Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážená sněmovno, domnívám se, že když tu je slůvko "zpravidla", tak vlastně k ničemu nezavazuje pana ministra. Pročež navrhuji tu větu vypustit, a tím nebráníme panu ministrovi, když uzná za vhodné, aby v tom kterém okrese konkursní řízení vypsal. Na to nepotřebuje mít požehnání naší sněmovny.

Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, dovolte přednést pozměňovací návrhy a prosím vás o pozornost.

První pozměňovací návrh je naprosto technického charakteru a týká se společné zprávy a to její pasáže, která se věnuje § 3. Navrhuji vyměnit pořadí paragrafů, aby nový § 4 byl jako první, čili jako § 3 a § 3 aby byl jako § 4. Chci jenom říci, že toto znění se do společné zprávy dostalo na můj návrh, takže pravděpodobně chyba, na kterou upozorňuji, možná pochází ode mne. Domnívám se, že je nutné nejdříve určité termíny zavést a definovat, a potom teprve z nich vyvozovat určité povinnosti. Jedná se o naprosto technickou záležitost.

Druhý pozměňovací návrh se týká § 6. Poslanec Marek Benda navrhl vypuštění tohoto paragrafu. Nejen z tohoto důvodu, ale i z jiných zpráv jsem si vědom, že mezi mnoha kolegy poslanci jsou určité výhrady k tomuto paragrafu. Protože bych byl nerad, kdyby kvůli této kontroverzi určitá skupina poslanců hlasovala proti tomuto zákonu, a protože naopak se zase domnívám, že existují zase u jiných poslanců vážné důvody pro to, aby tento paragraf zůstal součástí zákona, navrhuji kompromisní řešení, které, myslím, že by uspokojilo, nebo mohlo by uspokojit některé výhrady části Sněmovny k paragrafu 6. Takže přečtu navrhované nové znění § 6:

"K zabezpečení spolupráce na trhu práce úřady práce zřizují poradní sbory. Jejich účelem je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti v příslušné územní oblasti. Vyjadřují se zejména k zřizování společenských účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, k programům strukturálních a organizačních změn, k programům rekvalifikace a k organizaci poradenské činnosti."

Třetí a poslední pozměňovací návrh se týká § 5 na téže straně, kde navrhuji vypustit odst. 2: Zdůvodnil bych to takto: tento zákon dává významné nástroje státu k tvorbě - jak se nyní s oblibou říká a myslím, že správně - určité ochranné záchranné sítě, sociální sítě. Domnívám se, že je správné poskytnout velké pravomoci a nástroje státu a státním orgánům, ale nemyslím si, že k tomu je nutné, aby stát získal nástroje k tomu, aby přílišným způsobem zasahoval do pravomoci zaměstnavatelů.

Děkuji vám za pozornost.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážení poslanci, vážené poslankyně, na str. 6 předloženého návrhu se hovoří o kontrole, kterou by prováděli zaměstnanci v jednotlivých podnicích.

Mám trochu obavu o to, zda bude v tomto případě dostatečně chráněno podnikatelské tajemství. Prosil bych pana ministra, zda by se mohl, ještě před ukončením rozpravy, vyjádřit k tomuto bodu a v případě, že by záruka nebyla dostatečná, že utajení podnikatelských myšlenek bude zaručeno, museli bychom přímo do zákona dát příslušné ustanovení a případně i doplnit sankce pro kontrolní orgán, pokud by nedodržel tuto záležitost.

Z hlediska podnikatelů je to naprosto nezbytné ochranné opatření. Je ovšem možné, že vláda počítá s takovýmto opatřením ve vyhlášce. Tam ovšem nemůže provést sankce, ty by musely být stanoveny v zákoně. Prosil bych pana ministra o vyjádření k této věci.

Kromě toho mám ještě jednu velice drobnou technickou poznámku. Už na str. 1 předloženého návrhu, ale ještě na několika dalších místech se vyskytuje slovo "bezplatně", "bezplatná poradenská činnost" apod. Možná, že bychom toto slovo měli zaměnit "hrazená státem", tak jako jsme to učinili v některých zákonech.

Kromě toho bych se rád vyjádřil k navrhovanému vypuštění odst. 3, § 2. Je to dodatek ve společné zprávě v odst. 3; § 2. Myslím, že opravdu, tak jak už tady bylo řečeno i panem místopředsedou, by tato věta mohla v zákoně zůstat, a že slovo zpravidla je určitým legislativním termínem, který vyjadřuje přesně to, co vyjadřuje, že jde o jakýsi příklad, jak by se to mohlo dělat. A tato instruktivní funkce zákona je v mnoha věcech nutná a myslím, že i tady je na místě.

Takže, toto slovo "zpravidla" tady skutečně vyjadřuje, že ministerstvo může a nemusí. To je právě to, co jsme třeba používali i u obcí, že obec může a nemusí, a proto jsme tam dávali slovo "zpravidla". Myslím, že věta je tady skutečně na místě.

Kromě toho bych se rád ještě vyjádřil k celému zákonu obecně. Já bych jej chápal jako jakési provizórium a jako pro takové bych byl pro to. Nicméně, mně by připadalo vhodnější perspektivně, protože zde skutečně dosud trh a zejména podnikatelské kruhy nejsou vyvinuty, kdybychom tedy perspektivně poradenskou službu mohli privatizovat a kdyby nebyla hrazena státem, ale stát by hradil poradenskou službu pouze v tom případě, kdyby byla neúspěšná. Jestliže ovšem poradenská činnost, která stojí nějaké peníze, a to by znamenalo vlastně úvěrovat tuto poradenskou činnost, povede k úspěchu a ten člověk najde vhodné, kvalifikované zaměstnání a jeho plat bude nadprůměrným platem, potom by bylo možné po něm chtít alespoň částečné splacení této poradenské činnosti. Myslím, že tento model, který např. funguje ve Švédsku by perspektivně, až se náš trh poněkud stabilizuje, vzrostou podnikatelské kruhy a najdou se zájemci i o tuto poradenskou činnost, že by bylo možné ponechat působit soukromé poradenské kanceláře, které by na tomto principu fungovaly.

Stát by jim potom hradil poradenskou činnost i v těch případech, kdy by prokazatelně byla neúspěšná. Zároveň by to znamenalo určitou motivaci, protože tyto státní poradenské služby mohou být poněkud méně produktivní proti těm soukromým, které by měly mít zájem na návratnosti úvěrovaných peněz. To znamená, snažily by se co nejrychleji najít zaměstnání a co nejkvalifikovanější pro zájemce, protože v tom případě by se jim peníze, které do zájemců vložily, rychle vrátily, protože by je museli splatit. Ta motivace by zřejmě znamenala zefektivnění činnosti. Myslím ale, že k tomuto opatření by bylo možno sáhnout až po nějaké době, a to by znamenalo novelu tohoto zákona.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Payneovi. Poslanec Domas.

Poslanec Josef Domas: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové poslanci a kolegyně, vrátím vaši pozornost k § č. 7, který se týká kontrolní činnosti. Navrhuji, aby v odst. 2 byla připojena věta, která by zněla "Zaměstnanec orgánu kontroly, pověřený provedením kontroly, je oprávněn vstupovat do objektu a zařízení zaměstnavatelů po předchozím vyrozumění statutárního zástupce organizace či podnikatele."

K tomuto návrhu mne vede ta myšlenka, že, dle mého názoru, není žádoucí, aby z jakýchkoliv důvodů bezpečnosti práce, technologických i z důvodů utajení se kdokoli pohyboval v provozu organizace, tedy kdokoliv, tedy i kontrolor. V případě, že pan ministr mne ujistí, že na tento princip bude pamatovat v následující vyhlášce, potom bych byl ochoten tento návrh stáhnout.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji poslanci Domasovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Prosím, pan poslanec Dohnal.

Poslanec Vojtěch Dohnal: Rád bych chtěl poprosit sněmovnu, aby se změna odst. § 2 ještě jednou přečetla, protože s tím, jak to odůvodnil pan kolega Payne, nemohu souhlasit. Představte si věc, že někdo z vás se přihlásí do konkursního řízení, v tomto řízení zvítězí a podle toho slova "zpravidla" nemusí být jmenován, a jmenován může být člověk, který v konkursním řízení skončil třeba na 5. a 6. místě. Promiňte mi, ale vede mne snaha, aby zákon byl opravdu dobrý.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Dohnalovi, prosím pana poslance Bendu.

Poslanec Marek Benda: Pane předsedající, vážená sněmovno, já se omlouvám, že zdržuji, ale cítím se povinen odpovědět panu kolegovi Jaklovi, protože jsem byl za náš výbor přítomen při vypracování společné zprávy výboru. Jedná se o řazení § 3 a 4. My jsme je měli původně ve výboru řazeny obráceně, ale nejdříve byly povinnosti občanů a pak povinnosti úřadu, ale při zpracování společné zprávy někdo navrhl, že je lepší nejdříve dát povinnosti úřadů a pak teprve povinnosti příslušných využivatelů úřadů. Z toho důvodu jsem přistoupil na řešení, které je ve společné zprávě. Tolik jenom na vysvětlenou.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji za vysvětlení, hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak, prosím pana ministra, zda chce ještě odpovědět k připomínkám na závěr rozpravy.

Poslanec Jiří Payne: Aby bylo možno podat návrhy na případné doplnění, aby se neukončila rozprava.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dobře. Prosím pana ministra.

Ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek: Nebudu se držet pořadí, tam je jedna věc skutečně významná, a to je ochrana podnikatelského tajemství. Mne to samotného velmi často pálí, já totiž vůbec někdy často čtu mnohé věci v tisku, které by v tržních ekonomikách se posuzovaly jinak. Někdy si říkám, tam by tě označili za agenta konkurence, v tomto prohlášení by tě označili, že porušuješ firemní tajemství atd. To se u nás děje a my jsme v této věci nezkušení a omlouvám se, že i částečně nevychovaní.

Já teď jenom nevím, jak prakticky ten návrh realizovat. Máme dvě možnosti: tady zazněl jeden návrh, vsunout tam ta slova, mně se zdá být moudrý a budu s tím souhlasit, ale za druhé přijímám závazek, abych v prováděcím předpisu a v metodických pokynech pro činnost úřadů práce vysloveně - a k tomu se musím radit s mými legislativci - ale zde vyslovuji závazek, že tam bude jasná směrnice o tom, jak on má dodržovat toto tajemství.

Jsem pro toho statutárního zástupce, to není inspekce hygienická nebo pracovních inspektorů, já si totiž myslím, že kontrola úřadů práce téměř vůbec nevyžaduje vstup do objektu. Ale pan poslanec Payne mi správně vsunul myšlenku, že znalec třeba i kvalifikační struktury, a na co, kam se rekvalifikuje, může usoudit o záměrech té firmy, když to tedy řekne jejich konkurenci, takže to tak nějak musí být.

Já se, prosím vás, podívám do japonských prováděcích předpisů pro úřady práce, kde to je velmi vyvinutě sledováno, pokud jde o tu ochranu, abych do těch metodických směrnic to zařadil.

Čili dvěma pánům poslancům odpovídám - souhlasím s tou vsuvkou do té věty na základě předchozího upozornění statutárního zástupce, to něco řeší, protože se dá něco připravit tak, aby k úniku tajemství nedošlo, a za druhé, jestli by pan poslanec souhlasil, že bych do těch prováděcích předpisů tuto garanci proti úniku firemního tajemství vsunul. To by tedy bylo moje stanovisko. Já bych se teď zeptal, zda by mohla být tímto tato otázka uzavřena, nebo je otevřena pro další rozpravu.

Poslanec Jiří Payne: Dámy a pánové, já v podstatě s touto odpovědí jsem spokojen, ale, nicméně, bych poprosil, mně bylo minule vytčeno, že jsem nepožádal ústavně právní výbor, aby se k tomu vyjádřil. Já bych poprosil ústavně právní výbor, zda by mohl zvážit, zda z toho nebudou potom vyplývat nějaké trestní záležitosti v případě, že dojde k úniku tajemství. Může potom dojít k procesu mezi ministerstvem a poškozeným podnikem, pak by tedy ministerstvo muselo hradit vzniklou škodu. Nebo zda za vzniklou škodu odpovídá zaměstnanec. K tomu bych rád, kdyby mohl ústavně právní výbor dát stanovisko, případně navrhnout, jak tento problém vyřešit.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Payneovi. Pan ministr chce ještě něco říci.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Milan Horálek: Já jsem zoufale právní analfabet, já se musím nad tím zamyslet, měl jsem pouze dojem, ale nemám zde možnost se poradit se svými právními poradci.

Myslím si, že když to bude v mém předpisu jako přímý příkaz, kdyby k takovému úniku tajemství došlo a vznikla škoda, pak bude stíhán ten, kdo porušil, a ne ministerstvo, protože došlo osobou k porušení právního předpisu a ten člověk bude podle normálního občanského zákoníku souzen jako každý kdo porušil předpisy ve své pracovní činnosti. je to tak, pánové poradci na balkóně, moji právní? (Z balkónu: Každý státní úředník má povinnost zachovávat tajemství.)

Děkuji vám. Jde o státní úředníky mající povinnost zachovávat úřední tajemství. Je všechno jasné?

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministrovi. Ještě pan poslanec Stodůlka.

Poslanec Zbyšek Stodůlka (z pléna): Pane ministře, po konzultaci s Vašimi poradci, podle kterého předpisu - protože přesto, že jsem právník - tak tento předpis mi není znám.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Milan Horálek: Pane poslanče, já jsem řekl, že jsem zejména ve starých právních předpisech, zoufalým nevzdělancem. Já jsem se těch dvacet let staral o nějaké jiné věci než o jejich foršrifty. Já se omlouvám. Musím Vám sdělit, že můj náměstek pan Šmolcnor, kterého jste všichni poznali, má zajisté v tomto případě pravdu protože je náměstkem pro legislativu a ovládá to. Prosím vás, abyste mě dále netýrali.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministrovi. Dámy a pánové, končím rozpravu. Protože máme tři čtvrtě na dvanáct, spojuji přípravu pana zpravodaje s polední přestávkou. Sejdeme se za hodinu a půl - ve čtvrt na dvě. Do té doby pan zpravodaj připraví připomínky k závěrečnému hlasování. Děkuji vám a dobrou chuť.

(Po polední přestávce)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme pokračovat v plenárním zasedání. Dodatečně se o slovo přihlásil pan ministr Horálek.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Milan Horálek: Vážené poslankyně, vážení poslanci, neodpověděl jsem ještě na návrh pana poslance Paynea, který se vyslovil k tomu, aby v návrhu zákona byl termín, že jde o "bezplatnou" službu informační, zprostředkovatelskou a poradenskou, nahrazen slovy, že to jsou služby hrazené státem. Panu poslanci Payneovi slovo "bezplatná" zní jako nehodnotná, bezcenná apod. Samozřejmě, takto jsme to nemínili.

Slovo bezplatná je tam dáno proto, že je obsaženo v konvencích, které nám to ukládají i v sociální chartě, která vstoupila v platnost před rokem. Proto jsme to nehodlali měnit.

Za druhé - je pojem "bezplatný" použit ve federálním zákoně o zaměstnanosti.

Za třetí - má tento pojem jasně ukazovat zájemci a uchazeči o zaměstnání, že za tyto naše služby neplatí. Domnívám se, že kdybych tam doporučil termín, že je to služba hrazená státem, že bychom museli možná v důsledku vývoje nejbližších osmi až devíti měsíců přijít s novelizací tohoto zákona jen kvůli termínu "hrazená státem", protože budou vznikat v regionech i jinde situace, kdy se také jiné, než státní organizace svými prostředky rozhodnou spolupodílet na rozvinutí těchto služeb.

Bude to především tam, kde bude třeba, aby tyto služby zapůsobily a urychleně řešily místní sociální problém spojený s nezaměstnaností.

Z těchto důvodů se bráním tomu, zahrnout tam "hrazená státem", neboť nechci uzavírat ani zaměstnavatelským ani odborářským, ani jakýmkoli jiným prostředkům a iniciativám spolupodílet se na regionální politice zaměstnanosti. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Horálkovi. Tím, že vystoupil pan ministr, byla znovu otevřena rozprava. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Vážené poslankyně, vážení poslanci, žádal jsem v rozpravě, aby se sešel ústavně právní výbor. Nehlasovali jsme však o tom. O přestávce jsem se poradil a doktor Kalvoda mi doporučil k paragrafu, který se týká kontroly, abychom převzali znění, které odhlasovala Česká národní rada v územních finančních orgánech. Tam v § 12 odstavci 2 jsme odhlasovali ve stejné věci, tj. kontrolní orgány finančních správ, když vstupují do podniků, toto znění: pracovníci ústředních finančních orgánů jsou povinni zachovávat hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se při výkonu činnosti dověděli. Kdybychom tedy v tomto znění nahradili územní finanční orgány "orgány České republiky na úseku zaměstnanosti", pak bychom zřejmě měli znění, které by vyhovovalo a řešilo by problém, o který nám šlo. Toto podávám jako návrh.

Pokud jde o slovo "bezplatnou", myslím, že o tomto návrhu můžeme hlasovat. Konzultoval jsem to také s právníkem. Bylo mi řečeno, že v podstatě je možné tam uvést "hrazené státem", že by to nenarušovalo příspěvky od jiných organizací. V této věci nechť rozhodne hlasování.

Pokud jde o dikci, v případě "hrazená státem" bychom mohli říci "bezplatně poskytovanou", čímž říkáme, že je to ve vztahu k tomu. Vyřešili bychom problém, že péče není bezplatná, ale je bezplatně poskytována žadateli.

Pokud jde o dikci k té kontrole: pracovníci územních orgánů na úseku zaměstnanosti jsou povinni zachovávat hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dověděli. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Payneovi. Prosím ho, aby předal písemné poznámky panu zpravodaji. Do rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Ortman, připraví se paní poslankyně Váchalová.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, chtěl bych upřít vaši pozornost k ustanovení paragrafu 3 odstavce 4, kde se hovoří: zájemce o zaměstnání a uchazeč o zaměstnání je povinen poskytovat Úřadu práce na jeho výzvu potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání - potud tento text koresponduje se schváleným zákonem ve Federálním shromáždění - a dále je tam nová část "a řídit se přitom jeho pokyny".

Doporučoval bych vyškrtnout tento dodatek "řídit se jeho pokyny", a to proto, že určitým způsobem modifikuje a upravuje federální normu dosti striktním způsobem. Kladu si otázku, co jsou to pokyny, které může samozřejmě Úřad práce vydávat ve vztahu k uchazeči o zaměstnání. Zejména pokud jde o opatření, které je tam ve vztahu k možnému přestupku, tj. § 14, by mohlo dojít k tomu, že za přestupek by mohla být považována řada věcí, které se mohou vykládat volně a pružně, a to tak, že se uchazeč o zaměstnání neřídí pokyny. Obávám se, že při správním řízení by mohlo dojít k určitému zneužití. Čili můj návrh zní: v paragrafu 3, odst. 4 vyškrtnout "řídit se přitom jeho pokyny".

V návaznosti na to navrhuji, aby ustanovení § 14, které upravuje porušení povinnosti zájemce o zaměstnání poskytnout Úřadu práce na jeho výzvu potřebnou součinnost při zprostředkování - bylo změněno. Rovněž doporučuji vypustit "a řídit se jeho pokyny".

V odstavci 2 je uvedeno, že za přestupek podle odst. 1 může příslušný Úřad uložit pokutu do výše 2 000 Kčs. Doporučuji, abychom toto ustanovení vyškrtli z textu, a to proto, že státní politika zaměstnanosti znamená kromě jiného bezplatnou informační, poradenskou a zprostředkovatelskou činnost. Připadá mi absurdní, aby občan, který neposkytne potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání nebo se dokonce neřídí pokyny, byl postižen přestupkem a byl dokonce potrestán pokutou až do výše 2 000 Kčs, a to v situaci, kdy jeho měsíční příjem může být