Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, já si kladu otázku, na kolik poslanci, kteří se neúčastnili té náročné práce, budou schopni relevantně stanovisko zaujmout. Ale dovolte, zde bych požádal o sdělení, zda si ještě někdo přeje vystoupit v rozpravě, která se týká návrhu usnesení předneseného panem poslancem Moskalem. Pan poslanec Ledvinka.

Poslanec Karel Ledvinka: Pane předsedající, paní předsedkyně, vážení kolegové. Já se domnívám, že stanovisko ústavně právního výboru a národohospodářského výboru, které bylo zasláno do Federálního shromáždění, je kvalifikované. Mám radost z toho, že to bylo také tak prezentováno ve Federálním shromáždění. Pan poslanec Moskal a jeho kolegové a tak to také já chápu - požádali v podstatě sněmovnu, aby společným stanoviskem sněmovny podpořila toto doporučení. Čili se domnívám, že je na zvážení sněmovny, jestli se takto rozhodne. Já si zcela soukromě myslím, že stanovisko, které má Federální shromáždění, a ke kterému se takovým způsobem poslavilo, je postačující. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, pan poslanec Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, to co zde řekl pan poslanec Ledvinka, že bychom měli jako sněmovna podpořit stanovisko určitých výborů. Ty výbory jsou za Českou národní radu určeny, aby své stanovisko poslaly Federálnímu shromáždění. Jakmile se naučíme takovouto praxi, tak stanoviska našich výborů pak budou méně významná a jakémukoliv zákonu budeme chtít dát význam, tak ho pak budeme projednávat v plénu. Mně to připadá zcela nelogické, měli bychom se držet toho, že stanovisko České národní rady je stanovisko výborů, a ne ho ještě podporovat v plénu.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, připomínám jen k pozornosti, že výbory České národní rady jsou orgány České národní rady podle jednacího řádu. Přeje si ještě někdo vystoupit v rozpravě? Pokud nikoliv, pák rozpravu uzavírám a činím, resp. opakuji návrh na to, aby se hlasovalo o každém z bodů zvlášť a prosím sněmovnu, aby se k tomu hlasováním vyjádřila.

Kdo je pro, aby se hlasovalo o každém ze zbývajících dvou bodů návrhu pana poslance Moskala zvlášť, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je to naprosto menšinové stanovisko, bude se tedy hlasovat en bloc. Přeje si sněmovna nebo pan poslanec Moskal - nakolik já jsem pouze parafrázoval to, co jsem stačil zachytit - přednést tu relevantní část návrhu před hlasováním? Činí někdo takový návrh? Pan poslanec Benda - a další prosím, tedy pana poslance Moskala, aby přečetl dva body svého návrhu.

Poslanec Václav Moskal: Doporučuje Federálnímu shromáždění:

1. Neprojednávat v plénu Federálního shromáždění žádný z předložených návrhů ve znění tisku 393, 225 či 225a a 380. Tady bych chtěl podotknout, že.....

(Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Já bych prosil - už hlasujeme - abyste se omezil na četbu toho, co navrhujete.)

2. Požadovat na federální vládě, aby předložila k projednání do Federálního shromáždění upravený návrh zákona, který by zahrnoval zdůvodněné připomínky a nepostradatelné věcné podněty ostatních návrhů.

To jsou ty dva body.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu poslanci Moskalovi. Budeme tedy hlasovat o obou bodech, které byly právě předneseny.

Kdo je pro, aby Česká národní rada přijala navrhované stanovisko přednesené panem poslancem Moskalem, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se - 23.) Kdo je proti? (53) Kdo se zdržel hlasování? (49)

Návrh pana poslance Moskala nebyl přijat.

Dalším bodem jednání v pořadí

Návrh jste obdrželi jako sněmovní tisk 192 se společnou zprávou výborů, jako sněmovní tisk 195. Prosím paní poslankyni Marvanovou, aby za skupinu navrhovatelů předložený návrh odůvodnila.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, vážení členové vlády. Jménem iniciativní skupiny poslanců České národní rady Jana Kasala, Ivana Maška, Hany Marvanové a Michala Sedláčka, vám předkládám návrh zákona České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 224/1990 Sb.

Účelem námi navrhovaného zákona je včlenit do platného jednacího řádu České národní rady ustanovení, která umožní, aby Česká národní rada zřizovala vyšetřovací komise, a to komise pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu.

Tyto komise by měly být vybaveny zvláštními pravomocemi vyslýchat svědky pod sankcí trestného činu křivé výpovědi. Tuto právní úpravu umožnila novela trestního zákona na podzim loňského roku, konkrétně ustanovení o trestném činu křivé výpovědi.

Ráda bych konstatovala, že tato změna jednacího řádu je velmi naléhavá, a to zejména v souvislosti s činností komise pro otázky lustrací.

Plénum České národní rady svými usneseními uložilo této komisi provést v rámci lustrací určitá zjištění, a zároveň schválilo kritéria, kterými se má komise při posuzování jednotlivých případů řídit. Pokud nebude tato komise komisí vyšetřovací, a tedy nebude vybavena pravomocemi vyslýchat v případě potřeby svědky, nemůže úkoly, které jsme jí uložili, řádně splnit. Proto tato úprava je také jedním z důležitých kroků, jak postavit otázku lustrací na určitý právní základ.

Na závěr bych vás ovšem upozornila na to, že smyslem této právní úpravy není jen umožnit, aby lustrační komise byla komisí vyšetřovací. Předpokládá se, že Česká národní rada by mohla zřídit vyšetřovací komisi i pro jiný případ, kdy je třeba objasnit závažnou skutečnost veřejného zájmu, tak jak je to běžné v parlamentech západních zemí a tak jak tomu bylo také za první republiky v Národním shromáždění. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Nyní prosím společnou zpravodajku výborů České národní rady paní poslankyni Röschovou, aby odůvodnila předloženou společnou zprávu, tisk 195.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, paní předsedkyně, vážení kolegové. Naléhavost předkládané novely jednacího řádu České národní rady odůvodnila velmi podrobně paní navrhovatelka a mně nezbývá, než se k tomuto odůvodnění připojit.

Iniciativní skupina poslanců si rovněž vyžádala ke svému návrhu stanovisko české vlády. Česká vláda ve svém usnesení ze dne 26. 2. 1991 souhlasí s návrhem novely zákona, tak jak je obsažen v tisku 192.

Výbory České národní rady kromě mandátového a imunitního výboru, výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, výboru pro obchod a cestovní ruch, územní správu a národnosti, ochranu životního prostředí a urbanismus projednaly ve svých schůzích v únoru návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání novely jednacího řádu.

Kromě církevního a humanitárního výboru, který předložený iniciativní návrh odmítl s tím, že je v rozporu s § 4 zákona o jednacím řádu, neboť toto ustanovení neobsahuje žádnou činnost směřující k objasnění závažných skutečností veřejného zájmu a kromě toho se výbor domnívá, že zákonem České národní rady nelze upravit ani přiměřené používání ustanovení trestního řádu, neboť tím se přisuzují vyšetřovací komisi právní úkony příslušející orgánům činným v trestním řízení atd., ostatní výbory tento návrh doporučují. Doporučují ho s úpravami, které odezněly v tisku 195 společné zprávy.

Ráda bych se po právní stránce vyjádřila ke stanovisku církevního a humanitárního výboru. Domnívám se, že tento návrh skupiny poslanců není v rozporu s § 4 jednacího řádu, neboť v § 4 odst. 1 písmeno d) se říká, že do působnosti České národní rady patří zejména (tzn. je to demonstrativní výčet) jednat a usnášet se o zásadních otázkách vnitřní politiky České republiky. To znamená, že vnitřní otázky české politiky jsou rozhodně veřejným zájmem. V tom nespatřuji právní rozpor.

Dále jsem se chtěla vyjádřit k tomu, že nelze zákonem upravit používání ustanovení trestního řádu. Návrh, který nám byl předložen, má ve svém návrhu slůvko "přiměřeně", tzn., že žádá o to, aby mohla vyšetřovací komise použít pravidla, která jsou obsažena v jednacím řádu. Je to svým způsobem určité legislativní zjednodušení, aby nemusela iniciativní skupina poslanců tato pravidla zapracovávat do novely. Toto slůvko "přiměřeně" neznamená "stejně" a vyšetřovací komise není podle trestního řádu orgánem činným v trestním řízení, takže tato obava církevního a humanitárního výboru je lichá.

Na závěr bych chtěla zopakovat to, že činnost komise lze spojovat jen s činností komise pro otázky lustrace. Náplň práce vyšetřovací komise bude nesrovnatelně širší, a proto zřízení tohoto orgánu České národní rady velmi podporuji a doporučuji, aby plénum České národní rady návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání zákona České národní rady, kterým se mění zákon č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu, tisk 192 s pozměňovacími návrhy uvedenými ve společné zprávě - tisk 195 přijala.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Otevírám rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec Kužílek.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, vážený český sněme, vážení zástupci české vlády, dovolím si předložit dva pozměňovací návrhy k tisku 192.

Důvodem obou je to, že podle mého názoru a znalostí je vyšetřovací komise orgán, který parlamenty běžně zřizují pro maximálně nestranné, nestranické a nevětšinové prozkoumání vážných záležitostí veřejného zájmu. Domnívám se, že v právní úpravě vyšetřovací komise tedy musí být i princip, zakotvující právo politické nebo početní menšiny dosáhnout přešetření určité věci, jak to ostatně v mnoha parlamentech bývá dobrým zvykem.

Navrhuji tedy za prvé: zajistit, aby vyšetřovací komise byla zřizována povinně na žádost alespoň jedné pětiny poslanců, domnívaje se, že 40 poslanců našeho sboru je dostatečně kvalifikovaná skupina ke vznesení takového požadavku. Navrhuji tedy v § 55 a), odstavci 1 vsunout za slovo "může" slova "a na základě návrhu alespoň pětiny všech poslanců je povinna". Dále navrhuji za druhé, aby ve vyšetřovací komisi bylo zajištěno právo na účast všem politickým stranám a hnutím ve sněmovně. Navrhuji tedy doplnit nový odstavec 8 ve znění: "(8) Při volbě vyšetřovací komise je třeba dbát, aby v komisi byly zastoupeny všechny politické strany a politická hnutí podle principu poměrného zastoupení."

Oba tyto návrhy byly podpořeny usnesením výboru petičního, pro právní ochranu a bezpečnost. Děkuji za pozornost a případnou podporu.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Dále se přihlásil pan poslanec Popovič.

Poslanec Pavel Popovič: Paní předsedkyně, pane předsedající, dámy a pánové. Protože výbor pro obchod a cestovní ruch projednal návrh předlohy den před plenárním zasedáním, jeho stanovisko se nedostalo do společné zprávy, a proto bych si vám ho dovolil ocitovat.

Výbor pro obchod a cestovní ruch doporučuje České národní radě, aby návrh byl schválen, ovšem s tím, že v článku 6 je nutno upravit způsob a důvody zbavení povinnosti mlčení člena komise nebo zapisovatele. Vycházíme z toho, že povinnost mlčenlivosti je určena, nikoli však důvody a způsob zbavení v případě nějakého oprávněného zájmu, např. soudního řízení apod.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Dále se hlásí do rozpravy pan poslanec Lom.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, jedním ze základních rysů navrhované novely je snaha o zakotvení povinné mlčenlivosti, která se v navrhované dikci vztahuje pouze na členy komise a ve znění společné zprávy i na pracovníky Kanceláře. Komise však ke svému jednání může pozvat i jiné osoby, které se jednání účastní. Proto k zachování povinné mlčenlivosti navrhuji vložit v článku I/2 do nově zařazeného § 55 a) v odstavci 6 za slovy "vyšetřovací komise"tento text:" a další osoby, které se účastní jednání vyšetřovací komise". Dále pokračuje původní text v článku 6.

Povinné mlčenlivosti se týká i další pozměňovací návrh. Z právního hlediska je zřejmé, že zbavit povinné mlčenlivosti může komisi ten orgán, který ji ustanovil, tedy Česká národní rada. Avšak dle § 31, odstavce 1 zákona 34 vyplývá, že v určitém období kdy Česká národní rada nezasedá, by komisi mohlo zbavit mlčenlivosti i předsednictvo České národní rady, které by bylo nezvratné, nemusí při eventuální větší absenci členů předsednictva přesně odrážet názor České národní rady.

Proto navrhuji, aby právo zbavit mlčenlivosti bylo výlučně právo České národní rady, Navrhuji za odstavec 6) vložit další odstavec 7) tohoto znění: "Členové vyšetřující komise a další osoby, které se účastnily jednání komise, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením České národní rady". Odstavec 7) pak přečíslovat na odstavec 8).

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana poslance Hrazdíru, připraví se pan poslanec Andrle.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové. Ve společné zprávě je uvedeno, že náš výbor předložený materiál neprojednal. Chtěl bych říci, že výbor pro uzemní správu a národnosti projednal návrh na doplnění jednacího řádu o § 55 a), podle tisku 192 tento týden v úterý za účasti nadpoloviční většiny členů výboru. Závěr nebylo možno asi proto zahrnout do společné zprávy.

Výbor přijal stanovisko, aby návrh byl projednán na jednání České národní rady a doporučil dvě změny.

První změna je součástí společné zprávy - jedná se o odstavec 6 a dále doporučil v odstavci 4 na druhém řádku vypustit slovo "předseda", takže odstavec 4 by zněl: "Zápis o výslechu svědka nebo znalce pořizuje člen vyšetřující komise nebo pracovník Kanceláře České národní rady, kterého pověří komise" a nikoliv předseda. Pro toto stanovisko se vyslovila nadpoloviční většina přítomných členů výboru.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana poslance Andrle, aby se ujal slova.

Poslanec Antonín Andrle: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolím si navrhnout doplnění 8) bodu § 55, sněmovní tisk 192 následujícím zněním: "Členství v komisi je neslučitelné se členstvím ve SNB a StB". Nevím, jestli může být členem i neposlanec nebo poslanci, kteří přijdou po případných odchodech, zdali budou také lustrováni. Pokud to bude pokryto, tak návrh stáhnu.