Česká národní rada 1990 – 1992

Uplatnění tohoto usnesení by znamenalo odvod z příjmů přibližně 40 mil. Kčs, a přitom výdaje na sportovní soutěže jsou asi 200 mil. vyšší než dosahované příjmy. Předkládám tento návrh také proto, že nově vznikající obce nebudou mít rovněž prostředky pro pokrytí potřeb tělovýchovy v malých místech a obcích. Děkuji za pozornost.

Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážené slečny poslankyně, vážení páni poslanci. Na předchozích příspěvcích - nevím jak vás - mě zaujala jedna charakteristická věc. Drtivá většina příspěvků, ne-li všechny, měla něco společného, a tím byla snaha omezit nebo okleštit pravomoci obecních zastupitelstev. Domnívám se, že tento pohled vychází z několika nesprávných předpokladů.

Prvním je, že ne snad dostatečně si uvědomujeme, že všechny poplatky jsou fakultativní, že v těchto případech se jedná o horní hranice poplatků, že poplatky nejsou obligatorní, že o nich budou rozhodovat svobodně zvolená zastupitelstva občanů, že tudíž nemohou být obligatorní. Zajímalo by mne, kde berou někteří mí kolegové v této sněmovně přesvědčení, že my - jak jsme se tady sešli - jsme povolanější k tomu, abychom se domnívali, že nám více leží na srdci zájmy občanu v místech, že snad nám nějak jsou bližší, než jejich svobodně zvolené orgány v obcích, které jsou denně pod jejich kontrolou, kterým denně nahlížejí pod jejich pokličku a kteří na jejich vůli a podpoře jsou denně přímo závislí.

Vnucuje se nám tady představa, že obecní zastupitelstva budou nějací lidožrouti, které tam někdo dosadil - nevím kdo - pomlčím a budou zásadně vždy volit horní hranice poplatků a budou zásadně vždy proti těm, kteří je zvolili a kteří je budou kontrolovat.

Zúčastnil jsem se několika předvolebních schůzí a téměř na všech jsem se ptal kandidátů do obecních zastupitelstev, např. na problém pejsků. Ptal jsem se jich "řekněte svým voličům, jaké vy budete navrhovat poplatky?". Nikdy jsem neslyšel, že by nechtěli diferencovat, nikde jsem neslyšel, že by chtěli volit horní hranici. Domnívám se naopak, že tato svobodně zvolená zastupitelstva obcí - ježto budou víc na očích svým voličům - se naopak budou chovat daleko často i populárněji než my tady.

Domnívám se, že bychom měli těmto svobodným zastupitelstvům, vždyť jsou to samosprávy, plně důvěřovat, že budou vycházet ze zájmů a z potřeb svých vlastních občanů.

Koncepce celého zákona je s ohledem na námi upřednostňovanou zásadu "co není zakázáno, je povoleno" v podstatě chybná. Měli bychom nejdříve umožnit samosprávám, ať si mezi sebou vybírají na svou činnost od svých občanů poplatky, jaké chtějí. To by bylo logické. A zákonem bychom se měli postarat my, coby zákonodárci, aby náhodou ta obecní zastupitelstva nepošlapávala práva menšin, nebo některé zájmy, které by mohly v tom běžném demokratickém procesu být opomenuty. Od toho jsme tady.

Ale, nebuďme natolik pyšní, abychom si mysleli, že jsme blíže k lidem, moudřejší, citlivější, než lidé, kteří byli před několika dny zvoleni ve svobodných volbách. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Jaklovi. Žádám pana poslance Řezáče, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Zajíček.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové poslanci! Nepřišel jsem hovořit jen v zájmu loveckých psů. Chtěl bych se vyjádřit stručně a věcně k tomu, proč lze argumentovat pro všechna stanoviska, která zde byla - i protikladně - přednesena.

Zastávám stejný názor, jako většina kolegů poslanců, kteří vystoupili v diskusi přede mnou. Byl bych rád, kdyby měl pravdu pan poslanec Jakl a kdybych já se mýlil. Obávám se však, že obce budou ve finanční tísni, budou muset získat 45 % prostředků z vlastních zdrojů, a 55 % budou dostávat po přechodnou dobu z globálních nebo jiných dotací.

Jakou budou mít možnost obecní zastupitelstva, aby skutečně uvažovala o tom, jaké mají fakultativní možnosti? A dále chceme, aby to bylo jen v mezích uvažování obecního zastupitelstva, s tím, že v jedné obci třeba vdova, důchodkyně, starší sedmdesáti let, osamělá žena, bude muset poplatek platit a v sousední obci ne? Bude to skutečně spravedlivé a seriózní řešení?

A konečně bych chtěl i upozornit na to, že jde o ekologický problém, pokud jde o poplatek ze psů, jak zde bylo správně poukázáno. Všechna zvířata, i lesní zvěř, oživují přírodu a tento vztah lidí k přírodě je dosud velmi vážně narušen. Stačí jen připomenout krásnou knížku Karla Čapka Měl jsem psa a kočku a každý ví, o čem se jedná.

Kromě sociálních případů, které zde byly naprosto podrobně a správně rozvedeny, je třeba rozlišit i skutečnost, kdy zákonodárce projevil jasnou vůli, že některé druhy psů se musejí chovat, že to neleží na přání nebo zájmu jednotlivce nebo některé skupiny. Čili, chtěl bych rozlišovat některé skupinové zájmy a některé společenské zájmy.

Zákon o myslivosti 23/62 ukládá všem uživatelům, aby užívali předepsaný počet lovecky upotřebitelných psů na lesní nebo polní honitbu. Stejně tak prováděcí vyhláška 20/88 ukládá přesně stanovený počet lovecky upotřebitelných psů při hledání zvěře a při jiných případech. Čili tito psi musí být chováni. Jejich výcvik, vlastnictví a držení jsou finančně velice nákladné a tito psi, stejně jako psi dalších služebních plemen mnohdy pomohli zachránit třeba i nezletilé dítě, po kterém bylo vyhlášeno pátrání. Byli zde zmíněni lavinoví psi atd.

Domnívám se, že § 2 odst. 2 by měl být doplněn, pokud jde o výjímky, o lovecky upotřebitelné psy, jak zde správně navrhl pan poslanec Matějka a stejně tak o psy dalších služebních plemen. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji poslanci Řezáčovi, žádám poslance Zajíčka. Připraví se poslanec Palkoska.

Poslanec Stanislav Zajíček: Vážené dámy a pánové, dovolím si také promluvit k psímu paragrafu, ale v jiných souvislostech.

V § 2, odst. 1 se praví, že poplatek..."platí obci příslušné podle místa jejího trvalého pobytu." Navrhuji změnit slovo "jejího" za slovo " svého", neboť přivlastňovací zájmeno "jejího" by se v tomto případě vztahovalo k obci. Mluvit o pobytu obce je samozřejmě možné, ale v souvislostech spíše surrealistických textů.

Dovoluji si ještě jednu malou poznámku, a to k promluvě kolegy Řezáče. Jestliže upozorňoval na Karla Čapka a jeho knihu Měl jsem psa a kočku, nezapomeňme, že tu je i Sir Arthur Conan Doyle a jeho povídka Pes baskervillský. (Veselost v sále.) (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji poslanci Zajíčkovi. Ono by šlo uplatnit ještě jedno přísloví: Mnoho psů ....

Prosím pana poslance Palkosku, připraví se poslanec Bárta.

Poslanec Ivo Palkoska: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové! To, co zde zaznělo, byl humor, ale to, co budu říkat já, považuji za velice vážné. Tento zákon je připravován tak, jako řada dalších zákonů v této sněmovně, a zdá se, že nabírá stejné obrátky, to znamená, 70 - 80 připomínek nebo pozměňovacích návrhů.

Dovoluji si upozornit, že tuto anabázi jsme prodělali již se zákonem o Praze, se zákonem o obcích, volebním zákonem a naposled s Listinou lidských práv. Nyní se dostáváme k zákonu, který je výjimečný jednou skutečností - tento zákon nemusíme dnes schvalovat. My máme místní poplatky, místní poplatky platí a jsou dostatečné pro účely, které je nutno regulovat. Nový zákon by měl být kvalitní.

To, co zde předvádíme, svědčí o tom, že předloha, kterou vláda předložila, je nekvalitní a odpovídá duchu posledních 40 let. Tehdy se předpokládalo, že vedoucí úloha strany všechno spraví, všechno to, co v zákoně chybí, kde je něco příliš vágního, něco, co by uteklo. To všechno spraví úloha strany. Nám už nikdo toto nespraví, pouze, jak řekl kolega Jakl, zdravý rozum zastupitelstev. Nicméně, naše zákony by měly být takové, aby se tento zdravý rozum projevil v míře, kterou my chceme. Není možné, abychom v zákoně nechali takové nedomyšlenosti, že by mohly být zneužity.

Místní poplatky lze ukládat pouze na základě zákona a tečka. To znamená, že pokud zákon nemá dostatečné hranice, může obec uložit poplatky, které bychom ani nechtěli. A nezabránili jsme tomu jen proto, že jsme si to neuvědomili. Tento zákon je více než kazuistický. Díky dalším doplňkům a změnám se tato kazuistika rozrůstá a nikde nemůžeme vyloučit, že neuděláme chybu.

Budu to dokumentovat, kromě toho, co zde již zaznělo, na dalších paragrafech. U některých jsem schopen navrhnout změnu tak, aby odpovídal smysl zákona tomu, co navrhovatel zřejmě chtěl a co je napsáno v důvodové zprávě. Bohužel, někde to však nejde. Budu tedy navrhovat určité změny s výhradou dalšího postupu, který uvedu na konci svého vystoupení.

Jedná se v prvé řadě o § 3, odst. 1. Je to to nejmenší. Společná zpráva doplňuje slova "za úplatu" - chybí tam však slovíčko "a", tedy "a za úplatu". Nemohu si však pomoci, nevím, na co to "za úplatu" vztáhnout. Zda lidé budou platit za to, že tam budou přechodně pobývat, a nebo jestli jim za to bude placeno. Ten smysl, jaký má být, asi víme, ale gramatickým výkladem se toho nedobereme.

Obecně řeknu ještě jednu věc. Tento zákon nebyl dobrý. Společná zpráva se ho snažila zlepšit, ale bohužel v řadě případů jej ještě zhoršila. Postupuji dále.

§ 4, odst. 1, výraz "Trvalé parkování vozidel mimo vyhrazená parkoviště" se převzal z dosud platného zákona, uplatňování tohoto ustanovení nebylo příliš problematické, ale při přípravě tohoto zákona zaznělo z několika úst budoucích členů zastupitelstev, kteří se stali členy zastupitelstev, že chtějí zpoplatnit každé auto, které stojí na ulicích, což by bylo možné, proto došlo k výměně, že se jedná o poplatek za vyhrazení trvalého parkovacího místa. Opětovně nám utíká okamžik, na který ustanovení původně mířilo, zpoplatnit např. autobusy a nákladní automobily soukromníků, které na ulicích samozřejmě nechceme.

Vrátím se ještě k § 4, odst. 4, který je doplněn ustanovením o tom, že poplatek se platí za zvláštní užívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, což je v pořádku, i když o reklamě a potřebě poplatků doufám, že promluví kolega Payne. Mám ale námitky proti tomu, že je zde sazba až 10 Kčs za 1 m2. Co když bude to zařízení menší, než 1 m2? To by mělo být doplněno, dřívější předpisy mívaly formulaci byť za 1 m2, navrhuji doplnit.

V § 5, v odst. 1 používáme slovo "burza", já si dovolím upozornit, že Federální shromáždění přijímá zákon o cenných papírech a bude schvalovat zákon o burzách, kde slovo burza je použito ve zcela jiném významu, mnohem vážnějším, než jak se tady objevuje. Toto slovo je aktuální letos, dnes, ale doufejme, že přestane být aktuální za rok, za dva. Navrhoval bych proto, aby toto znění bylo pozměněno na "kulturní, sportovní a prodejní akce a akce obdobného charakteru".

Pokud by zákon zůstal nedotčen, domnívám se, že ještě zde nebylo řečeno, že v § 6 je třeba vypustit poslední větu, v případě, že bude zrušen celý § 7. To je pro případ, že bude akceptována společná zpráva a bude vypuštěn § 7, tak pak je nutno vypustit z § 6 poslední větu.

K § 6 celkově bych řekl, že zde se hovoří o poplatku v rekreačních a vzdělávacích zařízeních, a to je ve skutečnosti poplatek z ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Náš zákon nevymezuje co to je rekreační a vzdělávací zařízení, jestli toto zařízení může být v Praze, na horách nebo v malé obci a směšuje tedy určitou funkci, kterou zřejmě zákonodárce chtěl do zákona vtělit s funkcí obecnější.

Sazba v odst. 2 je stanovena 2 Kčs za každé lůžko, tj. zřejmě i lůžko domácího a jeho rodiny, nevidím to jako podnětné.

Dále v důvodové zprávě je uvedeno, že se navrhovatel domnívá, že toto nebude používáno všude, že to bude diferencováno, že se nebude platit v případě, když bude např. objekt v rekonstrukci. To je zbožné přání, které menší zastupitelstva, v jejichž obvodu bude rekreační zařízení velkého podniku, který je úplně odjinud, nebudou respektovat, oni k tomu nemají žádný vztah, protože to je pouze zdroj jejich příjmu.

§ 7 byl vypuštěn, s tím souhlasím. V § 8 se jedná o dislokační poplatek, který je navrhován některými poslanci vypustit, já bych se k tomu také klonil, ale na druhou stranu mám pocit, že je asi na místě určitý dislokační poplatek zachovat. Faktem je, že bude tento poplatek překážkou v podnikání, zejména zpočátku a přání navrhovatele, uvedené v důvodové zprávě, že má regulovat, je pouze přání. Je nesporné. že zastupitelstva toho využijí zcela plně.

Dovolím si upozornit na § 8, odst. 2 a 3, kde je upravena výjimka na dobu 5 let a díky odkazu je stanovena pouze pro soukromé podnikatele podle zákona č. 105 z letošního roku. Budeme mít zřejmě v brzké době návrh zákona o lékařích a lékařských komorách, podle kterého se umožní lékařům, psychologům a dalším podnikat podle zvláštních předpisů, které nejsou zahrnuty pod zákon 105.

Týká se to ovšem i advokátů a komerčních právníků. Tady navrhovatel těmto osobám zcela odnímá tuto výhodu, a to mně z neznámých důvodů. Pokud by tedy tento paragraf zůstal, navrhuji, aby odkaz v odstavci 3 byl změněn tak, aby zahrnoval i další svobodná povolání nebo nezávislá povolání.

V tomto paragrafu v odst. 4 je sazba konstruována jako 10% z částky rovnající se úhradě za užívání prostor, uvedených v odst. 1, která je stanovena v obci. Tato formulace byla možná do 1. ledna příštího roku, neboť včera Federální shromáždění schválilo zákon o cenách a pokud nedošlo k podstatné změně, tak v předchozích ustanoveních zrušilo vyhlášku o cenách č. 35/90 Sb. a následující, tzn., že bude volná tvorba cen. Není mi jasné, jak bude tento poplatek stanoven, protože v obci žádná maximální úhrada za užívání prostor zřejmě stanovena nebude a kdyby byla, tak tato maximální úhrada nemůže být úhradou v obci stanovenou. To je věc, která je, podle mého názoru, neřešitelná.

§ 10 - zde došlo ke zhoršení situace společnou zprávou. Všichni jsme věděli, že se může vybírat poplatek ze vjezdu do vybraných míst národních parků. Víme, co jsou národní parky, tam se to do určité míry může vymezit, ovšem nikdo nevěděl, co jsou to historické části města.

Zřejmě z toho důvodu došlo k vypuštění slova "historické" ovšem současně i k vypuštění slov "národních parků" a "Do vybraných míst a částí měst". Zde se dostáváme k ošklivému zvyku vybírat mýtné jako ve středověku. Bojím se, že toto bude tak lákavé pro zastupitelstvo a již dnes se to děje v menších městech, že se vymezí určité úseky měst, kde se vybírá poplatek za to, že se tam vjede, aniž k tomu je důvod, řekne se, že je to vyhrazené parkoviště a už to jede. Tento paragraf je velice škodlivý a bezbřehý. Tady není řešení, není řešením ani se vrátit k původnímu znění, je to nutné zpracovat zcela znovu a koncepčně.

Z toho co jsem uvedl i z připomínek ostatních poslanců musím uzavřít: tento zákon byl nedostatečně připraven, byla podceněna úloha zásad zákona, ve kterých by se měly projevit všechny naše připomínky. My bychom měli v těchto zásadách předkladateli určit, co chceme mít v zákoně a teprve pak by měl zpracován paragrafový text a o tom bychom měli jednat ve Sněmovně. Znovu opakuji: máme platný zákon, který ničemu nevadí, je dostatečný a navrhuji, aby se naše Sněmovna usnesla, že tento zákon vrací zpět do výborů k novému projednání s tím, aby předkladatel resp. vláda zaujali stanovisko ke všem našim připomínkám. Pokud se tak nestane a nebude tento můj názor Sněmovnou podpořen, žádám, aby mnou navržené změny expresis verbis byly do zákona zapracovány.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Palkoskovi. Pan poslanec přednesl návrh, který se týká způsobu projednávání a podle jednacího řádu jsme povinni o něm hlasovat mimo pořadí. Domnívám se tedy ale, že necháme doběhnout diskusi a před druhým kolem bychom nechali o tom návrhu hlasovat. Je možné? Ano. Čili žádám, aby se ujal slova pan poslanec Bárta, připraví se pan poslanec Payne.

Poslanec Zdeněk Bárta: Mnoho psů, zajícova smrt. Já bych rád taky poukázal na to, že mnoho připomínek o psech by mělo znamenat smrt § 2. Doufám, že kolega Zajíček nechtěl říci svou připomínkou, že kdyby byla vymezena patřičná pokuta majiteli psa Baskervillského, tak že by nepáchal své zločiny; to si myslím, že takhle říci nelze. Kolega Jakl myslím, že má příliš velkou naději pro zastupitelstva a že předřečníkem bylo jasně řečeno, že budou podléhat pokušení vybírat poplatky, kde se jenom dá.

Ostatně vyhláška ministerstva financí z roku 1988, kde tento poplatek byl také pouze fakultativní, pokud vím byla samozřejmě naplňována až do posledního písmene, do té tisícikoruny. Domnívám se, že vůbec filozofie vybírat poplatky za psy je zvrhlá. Proč? Proč to neřešit jako v jiných případech pokutami? Je to úplná zvrhlost, je to filozofie, která pochází z konce minulého století, z doby nějakého civilizačního optimismu, kdy se myslelo, že lze vymýtit všechno živé kolem nás a stane zde člověk jako pán přírody, který všechno postřílí, zničí kolem sebe a budeme hned šťastni. Právě jak už zde bylo zmíněno několikrát, z důvodů návratu k úctě k přírodě, k tomu, aby děti měly možnost kontaktu se zvířaty, myslím, že by se ze psů nemělo vybírat vůbec nic, stejně jako, například, z andulek, které lidé také mají doma, které ovšem přitom nezprostředkovávají stejný citový vklad, jako pes, myslím, že formou poplatků by se nemělo vůbec vybírat, měly by se zásadně vybírat jen pokuty. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Bártovi. V diskusi vystoupí pan poslanec Payne, připraví se pan poslanec Ortman.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, dámy a pánové, mám celkem čtyři připomínky, z nichž první tři budou velmi stručné. První z nich se týká § 5, kde se hovoří o poplatku ze vstupného, má činit 30% z vybrané částky vstupného. Domnívám se, ž v případě akcí, které jsou bezziskové, které nemají žádný zisk, by takovéto zatížení 30% vstupného v podstatě tyto akce znemožnilo. Domnívám se, že by bylo vhodné nahradit slova "vybraného vstupného" slovy "čistého zisku", tj. platit 30% z čistého zisku, který pořadatel dané akce vytěžil, nikoliv 30% ze vstupného.

Další poznámka by byla k § 10, odst. 3 písm. b) , kde vjezd do historických částí měst by podléhal poplatku 10 Kčs za den. Vzhledem k tomu, jak znám situaci v Praze, kdy naopak historické jádro města bychom si nejlépe př edstavovali zcela bez aut a nebo jen ve výjimečných případech, připadá mi tento poplatek velmi nízký. Hovořili jsme o tom i ve výboru a navrhovali jsme např. 50 Kčs.

Třetí poznámka je k § 18 ve společné zprávě, kde jsem vůbec nepochopil. proč je. připomínka k § 18 ve společné zprávě: myslím, že by si zasloužila vypustit.

Kromě toho poslední příspěvek se týká skutečně poplatku za reklamy, která je v Evropě velmi obvyklá. Zaráží mě, že když zpracovatel uvádí, že měl k dispozici rakouské materiály a v Rakousku je poplatek z reklamy samozřejmě zaveden a má tam dlouhou tradici, že tento poplatek u nás nebyl zaveden, takže se vystavujeme velkému riziku. Reklama vlastně využívá polohy a atraktivnosti dané obce, daného místa, jejich návštěvnosti např. turisty nebo místními obyvateli. Např. vím, že jedna japonská firma uvolnila 200 mil. dolarů na reklamu v ČSFR, jistě si dovedete představit, jak takový kapitál zlikviduje všechny ostatní reklamy, které budou pocházet z našich místních zdrojů. Již teď můžete vidět po Praze obrovské plakáty 3 x 4 m Philips se vrací" Vedle toho oznámení o nějakém koncertu vypadá zcela směšně. A pokud nebudeme schopni toto regulovat, nebo alespoň nějakým způsobem z toho pro obce získávat nějaký příjem, domnívám se, že se staneme celosvětovou reklamní agenturou v Praze a možná i v jiných městech.

Z toho důvodu jsem se pokoušel zabývat se tímto problémem a navrhuji toto znění: v § 1 by bylo potřeba doplnit písm. d) - poplatek za umístění a provozování reklamních zařízení. Vložil by se nový paragraf 5, který by měl odst. 1: "Poplatek za umístění a provozování reklamních zařízení se vybírá za oznámení písemná, obrazová, světelná a zvuková umístěná či provozovaná na veřejných prostranstvích, ve veřejně přístupných místnostech a v dopravních prostředcích".