Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, místopředsedové Václav Žák, Michal Kraus, Jan Kasal, Zdeněk Malík a 153 poslanců České národní rady.

Členové vlády České republiky, místopředseda vlády Milan Lukeš, ministr financí Karel Špaček a ministr státní kontroly Bohumil Tichý.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Vážené dámy, vážení pánové, já vás vítám na dnešní schůzi. Pokračujeme v přerušeném jednání 12. schůze České národní rady. Vítám vás, vítám zástupce vlády a hned na začátek mám pro vás jednu potěšující zprávu. Podle posledních informací se našemu kolegovi, panu poslanci Bártovi daří výrazně lépe a je předpoklad, že bude propuštěn do domácího ošetřování. (Potlesk).

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu pořadu, kterým je

tzv. rozpočtová pravidla republiky.

Vládní návrh jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 65 a společnou zprávu výborů jako sněmovní tisk 129. Odůvodněním tohoto návrhu pověřila vláda české republiky ministra financí Karla Špačka, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci. Předložený vládní návrh zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice má nahradit zákon č. 163 z roku 1989, o pravidlech státního rozpočtu České republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky.

Předsednictvo České národní rady svým usnesením ze dne 26. ledna 1990 uložilo zpracovat nový zákon o rozpočtových pravidlech republiky tak, aby Česká národní rada mohla samostatně rozhodovat o rozpočtových proporcích a potřebách České republiky už ve státním rozpočtu České republiky na rok 1991.

V souladu s tím, byl vypracován i návrh rozpočtových pravidel. Jejich základním rysem je to, že už nebude existovat přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu federace prostřednictvím globálních a účelových dotací. Tím zmizí jeho nadřazenost nad státními rozpočty republik. Jednotlivé státní rozpočty budou plně samostatné.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh zákona je základním dokumentem pro oblast rozpočtového hospodaření České republiky. Oproti dosud platné právní úpravě obsahuje řadu významných změn.

V návrhu už nejsou obsaženy žádné vazby státního rozpočtu na úkoly státního plánu, jak je to v těch pravidlech dosavadních. Státní rozpočet se v souvislosti se zrušením direktivního centrálního plánu stává významným nástrojem řízení ekonomiky.

Oproti předchozí právní úpravě jsou z návrhu zákona vypuštěna ustanovení týkající se tzv. rozpočtového výhledu, který byl sestavován na období pěti let a prakticky byl finanční bilancí pětiletého státního plánu. Pětiletý výhled se neosvědčil a neměl pro sestavení ročních rozpočtů praktický význam.

Návrh zákona stanoví odpovědnost vlády za plnění státního rozpočtu, jeho kontrolu a povinnost informovat o tomto plnění Českou národní radu. Upravuje také proces vypracování návrhu státního rozpočtu. Výkonným, odpovědným a koordinujícím orgánem pro tyto práce je ministerstvo financí České republiky. V případě, že státní rozpočet na příslušný rok nebude schválen Českou národní radou před 1. lednem rozpočtového roku, bude se rozpočtové hospodaření řídit podle rozpočtového provizória. Doba jeho trvání se v návrhu neomezuje.

Způsob hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky se stanoví v podstatě shodně s dosavadní úpravou. Zákonem je možné určit tuto problematiku pouze rámcově, protože každé další ustanovení by už muselo být spojeno s technikou provádění jednotlivých rozpočtových opatření. Proto se navrhuje zmocnit ministra financí k vydání obecně závazného právního předpisu. Tento prováděcí předpis k zákonu o rozpočtových pravidlech republiky, který podrobně hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací v České republice upravuje, už prošel meziresortním připomínkovým řízením. V nejbližší době bude předložen k projednání legislativnímu orgánu vlády. Ministerstvo financí při jeho zpracování vycházelo z nutnosti zvýšit pravomoc jednotlivých rozpočtových a příspěvkových oganizací. Zvýší se tím odpovědnost jednotlivých organizací při hospodaření s prostředky státního rozpočtu.

Majetkovou pozici státního rozpočtu centrální banky a ve vztahu k dalším právním subjektům vyjadřují státní finanční aktiva a pasiva republiky.

Státní finanční aktiva představují peněžní depozita státu u banky, které vznikají z běžného rozpočtového hospodaření nebo jako důsledek různých majetkových zúčtování se státním rozpočtem.

Státní finanční pasiva republiky naopak představují různé finanční peněžní závazky státu. O stavu, pohybu i složení státních finančních aktiv a pasiv bude vláda při předkládání návrhu státního závěrečného účtu republiky podávat zprávu České národní radě.

Návrh zákona o rozpočtových pravidlech republiky rovněž vymezuje základní rámec pro samostatné rozpočtové postavení obce a to cestou zvýšení její vlastní příjmové základny. Vlastní příjmy obecních rozpočtů tvoří jednak příjmy od jimi založených nebo zřízených organizací, jednak příjmy z výnosů, místních daní, to je domovní daně, místních a správních poplatků a uložených pokut.

Dále se předpokládá, že se rozpočty obcí a měst budou podílet na příjmech republik. Dostanou celý výnos daně z příjmu od obyvatelstva, důchodovou daň od fyzických osob a zemědělskou daň z pozemků placených občany. Procentním podílem se budou obecní rozpočty podílet na výnosu daně ze mzdy a odvodu z mezd ústředně řízených organizací a také na odvodu z mezd a odměn zemědělských organizací. Konkrétní podíl jim stanoví okresní shromáždění na návrh okresního úřadu při schvalování rozpisu ukazatelů státního rozpočtu republik.

Zákon stanoví, že obec je odpovědna za své rozpočtové hospodaření. Její rozpočet i závěrečný účet schvaluje obecní zastupitelstvo. Podobně jsou stanovena pravidla rozpočtového hospodaření okresních úřadů, která plní funkci mezičlánků mezi státním rozpočtem republiky a rozpočty obcí. Rozpočet i závěrečný účet okresního úřadu schvaluje okresní shromáždění.

Zákon rovněž vymezuje pravidla pro zřizování, rušení a změny rozpočtových a příspěvkových organizací a upravuje zásady jejich finančního hospodaření.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh státního rozpočtu na rok 1991, který budete již zítra projednávat, byl původně sestaven podle navržených rozpočtových pravidel, která máte před sebou. Jejich uplatnění ve všech třech rozpočtech však vedlo k tomu, že celá rozpočtová soustava federace byla schodková, což by bylo v přímém rozporu s požadavky ekonomické reformy a znamenalo by silný inflační impuls.

Problémy vznikly tím, že nebylo možno spolehlivě rozdělit příjmy obou republik. Bylo proto nutno uplatnit nové řešení a hledat možnosti k vyrovnání nesrovnalostí mezi rozpočty jednotlivých výborů. Tyto problémy blíže osvětlím v zítřejším výkladu k návrhu státního rozpočtu na rok 1991. K tomu je třeba i úprava rozpočtových pravidel tak, jak je navrhuje společná zpráva výborů České národní rady k tomuto návrhu zákona.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona byl zpracován souběžně se zákonem o rozpočtových pravidlech federace a zákonem o rozpočtových pravidlech Slovenské republiky. Federální shromáždění schválilo vládní návrh zákona o rozpočtových pravidlech federace 13. prosince 1990 a Slovenská národní rada návrh zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky dne 18. prosince. V případě, že návrh zákona schválíte, bude dosaženo jednotného přístupu k hospodaření ve všech třech rozpočtech.

Předložený návrh zákona je třeba posuzovat jako přechodné řešení, protože hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky se podstatně změní s přechodem k tržnímu hospodářství. Změny do tohoto zákona jistě přinese i připravovaná ústava České republiky. Od 1. ledna 1993 má platit nová daňová soustava. V návaznosti na její přijetí budou nově specifikovány příjmy státního rozpočtu republiky i obcí. Nový zákon o rozpočtových pravidlech republiky bude tedy třeba zpracovat tak, aby mohl platit rovněž od 1. ledna 1993.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych na závěr poděkoval členům jednotlivých výborů České národní rady za aktivní pomoc při projednávání návrhu tohoto zákona. Jménem vlády České republiky doporučuji, aby Česká národní rada po předložení návrh schválila se změnami a doplňky navrhovanými ve společné zprávě výborů České národní rady. (Potlesk).

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Špačkovi za odůvodnění návrhu zákona a prosím pana poslance Josefa Hájka, aby nám odůvodnil společnou zprávu výborů.

Poslanec Josef Hájek: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, chci nejprve ocenit velmi solidní úroveň projednávané předlohy podle tisku 65 i fundovaný výklad předkladatele při projednávání v jednotlivých výborech České národní rady. Sám jsem se účastnil několika jednání a myslím, že řada dotazů byla velmi plasticky na konkrétních případech zodpovězena, věřím, že stále ještě platí teorie pravděpodobnosti a že se tedy nemůže opakovat situace, kdy vzápětí potom, co zpravodaj kladně ohodnotí předlohu, je tato z dalšího jednání stažena. Nyní mi dovolte několik faktických poznámek.

Za prvé, za největší "slabinu" tohoto návrhu považuji tu skutečnost, že byl předložen včas, t.j. příliš brzy na to, aby dovedl odhadnout zvratový vývoj v projednávání kompetenčních vztahů mezi federací a republikami. Dnes snad je již natolik jasno, že navrhovaná rozpočtová pravidla při jisté dávce tolerance umožňují hovořit o samostatném rozpočtu republiky a na straně výdajů je i vyšší trasparentnost.

Za druhé chci zvýraznit kvalitativně novou úlohu rozpočtu republiky a tím i úlohu peněz v ekonomice reformního období. Dochází zde poprvé po dlouhé době k odfázování rozpočtu od soustavy hmotných, střednědobých i ročních plánů, rozcházíme se i s institutem rozpočtových výhledů. Navíc celá rozpočtová soustava musí zabezpečit nejen inkasní, ale i stimulační funkci v chování podnikatelských i spotřebitelských subjektů.

Za třetí, rozpočtová pravidla zakomponovala i nové rozpočtové subjekty se samosprávnou působností, především rozpočty obcí. Navázala tak na příslušné zákony, schválené v naší sněmovně v nepříliš vzdálené minulosti. Je zde stanovena i technologie vzájemných finančních interakcí. Můžeme tedy hovořit o konzistenci veřejných rozpočtů, zřejmě však ještě ne o optimální či objektivní podobě. Je však pravda, že přerozdělovací funkci neovlivňují pouze rozpočtová pravidla, ale především jiný daňový systém.

Nyní stručně ke společné zprávě výboru. Výbory České národní rady předložily ze svých jednání celkem 34 připomínek, některé byly i dublované. Ty připomínky a úpravy, které precizují a zkvalitňují návrh dle tisku 65, jsou uvedeny ve společné zprávě výborů, předložené vám tiskem č. 129. Zásadní úprava kompetencí nachází své vyjádření ve společné zprávě změnou § 1, § 4 a částečně i paragrafu 5. Návrhy na tyto úpravy byly předloženy z rozpočtového kontrolního výboru a z výboru ústavně právního.

V paragrafu 10 společné zprávy začleněním slova "čtvrtletně" se zakládá pravidelný kontrolní systém. To, samozřejmě, nevylučuje možnost, pokud si to situace vyžádá, kontroly častější.

K nově navrhované dikci paragrafu 28, odstavce 3 a paragrafu 29, odstavce 4, včetně společné odvolávky na vysvětlivku č. 14 došlo z toho důvodu, že, podle zákona o okresních úřadech, plní funkci okresního shromáždění ve městech Brno, Ostrava a Plzeň zastupitelstvo města.

Z připomínek, které nejsou převzaty do společné zprávy bych chtěl podat vysvětlivku těm výborům, které, jistě v zájmu hospodárného vynakládání prostředků, žádaly, aby byla změněna dikce § 11, odstavce 1 a to tak, aby byl umožněn převod nepoužitých prostředků v jednotlivých kapitolách do příštího rozpočtového období. Tato problematika je řešena ve finančním hospodaření konkrétních rozpočtových a příspěvkových organizací v § 32, odst. 5. Zde je umožněno převést nerealizované a tedy i uspořené prostředky, podle obecně závazného předpisu, do fondu organizace, kde zůstatky koncem roku nepropadají. Nelze je však zahrnout do § 11, tím bychom ztratili možnost důsledné finanční inventury, jinými slovy, závěrečného účtu České republiky a celá rozpočtová politika by ztrácela svůj hlavní smysl.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, doporučuji sněmovně, aby návrh zákona podle tisku 65 a společné zprávy podle tisku 129, po projednání schválila.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Josefu Hájkovi, společnému zpravodaji za jeho vystoupení a nyní otevírám rozpravu. Chtěl bych vás poprosit, abyste se do rozpravy hlásili písemně. Zatím se do rozpravy přihlásili dva poslanci, pan poslanec Výborný a pan poslanec Komárek. Prosím pana poslance Výborného, aby se ujal slova.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, dámy a pánové, prosím, abyste věnovali pozornost mému návrhu, který se týká změny úpravy § 6, odst. 2 vládního návrhu zákona o rozpočtových pravidlech. V druhé větě souvětí, druhého odstavce § 6, lhůta pro předložení návrhu státního rozpočtu republiky ke schválení České národní radě je určena vládě tak, aby zákon o státním rozpočtu České republiky na příští rozpočtový rok mohl být schválen před 1. lednem t.r. Domnívám se, že by bylo mnohem vhodnější, tuto lhůtu precizovat v zákoně, nezůstávat u tohoto do jisté míry vágního vymezení lhůty a navrhuji, aby text zněl: "návrh státního rozpočtu předkládá vláda ke schválení České národní radě nejpozději do 31. října předcházejícího rozpočtového roku" (Potlesk).

Chci především upozornit, že takovéto přesné vymezení odpovídá i § 75 jednacího řádu České národní rady, poněvadž pak bude nutně dodržena ona 60denní lhůta k projednání návrhu zákona o státním rozpočtu a při tom toto přesné vymezení právě už v rozpočtových pravidlech, jak předpokládám, povede k tomu, že státní rozpočet republiky, podle mého názoru, jeden z nejdůležitějších zákonů, který Český parlament projednává - že tento státní rozpočet budeme moci projednávat v poněkud menším chvatu než jako tento rozpočet, o kterém budeme jednat zítra nebo pozítří.

Chtěl bych také říci, že tento pozměňovací návrh zahrnul do svého usnesení ústavně právní výbor. Přesto nebyl pojat do společné zprávy všech výborů. Mám zato, že je to návrh, který by si zasloužil vaši pozornost. (Potlesk).

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Výbornému za jeho příspěvek. Prosím pana poslance Komárka, aby se ujal slova.

Poslanec Vladimír Komárek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové! Mám k předloženému vládnímu návrhu čtyři připomínky.

Jednak doporučuji v paragrafu 4 odstavci 1 vypustit bod 1f), a to z důvodů, že prostředky získané prodejem státních obligací představují výjimečnou možnost, jak také vyplývá z odstavce 2 paragrafu 4. Navrhuji to proto, že případné použití prostředků získaných prodejem státních obligací je výjimečná možnost a vyžaduje předchozí schválení Českou národní radou.

Další pozměňovací návrh mám k paragrafu 7 odstavci 3, který je změněn společnou zprávou na odstavec 2. Je tam uvedeno, že ministerstvo financí metodicky usměrňuje vypracování rozpočtů ústředních orgánů a státních fondů republiky, za slova "ústředních orgánů" udělat čárku a pak pokračovat státních fondů republiky a okresních úřadů. Nedovedu si představit, a také z návrhu zákona nevyplývá, kdo bude metodicky usměrňovat zpracování rozpočtů okresních úřadů.

Dále paragraf 9 odstavec 3, kde se hovoří, že ústřední orgány projednávají návrhy svých rozpočtů v příslušných orgánech České národní rady - doporučuji, aby tato první věta byla upravena tak, že po slovech "návrhy svých rozpočtů" se doplní "před jejich předložením ministerstvu financí". Jde o to, aby se příslušné výbory mohly vyjádřit k návrhům ještě předtím, než jsou předloženy ministerstvu financí.

V paragrafu 28 odstavci 5 doporučuji doplnit d) tohoto znění: "Příspěvky na společnou činnost na základě sdružení". I okresní úřady mají vlastní příjmy a mohou se - podle mého názoru - sdružovat na určitou společnou činnost.

V paragrafu 28 ještě doplnit nový odstavec 12 tohoto znění: "Přebytky finančního hospodaření okresního úřadu koncem roku nepropadají". To ze zákona nevyplývá. Osobně se domnívám, že by prostředky okresního úřadu měly zůstat jako prostředky do příštího roku, čili by neměly propadat. (Potlesk).

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil).

Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Ptám se pana ministra Špačka, zda si přeje promluvit

Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, rád bych reagoval na připomínky z diskuse. Děkuji za ně. Pokud jde o některé, musím vám vysvětlit jejich problematiku, abyste se pak uměli rozhodnout při hlasování.

Pan poslanec Výborný navrhoval, aby se v zákoně řeklo, že návrh rozpočtu musí být předložen do 31. října. Byl bych rád, kdybychom měli tuto možnost do 31. října návrh předložit, protože naším cílem je, abychom mohli ve větším časovém rozpětí návrhy projednat.

Upozorňuji však, že musejí být uvedeny do souladu všechny tři rozpočty, tj. český, slovenský a federace, aby rozpočtová soustava byla konzistentní. Můžeme tedy předložit návrh do 31. října, ale bude to návrh podle představ České vlády, podle našich propočtů. Není však zaručeno, když se dají na stůl všechny tři návrhy, že budou vzájemně korespondovat. Například, když některé příjmy slučujeme a podílíme se na nich procentně, tak v tomto návrhu musíme sami odhadnout příjmy Slovenské republiky. Jinak bychom se k těm procentům vůbec nedopracovali.

Je tedy velké nebezpečí, že vláda předloží návrh rozpočtu a pak bude muset před vás předstoupit a říci, že na základě jiných jednání návrh není zcela reálný. Na to bych rád upozornil. My jsme tedy schopni do 31. října udělat návrh podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí, ale v žádném případě vám nemohu zaručit, že se to nebude muset měnit. Znamenalo by to pak projednávat ve výborech dvakrát.

Dále zde byl návrh na úpravu paragrafu 4: vyškrtnout "prostředky získané prodejem státních cenných papírů". Upozorňuji na to, že připravujeme zákon o státní pokladně a samozřejmě počítáme s tím, že se budou vydávat státní cenné papíry, a že s nimi budeme normálně obchodovat. V případě nutnosti krýt určité rozpočtové výdaje, vydáme cenné papíry, abychom tento výdaj mohli pokrýt. Jestliže to vyškrtneme, znamená to, že se této možnosti sami vzdáváte. Možná, že bychom to pak mohli vyřešit v zákoně o státní pokladně, jehož zásady připravujeme. Předpokládám, že v lednu přijdou na stůl a doufám, že budou přijaty v průběhu prvního pololetí. Nedoporučuji tuto možnost si přímo v zákoně uzavírat. Neznamená to, že toho musíme využít. Dává se zde možnost, aby to, podle zákona, bylo možné.