Ještě bych se chtěl vyjádřit
k interpelaci k erozi půdy. Některé věci
už jsem zde řekl, jako jsou meze, jako jsou meliorace,
jako je tvorba remízků. Řekl bych, že
péči o půdu můžeme rozdělit
na dvě základní části. První
je velmi krátkodobá, která se vlastně
musí projevit v okamžiku, kdy zase na tu půdu
nastoupí hospodář a nikoliv nezodpovědný
vedoucí pracovník. Nemá cenu, abych zde přednášel
o technologii, péči o půdu, protože
jenom např. směr orby, jenom zvolení určité
plodiny na určité pole naprosto jasně nám
už předem signalizuje, že dojde k erozím
v případě, že přijdou nějaké
jarní bouřky, popř. letní deště.
Velmi často se diskutuje o slušovických metodách
pěstování kukuřice. Není to
tak dávno, co jsem navštívil pole kukuřice
na svažitém terénu. Kukuřice samozřejmě
byla pěkná, ale v hloubce pod tímto polem
byly tak hluboké průrvy, že jsem se do nich
postavil doslova po prsa, koukala mně jenom ramena a hlava.
A těch průrev přes jednu louku, která
byla asi 20 ha, bylo šest, jedna vedle druhé. Dole
v údolí prakticky při každém
dešti docházelo k záplavám, byla tam
jakási chatová oblast, s těmi chataři
jsem diskutoval, ti prakticky s každým deštěm
měly zatopené dole chalupy. Takže pokud budeme
ochotni tolerovat takovéto způsoby hospodaření,
tak bude skutečně lepší, když to
zemědělství dělat nebudeme.
Pak je druhá část, která je dlouhodobá,
která vyplývá z dlouhodobých opatření,
ať už jsou to remízky, ať už to jsou
meze, ať už je to přímá péče
o lesy, protože s erozí a povodňovými
aktivitami velmi úzce souvisí stav našich lesů.
Protože např. lesy na Vysočině dokáží
zadržet obrovské množství vody a pakliže
v těch lesích máme kalamitní stavy
takové, jako máme, pak se nemůžeme divit,
že dochází k záplavám. To je
např. problematika celého Podyjí, protože
naprosto jasně jsou zdokladované výzkumy,
které jasně říkají, jakým
způsobem přibývají původně
s tím, jak nám odcházely lesy z Vysočiny.
Takže je to nejen zemědělská, ale celkově
ekologická situace a věci na řešení.
Speciálně co se týče půdy,
bych chtěl říci, že vlastně první
konkrétní opatření bylo to, že
jsem založil tzv, koordinační radu, která
se skládá z 12 odborníků. Všichni
jsou externisté, nikdo není pracovník ministerstva.
Spolu s touto radou samozřejmě zasedají zodpovědní
náměstci. V této koordinační
radě jsou soustředěni externisté,
kteří jednak nám zprostředkovávají
zpětnou vazbu z terénu, abychom se dozvídali,
kde některé naše opatření bylo
chybné, myslné, kde je potřeba ho napravit,
abychom naopak věděli, jaká opatření
vydávat máme, co je v terénu zapotřebí.
Jedním z těchto odpovědných je i pan
poslanec ČNR pan ing. Šabata, neboť svým
civilním povoláním pracuje ve Výzkumném
ústavu pro zúrodňování půdy,
proto má k této oblasti velmi blízko, a proto
je také vlastně vedoucím toho kolektivu,
který by se měl zabývat jednak pozemkovou
reformou a jednak péčí o půdu. Čili
to je kolektiv, který by měl řešit právě
tuto problematiku a měl by nás na ministerstvu usměrňovat
tam, kam je skutečně potřeba.
Dále se touto problematikou zabývá i odbor
ekologie zemědělství, takže věřím,
že byť to všechno půjde asi také
pomalu, že se dostaneme k daleko lepším výsledkům.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu ministru Kubátovi, odpověděl
vyčerpávajícím způsobem, dle
mého soudu, na interpelaci tisk 53 a na interpelaci tisk
68.
Prosím poslance Jiřího Machalíka,
Sourala. Rašku, Duška a Hofrovou, zda z jejich hlediska
byla odpověď pana ministra na jejich interpelaci dostačující.
(Poslankyně Hofrová s odpovědí souhlasí.)
Má ještě někdo něco k této
otázce?
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane ministře, chtěl bych vám poděkovat,
jak jste pánům poslancům vysvětlil
stav ekologie v našem zemědělství a
zároveň, i když nerad, tak musím svým
kolegům poslancům připomenout, že včera
neodhlasovali jednu základní věc, která
by prospěla ke zlepšení stavu naší
ekologie. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji. Nyní musíme hlasovat o usnesení.
Jelikož poslanci, navrhující interpelaci na
pana ministra Kubáta ve věci odvolání
ředitele státního statku, byli s odpovědí
spokojeni, uzavírám diskusi a navrhuji toto usnesení
ČNR:
"Česká národní rada souhlasí
s odpovědí na interpelaci poslanců Machalíka,
Sourala, Rašky, Duška a Hofrové na ministra Kubáta
ve věci odvolání ředitele Státního
statku v Bruntále."
Kdo je pro toto usnesení. (Hlasuje se - 106 hlasů)
Je někdo proti? (Nikdo) Zdržel se někdo hlasování?
(8 hlasů) Usnesení je přijato.
Další interpelace, na níž pan ministr
odpověděl, je interpelace Kapusty k řešení
problémů navrácení darovaného
majetku bývalým soukromým zemědělcům.
Prosím pana poslance Kapustu, aby se vyjádřil
k odpovědi pana ministra Kubáta.
Poslanec Jaromír Kapusta: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
poslanci, s vyjádřením, s poctivou odpovědí
pana ministra Kubáta, jsem celkem spokojen. Pracuji ve
velkém zemědělském podniku, který
má celkem 7000 ha orné půdy, takže to,
co zde pan ministr řekl, znám ze své vlastní
praxe.
Pokud jde o interpelaci, chtěl bych říci,
že řešení všech záležitostí,
které jsou uvedeny, nesnese odkladu. Není možné,
aby voliči, občané, obyvatelé vesnic
chodili, naříkali a plakali a chtěli to,
co jim patří. V legislativě bych doporučoval,
aby všechno pokračovalo rychlejším krokem
kupředu. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji. Má někdo dotaz k této interpelaci?
(Nikdo se nehlásil.) Pokládáte tedy odpověď
pana ministra za uspokojivou? (Projevy souhlasu.)
Přistupujeme k usnesení:
"Česká národní rada souhlasí
s odpovědí na interpelaci poslance Jaromíra
Kapusty na ministra zemědělství Kubáta
ve věci řešení problémů
navrácení darovaného majetku bývalých
soukromých zemědělců."
Kdo je pro toto usnesení? (Hlasuje se - 100 hlasů)
Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování?
(10 hlasů) Usnesení bylo přijato.
Nyní prosím pana ministra Tichého, aby se
ujal slova.
Ministr státní kontrol y Bohumil Tichý:
Vážený pane předsedající,
vážená česká vládo, vážená
Česká národní rado, přinesl
jsem si hodně papírů, ale nemyslím,
že to bude tak zlé. Na druhé straně
doufám, že stručnost mého vyjádření
nepovede k doměnce, že si své práce
nevážím, abych zde mluvil trochu déle.
Nejdříve se vyjádřím k interpelaci
poslanců Čecha a Hejska ohledně kontrolního
systému, který je nutno vybudovat po zrušení
krajských národních výborů
a po instalaci nových okresních úřadů.
Dále chci podat informaci o výsledku šetření
majetku politických stran.
Nejdříve k první interpelaci. Chtěl
bych panu poslanci Čechovi říci, že
v podání, jak to uváděl, šlo
o neúplnou informaci a doporučil bych, abychom si
ještě přečetli písm. c) písemného
vyjádření, kde sdělujeme, že
ministerstvo státní kontroly pracuje na návrhu
zákona o kontrole a termín předložení
je listopad 1990. Zpracování tohoto návrhu
zákona se zúčastní i shromáždění
vedoucích okresních výborů lidových
kontrol, zvolená skupina šesti pracovníků
okresu, jak bylo dohodnuto. V tomto návrhu je koncipován
obecní kontrolní systém v různých
variantách, mimo jiné včetně varianty
případného přímého řízení
detašovaných pracovišť státní
kontroly na okresech.
S touto problematikou také souvisí včera
projednávaný zákon o okresech, kde mohu citovat
z projevu pana místopředsedy, který komentoval
věc takto. Taková potřeba kontroly po instalaci
nových okresních úřadů vyvstává.
Návrh poslance Chutného spočívá
v tom, aby okresním úřadům bylo uloženo
takové kontrolní orgány zřizovat.
Nám se to nezdá účelné, protože
jde o to zaručit nezávislost těchto orágnů.
Předkladateli je blízká verze, kterou předložil
poslanec Čech a která znamená podnět
pro vládu a ministerstvo kontroly aby tuto kontrolu na
regionální a místní úrovni
zajistili, Vláda je si toho vědoma, stejně
i ministerstvo kontroly. Máme to v plánu práce
do listopadu. Kromě toho bych chtěl uvést
pro poslance jednu zajímavost, že v souvislosti s
usnesením předsednictva ČNR č. 128
ze dne 27. září 1990 a v souvislosti s usnesením
č. 23 rozpočtového a kontrolního výboru
ČNR ze dne 27. září t.r. a dále
i v souvislosti s dopisem předsedy rozpočtového
a kontrolního výboru ing. Petra Kozánka upozorňují
ČNR na možnost, i na tutéž možnost
i jednotlivé výbory uložit ministerstvu kontroly
prostřednictvím vlády takové kontrolní
úkoly, které považuje Česká národní
rada za naléhavé a vhodné a ujišťuji
vás pečlivým splněním takového
zadání.
K otázce po vytvoření nezávislého
kontrolního orgánu podřízeného
přímo ČNR zaujímám stanovisko
kladné. Ale vzhledem k potřebným změnám
v ústavě republiky bude nutno přijmout určitá
přechodná řešení, případně
i formou ústavního zákona, která bude
nutno projednávat na všech zainteresovaných
orgánech. Máme již vytvořeno nové
znění návrhu zásad tohoto zákona
- ještě nemáme vyhodnoceno připomínkové
řízení, takže nemohu o něm dost
dobře referovat. Prosím ale pana Čecha a
pana Hejska, aby se zúčastnili po tomto zasedání
ČNR jednání s předsedou rozpočtového
a kontrolního výboru, kde si budou moci poslechnout
další podrobnosti, abych s tím nezdržoval
celou Českou národní radu. Snad, že
by po tomto projevu bylo možno provést nějaké
vyhodnocení nebo se zeptat na stanovisko podávajících
poslanců, co oni na to.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Pane ministře, protože nemám v programu tisk
této interpelace a protože jde o závažnou
věc - jak si představujete budoucnost kontrolních
orgánů, kdybyste byl tak laskav a podal to písemně.
Je to možné? (Souhlas.) .
Takže dále se nemusíme tímto problémem
zabývat. nebudeme hlasovat a vrátíme se k
němu na příštím plénu.
Ministr státní kontroly Bohumil Tichý:
Druhou věcí, kterou jsem chtěl přednést,
je výsledek prověrky movitého majetku a finančních
prostředků politických stran, hnutí
a společenských organizací. Je to "objev"
těch míst, o nichž si myslíme, že
tam je prostředků více, než by tam být
mělo. Pro jistotu a pro informaci připomenu ještě
obsah zákonného opatření předsednictva
Federálního shromáždění,
které nařídilo tuto prověrku provést
do 30. září. V tomto zákonném
opatření bylo řečeno, že všechny
převody nemovitého majetku politických stran.
Národní fronty atd., jakož i právních
nástupců, se zakazují a zákaz se nevztahuje
na převody nemovitého majetku na stát. Totéž
bylo vysloveno i o majetku movitém, čili o penězích.
Výjimky z tohoto zákonného opatření
mohlo poskytovat federální ministerstvo financí.
Ve spolupráci s federálním ministerstvem
kontroly a ve spolupráci s okresními výbory
lidové kontroly a krajskými výbory lidové
kontroly tuto prověrku dokončili, a protože
mě vláda na posledním zasedání
uložila informovat Českou národní radu,
chtěl bych tento materiál - i když je to spisek
trochu rozsáhlý - rozmnožit a dát každému
k dispozici. Nebude to nezajímavé čtení.
Ale tato okolnost mi umožní můj projev účelně
zkrátit. Řeknu jen hlavní výsledky,
popřípadě dám námět,
filozofii, co s touto hromadou nemovitého i movitého
majetku učinit a jak se zachovat. Není to niak snadné,
ale k tomu závěru přistoupíme později,
abych vás trochu napnul. Nyní tedy, o co konkrétně
jde.
Můžeme říci, že jsem přešetřili
majetek veškerých organizací. jak bylo uloženo,
byť pravděpodobně ne zcela úplně.
Nemůžeme ještě říci, co
nám ušlo. Schází nám např.
přehled deviz, to nelze tak bezprostředně
šetřit. Mohu konstatovat, podle velikosti zjištěného
majetku k 30.4. toto pořadí: suverénně
vede KSČ, která měla ke zmíněnému
datu majetek ve výši 7512 mil., z toho základní
prostředky činily 3600 mil., investice 383 mil.,
zásoby 574 mil., peněžní prostředky
358 mil., pohledávky ovšem 1787 mil. a závazky
pouze 167 mil. A tento majetek se velice čile pohyboval
mezi listopadem a tímto termínem 30. dubna a pohyboval
se čile i po tomto datu. Mohu uvést, že u základních
prostředků tato čilost obnášela
270 mil., u zásob 67 mil. a u předmětů
postupné spotřeby to také byly řádné
částky.
Srovnáme-li s těmito jmenovanými hodnotami
hodnoty majetků a pohledávek a prostředků
ostatních politických stran, dostaneme toto pořadí:
dalším tedy největším hnutím
byla Československá sociální demokracie,
která měla 67 mil. majetku, pak Strana socialistická,
která měla 56 mil., Občanské fórum
47 mil., Československá strana lidová 44
mil. 5 mil. měla ještě Demokratická
strana československá a majetek ostatních
stran a hnutí byl v řádu jen 100 000 Kčs.
Mohl bych to popsat ve skladbě dle druhu, jak už jsem
uvedl, ale není toho vlastně hoden.
Kromě tohoto majetku a přímých dotací
do všech hnutí Národní fronty, které
tady nebudu rozvádět, byla KSČ přijímatelem
položek, které lze nazvat nepřímé
dotace. Tyto nepřímé dotace spočívaly
ve vybavování Lidových milicí a různých
machinací s fondy, obrazy v muzeích. Vypůjčovali
si z různých fondů asi za 2 mil. korun, samozřejmě
bezplatně, a my jsme s tím měli dost těžkou
práci. Prověřovaných objektů
byla sice necelá stovka a prověřit např.
8560 hospodářských smluv, to není
maličkost. Ale nenaříkám si, ono to
ovoce tam zraje tochu déle, a potom lépe chutná.
(Potlesk.)
Mohu uvést, že i po tom 30. dubnu docházelo
k převodům majetku a nejsou to částky
zanedbatelné. Jde to do desítek miliónů
korun, konkrétně si to tady přečtete.
Co se týče stavu účetní evidence,
musím říci, že nebyl vynikající.
Najít prodané věci, které nebyly zapsány
na evidenční skladové kartě, to nebyla
zvláštnost. Naopak zase najít něco,
co na kartě bylo, a nikde jinde, to taky nebylo nic zvláštního.
Takže zhruba asi 70 % revidovaných objektů
mělo podstatné účetní nesprávnosti.
A nyní mi dovolte - abych nezdržoval - trochu k filozofii
závěru. Pokusil jsem se zamyslet nad tou hromadou
majetku, co s tím. Není to snadné. A ústava
nám říká v článku 9,
že majetek lze vyvlastnit jen za náhradu a těžko
si lze představit nějaké dohadování
o této náhradě. Myslím si, že
by to bylo dost obtížné.
Druhou možnou věcí je taková "dobrovolná"
dohoda beze změny ústavního zákona.
To je vlastně zase dohadování. Čili
obě tyto cesty nejsou snadné, aby se to takhle jednoduše
řeklo a věc si bude vyžadovat pravděpodobně
návrh ústavního zákona Federálního
shromáždění. V tom, co bychom asi navrhovali
opravdu jako pracovní variantu, berte to jako jednu z možností,
jako podnět pro zamyšlení, že by se nadále
zadržel majetek jen vybraných organizací, konkrétně
tedy KSČ, bývalých organizací SSM,
Svazarmu, SČSP, Svazu invalidů a všech právních
nástupců těchto organizací.
Kromě toho musím uvést, že to, co bylo
nalezeno jako nezákonně přivlastněné,
to se zabavuje, a potom se může zabavit, co nebylo
přihlášeno tak, jak to říká
zákonné opatření. Ale ona je ta hromada
dost velká. Mám pocit, že takovou širokou
strukturu hmotnou i nehmotnou, nebudeme moci rozdělit od
zeleného stolu. Musíme na tom spolupracovat - nějaká
širší organizace, tak, aby postupně případné
dědice nebo potřebné strany nějak
zohlednila. Myslím si totiž, že k nestabilitě
našeho politického nebe přispívá
právě také tato majetková nerovnost.
Všechno nyní kvasí jako burčák,
ale i ten "burčák" se snad přečistí
a uvidíme na dno. Přispějeme svými
úvahami ke zdaru této akce, aby se to naše
politické nebe trochu uklidnilo, ustálilo a aby
se našly spolehlivé vazby nejen morální,
ale také hmotné a majetkové.
To by byla velice stručná, malá procházka
majetkem. Nerad bych, aby vznikl dojem, že v této
stručnosti je snad nevážnost nebo neznalost
problematiky, mohl bych o tom mluvit dlouho. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu ministru Tichému. Přicházíme
k finále vystoupení našich členů
české vlády. Prosím pana předsedu
vlády Pitharta, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Smělík: Mám
dotaz na pana ministra Kubáta, zda považuje mou interpelaci
za zodpovězenou nebo ne. (Následující
debata se odehrávala mimo mikrofon, pan poslanec předsedajícím
vyzván, aby šel k mikrofonu.) Technický problém
- pan ministr Kubát se ve svém vystoupení
dotkl také mé interpelace a mně nebylo jasné,
zda to považoval i za odpověď na mou interpelaci.
Pokud ano, v tom případě k ní nebyla
diskuse a nebylo o ní rozhodováno. Podle jeho sdělení
ji zodpověděl. Já bych chtěl dát
k tomu vyjádření. Hlasovali jsme o dvou interpelacích,
ale ne o té třetí. O mé interpelaci
se nediskutovalo.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Pane poslanče. promiňte, ale hlasovali jsme odděleně
o dvou interpelacích. O interpelaci na pana ministra Kubáta
ve věci odvolání ředitele státního
statku Bruntál, podávající poslanci
se vyjádřili, že odpověď je dostačující.
Pak jsme odhlasovali usnesení o interpelaci 68 - řešení
problému navrácení darovaného majetku
bývalých soukromých zemědělců.
Tím i tato interpelace je uzavřena. Tyto dvě
interpelace jsme probrali a odsouhlasili.
Poslanec Zdeněk Smělík: To
je v pořádku, ale pan ministr odpovídal ještě
na interpelaci přednesenou ústně mnou při
dnešním zasedání a o té nebylo
diskutováno ani rozhodnuto o vyřízení.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Pane poslanče, pan ministr má - dejte písemně
tuto interpelaci - na to 30 dní a jistě odpoví,
budeme se tím zabývat na příštím
zasedání.
Poslanec Zdeněk Smělík: Pak
je to v pořádku. Já reaguji na jeho odpověď,
že ji považuje za vyřízenou.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji. Pane předsedo (k předsedovi vlády
panu Pithartovi), ještě je tu maličkost, pan
ministr Vrba by rád řekl něco o situaci s
naftou. (Následuje technická poznámka poslance
Sedláčka z místa, že nebyla hlasováním
uzavřena odpověď na interpelaci přednesená
panem ministrem Tichým.) Žádal jsem, aby pan
ministr nám dal věci, na které odpovídal,
písemně a tím bude tato otázka zodpovězena.
Děkuji. Prosím pana ministra Vrbu.