Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Preclíkovi. Znamená to tedy, že budeme muset vejít ve styk s Federálním shromážděním, s příslušným výborem a můžeme tedy přistoupit k tomuto usnesení:

"Česká národní rada projedná odpověď ministra české vlády Tomáše Ježka na interpelaci poslance Vladimíra Preclíka a v dalším kontaktu s Federálním shromážděním ... - abych doplnil. pokud se týká zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a pronájmu nebytových prostor, - a závěr bychom udělali na příští schůzi České národní rady."

Kdo souhlasí s tímto návrhem? (Hlasuje se - 117) Je někdo proti? (1) Zdržel se někdo hlasování? (15) Děkuji, toto usnesení bylo přijato.

Tím jsme vyčerpali písemné odpovědi na naše interpelace a závěrem prosím pana poslance Loma, aby se ujal slova k interpelacím jako celku a potom přistoupíme k vyjádření pánů členů vlády.

Poslanec Petr Lom: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené předsednictvo, vážený český sněme, vážená česká vládo, úvodem mé faktické poznámky dovolte, abych se zmínil o faktu, že jsem byl mezi prvními poslanci, kteří se postavili za program české vlády i za českou vládu. Stojím plně za ní i teď. Prosím, aby moje následující slova byla správně chápána. Dává mně snad možná právo k tomu, abych vyslovil určitou prosbu.

Institut interpelace považuji za klíčový v systému parlamentní demokracie. Je to jediná přímá vazba mezi poslanci, volenými zástupci obyvatel naší republiky, s naší vládou. V odpovědích a v interpelacích se setkávám až příliš často s příliš obecnými tvrzeními zaměřenými do neurčité budoucnosti, která nejsou koncizní a nejsou konkrétní. Možná, že to vysvětluje, proč se k některým odpovědím na interpelace rozvíjí diskuse.

Chtěl bych poprosit - a v tom je moje prosba - všechny ministry české vlády, aby těmto interpelacím věnovali skutečně svrchovanou pozornost a aby se snažili vyjádřit odpověď konkrétně a přesně. Pravděpodobně ne náhodou jediná interpelace, která je přesná, která má časový výstup, která má přesně určené čtyři realizační výstupy, je odpověď interpelace premiéra Pitharta.

V další části té faktické poznámky bych chtěl říci svůj osobní názor, že nesouhlasím s odkládáním odpovědí na interpelace, časová lhůta je dostatečná, aby příslušný interpelovaný vyjádřil svoje mínění, vyjádřil stanovisko a řekl, co je v tom schopen, a není žádná hanba, jestli řekne, že v tom není schopen nic udělat, to je samozřejmé. Ale aby když ví, že nebude přítomen na schůzi českého sněmu, aby tím pověřil někoho jiného, kolegu nebo vždy je tady premiér, aby toto stanovisko mohlo být v zákonné lhůtě projednáno. Mělo by se to stát zvykem. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Lomoci. Nyní přistoupíme k vyjádření jednotlivých členů vlády, závěrečné slovo pak bude mít pan premiér Pithart.

Do diskuse se přihlásil pan ministr Horálek.

Ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek: Vážená Česká národní rado, děkuji vám za sto dní ochrany; ty právě uplynuly. Vím, že když budu z tohoto sboru vždycky odcházet, nebude mi do zpěvu, a proto si nebudu zpívat, pouze šeptat: "aj rubali tam do mňa ako v hore do pňa". To je proto, že jsem 20 let pracoval na Slovensku, tak tu horenhronskou písničku dobře znám.

Dostal jsem několik dopisů s otázkami, zde byly další podány, a chci říci, že mým úkolem je aktivní politika zaměstnanosti a spravedlivá sociální politika. Obojí má svou teoretickou, institucionální genezi, svá pozitivní řešení v celé řadě zemí, i svá bílá místa, problémy, neúspěchy. Mým úkolem je jít hledáním sociálně ekonomického optima a naváhat razantně spěchat, protože je všechno zanedbáno. Musím vytvářet síť fungujících profesionálních institucí jak na trhu práce, tak pro lidi sociálně potřebné. V tom myslím, že s razancí postupujeme. Podám vám konkrétní informaci.

Jsou však věci, u nichž ani ve spravedlivé sociální politice nedojdu nikdy k cíli. Je to zejména u starobních důchodů. Je to bohužel proto, že ti poškození, postižení umírají dříve, než jsme schopni spravedlivá řešení najít. Zde prosím, aby se brala moje rezignace na tvrdý běh života. K tomu také budu mluvit zcela konkrétně.

Chci vám říci k otázkám zaměstnanosti či nezaměstnanosti mladých absolventů škol. Celý tento balík problémů - a přitom zaměstnávání cizinců v Československu, - že díky vaší pomoci, zejména předsednictva jsem dostal zákonné opatření, na jehož základě během 6 týdnů z možných 76 úřadů práce jako "služeb zaměstnanosti" k dnešnímu dni existuje 61. To je neuvěřitelný výkon. My jsme spěchali proto, že víme, jak se tato problematika na nás valí. To není, že jsou jen jmenováni ředitelé, to jsou místnosti a základní vybavenost a to všechno. Kdo z vás ví, jaký problém je sehnat 12 nebytových prostor, kanceláří, tak, aby vypadaly, že tam člověk se půjde radit o své práci, o volbě povolání - to mi prosím, už všechno máme v 61 okresech. A do týdne to bude dalších sedm. Mapa vypadá takhle (ukazuje). Dali jsme si zelenou barvu, ne abychom se zalíbili panu ministru Moldanovi, ale v duchu hesla "komu se nelení, tomu se zelení". (Veselost v sále, potlesk.)

Jaký postup jsme zvolili, protože máme i neúspěchy? Ten ředitel, to není jen zprostředkovatel, to není jen rekvalifikátor, to není nic z toho, to je aktivní politik zaměstnanosti v okrese, to je člověk, který musí být podnikatelsky, manažérsky naladěný, musí získat tuto kvalifikaci. Ten musí jednat s menežmentem všech firem. Ten musí jednat s bankéři v okresech, jinak se ta aktivní politika nedá dělat.

My v tom chceme pozitivně vyjít ze Schumpetera, tedy našeho Jihomoravana, který se k nám nehlásí a stal se světovým, abychom to provedli jako "Schöpferische Zerstörung". To znamená "tvořivé ničení", aby hned vedle zanikajících, neefektivních pracovních míst velmi rychle vznikala nová efektivní. To samozřejmě, ta neviditelná ruka trhu umí zařídit, jenomže ten trh není a ta ruka bývá někdy slepá. My ji musíme pomoci. To je úkol našich ředitelů služeb zaměstnanosti. Vybíráme na to především mladší lidi. V některých případech se nám to nepovedlo hned. Bylo to opakované, ale co je důležité, byli projednáni u kulatých stolů, aby měli politickou podporu ve svých okresech. Kde jsme to takhle jmenovali, všude tyto kulaté stoly jednou, dvakrát nebo třikrát proběhly. V jednom případě se přišlo na to, že bylo kdesi cosi zatajeno, vznikl velký rozpor a já jsem se setkal s tím, že jsem dostal demisi od toho pána, on pak dostal slabý infarkt a já jsem v situaci, že jsem si nikdy neuměl představit, když sám před 22 roky jsem byl štván, že se mně někdy v životě, dokonce pod mým velením, vyskytne podobný případ nekorektních politických postupů. Kde je rozpor, objevují se nová fakta, ale nejděte do tisku, mějme politickou kulturu - my to musíme projednat a najdeme spravedlnost, najdeme odvolání nebo potvrzení.

Za 14 dní budu řešit osobně poslední složité případy. Brno-město, Břeclav a Hodonín. V Břeclavi a Hodoníně nemají kandidáty, asi jsou všichni po sklípcích, je burčák. Když je nenajdu, tak najdu ženské, které se o zaměstnanost budou v okrese starat. V Brně je složité politické jednání, a tím celou problematiku uzavřeme. Dali jste mi v zákonném opatření termín 15. listopadu, prohlašuji, že bude splněn. Současně se v pátek vrací první skupina 26 ředitelů ze školení v Norimberku, za 14 dní nastupují další. Rozbíhají se všechny pro ně potřebné kvalifikační kursy, já je školím osobně - doufám, že se přitom příliš nemýlím. Chci říci, že ředitelé mají tyto úkoly, pokud jde o personální vybavení. Kvalifikaci v tom zatím nikdo nemá. Škrtli jsme všechna léta praxe, formální podmínky, protože to zde neexistovalo a co bylo před 50 lety, je k nepotřebě, přitom jsou zařazeni v ministerské platové nomenklatuře - to vy všichni dobře víte, že poměrně vysokou cenou práce nasazenou dopředu, nám umožňuje přehled lidí, v nichž dříme to, aby se skutečnými služebníky zaměstnanosti mohli stát. Přitom na tomto úřadě musí být povinně zaměstnán. Sám tělesně postižený se bude starat o pracovní příležitosti pro tělesně postižené - tím odpovídám na jednu část interpelace.

Za druhé: Nejlépe žena, která je sama "samoživitelka" ví, co to je, aby se starala o zaměstnanost této sociálně nejproblémovější skupiny žen.

Za třetí: Přijímáme mladé absolventy, aby se starali o zaměstnanost mladých lidí.

Za čtvrté: V okresech s koncentrací rómských spoluobčanů doporučuji svým ředitelům aktivně hledat - a zde prosím o podporu v tom, aby se našel sám perspektivní rómský občan, kterého naučíme jak zprostředkovávat a vytvářet pracovní příležitosti pro občany rómského původu. To je čtyřlístek v celé profesionální sestavě, na něž vrháme jakési specifické sociální hledisko.

Prosil bych poslance, aby po ustavení těchto úřadů v případě zájmu některého z nich, vznikly poslanecké cesty do těchto úřadů, které by kontrolovaly to, co zde říkám a zároveň iniciativně pomohli a přišli s náměty na to, aby celá tato nová síť byla naším dílem společným. Uvítám, když přibližně za 14 dní začneme tyto akce spolupodnikat. Nabízím svoji organizaci i jediné auto, které mám na neexistujícím ministerstvu. Tolik k úřadům práce.

Současně s tím, jak něco vzniká, vznikají nové problémy. Máme k 1. říjnu tento stav v zaměstnanosti a nezaměstnanosti: na rozdíl od září, kde bylo 14 tis. neumístěných, se nově přihlásilo přes 16 tis. - vidíte, jak to skáče měsíc od měsíce o 100 %. Dokázali jsme umístit 7 tis. občanů za září a neumístěno k 1. říjnu je již 26 tis. občanů, v tom je 11 600 dělníků a 13 tis. "bílých límečků", používám-li západní terminologie.

Vzniká obrovský problém s absolventy škol. Zde byly dva dotazy. Již v květnu jsme vypracovali sondy, to jsem byl ještě u Petra Millera náměstek, a z velkých firem přicházely signály na naše sondy, že 50 % letošních absolventů nebude umístěno. To bylo 50 % z 24 tis. vysokoškoláků a 46 tis. středoškoláků. Podnikli jsme jistá opatření s ministerstvem školství atd. Navrhli jsme pokračování v postgraduálních kursech atd., leccos jsme specifikovali. ale ze všeho nejdůležitější je, že nejsou umístěni a mají nárok na 1340 Kčs měsíčně 1192 absolventi vysokých škol a 3410 středoškoláků. Chci říci. že všechno to není tak děsivé. V nich je i část právníků a Generální prokuratura čeká na desítky právníků. Musíme tedy přidat ve vlastním zprostředkování, v tom spojení s příslušným zájmem. Problémem jsou čistí absolventi gymnázií. Ty musíme dokvalifikovat a rekvalifikovat. Něco již běží v Jihomoravském kraji, rekvalifikace na 90 zdravotních sester. Jedno však chci říci, a to se, doufám, netýká absolventů. Celkem u nás podporu pobírá 11 544 lidí. Já po okresech jezdím a v jednom okrese jsem se zeptal - zde byl velký lumen okresní tajemník. A tak jsem si říkal, co asi dělá. Je akcionářem MORAGRO. Slušovické MORAGRO neemitovalo akcie za 1000 Kčs, což umožňuje zákon, ty desetitisícové nebo další mohl kupovat pouze bohatší člověk. A co dělá jeho žena? Stará se o vnoučata a pobírá podporu v nezaměstnanosti. A já jen čekám na jeden signál, kdy sbalí veksláka, který bude mít čtvrt miliónu korun v jedné kapse a 25 tis. "Mařenek" v druhé kapse a bude mít poukázku z mého úřadu, že je nezaměstnaný. To se stane, to vám přísahám. Této instituce začali někteří lidé ihned zneužívat. Já vás prosím o podporu, až bude zase Horálek vláčen, že vydal omezující pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti - abyste podpořili mne a ne ty jiné. Toto je problém ve všech zemích a i v Mnichově, než někdo dostane dlouho a dlouhonabíhající podporu, tak tomu dali alespoň slušnější název, který já použiji, že se podílí na ekologických pracech, tzn. že čistí parky a zametá také ulice. (Potlesk.) Pro mne je nejdůležitější ne to, že bude nezaměstnaných měnit práci třeba 500 tis. ročně. Ale, aby bylo minimum těch, kteří budou v přechodu od někud nějak, kteří budou v tomto přechodu třeba déle než 6 měsíců, až 9 měsíců. Aby procesem rekvalifikace, které začínáme rozjíždět, tuto nepříjemnost života, na kterou si musíme zvyknout, protože v tržní ekonomice nás čeká třikrát až čtyřikrát určitá změna za život, abychom z toho vždycky vycházeli jako jacísi jiní a lepší lidé.

Zatím nemáme s rekvalifikací příliš velký úspěch, což neskrývám. Měl jsem desítky zájemců od chřadnoucích poradenských institucí - domů techniky apod., kteří nabízeli z fondu. který máme - prosím, já je budu tyto peníze vracet do státního rozpočtu. Prohlašuji otevřeně - chtěli peníze, že budou rekvalifikovat. Ale nevěděli na co. Když jsem chtěl vidět průzkum trhu práce a žádal - řekněte tedy, na co budete rekvalifikovat, abychom toho člověka neudělali dvakrát zklamaného hned v prvním roce, protože jednou byl propuštěn, a po druhé se na něco rekvalifikoval, ale nic v tom nesehnal, to zaměstnání, tak nabídky nepřišly už žádné. Peníze budu muset vracet, kromě některých jasných příkladů, některé z nich jsem uváděl. Je to proto, že zatím v ekonomice existuje velice mlhavá představa o procesu velkých strukturálních změn.

Tím více spoléhám na to, že budeme podporovat vznik malých rodinných regionálních firem, že touto iniciativou - a tady tedy vyvineme svůj nápor, že touto iniciativou vznikne zaměstnanost minimálně pro 300 tis. lidí, kteří odejdou z velkých firem v důsledku velkých strukturálních změn. Jsem také makroekonom a ta kritika není ode mne úplně čistá. Jak dnes můžeme uvažovat o tom, kolik bagristů ze Severočeských hnědouhelných dolů můžeme převést na výstavbu dálnic. když nevíme jak na tom s energií budeme. Jestli nebudeme naopak před těmito horníky v zimě - jestli jednou také přijde pořádná zima - klekat a říkat "nikdo nikam nechoďte, dělejte znovu dvanáctky nebo šestnáctky, protože nám vybuchla ropa". Já bych jenom prosil, aby v tomto kontextu vznikalo jisté pochopení, protože nejsme s to některé věci dopředu vidět a že některé představy o útlumech dostávají náraz přes noc.

Nyní bych chtěl mluvit k některým sociálním věcem. Na problematiku osobních důchodů bych mohl říci jednoduše: není v mojí kompetenci, je to kompetence federální, dejte mi to písemně, já to předám svému příteli Petru Millerovi, bude se to muset řešit. Ne, protože mně osobně tato problematika pálí. Krátká geneze. Našli jsme osobní důchody, našli jsme příslušné trezory a kdysi v březnu v komisi, kterou vedl pan Čarnogurský, došlo k tomu - já jsem nebyl členem této komise - že osobní důchody jako kategorie byly zrušeny. Ale teprve později jsme začali nacházet osobní důchody, z nichž se nám začala točit hlava. To není Bilakových 11 nebo 12 tisíc, jak to všechno probíhalo v novinách. Najednou i já jako republikový ministr ve funkci po měsíci jsem našel např. spisek od ministra kultury, z předminulého roku na předsedu vlády, v němž 78 zasloužilým umělcům byl navržen osobní důchod. Byla tam jména mně sympatická jako Gustav Brom, ale byl tam i ředitel televize Jan Zelenka. A přitom všechno mělo být dávno zrušeno. Neboli v tomto obrovském nepořádku, v tom, že mimo ministerstva např. při 40. výročí Února apod. šly desetitisíce osobních důchodů přímo z okresních sekretariátů strany - to se prostě vůbec těžko zjišťuje. Vznikla najednou situace, že komise z března vedená Čarnogurským řekla, že osobní důchody se srážejí až na dolní hranici 2200. Tehdy se asi neznaly desetitíce důchodů, daných milicionářům, členům prověrkových komisí a těm zasloužilým za Únor. To byly střední kádry, jejichž důchody - dokonce to tam bylo podmíněno - nejsou věší než 1760 korun a naprostá většina z nich dostala 300. Ti všichni tento zvýšený důchod mají, ten se dál valorizuje, např. k 1. říjnu podle roku, ale z obětí těchto lidí nedostal nikdo ani korunu. A to jsou další desetitisíce lidí, další známá jména, která mám na stole. A protože se jednou provždy řeklo, že ministr už nebude mít žádnou pravomoc v této věci, tak já Jiřímu Hanzelkovi s důchodem 1470, paní Chramostové s důchodem 1380 - a takhle bych vám to mohl dále všechno vyprávět, ale jenom vám říkám tato nespravedlnost existuje nadále. Nejhorší je, že je to všechno v počítačích a já nemám ani stroprocentní garanci, že dokážu tyto nízké osobní příplatky k důchodům vůbec najít. Nemohu vám to slíbit, protože písemná akta zčásti neexistují. Jak já mohu vědět, že to nedostala dojička, která měla nejlepší výkony v okrese, a teprve když jí to vezmem, tak ona řekne: "za to, že já jsem celý život dřela a dostala jsem jakési vyznamenání a 200 korun, a vy jste mi to vzal" - já si s tím nevím rady. To je ta moje fatálnost, když říkám, že je to ten nepochopitelný tvrdý běh života, přitom ti lidé denodenně umírají a já vím, že celá řada z nich s pocitem velké nespravedlnosti. A kupa dopisů a rezolucí se mi vrší na stole.

Budeme řešit zcela jasně nápravu všeho, co bude dokladováno soudními rehabilitacemi. Ale jak to dopadne u mimosoudních rehabilitacích, já namouduši nevím. Neměl bych asi tedy na tom místě být. Ale i vy máte jednu interpelaci - Klub Milady Horákové říká: "jenom ti, co byli nestraníci. Co kdysi byli straníci, a dvacet let byli poškozováni, nemají nárok." Čili do vyřešení těchto politických otázek váš ministr práce a sociálních věcí nezná absolutně spravedlivé řešení v této oblasti. Budeme na tom dále pracovat, ze všech sil pátrat v počítačových údajích, abychom toto vyřešili.

Já vím, páni poslanci, že pokud jde o osobní důchody, jsem vás neuspokojil. Pouze dodávám, že Vasil Bilak - jestli má 3800 dnes, že to není osobní důchod, že je to nasloužené lety, protože při něm stálo to štěstí, že měl pracovní poměr do 70 let. Kdo z vás ho bude mít, budete mít 3800 důchod. Já dokonce budu dávat návrh, aby strop-hranice byla zrušena, navíc vás upozorňuji, že když za rok jako ministr půjdu do důchodu, ve své zákonné době, můj důchod bude činit 2460 korun, poněvadž si ho umím vypočítat. Musel bych 5 let pracovat, abych se přiblížil k hranici 3800 korun. Z toho, že jsem si za dvacet let zvykl se pro režim neangažovat, za to teď dělám 15 hodin a měl jsem dvakrát i den dovolenou, vyplývá, že nepřipadá v úvahu, že bych mohl do 65 vydržet.

Byla interpelace za tělesně postižené. Milé paní poslankyně. Navrhujete dvěma ministrům, aby měli své kompetence příliš v detailu. Oni jsou oba profesionálové a nějak se dohodli. problém tělesně postižených není v kompetenci mezi panem Bojarem a mnou. Ten je mnohem širší. Toto širší řešení je nalezeno. Rád vám sděluji, že náš pan premiér nám vnukl myšlenku, aby protože s vládním výborem pro soukromé podnikáni - z toho musí být jednou něco jako velký živnostenský úřad - česká vláda do budoucnosti počítala s jedním významným vládním výborem péče o tělesně postižené a do jeho čela se postaví sám pan premiér, protože má pro to nejlepší předpoklady a vlastnosti, a těch pět ministrů, kteří budou v tom výboru, protože to jde o zdraví, o peníze, o výrobu prostředků a kdo ví čeho, tento výbor by měl těchto pět ministrů. Budou-li tam mít z vašich řad nejrazantnějšího člověka, který nám zdravým bude připomínat, že se o toto máme starat denodenně, tak tento vládní výbor teprve překročí všechny kompetenční přehrady a přinutíme se k tomu, abychom v této věci postoupili skutečně kupředu. Cítím to jako náš dluh a jistou hanbu za to, co jsme v této věci .neudělali. (Potlesk.)

Poslední věc: Slyšeli jste, že na půdě České národní rady došlo - a to je významné - k ustavení Rady sociální dohody. Nemusí být každému známo, že náš postup je na rozdíl od federální vlády poněkud odlišný, a proto chci vysvětlit, že jsme se dohodli - sedm ministrů, sedm odborářských vůdců a sedm představitelů podnikatelsko-zaměstnavatelských svazů - na vytvoření Rady sociální dohody bez vládní kurately, totiž bez předsednictví s členem vlády, při střídání řídící funkce, při tom, že sekretářem této Rady bude tak kvalifikovaný člověk, jako je bývalý místopředseda vlády pan Mišoň, a tato Rada sociální dohody bude hledat sociálně-ekonomické optimum a v první řadě koncepčně řešit to, aby především všechny RMS, ZEÚMS I., II., odešly bez slávy do dějin. (Potlesk.) A aby nové mzdové soustavy vznikly v procesu této sociální dohody. Aby rada sociální dohody řešila klíčové problémy sociálně ekonomického postupu, ekonomické reformy. Zaměstnanost, nezaměstnanost, skupina obyvatel atd. Aby řešila sociální skupiny - a také to zkoumala, které budou více než jiné postihovány probíhající inflací a tím vším, před čím stojíme. Rada Sociální dohody nebude handlířským místem. Tam se nebudou dělat kompromisy a už ne vůbec špinavé. Na základě analýz a zodpovědných návrhů bude stanovován postup v celé této sféře dopředu. Je příznačné, že k ustavení této Rady došlo dnes na půdě České národní rady. Děkuji vám. (Dlouhotrvající potlesk.)