Česká národní rada 1990 – 1992

S ohledem na předpokládané trhy mají obavu, zda nebude znemožněn jeho odbyt. Letadlo má charakteristiku letadla s velmi krátkým startem a přistáním. V této kategorii může mít do budoucna v podstatě jednoho konkurenta. S motory General Electric, jelikož nejsou dost výkonné, tuto výhodu ztratí a stane se průměrným letadlem na trzích, které mají dalších šest konkurentů.

Dále je třeba vzít v úvahu skutečnost, že není vyloučen - naopak je velmi aktuální - požadavek největšího odběratele, kterým je Sovětský svaz, na dodávky letadel s motory západní provenience. Pro ně byl ostatně tento letoun konstruován. S ohledem na provozní podmínky na tomto trhu, to znamená polární zimy, tropické pásmo, prašno a podobně - je koncepce vhodnější než General Electric motoru, který má Pratt and Whitney. Při rozhodnutí . pro General Electric je tedy v sázce na jedné straně likvidace celého výrobního programu, a přitom se uvažovalo, že tento program a jeho další vývoj bude živit závod nejméně dvacet let. Nenaplnění výrobního programu znamená nezaměstnanost a ztrátu miliardových investic bez šance jejich umoření. Na druhé straně hrozí případné ztráty vzniklé eventuální nutností uhradit některé náklady firmě General Electric.

Několik na sobě nezávislých právníků z Ameriky potvrdilo, že není jisté, zda by firma k žalobě vůbec přistoupila. A pokud ano, že nemá naději na více než úhradu skutečně vzniklých a prokazatelných nákladů.

Měl jsem možnost nahlédnout do posudku firmy Baker Boots, kterou založil děd dnešního ministra zahraničních věcí Spojených států, který v ní také pracoval. Myslím, že to jako krátká poznámka o solidnosti této firmy stačí.

Je tedy sporné, zda obavy z odškodnění - jak říká pan ministr - poměrně ve značné výši v zahraniční měně jsou opodstatněné. Nejlepším důkazem, že ani firma General Electric nepovažuje podepsané memorandum za dostatečně průkaznou skutečnost, je fakt, že v poslední době předložila v podstatě stejné memorandum upravené pouze tak, aby bylo skutečně závazné, a to požadavkem co nejrychlejšího podpisu, ovšem s tím, že podmínky kontraktů mohou být projednány později. Tomuto memorandu - tentokrát nazvanému Basic Agreement - dává General Electric přednost před projednáním řádného kontraktu. Nakonec i ve vyjádření právníků federálního ministerstva zahraničního obchodu se projevuje určitá nejistota, neboť i oni doporučují projednání celé věci se zahraničními právníky.

Závěrem bych si dovolil poznamenat, že pan ministr není zřejmě zcela přesně informován, a proto se pokusím východiska pro jeho odpověď poněkud upřesnit. Nejprve otázka údajné pozdní nabídky firmy Pratt and Whitney vůči nabídce firmy General Electric.

Bývalý šéfkonstruktér závodů jednal s firmou Pratt and Whitney o dodávkách motorů pro L 610 již při zahájení konstrukčních prací. Napsal o tom dokonce článek do časopisu Letectví a kosmonautika, vyšel v čísle 24 tohoto roku. Stalo se tak vzhledem k řadě motorů nabízejících výkon podle potřeby a zkušenostem s motory i spoluprací s firmou v letech 1967 - 1968, kdy motory tato firma dodávala pro letadla L 410. Dobrá spolupráce byla přerušena jako jeden z nesčetných důsledků agrese sovětských vojsk v roce 1968.

Dopisem z 5. října 1989 firma Pratt and Whitney zaslala nabídku a v krátké době následoval návrh memoranda obdobného memorandu General Electric. Během prosince byla nabídka několikrát upřesněna a doplněna. Dne 21. prosince 1989 zasílá firma Pratt and Whitney podepsaný návrh memoranda, v němž jsou dokonce nižší ceny než nabízí firma General Electric. Tento dokument byl tedy k dispozici téměř měsíc před podpisem memoranda z General Electric a nám nezbývá než se ptát - i když je nám jasné, že jde o pláč na nesprávném hrobě - proč bylo podepsáno memorandum s touto firmou, navíc s dalšími doložkami - jak uvádí pan ministr, které nyní vzbuzují tolik obav ze závaznosti.

Na základě technické expertízy odborníků LETu z května tohoto roku a požadavku ředitele bylo v červnu realizováno jednání .s General Electric, na němž byli zástupci firmy informováni, že československá strana zvažuje další nabídku a koncem června došlo k jednání se zástupci firmy Pratt and Whitney, na němž bylo podepsáno obdobné memorandum jako s General Electric, jenomže za lepších ekonomických podmínek.

Na posledním jednání se zástupci General Electric, které proběhlo 16. listopadu, dokázali pracovníci LETu, Aera, Motorletu Jinonice a Omnipolu, že ani tzv. modifikovaný motor General Electric účelu nevyhovuje i s ohledem na změněné podmínky vývoje letadla i mikro a makroekonomické podmínky a nutnost zachování podmínek STOL.

Co se týče nároků General Electric na odškodnění z neuzavřeného kontraktu a údajné rezignace Pratt and Whitney na jejich náhradu - prošetřením jsme zjistili, že firma Pratt and Whitney nikdy neslibovala úhradu vzniklých nákladů, neboť to by pro ně okamžitě znamenalo nebezpečí nařčení z nekalé soutěže. Kromě toho nikdy nikdo žádnou částku nestanovil. Výhrůžky General Electric nelze brát zcela vážně již s ohledem na to stanovisko amerických právníků, o němž jsem se zmínil.

Na druhé straně je ovšem pravda, že Pratt and Whitney nabízí o jeden a půl milionu amerických dolarů v hotovosti na instalační náklady více než General Electric, ačkoliv zástavba motoru je jednodušší. Tato částka se na instalaci nemusí celá vyčerpat. Mohla by se v nejhorším případě její část použít na náhradu vrácené makety a některé další prokazatelné a nutné výlohy General Electric.

Své stanovisko k celé věci poskytli i pracovníci Motorletu Jinonice a jasně z něj vyplývá jejich obava po rozumném řešení. To zde pochopitelně, nebudu číst.

Stačí říci, že také tento závod má zájem na spolupráci s firmou Pratt and Whitney. Je prokázáno, že technická, ekonomická i komerční hlediska jednoznačně hovoří pro Pratt and Whitney. Přesto se v rozhodování váhá. Proč? Nemohu se zbavit dojmu, že je zde přece jen politický nátlak uplatňován. Není tajemstvím korespondence mezi panem ministrem a velvyslankyní paní Blackovou, jakož i její intervence z poslední doby u premiéra Čalfy, stejně tak i rozpačitá odpověď z československé strany.

Nesolidnost z naší strany nám nikdo nebude vytýkat, protože buď General Electric bude pouze pomlouvat a pak tomu nebudou všichni ochotni naslouchat, neboť zástupci General Electric odvětví Lynn, což jsou naši partneři právě v této věci, nemají ve Spojených státech příliš dobrou pověst. A jak dokazují naše zkušenosti - zcela oprávněně. Nebo pokud záležitost předají soudu, prokáže se, že General Electric byli neseriózní - mimo jiné záměrně vydávali memorandum za kontrakt - a v důsledku svých politických intervencí zdrželi definitivní rozhodnutí a tím i celý projekt letadla minimálně o rok, čímž nám způsobili nedozírné škody.

Byl bych proto rád, kdyby pan ministr mohl na základě této interpelace přehodnotit svoje stanovisko a informovat Českou národní radu o dalším jednání, respektive rozhodnutí, neboť nemohu souhlasit s názorem - cituji: "musí se vycházet i z pohledu ostatních československých podniků, které v současné době jednají s americkými firmami o další spolupráci v jiných oblastech a tento přístup by mohl toto jednání vážně ohrozit."

Především, pokud se jedná o dobrého obchodníka, nebude pro jeden ztracený trh zatracovat jiné obchody. Dala by se očekávat spíše opačná reakce. Navíc jde jistě o jiné divize nebo dokonce výrobce, než je výrobce leteckých motorů v Lynn. Nemůže se přece ekonomicky znemožňovat jedno odvětví průmyslu jenom proto, aby se jiným prospělo. Nechtěl jsem do toho ekonomického problému zatahovat jiné aspekty. Nicméně, odpověď pana ministra, která se zřejmě zakládá na informacích poskytovaných zástupci zainteresovaných stran mi vnucuje další otázky: Byly vzaty v úvahu názory skutečně zodpovědných pracovníků ? Proč jsou v odpovědi uváděny zkreslující informace ? Kdo má zájem na nepřesných informacích? Pracovníci, kteří memorandum podepsali? A kdo jsou tito pracovníci? Jaká je jejich minulost? Nejsou zde ještě hlubší zájmy? Odkud se vynořují obavy z nového jednání s firmou General Electric, ovšem bez účasti finálních výrobců?

Vážené dámy, vážení pánové, děkuji vám za vaši laskavou trpělivost a pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi, než se ujme slova pan poslanec Krčma, chtěl bych pány a paní poslankyně upozornit, že institut interpelací připouští i podání písemné formy a mám za to, že v některých případech by to snad bylo i vhodnější.

Slovo má poslanec Krčma, připraví se pan poslanec Chromý.

Poslanec Ladislav Krčma: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, byl jsem pověřen Svazem českých vynálezců v Praze, abych provedl interpelaci na pana ministerského předsedu Pitharta. Ovšem, podle mého názoru, věřím, že této interpelace se nakonec ujme i pan ministerský předseda Čalfa a pan federální ministr Dlouhý.

V současné době probíhá v naší republice tichá, nikým neorganizovaná, ale přesto jednotná stávka. Je to stávka zcela zvláštní, neobvyklá, naši vynálezci přestali podávat přihlášky svých vynálezů. Svaz vynálezců a zlepšovatelů 20. září t.r. se obrátil otevřeným dopisem na pana předsedu České vlády Pitharta s konstruktivním návrhem na renesanci vynálezecké tvorby a na vytváření podmínek umožňujících efektivní uplatnění čsl. vynálezů v hospodářské praxi. Byla to cesta k překonání technické zaostalosti našeho státu, cesta ověřená úspěchy Japonců, kteří každou dovezenou nebo licenční techniku cílevědomě překonávali vlastní tvůrčí činností.

V naší státní technické politice se zatím nepočítá s mobilizací tvůrčího potenciálu. Na podnikových úrovních se rozpouštějí patentová oddělení a vynálezci se ponechávají napospas náporu zahraničních firem. Je otázkou, zda to vedení podniku tak dělá z nevědomosti či úmyslně, místo technického rozvoje budeme dělat pouhou údržbu zahraniční techniky.

Po čtyřicet let našim vynálezcům byly jejich vynálezy zestátňovány, desetitisíce vynálezů zůstávalo a zůstává nevyužito u správců vynálezů v nejrůznějších státních organizacích. Vynálezci proto očekávají, že se státní a podniková politika v oblasti vynálezů, jejich ochrany, odměňování a jejich praktické uplatňování zásadně změní. Svaz vynálezců očekává, že dostane odpověď na svůj dopis, že bude moci své návrhy odpovědně projednat s příslušnými orgány řídícími hospodářskou politiku a rozvoj. Děkuji za pozornost. (Potlesk) .

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji, prosím aby se ujal slova pan poslanec Chromý, připraví se pan poslanec Štindl.

Poslanec Heřman Chromý: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych alespoň krátce ve svém vystoupení obrátil vaši pozornost jiným směrem, než jakým se toto dnešní plenární zasedání ubírá a spíše než ubírá, řekl bych, že přešlapuje. Jen ojediněle jsme si z tohoto místa na půdě České národní rady připomenuli zasuté a často veřejnosti neznámé osudy mužů a žen, kteří i v nejtěžších dobách totalitní moci neklesli na duchu a v intencích známé Masarykovy myšlenky se nebáli a nekradli.

Jedním z takových znamenitých duchů byl prof. Bohumil Ryba, od jehož narození uplynulo letos v listopadu 90 let a 10 let od jeho smrti. Bohumil Ryba, jeden z našich nejvýznačnějších klasických filologů, jehož vydavatelská a studijní činnost v oblasti středolatinské filologie je základní a nepominutelná, jen bibliografický výčet jeho prací zabírá mnoho a mnoho stránek, patřil k obětem komunistického režimu po roce 1948. I jeho vědecká práce došla tehdy obvyklého dobového ocenění. Bohumil Ryba byl odsouzen v roce 1954 Nejvyšším soudem pro trestný čin velezrady k trestu odnětí svobody v trvání 19 let, ale ani pak v nechvalně pověstných podmínkách čsl. věznic neustává ve snaze o vědeckou činnost. Vypovídá o tom dobový dokument, adresovaný velitelství věznice, ve kterém žádá o povolení jednoho tisíce kusů čistého nepopsaného papíru a 12 kusů tužek. Ani po svém podmínečném propuštění v roce 1960, ani v krátkém období v roce 1968 se však Bohumil Ryba nedočkal rehabilitace a zaslouženého uznání. Přesto, že se již do ČSAV nikdy nevrátil, ve své usilovné práci pokračoval až do konce svého života.

Zaznívá-li zde jméno prof. Ryby, jednoho z oněch neviditelných pokračovatelů duchovní tradice našich národů, není to z nějakých pietních důvodů. Návrat těchto osobností českého a slovenského národa do společné historie a jejich díla do každodenního života naší společnosti je totiž jednou z oněch cest, kterou se vracíme nejen do Evropy, ale zejména sami k sobě. Jejich poctivý život a celoživotní úsilí je pak pro nás bezprostředním příkladem jak a na jakých principech přistupovat k práci v tomto parlamentě a nejen v něm. Děkuji za pozornost. (Potlesk) .

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Chromému, slovo má poslanec Štindl, připraví se pan poslanec Vondráček.

Poslanec Karel Štindl: Dámy a pánové, nemám interpelaci, pouze vznáším dotaz na ministra vnitra České republiky. Jsem si vědom, že je prvním dnem po jmenování. Jde mi o to, že vzhledem k tomu, že otázka zákonné úpravy správy archivů nepřichází dlouho na pořad našeho jednání a vzhledem k tomu, že archivy podobně jako notářství a další instituce musí hrát značnou roli při realizaci restitucí a privatizace, vznáším dotaz, zda vláda či respektive ministerstvo vnitra činí nějaká jiná opatření k zastavení určitého rozkladu archivní činnosti například v podnikových archivech a za druhé, zda činí nějaká jiná opatření k převzetí archivů politických stran a některých jiných společenských organizací, u nichž je třeba, aby jejich fondy byly zpřístupněny odborné i laické veřejnosti.

Mezi těmito archivy zvlášť významné místo zaujímají archivy KSČ, vzhledem k závažné roli, jakou hrála v uplynulých čtyřiceti letech. Jsou tu uloženy dokumenty celostátního a celospolečenského významu. Děkuji za pozornost. (Potlesk) .

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Štindlovi, slovo má pan poslanec Vondráček, připraví se pan poslanec Moskal.

Poslanec Josef Vondráček: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, na několika zasedáních České národní rady byly vznášeny připomínky k práci bezpečnosti a k bezpečnostní situaci v Československu. Obracím se proto na předsednictvo České národní rady v souvislosti s nástupem nového ministra vnitra, aby na některé z nejbližších zasedání České národní rady byl zařazen samostatný bod "Bezpečnostní situace v České republice". (Potlesk) .

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi, prosím, aby se ujal slova pan poslanec Moskal a připraví se poslední přihlášený, pan poslanec Macháček.

Poslanec Václav Moskal: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl interpelaci svoji a dalších poslanců České národní rady, členů stálé zemědělsko-potravinářské a lesnické komise předsednictva České národní rady k projednání ve vládě a urychlenému předložení k projednání v České národní radě v zákonné lhůtě návrh zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který je již ministerstvem připraven.

Jmenovaná skupina poslanců, členů shora uvedené komise předsednictva České národní rady má k předložení této interpelace a v ní uvedenému požadavku následující důvody:

1. Projednání tohoto návrhu zákona nepodmiňovat projednáním a schválením zákona o půdě ve Federálním shromáždění.

2. Časová tíseň nedovoluje další rozpravu k projednání zákona, neboť v březnu příštího roku 1991 budou zahájeny pozemkové úpravy v rozsahu pozemkové reformy. Tato pozemková reforma je nutná pro zajištění stabilizace půdní držby.

3. Odklad projednání zákona by znamenal odsunutí pozemkové reformy o půl roku až o rok a s tím spojené hospodářské potíže.

4. Pro tuto mimořádně rozsáhlou akci v zemědělství je nutno ihned začít s budováním příslušných institucí, které ji budou zajišťovat, tj. Pozemkového fondu a pozemkových úřadů.

5. Pozemkový fond a pozemkové úřady je třeba mít vytvořené v patřičném předstihu, a to i před projednáním a schválením zákona o půdě.

6. Není možné, aby privatizace, reprivatizace a restrukturalizace v zemědělství byla v časovém nesouladu a ve věcném rozporu s jinými oblastmi národního hospodářství, jako je malá privatizace nebo velká privatizace.

Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Moskalovi a prosím pana poslance Macháčka, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Macháček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych ve svém krátkém vystoupení podpořit interpelaci paní poslankyně Janů na pana premiéra ohledně založení vládního výboru pro ženu a rodinu. Obrátilo se na mne sdružení moravsko-slezských žen, abych ve stejné věci vystoupil na půdě České národní rady. Proto jsem rád, že s tím paní poslankyně Janů, jako žena, vystoupila první.

Protože daná problematika zde byla podrobně zdůvodněna, myslím si, že i Česká národní rada by k této věci měla zaujmout nějaký kladný postoj. Myslím, že by bylo vhodné vytvořit odbornou komisi pro ženu a rodinu při výboru pro sociální a zdravotní politiku. Zároveň si také myslím, že všechna nově zvolená obecní zastupitelstva by měla zřídit oddělení péče o rodinu a dítě a tak v návaznosti na státní síť sociální politiky vytvořit podmínky, aby tato sociálně slabá skupina - jedná se hlavně o osamělé matky apod. - v té těžké době, která nás čeká nebyla handicapována. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Macháčkovi, přeje si ještě někdo vystoupit? (Nikdo.) Pokud ne, táži se členů vlády. Pan ministr Sokol. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Tomáš Sokol: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, Bylo na mne vzneseno několik interpelací, z nichž ta poslední se týkala bezpečnostní situace v České republice a požadavku na podání zprávy. Já pochopitelně počítám s tím, že budu plénum informovat o tom, jaká bezpečnostní situace je, ale, podle mého názoru, by bylo naprosto nedostatečné, kdybych před vás přišel s touto informací a současně nedokázal říci, jaká opatření - alespoň pro začátek - budou přijata. Proto tedy chci předstoupit poté, co samozřejmě v tomto týdnu budu situaci konzultovat s bezpečnostním výborem, tak chci předstoupit před tuto radu, až budu schopen říci, jaká konkrétní opatření byla učiněna; předpokládám, že by to mělo být do jednoho měsíce. Jestli toto vysvětlení stačí? (Ano.) Děkuji.

Další interpelace se týkala žalostného stavu archivů a archivnictví u nás. Na kolegiu ministra vnitra 15. listopadu t.r. byla podána a probrána zpráva o stavu archivů a o neradostných vyhlídkách, které v tomto směru existují. Výsledky této zprávy byly shrnuty, byla, pokud vím, zpracována pro vládu a to, co tady říkám, je v podstatě základní informace, aby pan poslanec mohl být klidný v tom, že se o tom ví. Jinak bych si podobné vysvětlení nebo podobnou zprávu k této interpelaci vyhradil písemně.

Poslední interpelace, která na mne byla adresována, byla interpelace týkající se tanku na náměstí na Smíchově. Nebudu se samozřejmě pouštět do žádných historických hodnocení významu Rudé armády v dějinách lidstva, ale připouštím, že tank s rudou hvězdou před justičním palácem je poněkud morbidní. Nejsem si jist, zda toto vozidlo patří do inventáře ministerstva vnitra a mám spíše pocit, že jde o trofejní záležitost ministerstva obrany. Nicméně, ujišťuji pana poslance, že se pokusím tuto věc vyšetřit a případně předat tuto interpelaci příslušnému panu ministrovi. (Potlesk.) .