Česká národní rada 1990 – 1992

K otázce, kterou vznesl pan poslanec Litomiský. Ano, je nám známo, že v oblasti zemědělství v důsledku výroků správních komisí docházelo k takovým trestům, které se svou povahou a svými důsledky rovnaly trestnímu rozsudku. Nicméně trestním rozsudkem vysloveny nebyly, proto opravdu nespadají pod režim zákona o soudní rehabilitaci. Nicméně tato problematika je známa a je předpokládáno, že bude řešena v souvislosti s přijetím zákona o mimosoudní rehabilitaci, jak tomu zatím pracovně říkáme.

Pokud se týká nadhozené otázky, zda tzv. černé porážky prasat spadají pod režim zákona o soudní rehabilitaci, mohl bych dát tuto odpověď: Již při přijímání zákona o soudní rehabilitaci bylo známo, že kromě vysloveně politicky motivovaných činů docházelo v některých případech i k zakrytému politickému postihu tím, že někdy byly považovány za běžnou kriminální činnost. Proto do ustanovení § 4 zákona o soudní rehabilitaci bylo umožněno na základě individuálního přezkumu přezkoumat i takové trestné činy, které se ve své době nazývaly jako přestupek na ochranu jednotného hospodářského plánu, nebo např. trestný čin pro neplnění úkolů při provozu soukromého hospodářství apod. Jinými slovy řečeno - v souladu s ustanovením § 4 a v návaznosti na ustanovení § 14 zákona o soudní rehabilitaci pokud by šlo o takové odsouzení, které se opíralo o podvržené nebo zfalšované důkazy nebo vycházelo z uměle zkonstruovaných obvinění, nebo kde došlo k rozhodnutí na základě hrubého porušení procesních předpisů apod., čili za podmínek vyjádřených v ustanovení § 14, bylo by možno i takovéto případy na základě individuálního přezkumu posoudit a popř. rehabilitovat.

K otázce navrhování soudců k volbám - zmínil se o tom pan poslanec Fiedor. Myslím, že na to částečně odpověděla paní poslankyně Röschová ve své informaci a já bych chtěl doplnit jenom toto. Bylo velice záslužné a užitečné, jestliže jsme svého času přistoupili k úzké spolupráci s komisí justice zřízené při předsednictvu ČNR a k úzké spolupráci s ústavně právním výborem při projednávání velice citlivých problematik týkajících se justice. Paní poslankyně Röschová už svým způsobem dala odpověď na tuto otázku, jak publikovat návrhy na volby soudců, jak postupovat při těchto návrzích. Tento konsensus mezi ústavně právním výborem a naším ministerstvem pokládám za velice důležitý a chtěl bych vás ujistit, že přesně podle toho, jak jsme se dohodli, budeme postupovat. Chceme, aby při volbě soudců byly předem vyloučeny jakékoli pochybnosti o způsobilosti nových kandidátů k zastávání tak významné funkce, jako je funkce soudcovská. Možná, že v jednotlivých odůvodněních, jak je dostanete při příštím zasedání, všechna tato fakta neodeznějí, protože jsou uvedena v základní předkládací listině, z níž vyplývá, že právě všechny tyto návrhy byly předány České tiskové kanceláři k publikaci, že všichni zvolení kandidáti podepsali prohlášení o tom, že nikdy nebyli spolupracovníky StB a že jsou ochotni podstoupit jakýkoli způsob ověření tohoto svého prohlášení, a že jak politická, tak především odborná kvalita předkládaných návrhů se stala předmětem širokého projednání v kolektivu daných soudců. I to je určitá záruka a určitá odpovědnost, kterou na sebe béřu, jestliže vám tyto návrhy předkládám ke schválení. Ale k této otázce se zřejmě v podrobnosti dostaneme až při příležitosti dalšího projednávání těchto návrhů.

Závěrem bych chtěl shrnout toto své vystoupení takto: Usnesení, které bylo přijato v průběhu dnešního jednání, podle mého soudu vyjadřuje objektivně daný stav v justici, vyjadřuje správně i myšlenky toho, co i my sdílíme a pociťujeme a za čím stojíme. Jsem rád, že jsem vás mohl o některých těchto aspektech informovat. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Richterovi a prosím pana ministra Kubáta.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážená Česká národní rada, já bych si dovolil pokračovat vlastně v odpovědi na interpelaci č. 68, pana poslance Jaromíra Kapusty. Připomínám prosím, že vlastně na tu první část jsem odpověděl ocitováním paragrafů připravovaných zákonů, a proto bych hned přistoupil ke druhé části této interpelace, kdy velmi oprávněně vznáší stížnost na okresní orgány, to je na bývalé územní odbory ministerstva zemědělství. Jedná se především o jejich velmi laxní a vlastně odmítavý přístup k probíhající a dá se říci k rozbíhající se privatizaci a k řešení problému soukromě hospodařících rolníků.

Chtěl bych vás informovat, že vlastně v zemědělství máme snahu hodnotit změny, které proběhly od listopadu. Ale - prosím vás - dovoluji si upozornit na to, že ty změny se vlastně dějí poslední tři měsíce. Na těchto územních odborech proběhly na jaře letošního roku prověrky, kde byli prověřováni ředitelé těchto územních odborů, jejich přístupy, jejich bývalé postoje, atd. Ovšem to všechno skončilo v deskách a nedošlo ani k jedné výměně z těchto stávajících ředitelů. Naopak, tyto stávající ředitelé jmenovali a vlastně navrhovali ředitele dalších potravinářských a zemědělských podniků, dávali tato doporučení a vlastně, když já jsem nastoupil do funkce, bylo na mně, abych vlastně podepsal ředitele a ustavil je do funkcí, ředitele, kteří vzešli z různých zmanipulovaných konkursů a kteří vlastně byli bývalým ministrem připraveni.

Víte dobře, že na různých úrovních bylo diskutováno to, že jsem odmítl tato jmenování podepsat, byť jsem překročil i zákonnou lhůtu 90ti dnů, která vyplývá ze zákona o státním podniku. Momentálně jsme v takovém stavu, že jsem odvolal všech 63 ředitelů těchto územních odborů. Abychom vůbec dokázali se ve složité a spletité situaci orientovat ustavili jsme tzv, regiony, což jsou oblasti, které jsou v rámci zemědělské výroby velmi podobné, a proto se dá říci, že vždy 2 až 3 okresy vlastně vytvářejí jeden region. Po dobu 14ti dnů probíhala výběrová řízení, kde asi 12ti členná komise přímo na ministerstvu u nás vybírala vedoucí, nebo chcete-li, ředitele těchto regionů. Došlo tak k výběru 28 pracovníků, kteří byli při ustanovení do funkcí informováni, že oni, přesto přeze všechno, že byli podrobeni výběru, nevíme to, co bychom všechno potřebovali vědět. Byli informováni, že v případě, že by zamlčeli některá závažná fakta, může dojít k jejich odvolání v případě, že v té oblasti budou vzneseny skutečně opodstatněné námitky. Je to nesmírně složitá a obtížná věc. Ale dovoluji si upozornit, že tito pracovníci vlastně budou řídit privatizaci, budou řídit to, jak bude lidem navracen majetek a jak jim bude navracena zabraná půda. A je to tak nesmírně citlivé, že skutečně nemůžeme dopustit, aby lidé, kteří před léty prováděli kolektivizaci, kteří vlastně prosazovali na úkor existence jiných lidí, stavby velkokapacitních objektů a kteří tedy vlastně prosazovali až do několika posledních let likvidaci soukromě hospodařících rolníků, tak je skutečně nemyslitelné, aby to byli oni, kteří by dneska řídili probíhající privatizaci v zemědělství.

Dál se chci vyjádřit k tomu, že přesto přeze všechno nechceme provést rozbití zemědělských družstev. Víte, že zejména v tisku se objevují různé demagogické zprávy o tom, že vlastně chceme zničit to, co tady bylo vybudováno. To - prosím vás - v žádném případě. Na druhou stranu si to ani vlastně nemůžeme dovolit. Protože, kdybychom dneska chtěli rozpustit velkokapacitní kravíny, tak skutečně výrobu masa, mléka atd. - použiju-li tento výraz výrobu skutečně nejsme schopni zajistit. Z toho důvodu je nutné přistupovat k privatizaci uváženě a z toho důvodu je nutné dopracovat se k tomu, aby družstevní forma zemědělství existovala, ovšem jako dobrovolné spojení skutečných vlastníků půdy, zvířat a veškerého inventáře. To, že ten proces bude náročný a těžký, to nemusím zdůrazňovat, protože všichni velmi dobře víme, že baštou nomenklatur je skutečně zemědělství. A zůstává otázkou, jakým způsobem budeme řešit skutečně dnes existující zemědělská družstva, protože podle platného zákona o vnitrodružstevní demokracii prakticky nemáme možnost stav v těchto zemědělských podnicích ovlivňovat. Čili, lidé tam dodnes žijí v různých ústrcích, žijí tam v různém strachu, kdo se postaví proti předsedovi, kdo se postaví proti představenstvu, bývá velmi často postihován tím nejnevybíravějším způsobem.

Mohu vás informovat, že jak já, tak tady moji nejbližší spolupracovníci jsme mnohde velmi zevrubně o této situaci informováni, ale za stávajících právních předpisů - máme pouze jakýsi hlas poradní - ovšem těžko můžeme radikálním způsobem tuto situaci řešit.

Nemusím připomínat, že v podstatě je to jedna z oblastí, především družstevní zemědělství, o které se např. soudruh Mohorita naprosto jasně opírá a naprosto jasně zaujal k této oblasti svoje stanovisko. Chtěl bych proto říci, jako odpověď na tuto interpelaci, že momentálně jsme ve stavu, kdy do konce měsíce října těchto 28 jmenovaných pracovníků na svých regionech musí vybrat vedoucí oddělení přímo v okresech, čímž opět dementuji zprávy, které proběhly v tisku, že ten kdo by chtěl privatizovat, bude muset vyhledat jakési regionální oddělení ministerstva. Bylo to přirovnáváno k zaniklým krajským zemědělským správám, to - prosím vás - je mylná informace, protože v každém okrese skutečně bude to naše středisko. Ovšem pouze jako středisko čítající podle potřeby 8 - 10 lidí, bez ředitele, pouze s jakýmsi vedoucím tohoto oddělení, protože těchto 63 ředitelů mělo platy pohybující se v rozmezí 6 - 8 tis. Protože lidé, kteří pracovali v družstvech, případně na státních postupovali vlastně za odměnu na tato místa ředitelů Okresních zemědělských správ a regionálních útvarů, takže ve srovnání s platy lidí, kteří jsou v provozu, kteří mají provozní odpovědnost, kteří jsou odpovědni za bezpečnost práce a za další velice rizikové oblasti provozní, jejichž platy se pohybují někde na hranici 3 tis., tak podle mého názoru je to naprosto nesrovnatelné a naprosto neudržitelné. Čili z toho důvodu jsem přikročil k tomuto opatření a v každém okresu najde člověk, ať už privátní zemědělec, nebo kdokoliv bude potřebovat se s tímto oddělením kontaktovat, tak prostě najde ve svém okresu toto středisko, kde se bude moci dovolat svých potřeb, v případě, že neuspěje, má možnost se obrátit na regionálního, abych tak řekl - šéfa. Ten bude sám, neexistuje, že by se kolem něho vytvořil nějaký sekretariát nebo něco podobného. To bude sám člověk, který bude odpovídat za jeden okres plus za region. Takže to je prosím odpověď na tuto interpelaci.

Chtěl bych ocitovat z této intereplace poslední odstavec, zde se doslova říká. Z tohoto důvodu mám za to, že odvolání některých vedoucích pracovníků ze stávajících zemědělských podniků může demokratický a privatizační proces venkova urychlit.

Dovolil jsme si ocitovat tento odstavec interpelace poslance Kapusty z toho důvodu, že bych hned přešel na odpověď na interpelaci č. 52 poslanců Jiřího Machalíka, Jaroslava Sourala, Miroslava Rašky, Rudolfa Duška a Jarmily Hofrové. Jedná se o odvolání ředitele státního statku Bruntál ing. Jiřího Kubeši. Chtěl bych k této interpelaci říci, že v § 29 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku má ministeretvo jako zakladatel tohoto státního podniku právo jmenovat a odvolat z funkce ředitele. Podotýkám, že ze zákona vyplývá, že toto odvolání či jmenování se provádí bez uvedení dalších důvodů. Podle § 25 zákoníku práce, odst. 2 je řečeno, že zakladatel je povinen tuto změnu projednat s vyšším odborovým orgánem. Připomínám, že v tomto konkrétním případě v státním statku Bruntál jsem tak učinil, zastupujícího ředitele jsem jmenoval a pověřil jsem ho pouze na jeden měsíc a během tohoto měsíce jsem projednal odvolání bývalého ředitele a jmenování nového ředitele přímo na státním statku Bruntál s odborovou organizací přímo tohoto státního statku za účasti nadřízeného odborového orgánu. Tato odborová organizace se k tomuto řešení přiklonila, přijala ho a v podstatě mě k němu oprávnila, to znamená, že po měsíci jsem ředitele Gotvalda do této funkce jmenoval. Jediná věc, která je na tomto případu ojedinělá, že jsem odvolání provedl dálnopisem, velmi rychle, protože horozilo nebezpečí z prodlení. Mohu říci, že vlastně toto odvolání bylo první, ke kterému jsem přikročil a dále mohu doložit, že odvolání dalších dvou ředitelů opět došlo pomocí dálnopisu a telegramu, neboť hrozilo nebezpečí z prodlení i v těchto případech.

Dále mohu říci, že zatím od tohoto prvního případu došlo k výměně a jmenování některých dalších ředitelů, zhruba kolem padesáti případů, jak na státních statcích tak v potravinářských závodech. Chtěl bych říci, že bych velmi nerad uváděl některé další důvody, neboť bych tím vlastně založil možnost i v rámci jakési spravedlnosti bych byl v podstatě nucen zde zdůvodňovat i další odvolání, což si myslím, že na tuto půdu skutečně nepřísluší. Jde nejen o mě, ale i o ostatní ministry. (Potlesk.)

Dále bych se chtěl vyjádřit k interpelaci poslance Smělíka, která zde byla přednesena dnes. Jedná se o otázku pitné vody. Prosím vás, je naprosto neodiskutovatelným faktem, že s minulými metodami zemědělské činnosti a musím říci i lesnické činnosti velmi často docházelo k znehodnocování pitných vod. Uvážím-li naprosto přesnou a věcnou připomínku pana poslance Loma, je fakt, že by naše odpovědi měly být naprosto konkrétní a jasné, ale dovolte mi, abych řekl, že problematika pitné vody a stejně tak i eroze půdy je tak nesmírně obsáhlá, obšírná, že bychom se zde těmito problémy mohli zabývat formou několikahodinové přednášky. Proto mě, prosím, omluvte, že omezím své vystoupení na několik bodů, které považuji za nejzávažnější.

Jako jedním ze svých náměstků jsem jmenoval ing. Bartáka, který má ustavenu funkci náměstka pro privatizaci a alternativní zemědělství. Je smutné, že široká zemědělská veřejnost naše vystoupení, týkající se alternativního zemědělství přijímá doslova s posměchem. Je velmi smutné, že veřejné sdělovací prostředky se k této problematice také vyjadřují s posměchem. Znamená to naprosto jednoznačně, že tito lidé, ať tedy zemědělci nebo novináři, vůbec nevědí, co to je zemědělství. Oni totiž jsou doslova tak ovlivněni oněmi pojmy, jako je zprůmyslnění zemědělské výroby apod., že úplně zapomněli, že zemědělství je biologie, jako k takovému procesu k němu musíme přistupovat, jinak se zahubíme, Tady nejde jen o pitnou vodu. (Potlesk.)

Mohu naprosto přesně konstatovat, že valná většina naší orné půdy obsahuje pouze 1,5 až 2 % humusu, což je prakticky zanedbatelné množství. Alternativně hospodařící zemědělci v Bavorsku, které jsem nedávno přes sobotu a neděli navštívil, mají rozbory, podle kterých jejich půda obsahuje 6 až 9 % humusu. To je základní věc. Dokážeme-li vpravit organickou hmotu do půdy, ať už je to forma hnoje, kompostu nebo zeleného kompostu, budeme moci podstatně snížit používání strojených hnojiv a tak se naprosto jednoznačně dostaneme k podstatnému zlepšení i kvality pitných vod. Musím říci, že jakákoliv snaha dosáhnout těchto hodnot bude naprosto dlouhodobý proces, který na západě, kde už to prodělali, kde byli v obdobné situaci jako jsme my, ale včas si to uvědomili a začali to řešit, tak ve vyspělých západních státech jim tento proces trval 3 až 5 let. Čili kdyby se začalo velmi rozumně hnojit již dnes a kdybychom se o půdu začali starat tak, jak máme, tak k jejímu zlepšení dojde, dejme tomu za těch 5 let.

Zásadní věc, kterou vidím, je ta, že vlastně vedoucí pracovníci ze zemědělských podniků, kteří byli pouze vedoucími pracovníky, musí být vystřídáni hospodáři. Ten hospodář si dobře spočítá, že ta vlastní mrva, hnůj a kompost ho přijde daleko levněji a je daleko méně škodlivý, než chemie, kterou do té půdy valí. My jsme ji tam valili naprosto bez rozmyslu. Uvědomme si, prosím vás, že byly ročně vypisovány limity na spotřebu strojených hnojiv. Podnik, který nespotřeboval hnojiva a který je neodebral, tak byl příští rok krácen, čili aniž by to půda potřebovala, aniž by to potřebovala rostlina, především ve vegetačním období, docházelo k aplikaci těchto hnojiv a tím samozřejmě tato hnojiva unikala za dešťů opět do půdy, protože ty rostliny je nezadržely, půda to neudržela a dostávali jsme se tak do stavu, kde jsme i s pitnou vodou.

Chtěl bych říci, že další konkrétní jednání jsem vedl v oblasti leteckého hnojení. Všude ve světě se používají letadla buď na hnojení nebo na ochranu rostlin. To znamená před různými škůdci při enormním napadení. Všude se však používají lehká letadla, jako moderní rogala, která létají těsně nad pozemky, která skutečně zajistí, že dojde k aplikaci hnojiva a postřiku na tu rostlinu a ne jak já říkám i na babičku na návsi, která čeká na rohlíky. Je to skutečně nejvýhodnější metoda využití těchto hnojiv. Vedl jsem konkrétní jednání především s aeroklubem, který se dostává do určitých těžkostí tím, že byl zrušen Svazarm a jeho dotace, čili jsme diskutovali o tom, jak by bylo možné jejich letadla a jejich piloty využít pro zemědělství a lesnictví. Samozřejmě, že by to stálo daleko méně, než onen slavný Slov-air a určitě by vykonaly daleko lepší práci.

Dále bych chtěl říci, že na naše ministerstvo dochází celá řada nejrůznějších nabídek ze zahraničí, ať už jsou to formy rúzných ekologických dotací do zemědělství. Máme tedy různé možnosti využít těchto nadací a jako jedna oblast je péče o pitnou vodu. Provedli jsme už konkrétní jednání s rakouskými firmami, které vyrábějí doslova továrny na tzv. "biodiesel", což je vlastně experifikace řepkového oleje, čímž získáme pohonnou hmotu pro naše traktory. Jedná se o pohonnou hmotu, která nám může vyrůst na našich polích, která je vlastně v minulých cenách nafty, nehovoříme-li už o těchto dražších, ale o době, kdy se nafta pohybovala kolem 9 korun - v poměru 1:1 čili v dnešních dnech se dá říci, že bychom mohli na této technologii vydělávat. Ale zcela podstatné je to, že když kdekoliv dojde k úniku této kapaliny, tak během 21 dnů dochází k jejímu absolutnímu rozkladu, protože se jedná o látku naprosto čistou a přírodní. Čili po 21 dnech vlastně nezůstává žádná škodlivá rezidua v půdě.

Dále je možno řepkového oleje využít do hydrauliky strojů. Např. zemědělské družstvo Luhačovice už skutečně tyto oleje využívá do svých hydraulik, zejména při šlapání siláží, senáží apod., tedy tam, kde mechanizace pojíždí po krmivech.

Další velkou oblastí využití těchto olejů je lesní hospodářství, např. při přibližování dřeva apod., kde velmi často dochází k různému poškození hadic hydraulik a dochází k úniku obrovského množství olejů. A tím, že je to právě práce v lesích, velmi často dochází k znečištění pramenišť pitných vod.

S čistotou pitné vody velmi úzce souvisí tzv. ekologizace a biologizace krajiny. Dokážeme-li velmi rychle vrátit zpět naše meze, dokážeme-li zpět vrátit naše remízky, vrátíme do našeho zemědělství i celou řadu nejrůznějších živočichů, možná že to zase vyvolá určitý úsměv na tváři našich posluchačů, ale oni skutečně ti drobní ptáci dokáží posbírat obrovské množství škůdců a tím méně pak můžeme používat chemie. Je to velice významná záležitost, jsou na to propočítané tabulky, nemá cenu, abych je sem třeba nosil a tady vás s tím seznamoval.

Tím bych se vlastně dostal k poslednímu bodu a to je právě otázka úpravy zemědělských režimů, zejména v chráněných krajinných oblastech a zejména v prameništích pitných vod. Ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí máme tyto oblasti zmapované a právě zde už nyní naprosto konkrétně začínáme s takovými opatřeními, aby zde byla upravena zemědělská výroba, aby se v těchto oblastech sklízelo např. především seno, aby nebylo potřeba zde pěstovat různé plodiny, které skutečně potřebují chemické ošetření. A tím vlastně bychom se měli dostat k podstatnému zlepšení kvality pitných vod.

Pan náměstek Barták již nastoupil do funkce, k pohoršení několika desítek zemědělských podniků prověřil veškeré ekologické dotace, které do těchto podniků šly. Protože snad nemůžeme mít těmto podnikům za zlé, že měly snahu sehnat nějaké peníze, ale je potřeba vždy rozlišit, kdy se jedná vlastně pouze o jakousi ekologickou zástěrku k získání jakési dotace a kdy se skutečně jedná o to, že zemědělský podnik chce něco předvést a chce zlepšit skutečně hospodaření. Takže došlo k odnětí několika miliónů korun a naopak tyto částky byly přiděleny právě do těch oblastí, kde je potřeba skutečně o tyto pitné vody pečovat. Tolik k této odpovědi. Jak říkám, bude to proces nesmírně zdlouhavý a obtížný, ale řekl bych, že snad víme jak na to. Asi bude horší tu záležitost vždy a všude zrealizovat v praxi.