V době, kdy ČNR nezasedala, schválilo předsednictvo
ČNR zákonné opatření, jež
obsahuje tisk 158. Otevírám tedy rozpravu.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážení
poslanci, navrhuji, aby dříve, než sněmovna
schválí toto zákonné opatření,
bylo toto zákonné opatření projednáno
ve výborech, tedy aby bylo staženo z programu, vráceno
k rozhodnutí předsednictva a přikázáno
výborům. Pokud dovolíte, já bych přiblížila
poslancům, o co běží. Jde o veterinární
péči a jde o jedno slovo, ale slovo naprosto rozhodující:
veterinární správa se mění
z rozpočtové na příspěvkovou
organizaci.
Poslanec Rudolf Němeček: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, dovolte mi, abych vás seznámil
s důvodovou zprávou, která vede Státní
veterinární správu k tomu, aby bylo provedeno
toto zákonné opatření.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: S faktickou
poznámkou se hlásí poslanec Palkoska.
Poslanec Ivo Palkoska: (přednášeno z
místa) Nesouhlasím s tím, aby se přednášela
důvodová zpráva, neboť měla být
součástí předloženého
tisku. I když jde pouze o změnu jednoho slova, jedná
se o principiální otázku, aby se příště
nestalo, že zákonné opatření
bude složitější, a přesto nám
bude předloženo touto formou.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
Ten návrh už padl, ale přesto prosím
pana poslance, aby pokračoval v rozpravě.
Poslanec Rudolf Němeček: Současná právní úprava - zákon ČNR 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče ČR v § 6 odst. 5 stanoví, že Státní veterinární správa, okresní a městské veterinární správy jsou rozpočtovými organizacemi.
Zákon číslo 87/87 Sb., o veterinární péči stanoví, že veterinární péče je prováděna k tomu určenými orgány a organizacemi Státní veterinární péče. Současná veterinární péče zahrnuje péči o zdraví zvířat, léčebnou a diagnostickou činnost, předcházení nákazám a hromadným onemocněním, péči o zdravotní a hygienickou nezávadnost živočišných produktů, o zdravotní a dietetickou nezávadnost krmiv, ochranu ČR před zavlečením původců nákaz, ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy pocházejícími ze zvířat a ochranu zvířat před škodlivými vlivy zevního prostředí. Zvláště závažným úkolem veterinární péče je chránit zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a naopak.
Dosavadní právní úprava nevyhovuje současným potřebám. Připravuje se novelizace zákona 87/87 Sb., o veterinární péči. Navrhovaná právní úprava umožní v období přechodu na privatizaci snížit státní dotace a náklady na veterinární péči poskytovanou chovatelům.
Je nezbytné připravit v průběhu roku 1991 přechod části Státní veterinární služby, té, která souvisí s poskytováním služby chovatelům, na privátní formu.
Ekonomické zdůvodnění: Státní veterinární správa České republiky v současné době řídí jak rozpočtové, tak příspěvkové organizace. Na úseku příspěvkových organizací se jedná o 14 veterinárních a asanačních ústavů s celkovým počtem 1900 pracovníků. Na úseku rozpočtových organizací jde především o 74 okresních nebo městských veterinárních správ s celkovým počtem 4981 pracovníků. Podle schválného rozpočtu roku 1990 činí neinvestiční výdaje u rozpočtových organizací celkem 625 mil. 800 tis. Kčs, které jsou kryty z 51,4 % příjmy z hlavní činnosti ve výši 321 mil. 390 tis. Kčs. Z této částky představuje 107 mil. 900 tis. Kčs příjem za léčiva, která jsou nakupována z výdajové položky.
Poskytované dotace ze státního rozpočtu se týkají především bezplatně poskytované preventivní a profylaktické činnosti v zemědělské prvovýrobě a veterinární prohlídky zdravotní nezávadnosti výrobků a živočišné produkce. I po malé privatizaci veterinární služby zůstanou ve veterinárních organizacích činnosti, které budou z části financovány z dosahovaných příjmů. Půjde o diagnostickou a laboratorní činnost, činnost veterinárních ošetřoven a nemocnic, inseminační činnost včetně přenosu embryí, distribucí léčiv a v neposlední řadě o poskytované služby soukromým veterinárním lékařům.
Zpoplatněním některých dosud poskytovaných odborných veterinárních činností se výhledově uvažuje o snížení příspěvku ze státního rozpočtu. Jde o pohraniční veterinární stanice, prohlídky zvířat v jatečních provozech a ve výrobnách masozpracujících závodů a dále v rozšiřování netradičních veterinárních činností, především na úseku reprodukce.
Nejpodstatnějším nedostatkem systému rozpočtových organizací je to, že dosahovaných nadplánovaných příjmů nelze použít k financování vyšších výdajů, spojených s těmito příjmy. Jde především o oblast nákupu a prodeje léčiv a zavádění dalších netradičních činností. K tomu přispěje nedostatečná zainteresovanost kolektivů veterinárních pracovníků na dosahovaných výsledcích.
Z uvedených skutečností vyplývá, že činnost okresních nebo městských veterinárních správ by měla být řízena podle ekonomických pravidel v roce 1991 pro příspěvkové organizace, a to v souladu s připravovanou vyhláškou ministerstva financí ČR o hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací v ČR. K uskutečnění tohoto převodu je však třeba upravit znění § 6, odst. 5 zákona ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče ČR a dát možnost ministrovi zemědělství ČR, aby rozhodl ve své kompetenci organizačně právní uspořádání všech veterinárních organizací v ČR podle současných potřeb a podmínek.
Navrhovaným přechodem z rozpočtové organizace na příspěvkovou u okresních nebo městských veterinárních správ nedojde ke zhoršení rozpočtového vztahu ke státnímu rozpočtu. Naopak lze předpokládat, že v roce 1991 a především v následujících letech dojde ke snížení příspěvku na činnost těchto organizací, a to zvýšeným zájmem na maximální tvorbě příjmů a efektivním využíváním všech dosavadních hmotných i finančních prostředků. Možností tvorby rezervních fondů organizací bude umožněno financovat mimořádné požadavky při likvidaci ohnisek velmi nebezpečných nákaz.
Státní veterinární správa ČR vytvořila podmínky k přechodu na příspěvkové organizace tím, že vydala příslušné metodické pokyny, novou účetní osnovu a provedla instruktáž vedoucích pracovníků organizací.
Závěr: Navrhovaná právní úprava
nevyžaduje zvýšení finančních
prostředků ze státního rozpočtu.
Nedojde k nárůstu pracovních sil odborných
ani administrativních. Návrh byl předem projednán
s ministrem zemědělství ČR dr. Bohumilem
Kubátem, který se změnou na příspěvkovou
finančně-právní formu vyslovil souhlas.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Než vystoupí kolega Payne v rozpravě, otázal
bych se jeho a dalších, kteří zde chtějí
učinit dotaz, zda by souhlasili s tím, abychom teď
hlasovali o procesním návrhu dr. Marvanové.
Já jsem mu rozuměl tak, že to byl návrh
ne na stažení, ale na přerušení
projednávání tohoto bodu s tím, že
věc bude přikázána výborům.
Poslanec Jiří Payne: Vážení
poslanci a poslankyně. Jistě bylo podnětné
vyslechnout důvodovou zprávu, která by ovšem
spíš patřila do projednávání
výborů. Já bych se rád o této
problematice případně poradil s některými
lidmi, abych věděl, jak v takovém případě
hlasovat. Chápu, že jednací řád
v § 77 odst. 2 říká, že je možné
upustit od projednávání ve výborech,
vyžaduje-li to neodkladnost připravovaného
zákonného opatření. Já jsem
dosud neslyšel důvod, v čem tkví tak
zásadní neodkladnost tohoto zákonného
opatření, která by nás vedla k tomu,
že je třeba jej schválit, respektive potvrdit
ještě dnes. Prosil bych někoho z předsednictva,
kdo by to mohl zdůvodnit, v čem ta okolnost spočívá?
Proč se upouští od projednání
ve výborech? Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Rád bych zopakoval návrh, kterým by ta výhrada, jíž poslanec Payne podpořil návrh paní poslankyně Marvanové, byla patrně vyřízena. Souhlasíte s tím, abychom nechali hlasovat o návrhu paní kolegyně Marvanové? (Všeobecný souhlas.) Pokud její návrh nebudu reprodukovat správně, paní kolegyně mě opraví. Opakuji, je to návrh na přerušení projednávání tohoto bodu pořadu jednání a přikázání věci výborům podle rozhodnutí předsednictva. Je to tak? (Souhlas.) Děkuji.
Můžeme hlasovat, kdo z poslanců je pro tento návrh poslankyně Marvanové? (36) Kdo je proti? (65) Zdržel se? (35)
Návrh poslankyně Marvanové nebyl přijat.
Pokračujeme v rozpravě.
Poslanec Rudolf Němeček: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, proč
je úprava zákona předkládána.
Hlavní důvod je ten, aby naše služba mohla
co nejdříve privatizovat. Dosud může
vykonávat službu pouze státní veterinární
lékař. Tady bude hrát roli ještě
zákon o veterinární komoře. Všechno
jsme měli řízeno Státní veterinární
správou s centrem v Praze.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Přeje
si někdo vystoupit v rozpravě?
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Chci podpořit
to, co přednesl kolega Němeček. Uvědomte
si, že veterináři chtějí privatizovat,
už jsou všichni připraveni, že se do toho
pustí, a potřebují jen toto.
Poslankyně Hana Marvanová: Technickou
poznámku pro upřesnění. Myslím,
že dochází k nedorozumění. Zákonné
opatření, které přijímá
předsednictvo ČNR mimo zasedání pléna
ČNR, má sílu zákona, tedy je platné,
tak jak je uvedeno dnem vyhlášení. Tato sněmovna
může pouze vyslovit souhlas nebo nesouhlas. To znamená
přerušením tohoto bodu programu by účinnost
zákonného opatření nebyla narušena
a nic by se tím nebrzdilo.
Poslanec Jiří Payne: Poněkud
mě zaráží, když náš
výbor například zasedal 2 x v mezidobí,
proč jsme se tím nezabývali. Myslím,
že bychom na to měli dostatek času. Poprosil
bych každopádně, zda bychom mohli důvodovou
zprávu každopádně dostat a zajímalo
by mě, kdo vlastně toto zákonné opatření
navrhuje. Z té důvodové zprávy vyplývá,
že to bylo projednáno s ministrem, takže to vypadá,
že ministr není navrhovatelem tohoto zákonného
opatření. Tak bych rád věděl,
kdo je tedy autorem?
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Pan poslanec Němeček.
Poslanec Rudolf Němeček: Návrh tohoto
zákonného opatření jsem předkládal
spolu s panem Fendrychem.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Poslanec
Vondráček.
Poslanec Josef Vondráček: Já
bych měl jenom malou poznámku. Od 10. ledna, kdy
bylo přijato zákonné opatření
předsednictva ČNR, přešla veterinární
péče z rozpočtových organizací
na příspěvkové, tzn., když
my to oddálíme třeba o měsíc,
tak co potom budeme dělat? Změní se příspěvkové
organizace na rozpočtové? Myslím, že
ne a proto bych doporučoval, aby byl ten návrh přijat,
tak jak byl předložen v zákonném opatření,
aby veterinární péče z rozpočtových
organizací přešla na příspěvkové
a myslím, že je to ke prospěchu rozpočtu
i veterinární péče. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
Přeje si ještě někdo vystoupit v
rozpravě? Pan poslanec Budinský.
Poslanec Vladimír Budinský: Pane předsedající,
vážení kolegové a kolegyně, pan
kolega Němeček tady hovořil o § 6 a
v tisku je uveden § 8, bylo by dobré dát to
do souladu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Další příspěvek do rozpravy?
Pan poslanec Němeček.
Poslanec Rudolf Němeček: Kolegyně
a kolegové, prosím vás o shovívavost.
Mám kopii, kterou jsem měl ze Státní
veterinární správy a tam je správně
uvedeno znění toho paragrafu, tady to bylo při
přepisu špatně. Promiňte, já
jsem špatně přečetl ten paragraf. Pan
poslanec Budinský má pravdu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Další návrh nebo připomínka do rozpravy? Pokud nikoli, nezbývá než hlasovat o následujícím usnesení: "Česká národní rada schvaluje zákonné opatření předsednictva ČNR ze dne 10. ledna 1991, kterým se mění zákon ČNR č. 108/1987 Sb., "o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky." Jestli dovolíte mimo pořad, pokud se někdo cítí zaskočen, pokud jsem přečetl České socialistické republiky, není to omyl, je to prostě věc techniky, je to název zákona z roku 1987, kde není důvodu něco měnit.
Prosím tedy, kdo souhlasí s návrhem usnesení?
Poslanec Jiří Payne: V zákonném
opatření je tedy § 8 nebo § 6?
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: § 8. Je to písařská chyba. Můžeme tedy hlasovat nebo mám znovu přečíst usnesení? Pokud není požadavek, abych ho přečetl znovu, tak hlasujeme, kdo je pro návrh usnesení tak, jak jsem jej přečetl, nechť zvedne ruku, prosím? (120 hlasů) Kdo je proti? (1 hlas) Zdržel se hlasování? (18 hlasů) Děkuji.
Konstatuji, že návrh usnesení, jak jsem jej přečetl, byl přijat.
Můžeme přistoupit k dalšímu bodu
jednání. Prosím paní poslankyni Ryšlinkovou.
Poslankyně Jana Ryšlinková: Omlouvám
se, ale chtěla bych poslancům navrhnout další
změnu v pořadu našeho jednání,
protože jsme si ráno odhlasovali, že bychom se
chtěli vyjádřit k situaci v Pobaltí
a k situaci v Perském zálivu a jestliže to
učiníme o půlnoci, tak se o tom svět
už dnes nedoví. Pokud bychom chtěli, aby se
to veřejnost dozvěděla zítra, měli
bychom to udělat ještě dnes a ne po půlnoci.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Myslím,
že tady se můžeme rozhodnout, zda akceptovat
návrh paní poslankyně nebo ne.
Poslankyně Jaroslava Moserová: Ráda bych seznámila poslance se stanoviskem, které zaujala komise pro zahraniční vztahy a které zveřejnilo a předalo předsednictvo ČNR. Bylo přijato per rollam, bylo podepsáno 13 členy předsednictva.
Předsednictvo ČNR vyjadřuje plnou solidaritu s demokraticky zvolenými zákonnými sbory pobaltských republik Sovětského svazu. Předsednictvo ČNR hluboce zneklidnil vývoj situace v Litvě. Považuje litevský parlament za plně legitimní, vzešlý z demokratických voleb a jakýkoli násilný zásah proti vůli tohoto zákonodárného sboru odsuzuje.
Toto stanovisko bylo předáno tisku v úterý.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Navrhuji dát slovo paní poslankyni Ryšlinkové mimo schválený pořad jednání, aby přečetla návrh prohlášení této sněmovny k situaci v Litvě. Můžeme o tom hlasovat, nebo jsou námitky?
Kdo je pro tuto změnu pořadu jednání, ať zvedne ruku. (Hlasování.) Myslím, že je o naprostá většina a že není třeba sečítat hlasy. Nesouhlasí někdo s tímto postupem? Nikoli.
Požádám tedy členy onoho výboru
o přednesení návrhu sněmovně.
Poslankyně Jana Ryšlinková: Návrhová komise mě pověřila, abych přečetla výsledek naší společné práce. Stanovisko k situaci v Pobaltí.
Poslanci České národní rady s velkými obavami sledují vývoj situace v pobaltských republikách, zejména použití vojenské síly v Litvě. Emancipační úsilí lidu pobaltských republik je legitimním procesem. Problémy a konflikty, které sebou přináší, nemohou být řešeny násilím, ohrožujícím demokratický vývoj v Sovětském svazu. Jedinou přijatelnou cestu spatřujeme v politických jednáních.
Proto podporujeme prohlášení našeho předsednictva ze dne 15. ledna 1991, v němž vyjadřuje plnou solidaritu s demokraticky zvolenými zákonodárnými sbory pobaltských republik. V rámci svých možností jsme připraveni přispět k tomu, aby se jediným místem pro řešení této konfliktní situace stal jednací stůl. (Potlesk.)
Asi je třeba otevřít diskusi.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Chtěl
jsem to právě učinit a požádat
vás, abyste přijala místo vedle u stolku
a sledovala, co se eventuálně navrhne v rozpravě
jako změna. Prosím tedy rozprava.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Domnívám se, že po vývoji v posledních
dnech bychom měli za pasáž v "Litvě"
doplnit "a v Lotyšsku."
Poslanec Oldřich Váca: Pane předsedající,
kolegové a kolegyně, jeden návrh, který
jsem chtěl podat, zde již zazněl. Kdybyste
se na mne nezlobili, chtěl bych vás vyzvat, abychom
pozměňovací návrhy vznášeli
pouze v takovém duchu, jak učinil místopředseda
pan Vlach. Protože pokud bychom zasahovali celými
větami, práce návrhové skupiny by
více méně ztratila smysl a celkově
by to ztratilo jazyk a ducha, který tam je. Myslím
si, že v takových případech je důležité
hlasovat o tom, zda předložený návrh
je přijatelný nebo není. A pokud není,
potom musíme předložit nějaký
jiný, nový návrh, který bude mít
zase určitou koncepci. Jinak bychom potom vytvořili
nějaké prohlášení, které
by bylo nečisté a vypadalo by to na veřejnosti,
jako že jsme něco sesmolili.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, doufám, že zůstanu v mezích napomenutí pana kolegy poslance Vácy. Má přirozeně pravdu a já se také domnívám, že toto prohlášení musí učinit úzká skupina, nikoli celá sněmovna. Přesto mám pozměňovací návrh.
V jedné větě onoho skvělého
prohlášení je "problémy pobaltských
republik nemohou být řešeny násilím,
ohrožujícím demokratický vývoj
v Sovětském svazu". Navrhuji vypustit část
věty, kde je "ohrožujícím demokratický
vývoj v Sovětském svazu", neboť
si nejsem tak docela jist, že v této době se
ještě jedná o demokratický vývoj.
Poslanec Petr Pospíšil: Vážené
kolegyně a kolegové, omlouvám se, že
zdržuji. Mám připomínku pouze k jednomu
slovu. Domnívám se, že jednání
by se neměla dít u jednacího stolu, ale v
jednacím sále - je to v poslední větě.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Mám
chápat gesto pana kolegy, že na svém návrhu
nebude trvat? (Ne.)