K otázce, kterou vznesl pan poslanec Litomiský.
Ano, je nám známo, že v oblasti zemědělství
v důsledku výroků správních
komisí docházelo k takovým trestům,
které se svou povahou a svými důsledky rovnaly
trestnímu rozsudku. Nicméně trestním
rozsudkem vysloveny nebyly, proto opravdu nespadají pod
režim zákona o soudní rehabilitaci. Nicméně
tato problematika je známa a je předpokládáno,
že bude řešena v souvislosti s přijetím
zákona o mimosoudní rehabilitaci, jak tomu zatím
pracovně říkáme.
Pokud se týká nadhozené otázky, zda
tzv. černé porážky prasat spadají
pod režim zákona o soudní rehabilitaci, mohl
bych dát tuto odpověď: Již při
přijímání zákona o soudní
rehabilitaci bylo známo, že kromě vysloveně
politicky motivovaných činů docházelo
v některých případech i k zakrytému
politickému postihu tím, že někdy byly
považovány za běžnou kriminální
činnost. Proto do ustanovení § 4 zákona
o soudní rehabilitaci bylo umožněno na základě
individuálního přezkumu přezkoumat
i takové trestné činy, které se ve
své době nazývaly jako přestupek na
ochranu jednotného hospodářského plánu,
nebo např. trestný čin pro neplnění
úkolů při provozu soukromého hospodářství
apod. Jinými slovy řečeno - v souladu s ustanovením
§ 4 a v návaznosti na ustanovení § 14
zákona o soudní rehabilitaci pokud by šlo o
takové odsouzení, které se opíralo
o podvržené nebo zfalšované důkazy
nebo vycházelo z uměle zkonstruovaných obvinění,
nebo kde došlo k rozhodnutí na základě
hrubého porušení procesních předpisů
apod., čili za podmínek vyjádřených
v ustanovení § 14, bylo by možno i takovéto
případy na základě individuálního
přezkumu posoudit a popř. rehabilitovat.
K otázce navrhování soudců k volbám
- zmínil se o tom pan poslanec Fiedor. Myslím, že
na to částečně odpověděla
paní poslankyně Röschová ve své
informaci a já bych chtěl doplnit jenom toto. Bylo
velice záslužné a užitečné,
jestliže jsme svého času přistoupili
k úzké spolupráci s komisí justice
zřízené při předsednictvu ČNR
a k úzké spolupráci s ústavně
právním výborem při projednávání
velice citlivých problematik týkajících
se justice. Paní poslankyně Röschová
už svým způsobem dala odpověď na
tuto otázku, jak publikovat návrhy na volby soudců,
jak postupovat při těchto návrzích.
Tento konsensus mezi ústavně právním
výborem a naším ministerstvem pokládám
za velice důležitý a chtěl bych vás
ujistit, že přesně podle toho, jak jsme se
dohodli, budeme postupovat. Chceme, aby při volbě
soudců byly předem vyloučeny jakékoli
pochybnosti o způsobilosti nových kandidátů
k zastávání tak významné funkce,
jako je funkce soudcovská. Možná, že v
jednotlivých odůvodněních, jak je
dostanete při příštím zasedání,
všechna tato fakta neodeznějí, protože
jsou uvedena v základní předkládací
listině, z níž vyplývá, že
právě všechny tyto návrhy byly předány
České tiskové kanceláři k publikaci,
že všichni zvolení kandidáti podepsali
prohlášení o tom, že nikdy nebyli spolupracovníky
StB a že jsou ochotni podstoupit jakýkoli způsob
ověření tohoto svého prohlášení,
a že jak politická, tak především
odborná kvalita předkládaných návrhů
se stala předmětem širokého projednání
v kolektivu daných soudců. I to je určitá
záruka a určitá odpovědnost, kterou
na sebe béřu, jestliže vám tyto návrhy
předkládám ke schválení. Ale
k této otázce se zřejmě v podrobnosti
dostaneme až při příležitosti dalšího
projednávání těchto návrhů.
Závěrem bych chtěl shrnout toto své
vystoupení takto: Usnesení, které bylo přijato
v průběhu dnešního jednání,
podle mého soudu vyjadřuje objektivně daný
stav v justici, vyjadřuje správně i myšlenky
toho, co i my sdílíme a pociťujeme a za čím
stojíme. Jsem rád, že jsem vás mohl
o některých těchto aspektech informovat.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu ministru Richterovi a prosím pana ministra
Kubáta.
Ministr zemědělství Bohumil Kubát:
Vážená paní předsedkyně,
vážený pane předsedající,
vážená Česká národní
rada, já bych si dovolil pokračovat vlastně
v odpovědi na interpelaci č. 68, pana poslance Jaromíra
Kapusty. Připomínám prosím, že
vlastně na tu první část jsem odpověděl
ocitováním paragrafů připravovaných
zákonů, a proto bych hned přistoupil ke druhé
části této interpelace, kdy velmi oprávněně
vznáší stížnost na okresní
orgány, to je na bývalé územní
odbory ministerstva zemědělství. Jedná
se především o jejich velmi laxní a
vlastně odmítavý přístup k
probíhající a dá se říci
k rozbíhající se privatizaci a k řešení
problému soukromě hospodařících
rolníků.
Chtěl bych vás informovat, že vlastně
v zemědělství máme snahu hodnotit
změny, které proběhly od listopadu. Ale -
prosím vás - dovoluji si upozornit na to, že
ty změny se vlastně dějí poslední
tři měsíce. Na těchto územních
odborech proběhly na jaře letošního
roku prověrky, kde byli prověřováni
ředitelé těchto územních odborů,
jejich přístupy, jejich bývalé postoje,
atd. Ovšem to všechno skončilo v deskách
a nedošlo ani k jedné výměně
z těchto stávajících ředitelů.
Naopak, tyto stávající ředitelé
jmenovali a vlastně navrhovali ředitele dalších
potravinářských a zemědělských
podniků, dávali tato doporučení a
vlastně, když já jsem nastoupil do funkce,
bylo na mně, abych vlastně podepsal ředitele
a ustavil je do funkcí, ředitele, kteří
vzešli z různých zmanipulovaných konkursů
a kteří vlastně byli bývalým
ministrem připraveni.
Víte dobře, že na různých úrovních
bylo diskutováno to, že jsem odmítl tato jmenování
podepsat, byť jsem překročil i zákonnou
lhůtu 90ti dnů, která vyplývá
ze zákona o státním podniku. Momentálně
jsme v takovém stavu, že jsem odvolal všech 63
ředitelů těchto územních odborů.
Abychom vůbec dokázali se ve složité
a spletité situaci orientovat ustavili jsme tzv, regiony,
což jsou oblasti, které jsou v rámci zemědělské
výroby velmi podobné, a proto se dá říci,
že vždy 2 až 3 okresy vlastně vytvářejí
jeden region. Po dobu 14ti dnů probíhala výběrová
řízení, kde asi 12ti členná
komise přímo na ministerstvu u nás vybírala
vedoucí, nebo chcete-li, ředitele těchto
regionů. Došlo tak k výběru 28 pracovníků,
kteří byli při ustanovení do funkcí
informováni, že oni, přesto přeze všechno,
že byli podrobeni výběru, nevíme to,
co bychom všechno potřebovali vědět.
Byli informováni, že v případě,
že by zamlčeli některá závažná
fakta, může dojít k jejich odvolání
v případě, že v té oblasti budou
vzneseny skutečně opodstatněné námitky.
Je to nesmírně složitá a obtížná
věc. Ale dovoluji si upozornit, že tito pracovníci
vlastně budou řídit privatizaci, budou řídit
to, jak bude lidem navracen majetek a jak jim bude navracena zabraná
půda. A je to tak nesmírně citlivé,
že skutečně nemůžeme dopustit,
aby lidé, kteří před léty prováděli
kolektivizaci, kteří vlastně prosazovali
na úkor existence jiných lidí, stavby velkokapacitních
objektů a kteří tedy vlastně prosazovali
až do několika posledních let likvidaci soukromě
hospodařících rolníků, tak
je skutečně nemyslitelné, aby to byli oni,
kteří by dneska řídili probíhající
privatizaci v zemědělství.
Dál se chci vyjádřit k tomu, že přesto
přeze všechno nechceme provést rozbití
zemědělských družstev. Víte,
že zejména v tisku se objevují různé
demagogické zprávy o tom, že vlastně
chceme zničit to, co tady bylo vybudováno. To -
prosím vás - v žádném případě.
Na druhou stranu si to ani vlastně nemůžeme
dovolit. Protože, kdybychom dneska chtěli rozpustit
velkokapacitní kravíny, tak skutečně
výrobu masa, mléka atd. - použiju-li tento
výraz výrobu skutečně nejsme schopni
zajistit. Z toho důvodu je nutné přistupovat
k privatizaci uváženě a z toho důvodu
je nutné dopracovat se k tomu, aby družstevní
forma zemědělství existovala, ovšem
jako dobrovolné spojení skutečných
vlastníků půdy, zvířat a veškerého
inventáře. To, že ten proces bude náročný
a těžký, to nemusím zdůrazňovat,
protože všichni velmi dobře víme, že
baštou nomenklatur je skutečně zemědělství.
A zůstává otázkou, jakým způsobem
budeme řešit skutečně dnes existující
zemědělská družstva, protože podle
platného zákona o vnitrodružstevní demokracii
prakticky nemáme možnost stav v těchto zemědělských
podnicích ovlivňovat. Čili, lidé tam
dodnes žijí v různých ústrcích,
žijí tam v různém strachu, kdo se postaví
proti předsedovi, kdo se postaví proti představenstvu,
bývá velmi často postihován tím
nejnevybíravějším způsobem.
Mohu vás informovat, že jak já, tak tady moji
nejbližší spolupracovníci jsme mnohde
velmi zevrubně o této situaci informováni,
ale za stávajících právních
předpisů - máme pouze jakýsi hlas
poradní - ovšem těžko můžeme
radikálním způsobem tuto situaci řešit.
Nemusím připomínat, že v podstatě
je to jedna z oblastí, především družstevní
zemědělství, o které se např.
soudruh Mohorita naprosto jasně opírá a naprosto
jasně zaujal k této oblasti svoje stanovisko. Chtěl
bych proto říci, jako odpověď na tuto
interpelaci, že momentálně jsme ve stavu, kdy
do konce měsíce října těchto
28 jmenovaných pracovníků na svých
regionech musí vybrat vedoucí oddělení
přímo v okresech, čímž opět
dementuji zprávy, které proběhly v tisku,
že ten kdo by chtěl privatizovat, bude muset vyhledat
jakési regionální oddělení
ministerstva. Bylo to přirovnáváno k zaniklým
krajským zemědělským správám,
to - prosím vás - je mylná informace, protože
v každém okrese skutečně bude to naše
středisko. Ovšem pouze jako středisko čítající
podle potřeby 8 - 10 lidí, bez ředitele,
pouze s jakýmsi vedoucím tohoto oddělení,
protože těchto 63 ředitelů mělo
platy pohybující se v rozmezí 6 - 8 tis.
Protože lidé, kteří pracovali v družstvech,
případně na státních postupovali
vlastně za odměnu na tato místa ředitelů
Okresních zemědělských správ
a regionálních útvarů, takže
ve srovnání s platy lidí, kteří
jsou v provozu, kteří mají provozní
odpovědnost, kteří jsou odpovědni
za bezpečnost práce a za další velice
rizikové oblasti provozní, jejichž platy se
pohybují někde na hranici 3 tis., tak podle mého
názoru je to naprosto nesrovnatelné a naprosto neudržitelné.
Čili z toho důvodu jsem přikročil
k tomuto opatření a v každém okresu
najde člověk, ať už privátní
zemědělec, nebo kdokoliv bude potřebovat
se s tímto oddělením kontaktovat, tak prostě
najde ve svém okresu toto středisko, kde se bude
moci dovolat svých potřeb, v případě,
že neuspěje, má možnost se obrátit
na regionálního, abych tak řekl - šéfa.
Ten bude sám, neexistuje, že by se kolem něho
vytvořil nějaký sekretariát nebo něco
podobného. To bude sám člověk, který
bude odpovídat za jeden okres plus za region. Takže
to je prosím odpověď na tuto interpelaci.
Chtěl bych ocitovat z této intereplace poslední
odstavec, zde se doslova říká. Z tohoto důvodu
mám za to, že odvolání některých
vedoucích pracovníků ze stávajících
zemědělských podniků může
demokratický a privatizační proces venkova
urychlit.
Dovolil jsme si ocitovat tento odstavec interpelace poslance Kapusty
z toho důvodu, že bych hned přešel na
odpověď na interpelaci č. 52 poslanců
Jiřího Machalíka, Jaroslava Sourala, Miroslava
Rašky, Rudolfa Duška a Jarmily Hofrové. Jedná
se o odvolání ředitele státního
statku Bruntál ing. Jiřího Kubeši. Chtěl
bych k této interpelaci říci, že v §
29 zákona č. 111/1990 Sb., o státním
podniku má ministeretvo jako zakladatel tohoto státního
podniku právo jmenovat a odvolat z funkce ředitele.
Podotýkám, že ze zákona vyplývá,
že toto odvolání či jmenování
se provádí bez uvedení dalších
důvodů. Podle § 25 zákoníku práce,
odst. 2 je řečeno, že zakladatel je povinen
tuto změnu projednat s vyšším odborovým
orgánem. Připomínám, že v tomto
konkrétním případě v státním
statku Bruntál jsem tak učinil, zastupujícího
ředitele jsem jmenoval a pověřil jsem ho
pouze na jeden měsíc a během tohoto měsíce
jsem projednal odvolání bývalého ředitele
a jmenování nového ředitele přímo
na státním statku Bruntál s odborovou organizací
přímo tohoto státního statku za účasti
nadřízeného odborového orgánu.
Tato odborová organizace se k tomuto řešení
přiklonila, přijala ho a v podstatě mě
k němu oprávnila, to znamená, že po
měsíci jsem ředitele Gotvalda do této
funkce jmenoval. Jediná věc, která je na
tomto případu ojedinělá, že jsem
odvolání provedl dálnopisem, velmi rychle,
protože horozilo nebezpečí z prodlení.
Mohu říci, že vlastně toto odvolání
bylo první, ke kterému jsem přikročil
a dále mohu doložit, že odvolání
dalších dvou ředitelů opět došlo
pomocí dálnopisu a telegramu, neboť hrozilo
nebezpečí z prodlení i v těchto případech.
Dále mohu říci, že zatím od tohoto
prvního případu došlo k výměně
a jmenování některých dalších
ředitelů, zhruba kolem padesáti případů,
jak na státních statcích tak v potravinářských
závodech. Chtěl bych říci, že
bych velmi nerad uváděl některé další
důvody, neboť bych tím vlastně založil
možnost i v rámci jakési spravedlnosti bych
byl v podstatě nucen zde zdůvodňovat i další
odvolání, což si myslím, že na
tuto půdu skutečně nepřísluší.
Jde nejen o mě, ale i o ostatní ministry. (Potlesk.)
Dále bych se chtěl vyjádřit k interpelaci
poslance Smělíka, která zde byla přednesena
dnes. Jedná se o otázku pitné vody. Prosím
vás, je naprosto neodiskutovatelným faktem, že
s minulými metodami zemědělské činnosti
a musím říci i lesnické činnosti
velmi často docházelo k znehodnocování
pitných vod. Uvážím-li naprosto přesnou
a věcnou připomínku pana poslance Loma, je
fakt, že by naše odpovědi měly být
naprosto konkrétní a jasné, ale dovolte mi,
abych řekl, že problematika pitné vody a stejně
tak i eroze půdy je tak nesmírně obsáhlá,
obšírná, že bychom se zde těmito
problémy mohli zabývat formou několikahodinové
přednášky. Proto mě, prosím,
omluvte, že omezím své vystoupení na
několik bodů, které považuji za nejzávažnější.
Jako jedním ze svých náměstků
jsem jmenoval ing. Bartáka, který má ustavenu
funkci náměstka pro privatizaci a alternativní
zemědělství. Je smutné, že široká
zemědělská veřejnost naše vystoupení,
týkající se alternativního zemědělství
přijímá doslova s posměchem. Je velmi
smutné, že veřejné sdělovací
prostředky se k této problematice také vyjadřují
s posměchem. Znamená to naprosto jednoznačně,
že tito lidé, ať tedy zemědělci
nebo novináři, vůbec nevědí,
co to je zemědělství. Oni totiž jsou
doslova tak ovlivněni oněmi pojmy, jako je zprůmyslnění
zemědělské výroby apod., že úplně
zapomněli, že zemědělství je
biologie, jako k takovému procesu k němu musíme
přistupovat, jinak se zahubíme, Tady nejde jen o
pitnou vodu. (Potlesk.)
Mohu naprosto přesně konstatovat, že valná
většina naší orné půdy obsahuje
pouze 1,5 až 2 % humusu, což je prakticky zanedbatelné
množství. Alternativně hospodařící
zemědělci v Bavorsku, které jsem nedávno
přes sobotu a neděli navštívil, mají
rozbory, podle kterých jejich půda obsahuje 6 až
9 % humusu. To je základní věc. Dokážeme-li
vpravit organickou hmotu do půdy, ať už je to
forma hnoje, kompostu nebo zeleného kompostu, budeme moci
podstatně snížit používání
strojených hnojiv a tak se naprosto jednoznačně
dostaneme k podstatnému zlepšení i kvality
pitných vod. Musím říci, že jakákoliv
snaha dosáhnout těchto hodnot bude naprosto dlouhodobý
proces, který na západě, kde už to prodělali,
kde byli v obdobné situaci jako jsme my, ale včas
si to uvědomili a začali to řešit, tak
ve vyspělých západních státech
jim tento proces trval 3 až 5 let. Čili kdyby se začalo
velmi rozumně hnojit již dnes a kdybychom se o půdu
začali starat tak, jak máme, tak k jejímu
zlepšení dojde, dejme tomu za těch 5 let.
Zásadní věc, kterou vidím, je ta,
že vlastně vedoucí pracovníci ze zemědělských
podniků, kteří byli pouze vedoucími
pracovníky, musí být vystřídáni
hospodáři. Ten hospodář si dobře
spočítá, že ta vlastní mrva,
hnůj a kompost ho přijde daleko levněji a
je daleko méně škodlivý, než chemie,
kterou do té půdy valí. My jsme ji tam valili
naprosto bez rozmyslu. Uvědomme si, prosím vás,
že byly ročně vypisovány limity na spotřebu
strojených hnojiv. Podnik, který nespotřeboval
hnojiva a který je neodebral, tak byl příští
rok krácen, čili aniž by to půda potřebovala,
aniž by to potřebovala rostlina, především
ve vegetačním období, docházelo k
aplikaci těchto hnojiv a tím samozřejmě
tato hnojiva unikala za dešťů opět do
půdy, protože ty rostliny je nezadržely, půda
to neudržela a dostávali jsme se tak do stavu, kde
jsme i s pitnou vodou.
Chtěl bych říci, že další
konkrétní jednání jsem vedl v oblasti
leteckého hnojení. Všude ve světě
se používají letadla buď na hnojení
nebo na ochranu rostlin. To znamená před různými
škůdci při enormním napadení.
Všude se však používají lehká
letadla, jako moderní rogala, která létají
těsně nad pozemky, která skutečně
zajistí, že dojde k aplikaci hnojiva a postřiku
na tu rostlinu a ne jak já říkám i
na babičku na návsi, která čeká
na rohlíky. Je to skutečně nejvýhodnější
metoda využití těchto hnojiv. Vedl jsem konkrétní
jednání především s aeroklubem,
který se dostává do určitých
těžkostí tím, že byl zrušen
Svazarm a jeho dotace, čili jsme diskutovali o tom, jak
by bylo možné jejich letadla a jejich piloty využít
pro zemědělství a lesnictví. Samozřejmě,
že by to stálo daleko méně, než
onen slavný Slov-air a určitě by vykonaly
daleko lepší práci.
Dále bych chtěl říci, že na naše
ministerstvo dochází celá řada nejrůznějších
nabídek ze zahraničí, ať už jsou
to formy rúzných ekologických dotací
do zemědělství. Máme tedy různé
možnosti využít těchto nadací a
jako jedna oblast je péče o pitnou vodu. Provedli
jsme už konkrétní jednání s rakouskými
firmami, které vyrábějí doslova továrny
na tzv. "biodiesel", což je vlastně experifikace
řepkového oleje, čímž získáme
pohonnou hmotu pro naše traktory. Jedná se o pohonnou
hmotu, která nám může vyrůst
na našich polích, která je vlastně v
minulých cenách nafty, nehovoříme-li
už o těchto dražších, ale o době,
kdy se nafta pohybovala kolem 9 korun - v poměru 1:1 čili
v dnešních dnech se dá říci,
že bychom mohli na této technologii vydělávat.
Ale zcela podstatné je to, že když kdekoliv dojde
k úniku této kapaliny, tak během 21 dnů
dochází k jejímu absolutnímu rozkladu,
protože se jedná o látku naprosto čistou
a přírodní. Čili po 21 dnech vlastně
nezůstává žádná škodlivá
rezidua v půdě.
Dále je možno řepkového oleje využít
do hydrauliky strojů. Např. zemědělské
družstvo Luhačovice už skutečně
tyto oleje využívá do svých hydraulik,
zejména při šlapání siláží,
senáží apod., tedy tam, kde mechanizace pojíždí
po krmivech.
Další velkou oblastí využití těchto
olejů je lesní hospodářství,
např. při přibližování
dřeva apod., kde velmi často dochází
k různému poškození hadic hydraulik
a dochází k úniku obrovského množství
olejů. A tím, že je to právě
práce v lesích, velmi často dochází
k znečištění pramenišť pitných
vod.
S čistotou pitné vody velmi úzce souvisí
tzv. ekologizace a biologizace krajiny. Dokážeme-li
velmi rychle vrátit zpět naše meze, dokážeme-li
zpět vrátit naše remízky, vrátíme
do našeho zemědělství i celou řadu
nejrůznějších živočichů,
možná že to zase vyvolá určitý
úsměv na tváři našich posluchačů,
ale oni skutečně ti drobní ptáci dokáží
posbírat obrovské množství škůdců
a tím méně pak můžeme používat
chemie. Je to velice významná záležitost,
jsou na to propočítané tabulky, nemá
cenu, abych je sem třeba nosil a tady vás s tím
seznamoval.
Tím bych se vlastně dostal k poslednímu bodu
a to je právě otázka úpravy zemědělských
režimů, zejména v chráněných
krajinných oblastech a zejména v prameništích
pitných vod. Ve spolupráci s ministerstvem životního
prostředí máme tyto oblasti zmapované
a právě zde už nyní naprosto konkrétně
začínáme s takovými opatřeními,
aby zde byla upravena zemědělská výroba,
aby se v těchto oblastech sklízelo např.
především seno, aby nebylo potřeba zde
pěstovat různé plodiny, které skutečně
potřebují chemické ošetření.
A tím vlastně bychom se měli dostat k podstatnému
zlepšení kvality pitných vod.
Pan náměstek Barták již nastoupil do
funkce, k pohoršení několika desítek
zemědělských podniků prověřil
veškeré ekologické dotace, které do
těchto podniků šly. Protože snad nemůžeme
mít těmto podnikům za zlé, že
měly snahu sehnat nějaké peníze, ale
je potřeba vždy rozlišit, kdy se jedná
vlastně pouze o jakousi ekologickou zástěrku
k získání jakési dotace a kdy se skutečně
jedná o to, že zemědělský podnik
chce něco předvést a chce zlepšit skutečně
hospodaření. Takže došlo k odnětí
několika miliónů korun a naopak tyto částky
byly přiděleny právě do těch
oblastí, kde je potřeba skutečně o
tyto pitné vody pečovat. Tolik k této odpovědi.
Jak říkám, bude to proces nesmírně
zdlouhavý a obtížný, ale řekl
bych, že snad víme jak na to. Asi bude horší
tu záležitost vždy a všude zrealizovat v
praxi.