Česká národní rada 1990 – 1992

Iniciativu v tomto směru nemůžeme zřejmě očekávat ani od odborů. Při projednávání novely zákoníku práce byly sice odbory ochotny vyhlásit stávkovou pohotovost, když jim parlament zrušil možnost spolurozhodovat o ekonomických záležitostech v podnicích, ale to bylo vše. Z asi 12 závodů, ve kterých jsem si zjišťoval situaci, jen v jediném vyvíjejí odbory tlak na vedení, aby probíhaly žádoucí změny.

V minulém týdnu jsem byl doslova šokován, jak může ekonomiku závodu nabourat pouhý vedoucí závodu, ekonom provozu, možná i nižší řídící pracovník. Mnozí zákazníci si totiž, aby se nezdržovali zbytečným a zdlouhavým jednáním, zajdou přímo na konkrétní provoz a ptají se, zda je provoz schopen jejich objednávku realizovat.

Pak probíhají teprve jednání oficiální. Jestliže se jim dostane odpovědi např.: "není to v našich technických možnostech, jsme vytíženi na dva roky dopředu", odchází jinam a ředitel závodu se ani nedozví, jak snadno přišly desítky pracovníků o práci a závod o zakázku.

Když stručně shrnu to, co jsem řekl, nedošlo k rozbití starých struktur, došlo naopak k upevnění jejich struktur.

Vzhledem k novým ekonomickým podmínkám je velmi snadné přivést podnik k bankrotu, a to naprosto nekontrolovatelně. Při vzniku státních akciových společností mohou přejít osvědčení kádři do jejich dozorčích rad a tam nadále neblaze působit.

Napětí mezi pracujícími je v důsledku liberalizace cen, hrozby nezaměstnanosti a nejistoty z budoucnosti dnes velmi vysoké. Mezi pracujícími, kteří detailně znají dění ve svém podniku, stoupá nedůvěra k ekonomické reformě jako celku, na základě toho, jak probíhá v jejich podniku.

Další ztrátu důvěry si už nemůžeme dovolit. Není možné spoléhat na to, že tržní ekonomika vše srovná. Nežijeme zatím v tržní ekonomice, ale v přechodném období, které bude tím delší a tím těžší, čím méně pozornosti budeme věnovat všem jejím aspektům. Tedy i těmto. Na základě uvedených faktů, které nejsou v žádném případě zveličeny a které vycházejí z informací, které jsem získal, jak od dělníků, technických úředníků a dokonce některých vedoucích pracovníků, bych chtěl vyzvat vládu, ale i nás všechny, protože i my bychom se za tuto situaci měli cítit zodpovědni. Zamysleme se nad tímto stavem a hledejme řešení. Nedopusťme další zpochybňování ekonomické reformy, ale hlavně nedopusťme další ztrátu důvěry těch, na nichž reforma záleží především. Předejdeme naprosto zbytečným stávkám a velkým ekonomickým ztrátám. Pokud nenajdeme možnost, jak neblahé dění na závodech a podnicích ovlivnit, ztrácíme kontrolu i nad samotnou ekonomickou reformou. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Hejskovi. Prosím pana poslance Koháčka, připraví se pan poslanec Čapek.

Poslanec ČNR Petr Koháček: Dámy a pánové, obracím se na vládu České republiky s podnětem, který považuji za velice závažný. Knižní trh v České republice stojí na prahu kolapsu a pravděpodobně se v blízké době zhroutí. Stávající knihkupecká síť je dosud v naprosté většině obhospodařována státními podniky Kniha, kterým Státní banka československá výrazně zvýšila úrok za úvěrované zásoby knih. Nyní se hranice úrokové sazby blíží 24 % a postihuje knižní zásoby v hodnotě přibližně 565 mil. Kčs. Knižní podniky nejsou sto tuto částku zaplatit. Je potřeba si také uvědomit, že průměrný rabat se pohybuje kolem 23 %, za této situace státním podnikům Kniha nezbylo nic jiného, než zablokovat všechny objednávky nově vydávaných knih, protože je nemají čím zaplatit. Pokusy získat úvěr od jiných peněžních ústavů zatím ztroskotaly. Důsledky tohoto opatření se na trhu projeví ve velice krátké době. V žádném případě neoroduji za zachování státních podniků Kniha, jejich éra naštěstí končí a budoucnost knižního obchodu patří soukromým knihkupcům. Pro plynulost transformace knižního obchodu však doporučuji: mohl by pomoci překlenovací úvěr státním podnikům, možná garantovaný vládou. Zároveň nesmíme zapomínat na problémy, které budou privatizaci knihkupectví provázet. Stávající zásoby knih jsou zhruba kolem 1,5 mld. Kčs, zhruba čtvrtina z nich jsou těžko prodejné nebo vůbec neprodejné. Pro názornost každé z téměř 100 knihkupectví státního podniku Kniha Praha, je v průměru zatíženo zásobami v přibližné hodnotě 1 mil. 600 tis. Kčs. Pochybuji, že se najde banka, která bude ochotna budoucímu soukromému knihkupci poskytnout na tyto zásoby úvěr. Zkušenosti z první aukce naznačují možnost prodeje některých knihkupectví zájemcům o jinou obchodní činnost, kteří stávající zásoby knih rozprodají hluboce pod cenou. V zájmu zachování alespoň části knihkupecké sítě navrhuji vládě České republiky zamyslet se nad následujícím řešením: uhradit ze státního rozpočtu třetinu stávajících zásob knih, ale pouze tomu, kdo se zaváže nadále provozovat knihkupectví. Další možností je pokrytí částky úrokové sazby nebo daňové úlevy. V žádném případě neapeluji na to, aby pro knižní obchod neplatily tržní vztahy. Takový požadavek by byl nesmyslný a v rozporu s mým osobním přesvědčením. Jde mi pouze o to, aby s ohledem na význam knihy, se dostalo začínajícím soukromým knihkupcům zvláštní podpory, a o to, aby se knižní trh v přechodném období úplně nezhroutil. Zároveň se nedomnívám, že mnou naznačená řešení jsou jediná možná. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Koháčkovi. Prosím pana poslance Miroslava Čapka, připraví se pan poslanec Nerad.

Poslanec ČNR Miroslav Čapek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové a kolegyně, dovolte nejdříve, abych dal na zvážení, zda na příštím jednání je vhodné, aby se spojoval bod rozpravy. resp. interpelace a podněty poslanců s otázkou projednávání zprávy o činnosti vlády, protože si myslím, že teď nevíme, kdo k čemu pořádně mluví a nikdo neví, co je za a) a co je za b). Myslím, že by to stálo za zvážení. Především pak bychom také měli příště nejdříve projednat bod interpelace a podněty poslanců a teprve potom nechat členy vlády, aby mohli odpovědět. Přitom respektuji právo členů vlády, aby se kdykoliv přihlásili o slovo.

Druhá věc - chtěl bych ještě učinit poznámku, pokud se týká přihlášky do diskuse. Domnívám se, že vhodné by bylo na příště přihlášky číslovat, protože mám pocit, že jednotliví diskutující nevystupují tak, jak byli skutečně přihlášeni, přičemž samozřejmě respektují právo členů předsednictva ČNR a členů vlády.

A za třetí jednu poznámku - 31. října loňského roku - bylo to na 6. schůzi, jak tady už naznačil včera pan první místopředseda, jsem podával jménem ostatních poslanců interpelaci na vládu České republiky v otázce sudetských Němců. Tato otázka se domnívám také vyvolala určitou reakci. Já plně chápu složitost celé problematiky. Domnívám se však, že by stálo za to od této doby sdělit, proč jsem nedostal žádnou odpověď, nebo alespoň sdělit, že vypracování odpovědi na interpelaci si vyžádá určitý čas. Mám za to, že platí zákonná lhůta na odpověď i pro vládu. Já chci. vyjádřit domněnku, že jde pouze o časovou prodlevu způsobenou složitostí té problematiky, protože šlo o interpelaci nejen na vládu České republiky, ale i na vládu federální, a že to nebylo způsobeno především příslušností k politické straně. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Čapkovi, ujišťuji ho, že tak, jak jsem převzal hromádku, v tom pořadí, tak postupně vyvolávám jednotlivé poslance. Jedině jsme do tohoto pořadí přirozeně vsunuli vystoupení pánů ministrů. Jen pro vysvětlení. V pořadí další je pan poslanec Nerad, připraví se paní poslankyně Hofrová.

Poslanec ČNR František Nerad: Pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, moje stavovská čest mě nutí říci zde několik poznámek z odvětví, ze kterého jsem do parlamentu šel a které dnes zánikem ministerstva se dostalo mimo přímý pohled - o stavebnictví. Vlastně vše, co kolem sebe vidíme, jsou výsledky toho - dnes už v uvozovkách - skromného oboru, který ne zcela svou vinou byl degradován do současné podoby. Jsem si vědom, že nedávný způsob zneužívání stavebnictví jako celku musí být zastaven a musí vzniknout celá nová struktura řízení, organizace a zejména způsobu financování.

Plně chápu, že musí skončit architektonické období tzv. socialistického realismu, ale zároveň nelze stavebnictví postavit jako okrajovou záležitost dokonce několika ministerstev. Stavební zákon řeší pojetí stavebnictví jako celek od územního plánování přes způsob výstavby až po způsob kolaudace a používání stavby. Každá z těchto částí stavebnictví je nyní pod jiným ministerstvem a každé z nich o něm ve svých hodnoceních buď mlčí nebo se o něm zmiňují pouze okrajově. Myslím, že to není správné, zvláště uvědomíme-li si, že nedávné spory o rozpočet byly z velké části spory o peníze, které spotřebuje stavební výroba. Jako stavař vím, že tyto peníze spolknou organizace zvané stavební podniky.

V zemích na západ od našich hranic existují malé stavební firmy, které dokáží zázraky ve srovnání s našimi všemocnými podniky. U nás je zakládání těchto malých firem z různých důvodů velmi složité. Územní plány mnoha obcí budou nebo už jsou vlivem zájmu občanů o navrácení pozemků v mnoha případech pouze materiálem pro sběrné suroviny. Na nové nejsou prostředky ani nápady. Pro cenovou liberalizaci ve stavební výrobě se dost těžké hledají vhodná slova. Tyto a jiné otázky jsem jako stavař v materiálech předložených ke zprávě premiéra české vlády postrádal.

Chtěl bych upozornit, že již existují iniciativy Obce architektů a Obce inženýrů, které budou vládě a ČNR předloženy, a které nepožadují zvýšení rozpočtu, a které chtějí nalézat řešení na otázky, které jsem zde položil. Věřím, že těmto iniciativám nebudou kladeny nesplnitelné požadavky a získají podporu na všech stranách. A o tuto podporu vás chci tímto vystoupením požádat. Stavebnictví by si chtělo nějakým způsobem pomoci samo. Ne opětným založením ministerstva, ale zřízením odborných, profesních institucí.

Omlouvám se, pokud se někomu mé vystoupení zdá jako zbytečné, ale pro vývoj profesních institucí je v této chvíli, podle mého názoru, ta nejvhodnější doba. Nechtěl bych, aby zánikem ministerstva stavebnictví se na tento obor jako celek dnes zapomnělo. Za dva roky, až jej budeme potřebovat úplně nový, přebudovaný, by mohlo být pozdě. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Neradovi a prosím paní poslankyni Hofrovou.

Poslankyně ČNR Jarmila Hofrová: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení poslanci, můj příspěvek obsahuje řadu kritických poznámek a podnětů k řešení dotýkajících se zemědělství. Protože k reformě zemědělství se zde již několikrát hovořilo, nebudu zdržovat a své vystoupení předám písemně ke stenografickému záznamu a panu ministrovi.

Dále svého vystoupení využívám k tomu, abych vznesla podnět prostřednictvím ministra vnitra České republiky pana Sokola, ministru vnitra federální vlády panu ministru Langošovi ve věci držení střelných zbraní. Pro úsporu času opět svůj podnět předávám písemně s tím, že ve smyslu jednacího řádu žádám i písemnou odpověď. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Hofrové a prosím, aby se ujal slova pan poslanec Vacek. Připraví se pan poslanec Budinský.

Poslanec ČNR Eduard Vacek: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nedá mi to, abych se s vámi nerozdělil o radost, která vyplývá ze skutečnosti, že se mi minulý týden konečně podařilo vyrovnat dluhy s totalitní minulostí. Zaplatil jsem totiž poslední splátku složenkou za soudní výlohy spojené s mým vězněním za zjevnou neúctu ke společnosti podle § 202. Jako předseda komise pro vězeňství mám rovněž radost z toho, že soudce, který soudil nejen mne, ale také Františka Stárka, Ladislava Lise a další, je stále na svém místě v Ústí nad Labem, kde se pro změnu dnes zabývá soudními rehabilitacemi. Bude-li mi přát štěstí a vlivem všeobecného zblbnutí dospějeme znovu k totalitě, jistě budu mít příležitost setkat se s tímto soudcem, který bude revokovat svá pozdější rozhodnutí, aby nám znovu spravedlivě nadělil, co se do nás vejde.

Ale nyní trochu vážně. Dovolte mi, abych vás seznámil s postojem komise pro vězeňství s problémy, které se nám jeví jako závažné a které přesto nebyly ve zprávě ministerstva spravedlnosti zmíněny. Dopis, který vám přečtu, byl zaslán všem ředitelům nápravně výchovných ústavů a vazebních věznic, aby s jeho textem byli seznámeni příslušníci, obvinění i vězni.

Vážení spoluobčané, poslanci a členové vězeňské komise ČNR při průběžných kontrolách jednotlivých věznic a NVÚ zjistili mimořádný nárůst některých negativních jevů. Patří mezi ně mimořádné zvýšení počtu osobních a kolektivních hladovek, sebepoškozování a různé druhy násilí. Mezi příčiny patří především nízká autorita příslušníků Sboru nápravné výchovy, vzrůst agresivity obviněných a odsouzených, všeobecný pokles morálky a takzvaná zkratová jednání.

Nízká autorita příslušníků má své kořeny v uplynulém totalitním období. Humanizace vězeňství s sebou přináší nové formy práce s lidmi. Násilí, strach a vojenský dril musí nahradit psychologie a pedagogika jako základní pracovní metody. Ukazuje se však, že zdaleka ne všichni příslušníci SNV jsou schopni nebo ochotni přijmout nová kritéria převýchovy jisté části populace, která se ocitla, mnohdy nikoliv jen vlastní vinou na periferii společnosti. Máme před sebou postupnou přestavbu sboru. Příslušníky SNV bez kladného vztahu k lidem bude nutno průběžně nahrazovat lidmi s profesionálním přístupem.

Dalším jevem, který bude nezbytné řešit, je vzrůst agresivity obviněných a odsouzených. Veřejnost právě děsí nárůst kriminality, zvýšená brutalita, bezohlednost kriminálních činů a bezmocnost občanů těmto jevům vzdorovat. Násilí ovládlo i věznice a nápravně výchovné ústavy. Setkáváme se s vraždami, násilím, sebepoškozováním, hladovkami, ničením cel a vzpourami. Jako by mysl a srdce některých lidí ovládl běs a šílená posedlost. Společnost se musí bránit těmto jevům všemi zákonnými prostředky. Nechceme, aby humanizace vězeňství byla přerušena nebo zastavena těmi, kteří ve svém násilném egoismu postoupili až na samý práh únosnosti. Násilí musí být eliminováno, pokud si nepřejeme, aby rozvrátilo nově se rodící demokracii. Ve věznicích je proto třeba urychleně vytvořit diferencovaný systém otevřených, polouzavřených a uzavřených oddělení a ustanovit kvalifikované komise, které rozhodnou o umístění jednotlivých obviněných a odsouzených podle jejich postojů a jednání. Na všechny formy násilného jednání musí být bezprostředně reagováno postihem podle zákonných norem.

Totéž se vztahuje na násilné jednání specifického druhu, jakým je sebepoškozování. Obviněným a odsouzeným nesmí z tohoto jednání vyplynout žádné výhody.

V poslední době zaznamenáváme epidemický výskyt hladovek, které často dosahují kolektivních rozměrů. Pokud vůbec přisuzujeme hladovkám nějakou oprávněnost, pak pouze jako výjimečný, sebezáchovný protest člověka, zatlačeného na poslední pásmo obrany, nikoliv však jako běžnou komunikační formu s kontrolními nebo výkonnými orgány. Vězeňská komise ČNR nebude nadále reagovat na žádné nátlakové projevy, které budou podporovány hladovkou. Jsme připraveni přijímat podněty a stížnosti a prošetřit je zákonnými cestami, nejsme však ochotni podléhat jakýmkoliv nátlakovým metodám, včetně sebepoškozování. Důsledky takových činů si každý ponese sám.

Ve věznicích je určitý počet osob, které notoricky odmítají pracovní zařazení. Přejí si však naproti tomu mít dokonalou stravu a přístup ke všem formám zábavy. Nesdílíme tyto postoje, neboť je považujeme za nemorální. Současný řád výkonu trestu odnětí svobody ukládá odsouzeným jednoznačně povinnost pracovat. Tyto požadavky jsou v souladu s obdobnými právními předpisy států sdružených v celoevropském systému Rady Evropy, jejímž členem se ČSFR hodlá v nejbližší budoucnosti stát. Novelizovaný předpis v případě těch, kteří odmítají pracovat, stanoví, že "v případě svévolného nebo neodůvodněného odmítání práce se odsouzenému účtuje částka 50,- Kčs za každý den a umístí se v pracovní době v určené uzamčené místnosti, přičemž se neumožní zájmová činnost, včetně sledování rozhlasu a televize".

Vězeňská komise ČNR se plně ztotožňuje se zněním tohoto předpisu, který bude v nejbližší době aplikován v navrhovaném znění jako součást novelizovaného řádu výkonu trestu. Vězeňské poměry jsou důsledkem marasmu celé naší společnosti. Jak rychle bude proces humanizace vězeňství probíhat, záleží v mnohém na obviněných a odsouzených. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Vackovi a prosím pana poslance Budinského, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Žižka.

Poslanec ČNR Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, vážená česká vládo, paní poslankyně, páni poslanci, pohovořím o problematice rezervy z 1 % z okresních rozpočtů. Pan premiér Pithart při zdůvodňování svého návrhu na vytvoření rezervy, která vznikla krácením rozpočtu okresů o 1 %, nehovořil konkrétně ani o Moravě, ani o Čechách, ani o žádném konkrétním okrese či oblasti. Včera pan premiér, bohužel, nereprodukoval přesně svá vlastní slova, když řekl: "Snížit výdaje všech okresních úřadů o 1 %, což představuje 738 miliónů Kčs a přerozdělit je ve prospěch okresů s nejnižšími výdaji na hlavu".

Dle stenografického záznamu pan premiér řekl: "Pan ministr Špaček ale nabízí, že by přece jenom jakási objektivnější pravidla, kritéria, která by nebyla jenom extrapolací minulosti, ale ať by byla jakákoli, byla by lepší než tato, by do 15. ledna dokázali sestavit. Potom byste si zvolili nějakou užší skupinu poslanců, ve které byste si ty nejpalčivější případy z těchto 738 miliónů korun vyřešili". O poměru výdajů na hlavu se ve vystoupení v celém stenografickém záznamu nehovoří.

Materiál, který nám ministr financí předložil, žádná objektivní pravidla a kritéria neobsahuje. Sama zpráva ministra financí uvádí: "Ukazatel objemu výdajů na jednoho obyvatele má ovšem nízkou vypovídací schopnost, výše společenské spotřeby na jednoho obyvatele závisí na demokrafických činitelích, např. stáří obyvatelstva, počtu dětí, nemocnosti, technických faktorech, například způsobu vytápění škol a nemocnic, na hustotě osídlení okresů s nízkou hustotou obyvatelstva, kde jsou výdaje na obyvatele vyšší, na přírodních podmínkách a dalších faktorech.

Provedení asi 90 aritmetických výpočtů a následné pojmenování elaborátu "Problematika rozpočtu okresních úřadů a obcí v České republice" považuji za nehodné instituce, za kterou ministerstvo financí ČR pokládám, a nedůstojné odborníků z řad 465 jeho zaměstnanců.

Žádám, aby do návrhu usnesení bylo uloženo ministrovi financí předložit ve lhůtě do konce února takový materiál, který nám pan předseda vlády slíbil. Komisi ČNR navrhuji, aby tento nekvalitní materiál jako podklad své práce nepřijímala. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Budinskému. Prosím pana poslance Žižku a připraví se pan poslanec Adámek.

Poslanec ČNR Jaroslav Žižka: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, koncepce tvorby a ochrany životního prostředí je v současné době tvořena na federálním výboru pro životní prostředí v souladu se schváleným kompetenčním zákonem. Resort životního prostředí v ČR se v půlročním hodnoceném období zatím realizoval v legislativní oblasti a ve vymezení státní správy na tomto úseku. Jednotlivé kroky jsou rozvedeny v příslušné zprávě resortu, která nám byla včera předložena.

Zásadním problémem jak v České republice, tak v celé federaci, je najít systém, jak řešit ochranu životního prostředí ve vazbách tržního mechanismu. Je mi jasné, že hledat řešení pouze v legislativě je nedostačující. Je nasnadě, že krachující podnik neupřednostní ekologické otázky před svými existenčními problémy. Návrh koncepce státní ekologické politiky je návrhem, který bychom si mohli téměř ve stejném znění přečíst již před lety. Výsledky jsou známy. Příčiny jsou především v nedořešené energetické politice. V dnešní době též liberalizaci cen bez zohlednění vstupů a neřešení ekonomických nástrojů pro ochranu životního prostředí založených na principech řízení tržní ekonomiky. Mám na mysli sankce a stimuly - viz scénář celé reformy.