Česká národní rada 1990 – 1992

Zákon o organizaci soudů, zahrnující rovněž volbu soudců, zatím nebyl novelizován a jeho stávající podoba v mnoha případech umožňuje průnik soudců, kteří v minulosti zaškobrtli o práh spravedlnosti, do justiční komory.

V demokratických státech je uplatňována platforma trojího rozdělení moci: zákonodárná, výkonná a soudní. Zákonodárnou moc svěřili voliči do rukou poslanců, které si mohli v předvolební kampani prohlédnout doslova ze všech stran. Výkonnou moc má v rukou sice vláda, jmenovaná prezidentem, na druhé straně má však veřejnost možnost kontrolvoat politiku a případě prostřednictvím poslanců dosáhnout jejího odvolání. Třetí větev ztělesňuje moc soudní, často mlhavou, nejasnou a také velmi diskutovanou.

Nevím, jestli si všichni uvědomujeme zodpovědnost, jakou na svá bedra volbou soudců bereme, každopádně bychom neměli vycházet pouze ze strohých informací, poskytnutých nám ministerstvem spravedlnosti, které se u jednotlivých kandidátů příliš od sebe neliší. Naše odpovědnost je o to vyšší, když si uvědomujeme, že soudce je volen na 10 let a po tuto dobu je prakticky neodvolatelný.

Navrhuji proto: zřídit při České národní radě komisi pro prověřování kandidátů na funkci soudce z povolání, případně svěřit tuto práci justiční komisi ČNR a její řady příslušně rozšířit.

Zároveň navrhuji zveřejnit seznamy kandidátů na soudce v tisku na všech úrovních a jejich vyvěšení na úředních tabulích obecních zastupitelstev, okresních úřadech a soudech.

V této souvislosti vyzvat občany, aby případné závažné námitky a podněty uplatňovali u svých poslanců a k tomu účelu zřízené komise.

V dané situaci by to sice znamenalo odložení volby soudců přibližně o měsíc. Jde však o odklad, který v poměru k závažnosti věci a dálce volebního období, je v podstatě zanedbatelný. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Fiedorovi a prosím pana poslance Rašku.

Poslanec Miroslav Raška: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, chci se obrátil prostřednictvím premiéra české vlády s interpelací na ministra národní obrany ve věci letecké záchranné služby, postupu její organizace v současné době. Obrátili se na mne důstojníci z letecké armády západního vojenského okruhu s tím, že v současné době dochází ke snižování leteckých sil v naší armádě, což skýtá určité rezervy techniky a personálu, která v armádě tímto způsobem zůstane a určité možnosti pro využití v letecké záchranné službě. Zdá se, že orientace, která byla přijata na úrovni federální vlády se orientuje komerčně na Slovair a jiné složky a armáda jako taková není využívána. Myslím, že je zde možno využít této techniky k tomu, aby dnes slabě organizovaná letecká služba byla posílena kvalitní technikou a kvalitním leteckým personálem.

Dále bych se chtěl obrátit s podnětem na ministra školství České republiky ve věci neadekvátního postupu některých odborů školství vůči organizacím dětí a mládleže v okresech převážně moravských krajů. Konkrétní případ je ze Znojma, kdy pokynem vedoucího odboru školství bylo nařízeno ředitelům základních škol, aby de facto přebrali majetek bývalých pionýrských skupin do majetku školy a tím prakticky zestátnili tyto organizace. Chtěl bych upozornit, že existuje dohoda mezi organizacemi Pionýr a Junák, kdy kolektivy bývalých pionýrských skupin mohou i s majetkem po schválení federálního ministerstva financí přejít do organizace Junák. Postup, který byl zvolen ve Znojmě a je signalizován i z dalších okresů moravských krajů, se mi zdá neadekvátní. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Raškovi a prosím pana poslance Šumana.

Poslanec Vladimír Šuman: Dobrý den paní předsedkyně, pane předsedající, vážený pane premiére, na základě vystoupení pana poslance Šimečka skupina poslanců ve složení Chromý, Laštůvka, Šimečka a Šuman po věcné konzultaci s ministrem spravedlnosti dr. Richtrem zpracovala text, který doporučuje České národní radě k přijetí. Týká se otázky politických vězňů z konce 40. a 50. let.

Česká národní rada na svém zasedání dne 10.10.1990 dospěla k závěru, že průběh rehabilitací bývalých politických vězňů probíhá neuspokojivě. To se především týká vězňů z konce 40. a 60. let. Lidé odsouzení v této době patří vesměs ke generaci dnešních sedmdesátníků a osmdesátníků. Proto by jejich případy měly být projednávány přednostně, aby se své rehabilitace dožili. Stejně tak je potřebné urychlit odškodňování již rehabilitovaných osob a bezodkladně řešit jejich důchodové nároky. Závažná a naléhavá se ukazuje potřeba zákona, který by řešil podmínky pro uplatňování dalších majetkových nároků těchto občanů.

Právě oni, vězňové 40. a 60. let byli první, kteří svou činností či alespoň svým vězněním a utrpením postupně vytvářeli protikomunistický odpor, který důstojně navazuje na první odboj protirakouský a na druhý odboj protinacistický. Je třeba vzít v úvahu i sociální aspekty, poněvadž jde vesměs o občany, jejichž výdělky, a tím i důchody byly a jsou velmi nízké, a proto je jejich současná situace nepoměrně tíživější než je tomu u ostatního obyvatelstva.

Jsme si vědomi toho, že v některých starých případech naráží hladké vyřizování napadlých věcí na skutečnost, že nejsou k dispozici původní soudní spisy, či jiné podklady potřebné pro rehabilitaci, zatímco spisy z pozdějších let jsou vesměs dostupné.

Právě případům těchto občanů, kteří byli postiženi nejhůře, musíme věnovat zvláštní ohled a úctu celé společnosti.

Česká národní rada proto ukládá vládě České republiky

1. vytvořit podmínky pro urychlení rehabilitací, a to především občanů nespravedlivě odsouzených koncem 40. a v průběhu 50. let,

2. informovat Českou národní radu o postupu rehabilitací,

3. urychleně dopracovat návrh zákona o mimosoudních rehabilitacích. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Šumanovi. Protože jde o závažné prohlášení. dávám o tomto hlasovat, zda souhlasíte s obsahem toho, co pan poslanec Šuman přednesl.

Kdo souhlasí, ať zvedne ruku! (Hlasuje se - 123) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (6) vzhledem k tomu, že je nás přítomno 129, bylo toto prohlášení přijato naprostou většinou.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, vážené kolegyně, chtěla bych jenom odpovědět osobně jako poslankyně Moravy panu Válkovi na jeho přednes. Pan poslanec Válek uvádí, že pochází po své matce z Lašska, otci z Valašska, měl by být tedy napůl Slezan, napůl Moravák, žijící v bývalých Sudetech atd. Já si myslím, že je skutečně napůl, nekompletně a to po všech stránkách. Protože člověk celý a úplný by se nikdy nemohl projevovat způsobem tak nevkusným a nechutným. (Během těchto prohlášení značná část poslanců opouštěla sál.) Dále uvádím: tito, totiž poslanci HSD hodlali vytvořit jakousi obnovu Velkomoravské říše, jejímž vládcem je údajně Slovák. O historii Moravy tento poloviční pan poslanec mnoho neví a bohužel není čas, aby mu byla vysvětlena. Další věc: Všichni významní představitelé, spisovatelé a výtvarníci se stěhovali v roce 1968 většinou do Prahy, kde měli lepší podmínky svého vývoje. To je pravda. V tomto má pan poslanec pravdu. S tím bychom souhlasili všichni. U nás na Moravě nebylo a dodnes není tolik finančních prostředků. abychom mohli tyto významné představitele také hmotně ohodnotit, jak by to naleželo. Za čtvrté: z Moravy odcházeli také politikové takového ražení, jako byli pánové Indra, Kempný a další. Tito lidé z Moravy utvářeli a posilovali pražský centralismus, jímž mohou dnes argumentovat poslanci za HSD. Oni podobní politikové odcházeli také pokud vím z jiných územních částí republiky a bylo jich také více. Ze by pražský centralismus vytvářeli jenom moravští politikové, o tom si dovolím pochybovat. Bylo by to nad jejich síly.

Za páté: Tito poslanci si osobují právo hovořit za všechny obyvatele Moravy a Slezska. I když je u nich nárůst příznivců, nedomnívám se, že by tito mohli zájmy občanů vyjadřovat. Pan poslanec mluví pouze za celý okres Nový Jičín. Táže se, proč poslanci HSD nechali pustnout svá města a upadat místní kulturu, aniž hnuli prstem. Najednou je jich tady v roli zachránců moravsko-slezského lidu plno atd. Otázka, za koho mluvím, je dnes snad už jasná. Počty našich voličů jsou známé a denně se zvyšují. Zato je otázka, zda pan poslanec Válek skutečně hovoří za celý okres Nový Jičín, tak jak uvádí. A poslední otázka, pan poslanec navrhuje odlišit moravské poslance HSD tím, že by v duchu svých idejí chodili do České národní rady v lidových krojích. Podle regionu, který zastupují, pak bychom se odlišili. Máme to, prosím vás, brát jako návrh, na kterém pan poslanec trvá a nebo ho bere zpět? (Veselost. Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Mazalové, prosím paní poslankyni Röschovou.

Poslankyně Anna Röschová: Dámy a pánové, já doufám, že mne budou poslouchat i poslanci, kteří jsou na chodbě, protože můj příspěvek bude ryze informativní. takže prosím o pozornost i na chodbě. (Veselost. Potlesk.) Velice stručně bych chtěla reagovat na to, co tu říkal pan poslanec Fiedor. Proto je to informativní. Justiční komise a ústavně právní výbor ve spolupráci se velice podrobně zabývají charakteristikami, které jsou uvedeny u soudců na návrh jejich volby. Ústavně právní výbor dal ministerstvu spravedlnosti asi jedenáct bodů, co ta charakteristika má obsahovat. Bylo to prokonzultováno i se soudci na okresních úrovních a potom ústavně právní výbor vydal toto usnesení. To znamená, že v těchto bodech je také povinností ministerstva spravedlnosti, aby návrh na volbu soudců předložil tisku. To znamená České tiskové kanceláři. Ovšem bohužel ministerstvo spravedlnosti už nemůže ovlivnit, zda to v novinách vyjde, či nevyjde. Toto jsem chtěla říci. Není pravdou, že by neexistoval orgán ČNR. který by se tímto velmi podrobně nezabýval.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Röschové. Jelikož další přihlášky již nemám, předpokládám, že tento bod pořadu můžeme ukončit.

Povinnost vlády České republiky odpovídat poslancům na interpelace, otázky a podněty vyplývá z jednacího řádu, a proto není třeba, abychom přijímali samostatné usnesení. Můžeme tedy přejít přímo k bodu

K tomuto bodu pořadu vám byly rozdány na lavice následující sněmovní tisky:

tisk 28 A - odpověď na písemnou interpelaci poslance Jiřího Straška,

tisk 39 A a 39 B - odpovědi na písemnou interpelaci poslance Miroslava Čapka

tisk 40 A - odpověď na písemnou interpelaci poslance Miroslava Rašky,

tisk 41 A - odpověď na písemnou interpelaci poslanců Viktora Dobala. Jiřího Fiedora. Jiřího Honajzera a Ivana Maška,

tisky 42 A, 42 B a 42 C - odpovědi na písemnou interpelaci poslanců Zdeňka Malíka, Jaroslavy Moserové a Vladimíra Šumana.

tisk 43 A - odpověď na písemnou interpelaci poslance Pavla Havloviče,

tisk 44 A - odpověď na písemnou interpelaci poslankyně Daniely Kolářové,

tisk 58 - odpověď na ústní interpelaci poslance Václava Moskala.

Nyní přistoupíme k projednávání těchto interpelací. Každou interpelaci projednáváme zvlášť a přijmeme k ní samostatné usnesení.

První v pořadí je odpověď na interpelaci pana poslance Jiřího Straška uvedená ve sněmovním tisku 28 A. Prosím tedy pana poslance Jiřího Straška, zda odpověď považuje za uspokojivou. Bylo by dobře, aby páni poslanci, kteří odešli na chodbu, se vrátili, protože uslyší odpovědi na interpelace.

Poslanec Jiří Strašek: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo vládo, vážený pane předsedající, kolegové, před sebou máte odpověď pana ministra zemědělství dr. Kubáta na moji interpelaci, která se týkala privatizace v zemědělství. Mám z toho dost smíšený pocit. Jednak uznávám, že pan ministr zemědělství dělá co může. Do popředí našeho zájmu by se měla dostat otázka kompetencí. Co tedy vlastně můžeme a co nemůžeme. My máme svůj český parlament, máme české ministerstvo zemědělství a my de facto o této otázce v české zemi rozhodnout nemůžeme. Nad námi stojí jakýsi orgán, i nad ministrem zemědělství, federální orgán, na kterém celá ta záležitost stojí. Domnívám se, že tato interpelace - a prosil bych pana předsedu vlády, jestli je to možné - by měla být dořešena tím způsobem, že by ji pan předseda vlády přednesl tomuto orgánu. Nevím, jestli je to možné. Domnívám se, že snad ano. Protože pan ministr zemědělství nemá zřejmě ve své kompetenci možnost uspokojivě to vyřešit.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Straškovi. Můžeme tuto interpelaci považovat z vaší stránky za odpovězenou?

Poslanec Jiří Strašek: Ano, můžete. Co se týče pana ministra zemědělství, věřím, že udělal všechno, co bylo v jeho moci.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji vám. Nyní otevírám rozpravu. Táži se, zda někdo má dotaz k této interpelaci, jejíž odpověď jste dostali písemně?

Poslanec Ivo Palkoska: Vážený pane předsedo, paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si vás upozornit na stranu 3 odpovědi na interpelaci, zejména její druhou polovinu. Jedná se zde o zrušení diskriminačního zákona a vládního nařízení a zejména o otázku zrušení darovacích smluv. Je zde odkaz na návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd. Když byla tato odpověď zpracovávána 27. září, tak samozřejmě tento zákon ještě nebyl v platnosti (tuším). Dneska je v platnosti a je patrné, že se samozřejmě tohoto majetku netýká. Obdobně se netýká ani darovacích smluv, které byly uzavírány v podstatě vynuceně a občané žijí v současné době v nejistotě. Máme před sebou privatizaci, malou privatizaci a velkou privatizaci, a občané se právem dotazují, zda tyto majetky, které přešly na stát formou nabídky darování státu a stát tuto nabídku velkomyslně přijal, tak zda tyto majetky budou řešeny formou zákona, a nebo zda se mají občané domáhat soudní cestou, což by bylo zřejmě též schůdné.

Dovoluji si poukázat na neutěšený stav naší justice a na skutečnost, že v případě, že tyto žaloby budou podávány hromadně, tak naše justice nebude ani dělat rehabilitace, nebude dělat ani tyto věci, protože nic z toho nestačí.

Domnívám se, že by mělo i z našeho parlamentu zaznít, zda jsme toho názoru, že křivdy tohoto druhu budou řešeny formou zákona a zda toto doporučujeme, či zda ponecháváme bývalým vlastníkům a jejich dědicům, aby otázku navrácení jejich majetku si řešili individuálně soukromo-právní cestou.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Palkoskovi a prosím nyní pana ministra Kubáta, aby se vyjádřil k této interpelaci a mohli bychom tuto záležitost uzavřít.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo, vážená Česká národní rado, v té době, jak už bylo řečeno, jsem připravoval odpověď na interpelaci pana poslance Straška, tak některé věci samozřejmě ještě nebyly ujasněné. Proto bych si dovolil připomenout interpelaci č. 68 pana poslance Kapusty, protože tyto dvě interpelace v této oblasti velmi úzce souvisí. Jedná se samozřejmě o vrácení majetku movitého, nemovitého a o navrácení půdy. Z důvodů, abychom zabránili rozkrádání tohoto majetku, abychom zabránili rozprodávání tohoto majetku, tak bylo přijato usnesení, které upravuje zákon 111 z roku 1990, to je o státním podniku, protože docházelo k rozprodávání nemovitostí - různých starých stodol, starých objektů, statků atd. - vlastně v době, kdy je jasné, že mnoho z nich bude reprivatizováno, případně privatizováno, případně navráceno právě podle těchto zákonů.

Z toho důvodu jsme v podstatě zakázali a znemožnili tuto možnost prodejů, aby o to tito lidé nepřišli, tak říkajíc v předvečer navrácení.

Dále je připravován zákon, který bude upravovat vlastnické vztahy k půdě. Je to teď nově připravovaný zákon, který bychom měli ve čtvrtek projednávat ve vládě. Tady bych si dovolil upozornit na § 4, kde je řečeno, že kromě toho, že dojde k navrácení pozemků, tak dojde také k navrácení živého a neživého inventáře. Nemusím, prosím vás, říkat, jak složitý to bude proces, jestli tedy budeme vracet živý dobytek nebo jesti budeme vyrovnávat jeho hodnoty, jakým způsobem dojde k vyrovnání hodnoty zařízení, strojů, techniky, o kterou ti lidé přišli. Ale v každém případě, to zde, prosím pěkně, je zahrnuto.

Dál bych si dovolil upozornit, že stejně tak zítra bude projednáván zákon o zemědělské výrobě provozované samostatně hospodařícími rolníky. Je to nesmírně důležitý paragraf, nebo nesmírně důležitá právní úprava, protože i ona bude právě umožňovat navrácení tohoto majetku do hospodaření. Dál vlastně umožní a postaví soukromě hospodařící rolníky na úroveň podnikatelů, to znamená, že oni budou moci nakupovat také za velkoobchodní ceny, což momentálně nelze, a dále budou upraveny i některé možnosti daňové, nebo přesněji řečeno - budou zde upraveny daně.