Česká národní rada 1990 – 1992

Oldřich Kužílek: Já vznáším pochybnosti o serióznosti sečtených hlasů.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Já myslím, že můžeme našim skrutátorům dát důvěru. Prosím, aby se tedy příště... Pan poslanec Mašek technickou poznámku.

Z pléna poslanec Ivan Mašek: Já se domnívám, když jsou pochybnosti o výsledku sčítání, že je nutno hlasovat znovu a sečíst znovu.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Je odhlasováno, pane poslanče. Věc je skončena. Technická poznámka - pan poslanec krátkodobé realizace investičních záměrů. Tento úkol je aktuální nejen v rámci celé republiky, ale i v regionech. Oddělení umožní, aby hospodářská politika vlády a její realizace byla pod průběžnou kontrolou ČNR.

Žádám Vládní návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 140 a společnou zprávu výborů ČNR jako sněmovní tisk č. 145. Odůvodněním předloženého návrhu pověřila vláda ČR pana místopředsedu Baudyše, prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Antonín Baudyš: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, minulý týden schválilo FS novelizaci ústavního zákona o České federaci. Společenské změny po 17. listopadu 1989 umožnily zahájit proces vytváření nové podoby naší Federativní republiky tak, aby tato Federace byla fungujícím státním útvarem, vyplývajícím z vnitřních potřeb českého a slovenského národa. Minulý systém uspořádání Federace přinášel vznik konfliktů a vzájemnou nedůvěru. Proces tvorby ústavního zákona, kterým je Federace postavena na kvalitativně nových politických a ekonomických základech, byl zahájen 8. a 9. srpna t.r. v Trenčianských Teplicích. Základním cílem úpravy kompetencí mezi ústředními orgány Federace a ústředními orgány republik bylo uskutečnění takových přesunů kompetencí z úrovně Federace na úroveň republik, aby došlo k odstranění disharmonie, která dosud existovala.

Republikové vlády např. plně odpovídaly za realizaci ekologické, zdravotní a sociální politiky na svém území, přitom však neměly dostatečné pravomoci z hlediska realizace hospodářské politiky. Ústřední orgány republik pak mnohdy musely odstraňovat důsledky chybných hospodářských rozhodnutí, učiněných na úrovních federálních orgánů, kde byly právě ekologické, zdravotní a sociální aspekty určitých rozhodnutí v minulosti nejednou opomíjeny nebo i záměrně potlačovány.

Předkládaný návrh zákona o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky zajišťuje výkon působnosti, která byla republikovým orgánům nově svěřena přijetím novelizace ústavního zákona o čs. federaci. K přesunu kompetencí z úrovně federace na úroveň republik dochází zejména v těchto oblastech: energetiky, teplárenství, plynárenství, těžby, úpravy a zušlechťování tuhých paliv a radioaktivních surovin, těžby ropy a zemního plynu, pošt, dálnic, říční plavby, v určitém rozsahu v civilním letectví, hutnictví, zahraničním obchodě a v oblasti zahraničního cestovního ruchu.

Převážná část kompetencí z dosud vykonávaných federálními orgány byla svěřena ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj. Postavení tohoto ministerstva České republiky se tak významně posiluje, neboť na něj přechází část kompetencí z jiných ústředních orgánů republiky. Jedná se zejména o působnosti ve věcech geologického výzkumu a průzkumu, které dosud náležely ministerstvu pro životní prostředí. Působnosti ve věcech investičního rozvoje a těžby, úpravy a zušlechťování rud a magnezitu, které dosud příslušely ministerstvu výstavby a stavebnictví, resp. ministerstvu stavebnictví a elektrotechniky.

Tato dvě česká ministerstva budou k 1. lednu 1991 zrušena. Jedná se o opatření, kterým vláda sleduje naplňování svého programového prohlášení, v němž se zavázala, že bude efektivní rozvoj ekonomiky zabezpečovat s minimem orgánů. Redukce počtu tzv. odvětvových ministerstev současně představuje krok přibližující strukturu řídících orgánů České republiky struktuře, která je obvyklá v tržních ekonomikách vyspělých zemí, kde v hospodářské oblasti funguje prakticky pouze jedno ministerstvo.

Jestliže převážná část působnosti, která přechází z federace na republiku, byla svěřena ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj, pak lze na druhé straně konstatovat, že převážná část působnosti ze zrušeného ministerstva výstavby a stavebnictví a ministerstva strojírenství a elekrotechniky přechází na ministerstvo průmyslu. Ministerstvo průmyslu přebírá rovněž působnosti ve věcech zdravotnické výroby dosud v kompetenci ministerstva zdravotnictví, a dále působnost na úseku sběrných surovin - dosud v kompetenci ministerstva vnitra.

S ohledem na to, že, podle dosud platného rozdělení, působnosti ministerstvu vnitra náležejí působnosti ve věcech dopravy a silničního hospodářství, navrhuje se mu v zájmu komplexnosti svěřit působnosti, které dosud vykonávala federace, tj. dálnice, říční plavba a civilní letectví. V zájmu postavení ministerstva obchodu a cestovního ruchu se působnost tohoto ministerstva rozšiřuje o zahraniční obchod a zahraniční cestovní ruch s výjimkou funkce zakladatele podniků zahraničního obchodu. Dále se mu svěřuje péče o soukromé podnikání občanů, která dosud náležela ministerstvu vnitra. Tato změna umožní další racionalizaci struktury administrativního aparátu, tj. zrušení Vládního výboru pro rozvoj soukromého podnikání.

Ministerstvu životního prostředí se sice navrhuje odejmout působnost na úseku geologického výzkumu a průzkumu, ale naopak se mu, v zájmu komplexní péče o životní prostředí, svěřuje působnost při ochraně nerostného bohatství.

Pokud se týká ostatních navrhovaných úprav ve vymezení působnosti, jedná se o upřesnění vyplývající z nových obecně závazných právních předpisů, nebo přesuny, které jsou nezbytné z důvodů racionálnějšího využití státní správy.

Kromě toho se dále navrhuje v zákoně výslovně upravit postavení Českého úřadu bezpečnosti práce jako ústředního orgánu státní správy. Z tohoto důvodu se vyjímá z podřízenosti ministra práce a sociálních věcí, jakož i postavení a funkce Úřadu vlády České republiky.

Vážené paní poslankyně a vážení poslanci, dovolte mi současně, abych řekl i několik poznámek dopředu ke společné zprávě. V předkládané společné zprávě - tisk 145 - na str. druhé v § 3 odst. 1 se navrhuje toto znění: "Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je ústředním orgánem státní správy pro tvorbu hospodářské, strukturální, vědní, technické, informační a regionální politiky a politiky životní úrovně, včetně bytové politiky a v součinnosti s příslušnými resorty i pro realizaci těchto činností."

Rád bych vás upozornil na konec té věty "...a je v součinnosti s příslušnými resorty i pro realizaci těchto činností." Prosím vás, tato formulace je velice komplikovaná. Ptám se, co je to součinnost při realizaci, kdo je potom zodpovědný za realizaci? Nejen resortní ministr, ale i ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj. Neboli ptám se, co to je, prosím vás, zodpovědnost za příslušná rozhodnutí v součinnosti. Současně takováto formulace vede vlastně k tomu, že ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj by suplovalo vládu ve vztahu k ostatním resortům, se kterými realizuje v součinnosti. Čili domnívám se, že tato formulace není prostě příliš šťastná.

Dále bych vás chtěl upozornit na odst. 2 téhož paragrafu, kde se na předposledním řádku říká, že ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je "orgánem státní správy pro tvorbu jednotné surovinové politiky". Jestliže v odst. 1 říkám, že "ministerstvo je ústředním orgánem státní správy pro tvorbu hospodářské politiky...", tak samozřejmě že tvorba jednotné surovinové politiky je toho jednoznačně součástí. Ta citace je tam prostě nadbytečná.

Jestli dovolíte, dále v odst. 3 § 3 "ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je dále ústředním orgánem státní správy pro tvorbu zahraničně-ekonomické politiky, včetně zahraničních investic a zahraniční pomoci v rozsahu, v jakém je tato působnost svěřena České republice."

Opět ta formulace "včetně zahraničních investic a zahraniční pomoci" může zavdávat příčinu ke kompetenčním sporům mezi tímto ministerstvem a resortními ministerstvy, která si v působnosti svého resortu také regulují zahraniční investice. Potom je velice složité, kdo za to má odpovědnost.

Já se osobně domnívám (a to je názor vlády), že odst. 3 je nadbytečný, protože to, co je v něm obsaženo (že ministerstvo je orgánem státní správy pro tvorbu zahraniční ekonomické politiky), to je už řečeno v odst. 1 (je ústředním orgánem státní správy pro správu hospodářské politiky). Hospodářská politika zahrnuje v sobě jako širší pojem jak hospodářskou politiku vnitřní, tak i vnější. Samozřejmě je na vás, abyste se k tomu vyjádřili.

Dále bych vás chtěl ještě upozornit na odst. 4 § 3, kde se říká, že ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je dále ústředním orgánem státní správy pro silniční a městskou dopravu, dráhy zvláštního určení, pozemní komunikace atd. Rád bych vás upozornil na to, že v české vládě jsme velice zodpovědně a dlouho diskutovali o tom, jaké jsou možnosti. Varianty jsou asi tři:

- dopravu převést na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, jak je navrhováno v té úpravě společné správy;

- dopravu ponechat na ministerstvu vnitra;

- zřídit samostatný ústřední orgán státní správy.

Vláda ČR se po obsáhlé diskusi nakonec přiklonila k řešení, podle něhož by doprava měla nakonec zůstat na ministerstvu vnitra, a to z toho důvodu, že na ministerstvu vnitra jsou vytvořeny všechny předpoklady k tomu, aby toto ministerstvo, konkrétně pak jeho organizační útvar - správa pro dopravu, mohlo bez větších potíží a organizačních zásahů plnit úkoly i v těch oblastech, které přecházejí do působnosti ČR z federace. Dále, převedení dopravy z působnosti ministerstva vnitra na jiné ministerstvo v působnosti ČR by si vyžádalo organizační změny.

Vláda došla k závěru, že v době, kdy se zásadním způsobem přebudovává jak centrální tak i místní správa, není důvodu, aby se množství organizačních změn zvětšovalo nad únosnou míru tím, že budeme dělat změny, které nejsou nezbytné. S ohledem na rozsah a závažnost působností, které se svěřují ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj (energetika, plynárenství, teplárenství, těžba ropy a zemního plynu, těžba, úprava a zušlechťování tuhých paliv), nebylo by vhodné toto ministerstvo zatěžovat dalšími kompetencemi.

K dané problematice bych chtěl ještě zdůraznit, že vláda, samozřejmě, navrhovaný model nepovažuje za definitivní. Jsem totiž přesvědčen o tom, že do souvislosti s přijetím nových ústav bude přijat i nový zákon o vymezení působnosti mezi jednotlivými ústředními orgány státní správy ČR a že bude přehodnocena i struktura a funkce stávajícího ministerstva vnitra.

Na otázku, proč tak vláda eventuálně neučinila už nyní, lze odpovědět zcela pragmaticky. Nejdříve je třeba uvést do života novou strukturu výkonu státní správy v místech (okresní úřady, obecní zřízení) a teprve potom je možné uvést i nutné organizační změny v centru. Pokud by změny probíhaly najednou, mohlo by stát, že by se nám výkon státní správy, který je nutný a nezbytný pro žádný chod státu, mohl doslova rozpadnout pod rukama.

Vláda je toho názoru, že se v prvé řadě musíme soustředit na ekonomickou reformu a současné změny v systému státní správy provádět jen v nezbytném rozsahu. Proto doporučujeme, aby v této etapě, zdůrazňuji "v první etapě", celá oblast doprav náležející ČR zůstala v kompetenci ministerstva vnitra.

S ostatními připomínkami obsaženými ve zpravodajské zprávě souhlasím. Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu místopředsedovi vlády a prosím společného zpravodaje výborů ČNR pana poslance Karla Ledvinku, aby nám odůvodnil společnou zprávu výborů.

Poslanec Karel Ledvinka: Vážená paní předsedkyně, vážená česká vládo, vážená ČNR, když jsem v pondělí před 14 dny spolu s ministrem Dybou zdůvodňoval návrh na změnu ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, tak mým základním argumentem bylo, že se přijetím této ústavní změny kompetencí mezi federací a republikami vytvoří základ pro racionální uspořádání působností, pro vzájemnou důvěru a prohloubení spolupráce. V oblasti ekonomiky bude federace vytvářet podmínky pro jednotný trh. Republiky ponesou plnou odpovědnost za vlastní hospodářský a sociální rozvoj. A když jsem poslance FS v závěru žádal, aby náš návrh projednali a schválili, zdůraznil jsem, že tím konečně určí státoprávní rámec k zahájení tolik očekávané ekonomické reformy.

Při rozpravě ve FS jsem si také začal uvědomovat, že republikové orgány neobdrží od federace jen pravomoci, ale především ohromnou odpovědnost, zvláště v období, do kterého po 1. lednu příštího roku vstupujeme.

Připomenu-li dramatické chvíle minulého týdne ve FS, musím říci, že se stejnými obavami, jaké jsme cítili v těch dnech o osud našeho státu, jsme očekávali, hlavně v hospodářských výborech, jak se česká vláda s přenosem kompetence federací vyrovná, když, navíc ve smyslu závěrů svého programového prohlášení, chce dosáhnout stavu, kdy bude efektivní rozvoj ekonomiky zabezpečovat s minimem orgánů.

Dámy a pánové, mám proto upřímnou radost, že dnes mohu jménem zpravodajů všech výborů ČNR vyjádřit uspokojení nad tím, že české vládě se to vládním návrhem zákona o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR, který byl ČNR předložen jako tisk 140, ve své podstatě podařilo, až na malé výjimky, splnit.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás jménem zpravodajů výborů ČNR seznámil s obecnými připomínkami k předloženému návrhu zákona, které vyplynuly z jednání jednotlivých výborů.

Poslanci ČNR v nich požadovali, aby v textaci změn byla taxativně sloučena působnost ústředních orgánů v tvorbě a realizaci vždy v jednom subjektu, aby také veškeré kompetence jednotlivých resortů byly sloučeny vždy výhradně v jednom orgánu, a to pro soulad pravomoci a odpovědnosti, aby oblast dopravy nebyla jako hospodářská činnost předána ministerstvu vnitra a aby celá oblast zahraničního obchodu byla předána ministerstvu obchodu a cestovního ruchu.

Tyto všeobecné připomínky se podařilo zapracovat do společné zprávy výborů ČNR, která vám byla jako sněmovní tisk č. 145 předložena, a pokud bude schválena stane se nedílnou součástí tohoto zákona. Domnívám se, že se podařilo zpracovat společnou zprávu dostatečně přehlednou, takže mi dovolte seznámit vás nejprve s připomínkami jednotlivých výborů nezařazenými do společné zprávy.

Nejprve jde o dvě připomínky výboru pro územní správu a národnosti, které doporučují, aby civilní letectví a pošty zůstaly v působnosti federace. Připomínky nebyly nebo nemohly být zařazeny do společné zprávy, neboť odporují schválenému zákonu Federálního shromáždění o kompetenci federace a republik. Žádost stejného výboru o koordinaci se zákonem o státní správě a samosprávě ve školství je legislativní prověrkou zajištěna.

Doporučení národohospodářského výboru, aby ve věcech lázeňství přešla kompetence z ministerstva zdravotnictví na ministerstvo obchodu a cestovního ruchu se zdůvodněním, že se jedná především o hospodářskou činnost, nebylo do společné zprávy zařazeno, neboť stávající spolupráce ministerstva zdravotnictví s ministerstvem obchodu a cestovního ruchu zabezpečuje urychlení odstátnění těchto podniků s perspektivou zajištění této činnosti budoucí nemocenskou pojišťovnou.

Doporučení výboru pro obchod a cestovní ruch, aby se působnost ve věci lesních hospodářských plánů přenesla z ministerstva životního prostředí na ministerstvo zemědělství nebylo do společné zprávy zařazeno, neboť ekologické hledisko ochrany lesa považují předsedové výborů a zpravodajové, vzhledem k současnému stavu lesa, za důležitější než hledisko hospodářské.

Požadavek národohospodářského výboru na přejmenování ministerstva vnitra na ministerstvo policie a státní správy nebyl do společné zprávy zařazen, neboť by šlo o předjímání rozhodnutí vlády k případnému budoucímu rozdělení tohoto ústředního orgánu.

Poslední nezařazenou připomínkou je požadavek národohospodářského výboru, aby ústředním orgánem státní správy pro soukromé podnikání občanů nebylo ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, ale aby jím zůstalo ministerstvo vnitra, které zajišťuje prostřednictvím svých okresních orgánů. Protože porada předsedů výborů a zpravodajů nedošla v tomto směru k jednotné mu názoru, pověřila mě, abych to v rámci zpravodajské zprávy požádal ministryni obchodu a cestovního ruchu, ministra vnitra, případně pana náměstka Baudyše, aby v rámci rozpravy k tomuto zákonu pomohli sněmovně v její orientaci při případném hlasování o tomto pozměňovacím návrhu.