Čtvrtek 15. listopadu 1990

Česká vláda se rozhodla, že celou tu dokumentaci, všechny materiály, tak jak postupně vznikaly, dá k dispozici sdělovacím prostředkům. Rozhodli jsme se k tomu, po pravdě řečeno, po projevu premiéra Čalfy v televizi, který postavil - podle našeho názoru - republikové vlády do velmi nepříjemného světla, protože přesvědčoval veřejnost, že si nemůžeme dovolit mít dvě armády atd., jako by proboha takové otázky byly někdy nastoleny. Pak mluvil o problémech, které kdysi dávno problémy byly, ale už nejsou. Pak měl ovšem říci, že v těchto otázkách je už dosaženo shody.

Mluvil o zahraniční politice a vysvětloval, že může být jenom jedna, ačkoli v této otázce je už dávno shoda.

Řekli jsme si tedy, že pro jistotu všechny ty materiály vydáme. Nevím, jestli to bude novináře tak zajímat. jak se někdy zdá z jejich článků, ale k dispozici to v každém případě budou mít.

Nemyslím si však, že tento problém - o jiných teď nemluvím - je definitivně vyřešen. Bude-li platit dosavadní dohoda, pak ČNR a SNR posoudí jeden návrh, tentýž text, ale je možné, že při projednávání vzniknou dva, ne zcela konformní texty, které se dostanou do FS. Budou-li rozdíly nepatrné nebo malé, lze se snad spolehnout na to, že FS najde řešení. Kdyby byly rozdíly velké, byl by to problém možná neřešitelný..

Rozhodně jsme zabránili tomu nejhoršímu, že by do FS šly návrhy jednak národních rad a jednak úplně odlišný návrh federální vlády. Domnívám se, že to by byla zátěžová situace, kterou by Federální shromáždění nejspíše neuneslo. vzhledem k tomu, že tam platí zásada, podle které 31 poslanců může zvrátit vůli 196 poslanců.

Takže v tuto chvíli vskutku vlády jsou z toho venku. Návrh, který dostanete, budete posuzovat vy a SNR. Vlády, a česká vláda v každém případě, udělaly všechno, co mohly a obětovaly svoji vnější atraktivitu. Nepochybně jsme přitom utržili mnohé šrámy, získali jsme pověst vlády, která nemá koncepci, která je slabá, která není dosti energická. To všechno jsme zvažovali, brali v úvahu a vždycky znovu jsme se rozhodli, že soudná veřejnost podle výsledků nás bude soudit a nikoli podle toho, jak jsme se jevili v kterékoli přechodné fázi šarvátek, kterých nebylo málo.

A já také doufám, že přinejmenším většina z vás bude úsilí vlády takto hodnotit. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu předsedovi vlády za jeho projev. Domnívám se, že vás velice podrobně informoval o jednání v Hrzánském paláci.

Ještě se přihlásil pan ministr Horálek a pan ministr Špaček.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Milan Horálek: Vážená sněmovno! Pozítří je 17. listopadu. Myslel jsem, že budu dnes a zítra jednat se studenty o životě, o jejich pracovních perspektivách. Učinil jsem to v poslední době několikrát. Sdělím vám alespoň, co se nám nepodařilo pro naši nastupující generaci, naši nastupující inteligenci, udělat.

Hovořil jsem zde před 2 měsíci a musím zde tedy koneckonců dnes podat zprávu, protože jste mi dali lhůtu do 15. 11., abych založil, vytvořil a rozvinul služby zaměstnanosti v ČR. Oznamuji, že všechny úřady práce byly ustaveny, že všechny mají již alespoň elementární podmínky k práci. Přes svízele, dny a noci, které jsem měl i v Prostějově (tam už podruhé), začali ředitelé a jejich nejbližší spolupracovníci pracovat. Ale bůh nestojí na mé straně. Už jsem také musel jednomu poslat věnec, což bylo obzvláště smutné, protože jsem si toho člověka velice vážil. Neunesl tíhu nového života a sám se s ním rozloučil. Musel jsem vyměňovat dva kvůli infarktům a ukazuje se, že jsem na některé ženy - ředitelky - naložil příliš těžké jho, protože ve dvou dalších případech z nich musím toto těžké jho sejmout. Ale sisyfovská práce pokračuje, znovu docházím k hledání a jmenování nových.

Blíží se 17. listopad. Před dvěma měsíci jsem vám zde řekl, že naše sonda z června tohoto roku ukazovala hrůzný předpoklad, že z téměř 40 tisíc středoškoláků a 18 tisíc vysokoškoláků v ČR bude 50 % nezaměstnáno.

Oznamuji vám, že v pondělí 12. 11. bylo nezaměstnáno a na podporách 2331 středoškoláků a 739 vysokoškoláků.

Projel jsem v posledních týdnech většinu okresů v ČR. Všem byla dána šance. Netvrdím, že zrovna ta nejlepší. Velká část z nich raději pobírá naši podporu Kčs 1200,-. Mne při setkáních upozorňují matky, bohužel, většinou dívek, že doma dostávaly Kčs 400,- kapesného na měsíc a teď odmítá, co jí v našich úřadech nabízíme, protože je příjemné brát Kčs 1200,-. Nepopírám, že takové případy jsou a že jich je hodně.

V Praze je nezaměstnáno a na našich podporách 80 vysokoškoláků. Nemá cenu uvažovat o tom, jestli je to moc nebo málo. Kdybych se k tomu stavěl jako politik, chtějící dělat kariéru, tak bych vykřikoval, že jsem úspěšný a že to je málo. Kdybych to říkal svým kolegům z tržních ekonomik, tak by řekli bravo, to není vůbec problém. Pro mne je to problém, protože 80 vysokoškoláků již mělo - podle mne - novým způsobem pracovat. Já jsem nesáhl u těchto nezaměstnaných k tržně nekonformním opatřením, nedal jsem jediné organizaci jedinou mzdu, aby je přijala. Tak nelze sociální politiku dělat.

Ale nestalo se mi, že by někdo z nich požádal o to, ať mu dáme třeba šesti až dvanácti měsíční podporu, a že začne podnikat. To něco symbolizuje. Já nechci postupovat staře, ale já bych chtěl použít část těch peněz, 70 miliónů jsme letos vyplatili na podporu nezaměstnaných, to není moc. ale já se k těm penězům chovám jako k penězům, které jsem musel dát policajtovi za dopravní přestupek - za vyhozené. Chci, aby zejména mladí lidé se pustili do podnikání. Postavit se na své nohy a rvát se, drát se, protože to je v moderním světě, co by mělo být pro mladé lidi. Kdybyste viděli tři dopisy, které jsem celkem od nezaměstnaných vysokoškoláků dostal, ty mne rozčarovaly. Natažená dlaň a postarejte se. Mají úroveň, že bych uvažoval ztěží o tom, jestli takový dopis může napsat středoškolák, nevěcný. formulace zoufalé, já bych s takovým člověkem ještě musel dlouho pracovat, než bych ho vůbec ze svého semináře pustil s tím, že udělal seminář, neřku-li celý diplom. Byl jsem pod tlakem různých iniciativ, říkalo se post soukromé zprostředkování. Čtete noviny, víte jací soukromníci se nám zde objevili. Předseda jedné strany podnikatelsko-živnostenské nabízel vývoz našich zdravotních sester a lékařů, když zaplatí 3 tisíce, slíbí mu 8 % ze západoněmecké mzdy a stane se členem jeho strany. A rozvěsil to po nemocnicích. Děkujeme pěkně. Protože, když jsem vzal telefon a zavolal do frankfurtské centrály, jestli tam někdo obstaral pracovní povolení, řekli, neznáme. Naplňujeme dohody, uvažujeme směny pro naše absolventy, nebo-li v prvním případě to nebyla čistá záležitost. Doufám, že si toho můj ředitel úřadu práce v Chebu všiml a tamní prokurátor také, protože taková činnost je samozřejmě trestná.

A druhá iniciativa, ta by byla nejvýš pro obveselení v sále, zajisté jste si snad přečetli, co je to svaz nezaměstnaných. Já vám musím říci, že jsem tyto pány, spíš svým čichem, od začátku odmítl, takže nebudu podezírán ze styku s pražskou galérkou homosexuálů a těmi, co pasou drahá děvčata v T-clubu. Čili jejich iniciativu jsem nepřijal, a tím to skončilo. Tyto služby musí zajistit společnost jako služby fungující, státní, a až budou bezvadně fungovat, pak každou čistou privátní iniciativu vezmeme na výš a v po řádku. Pan ministr Špaček zřizuje finanční správy, tam je 1500 míst pro nové lidi. Jednali s celkem 400 absolventy. Zatím. Pouze 6 % jich přijalo toto zaměstnání. Nevoní. Prosím, na berňáku nevoní. Říkal jsem před 6 týdny zde rómským poslancům, dodejte nám maturanty do úřadu práce, vaše Rómy. Ať to běží, protože velká část v těch podporách jsou bohužel právě rómští občané. Z těch 17 tisíc pět set. které máme v republice. Zatím nemám jedinou nabídku a už jsem je předminulý týden a dnes kritizoval a říkal jsem, přijďte ke mně se svými návrhy. My můžeme zaměstnat minimálně 80 vašich lidí, lidí mladých. Vždyť to je zajímavá práce. Zajímavá, když jí dáme podporu, když i vy, páni poslanci, využijete mé nabídky, abyste se jednou do těchto úřadů vydali, pomohli těm lidem. Vzniká tam skutečně v některých případech stresová situace i proto, že necítí podporu od nás tito noví lidé na úřadech práce. A pomozte mi je ochránit před tím nejhorším, co může být, před zdravotním poškozením z této práce. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi, připraví se pan ministr Špaček.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dostal jsem několik otázek, pokusím se stručně odpovědět. K prvnímu dotazu, který se týká Obce spisovatelů. Je nesporné, že podle rozpočtových pravidel, která jsou dosud platná, se nepřevádějí rozpočtové prostředky mezi jednotlivými léty. Připravujeme nová pravidla, kde chceme zvýšit zainteresovanost rozpočtových organizací na úsporách a takovéto přesuny povolíme. Předpokládám, že jde celkem o menší částku, přihlédneme k tomu a tyto převody pro Obec spisovatelů umožníme, již v souladu s novými pravidly. Převedeme tyto prostředky v rámci finančního vypořádání, aby se Obec spisovatelů nemusela snažit koncem roku zbytečně tyto prostředky utrácet.

Dále tady byl dotaz na odměňování členů volebních komisí. Já jsem skutečně před několika dny podepsal vyhlášku, protože to patří do mé pravomoci a jsem zákonem k tomu zmocněn, aby členové volebních komisí dostávali jednotnou odměnu 200,- Kčs za svou činnost, aniž by se přihlíželo, jaká je to volební komise. Vycházím z toho, že funkce člena volební komise by měla být funkcí čestnou. Jak je stanoveno v § 55 volebního zákona Slovenské republiky, nechal jsem si to ověřit - je čestnou funkcí. Z toho vyplývá, že se za tuto činnost nevyplácejí žádné prostředky. Samozřejmě o prostředcích rozhoduje ČNR, ale uvědomme si. že každá stokoruna pro členy volebních komisí znamená výdaje ve výši 18 miliónů korun, to znamená při dvousetkorunové odměně celkem 36 miliónů korun navíc z rozpočtu.

Jsem přesvědčen o tom, že tato částka, i když není velká, je dostatečná k tomu, aby členové volebních komisí byli alespoň částečně odměněni. Navíc je také umožněno, aby při své činnosti měli občerstvení a odměnu 200,- Kčs, která není zdaňována.

Dále tady byla třetí otázka, a to obsazování vedoucích pracovníků v připravovaných finančních úřadech a finančních ředitelstvích. V jednotlivých výborech ČNR se v současné době projednává vládní návrh zákona o územních finančních orgánech a samozřejmě dbáme velmi o to, aby tyto nové finanční instituce byly skutečně dělné, a aby byly obsazeny lidmi, které chceme v čele takovýchto důležitých institucích mít.

Finanční správy podle tohoto zákona budou k 31. 12. t. r. zrušeny. To znamená, že fakticky všichni ředitelé dosavadních finančních orgánů budou zbaveni svých funkcí a ředitelé nových finančních orgánů budou všichni obsazováni na základě konkursů. Zákon ČNR dosud nebyl schválen, proto pochopitelně jsem nemohl tyto konkursy zatím uveřejnit. Mají být uveřejněny ve všech novinách, ale zatím je uveřejnit nelze, poněvadž by to znamenalo vlastně přezírání České národní rady, poněvadž se může stát, že tento zákon také nemusíte schválit, můžete mít jiné představy.

Čili mohu vám slíbit, že jakmile schválíte tento zákon, tak budou tyto konkursy okamžitě vypsány, jak na místa ředitelů finančních ředitelství, tak na místa finančních úřadů.

Přitom vím, že tato otázka je ve veřejnosti živá, několikrát se to objevilo i na vašich zasedáních. Proto dbáme o to, aby za prvé konkursní podmínky vyhovovaly novým požadavkům; budeme vyžadovat zejména občanskou bezúhonnost, odbornost a také v nich chceme vyslovit svou představu o věku ředitelů. U finančních ředitelství bych doporučoval - není to striktní omezení, ale spíše představa, jak by to mělo vypadat - aby věk byl asi kolem 50 let a u ředitelů finančních úřadů do 45 let, čímž se vyjadřuje, že by měla vlastně nastoupit nová vlna finančních managerů, protože práce v těchto finančních úřadech nebude jednoduchá. Nikdo samozřejmě daně neplatí rád a ani v budoucnu to nepředpokládáme. takže tady musí být lidé energičtí, plně oddaní své práci, abychom měli zajištěno, že daně, které potřebujeme do státního rozpočtu, budou skutečně vybrány.

Pokud jde o konkursní komise, tak předpokládáme - a v tom prosím, abyste mi pomohli - že v jednotlivých místech budou zasedat také poslanci ČNR, aby byla zajištěna naprostá objektivita a řekl bych dokonce spojení zákonodárného orgánu s obsazením těchto důležitých funkcí. Takže si myslím, že celkem je zabezpečeno to, aby byla zachována objektivita, a aby se tam dostali takoví lidé, které tam chceme mít.

Čtvrtou otázkou, o které se už tady zmiňoval pan premiér a ke které bych chtěl říci několik svých myšlenek, je otázka sestavení a projednávání státního rozpočtu na rok 1991.

V současné době na ministerstvu financí vrcholí příprava. Jsme v závěrečné fázi a vládě bude rozpočet předložen buď zítra nebo v pondělí ráno s tím, že musí být projednán poměrně dosti rychle a tak, abychom ho včas dali poslancům ČNR a mohl být projednán ve výborech. A aby ještě před koncem letošního roku mohl být schválen. Předpokládám, že schválení by mohlo být kolem 19. 12. před vánocemi, abychom měli rozpočet už od 1. ledna. Jinak by muselo být rozpočtové provizorium, což by znamenalo jenom práci navíc a myslím, že k jistotě by to nijak nepřispělo.

Samozřejmě nastane velké rozčarování. Zdůrazňuji to proto. že rozpočet v souladu se scénářem ekonomické reformy bude restriktivní. Nedělejme si žádné iluze, že máme nějaký velký prostor pro rozpočtové výdaje. Čili očekávám, že i ve výborech ČNR bude velký zájem o projednávání těchto částek. Dokonce mám zkušenost z projednávání, že jednotlivé výbory se velmi vehementně staví za zvýšení výdajů ve svých oblastech, poněvadž požadavky v řadě případů jsou naprosto objektivní a nesporné, ale když to všechno dáme dohromady, najednou zjistíme, že rozpočet by byl schodkový. Myslím - a prosím vás o to, že ČNR by se neměla přihlašovat k takovémuto postupu a že restriktivnost bychom měli zachovat. Jako ministr financí budu vládě navrhovat v každém případě, aby rozpočet takovýto charakter měl. Finanční rada se na takovémto postupu dohodla a restrikce by měla být zhruba stejná ve všech 3 rozpočtech. A předpokládám, že vláda mě také podpoří v tomto úsilí, a že předložíme rozpočet, který v některém případě - řekl bych - bude řezat do živého masa.

Takže připravme se na tuto situaci. Vznikne potom otázka, že budeme muset vážit vlastně priority, že se budeme muset rozhodnout, čemu dáme přednost. V současné době vláda dává velmi výrazně přednost řešení ekologických otázek. Schválili jsme dokument o zlepšení ekologie v Severočeském kraji. Navrhuji na to vyčlenit v rozpočtu jednu miliardu Kčs. Vím, že tato částka není dostatečná na řešení obrovských problémů, které v Severočeském kraji jsou, ale na druhé straně měla by pomoci věci řešit. Je nezbytné, aby prostředky skutečně byly vynaloženy na řešení ekologických otázek - to znamená na odstranění zdrojů znečištění apod. Nikoliv na to, abychom tam jenom přidali to tzv. "pohřebné", to, myslím, nic neřeší, neřeší to podstatu ekologické situace, viděli jste sami v televizi otřesný snímek, kdy tam malé děti musí nosit masky proti smogu.

Takže připravme se na to, že projednávání rozpočtu jednoduché nebude. My v každém případě budeme navrhovat takovýto charakter rozpočtu, poněvadž na jedné straně je třeba se snažit uspokojit společenské potřeby, které máme, ale na druhé straně, myslím, že bychom se měli jednomyslně přihlásit k tomu, že ekonomická reforma bude probíhat tak. jak si všichni představujeme. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministru Špačkovi a oběma pánům ministrům za odpovědi na otázky poslanců. Pokud nikdo z ministrů již nechce odpovědět, prosím paní poslankyni Kantůrkovou.

Poslankyně Eva Kantůrková: Já panu ministrovi velice děkuji a pokud jde o finance, budu velice přísná a konkrétní. Nejde jen o Obec spisovatelů, jde o všechny umělecké svazy a všechny umělecké organizace, a my s panem ministrem Uhdem se radujeme, že se předchází různým sporům. Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Ještě se hlásil do rozpravy pan poslanec Čermák. Patrně ještě před tím, než pan poslanec Čermák promluví, bude dobře si objasnit, oč jde. Pan poslanec Čermák navrhoval zřízení kontrolní komise ke zjišťování kádrové situace na ministerstvech. Mezitím jsme si již zjistili, že ke zřízení takové komise je příslušné předsednictvo, nikoli plénum. K tomu bych chtěla ještě dodat, že každý výbor vykonává kontrolní funkci vůči některému ministerstvu. Tato kontrola je patrně intenzívnější, neboť má hlubší záběr, poněvadž se zabývá už speciální problematikou. Domnívám se, že bude tedy intenzívnější, než by byla kontrola komise, která by se zabývala těmito otázkami v obecné rovině.

Prosím tedy pana poslance Čermáka. by ještě jednou formuloval svůj návrh a zejména se dotkl otázky seznamu ministerských úředníků, jak o nich mluvil posléze pan premiér.

Poslanec Petr Čermák: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo, ještě než budu formulovat svůj návrh, chtěl bych reagovat na vystoupení pana premiéra Pitharta v tom, že řekl, že zde byla mimořádná kritika vlády. Domnívám se. že to tak nebylo. Tady byl kritizován postup vlády pouze v jediné oblasti, v oblasti kádrového zajištění jednotlivých ministerstev. A že je to velký problém, to asi všichni, kteří jezdíme mezi lidi a kteří diskutujeme s našimi voliči - i když je to takové trochu populistické - víme, že je přesvědčíme a vysvětlíme jim ledacos, ale proč se stále setkávají se stejnými lidmi na stejných místech rok po revoluci, to se jim prostě vysvětlit nedá při nejlepší vůli. Byla to dostatečně dlouhá doba na to, aby vláda mohla sama vlastními silami na to reagovat. Pokud jsme parlament. který musí mít určitou svoji sebeobranu, musíme tuto otázku dnes znovu položit a tuto věc urychleně řešit. Otázka ministerstev není pouze otázka ministerstev, ale všech dalších článků bývalého řízení. které jsou těmito úředníky drženy každý den, den ze dne ve svých funkcích. Je to bohužel praxe, kterou mám a myslím, že mnozí z vás ji budou také mít.

Nechtěl jsem, abychom zde hlasovali a schvalovali komisi. Jen jsem žádal plénum, aby podpořilo můj návrh, nebo nepodařilo, aby předsednictvo tuto komisi ustanovilo, aby znalo předsednictvo názor pléna. Nic víc jsem nechtěl. Náplň této komise? Nemá cenu hovořit o kádrování. Tato komise by měla prověřit, jak v praxi na ministerstvech a dalších institucích naší vlády se realizuje opatření Federálního shromáždění. A podat o tom zprávu nám, abychom všichni věděli, co vědět máme. Necitoval jsem zde žádná jména - ne proto, že jsem je neznal, ale domnívám se, že by to v tuto chvíli nemělo smysl. Jsem ale připraven, pokud na to bude tlak, o těchto jménech mluvit. A to je asi vše. Znovu bych chtěl říci - věřte mi, že to není naprosto útok proti nikomu z naší vlády, je to naopak snaha naší vládě pomoci a je to důvod, který si musíme uvědomit, že naše odpovědnost není pouze přijímání obrovské haldy zákonů. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Čermákovi. Dávám tedy hlasovat o jeho návrhu, aby plénum ČNR uložilo předsednictvu zřídit komisi, která bude kontrolovat, jak řeší vláda kádrovou situaci na ministerstvech. Ve stručnosti asi takto, pane poslanče? (Souhlas.) Děkuji.

Kdo tedy je pro tento návrh, ať zvedne ruku. (Hlasování.) (106)

Kdo je proti tomuto návrhu? (3)

Kdo se zdržel hlasování? (28)

Děkuji. Návrh pana poslance Čermáka byl přijat.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové. Chtěl bych v této souvislosti říci jednu obecnou poznámku. Uplatňování opatření předsednictva Federálního shromáždění, jmenování rozšířeného okruhu funkcí. Myslím si, že při výkladu smyslu tohoto opatření došlo k nedorozumění. Nejedná se o kádrování - podle mého názoru. Jedná se o to, že politika Občanského fóra, a doufám i koaličních partnerů, spočívá v přijetí scénáře ekonomické reformy. Ten scénář vytyčuje cestu k tržní ekonomice. Mám za to, že odpovědní ministři mají v podřízených organizacích posoudit, jestli vedení garantuje schopnost a ochotu postupovat po této cestě. A nejedná se o to, jestli mají podporu v rámci podniku, protože se velmi dobře může vyskytnout podnik, který se bojí tržních podmínek. Vedení v něm může mít nadpoloviční podporu, avšak vedení, které negarantuje přechod k tržní ekonomice. Podle mého názoru by toto vedení mělo být vyměněno. A v tomto smyslu si myslím, že by toto opatření mělo být příslušnými ministry aplikováno. Děkuji.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP