Středa 10. října 1990

Navrhuji a žádám, aby tato složka ministerstva obrany byla opatřením federální vlády okamžitě rozpuštěna. K tomu jen dodávám, že na financování armády bylo schváleno podivuhodných 32 mld Kčs, na kterých se tato zcela nepřijatelná složka armády podílí. Na závěr žádám, i vás všechny poslance České národní rady, abyste tyto návrhy podpořili, aby byly co nejdříve a důsledně realizovány.

Dále jsem byl požádán některými občany města Brna, abych interpeloval vládu České republiky ve věci sovětského konzulátu v Brně, který obývá reprezentační objekt v Pisárkách. Vzhledem k tomu, že sovětská strana má v Brně více objektů kam se může sovětský konzul na úrovni uchýlit, navrhuji, aby byl tento objekt předán učňovskému školství, kterému kdysi patřil. V tomto směru žádám pana Pitharta, aby tento návrh předal ministru zahraničních věcí ČSFR. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Nedbálkovi, prosím pana poslance Straška.

Poslanec Jiří Strašek: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, předsedo vlády, kolegové poslanci, 5. října jsem vás seznámil s událostí, která se stala na Poběžovickém hřbitově ohledně jeho uklizení, dost nevhodným způsobem. Nepožaduji od české vlády písemnou odpověď na tuto interpelaci, protože reakce, jak premiéra vlády, tak generálního prokurátora mi byla dostatečnou odpovědí a začátkem listopadu jsem se zúčastnil závěrečných jednání v Mnichově kolem celé této záležitosti a dovolil bych si vám navrhnout, že bych na příští schůzi České národní rady vás s tímto výsledkem seznámil v bodu, který bude určen pro diskusi. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Straškovi. Prosím pana poslance Kříže. Připraví se pan poslanec Čermák.

Poslanec Karel Kříž: Paní předsedkyně, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte tři stručná pozastavení. První se týká připravované všeobecné československé výstavy. Víme, že poslední výstava tohoto charakteru se konala před 100 lety. Tehdy se nazývala Zemská jubilejní. První. nazvaná průmyslová se konala v roce 1791. Je jasné, že by to by to od nás ignorantní, kdybychom po 100 letech si nic nepřipomněli. Vláda se rozhodla výstavbu zorganizovat, podniká přípravné práce. Domnívám se ale, že by nás vláda měla seznámit jak s koncepcí výstavy, tak i s rozpočtem, který považuji za stěžejní. V tisku se objevily údaje nejprve o 300 mil., nyní se hovoří o 1 mld 300 mil, Rozpočet má být vyrovnaný. Přejme si, aby byl. Jde o sumy značné. Podle mého názoru bychom si měli připomenout, že jsme se z Evropy neztratili. Měli bychom to udělat s ohledem na naši poloprázdnou kapsu velmi uměřeně. V žádném případě bychom neměli stavět ani jednu Potěmkinovu vesnici.

Můj druhý podnět se týká bezpečnosti. Lavina zločinnosti zaplavila společnost. A společnost je právem znepokojena. Zajisté, jde o rub nabyté svobody. Ale nikdo z nás nebude pochybovat o tom, že demokracie spočívá na jasné formulaci pravidel a zákonů, které musí být dodržovány. Demokracie musí mít sílu k tomu, aby to, co je její vlastní podstatou dokázala prosadit. Nedokáže-li to, skončí v troskách a naše cesta k právnímu státu bude zmařena. Je snadné kritizovat ministry vnitra nebo tvrdit, že Veřejná bezpečnost se musí v očích veřejnosti rehabilitovat sama. Anebo také tvrdit, že žádný z bývalých estébáků nepatří do policejního sboru. Jsou to jenom pohledy z určitého omezeného úhlu na daleko složitější skutečnost. Policie musí být akceschopná. To je zjevné každému. Naše policie je zatím z části bohužel paralizována. Je to nutný výsledek skutečnosti. že byla pilířem komunistické totality a my ji za to nenáviděli. Uvědomme si ale prosím, že policie je rameno, které se otáčí tak, jak chce hlava. Tak tomu je alespoň v nepolicejním, demokratickém systému. A my přece chceme být spravedlivými. Chceme dodržovat občanská práva. včetně práva občana žít v bezpečí. Policie musí mít naši základní důvěru a úctu. Jen tak bude moci jednat. Nejenom policie na nás, ale i my na policii se musíme naučit dívat z jiného zorného úhlu. Naši společnost bezpečně čeká zápas se zločinností. Tím si můžeme být jisti. A policie je v první linii. Važme si jí za to a vytvořme jí takové podmínky, aby mohla dobře pracovat. A snažme se pochopit její práci. Na rozdíl od nás policie nemůže pracovat něžně.

Při svém třetím podnětu bych se zastavil u našich vztahů ke Slovensku. Začínám být z toho velmi nervózní. My tady o tom ve sněmovně nehovoříme. Snad z toho důvodu, že jsme možná rozumní a říkáme si, že to čas vyřeší. vláda jedná, a vláda jedná výborně, anebo také o tom nehovoříme z toho důvodu, že je to tak křehké téma, že se ho bojíme i dotknout. Já bych rád předeslal, že je třeba podle mého názoru naši vládu vysoce hodnotit za její vstřícnost vůči slovenské straně a to od samého počátku vzájemných jednání. I to poslední setkání mezi předsednictvy rad ve Žďáru bylo podle informací. které jsme dostali, velmi uspokojivé. Přesto ze Slovenska pro toho, kdo situaci sleduje a je v ní angažován nepřicházejí zrovna povzbudivé podněty. Slovenský nacionalismus je skutečnost. Ti umírněnější zastánci federace, přestože hovoří hlasitě a kategoricky vůči české nebo československé straně, vůči svým vlastním slovenským separatistům, de facto lavírují. Nadále se domnívám. že slovenská politika obsahuje poněkud iracionální, nebo chcete-li nerozumné prvky. Není to specifikum jenom slovenské strany, myslím. že i včera něco odeznělo v tomto duchu ze strany našich kolegů z moravskoslezského hnutí. Podotýkám přitom. že na poslance HSD hledím s úctou a myslím si, že jádro jejich věci je opodstatněné a domnívám se, že zcela bezpečně se v průběhu času prosadí.

Protokolární tahanice s návštěvami ze zahraničí, požadavky na vlastní emisní banku, vlastní ministerstvo pro zahraniční vztahy, požadavek Matice slovenské na suverenitu Slovenska. jsou toho, domnívám se, dostatečným příkladem. Federace se Slovenskou republikou je nám drahá a chceme ji pěstovat, ale přichází čas, kdy je potřeba, abychom si začali také pěstovat své vlastní vědomí samostatnosti. Toto vědomí rozvinuté nemáme a nezávislý republikový rozpočet pro rok 1991 nám ho zcela určitě sám o sobě nepřinese. Nejde o nic deklarativního, jde o vnitřní, dostatečně pevný, přitom ale pružný postoj. A protože tento postoj jsme si zatím neosvojili, proto běžně reagujeme tu pobaveně, tu udiveně, tu defenzívně na slovenské požadavky.

Řekl bych, že žijeme ve vzrušující době, v níž poznáváme charakter našeho federativního partnera a díky němu můžeme poznávat i svůj vlastní charakter. Nebojme se, když v Tatrách zahřmí, ani tím nebuďme nijak fascinováni. Aniž bychom zapomínali na naši federaci, starejme se sami o sebe, o svá vlastní východiska. Přirozeně, že musí být spravedlivá, čestná a co nejrozumnější. Naším východiskem může být i samostatný postup, pokud si to bez úzkosti uvědomíme, třeba tím paradoxně právě posílíme federaci.

V Kroměříži to naše vláda skvěle předvedla. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Ano, děkuji panu poslanci Křížovi, prosím pana poslance Čermáka. Připraví se pan poslanec Válek.

Poslanec Petr Čermák: Pane předsedající, dámy a pánové. Jedním z hlavních cílů naší politiky musí být maximálně snaha o důvěru občanů. Tu nám v současné době velmi podrývá personální obsazení řídících funkcí na všech úrovních. V naší kompetenci je informovat se o situaci na jednotlivých ministerstvech české vlády.

Ptám se proto pana premiéra, kdy bude splněno zákonné opatření, které specifikuje, kdo nesmí na ministerstvech pracovat. V této souvislosti bych rád připomenul vystoupení pana Buriana ve Federálním shromáždění, který jako zvláště odstrašující případ uvedl české ministerstvo vnitra. Děkuji za konkrétní a přesnou odpověď. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Čermákovi, prosím pana poslance Válka, připraví se paní poslankyně Janů.

Poslanec Alois Válek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokud jste si všimli mé poněkud vratké a nejisté chůze není to dáno tím, že by mě zbili zastánci Moravy a Slezska, ale bohužel vina je moje plotýnka.

Malou poznámku k mému včerejšímu vystoupení, na něž reagovali někteří poslanci. Na tom, co jsem řekl, nemíním nic měnit a pokud se někoho dotkl poněkud ironizující tón, domnívám se, že jsem tím nijak nenarušil autoritu a vážnost tohoto shromáždění.

Kádrování jsme nedávno zažili dost a přesto většina stran přistoupila dobrovolně na tzv. lustraci kandidátů, v souvislosti s politickou minulostí některých poslanců za HSD zdůrazňuji, že jsem těchto skutečností využil pouze proto, že tito lidé se staví proti návrhům důležitých zákonů, které tak pracně vznikají po mnoha hodinách a dnech práce poslanců v jednotlivých výborech. Jsme zde přece proto, abychom se snažili dosáhnout obecně prospěšných zákonů; proto odmítán paušální negaci všeho, co zástupcům HSD nevyhovuje.

A ještě k poznámce. že podobně jako já, vystupují i ti, co dříve mlčeli. Nerad to před tímto shromážděním říkám, ale v roce 1969 jsem odešel do dělnické profese. abych se nemusel přizpůsobovat normalizační politice v kultuře. V žádné straně jsem nikdy nebyl a ani nehodlám být. Zúčastňoval jsem se od roku 1988 všech demonstrací zde v Praze, abych mohl všem známým přiblížit skutečnost, když sdělovací prostředky lživě o těchto událostech informovaly. Tehdy, po seznámení se se základním prohlášením Charty 77 jsem ji také podepsal. V listopadu minulého roku jsem vystupoval na veřejných shromážděních občanů a samozřejmě netušil, že místo rány pendrekem na moje operovaná záda se stanu poslancem a budu mít možnost slyšet tak často nereálné požadavky zástupců Moravy a Slezska. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Válkovi a prosím paní poslankyni Janů.

Poslankyně Ivana Janů: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, dámy a pánové, z části jako členka komise pro justici, která zde byla zřízena, navazuji na vystoupení paní předsedkyně Burešové. Prosila bych pana ministra spravedlnosti, aby vás informoval o tom, kolik soudců v justici chybí v České republice, dále v jakých materiálních podmínkách pracují, včetně muzejních psacích strojů a dalšího vybavení, jak dlouho to trvá vychovat soudce, to vzhledem k tomu, kolik nových rehabilitačních senátů je možno postavit a jaká je vytíženost soudců. Byla bych ráda, kdyby pan ministr spravedlnosti zhodnotil, ve světle podmínek materiálních i personálních. co je od nich možno očekávat a nebo zda rehabilitaci brzdí.

Chtěla bych tomuto sněmu připomenout to, co jistě ví, že justice je vedle moci zákonodárné, nás a Federálního shromáždění, i mocí vládní tím třetím pilířem, na které stojí stát. Tento pilíř bohužel v současné době není příliš pevný a nemůžeme si opatřit jiný. Jsem přesvědčena, že právě na této půdě musíme zavést jako pravidlo říkat věci co nejobjektivněji, aby veřejnost byla skutečně pravdivě informována. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Janů a prosím pana poslance Smělíka. Připraví se pan poslanec Havlovič.

Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno. Jednou z oblastí životního prostředí dotýkající se bezprostředně každého z nás je používání a zásobování pitnou vodou, o které vedeme jak na veřejnosti, tak v soukromí velmi živé diskuse. Největší obtíží pro úpravu a zajištění kvalitní vody je znečištění ve vodách komponenty, které jsou v poměrně malých množstvích už velmi škodlivé. My je známe prakticky až v posledních desetiletích: staly se obecně známými bifemyly ropné látky, těžké kovy, dusičnany. Poslední dva komponenty jsou na vrub zemědělské velkovýroby, jejich obsah se zvyšuje po spirále nepřetržitě, jejíž přerušení nastává pouze periferně v nás, jako uživatelích, kdy se v našich orgánech koncentrují.

Dusičnany se stávají strašákem všech. Např. donedávna velké zásoby podzemních vod v údolních nivách Moravy jsou stále méně a méně použitelné. Takové lokality jako je Tlumačov, Uherské Hradiště, Bzenec ještě jsou používány, ale největší z nich u Břeclavi, na soutoku Dyje a Moravy se stala v poslední době prakticky nepouživatelnou. Březovský vodovod, který do Brna přivádí vodu, před 20 lety obsahoval 10 mg/l dusičnanů. Stávající norma je 50. Dnes má tato voda 30 mg/l. Ročně roste o 1 mg/l. Chceme-li exktrapolovat, vypadalo by to tak, že po 209 letech budeme za normou. Ovšem jaká je tato norma? Budeme vstupovat do EHS a tam jsou normy daleko tvrdší, pro kojence je to do 15 mg/l.

Zajištění odstranění dusičnanů je v podstatě technicky možné, ale ekonomicky tak drahé, až téměř nepraktikovatelné. Voda dnes už není pro nás technologickou surovinou, tak jak jsme ji donedávna brali, nebo event. zdrojem energie, ale stává se národním bohatstvím, a pokud nechceme abychom tuto suroviny za několik let dováželi např. ze Skandinávie, jako dnes ropu, musíme něco udělat.

V této souvislosti bych interpeloval pana ministra zemědělství. jestli mi dokáže říci, jaký má ministerstvo zemědělství připraven ekologický program v rostlinné velkovýrobě především s přihlédnutím k omezení devastačních dopadů na zásoby podzemních vod, především v lokalitách činnosti zemědělských podniků.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Smělíkovi. Na pořadu je pan poslanec Balog. Připraví se pan poslanec Kapusta.

Poslanec Dezider Balog: Vážená vládo, vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, padl zde podnět či připomínka, adresovaná na rómské poslance a týkající se problému trestné činnosti a v tom smyslu vysokého podílu Rómů na tomto neblahém stavu věci. Chtěl bych zdůraznit, že trestná činnost a její stav se musí posuzovat komplexně, a také diferencovaně, a je nutné také vycházet z objektivních společenských konsekvencí a z dialektiky společenských poměrů. Z logiky a analýzy společenského poměru a pohybu, které používáme, je jedním z evidentních příčin způsobujících inklinaci této jmenované vrstvy obyvatelstva k trestné činnosti, její neblahý sociální stav, ve kterém se většina Rómů nachází.

Dalším silně dominujícím faktorem působnosti je i nerovnoprávné postavení ve společnosti Rómů jako celku. A to už nehovořím o morálně psychologickém dopadu, který by mohl být samostatnou širokou kapitolou. Pro nedostatek času nemíním tuto problematiku rozpitvávat do složitostí. Ale z těchto obecně a hrubě nastíněných fragmentů se vytváří spleť - obrazně řečeno - kořenů, vytvářejících potencionální prostředí ke vzniku konfliktu jedince se zákonem a které staví rómskou komunitu do jakési nežádoucí kontrapozice vůči ostatním občanům.

Kolega už předeslal. že tyto problémy nejsou problémy jen našich Rómů, ale jsou to problémy nás všech. Ale současně vina - byť by to byl pojem silně diskutabilní - není jen vinou naší, je také vinou nás všech. Proto se všichni musíme podílet na tom, aby se předcházelo těmto latentním, ale prokazatelně existujícím příčinám způsobujícím trestnou činnost.

My Rómové nechceme a nebudeme tento problém řešit jakýmsi segregačním způsobem, motivovaným také jakýmisi partikulárními zájmy, protože tato problematika je ve své podstatě nadstranická. Nechceme také však být pouze objektem ideí uniformujících celou společnost, jak tomu bylo v nedávné minulosti. ale chceme být subjektem. Můžeme totiž uniformovat kabáty nebo čepice, mohu typizovat součásti strojů, mohu sjednotit formistiku mezi lidmi, ale nemohu lidské myšlence a touze lidu po sebeurčení vsadit ocelovou formu univerzálního dogmatu. Doufám, že jeden ze základních principů demokracie, kterým je i tato touha po sebeurčení, bude do ústavy zakotvena.

Dále aktuální alarmující stav trestné činnosti pak budeme řešit přímo či nepřímo prostřednictvím koncepce, kterou předkládáme. Tato koncepce pokrývá skoro všechny oblasti a sféry občanského veřejného života. Ale chtěl bych zdůraznit. že chceme participovat, nikoliv suplovat tuto činost za státní orgány.

Závěrem bych chtěl říci jen tolik, že chceme-li tyto uváděné skutečnosti pochopit, je nutné, když jsme se zbavili železné opony našeho státu, abychom se jí také zbavili my všichni ve vlastní mysli. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Balogovi a prosím pana poslance Kapustu. Připraví se jako poslední pan poslanec Fiedor.

Poslanec Jaromír Kapusta: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, dámy a pánové poslanci, ze včerejších projevů poslance Občanského fóra, mého krajana z Nového Jičína, pana Aloise Válka, zaznělo na adresu klubu poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko několik invektiv. I když mnozí z vás poslanců vyjádřili k jeho vystoupení svá stanoviska, jsme nuceni konstatovat několik skutečností i my:

1. Zásadně protestujeme proti způsobu vystoupení pana poslance Válka a používání vulgarizujících výrazů v jeho projevu s přímým a nepravdivým napadáním poslanců HSD - SN.

2. Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko si vůbec neosobuje právo hovořit jménem všech občanů Moravy a Slezska. To zásadní, co chceme docílit, je vědomí občanů všech regionů, že jsou odměňováni podle svých zásluh na vytvořeném národním důchodu. Zemské zřízení je tou nejvyšší zárukou.

3. Citace pana Válka, že snad všichni naši poslanci hledají záchranu v zemském zřízení, když před tím odešli z KNV či ONV, konstatujeme, že z 22 poslanců našeho klubu pouze 1 - a to nekomunista - byl pracovníkem KNV a 2 byli zvoleni do státní správy po 17. listopadu.

4. Mnohé naše názory ve svém vystoupení vyjádřil pan poslanec Bárta. Odmítáme nařčení kolektivní viny poslancem panem Válkem z bývalé angažovanosti v KSČ před 17. listopadem a navrhujeme mu, aby provedl zjištění této skutečnosti u všech poslanců, a to jak u našeho, tak i svého klubu. Rádi a se zájmem bychom si tyto výsledky vyslechli. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Kapustovi. Hovoří pan poslanec Fiedor, připraví se pan poslanec Raška a potom pan poslanec Šuman.

Poslanec Jiří Fiedor: Vážený pane předsedající, vážená Česká národní rado, v brzké době budeme ve výborech, potažmo na plénu, projednávat materiály pro volby soudců, kterým našim hlasem dáváme mandát pro výkon funkce soudce z povolání na následujících 10 let.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP