Dále mi dovolte zdůvodnit ze společné zprávy nejdůležitější připomínky jednotlivých výborů zařazených do společné zprávy a současně s tím bych se pokusil reagovat na to, co zde přednesl pan místopředseda Baudyš.
Za prvé, aby tvůrce mohl koncipovat a navrhovat jakoukoliv politiku, musí být nutně v neustálém kontaktu se subjekty této politiky, musí být konfrontován s jejími úspěšnými nebo neúspěšnými dopady, jejich intenzitou a podobně. Nelze smysluplně oddělit tvorbu a realizaci této politiky. Pro celou řadu politik neexistuje v původním zákonu ani v jeho novelizaci žádný realizátor. Proto doporučujeme změny v návrhu zákona dle společné zprávy. Souhlasím s tím, že znění posledního paragrafu je skutečně nešťastné.
V původní formulaci není zřejmé, kdo bude mít kompetenci na hospodaření s nerostným bohatstvím a jeho využíváním. Není ani zřejmé, kdo bude udělovat těžební koncese v případě zájmu zahraničního kapitálu. Podstatou pozměňovacího návrhu je zmocnit ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj nutnými kompetencemi, stejně tak se to týká i tvorby zahraničně politické ekonomiky, včetně zahraničních investic a zahraniční pomoci. Upozorňuji, že v tomto případě, pokud bude schválena zpravodajská zpráva, tak by muselo dojít také - což je naše chyba vzniklá opomenutím - že by se tato kompetence musela promítnout i v článku 1.
Dále prosím, abyste soustředili pozornost na odstavec 2 § 12 zákona. Tento odstavec doporučujeme vypustit, neboť pokládáme za nepřípustné, aby oblast dopravy, rozšířená navíc o další obory s federativní působností, byla v kompetenci ministerstva vnitra, když se jednoznačně jedná o hospodářskou činnost.
Společná zpráva navrhuje svěřit kompetenci v této oblasti ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj.
Za čtvrté. Prosím o soustředění vaší pozornosti na vypuštění odstavce 3 § 13 zákona, kde působnost v oblasti zahraničního obchodu je v souladu s ekonomickou reformou navržena do kompetencí ministerstva obchodu a cestovního ruchu en bloc.
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, protože ostatní body společné
zprávy jsou pouze legislativně technickými
úpravami, dovolte mi, abych jménem zpravodajů
poděkoval vám, poslancům, za všechny
připomínky, kterými se, podle našeho
názoru, podařilo návrh zákona zkvalitnit
a doporučuji, abycom vládní návrh
zákona ČNR, sněmovní tisk č.
104 schválili s úpravami podle společné
zprávy výborů České národní
rady, sněmovní tisk č. 145. Děkuji
za pozornost a prosím paní předsedkyni, aby
k projednávanému zákonu podle § 16 odst.
1 Jednacího řádu ČNR zahájila
rozpravu.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu zpravodaji, zahajuji rozpravu. Do rozpravy
se zatím přihlásilo 11 poslanců, jako
první by měl mluvit poslanec Karych, ale pan poslanec
Fendrych uplatňuje právo člena předsednictva
promluvit první. Dále se do rozpravy přihlásili
pan poslanec Matějka, Strašek, Krčma a další.
Prosím, aby se připravili.
Poslanec Luděk Fendrych: Vážená paní předsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi určitou poznámku k Lesprojektu, který je vypracovatelem lesních hospodářských plánů, které, podle nás, několika lesníků, kteří jsme zde, jako poslanci ČNR, patří pod ministerstvo zemědělství, pod to ministerstvo, které řídí lesní provoz.
Hospodářská úprava lesů, jako nástroj usměrňující hospodaření v lesích, byla od svého vzniku v minulém století nedílnou součástí lesního provozu. Velcí vlastníci lesů měli své taxační kanceláře, které jim sjednávaly přehled o stavu lesů a bezprostředně usměrňovaly hospodaření provozních jednotek.
Lze předpokládat, že po reprivatizaci lesů bude tento stav obnoven, neboť plně odpovídá bezprostřednímu propojení hospodářské úpravy s lesním provozem.
Hospodářská úprava lesa má povahu zeměměřičských, kartografických, projekčních prací, vyhotovovaných pro velká území a zpracovávajících rozsáhlé datové soubory. Výsledkem jsou lesní hospodářské plány, které podrobně popisují stav lesa a určují, obvykle na období 10 let, všechny zásadní opatření, která jsou pro lesního hospodáře ze zákona závazná. Jejich plnění sleduje lesní hospodářská evidence vedená společně lesním hospodářem a hospodářskou úpravou lesa. Přidruženými díly lesních hospodářských plánů jsou projekty dopravních systémů, lesnických meliorací, lesních školek, inženýrsko-technických staveb a zařízení, je třeba počítat s rozšířením v oboru oceňování lesů.
Vlastní práce probíhají více než půl roku v terénu za bezprostřední součinnosti s lesním provozem, který přiděluje hospodářské úpravě pomocné pracovníky, vykonává řadu úkonů, poskytuje ubytování, stravování, někdy dopravu pracovníkům hospodářské úpravy lesa, tedy taxátorů a především na díle průběžně odborně spolupracuje. Lesní hospodářský plán je tedy součástí nejen výsledné práce samotných taxátorů, tedy zaměstnanců Lesprojektu, ale také lesních hospodářů.
Těžké poškození lesů působené exhaláty, větrem, přemnožením škůdců, vyžadují mimořádná opatření nejen v lesním hospodářství, ale i v hospodářské úpravě lesa, spočívající v častějších obnovách lesních hospodářských plánů nebo jejich změnách, kdy přímá spolupráce obou složek se zvýrazňuje a je předpokladem zvládnutí situace.
Začlenění hospodářské úpravy lesa do resortu Ministerstva zemědělství ČR odpovídá teoretickým i praktickým poznatkům, historicky ověřené zkušenosti i logickému posouzení vazeb. Je koncepční z hlediska vývoje vlastnických vztahů i organizace hospodářské úpravy lesa. Působnost Ministerstva životního prostředí v hospodářské úpravě lesa je zajištěna jemu podřízeným orgánem státní správy - Českou lesnickou inspekcí, která ve znění předlohy zákona vykonává vrchní státní dozor ve věcech životního prostředí na úseku lesního hospodářství, nad zpravováním lesních hospodářských plánů, včetně práva sankcí v případech, kdy plán je zpracován v rozporu s příslušnými předpisy a v případech neplnění jim uložených povinností.
Navržené začlenění vytváří předpoklady pro účelnou působnost obou zainteresovaných ministerstev a je v zájmu účelného působení státní správy v odvětví lesního hospodářství.
Proto naše stálá komise zemědělsko-potravinářská a lesnická, která, mimochodem, vykonává vlastně funkci zde nepracujícího výboru zemědělského a lesnického, navrhla na své páteční schůzi, aby v onom tisku 140 na str. 2 bylo dále za písm. f připojeno písm. g v tomto znění: "z ministerstva životního prostředí ve věcech lesních hospodářských plánů na ministerstvo zemědělství".
Pokud by vás, vážené kolegyně
a vážení kolegové, snad měl zajímat
i ten argument, že mé celoživotní povolání
bylo právě v Lesprojektu, přijměte
i toto jako argument toho, že snad víme, my lesáci,
kam by měl být tento obor přidělen.
Je to více než dvěstěletá zkušenost
taková, že Lesprojekt, taxační kanceláře
při privatizaci opět budou soukromé taxační
kanceláře - musí být spravovány
tím ministerstvem, které řídí
lesní provoz, tj. ministerstvo zemědělství.
Děkuji vám (potlesk).
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Fendrychovi. O slovo se přihlásil
ministr Grégr.
Ministr vlády ČR Miroslav Grégr: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jako člen vlády ČR jsem vázán jejími rozhodnutími. Nečiním si tedy v žádném případě nárok na ovlivnění rozhodnutí o přijetí návrhu zákona o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR, nesleduji ani svůj osobní zájem, ani zájem pracovníků ministerstva strojírenství a elektrotechniky, ale pro svůj klid a dobré svědomí - a to podtrhuji - chci vyjádřit svoje stanovisko.
Ministerstvo strojírenství a elekrotechniky reprezentuje přes 800 tis. pracovníků, více než jednu třetinu tvorby národního důchodu a největší komplex problémů z hlediska zaměstnanosti, výrobních programů i problémů ekonomických v důsledku rozpadu tzv. východního trhu, dále konverze zbrojních výrob i krize v Perském zálivu. Myslím si, že řešení této situace vyžaduje skutečně perfektní znalost a zažitost celé problematiky strojírenství.
Zrušení ministerstva strojírenství a
elektrotechniky považuji tedy ne do budoucna, ale v současné,
době za nevhodné a předčasné.
Na podporu uvedených důvodů chci uvést,
že byly ve velmi krátké době existence
našeho ministerstva, které vzniklo k 2. 8. t.r. nastartovány
významné zahraniční kontakty, strukturální
změny a založeny nové koncepční
záměry jednotlivých odvětví.
Dále proto, že i termínově je velmi
malý prostor pro dotažení všech organizačních
a pracovně-právních vztahů, že
mohou nastat komplikace vysokou kumulací činností
v závěru roku a vstupu do r. 1991, čímž
mám na mysli delimitace, převody podniků,
oblast deetatizace, zakládání akciových
společností, přípravu v oblasti cen
a jejich liberalizaci, vnitřní směnitelnost,
privatizační aktivity apod. Přitom se snížením
na 200 pracovníků prvního okruhu bylo v našem
ministerstvu počítáno už před
dvěma měsíci. Znovu podtrhuji, že tímto
svým vystoupením v žádném případě
nechci negovat rozhodnutí české vlády
a ani ovlivnit vaše rozhodnutí. Děkuji vám
za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministrovi Grégrovi, nyní se
přihlásila do diskuse paní ministryně
Štěpová.
Ministryně obchodu a cestovního ruchu ČR Vlasta Štěpová: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo vlády, paní poslankyně, páni poslanci, byla jsem přímo vyzvána k vystoupení ve věci soukromého podnikání. Domnívám se, že by bylo vhodné, abych názor ministerstva, který v současné době řídím, sdělila, možná proto, abychom se vyhnuli některým nepřesnostem v uvažování.
Ministerstvo obchodu nečiní nic jiného, než upravuje podmínky pro obchodování svěřenými statky. Víte dobře, že zboží neprodukujeme, že jenom prodáváme zboží a služby, které někdo vyrobí. Byli jsme v posledních letech ve velmi nezáviděníhodné situaci, že jsme neměli ty kompetence, nebo neměli jsme možnost zasáhnout oblasti, které, prostě, byly svěřeny někomu jinému, i když zcela logicky integrálně do oblasti obchodu patří. Problémy ve spolupráci s ministerstvem zahraničního obchodu například způsobovaly, že jsme bez problémů vydávali oprávnění k provozu cestovních kanceláří - vydali jsme jich asi 1.400 do dnešního dne - leč cestovní kancelář, pokud chtěla vyvézt své zákazníky, nebo spotřebitele, konzumenty ven, nebo přivézt turisty z okolních států k nám, potřebovala povolení zahraničně obchodní činnosti. Toto povolení vydávalo ministerstvo zahraničního obchodu a i když my jsme licenci vydali nejdéle do 10 dnů po obdržení žádosti, tak kolečko na ministerstvu zahraničního obchodu trvalo mnoho týdnů.
V současné době, kdy se chystáme k malé privatizaci, jsme zase v trochu jiné situaci, v našich podnicích stravovacích, v interhotelech atd. oproti restauracím, jídelnám a velkým hotelům, které spravuje ministerstvo vnitra.
Čili chci jenom říci, že nastávají komplikace v situaci, kdy vlastně stejné nebo velmi podobné činnosti řídí dva různé resorty. Malá privatizace, která nastane zřejmě prvními aukcemi už v lednu, se především dotkne podniků řízených v současné době ministerstvem obchodu a podniků řízených ministerstvem vnitra. Chci tím říci, že ze všech 187 státních podniků, které v současné době řídíme nebo spravujeme, jich kromě interhotelů a některých velkých obchodních domů bude vlastně většina zrušena, protože jejich prodejny, jejich jednotky budou předmětem malé privatizace. Nicméně, ministerstvo obchodu bude odpovídat za promiňte mi ten hrubý termín, který snad není termínem budoucnosti - zásobování obyvatelstva. Za zásobování obyvatelstva můžeme odpovídat tehdy, když budeme mít takové kompetence, abychom zboží a služby vůbec pro spotřebitele dostali. Většina našich prodejen by se v případě, že by soukromé podnikání bylo v pravomoci ministerstva vnitra, dostala vlastně pod ministerstvo vnitra a my bychom měli ruce prázdné.
Když jsem včera tuto situaci vysvětlovala zpravodajům
jednotlivých výborů, tak jsem říkala,
že pak už stačí ten poslední krok
- převést veškeré další
činnosti ministerstva obchodu pod ministerstvo vnitra,
protože my už bychom měli ruce zcela prázdné.
Chci tím jenom vysvětlit, že nám nejde
o to, nabalovat činnosti, které nám nepatří,
nejde nám o rozšiřování činností
nad rámec našich možností, ale jde nám
o to, mít možnost ovlivňovat podmínky
obchodování v celém komplexu, v tomto případě
včetně soukromých živnostníků,
protože soukromí živnostníci nebudou dělat
nic jiného, než produkovat výrobky a služby
pro naše spotřebitele. Děkuji vám.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní ministryni Štěpové.
Nyní se přihlásil do rozpravy pan poslanec
Karych, po něm se připraví pan poslanec Matějka.
Poslanec Alexandr Karych: Paní předsedkyně, pane premiére, vážená Česká národní rado, předkládám Sněmovně pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR tisk č. 140. Navrhuji, aby článek I, odst. 2, písm. d zněl takto: "z ministerstva zdravotnictví
1) ve věcech zdravotnické výroby na ministerstvo průmyslu;
2) ve věcech zakladatele státních podniků, kde předmětem činnosti je lázeňství, na ministerstvo obchodu a cestovního ruchu".
Tato úprava se příslušným způsobem musí promítnout do ostatních ustanovení návrhu zákona.
Svůj návrh zdůvodňuji takto. V zakládacích listinách takových státních podniků se dočteme, že se jedná o podnik s uspokojováním veřejně prospěšných zájmů. Tyto veřejně prospěšné zájmy jsou:
a) poskytování lázeňské péče
b) správa a využití přírodních léčivých zdrojů v součinnosti s Českou inspekcí lázní, včetně jejich ochrany
c) poskytování doplňkových služeb, včetně hotelových a ubytovacích. Ptám se sněmovny, co se stane, přijme-li změnu kompetencí tak, jak ji navrhuji.
K bodu a) - poskytování lázeňské péče. Takové státní podniky budou i nadále poskytovat lázeňskou péči, pravda za úplatu, ale zadarmo to není ani dnes. Naopak převod pod ministerstvo obchodu a cestovního ruchu přinese ekonomické fungování lázeňství a lepší využití prostředků ministerstva zdravotnictví, resp. výhradní použití těchto prostředků pro nemocné spoluobčany.
Ad b) správa a využití přírodních léčivých zdrojů. Pokud správu a využití přírodních léčivých zdrojů považuje naše sněmovna za veřejně prospěšné a spadající do kompetencí ministerstva zdravotnictví, potom naše sněmovna plně akceptuje zákon č. 125 z r. 1948 a předpisy navazující, kterými se provedly znárodnění léčivých přírodních zdrojů a lázní a začlenění a správa konfiskovaného lázeňského majetku, neboli za každou cenu chceme udržet kdysi vzniklý monopol lázeňství. Naopak převod výkonu správy a využití přírodních léčivých zdrojů pod ministerstvo obchodu a cestovního ruchu je prvním krokem k navrácení těchto zdrojů obcím, je to první krok ke konjunktuře lázeňských míst.
Ad c) poskytování doplňkových služeb, včetně hotelových a ubytovacích. Jestliže o poskytování lázeňské péče, případně využití přírodních zdrojů lze chvilku váhat, potom u poskytování hotelových a ubytovacích služeb je nekompetentnost ministerstva zdravotnictví mimo veškerou pochybnost. Poskytování doplňkových služeb zatěžuje ministerstvo zdravotnictví i takovými záležitostmi, jako je např. organizování kursů pro krupiéry. Je tedy jasně patrné, že pouze ministerstvo obchodu a cestovního ruchu je jediné příslušné pro tento druh činnosti.
Věřím, že sněmovna po vyslechnutí
argumentů, které mě vedly k přednesení
pozměňovacího návrhu, tento návrh
schválí a odbřemení tak ministerstvo
zdravotnictví od starostí, které mu opravdu
nepřísluší. Děkuji vám.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Karychovi. Prosím pana poslance
Matějku, připraví se pan poslanec Strašek.
Poslanec František Matějka: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Výbor pro obchod a cestovní ruch navrhl změnu návrhu zákona ČNR o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky v čl. 1. odst. 2, písm. f): Doplnit změnu kompetencí ministerstva životního prostředí o bod 2 a to následovně - Ve věcech lesních hospodářských plánů na ministerstvo zemědělství.
Tento návrh nebyl ve společné zprávě akceptován. Nezbývá mi nic jiného, než na tomto návrhu trvat. Přestože už tady vystoupil pan poslanec Fendrych, předseda stálé zemědělsko-potravinářské a lesnické komise při ČNR, nezlobte se, ale budu vás ještě chviličku zdržovat, protože to považuji za důležité. Začlenění hospodářské úpravy lesa do působnosti ministerstva životního prostředí zákonem ČNR č. 288/90 Sb. vznikl nepřirozený stav, který nemá v lesnictví vyspělých států obdoby. Ani v historii, ani dnes nedošlo nikde k oddělení hospodářské úpravy lesa. Přestože v mnoha zemích existují ministerstva životního prostředí podstatně déle než u nás. V důsledku toho dochází k řadě kompetenčních sporů mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem zemědělství, které, mimo jiné, ohrožují provedení reprivatizace a zahájení ekonomické reformy v lesním hospodářství.
Hospodářská úprava lesů, jak už z názvu vyplývá, se zabývá především usměrňováním hospodářské činnosti v lesích. Jejím hlavním posláním je předepsat takové postupy, jejichž výsledkem bude les plnící všechny své funkce. Za rozhodující pro posouzení dalšího začlenění hospodářské úpravy lesů však považuji radikální změnu provedenou v oblasti řízení lesního hospodářství České republiky. Až do července letošního roku byla pod jednou střechou hospodářská, tzn. podniková sféra, státní správa, jejíž součástí je hospodářská úprava lesů a dřevozpracující průmysl. Tento stav se pronikavě změnil a nezůstává na ministerstvu zemědělství pouze státní správa, jejíž součástí - jak jsem řekl by měla být hospodářská správa lesů.
Podniky státních lesů budou odstátněny a privatizovány. Dřevozpracující průmysl již přešel pod ministerstvo průmyslu. Jestliže dnes potvrdíme odejmutí hospodářské úpravy lesů ministerstvu zemědělství, bude ministr zemědělství odpovídat za stav lesa, ale pouze formálně, neboť nástroje jeho olivňování ztratí. Vykonávat státní správu vůbec, by znamenalo ztratit tento státní vrcholný orgán, zodpovědný za hospodaření v lesích a za jejich rozvoj.
Že by tuto funkci mělo či mohlo vykonávat ministerstvo životního prostředí, je pouze iluzorní. Uvědomme si, že se jedná o odvětví se řádově 60 tisíci pracovníky a řádově stovkami tisíců majitelů lesa, kteří se dnes právem hlásí o svůj majetek. Přitom ministerstvo životního prostředí v žádném případě nepřijde o svou kontrolní činnost, což by mělo být jeho hlavním posláním. Lesnická inspekce přece zůstane nadále jeho součástí tak, jak jsou běžné inspekční složky ve vztahu k ovzduší a vodě.
Komise pro životní prostředí obhajovala zařazení hospodářské úpravy lesů do působnosti ministerstva životního prostředí. Jakoby zájmy ochrany lesa a životního prostředí tam zazněly argumenty lidí, kteří dlouhá léta pracovali a nadále pracují ve vedoucích funkcích Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a jsou přímo spoluzodpovědní za současný stav lesa. Oni totiž podepisovali těžbu lesů! Podle mého názoru je třeba podpořit ministerstvo zemědělství, kde v odvětví lesního hospodářství byly provedeny zásadní změny včetně personálních a kde tito noví lidé se vší zodpovědností připravují reprivatizaci a ekonomickou reformu lesů. Bez hospodářské úpravy lesů však bude tyto záměry jen obtížně realizovat.
Úkolem ministerstva životního prostředí je ochrana lesa, a nikoli hospodaření v lese. Právě tak jako nepřebírá odpovědnost za obhospodařování zemědělské půdy, která zaujímá dvojnásobek rozlohy lesů a přitom je pro člověka pro produkci potravin životně nezbytná.
Chce-li ministerstvo životního prostředí skutečně pomoci zlepšit stav našich lesů, nechť zastaví znečišťování ovzduší. To je přesně to, co lesy dnes nejvíce potřebují. K tomu ovšem ministerstvo životního prostředí nepotřebuje Lesnický projekční ústav, který zaměstnává přibližně 700 lesníků a jehož činnost se bude výrazně komercionalizovat a privatizovat a nepotřebuje ani navazující část státní správy lesního hospodářství. Tvorba, metodika, schvalování a kontrola lesních hospodářských plánů vždy patřila a, podle mne, patřit bude k hlavním a neoddělitelným činnostem. Tento názor nesdílím jen já, ale stojí za ním i lesnické fakulty našich vysokých škol, výzkumné ústavy a pracovníci lesního hospodářství, reprezentovaní Jednotnou lesnickou a Českou lesnickou společností.
Vážení páni poslanci a paní poslankyně, žádám vás, abyste při svém rozhodování přihlédli k systému řízení lesního hospodářství, který je ověřen dlouholetou praxí ve státech s vyspělým lesním hospodářstvím a rozvinutou demokracií. Nepřipusťme experimenty, které by zbrzdily demokratické změny v lesním hospodářství, a které by nás v příštích letech zcela jistě opět zaměstnávaly.