Zdůvodním návrh. Ministerstvo životního prostředí by mělo řídit nevýrobní, t.j. rozpočtové výzkumné organizace prostřednictvím kterých by plnilo své základní funkce, t.j. v tomto případě ekologický dohled nad průzkumem, těžbou a zpracováním nerostů. Navrhuji proto rozdělit působnosti v oblasti geologie mezi ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj.
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj bude plnit funkci vyplývající ze surovinové politiky v oblasti geologie a řídit hospodářské organizace předmětem jejichž činnosti je především geologický průzkum.
Ministerstvo životního prostředí bude
ve své působnosti řídit geologický
průzkum, jehož prostřednictvím bude
vykonávat ekologický dohled nad těžbou,
průzkumem a úpravou nerostů a bude tím
moci ovlivňovat ekologické hospodaření
s nerostným bohatstvím.
(schůze přerušena pro nevolnost poslance Bárty)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dámy
a pánové, budeme pokračovat ve svém
rokování.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Prosím
pana poslance Bursíka, aby pokračoval ve svém
vystoupení. Dále bych vás chtěl upozornit,
že je ještě dalších deset přihlášených
do diskuse. A prosím vás, abyste měli na
paměti maximální úspornost, protože
pátá hodina, kdy má naše schůze
skončit, se blíží.
Poslanec Martin Bursík: Dovolím si při plném vědomí "zdraví nade vše" pokračovat dál ve svém příspěvku. Pokračuji odůvodněním navrhované úpravy.
V podřízenosti ministerstva životního prostředí zůstanou tři organizace: Český geologický ústav, Český geofond, Ústav nerostných surovin v Kutné Hoře, který by se měl v příštím roce přeměnit v rozpočtovou organizaci.
Do podřízenosti ministerstva pro hospodářskou
politiku a rozvoje přejde asi 20 organizací, z nichž
namátkově půjde o Geoindustrii, Geologický
průzkum, Geotest, Intergeo, Stavební geologii. Děkuji.
Poslanec Josef Šimeček: Pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl jsem upozornit na rozpor mezi slovy místopředsedy vlády, zástupce předkladatele zákona, ve kterém použil narozdíl od společné zprávy znění, že zůstává prakticky funkce zakladatele podniku zahraničního obchodu. Vyskytuje se to v našem návrhu třikrát. Přičemž v čl. 1 odst. 3 pod písmenem b) je logické, že nezůstává funkce zakladatelů podniků zahraničního obchodu pod ministerstvem průmyslu, ale přesouvá se pod písmeno d), kde se dostává zahraniční obchod a cestovní ruch - a ve znění společné zprávy se vypouští s výjimkou funkce zakladatele podniku zahraničního obchodu. Stejně tak v § 19.
Jenže, rozdíl je v jedné věci, a sice pod písmeno d) náš výbor navrhoval - a za tímto návrhem stojíme - aby pod písmenem d) zůstalo znění "zahraničního obchodu a cestovního ruchu, včetně funkce zakladatele podniku zahraničního obchodu", protože podniky zahraničního obchodu reálně existují. Na to, aby mohly být privatizovány, deetatizovány, odstátněny je nutný souhlas zakladatelů tohoto podniku. Z těchto ryze technických příčin se přimlouvám a navrhuji, aby toto znění "včetně funkce zakladatele podniků zahraničního obchodu "zůstalo ve článku 1 v odst. 3 písmeno d) v tomto znění.
Velmi stručně bych se chtěl připojit
k návrhu pana poslance Karycha, aby Československé
státní lázně byly raději přesunuty
do oblasti obchodu a cestovního ruchu, protože se
domníváme, že privatizací je možné
se této dotace z rozpočtu zbavit.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení poslanci a poslankyně, omlouvám se, ale možná, že jsem nepostřehl přesné vyjádření pana zpravodaje, pokud se týká § 12 zákona č. 2 z roku 1969 ve znění navazujících zákonných úprav. Chci podpořit předkladatele, a proto bych doporučil vypustit ze zpravodajské zprávy tisk 145 na straně 2 v § 3 odst. 4 a ponechat "výkon státní správy v oblasti dopravy na ministerstvu vnitra tak, jak je stanoveno v předloženém vládním návrhu tisk 140".
Zdůvodnění praktickou činností
již řádně provedl předkladatel
pan místopředseda vlády. V návaznosti
na toto doporučení navrhuji, aby výkon státní
správy v oblasti pošt byl rovněž svěřen
ministerstvu vnitra. To znamená vypustit odst. 5 §
3 na straně 2 zpravodajské zprávy tisk 145
a současně ve vládním návrhu
tisk 140, na straně 5, odst. 3, by zněl: "ministerstvo
vnitra je ústředním orgánem správy
pro pošty s tím, že bude zařazen výkonně
ke kompetencím ministerstva vnitra". Zdůvodňuji
to takto: spojová a dopravní činnost na sebe
velmi úzce navazují, a proto je vhodné, aby
výkon státní správy byl zabezpečován
jedním resortem. Děkuji.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážená sněmovno, odpovídám na žádost poslance Fendrycha a poslance Matějky na převedení kompetencí z ministerstva pro životní prostředí na ministerstvo zemědělství. Myslím, že funkce lesa není jen produkce dřevní hmoty, ale jeho další funkce jsou často důležitější. Hospodaření v lesích probíhá časově v měřítku generací, a proto společenský zájem by měl být nadčasový.
Ministerstvu životního prostředí se dostává Lesprojektem možnost usměrňovat hospodaření a exploataci našich lesů tak, aby to bylo nejen v našem zájmu, ale i v zájmu budoucích generací. Na argumentaci lesnické lobby, že taxace lesů a vypracovávání lesních hospodářských plánů je záležitost hospodářská a ministerstvo životního prostředí, že by mělo tyto plány pouze kontrolovat a schvalovat, chci odpovědět takto: Jestliže vytvoříme ministerstvo životního prostředí jako úřad, který bude pouze kontrolovat, ale nebude mít ve své struktuře též organizace odborné, stvoříme brontosaura, který nebude mít jemný odhad, jak dávat práci rukou.
Na závěr bych chtěl konstatovat, že
doufám, že ochrana životního prostředí
bude asi v naší zemi ještě dlouho obtížnou
prací. A chci věřit, že dojdeme k poznání
míry a nebudeme si větev pod sebou dále podřezávat.
(Potlesk.)
Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, vážená vládo a hosté, již při předběžné poradě zpravodajů a předsedů výborů jsem si povšiml iniciativy, kterou nyní přednesl poslanec Karych v článku I, odst. 2 o přenesení působnosti, pokud se týká lázeňství z ministerstva zdravotnictví na ministerstvo obchodu a cestovního ruchu. Srdcem jsem pro, ale šel bych ještě dále. Celý lázeňský komplex by měla v budoucnu řídit nezávislá obchodní či podnikatelská společnost, organizace, která by pouze v otázkách přímého výkonu léčebné péče, to jest v indikaci k léčbě, jejího provádění a kontroly byla vedena lékařským sborem. Doufáme, že v brzké budoucnosti tuto roli lékařského vedení lázeňské péče převezme v rámci zdravotnického pojištění některá z forem tzn. nemocenských pojišťoven. Avšak v současných podmínkách zatím nejednáme o komplexní globální deetatizaci lázeňství. Podle zmíněného návrhu by lázeňství přešlo jen z jednoho ústředního orgánu na druhý ústřední orgán. I při této navrhované změně působnosti je však nutné zachovat určitou dvojí podřízenost. V současných podmínkách musí ještě ministerstvo zdravotnictví řídit indikační a léčebnou stránku věci, včetně málo výnosných provozů, například dietního stravování.
Proto nemohu podpořit současný návrh
poslance Karycha. Jsem si však vědom, že celý
komplex sestává z řady činností
společenských či dokonce turistických
podniků, které pochopitelně ministerstvu
zdravotnictví nepřísluší a zde
je na místě působnost ministerstva obchodu
a cestovního ruchu. Každý přesun by
byl pouze dočasný. Definitivním ekonomickým
i politickým řešením je převedení
celého lázeňského provozu nebo celých
lázeňských provozů pod obchodní
společnost a výkon léčebné
péče v nich pod některou z forem nemocenských
pojišťoven.
Poslanec Pavel Klener: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, můj diskusní příspěvek se bude částečně krýt s tím, co přede mnou řekl poslanec Lom.
Lázeňské léčení tvoří podstatný doplněk léčebné i preventivní péče a má významný podíl na zlepšení zdravotního stavu. I když prvky tržního mechanismu budou nepochybně pronikat do sféry zdravotnictví, nelze ponechat lázeňskou péči v rukou obchodníků. Balneologie a rehabilitace je samostatná vědní disciplína a její rozvoj vyžaduje kompetentní odborné vedení, které sotva může zajistit ministerstvo obchodu a cestovního ruchu. Mimo to by se jednalo pouze o převedení lázeňství z kompetence jednoho centrálního úřadu do kompetence druhého méně kompetentního.
Jsem tedy zásadně proti pozměňovacímu návrhu pana poslance Karycha. doufám, že přeci jenom většina našich občanů nejezdí do lázní proto, aby si zahrála v kasinu. Pokud budou pobyty za tímto účelem přeci jen vyžadovány, existují již dnes některé akciové společnosti - například v Karlových Varech Imperial a Bristol, které mohou žadatele uspokojit. V budoucnu nebude vůbec zapotřebí centrální řízení lázeňství, ale v žádném případě nelze připustit, aby se z lázeňské péče stala čistě komerční záležitost. Mimo to, lázeňská léčba umožňuje značně širokou škálu možností tzv. nadstandartní péče poskytované za úplatu. Avšak zisky z této nadstandartní péče by měly plynout do fondu zdravotnictví, nikoli do rukou nejrůznějších obchodních mafií.
Když už jsem se přihlásil o slovo, rád
bych dodal ještě jednu připomínku k
čl. I bodu d), kde se praví, že zdravotnická
výroba se převádí do kompetence ministerstva
průmyslu. Zdá se to logické, ale rád
bych upozornil na skutečnost, že zejména farmaceutické
podniky se v tržním mechanismu musí chovat
ekonomicky a přitom je evidentní, že při
stávající cenové politice ve farmaceutické
výrobě si pouhou výrobou léků
nezajistí potřebný zisk. Již dnes má
většina farmaceutických podniků převládnout
a mělo by se proto na tuto skutečnost pamatovat.
(Potlesk.)
(Řízení schůze se ujímá
předsedkyně ČNR D. Burešová.)
Poslanec Vladimír Rozlivka: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, vážení kolegové, narozdíl
od poslanců Fendrycha a Matějky jsem amatér
ve věci lesů a právě proto mně
nemůže nikdo podezírat z profesionální
zaujatosti nebo z toho, že jsem členem nějaké
lobby, jak tady bylo řečeno. O problémy lesů
se zajímám léta, a proto jsem si provedl
jako poslanec podrobné šetření ve věci
hospodářského lesního plánu
mezi odborníky lesníky a ekology. Jsem přesvědčen,
že bychom měli opustit naši předujatost,
že hospodář především drancuje,
a proto musí být stále omezován. Vycházejme
už konečně z toho, že hospodář
musí především hospodařit! Jsem
tedy pro to, aby ministerstvo životního prostředí
kontrolovalo, ale aby ostatní funkce s plnou zodpovědností
převzalo ministerstvo zemědělství.
A proto vás žádám: Nechápejte
tuto diskusi jako boj dvou lobby; to za prvé. A za druhé
vás vyzývám k podpoře převedení
procesu hospodářské ochrany lesů a
tvorby lesních hospodářských plánů
z kompetence ministerstva životního prostředí
do kompetence ministerstva zemědělství. Děkuji.
(Potlesk.)
Poslanec Vladimír Budinský: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená Česká národní rado, v článku I zákona, který projednáváme, je rušeno ministerstvo stavebnictví a výstavby. Při schvalování zákona č. 288/1990, byl to jeden z prvních zákonů, který jsme zde přijímali, zde padla slova o změně stávajícího ministerstva výstavby a stavebnictví v ministerstvo veřejných prací. Tato myšlenka má racionální jádro, neboť, podle mého názoru, je potřeba oddělit dlouhodobou koncepční práci na úseku hospodářské politiky a rozvoje republiky od v podstatě časově pana předsedu vlády, nebo jeho zástupce o zdůvodnění, proč se od ohlášeného záměru zřídit ministerstvo veřejných prací odstupuje.
Jak jste možná poznali, jsem stavař a odborné stavařské argumenty zde velmi pěkně přednesli moji kolegové poslanci Holomek a Šedivý. Chtěl bych jenom podotknout, že projekční a dodavatelská práce ve stavebnictví je jedinečná a neopakovatelná. Každé dílo je v podstatě originálem a je to práce úplně odlišná od práce v průmyslu. Je to práce skoro stejně krátká a zodpovědná, jako tvorba zákonů a osobně se domnívám, že stavby, které jsou dnes projektovány a realizovány, budou sloužit pravděpodobně déle, než zákony, které vytváříme. (Potlesk.)
Proto dávám protinávrh: v článku,
tisk 140 vypustit text pod písmenem a) a příslušně
logicky upravit zbývající text zákona.
Není snad maličkostí, že tento protinávrh
je podporován celým meziparlamentním klubem
demokratické pravice. Děkuji vám. (Potlesk.)
Poslanec Stanislav Klimeš: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, společný zpravodaj kolega Sojka nám vysvětlil, proč se do společné zprávy nedostal návrh našeho výboru, tj. národohospodářského, na vypuštění bodu II, písmeno b), odst. 2 v článku I. na str. 2, tj. přesun státní správy v oblasti soukromého podnikání občanů. Dle mého názoru, paní ministryně Štěpová nedostatečně věcně odůvodnila přesun výkonu státní správy ve věcech soukromého podnikání občanů z ministerstva vnitra na ministerstvo obchodu a cestovního ruchu.
Soukromé podnikání není jen záležitostí obchodu a cestovního ruchu. Jde o řadu podnikatelů z oblasti služeb i výroby, dokonce si myslím, že tito převažují.
Mám dojem, že ministerstvo vnitra je při posuzování řady kompetencí chápáno jako resort, který je dodnes příčinou všeho zla, všeho špatného. I když nechci toto ministerstvo obhajovat, jsem zastáncem racionálního organizačního uspořádání a z něho vyplývajícího dobrého výkonu státní správy na všech úrovních. Toto by mělo být hlavní kritérium navrhovaných změn. Měli bychom si uvědomit, že dosavadní postup schvalování organizačních změn a změn kompetencí v oblasti výkonu státní správy vedl již ke vzniku řady samostatných expozitur na úrovni okresu i kraje, že naprosto neúnosně rostou výdaje na státní správu. Dle návrhu státního rozpočtu dva a půlkrát. A že výkon státní správy na úrovni okresů bude - pokud nezměníme přístup k těmto věcem značně roztříštěný.
Situace v této oblasti by nás měla vést k novelizaci zákona o okresních úřadech, neboť se obávám, že přednosta okresního úřadu včetně okresního shromáždění a cca 120 až 130 pracovníků okresního úřadu nebudou mít co rozhodovat. Touto ironickou poznámkou jsem chtěl upozornit na skutečnost, jak vláda i naše sněmovna koncepčně postupuje v oblasti státní správy.
V případě živnostenského referátu, který dnes pracuje pod okresním úřadem v počtu 5 - 6 pracovníků jde při výkonu státní správy v podstatě o registraci soukromých podnikatelů, kteří po absolvování povinného kolečka u příslušných institucí prokáží, že jsou odborně a fakticky způsobilí podnikat. V podstatě tam jde o pověstného berana.
Navrhuji proto, aby v článku 1 odst. 2 písmeno
b) bod 2 sněmovní tisk 240 byl tento bod vypuštěn
a promítnut do další 12. části
návrhu. To znamená, že živnostenské
referáty by zůstaly pod okresními úřady
a pod ministerstvem vnitra. Děkuji.
Poslanec Tomáš Sojka: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, schválením kompetenčního zákona Federálním shromážděním dochází ke značnému posunu pravomocí v jednotlivých ministerstvech České republiky. Přibývá agenda, ale ministerstva se musí vyrovnat také s novým posláním v podmínkách tržního hospodářství i v naprosto nových podmínkách v oblasti mezinárodních vztahů. Chápu proto zdůvodnění pana místopředsedy Baudyše, kdy odmítl některé námi navrhované úpravy ve společné zprávě, že bychom zkomplikovali již tak zkomplikovanou situaci. Do toho mi ale nezapadá návrh na zrušení ministerstva výstavby a stavebnictví a ministerstva strojírenství a elektrotechniky.
Nepochybuji o tom, že zánik jednotlivých odvětvových ministerstev je neodkladný, a že jednou bude vytvořeno společné ministerstvo hospodářství. Ale svého času jsme tu měli ministerstvo, z něhož jsme si dělali legraci, že je největší ve střední Evropě - ministerstvo strojírenství, hutnictví a elektrotechniky. Mám pocit, jestli se něčeho podobného nedopouštíme tím, že kompetenci z některých ministerstev předáváme, v rozhodující míře, na ministerstvo průmyslu. Zdá se mi právě proto, že rušení těchto dvou ministerstev je předčasné.
Doporučuji proto vypustit v čl. 1 v tisku 140 odst. 1 a obě ministerstva - výstavby a stavebnictví a ministerstvo strojírenství a elektrotechniky doposud zachovat. Nejde mi o zachování ministerstev v dosavadní míře, ale v míře naprosto nezbytné proto, aby zabezpečila plynulý chod státní správy za každou cenu.
Navíc se stavím za názor poslance Klimeše,
který vyzdvihl, že státní správa
se skutečně rozrůstá, ale především
v oblasti okresních úřadů. Děkuji
za pozornost.
Poslanec Alexandr Karych: Paní předsedkyně, vážená vládo, velmi mě mrzí, že kolegové doktor Lom a doktor Klener neslyšeli, co jsme říkal ohledně změn v kompetencích ministerstva zdravotnictví. Abych celou záležitost vymodeloval, uvedu vám celý příklad, o co mi jde. Není třeba se bát toho, že pouze ministerstvo zdravotnictví je schopno kompetentně řídit lázeňskou organizaci. Pro názornost - ministerstvo vnitra provozuje 400 lázeňských lůžek. A provádí vlastní lázeňskou péči velmi lukrativně a levně, průměrně za 2300 Kčs za poukaz. Ale to nekryje náklady, náklady jsou vyšší. Náklady jsou tak vysoké, že denně to stojí z kapitoly rozpočtu ministerstva vnitra zhruba 100 000 korun, za rok to dělá 7 až 8 miliónů korun. Nezabíhám k rozpočtu, pouze chci upozornit, že se jedná o ministerstvo vnitra, kde se dá docílit stoprocentní obložnost lůžek. Tam, když chybějí pacienti, tak se seženou. Nevím jestli na rozkaz, nebo jak, ale seženou se. Lázeňské organizace pracují s obložností zhruba 70%. Náklady jsou srovnatelné na jeden den. Mám pouze strach o to, aby peníze určené na lázeňskou péči pro naše nemocné spoluobčany byly využity na tuto péči, aby nekryly nevyužití těchto kapacit.
Prosím tedy sněmovnu, aby vzala v potaz, co jsem tady řekl. Nejde mi o to, aby naši občané neměli možnost chodit do lázní. Naopak, považuji za nutné, aby mohli chodit ještě více. A aby mohli chodit více, musí ministerstvo zdravotnictví přestat platit nevyužitá lůžka, a proto chci, aby lázně přešly pod ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, aby přišly o statut veřejně prospěšného podniku a mohly poskytovat služby, které žádá ministerstvo zdravotnictví, které je ochotno za ně zaplatit, protože ministerstvu zdravotnictví nikdo neodebírá peníze, které za lázeňské poplatky stejně bude platit. Ono je platí i dnes.
Proto prosím sněmovnu, aby vzala ještě
jednou v potaz vše, co jsem řekl ve svém pozměňujícím
návrhu a co jsem se snažil vymodelovat na příkladu
ministerstva vnitra. Děkuji vám.
Poslanec Vladimír Laštůvka: Paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil několika slovy k diskutovaným problémům o začlenění hospodářské úpravy lesa do kompetencí ministerstva životního prostředí nebo ministerstva zemědělství. Nechci ani nebudu snášet důkazy pro to, či ono řešení. Chci jenom poukázat, že 10. 7. t.r. jsme rozhodli o začlenění hospodářské úpravy lesa do pravomoci ministerstva životního prostředí, a to v souladu s dohodou obou ministerstev. Chci říci, že tato dohoda dosud trvá. Chci vás proto vyzvat abychom v této záležitosti postupovali a rozhodovali profesionálně a kompetentně. Abychom nerozhodovali o závažných okolnostech a záležitostech pod tlakem okamžitých pocitů a jakýchsi zájmových skupin.
Navrhuji, aby v měsíci lednu proběhlo před
výborem pro ochranu životního prostředí
a urbanismus a stálé zemědělské
komise jednání obou ministrů a zainteresovaných
stran tak, abychom mohli věcně a kompetentně
posoudit kam tato záležitost náleží.
Ministr Moldan s tímto řešením souhlasí.
Před několika hodinami jsem o tom s ním jednal,
ministra Kubáta jsem dnes nebyl schopen zastihnout. Navrhuji
tedy, aby rozhodnutí o změně začlenění
ústavů bylo odloženo, až po tomto věcném
odborném projednání. Navrhuji, abychom přijali
předložený kompetenční zákon
v této věci beze změn, v souladu se společnou
zprávou. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Laštůvkovi, prosím
pana poslance Veselého. Pak se přihlásili
do diskuse jako poslední, protože nemám další
písemnou přihlášku, pan ministr Sokol
a pan ministr Bojar, kteří chtějí
promluvit na závěr.