké stanovisko od pana dr. Livečky z Krajského soudu, se kterým nemohu souhlasit úplně ve všem. Já jsem včera, když jsem to dostal, zavolal paní Bokové a jednotlivé body jsem jí prostě přečetl a ona mi řekla, že za tím stojí, pouze upřesnila některé věci. (Hluk v sále.) A ty věci byly, že pokud se týče toho chozrasčotu (Smích a hluk v sále.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane poslanče, já nechci sněmovně upírat právo na to se zasmát, nicméně mi dovolte, abych vás poprosil o trochu sevřenější tvar vašeho příspěvku. (Smích a hluk v sále.)

Poslanec Rudolf Bereza: Prostě, byly dvě věci, které na základě šetření pana dr. Livečky byly částečně pozměněny tím, že prostě třeba ve směrnici nebyl dodatek, že se nesmí vykazovat věci, které jsou normální pracovní povinností a za další, že pan ředitel závodu dal jí hodnocení, jak vidíte ve vašem přetisku, jako dobré pracovnici, a to jí dal proto, že paní doktorka řekla, že nebude vykonávat soudcovskou praxi, a to je podstatné, ale že bude dělat jenom administrativní pracovnici na soudě. To mě řekla včera paní Boková do telefonu, když jsem reagoval na tento materiál z Krajského soudu, podepsaný dr. Livečkou.

Já samozřejmě nesouhlasím s tím, jak tady stojí napsáno, že akce pana poslance, který se dostavil za dr. Coufalovou a žádal ji, aby učinila souhlas k tomu, že pan poslanec zveřejní v okresních Hanáckých novinách oznámení, že se to nezakládá na pravdě. A za další, že předseda soudu se dotazoval soudkyní, zda hovořily s panem poslancem, dr. Lamparová a dr. Polívková potvrzují, že s panem poslancem hovořily, avšak sdělily mu pouze své osobní stanovisko k dr. Coufalové. S tím nemohu souhlasit, to se nezakládá na pravdě, pokud mám tedy ukončit to své vystoupení, tak prostě říkám, že dr. Coufalovou nedoporučuji. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)