Česká národní rada 1990 – 1992

Začátek schůze České národní rady 7. 2. 1991 v 10.00 hod.

Přítomni:

Místopředsedové České národní rady Jan Kalvoda, Jan Kasal, Zdeněk Malík, Jiří Vlach a 177 poslanců České národní rady.

Členové vlády České republiky, předseda vlády Petr Pithart, místopředsedové vlády Milan Lukeš a Antonín Baudyš, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba, ministr financí Karel Špaček, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, ministr zdravotnictví Martin Bojar, ministr vnitra Tomáš Sokol, ministr zemědělství Bohumil Kubát, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministr státní kontroly Bohumil Tichý, ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek, ministr kultury Milan Uhde a ministr vlády Jaroslav Šabata.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dovolte mi, abych zahájil přerušené jednání 14. schůze České národní rady a všechny vás tímto srdečně přivítal. Zvláště mezi námi vítám vládu České republiky v čele s jejím předsedou panem Petrem Pithartem.

Ještě než budeme pokračovat, mám pro vás několik informací. Dnes jsme obdrželi návrh na volbu soudců z povolání k soudům v České republice. Tento návrh je vydán jako sněmovní tisk č. 184. Prosím, abyste si jej dnes prostřednictvím výborů vyzvedli - předsednictvo České národní rady, které po dnešní schůzi bude zasedat, návrh přikáže výborům k projednání. Předpokládáme, že návrh na volbu soudců z povolání by se mohl projednávat na 15. schůzi České národní rady, která se pravděpodobně sejde 27. a 28. února.

Nyní budeme pokračovat dalším bodem pořadu, kterým jsou interpelace, otázky a podněty poslanců České národní rady na členy vlády České republiky. Tento bod spojujeme s rozpravou k prvnímu bodu pořadu dnešní schůze.

Zahajuji tedy zároveň přerušené jednání o dosavadním plnění programového prohlášení vlády České republiky a předpokladu jeho plnění v roce 1991. Jak již jsem řekl, budeme pokračovat rozpravou spojenou s interpelacemi, otázkami a podněty poslanců na členy české vlády. Do rozpravy se zatím přihlásili tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Lom, paní poslankyně Váchalová, pan poslanec Procházka Antonín, pan poslanec Vondráček, pan poslanec Chromý, pan poslanec Karas, pan poslanec Matějka Jaroslav, pan poslanec Kadlec Jan, pan poslanec Coural, pan poslanec Andrle Antonín, pan poslanec Hájek Josef, pan poslanec Přikryl, pan poslanec Komárek Vladimír a pan poslanec Sojka Tomáš. Prosím, aby i veškeré další přihlášky do rozpravy jste dali písemnou formou - značně nám to zjednoduší práci. S technickou poznámkou se hlásí pan poslanec Chromý.

Poslanec ČNR Heřman Chromý: Neměla by nejdříve zaznít stanoviska poslaneckých klubů?

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Je zde návrh na způsob projednávání - domnívám se, že sněmovna by s tímto návrhem mohla vyslovit souhlas. Dávám tedy na zvážení, aby nejdříve zazněla stanoviska poslaneckých klubů, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Opticky je to většina. Domnívám se, že není třeba hlasovat o dalším.

Za poslanecké kluby je přihlášen Antonín Procházka za klub KDU, za poslanecký klub OF pan poslanec Pospíšil, za liberální klub pan poslanec Štindl, za klub poslanců KSČM pan poslanec Ortman, za HSDM pan poslanec Kadlec a pan poslanec Andrle.

Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Procházka Antonín se stanoviskem klubu Křesťanské a demokratické unie. Připraví se pan poslanec Pospíšil.

Poslanec ČNR Antonín Procházka: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Dovolte, abych vám přednesl stanovisko klubu poslanců KDU České národní rady ke zprávě předsedy vlády Petra Pitharta, přednesené dne 6. 2. 1991.

Poslanci klubu KDU konstatují, že přednesená zpráva není hodnocení Programového prohlášení vlády z července 1990. Pokud pan předseda odkázal ve svém projevu na podrobnější zprávy o činnosti jednotlivých ministerstev, které mají tvořit součást zprávy, pak je nutno konstatovat, že tyto zprávy mají obecný proklamatický charakter bez konkrétnějších specifikací. V těchto zprávách nejsou také například zmínky o kádrových změnách na vedoucích místech.

Poslanci dále konstatují, že většinou ministerstva neplní řádně svou legislativní funkci, předpokládané návrhy postrádají odbornou úroveň co do formy a obsahu a značně ztěžují práci výboru i celé České národní rady.

Z dalších připomínek ke zprávě:

- za nedobrý stav nutno považovat skutečnost, že dosud nebyl předložen návrh zákona o majetku obcí,

- nutno urychleně zpracovat objektivní kritéria pro dotační politiku ve vztahu k jednotlivým regionům,

- zcela nevyjasněna zůstává vládní politika na úseku energetiky. Není dosud řešen program průmyslových podniků, které nejvíce zatěžují životní prostředí,

- není také zřejmé, jak se naloží s 1 miliardou Kčs vyčleněnou na Severočeský a Severomoravský kraj pro ozdravění životního prostředí,

- nepředložením návrhu o státní kontrole do termínu komunálních voleb, byl celoplošně na území České republiky zcela paralyzován státní kontrolní systém,

- postrádáme vypracování programových dotací s ohledem na současnou ekonomickou situaci různých zemědělských podniků a program odstranění monopolního poslavení zemědělských služeb,

- na úseku kultury chybí předkládání zákonných norem, zejména těch, které by v tomto přechodném období zabránily velkým poškozením nebo nenávratnému zničení kulturních hodnot našeho národa,

- dále je třeba, aby se ministerstvo školství zabývalo špatnou situací v učňovském školství s ohledem na doporučení Světové banky. Ministerstvo by dále mělo uvážit výši dotací do soukromého a církevního školství,

- nejsou plněna ustanovení Programového prohlášení v bodech, že budou rozvinuty nové sociální služby, upravena péče o rodinu, matku a dítě, jakož i péče o zdravotně postižené občany. S tím souvisí přehodnocení bytové politiky s ohledem na očekávané finanční dopady, v celé zprávě není také zmínka o vztahu vlády k církvím a k připravovaným koncepcím na tomto úseku.

Zvláštní stanovisko zaujímáme k jednomu z mála konkrétních problémů, o kterém se podrobněji hovořilo ve zprávě a to jest otázka státoprávních uspořádání. Vítáme závěry a záměry vlády, které odpovídají stanoviskům členů stran sdružených v KDU, kteří požadují za zcela jednoznačné státoprávní uspořádání na spolkovém principu tří zemí. Je ale nešťastné podmiňovat vznik takového uspořádání souhlasem Slovenské reprezentace. Jen si vzpomeňme na minulé měsíce, co by asi prosadili Slováci v otázce kompetencí nebo rozpočtu, kdyby k jejich řešení přistupovali podobným způsobem.

Podivujeme se současně nad přístupem některých pracovníků ministerstev a jiných ústředně řízených institucí k otázce státoprávního uspořádání, kteří nesouhlasí s variantami doporučovanými vládou a prosazují proti vládě, proti jejímu zájmu varianty jiné, například oblastní.

V závěru jsem, vážené kolegyně a kolegové, zmocněn konstatovat, že Klub KDU bere přednesenou zprávu na vědomí s výhradami uvedených skutečností. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Procházkovi, prosím, aby se ujal slova pan poslanec Pospíšil a pana poslance Ortmana prosím, aby se připravil.

Poslanec ČNR Petr Pospíšil: Pane předsedající, vážená vládo, kolegové a kolegyně, na schůzi svého Klubu se poslanci OF dohodli na následujícím stanovisku:

Poslanci OF vyslechli zprávu předsedy vlády Petra Pitharta o plnění programového prohlášení vlády České republiky a vzali ji na vědomí. Rovněž se seznámili s informacemi jednotlivých resortů.

Ve své zprávě se premiér Pithart zabýval rovněž otázkou státoprávního uspořádání. K tomuto problému poslanci OF zaujali toto stanovisko:

V souladu se stanoviskem české vlády, považujeme za přijatelné spolkové uspořádání ČSFR. Zemské uspořádání České republiky je pro nás přijatelné pouze ve své samosprávné variantě. Považujeme za nutné předejít negativním důsledkům státoprávního dualismu. Jsme si vědomi, že jde o celý komplex otázek územě správního a státoprávního uspořádání. Protože předložené informace o činnosti ministerstev a o jejich podílu na plnění programového prohlášení vlády České republiky jsou velmi obecné, vyjádří se poslanci OF, zástupci jednotlivých výborů ke konkrétním problémům v průběhu rozpravy. Při řešení těchto problémů může vláda České republiky počítat s podporou poslaneckého Klubu OF. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi, prosím, aby se ujal slova poslanec Ortman, připraví se pan poslanec Štindl.

Poslanec ČNR Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedající, pane předsedo vlády, kolegyně, kolegové. Dnešní zasedání České národní rady projednává velice závažný bod. Je jím informace předsedy české vlády pana Petra Pitharta o plnění programového prohlášení. Nutno konstatovat, že tato informace byla velice povšechná a nebyla zcela konkrétní. Doba 6 měsíců, jež od přednesení programového prohlášení v červenci uplynula nám však umožňuje vyjádřit se k programovému prohlášení české vlády a k tomu, jak odpovídají programové cíle české vlády vlastní praxi.

Vývoj našeho hospodářství a průběh ekonomické reformy však vyvolávají značné znepokojení. Šoková terapie, jak je často označována liberalizace cen, se negativně promítla do postavení řady podniků i celých hospodářských odvětví, zatížila rozpočty rodin takovou měrou, že se tyto rodiny ocitly na pokraji životního minima. Uvedená liberalizace cen v podmínkách monopolního prostředí, kde neexistuje konkurence, vede k hlubokým rozporům mezi výrobci, zpracovatelem a obchodem. Důsledky takové situace však pociťují občané.

Negativně se tak promítla skutečnost, že chybí hlubší koncepce legislativních, ekonomických a organizačních pravidel v průběhu reformy. Zvlášť citelná je tato skutečnost v oblasti našeho zemědělství. Řada zemědělských podniků byla uvržena do platební neschopnosti, která může v krátké době způsobit jejich rozpad. Důsledky pro náš trh potravin by byly pro nás katastrofální. Bylo by potřebné zpracovat prognózu v oblasti živočišných výrobků, která by orientovala zemědělské podniky a umožnila přizpůsobit stavy hospodářských zvířat. Klíčovou otázkou je bezpochyby zákon o půdě, majetku a podnikání v zemědělství a potravinářství, zejména s ohledem na řadu odlišných přístupů k revizi pozemkových reforem. Domnívám se, že k této závažné části by se měla v široké diskusi vyslovit především veřejnost.

Znepokojení vyvolává i skutečnost, že při rozhodování o významných otázkách privatizace dochází k posilování koncentrace moci státního aparátu, který o těchto otázkách rozhoduje. Z vlastní zkušenosti víme, jak negativní dopady pro politický a hospodářský život mají takové kroky. Téze o obětech, které je nutno přinášet, tolikrát se vyskytující v dějinách lidstva, nemůže být využívána pro upevnění pozic úzké mocensko-byrokratické vrstvy.

V programovém prohlášení vlády předneseném v červenci 1990 bylo zdůrazněno:"nebude morálního ozdravění národa bez moudré sociální politiky". Dopady, které mají kroky federální i české vlády na trhu pro široké vrstvy obyvatelstva však nejsou v souladu s těmito slovy. Navíc se doslova strašidlem stává pro mnohé otázka nezaměstnanosti. Stát by měl převzít větší díl odpovědnosti za vytváření efektivní zaměstnanosti cestou přímých státních intervencí, či regionálními daňovými úlevami pro podnikatele, kteří se budou podílet na růstu pracovních příležitostí.

Závěrem mi dovolte vyslovit názor, že programové prohlášení české vlády představovalo ucelenou koncepci přechodu k občanské společnosti, při čemž těžiště tohoto přechodu spočívalo v rozvíjení obecné samosprávy, s důrazem na vytvoření jejích ekonomických základů. Praxe však nasvědčuje, že došlo k odklonu reálného vývoje od proklamovaných závěrů. Dosavadní činnost české vlády v této oblasti má spíše defenzivní charakter než plnění proklamovaných záměrů. Dochází při tom k výraznému oslabování ekonomických pozic obecní samosprávy.

Upozorním na některé problémy. Prozatím daňový systém, přijatý na federální úrovni na dobu dvou let obce diskriminuje, centralizuje přerozdělování finančních prostředků a přenechává obcím jen symbolické příjmy. Po celé funkční období vlády České republiky budou obce plně závislé na dotacích ze státního rozpočtu, jež jsou navíc neúnosně krácené. Příčinu tohoto stavu spatřuji v ústupu vlády České republiky od jejího programového prohlášení v koncentraci moci a centralizaci rozhodovacích pravomocí v rukou úzké skupiny vlády ČSFR. Místo procesu přirozeného utváření nadobecního uspořádání jsme se ocitli v situaci, kdy probíhá boj za přerozdělování prostředků centralizovaných na federální a republikové úrovni.

Jako negativní lze hodnotit skutečnost, že ačkoli volby do obecních zastupitelstev proběhly 24. listopadu loňského roku, přesto nebyl včas předložen zákon o majetku obcí a do této chvíle nebyl schválen.

V programovém prohlášení české vlády se mimo jiné uvádí:

"Každý realizovaný krok bude česká vláda vyhodnocovat a v případě potřeby přijme opravná opatření. Dopustíme-li se chyby, přiznáme to včas. Všechna prestižní hlediska musí jít stranou. Nebudeme a ani nemůžeme být vládou neomylnou." Jen bychom dodali, patří k vlastnostem dobré vlády, že své chyby dvakrát neopakuje.

Poslanecký klub KSČM se současně rozhodl, že konkrétnější stanoviska k jednotlivým oblastem, které jsou součástí vládního prohlášení a informace přednesené včera, budou sdělena jednotlivými poslanci - členy našeho klubu.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ortmanovi, prosím pana poslance Štindla, připraví se pan poslanec Kadlec.

Poslanec ČNR Karel Štindl: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, vážená česká vládo. Poslanci Liberálně demokratické strany posoudili včerejší zprávu pana předsedy vlády a chceme se zde pozastavit zejména nad dvěma momenty této zprávy, které považujeme za zvlášť důležité a položit dvě otázky.

Ony dva momenty zprávy, o kterých se chceme zmínit, úzce souvisí. Za prvé přednesená zpráva se odvolává na programové prohlášení české vlády v loňském červenci, na skutečnost, že se tehdy koncipovaly ideje české státnosti a svou politiku od té doby chápe ve zprávě jako pracné budování základů této národní společnosti. Nepochybujeme, že budování národní společnosti je těžká věc, ale myslíme si, že české vládě a také České národní radě by slušelo mnohem více skromnosti a kritičnosti při posuzování vlastní práce.

Zrovna budování české státnosti, odkrývání politických zájmů českého národa, jejich prezentaci a prosazování považujeme za velmi slabou stránku, jak v činnosti české vlády, tak v činnosti České národní rady. A myslíme si, že bychom si měli toho být vědomi, abychom k budoucí naší politické činnosti nepřistupovali s iluzorními předpoklady.

Druhý moment zprávy, kterého si chceme všimnout, a jak již jsem řekl, úzce souvisí s prvním, ba dokonce jej tak trochu ilustruje, je záležitost státoprávního uspořádání. Zpráva se odvolává na to, že již v programovém prohlášení se přihlásila k idei zemského zřízení a na jiném místě tato zpráva varuje před dualismem budoucího uspořádání státu.

Měli bychom si být všichni vědomi, že ovšem jistě těžká jednání, která vláda vedla od Trenčianských Teplic a která vyústila v přijetí kompetenčních zákonů, fakticky velmi posílila právě dualismis v základu uspořádání našeho státu a silně prejudikovala budoucnost české i federální státnosti. Za podstatné považujeme i to, že představuje značné předběžné ovlivnění, tedy prejudikaci i naší vlastní práce na České ústavě.

Zpráva v té souvislosti mluví o kompromisu, který zajišťuje možnost ještě jednat. Ale již dnes vidíme četné obtíže, které z části nebo mimo jiné jsou důsledky právě tohoto kompromisu. Čteme například již v novinách o potížích federálního ministerstva obrany, jsou známy i další potíže. Měli bychom si být vědomi toho, že tento kompromis nebyl zase tak moc dobrý, jak by se nám mohlo zdát.

Liberálně demokratická strana soudí ovšem zejména, že zásadní politické rozhodnutí o státoprávním uspořádání přísluší - a to v souladu se zprávou, kterou jsme včera vyslechli, tedy v souladu s míněním české vlády - že toto zásadní politické rozhodnutí přísluší České národní radě. Liberálně demokratická strana se rovněž domnívá, že toto zásadní politické rozhodnutí musí být sněmovnou přijato velmi brzy. Je to i nutný předpoklad naší práce na ústavě České republiky.

Kromě toho bych rád položil dvě otázky konkrétnější. V souvislosti s pasáží zprávy o rozpočtu, zejména o desetiprocentní zkrácení výdajů na státní správu, by - myslím - posloužilo této sněmovně při úvahách o eventuální novele tohoto zákona o státním rozpočtu, kdybychom obdrželi informace o početních stavech na jednotlivých českých ministerstvech. Povšechně jsme informováni o značných disproporcích toho ražení, že například - nemýlím-li se - ministerstvo pana ministra Ježka pro privatizaci disponuje spíše desítkami pracovníků, o ostatních nám to není známo. Tyto údaje by nám pomohly při úvahách, jak věc napravit.

Druhá věc je, že postrádáme ve vládní správě stanovisko k velmi choulostivé věci, která ještě doznívá, a kterou tato sněmovna dosti intenzívně žila v minulých týdnech. Je nám všem známo, že skupiny poslanců ve Federálním shromáždění, zdejší ústavně právní výbor i jiná seskupení, usilují o přípravu zákonné úpravy, která by jednoznačně stanovila, jak se smí zacházet s výsledky lustrací. Formuluji to velmi zhruba. Postrádám ve zprávě vlády její stanovisko k této věci. Myslím, že by vláda měla k těmto pracem rovněž přispět. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Štindlovi, prosím, aby se ujal slova pan poslanec Kadlec a aby se připravil pan poslanec Andrle.

Poslanec ČNR Ján Kadlec: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážený český, moravský a slezský sněme. S uspokojením jsme vyslechli tu část projevu pana předsedy vlády Pitharta, která se týkala ústavně právního uspořádání ČSFR, případně České republiky.

Poslanci HSD podporují stanovisko vlády, preferující spolkové uspořádání státu a případné zemské uspořádání v jeho samosprávné variantě v České republice. Dochází tak k naplnění větší části volebního programu HSD. Dle našich představ by mělo být bez zbytečného odkladu realizováno zemské zřízení, a to takovou formou, která by v blízké budoucnosti umožnila realizovat cílovou variantu spolkového státu.

Za tímto účelem navrhujeme na základě usnesení většiny poslanců z Moravy a Slezska jmenovat komisi pro tvorbu moravskoslezské ústavy. Ve věci návrhu zákona o zemském zřízení cítíme odpovědnost za to, abychom společně s poslanci ostatních stran a hnutí, zvláště s jejich poslanci zvolenými na Moravě a ve Slezsku, podali takový návrh zákona o zemském zřízení, které by byl akceptovatelný pro všechny poslance České národní rady, což ostatně vychází z usnesení schůze poslanců Moravy a Slezska.

Souhlasíme s vládou v jejich postojích nepodléhat v těchto tak závažných a současně citlivých otázkách demagogickým heslům a ultimativním požadavkům postaveným na nacionálních principech. Abychom se do budoucna mohli vyhnout veškerým nátlakovým akcím, jitřícím veřejné mínění, a abychom nepodporovali různé militantní skupiny, apelujeme na ostatní poslance, aby již dnes vyjádřili svou podporu vládě v otázkách územně správního a státoprávního uspořádání. Neradi bychom se stali v této souvislosti terčem útoku ze strany zastánců urychlené ekonomické reformy, kteří mají pochyby, zda by opět nedošlo ke kompetenčním sporům.