Česká národní rada 1990 – 1992

Nyní na závěr mi dovolte jednu větu osobně. Vzhledem k tomu, že jsem český poslanec zvolený na Moravě, musím velice rád konstatovat, že se ztotožňuji s myšlenkou pana poslance Müllera k otázce státoprávního uspořádání a hluboce s ním v postoji k této problematice souhlasím. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Sykovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Hrazdíra a se stanoviskem národohospodářského výboru se posléze připraví pan poslanec Klimeš.

Poslanec ČNR Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Na dnešním zasedání mě pověřil výbor pro územní správu a národnosti, abych vás seznámil se stanoviskem výboru k některým otázkám, týkajících se současného stavu fungování státní správy a samosprávy a územně státního uspořádání naší republiky.

Nejdříve mi dovolte několik poznámek k ekonomickým podmínkám samosprávy obcí. Byli to především poslanci našeho výboru, kteří při přijímání zákona o obcích upozorňovali na nedořešení těchto otázek. Přesto jsme jej přijali v časovém tlaku, aby mohly být včas uskutečněny komunální volby. Zákonem se v obecné rovině přiznává obcím právo hospodařit se svým majetkem, právo na podnikání, právo na zakládání obecních organizací a zařízení, na daně z těchto podniků a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti obcí.

V čase uplynulém od schválení tohoto zákona se jak vláda ČR, tak i část poslanců ČNR zasazuje za výrazné oslabování ekonomických pozic obecních samospráv. Dospělo se k názoru na omezení podnikatelské aktivity obcí, na zúžení okruhu jim přiznaného majetku, na centralizaci výtěžku malé privatizace, a to i u těch objektů, na jejichž výstavbě se občané podíleli v rámci akcí "Z". Na dovršení tohoto procesu zůstaly pro rozpočty obcí dotace na úrovni r. 1990, a to i přes značný nárůst nákladů.

Otázkou zůstává, jak bylo naloženo s prostředky dříve určenými pro krajské národní výbory a jimi řízené organizace, které byly k 31. 12. minulého roku zrušeny. Jsme v situaci, kdy nemáme a určitě v nejbližší době nebudeme mít v obcích tak bohaté podnikatele, jejichž zdanění by znamenalo pro obce výrazný finanční přínos, nebo kteří by mohli mecenášsky pomáhat při zajišťování jejich nezbytných potřeb.

Nemáme tedy podle našeho názoru mnoho možností. Buďto pokryjeme potřeby obcí a měst plně ze státního rozpočtu, nebo jim umožníme určitou míru podnikatelské činnosti, aby mohly zvýšit vlastní příjmy ke krytí svých výdajů i k zajištění nezbytného rozvoje společenských a sociálních potřeb. Lze přece předpokládat, že časem obce samy přijdou na ten způsob podnikání, který pro ně nebude tak náročný a kdy se budou soustřeďovat pouze na tvorbu nepřímých příjmů, tzn. daní.

Dále chceme požádat vládu ČR, aby se zabývala postupem svých resortů v oblasti výkonu státní správy. Jejich snaha po centralizaci moci do rukou ministerstev je jednoznačná. K těmto atributům - můžeme říci úřednicky byrokracie - se s obtížemi a velmi těžce bránily dřívější zastupitelské sbory. Troufáme si říci, že nevýrazné úspěchy, kterých dosáhly, byly naopak negovány. Je snaha odebírat obcím a malým městům ty výkonné pravomoci, které dříve, zejména v přímém vztahu k občanům, vykonávaly. Např. na úseku sociálního zabezpečení, životního prostředí apod. A to je právě předmětem oprávněné kritiky občanů.

Aparáty orgánů přímo řízené ministerstvy narůstají, k tomu úměrně se zde soustřeďují mzdové a další finanční prostředky. Žádáme proto vládu ČR, aby provedla v tomto směru podrobnou analýzu a přijala opatření k omezení těchto tendencí.

Pan předseda vlády ve svém vystoupení včera řekl, že je věcí České národní rady, aby rozhodla o tom, jak bude územně správně Česká republika fungovat nadále, jaké budou samosprávní celky a jaký systém státní správy bude v návaznosti na to vybudován. To je fakt a není žádný jiný subjekt, který by o tomto mohl rozhodnout. Ale pravdou také je, že k tomuto rozhodnutí Česká národní rada potřebuje analytický podklad variant řešení doporučovaných vládou, neboť k objektivnímu posouzení nejvýhodnějších alternativ potřebuje znát nejen názory poslanců a občanů získaných v referendu, ale také věcný rozbor ekonomických podmínek a důsledků toho kterého návrhu řešení. A tento rozbor zatím nemáme.

Za vhodné považujeme, aby došlo ke svolání doporučené společné pracovní skupiny poslanců ČNR a zástupců vlády ČR, která by měla v užším kruhu navržené varianty, tzn. spolkové uspořádání ČSFR nebo zemské uspořádání ČR v jeho samosprávné variantě posoudit, případně ČNR doporučit. A to je třeba učinit urychleně, neboť o aktuálnosti řešení není sporu.

Vážené dámy a pánové, poslanci našeho výboru vzali na vědomí zprávu pana premiéra o plnění programového prohlášení vlády ČR a předpokládají, že stanovisko našeho výboru bude motivem pro další zainteresovanost vlády na řešení problémů obcí a měst. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji poslanci Hrazdírovi za jeho vystoupení. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Klimeš, připraví se paní poslankyně Moserová.

Poslanec ČNR Stanislav Klimeš: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážená Česká národní rado! Seznámím vás se stanoviskem národohospodářského výboru k plnění programového prohlášení.

Národohospodářský výbor bere na vědomí průběžné hodnocení plnění programového prohlášení vlády ČR, které přednesl předseda vlády, včetně písemných materiálů jednotlivých ministerstev s tím, že při další kontrole požaduje nahradit obecná hodnocení konkrétním výčtem splněných úkolů.

K naplnění obsahu vládního prohlášení ze 2. 7. 1990 doporučujeme vládě zaměřit se zejména na konkretizaci regionální, ekologické a zemědělské politiky pro potřeby podnikatelských subjektů, na snížení celkových výdajů na vědu a výzkum převedením řady ústavů a institucí z této oblasti z rozpočtových organizací na příspěvkové organizace nebo hospodářské organizace, na provádění aktivní rozpočtové politiky a ve spolupráci s orgány federace i měnové politiky tak, aby byl zabezpečen soulad reformních kroků v obou republikách.

Dále národohospodářský výbor nedoporučuje sněmovně revokaci usnesení ke státnímu rozpočtu pro rok 1991 na snížení deseti procent výdajů na státní správu ústředních orgánů. Výbor ale doporučuje ČNR přijmout usnesení, které umožní, aby rozpočtovým opatřením mohly být z rozpočtové rezervy posíleny rozpočty těm ústředním orgánům, které nezbytně zvýšení potřebují, např. ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, ministerstvo spravedlnosti atd. Toto opatření musí být výhradně v pravomoci předsedy vlády. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Klimešovi. Prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Moserová, připraví se pan poslanec Vondráček.

Poslankyně ČNR Jaroslava Moserová: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové! Dovolte, abych krátce promluvila jménem výboru pro vědu, vzdělání a kulturu k činnosti ministerstva kultury.

Je pravda, že ministerstvo kultury neučinilo řadu kroků, které situace v kultuře vyžadovala. Legislativní kroky do této chvíle vázly téměř zcela, a to i v tak důležité oblasti, jako je péče o kulturní dědictví. První interpelaci v této věci přednesla již dřívější předsedkyně výboru poslankyně Pochová v dubnu 1990.

Nejsme bohužel v situaci, kdy lze vypracovávat koncepční přístupy měsíce či roky, jak bychom si přáli. Na současnou situaci v různých oblastech je nezbytné reagovat rychle. Jak pan ministr sám uvádí ve své zprávě, strana dvě dole, třetí řádek, resort neumí často ani účinně reagovat. Proto je ohrožena nakladatelská činnost, knižní obchod, kinematografie i zařízení místní kultury.

Výbor pro vědu, vzdělání a kulturu všechny své výhrady k činnosti ministerstva panu ministrovi sdělil a nastolil už s panem ministrem dialog. Žádáme urychlení legislativních prací a další úzkou součinnost.

Pana premiéra a další členy vlády pak žádáme, aby pomohli řešit ty problémy, které přesahují možnosti a hranice resortu.

Důležitost kultury pro kvalitu života v našich zemích, pro budoucnost, pro naše postavení v Evropě a v konečném důsledku i pro naši ekonomiku, není třeba rozvádět.

Závěrem se ještě zmíním, že nemenší důležitost má věda. Ve věci vědy se obracíme na naši vládu, aby neodkládala koncepční řešení zabezpečení všech vědeckých pracovišť, která jsou pro nás přínosem, pokud možno v součinnosti s komisí pro vědu výborů ČNR. V této komisi jsou jak pracovníci školství, tak pracovníci vědečtí i pracovníci Akademie věd a docházejí k dobré shodě.

Prosím, pamatujme na to, že věda a umění do značné míry určují obraz národa. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Moserové za její vystoupení. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Vondráček. Připraví se pan poslanec Váca, který přednese stanovisko výboru pro obchod a cestovní ruch.

Poslanec ČNR Josef Vondráček: Vážený pane předsedající, vážená česká vládo, paní poslankyně, páni poslanci! Chtěl bych říci několik poznámek k činnosti vlády.

Začnu trochu netradičně: Zaplať Pán Bůh, že česká vláda se konečně zabývá problémem zemědělství, kde se nakupilo velké množství problémů a že k jejich řešení přijala vládní usnesení.

Tyto vážné problémy v zemědělství narůstaly již v průběhu minulého roku a plně se projevily teprve nyní při liberalizaci cen.

Je nutno si uvědomit, že zemědělci, a to jak družstva, tak i soukromníci, nakupují všechny vstupy do výroby za vysoké ceny monopolních výrobců, které jsou ve srovnání s minulým rokem vyšší o 30, ale také i o 300 % a na druhé straně prodávají své výrobky odběratelským organizacím za ceny nižší, někde o 20 i více procent.

Zemědělství doplácí na to, že ceny vstupů neprocházejí nabídkou a poptávkou, ale jsou výsledkem výsadního postavení monopolních výrobců, kteří bohatě v cenách uhrazují své náklady a zisk. Když vezmeme ještě vysokou úrokovou sazbu 25 %, tlak na zkrácené lhůty splatnosti úvěru a pokles poptávky v důsledku růstu maloobchodních cen, což způsobuje zemědělství odbytové potíže, pak je to opravdu otázka času, kdy se zemědělské podniky ekonomicky položí, což může vyvolat i zhroucení trhu potravin.

Proto je v zemědělských podnicích kladně přijímáno usnesení vlády jako první krok pro řešení vzniklých problémů. Očekává se však rychlý konkrétní postup.

Přesto jsou kladeny oprávněné otázky, proč vláda přichází s řešením tak pozdě, cožpak neznala situaci, která v zemědělství delší dobu vznikala a narůstala a bylo na ni poukazováno? Proč musí vláda ukládat vypracování zemědělského programu? Cožpak ministerstvo zemědělství žádný nemá? Proč ministerstvo zemědělství nepřicházelo do vlády s požadavkem řešit problémy tak, jak vznikaly?

Zemědělské podniky i soukromníci potřebují znát určitou perspektivu v potřebě produkce, aby mohly rozvíjet a organizovat svou výrobu při určité garanci cen. Zemědělská výroba má biologický charakter a není možno ji měnit ze dne na den.

Myslím, že i určitý dluh vůči zemědělství má náš parlament. Zemědělská komise předsednictva ČNR a zejména národohospodářský výbor ČNR by se měly více problémy zabývat a důsledněji působit na vládu ke včasnému řešení.

Dalším vážným problémem, se kterým bych se chtěl obrátit na vládu, je ekonomické zajištění školství. Koncem minulého roku jsme schválili rozpočet a bylo konstatováno, že školství a zdravotnictví nebyly v požadavcích kráceny. V podstatě jsme měli pro školství dostat tolik, jaká byla loňská skutečnost a malý nárůst.

Již tehdy jsem na ČNR upozornil, že schválený objem finančních prostředků konzervuje stávající stav ve školství a vůbec nezajišťuje jeho další rozvoj, ale byla to bláhová představa. Skutečnost letošního roku je alarmující. Školy dostávají od okresních úřadů rozepsaný rozpočet na úrovni roku 1990, což je zhruba o 1/4 méně než byla loňská skutečnost. Toto snížení a stávající liberalizace cen je pro školy katastrofální a školy nebudou moci pokrýt ani ty nejzákladnější potřeby.

Obracím se proto na českou vládu, aby byl dodržen rozpočet, který byl pro školství schválen a na pana ministra školství, aby usiloval o včasnou delimitaci prostředků z okresních úřadů na školské úřady, a to ve výši, která odpovídá schválenému rozpočtu.

Ještě jeden dotaz. V rámci generální dohody dojde k valorizaci odměn ve školství. Jak bude toto opatření finančně zajištěno a realizováno?

Souhlasím plně s tím, že se poskytne příspěvek Svazu bojovníků za svobodu. Myslím, že jsme dřívějším rozhodnutím ublížili těmto lidem a zejména účastníkům západního odboje, kteří byli po desetiletí diskriminováni a dnes při obnově demokracie znovu. Doporučuji proto, aby ta část usnesení o rozpočtu na rok 1991 byla revokována a vláda aby této organizaci poskytla finanční pomoc.

Místopředseda Jan Kasal: Děkuji poslanci Vondráčkovi. Prosím, aby se ujal slova poslanec Váca. Připraví se poslanec Karas.

Poslanec ČNR Oldřich Váca: Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, výbor pro obchod a cestovní ruch mě pověřil, abych zde přednesl stanovisko k včerejšímu vystoupení pana premiéra. Po rozpravě došel výbor k závěru, že při schvalování zákona o státním rozpočtu v prosinci minulého roku došlo při hlasování o pozměňovacích návrzích k tomuto zákonu k několika závažným nedostatkům. Výbor je toho názoru, že by vláda měla urychleně předložit návrh novely uvedeného zákona, která by řešila zejména otázku snížení rozpočtu ve státní správě o 10 % a příspěvek Svazu bojovníků za svobodu.

V souvislosti s tím výbor doporučuje, aby závažné pozměňovací návrhy přednesené z pléna při projednávání návrhu zákonů byly před hlasováním projednány ve výborech ČNR a případně i v poslaneckých klubech, aby napříště nemohlo dojít k takovýmto závažným nedostatkům.

Místopředseda Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vácovi za vystoupení. Prosím, aby se ujal slova poslanec Karas. Připraví se poslanec Jaroslav Matějka.

Poslanec ČNR Jiří Karas: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se obrátil se dvěma interpelacemi na předsedu české vlády Petra Pitharta.

Za prvé: Na základě žádostí zástupců mládežnických organizací vznáším na Vás, pane předsedo české vlády, interpelaci ve věci usnesení vlády č. 227 z 22. 8. 1990. Toto usnesení české vlády zabraňuje mládežnickým organizacím, aby bylo možné část prostředků ze státního rozpočtu na mládež použít na realizaci mezd pro minimální placený aparát, který je nutný k organizátorské činnosti. Díky zkušenostem mládežnických organizací z loňského roku bylo zjištěno, že nelze bez organizačních pracovníků zabezpečovat činnost organizací, které mají více než 500 řádných členů. Mimochodem tímto problémem se zabývala také slovenská vláda, která rozhodla na základě svého usnesení vyčlenit část prostředků bez účelové vazby a tím umožnila těmto mládežnickým organizacím další existenci.

Proto navrhuji další následující řešení: Provést revizi vládního usnesení, které bylo přijato k této otázce tak, aby bylo možno část těchto prostředků použít bez účelové vazby, což napomůže k zachování další existence činnosti mládežnických organizací.

Za druhé: Chci vás seznámit s velice závažnými skutečnostmi, které se týkají samotné podstaty naší nové společnosti. Více než rok po revoluci, která v Československu svrhla totalitní režim, téměř třičtvrtě roku po volbách, které po 42 letech byly opět svobodné, působí na vlivných místech lidé, kteří v zájmu udržení vlastních pozic současný proces změn negativně ovlivňují, případně sabotují. Jsme svědky převlékání kabátů, předem známých výsledků konkursních řízení, jmenování vedoucích, které má daleko do exaktních metod a objektivních potřeb. Řízení společnosti se dostalo do rukou těch, kteří víc než zájem o návrat do Evropy, mají zájem o udržení minulého stavu. Vždyť pouhá skutečnost, jak jsou u nás předkládány zákony, svědčí o tom, o co se snaží státní byrokracie. Jisté skupiny by si nejraději ponechaly majetek, postižené odškodnily finančně a papírově a s takto legalizovaným majetkem by začaly podnikat samy nebo nejlépe se zahraničním partnerem.

Chceme-li skutečně demokraticky vykročit, musíme začít odshora. Zatím to ale vypadá tak, že bývalé nomenklaturní kádry upevňují vlastní moc ve státě. Na jednotlivých resortech působí stále stejní lidé, kteří sloužili totalitnímu režimu. Dovolím si to doložit citováním z materiálů Unie státních zaměstnanců.

K 15. 11. 1990 na ministerstvu financí ČR působilo 79 bývalých nomenklaturních kádrů, na ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR 59 %, na ministerstvu zdravotnictví ČR 68 % bývalých nomenklaturních kádrů.

K 15. 11. 1990 bylo ve vzorku 12 federálních a národních ministerstev ČR na vedoucích místech 62 % bývalých nomenklaturních kádrů. K dnešnímu dni se situace spíše zhoršila než zlepšila.

Obracím se proto na předsedu vlády ČR, aby ve smyslu mé interpelace prověřil stav v řízení ústředních orgánů státní správy a vyvodil závěry, které budou respektovat výsledek svobodných voleb. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji poslanci Karasovi za jeho vystoupení. Prosím, aby se ujal slova poslanec Matějka. Připraví se poslanec Coural.

Poslanec ČNR Jaroslav Matějka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, potvrzuji slova kolegy Vondráčka v tom, že již delší dobu trvá napětí v zemědělské veřejnosti, které je způsobeno celou řadou faktorů. Za nejdůležitější z nich považuji především nečitelnost vlády a ministerstva zemědělství v zemědělské politice, tedy to, že neexistuje koncepce zemědělské politiky na přechodné období. Z programového prohlášení vlády víme, že chceme mít vysoce produktivní zemědělsko-potravinářskou výrobu s kvalitními a nezávadnými výrobky, že chceme mít ekologické zemědělství a nedevastující krajinu, zemědělství s vysokou produktivitou práce a s levnou produkcí. To je cílové řešení, to je to, co všichni chceme.