Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, místopředsedové České národní rady Jan Kalvoda, Zdeněk Malík, Jan Kasal a 176 poslanců České národní rady.

Členové vlády České republiky: místopředseda vlády Milan Lukeš, ministr spravedlnosti Leon Richter a ministr průmyslu Jan Vrba.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy a pánové dovolte, abych zahájil přerušené jednání 15. schůze České národní rady a přivítal zde jak vás, tak i členy vlády České republiky, kteří jsou na schůzi přítomni.

Včera jsme projednali návrhy na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhu zákonů - návrh zákona o neperiodických publikacích, interpelace, otázky a podněty poslanců na členy vlády České republiky. Dnes zahájíme naše jednání bodem označeným v návrhu pořadu, který vám byl rozdán jako bod 5), a po něm budeme pokračovat dalšími body programu jak je uvedeno v návrhu. Protože poslanec Benda vzal svůj návrh zpět při včerejší rozpravě, budou další body v pořadu rozdaného návrhu označeny číslem o jedno menším než jak je uvedeno v tisku.

K pořadu jednání se hlásila ještě paní kolegyně Němcová, prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Helena Němcová: Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, dávám v úvahu odeslání telegramu naší zvláštní jednotce na Středním východě v tomto znění:

Děkujeme vám za statečnost, kterou jste projevili svou účastí ve vítězné válce proti agresorovi na Středním východě a přejeme brzké a šťastné shledání s domovem. Česká národní rada. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Formálně vás prosím o vyjádření souhlasu s tím, aby tento bod pořadu byl projednán. Kdo souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Hlasuje se.) To je naprostá většina.

Přeje si ještě někdo přečíst text, který paní poslankyně Němcová navrhla? (Nikdo se nehlásí.) Prosím tedy, abychom hlasovali o odeslání navrženého telegramu. Kdo souhlasí s tímto návrhem? (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.)

Návrh paní poslankyně Němcové byl schválen.

Dalším bodem schváleného bodu jednání je návrh poslankyně Moserové a dalších na vydání zákona České národní rady, jímž se zrušuje zákon č. 131/1974 Sb., o Národní ceně České socialistické republiky a zákon č. 132 z téhož roku o Novinářské ceně Jan Švermy.

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 168 a společnou zprávu výboru jako sněmovní tisk č. 169.

Prosím paní poslankyni Moserovou za skupinu navrhovatelů, aby předložený návrh odůvodnila a zároveň bych požádal, aby uvedla společnou zprávu.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Vážený pane předsedající, paní předsedkyně, členové vlády, vážení kolegové a kolegyně. Dovolte, abych odůvodnila návrh poslanců České národní rady, poslankyně Jaroslavy Moserové, Marka Bendy, Josefa Vondráčka, Oto Pruši a Ladislava Jakla na vydání zákona České národní rady, kterým se zrušují zákony o Národní ceně České socialistické republiky a o novinářské ceně Jana Švermy.

Oba tyto zákony, jak vyplynulo z úvodu pana předsedajícího, vznikly v roce 1974, tedy v době vrcholící "normalizace".

Národní cena se udílela od roku 1975 jednotlivcům nebo kolektivům za vynikající zásluhy, tvůrčí výsledky nebo výkony v oblasti vědy, techniky, kultury a umění. Výběr laureátů této ceny samozřejmě podléhal velice přísnému ideologickému sítu. Tím není řečeno, že se nedostalo této ceny lidem, kteří si ji zasloužili, ale určitě řadě lidí, kteří by si tuto cenu zasloužili více, se tato pocta vyhnula, protože bylo uplatňováno toto ideologické síto. Tím také došlo k tomu, že tato cena pozbyla vážnosti v očích veřejnosti i v očích odborníků z oblasti vědy, kultury, umění a techniky. Došlo k určité diskreditaci ceny - bylo to také dáno osobami, které byly ve výborech udělujících tuto cenu. Vládní výbor pro tuto cenu byl zrušen vládním nařízením z 19. prosince uplynulého roku.

Podobně tomu bylo i s Novinářskou cenou Jana Švermy. Jestliže navrhujeme, aby byla zrušena Novinářská cena Jana Švermy, tím se samozřejmě nechceme dotknout památky Jana Švermy. Tato cena se ale udílela jednotlivcům a kolektivům od roku 1975 jako projev čestného uznání "za významnou novinářskou a publicistickou činnost nebo za celoživotní práci v této oblasti, kterou tito jednotlivci nebo kolektivy výrazně přispěli k uskutečnění idejí marxismu-leninismu, proletářského internacionalismu, budování socialismu a boje za mír." Sami novináři si přáli tuto cenu zrušit a jsou toho názoru, podobně jako jiné skupiny, že větší váhu má cena, kterou udělí příslušná skupina novinářů, výtvarníků, vědců, techniků, než cena udělovaná direktivně vládou. S oběma cenami bylo spojeno finanční ohodnocení.

Z těchto důvodů po rozpravě bylo navrženo, aby obě ceny byly zrušeny, tedy aby byl zrušen zákon č. 131/1974 Sb., o Národní ceně České socialistické republiky a zákon č. 132/1974 Sb., o Novinářské ceně Jana Švermy. Potud k odůvodnění návrhu rozpočtu.

Nyní dovolte, abych vás seznámila se společnou zprávou tisk 179 - výborů České národní rady k návrhu poslanců České národní rady na vydání zákona České národní rady, kterým se zrušují zákony České národní rady č. 131/1974 Sb., o Národní ceně České socialistické republiky a zákon České národní rady č. 132/1974 Sb., o Novinářské ceně Jana Švermy.

Ústavně právní výbor České národní rady, výbor České národní rady pro vědu, vzdělání a kulturu a výbor České národní rady petiční, pro právní ochranu a bezpečnost projednaly na svých schůzích v únoru 1991 návrh poslanců České národní rady Jaroslavy Moserové, Marka Bendy, Josefa Vondráčka, Oto Pruši a Ladislava Jakla na vydání zákona České národní rady, kterým se zrušují zákony České národní rady č.131/1974 Sb., o Národní ceně České socialistické republiky a zákon České národní rady č. 132/1974 Sb., o Novinářské ceně Jana Švermy.

Výbory doporučily, aby Česká národní rada předložený návrh zákona schválila bez připomínek.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Zahajuji rozpravu k tomuto bodu jednání. Konstatuji, že se do rozpravy nikdo nepřihlásil. Přeje si někdo vystoupit v rozpravě. Nikdo se nehlásil. Dávám tedy v úvahu paní kolegyni Moserové, zdali si ještě přeje na závěr vystoupit.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Domnívám se, že není třeba něco doplňovat na předložené zprávě. Doporučuji schválení návrhu zákona.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Můžeme přistoupit k hlasování. Dovoluji si navrhnout, abychom hlasovali o celém předloženém návrhu najednou en bloc a táži se, zda jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování.

(Námitky nebyly.)

Podle prezenční listiny trvá stav, že má být přítomno 165 poslanců. Jsme tedy usnášeníschopní. Pokud nejsou námitky vůči způsobu hlasování, který jsem navrhl, ptám se: Kdo souhlasí s návrhem paní poslankyně Moserové a dalších na vydání zákona České národní rady, jímž se zrušuje zákon č. 131/1974 Sb., o Národní ceně České socialistické republiky a zákon č. 132/1974 Sb., o Novinářské ceně Jana Švermy podle sněmovního tisku 168 ve znění společné zprávy výborů České národní rady podle sněmovního tisku 179? (Hlasuje se - 121.) Kdo je proti? (0) Kdo se zdržel hlasování? (8)

Návrh byl přijat.

Zároveň bych požádal pracovníky aparátu, zda by se poohlédli po zbývajících poslancích, kteří jsou podle prezenční listiny, ale podle výsledků hlasování fakticky přítomni nejsou.

Dalším bodem schváleného pořadu jednání této schůze je stanovisko skupiny poslanců České národní rady pana Moskala, Stibice, Procházky, Cabala, Kelnara k projednání návrhu zákona o půdě a majetku. K této otázce, pokud vím, jsme písemný podklad neobdrželi. Proto bych požádal pana poslance Moskala, zda by toto stanovisko za uvedenou skupinu přednesl.

Poslanec Václav Moskal: Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl stanovisko skupiny poslanců České národní rady Moskala, Stibice, Procházky, Cabala, Kelnera k projednání návrhu zákona o půdě a majetku.

Vzhledem k tomu, že působnost projednávaného zákona o vlastnických vztazích k půdě a majetku se bude úzce dotýkat České republiky, české vlády a ministerstva zemědělství České republiky, které budou muset jeho ustanovení realizovat v hospodářské oblasti, a protože jde o základní a nejproblematičtější zákon zemědělství, jsme přesvědčeni, že k tak závažné otázce by mělo zaujmout stanovisko plénum České národní rady.

Zdůvodnění:

1. Ústavně právní výbor a národohospodářský výbor České národní rady po projednání všech čtyřech návrhů přijaly stanovisko, kterým se nedoporučuje Federálnímu shromáždění přijmout žádný z předložených návrhů s tím, že federální vláda má předložit upravený návrh, který by akceptoval podnětná pozitiva ostatních návrhů.

2. Máme oprávněné obavy z vážných následků, jestliže by byl Federálním shromážděním schválen nevyhovující zákon, podobně jak se to stalo v případě novely zákona č. 114/1990.

3. Bude-li ve Federálním shromáždění doporučen k projednání v plénu pouze jeden z předložených návrhů, pak tu takové nebezpečí je, protože dva nejvíce projednávané návrhy vládní návrh a návrh skupiny poslanců vedené poslancem Tylem - se podstatně liší v koncepci a ve věcném řešení a představují v podstatě krajní stanoviska.

4. Návrh zákona předložený poslancem Moskalem v České národní radě představuje realistické stanovisko a určitý kompromis mezi výše uvedenými návrhy. Z toho důvodu by měl být tento návrh využit vládou při zpracování společného návrhu.

5. Naši zemědělsko-potravinářské a lesnické komisi došel nový návrh zákona "o pozemkovom vlastníctve" ze Slovenska, formulovaný pravděpodobně poslanci Slovenské národné rady a pracovníky slovenského ministerstva polnohospodárstva. Z návrhu je patrné, že specifická situace ve vlastnictví půdy na Slovensku vyžaduje několik odlišných legislativních ustanovení, a proto například Hnutí nezávislých ekonomů ze Slovenska rovněž nedoporučuje, aby ve Federálním shromáždění byl plénem projednán některý ze tří návrhů, t.j. vládní návrh a dva návrhy iniciativních skupin poslanců Federálního shromáždění.

Návrh na usnesení

Česká národní rada souhlasí se stanoviskem společné zprávy výborů ústavně právního a národohospodářského České národní rady k návrhům zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a majetku a doporučuje Federálnímu shromáždění:

1. Neprojednávat v plénu Federálního shromáždění žádný z předložených návrhů ve znění tisků 393, 225 či 225a a 380.

2. Požadovat na Federální vládě, aby předložila k projednání do Federálního shromáždění upravený návrh zákona, který by zahrnoval zdůvodněné připomínky a nepostradatelné věcné podněty ostatních návrhů.

3. Aby k tomuto účelu použila i návrhu podaného v České národní radě poslancem V. Moskalem "o vlastnických vztazích k půdě a zemědělského majetku".

Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, považuji za účelné, abych tady přednesl ještě podnět ve formě připomínky, který je vlastně součástí tohoto stanoviska. Jedná se asi o čtyři minuty, ale považuji to za nutné.

Připomínka týkající se návrhu zákona o zemědělském družstevnictví:

Vzhledem k tomu, že federální vláda při posuzování návrhu zákona o úpravě vlastnických vztahů a užívání půdy, budov a jiného zemědělského majetku předloženého skupinou poslanců Federálního shromáždění a návrhu zákona o půdě, majetku a podnikání v zemědělství a potravinářství předloženého další skupinou poslanců Federálního shromáždění, vyslovila s těmito návrhy nesouhlas a se zřetelem na to, že podle Federální vlády právní úprava zemědělského družstevnictví bude řešena jiným právním předpisem, vzniká situace, kdy v souvislosti s projednáním a schválením zákona o půdě a majetku má v téže době být projednána a schválena novelizace zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.

K této novelizaci mám tyto připomínky: týkají se novelizace zákona, kterým se doplňuje zákon č. 162/1990 Sb., "o zemědělském družstevnictví.

V úvodu bych chtěl připomenout, že jsem mnohokrát i na zákonodárné půdě uvedl, že zákon č. 162/1990 Sb., "o zemědělském družstevnictví z 15. května 1990 je pro naše současné zemědělství nadále nepoužitelný a blokuje restrukturalizaci zemědělského družstevnictví a vytváří nesoulad mezi zemědělstvím a ostatními oblastmi národního hospodářství.

Tuto novelizaci zákona o zemědělském družstevnictví předkládá ministerstvo hospodářství, a to jako náhradu za transformaci zemědělství, která není uvedena v návrhu federálního ministerstva hospodářství, tj. o úpravě vlastnických vztahů k půdě. Tato transformace zemědělských družstev je však uvedena v jiných návrzích zákona např. o vlastnických vztazích k půdě a zemědělského majetku. Tato novelizace zákona federálního ministerstva hospodářství č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví je pro současné zemědělství České republiky naprosto nepřijatelná z těchto důvodů.

Za prvé. Lze to plně nahradit zákonem o družstvech obchodního zákona, neboť

za a) věcnou náplní je shodná většina paragrafů a odstavců,

za b) částečné změny jsou provedeny v paragrafech 4, 6, 9, 11, 31, 32, 35a, 56 a 60. Nepatrné a nevýznamné změny byly provedeny v paragrafech 15, 19, 20, 25, 28, 34 a 42,

za c) na základě předkládaného zákona o půdě se vypouští dotčené paragrafy 46-50. Nelze souhlasit s paragrafem 9, v němž je mimo jiné uvedeno datum 3. 6. 1992, které omezuje možnost dalšího rozdělování družstev a hospodářsky persekuje nově vytvořená i menší družstva.

Za druhé. Tato novelizace v porušování vlastnického práva k půdě zachází dokonce ještě dále než stanovil zákon v minulém totalitním systému, kdy vlastnictví půdy u fyzických osob bylo zachováno. Z této připravené novelizace cituji § 45 odstavec 2. "Pokud člen vloží svoji půdu jako vklad do družstva, převede se vlastnické právo na družstvo."

Za třetí. Dále je v novelizaci nepřijatelný článek 2 odstavec 3 a to právo družstevního užívání končí 31. 12. 1991. Tato klauzule by umožnila odložit reformu zemědělství o jeden rok. V řadě nepozměněných paragrafů a odstavců zákona č. 162/1990 Sb. jsou ustanovení, která vyhovovala statutu a činnosti socialistických zemědělských družstev, ale nejsou vhodná pro budoucí zemědělská družstva. Situace v navrhovaných zákonech je komplikována nejasností kompetencí mezi Federálním shromážděním a Českou národní radou a Slovenskou národní radou, neboť navrhovaná novelizace zákona zasahuje do hospodářské oblasti a tedy do kompetencí republik. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Pane poslanče, prosím zůstaňte ještě okamžik, požádal bych Vás, abyste ještě přednesl to, co navrhujete jako usnesení pro oživení paměti.

Poslanec Václav Moskal: Bod první neprojednávat v plénu Federálního shromáždění žádný z předložených návrhů ve znění tisku č. 193, 225 či 225a a 380. Tato situace podle Zemědělských novin se určitým způsobem změnila, poněvadž federální vláda zamítla další projednávání zákona iniciativní skupiny poslanců Federálního shromáždění vedené poslancem Tylem a zamítla další návrh iniciativní skupiny poslanců Federálního shromáždění vedené poslancem Borgulou. Takže situace je více méně nepřehledná.

Za druhé. Požadovat na federální vládě, aby předložila k projednání do Federálního shromáždění upravený návrh zákona, který by zahrnoval zdůvodněné připomínky a nepostradatelné věcné podněty ostatních návrhů. Tím se myslí, aby federální vláda vypracovala společný návrh, který by zahrnoval všechny ostatní návrhy všech pět ostatních návrhů, který by byl optimální pro naše zemědělství. Jako poslední bod tohoto usnesení je, aby k tomuto účelu použila i návrhu podaného České národní radě poslancem Moskalem o vlastnických vztazích k půdě a zemědělskému majetku.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Čili Váš návrh usnesení obsahuje tři body. Otevírám rozpravu k návrhu pana poslance Moskala. Hlásí se dva kolegové. Prosím pana Jakla.

Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. Dovolte, abych přednesl návrh, aby se sešly Kluby k tomuto stanovisku a aby zaznělo stanovisko národohospodářského výboru. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. To je procedurální návrh. Vzhledem k tomu, že se hlásí současně pan poslanec Palkoska s faktickou poznámkou, prosím, aby ji přednesl.

Poslanec Ivo Palkoska: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Faktická poznámka se bude týkat dvou věcí. Návrh, aby byly svolány kluby jsem chtěl učinit taktéž, ale až na konci svého vystoupení. Předně chci uvést: to co zde řekl pan poslanec, je podle mého názoru již v podstatné míře a v mnohem institucionárnější formě obsaženo ve stanovisku České národní rady, které odešlo do Federálního shromáždění podle příslušných ustanovení jednacích řádů České národní rady a Federálního shromáždění. Další prohlubování resp. rozvádění našeho stanoviska by mohlo podle mého názoru být vykládáno jako nedůvodné zasahování do pravomocí Federálního shromáždění a federální vlády. Po věcné stránce není možno v tuto chvíli věc projednat na patřičné úrovni. Ať se pan poslanec Jakl nezlobí, ale ústavně právní výbor na těchto návrzích strávil více než týden práce, a přiznám, že práce hodně namáhavé a nejinak tomu bylo jistě ve druhém výboru, kterému byl tento návrh přikázán. Pokud by Česká národní rada v plénu měla zaujmout stanovisko, což samozřejmě není vyloučeno, bylo by možno, aby poslanci věnovali této problematice alespoň polovinu této doby. Navrhuji proto, aby přímo teď se poslanci vyjádřili o tom, zda chtějí přijímat stanovisko k této otázce, či zda budou vystoupení pana poslance brát jenom jako informativní. Pokud by hodlali přijmout stanovisko, pak se připojuji k tomu, aby se ještě sešly Kluby a z Klubů vyšly názory jak dál pokračovat.