Česká národní rada 1990 – 1992

Tak, jak zde byly dotazy na oblast darování - toho vynuceného darování. Tato oblast je opět podchycena v zákoně o úpravě vlastnických vztahů k půdě, protože bohužel - a to je to, co jsme právě konzultovali i s panem poslancem Straškem - nás vysloveně mrzí a prostě znepokojuje, že vlastně došlo na federální úrovni k přijetí zákona o zmírnění křivd, a zemědělství z toho úplně vypadlo. Prosím vás, nebylo to z důvodu našeho laxního přístupu, ale zákon se vůbec nedostal na českou úroveň, do české vlády a nebyl zde vůbec projednáván. Čili, my jsme ty paragrafy měly připravené a jednalo se jenom o to vložit je do toho zákona. Vzhledem k tomu, že tento zákon byl přijat doslova bez našeho vědomí, tak jsme je dali do tohoto zákona o vlastnických vztazích k půdě, byť svým způsobem logicky tam prakticky nepatří tyto paragrafy. Zde je řečeno, že majetky darované od 25. února 1948 do 31. prosince 1989 různě pod nátlakem, pod vynucením atd. - tady jsou všechny ty body vyjmenovány - budou navráceny. Čili to je přesně ten paragraf, nebo vlastně ta oblast problematiky, o které se tady hovoří.

Dál si dovolím citovat: Spolu s nimi převezme bezplatné obytné a hospodářské budovy, které patřily k původní zemědělské usedlosti žadatele, pokud jsou dosud ve vlastnictví státu a u nichž nedošlo v důsledku zásadní přestavby ke změně původního stavebně technického charakteru stavby.

To jsou věci už různě lokálně posuzované. Berte to, prosím vás, tak, že je to návrh zákona, který samozřejmě projde vládou, jednak Českou národní radou, aspoň tedy doufám, a který tedy bude sice předkládat federální úroveň, ale já předpokládám, že ho budeme skutečně projednávat.

Dál bych řekl, že velmi úzce, s celým komplexem této problematiky souvisí to, že připomínkování těchto zákonů, a právě tedy těchto velmi citlivých paragrafů, se zúčastňují naši spolupracovníci z Konfederace politických vězňů, jmenovitě paní Macková s panem Brojem, dále spolupracují s našimi právníky, i zařazují svoje právníky do celé této problematiky. Takže věřím, že to skutečně bude zpřipomínkované na úrovni a vlastně lidé, kterých se to přímo týká, jejichž rodin se to týká. tak k té činnosti nepřistoupí nějakým laxním způsobem, jak by se svým způsobem dalo předpokládat u nějakých referentů.

Dál bych ještě k této problematice vás chtěl informovat tak, jak jsme to projednávali v naší zemědělské komisi, že příští týden v pátek 19. října by mělo dojít k přijetí těchto postižených zemědělců u pana prezidenta Havla na Hradě, takže tam budou jednak soukromí rolníci, jednak právě vybraní lidé z Konfederace politických vězňů. Tím by snad skutečně měl tak nějak symbolicky být zahájen proces zmírňování křivd a reprivatizace, Takže to prosím pro vaši bližší informaci.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Kubátovi a obracím se na pana generálního prokurátora Brunnera, protože jde o výklad různých legislativních opatření, že by nám k tomu také něco řekl.

Generální prokurátor Ludvík Brunner: Pane předsedající, dámy a pánové, já se chci jen velmi stručně zúčastnit této diskuse a navázat na odpovědi ministra Kubáta. Chtěl bych jenom doplnit problematiku, které v širším pojetí říkáme restituce, abyste neměli pocit, že některé křivdy, které byly od roku 1948 spáchány nebudou napraveny a nějakým způsobem legislativně upraveny.

Od svého nástupu do funkce jsem víceméně pokračoval po doktoru Rychetském v jeho závazku, že zpracováním tohoto zákona bude pověřena Generální prokuratura. Na dvou jednáních jsme provedli, řekl bych, takovou inventarizaci těch nezákonností, které byly od roku 1948 provedeny v naší republice a původní záměr, aby odstranění těchto křivd bylo řešeno jedním zákonem, se ukázalo jako nereálné. Proto po dohodě u místopředsedy vlády Rychetského a místopředsedy vlády Mikloška bylo stanoveno, že část těchto křivd bude řešena formou tzv. reprivatizačního zákona, to je zákona, který už byl schválen a bude řešit další druhy těchto nezákonností, které by měly restituci podléhat. V současné době - myslím, že už je připraven restituční zákon v paragrafovaném znění, je tedy na předsednictvu federální vlády, tento týden nebo příští by se mělo uskutečnit závěrečné projednání tohoto paragrafovaného návrhu zákona. Samozřejmě tento návrh bude i řešit některé oblasti, o kterých, tuším, hovořil poslanec Litomiským, a myslím, že i zástupci Konfederace politických vězňů naznačovali, že to jsou i negativní dopady, které se odehrávaly v pracovních táborech, z hlediska bezpečnosti práce a z toho vyplývající újmy, které si bývalí vězni nesou celý život.

Jediné v čem máme dosti neblahý pocit je to, jestli jsme schopni skutečně při inventarizaci těch křivd postihnout všechno. To je tak jediné, není vyloučeno, že restituční zákon, který by měl přijít k projednání do Federálního shromáždění nebude zahrnovat vše, co můžeme považovat za nutné, že musí být upraveno tím restitučním zákonem, aby křivdy mohly být odstraněny.

To, co říká ministr Kubát, tak i zástupci ministerstva zemědělství se zúčastňovali jednání komisí pro přípravu restitučního zákona a s nimi bylo dohodnuto, že křivdy v oblasti zemědělství bude legislativně řešit ministerstvo zemědělství v zákoně o půdě. Takže pouze tolik, abyste věděli, že jsme nezapomněli na tyto oblasti.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu generálnímu prokurátorovi Brunnerovi. Odpovědí ministra Kubáta a generálního prokurátora byla objasněna řada otázek. Pan poslanec Strašek také vyjádřil, že je uspokojen, čili rozpravu končím a navrhuji přijmout k této interpelaci následující usnesení:

"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci Jiřího Straška ve věci problémů zemědělství, zejména privatizace soukromého podnikání a péče o vodní a lesní hospodářství."

Kdo s tímto souhlasí, ať zvedne ruku! (Hlasuje se - 100). Děkuji. Kdo je proti? (1) Zdržel se někdo hlasování? (20) Děkuji, tím je vysloven nadpoloviční souhlas s odpovědí na tuto interpelaci.

Přistupujeme k další interpelaci, to je odpověď na interpelaci poslance Miroslava Čapka podle sněmovního tisku 39 A a 39 B. Prosím pana poslance Čapka, aby nám sdělil, zda odpověď považuje za uspokojivou.

Poslanec Miroslav Čapek: Pane předsedající, vážená vládo, já si teď nejsou jist, vzhledem k tomu, že pan ministr Moldan již na některé interpelace odpověděl, usnesení bylo v té věci již přijímáno, alespoň pokud se týká odpovědi pana ministra Moldana. Měl bych na pana ministra dotaz, ale pan ministr se v té další části jednání omluvil a odvolává se ještě na materiál, který je připravován do vlády.

Já bych navrhoval jednu věc, aby rozprava k této interpelaci byla odložena do příštího zasedání, abych byl seznámen s materiálem, který bude pro vládu předložen, a pak bych se k tomu vyjádřil.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Navrhujete odložení? Ano, dávám hlasovat o tom, zda souhlasíte s odložením a doplněním odpovědi na tuto interpelaci. Kdo souhlasí? (Hlasuje se - 97) Čili je to dostatečná většina. Dávám hlasovat, je proti? (1) Kdo se zdržel hlasování? (22) Čili odpověď na tuto interpelaci se odkládá na příští zasedání.

Přistoupíme k další interpelaci, k další odpovědi, k té interpelaci Miroslava Rašky podle sněmovního tisku 40 A. Prosím pana poslance Rašku, aby nám sdělil, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Poslanec Miroslav Raška: Dámy a pánové, odpověď, která mně byla poskytnuta ministrem vnitra a ministrem školství dle mého názoru není odpovědí na obsah interpelace, kterou jsem podal.

Podstatou odpovědi ministra vnitra je výčet současně platných právních norem, kterými se může řešit problém využívání prostor, které dosud využívaly dětské a mládežnické organizace podle současných právních norem. Je zde odkaz na zákon č. 29/1984 Sb. ve znění zákona č. 171/1990 Sb., který však považují odbory školství de facto za neúčinné a školy, až na výjimky, nespolupracují s žádnými dětskými ani mládežnickými organizacemi v otázkách zabezpečení podmínek pro jejich činnost.

Chtěl bych v této souvislosti poukázat na příklad Slovenska, kde slovenská vláda přijala usnesení, kterým de facto zmrazila využívání prostor, které před 17. listopadem využívaly dětské a mládežnické organizace pro tento účel a svými orgány i na nižších stupních garantuje, že změna využití těchto prostor bude vždy v zájmu dětí a mládeže, což v České republice není.

Současný stav je asi takový, že okresní národní výbory či národní výbory nižších stupňů využívají toho, že stanovené nájmy v těchto objektech byly na nízké úrovni a bez důvodů vypovídají dětským a mládežnickým organizacím nájmy z těchto prostor, v mnoha případech bez jakékoliv náhrady či s ne ekvivalentní náhradou. Odpověď na tuto interpelaci odvolávající se na budoucí právní normy, jako je soustava daní, která se bude řešit až za delší dobu, kde by měly snad existovat odpočitatelné položky na činnost dětí a mládeže, které zatím v zákoně nejsou, tento problém neřeší. Domnívám se, že pokud vláda nepřijme jakési opatření, které by alespoň na přechodnou dobu - dá se říci - "zasádrovalo" současný stav ve využití těchto prostor, které patří státu a budou patřit obcím, zhruba 80 % těchto prostor bude v budoucnu pro činnost těchto organizací ztracena.

Chci také upozornit na to, že v poslední době od listopadu vzniklo zhruba 40 organizací, které mají působnost v České republice a které by zřejmě chtěly vyvíjet svou činnost a působit v oblasti výchovy dětí a mládeže. Tyto organizace by měly rozvíjet svou činnost alespoň v prostorách, které v minulosti byly využívány SSM nebo bývalou PO SSN a tyto prostory neustále ubývají. Pracovníci národních výborů, kteří dneska rozhodují o tom, jak budou tyto prostory využity, v mnoha případech si zajišťují svoji budoucnost tím, že tyto prostory a jejich účel mění na využití různými firmami, kde jsou tito pracovníci různým způsobem zapojeni. Takže považuji osobně odpověď na interpelaci, za z mého pohledu, nepřijatelnou.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Raškovi. To znamená, podobně jako u předešlé, je potřeba náležitě rozšířit a doplnit odpověď na interpelaci pana poslance Rašky.

Kdo souhlasí s tím, aby nebyla přijata a byla doplněna, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se - 60) Kdo je proti? (17) Kdo se zdržel hlasování? (31). To nesouhlasí s počtem přítomných poslanců, Protože je to těsně na polovině, zjistěte, prosím, stav přítomných poslanců.

(Zjištěný stav přítomných poslanců: 121.)

Dostali jsme se do patové situace, protože jsme hlasovali pro stanovisko navrhovatele, pana poslance, který interpelaci podával, dávám nyní hlasovat znovu, abyste se vyjádřili, zda přijímáme obsah interpelace odpovědi pana ministra, zda ji jako sněmovna přijímáme. Čili kdo souhlasí s tím, že přijímáme odpověď pana ministra Hradílka, kterou máte písemně?

Poslanec Marek Benda: Text jsme neschválili, čili nesouhlasíme s odpovědí. Co se stane, když současně neschválíme, že souhlasíme s odpovědí?

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dostali jsme se do situace, že pan navrhovatel pan poslanec Raška nesouhlasí s odpovědí a my jsme hlasovali jako kolektiv, jako plénám, že souhlasíme. (Hlasy: Ne !)

Poslanec Petr Lom: Myslím, že to není závažná komplikace. Bude třeba prohlásit dosavadní hlasování za zmatečné a vyjádřit se podle jednacího řádu k odpovědi na interpelaci. Nemáme se vyjadřovat k mínění poslance, který interpelaci podával, poněvadž to už je záležitostí celé ČNR. Musíme zaujmout stanovisko k odpovědi na tuto interpelaci. Čili správná otázka k hlasování má být položena takto: Kdo souhlasí s odpovědí na interpelaci pana poslance Rašky? A co bylo předtím, prosím, anulujme krátkou cestou! (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Čili k odpovědi zaujme ČNR stanovisko. Je to v jednacím řádu: "K odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. K odpovědi zaujme ČNR stanovisko usnesením "

Čili to je poslední slovo, rozhoduje Česká národní rada.

Poslanec Jiří Payne: Samozřejmě záleží na úvaze sněmovny. Ale já se neodvažuji hlasovat okamžitě. Nevím, zda by skutečně neměla být konána rozprava, abychom došli k nějakému názoru a pak se kvalifikovaně rozhodli.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Máte pravdu, čili otevírám rozpravu k odpovědi na tuto interpelaci. Pan ministr Vopěnka.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, co se týče ministerstva školství, nemohu odpovědět jinak než jak jsem zde včera tuto sněmovnu varoval. Skutečně my můžeme mládežnickým organizacím poskytovat pouze prostory ve školách a podle toho, jak se sněmovna včera zde rozhodla, nebudeme mít prakticky ani tuto možnost. Víc odpovědět nemohu.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru. Stačí toto vysvětlení nebo hlásí se ještě někdo do rozpravy? Prosím.

Poslanec Jiří Payne: Domnívám se, že bychom měli této věci, která se týká mládeže, věnovat skutečně pozornost, protože do značné míry na tom bude záviset budoucnost, a lidé, kteří budou o této budoucnosti rozhodovat. Samozřejmě nám záleží na tom, aby mládež měla možnost někde se scházet.

Zároveň by bylo třeba zvažovat, abychom tím nenarušovali práva vlastnická a podnikatelná. To znamená měli bychom hledat nějaká řešení, která by nenarušovala tržní ekonomiku, ke které bychom rádi dospěli, a zároveň umožňovala dětem vhodným způsobem se scházet. Samozřejmě některé požadavky jsou trochu absurdní, protože např. žádat klubovnu pro mládež na Václavském náměstí je asi zbytečné. Já sám jsem absolvoval Foglarův oddíl a scházeli jsme se v Hodkovičkách za městem. Nevadilo nám, že jezdíme hodinu mimo Prahu. Tam ovšem by nájemné bylo podstatně nižší, to znamená, že nelze tento problém řešit zcela paušálně.

Jádro problému bych viděl v tom, že by peníze se měly dostávat skutečně na místa, kde se děti scházejí. Jak to učinit, zda metodou jakýchsi kupónů, které by si mládežnické oddíly mohly nechávat proplácet, nebo jakým způsobem dosáhnout toho, že peníze přijdou právě na ta místa, kde jsou potřeba a nikoliv zbytečně do středisek, která jsou financována a vlastně ta činnost se nedostává k dětem, nedochází svého adresáta. Tím by tedy např. mohla být tato možnost vyloučena. Nemám to samozřejmě promyšlené do detailů koncepčně, abych o tom mohl dále hovořit, ale samozřejmě by bylo třeba to řešit s adresátem té interpelace.

Domnívám se, že bychom se tomu měli věnovat všichni podrobněji, ale tehdy, když budeme schopni dospět k nějakému výsledku. Samozřejmě se domnívám, že by asi velkou část této péče o mládež měly převzít obce, v jejichž kompetenci by bylo dávat dotace, případně i zavést tyto kupóny. Ale to by skutečně znamenalo o tom přemýšlet a vyžádat si nějaký koncepční návrh. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Paynovi. Má ještě někdo k této interpelaci. Ptám se pana poslance Rašky, ještě jednou, zda souhlasí s tím co tady slyšel, zda tedy přijímá interpelaci, abychom mohli přistoupit k usnesení a hlasování.

Poslanec Miroslav Raška: Jen krátce. Nemohu samozřejmě souhlasit s odpovědí. Souhlasím s poslancem Paynem, že musí být vytvořen systém, který umožní ekonomicky stimulovat podnikatele a další právní subjekty k tomu, aby mládeži jakýmsi způsobem pomáhali.

Principem interpelace bylo to, že do té doby, dokud nebude vytvořen tento systém. je třeba zatím zafixovat současný stav, abychom nezačínali v době. kdy budou tyto právní normy přijaty. prakticky od nuly. Děkuji.

Poslanec Vladimír Šuman: Doporučuji zvážit toto řešení: odložit hlasování o přijetí či nepřijetí interpelace do doby, kdy bude přítomen ministr vnitra a kdy bude schopen v krátké a písemné formě, samozřejmě ne vyčerpávající sdělení a odpověď na interpelaci pana poslance, zdůvodnit, jaké konkrétní další důvody je k tomu vedly. Jinak pokud toto nebude přijato, pak doporučuji toto přijmout, protože za daného stavu vývoje naší společnosti není možné nic, než aplikovat to, co doporučuje ing. Hradílek, a naopak je věcí jinou, abychom my vyvinuli aktivitu v tom směru, aby byla přijata určitá opatření. Kolega Payne si možná v tom vyvine svoji aktivitu, aby byla přijata taková opatření, která by umožnila řešit problematiku jiným způsobem, než jakým si to můžeme dovolit dosud. Doporučuji přijetí té interpelace.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci. Hlásí se poslankyně Němcová.

Poslankyně Helena Němcová: Vážené předsednictvo a kolegové, mám jen několik málo údajů, na základě kterých bych vznesla určitý návrh. Je známo, že v České republice existuje celkem 36 organizací mládežnických a dětských a mají, asi 3,5 mil. členů; jsou to mladí lidé do 25 let. Přitom se u nás vykazuje, že mládežnické a dětské organizace mají dohromady 20 mil. členů. Takže, tak jak se dříve vykazovaly brigádnické hodiny, tak se vykazují mládežnické organizace.

Ku příkladu pionýr má jeden Pionýr, který vznikl v roce 1968 a druhý v roce 1990. Obě dvě jsou nástupnické organizace Pionýru. Majetek v České republice po SSM činí 91 mil. Kčs. Je s podivem, že ku příkladu Mladá fronta si vyhrazuje právo na 20 % zisk z Mladé fronty. Tam jde o stroje, o všechno, co je majetek SSM, ale zisk už jde zase nějaké takové organizaci. Jde také o Seč, o další věci, ku příkladu: o záležitost, kdy se za hodně velkou sumu v tvrdé valutě - asi 15 mil. devizových korun měly koupit nějaké jednorázové injekční stříkačky. Místo toho pan Obzina zakoupil televizní studio CAVIS, které spravoval jeho syn. Je to firma, která existuje dodnes. Měla sloužit dětem a mládeži, děti z toho dosud neviděly nic, dnes se CAVIS prodává, má dva zájemce. Jedním jsou Slušovice, druhým bývalý zaměstnanec televize Pružina.