Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministru Dybovi. Prosím pana ministra
Richtera. Potom už nemám žádný
další příspěvek do diskuse.
Ministr spravedlnosti ČR Leon Richter: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, rád bych se vyjádřil k pozměňovacímu návrhu, který zazněl před chvílí z úst paní poslankyně Marvanové. Podstata toho návrhu spočívá v tom - dovolte mi, abych vám to přiblížil - aby z dosavadního ustanovení § 37, odst. 2) ústavního zákona byla vypuštěna zákonná úprava vymezující výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby z působnosti Federálního shromáždění a byla přesunuta do ustanovení § 37, odst 3) ústavního zákona, což by, v podstatě, znamenalo, že by tato jednotná zákonná úprava byla přijímána pouze v tom případě, pokud by to vyžadovala jednota právního řádu.
Dovolil bych si poukázat na tyto skutečnosti: § 37, odst. 2 dosavadního ústavního zákona stanoví, že Federální shromáždění přijímá kromě kompetencí výlučně spadajících do působnosti federace - tedy přijímá zákony, u nichž výkon patří v plném rozsahu orgánům republik, které však nutno v zájmu jednotné úpravy upravit jednotně v této republice. Mezi tyto zákony patří, například, tak významná právní úprava jako je zákon o rodině, občanský zákoník, občanský soudní řád, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, trestní zákon, trestní řád a mezi nimi tedy i zákon o výkonu trestu odnětí svobody a zákon o výkonu vazby a další právní úpravy v tomto ustanovení vymezené.
Smyslem této právní úpravy je to, že v této republice musí být zabezpečována základní lidská práva rovným způsobem. Nelze připustit, aby odlišně byla upravována tato práva ve Slovenské republice a odlišně v České republice. Pokud by pozměňovací návrh paní poslankyně Marvanové měl být přijat, znamenalo by to, že u tak významné zákonné úpravy, jako je výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby, by mělo být ponecháno na jisté úvaze, zda jednota právního řádu takovou jednotnou úpravu vyžaduje.
;Mám obavu, že dosavadní konstrukce § 37, odst. 3) , která by neměla v zásadě být pozměněna oproti dosavadnímu stavu, by nepostačovala k zabezpečení toho, co, podle mého názoru, je třeba zabezpečit, totiž jednotnou právní úpravu právě v těchto dvou zákonných úpravách.
Já se ovšem ztotožňuji s paní poslankyní v tom, že jistý problém v této otázce existuje. Ten problém spočívá v tom, že až dosud zákonná úprava jak výkonu trestu odnětí svobody, ale zejména výkonu vazby vlastně byla buď nedostatečná, popř. vůbec neexistovala. Dalo by se to téměř charakterizovat jako protiústavní stav, kdy vlastně výkon vazby nebyl upraven zákonem a byl upraven podzákonnými normami - různými řády, nařízeními, rozkazy apod. To je, samozřejmě, zcela nepřípustné a předpokládá se, že nadcházející kodifikace této sféry by měla tyto nedostatky odstranit.
Domnívám se, že by právě v zájmu této jednoty neměla být opouštěna tato konstrukce, která přímo přikazuje zabezpečovat tuto jednotu a v rámci této budoucí zákonné úpravy uvážit, zda eventuálně by zákonem Federálního shromáždění některé oblasti nemohly být vymezeny do sféry úpravy národních republik. To schůdné, podle mého názoru, je. Musí to být samozřejmě - a to plně souhlasím s dr. Marvanovou - učiněno formou zákona.
Na okraj této otázky. Vím, že je to námitka spíše formálního charakteru, ale byl bych rád, kdyby zde zazněla. Tato změna v celém průběhu jednání všech odborných komisí nastolena nebyla. My jsme se dohodli se všemi zúčastněnými partnery, tzn., jak se slovenskou vládou, tak s federální vládou, že předmětem této navržené změny ústavního zákona bude učiněno to, co bylo posouzeno a projednáno odbornými komisemi, které se na přípravě tohoto ústavního zákona podílely. Tato otázka nastolena nebyla, a proto ani není obsažena v této předloze.
Ale základní námitka, kterou bych zde rád
vyjádřil, je námitka věcného
charakteru, jak jsem se ji před chvílí pokusil
sdělit. Prosím, abyste při rozhodování
přihlédli k těmto mým úvahám.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministru Richtrovi. Hovořit bude
pan poslanec Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážená
ČNR, vážená vládo, chtěl
bych reagovat na vstoupení některých poslanců,
především paní poslankyně Marvanové.
Domnívám se, že budeme-li pokračovat
po této cestě, měli bychom být izolováni
na bezpečném místě. Naše sněmovna
v některých svých členech začíná
jednat jako bychom neregistrovali skutečnosti kolem nás.
Výsledný stav, který nám zůstal
po 40 letech vlády komunismu, je ztráta společného
hodnotového systému. Naším úkolem
je najít cestu, po které bychom měli dosáhnout
společných hodnot, komitmentu, jak říkají
Angličané. Myslím, že dnešní
jednání by mělo být jedním
z úseků této cesty.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji poslanci Hofhanzlovi. O slovo se hlásí
poslanec Gjurič.
Poslanec Andrej Gjurič: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně. Nechtěl jsem původně vystoupit s tím, s čím vystupuji, protože je mi jasné, že to spíš patří do klubu a do kuloárů. K tomu, co teď říkám, mě přimělo to, že takto neuvažovali kolegové. Přimělo mě k tomu zejména vystoupení paní poslankyně Kantůrkové, Chromého i některých dalších.
Domnívám se, že se tady začíná rozmáhat nešvar, kárat a podsouvat lidem myšlenky, které neřekli a ty potom zdeptat. Znamená to nepolemizovat s nimi o tom, co skutečně řekli, ale co já říkám, že řekli, nebo co si myslí, což je ještě horší. Objevuje se tendence k nálepkování, objevuje se tendence poučování a mentorování, k devalvování. Já ji cítím, a necítím ji sám, ale i řada kolegů, s nimiž jsem o tom mluvil.
Nejsem tak mladý, jako většina z těch, které tímto způsobem oslovujete. Jsem o dva roky mladší než pan Šuman, který mě minule zařadil k mladým radikálům. Jsem tomu rád, protože cítím, že alespoň nejsem rigidní.
Co si vlastně myslíte vy, kteří takto
káráte. Kdo z vás, kdo jste programově,
ba dokonce manifestačně přijali první
verzi listiny lidských práv tisk 91, kdo z vás
jste ji četli tak hluboce, kdo z vás jste studovali
všechny ostatní listiny s tím související,
kdo z vás to konzultoval jako řada z těch,
ke kterým jste se obraceli? Kdo z vás, kdo jste
po hodině ve výborech stejně manifestačně
přijali kompetenční zákon, kdo se
z vás domnívá, že má právo
značkovat a nálepkovat: Myslím, že nikdo.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Pokud se nikdo nehlásí do diskuse, předávám slovo panu místopředsedovi Malíkovi. Řekla bych ale ještě ráda několik slov.
Vážená česká vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, souhlasím s vámi, jestliže kritizujete českou vládu, že některé informace z jednání, která předcházela dnešnímu, nám podávala opožděně. Souhlasím s vámi i s tím, že předlohu, jejímž výsledkem je naše dnešní jednání, respektive náš návrh na vydání usnesení jsme rovněž dostali velice pozdě. Dostali jsme jej před 10 dny, mezitím jsme měli ještě další zákony k projednání.
Je logické, z hlediska formální logiky, i stanovisko našeho ústavně právního výboru, který vyslovil nesouhlas s tím, aby ČNR využila své zákonodárné iniciativy vůči FS, neboť se nezúčastnila přípravných prací. Musíme si ale položit zásadní otázku. Z jakého důvodu bere na sebe ČNR zákonodárnou iniciativu, Z důvodu velice prostého.
Podle § 80 našeho jednacího řádu může ČNR na návrh svého předsednictva, nebo výbor, nebo poslanec podat FS návrh zákona. Nikoliv však česká vláda. Ta nemá vazbu na FS. Naskýtá se otázka, proč iniciativu nevyvinula federální vláda. A tu si musíme uvědomit, že dnes jde o přijetí opatření mimořádně závažného, i když dočasného, a že jde o samou podstatu federace.
Nemusíme si zastírat, jak mimořádně obtížné bylo v poslední době jednání o kompetencích mezi českou, slovenskou a federální vládou. Zúčastnila jsem se jenom jednoho jednání v Hrzánském paláci a mohu vás ujistit, jak složitě a namáhavě jsme tvořili východiska, která se stala podkladem dnešního návrhu kompetenčního zákona. Bod po bodu, hodinu po hodině, jsme se dopracovávali k úpravě, která jistě není ideální, ale na rozdíl od předchozích východisek zaujatých v Piešťanech, v Trenčianských Teplicích apod. má jednu obrovskou a pro nás strašně důležitou vlastnost. Zachovává základní principy federace. Nikoliv federace optimální, ale přece jenom federace.
Může za této situace, kdy se měsíce o zachování federace bojuje předložit návrh federální vláda? Domnívám se, že nikoliv. Předně proto ne, že by mohla být podezřívána, že jí jde o sebezachování. Bohužel i takové hlasy by se jistě ozvaly. Ale to není ten hlavní důvod. Ten je jinde. I když jsme původně byli unitární stát, až do roku 1968, už zákon 143 z roku 1968, i když posléze v několika dalších směrech byl novelizován, v tomto však nikoliv, uvádí, že čs. federace je výrazem vůle dvou svébytných suverénních národů Čechů a Slováků žijících ve společném federativním státě.
Změnu v uspořádání tedy musí iniciovat obě republiky, a tedy logicky obě národní rady. Tak jsme se ostatně dohodli na společném jednání předsednictev národních rad ve Svratce 25. a 26. září.
A ještě jednu poznámku: jeden poslanec včera, když jsme projednávali zákon o místních poplatcích, nás všechny vyzval k pokoře. Myslím, že pokora je na místě i dnes, kdy přistupujeme k věci nesrovnatelně důležitější. Jsme poslanci České národní rady a zastupujeme tedy občany České republiky.
Měli bychom se tedy snažit naslouchat hlasu našich voličů. Měli jsme teď příležitost při předvolebních mítincích. Známe také výsledky z průzkumů, které jednoznačně ukazují, že občané České republiky i Slovenské republiky chtějí urychleně přikročit k transformaci našeho hospodářství, chtějí začít pracovat, chtějí začít podnikat. Pokládají ekonomickou reformu za nejdůležitější problém. Kompetenční spory mezi republikami a federací pokládají za druhořadé.
Co znamená toto přání veřejnosti? Občané už nechtějí být zneklidňováni spory mezi vládami, chtějí klid a pořádek, aby konečně mohli pracovat, teď už pro sebe a svoji budoucnost. Je to, podle výsledků průzkumu, první případ, kdy se veřejné mínění výrazněji rozchází s postupem vlád, protože vlády akcentují prioritu řešení kompetencí. Dokud ovšem nejsou rozděleny kompetence jasným a jednoznačným způsobem mezi federaci a republiky, podmínky pro tyto požadavky občanů na možnost aktivně se zapojit do ekonomiky, podnikat, v celé šíři zajistit nelze. Nelze ani přikročit k projednání rozpočtu republik ani federace podle nových rozpočtových pravidel, k jejichž stanovení bez řešení dělby kompetencí nemůže dojít.
A ještě něco: Kdybychom dnes neuplatnili naši zákonodárnou iniciativu, znamenalo by to kromě důsledků, o kterých již jsem mluvila, přinejmenším, časové zpoždění. A vina by byla na nás. Je to něco, co by nám česká veřejnost těžko promíjela. Vždyť, jak už jsem říkala, otázka kompetencí je pro naše občany dnes otázkou druhořadou. Prvořadou je ekonomická reforma. Co si ovšem veřejnost už tak ostře neuvědomuje je vazba ekonomické reformy i na řešení kompetencí federace a republik.
My, jako poslanci České národní rady,
si však tyto souvislosti uvědomovat musíme,
a proto se vždycky, nejen v tomto okamžiku, musíme
chovat především jako politici, kteří
zvolením a slibem převzali odpovědnost za
osud této země a za osud federace. Děkuji
vám. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji paní předsedkyni Burešové
za vystoupení v rozpravě. Jelikož nemáme
další přihlášky do diskuse, přerušuji
dnešní schůzi proto, aby pan zpravodaj měl
možnost zpracovat materiál. Paní poslankyně
Marvanová má technickou poznámku.
Poslankyně Hana Marvanová: Měla jsem
návrh procedurálního charakteru, aby bylo
jednání přerušeno a návrh usnesení,
jímž se navrhuje tento ústavní zákon
Federálního shromáždění.
byl vrácen do výborů. (Hluk v sále.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Končím rozpravu, protože teď bychom to nevyřešili. V závěrečné zprávě a ve zprávě pana zpravodaje se k této technické připomínce vyjádříme. Schůze je přerušena. (Hluk - poslanci se rozcházejí.)
Vážení kolegové, vážené kolegyně, přerušujeme jednání na hodinu. V té době ať se sejde výbor, ať se sejdou kluby... (Sílící hluk - projevy nesouhlasu.)
Vraťte se na moment. (Poslanci se vracejí do sálu.)
Vážené kolegyně, vážení
kolegové - uklidněte se, posaďte se. Prosím
paní poslankyni Marvanovou, aby opakovala svůj návrh.
Poslankyně Hana Marvanová: Vznesla jsem návrh
týkající se způsobu projednávání
věci. Navrhla jsem, aby bylo nyní jednání
přerušeno a aby se k projednání tohoto
zákona znovu sešly výbory.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Prosím, dávám hlasovat o návrhu
paní poslankyně Marvanové. Prosím
pan zpravodaj.
Poslanec Ivo Svoboda: Bylo podáno něco přes
deset pozměňovacích návrhů,
každý z nich má jednu nebo více připomínek.
Žádný se netýká koncepce předloženého
zákona. Pouze jeden pozměňovací návrh,
který přednesl pan poslanec Mašek byl k důvodové
zprávě a týká se koncepce. Kromě
toho si myslím, že připomínky, které
zde zazněly, mohly být formulovány jako stanovisko
výborů i za cenu, že by se nedostaly do závěrečné
zprávy.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu zpravodaji a opakuji, budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Marvanové.
Kdo je pro tento bod? (hlasuje se - 9.) Kdo je proti tomuto návrhu? (110.) Kdo se zdržel hlasování? (17.) Děkuji.
Návrh paní poslankyně Marvanové nebyl přijat.
Přerušuji schůzi do 17.30 hod.: v této
době se na žádost předsedů klubů
tyto kluby setkají a poradí se o přípravě
konečného hlasování.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Vážené poslankyně, páni poslanci,
pokračujeme v přerušeném jednání.
Ptám se pana předsedy vlády, jestli chce
něco dodat? Nikoliv, prosím pana zpravodaje.
Poslanec Ivo Svoboda: Vážená paní předsedkyně, vážení ministři, vážený sněme českých zemí. Přikročíme k projednání a hlasování o jednotlivých připomínkách návrhu na vydání usnesení, kterým ČNR navrhuje Federálnímu shromáždění, aby přijalo ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 143 z roku 1968 o československé federaci.
Úvodem bych chtěl poděkovat členům vlády za podaná vysvětlení k některým dotazům a přikročíme k projednání jednotlivých připomínek v té souvislosti, jak byly jednotlivými poslanci předneseny.
První jsou připomínky poslance pana Marka Bendy. První jeho připomínka se týkala bodu 9, což je článek 12, str. 2, písmeno c) . Pan poslanec Benda navrhuje z písmena c) vypustit konec: daňovou sazbu vypouštíme potom včetně obsahu jednotlivých odchylek, konstrukcí uvedených daní a odvodů v obou republikách.
K této otázce hovořil pan ministr Špaček.
Já jsem osobně udělal přibližný
výpočet, jaký vliv bude mít ponechání
původní dikce .v návrhu kompetenčního
zákona v oblasti vzájemného ovlivňování
národních rozpočtů. Odhad mi vyšel
zhruba na půl miliardy, maximálně miliardu
ročně, není to nic, co by mělo zásadní
ekonomický dopad. Je to záležitost v této
době spíše politická. Ekonomicky to
rozpočty rozhodně nepřivede do zásadní
nerovnováhy. Podle mého názoru mám
však za to, že úvodní dikce tohoto bodu
je v rozporu s bodem 1 návrhu, kde se praví, že
hospodářství v ČSFR... je založeno
na jednotném vnitřním trhu, zejména
na jedné měně a pokračujeme dále.
Toto je jako vysvětlení. Je možno hlasovat.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o návrhu pana poslance Bendy, jak vám byl tlumočen společným zpravodajem panem inženýrem Svobodou, kdo je pro pozměňovací návrh pana poslance Bendy, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se - 70 pro.) Kdo je proti? (25) Kdo se zdržel hlasování? (53)
Pozměňovací návrh pana poslance Bendy
nebyl přijat. Prosím pana zpravodaje.
Poslanec Ivo Svoboda: Další pozměňovací návrh pana poslance Bendy se týká bodu 12, na straně 6, článku 14, odstavce 2, kde pan poslanec Benda navrhuje vypustit poslední větu, to znamená vypustit větu: "Je-li guvernérem občan České republiky, je v následujícím funkčním období guvernérem občan Slovenské republiky a naopak."
K tomuto bodu bylo slyšeno stanovisko. Já bych jen
opakoval, co jsem uvedl v důvodové zprávě,
že mám zato, že do ústavního zákona
nejvyšší právní síly tyto
formulace typu "složení bankovních rad"
snad ani nepatří.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Bendy tak, jak byl tlumočen panem zpravodajem.
Kdo je pro přijetí pozměňovacího návrhu. (Hlasuje se - 122.) Kdo je proti tomuto návrhu? (4) Kdo se zdržel hlasování? (22)
Tento pozměňovací návrh pana poslance
Bendy byl přijat.
Poslanec Ivo Svoboda: Dalším pozměňovacím
návrhem pana poslance Bendy je změna bodu 14, to
je též na str. 6, a týká se to článku
15 a) .
Poslanec Marek Benda: (z místa) Tento návrh
je stažen, upřesnil ho pan Kubiš.
Poslanec Ivo Svoboda: Děkuji. Dalším pozměňovacím návrhem pana poslance Bendy je bod 33, kde se v původní dikci ústavního zákona vypouští sousloví "zákon o vysokých školách" čili museli bychom to formulovat tak, že bychom dodali k bodu 33, že se dále vypouští sousloví "zákon o vysokých školách".
K tomu zde již hovořil pan ministr Vopěnka.
Chtěl bych upozornit na některé zajímavé
detaily z denní praxe. Pokud bychom právní
úpravu vysokých škol nechali v pravomoci republik,
museli bychom očekávat po určité době
patrně nutnost nostrifikace vysokoškolských
diplomů mezi republikami a zejména nevím,
co bychom si počali v případě, kdy
jsou vysoké školy určitých oborů
pouze v jedné ze dvou republik.
Poslanec Ivo Palkoska: (z místa) Námitka
proti způsobu referování. Domnívám
se, že na to bude muset být odpovězeno - je
to rozprava - na to je velice jednoduchá odpověď.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Pan poslanec Svoboda byl veden snahou, aby vám přiblížil
to, co chtěl pan poslanec Benda svým návrhem
říci. Patrně proto, že předpokládal,
že si tak přesně nepamatujete přednesené
návrhy. Ale můžeme se v budoucnu přizpůsobit
požadavku pléna.
Poslanec Ivo Svoboda: Chci se omluvit plénu, ale vycházel jsem z toho, že pozměňovacích návrhů je celá řada, že se jedná o zákon, který pokrývá velmi širokou oblast zákonodárství a že by bylo dobré některé věci znovu poslancům ozřejmit. Pokud názor pléna je, abych tak nečinil, budu pouze vyjmenovávat připomínky a můžeme o nich hlasovat.
Čili, teď je na řadě hlasování
o této změně k bodu 33 předloženého
návrhu.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Ještě chci upozornit pana poslance Palkosku, že pan poslanec Svoboda má teď závěrečné slovo, podává závěrečnou zprávu, čili komentář - pokud není subjektivní - je přípustný, podle mého názoru.
Dávám hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Bendy.
Kdo je pro tento pozměňovací návrh, ať zvedne ruku. (Hlasování - 42.) Kdo je proti tomuto návrhu? (81) Kdo se zdržel hlasování? (25)