Navrhuji a žádám, aby tato složka ministerstva
obrany byla opatřením federální vlády
okamžitě rozpuštěna. K tomu jen dodávám,
že na financování armády bylo schváleno
podivuhodných 32 mld Kčs, na kterých se tato
zcela nepřijatelná složka armády podílí.
Na závěr žádám, i vás
všechny poslance České národní
rady, abyste tyto návrhy podpořili, aby byly co
nejdříve a důsledně realizovány.
Dále jsem byl požádán některými
občany města Brna, abych interpeloval vládu
České republiky ve věci sovětského
konzulátu v Brně, který obývá
reprezentační objekt v Pisárkách.
Vzhledem k tomu, že sovětská strana má
v Brně více objektů kam se může
sovětský konzul na úrovni uchýlit,
navrhuji, aby byl tento objekt předán učňovskému
školství, kterému kdysi patřil. V tomto
směru žádám pana Pitharta, aby tento
návrh předal ministru zahraničních
věcí ČSFR. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Nedbálkovi, prosím pana
poslance Straška.
Poslanec Jiří Strašek: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, předsedo vlády,
kolegové poslanci, 5. října jsem vás
seznámil s událostí, která se stala
na Poběžovickém hřbitově ohledně
jeho uklizení, dost nevhodným způsobem. Nepožaduji
od české vlády písemnou odpověď
na tuto interpelaci, protože reakce, jak premiéra
vlády, tak generálního prokurátora
mi byla dostatečnou odpovědí a začátkem
listopadu jsem se zúčastnil závěrečných
jednání v Mnichově kolem celé této
záležitosti a dovolil bych si vám navrhnout,
že bych na příští schůzi
České národní rady vás s tímto
výsledkem seznámil v bodu, který bude určen
pro diskusi. Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Straškovi. Prosím pana
poslance Kříže. Připraví se pan
poslanec Čermák.
Poslanec Karel Kříž: Paní
předsedkyně, pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte tři stručná
pozastavení. První se týká připravované
všeobecné československé výstavy.
Víme, že poslední výstava tohoto charakteru
se konala před 100 lety. Tehdy se nazývala Zemská
jubilejní. První. nazvaná průmyslová
se konala v roce 1791. Je jasné, že by to by to od
nás ignorantní, kdybychom po 100 letech si nic nepřipomněli.
Vláda se rozhodla výstavbu zorganizovat, podniká
přípravné práce. Domnívám
se ale, že by nás vláda měla seznámit
jak s koncepcí výstavy, tak i s rozpočtem,
který považuji za stěžejní. V tisku
se objevily údaje nejprve o 300 mil., nyní se hovoří
o 1 mld 300 mil, Rozpočet má být vyrovnaný.
Přejme si, aby byl. Jde o sumy značné. Podle
mého názoru bychom si měli připomenout,
že jsme se z Evropy neztratili. Měli bychom to udělat
s ohledem na naši poloprázdnou kapsu velmi uměřeně.
V žádném případě bychom
neměli stavět ani jednu Potěmkinovu vesnici.
Můj druhý podnět se týká bezpečnosti.
Lavina zločinnosti zaplavila společnost. A společnost
je právem znepokojena. Zajisté, jde o rub nabyté
svobody. Ale nikdo z nás nebude pochybovat o tom, že
demokracie spočívá na jasné formulaci
pravidel a zákonů, které musí být
dodržovány. Demokracie musí mít sílu
k tomu, aby to, co je její vlastní podstatou dokázala
prosadit. Nedokáže-li to, skončí v troskách
a naše cesta k právnímu státu bude zmařena.
Je snadné kritizovat ministry vnitra nebo tvrdit, že
Veřejná bezpečnost se musí v očích
veřejnosti rehabilitovat sama. Anebo také tvrdit,
že žádný z bývalých estébáků
nepatří do policejního sboru. Jsou to jenom
pohledy z určitého omezeného úhlu
na daleko složitější skutečnost.
Policie musí být akceschopná. To je zjevné
každému. Naše policie je zatím z části
bohužel paralizována. Je to nutný výsledek
skutečnosti. že byla pilířem komunistické
totality a my ji za to nenáviděli. Uvědomme
si ale prosím, že policie je rameno, které
se otáčí tak, jak chce hlava. Tak tomu je
alespoň v nepolicejním, demokratickém systému.
A my přece chceme být spravedlivými. Chceme
dodržovat občanská práva. včetně
práva občana žít v bezpečí.
Policie musí mít naši základní
důvěru a úctu. Jen tak bude moci jednat.
Nejenom policie na nás, ale i my na policii se musíme
naučit dívat z jiného zorného úhlu.
Naši společnost bezpečně čeká
zápas se zločinností. Tím si můžeme
být jisti. A policie je v první linii. Važme
si jí za to a vytvořme jí takové podmínky,
aby mohla dobře pracovat. A snažme se pochopit její
práci. Na rozdíl od nás policie nemůže
pracovat něžně.
Při svém třetím podnětu bych
se zastavil u našich vztahů ke Slovensku. Začínám
být z toho velmi nervózní. My tady o tom
ve sněmovně nehovoříme. Snad z toho
důvodu, že jsme možná rozumní a
říkáme si, že to čas vyřeší.
vláda jedná, a vláda jedná výborně,
anebo také o tom nehovoříme z toho důvodu,
že je to tak křehké téma, že se
ho bojíme i dotknout. Já bych rád předeslal,
že je třeba podle mého názoru naši
vládu vysoce hodnotit za její vstřícnost
vůči slovenské straně a to od samého
počátku vzájemných jednání.
I to poslední setkání mezi předsednictvy
rad ve Žďáru bylo podle informací. které
jsme dostali, velmi uspokojivé. Přesto ze Slovenska
pro toho, kdo situaci sleduje a je v ní angažován
nepřicházejí zrovna povzbudivé podněty.
Slovenský nacionalismus je skutečnost. Ti umírněnější
zastánci federace, přestože hovoří
hlasitě a kategoricky vůči české
nebo československé straně, vůči
svým vlastním slovenským separatistům,
de facto lavírují. Nadále se domnívám.
že slovenská politika obsahuje poněkud iracionální,
nebo chcete-li nerozumné prvky. Není to specifikum
jenom slovenské strany, myslím. že i včera
něco odeznělo v tomto duchu ze strany našich
kolegů z moravskoslezského hnutí. Podotýkám
přitom. že na poslance HSD hledím s úctou
a myslím si, že jádro jejich věci je
opodstatněné a domnívám se, že
zcela bezpečně se v průběhu času
prosadí.
Protokolární tahanice s návštěvami
ze zahraničí, požadavky na vlastní emisní
banku, vlastní ministerstvo pro zahraniční
vztahy, požadavek Matice slovenské na suverenitu Slovenska.
jsou toho, domnívám se, dostatečným
příkladem. Federace se Slovenskou republikou je
nám drahá a chceme ji pěstovat, ale přichází
čas, kdy je potřeba, abychom si začali také
pěstovat své vlastní vědomí
samostatnosti. Toto vědomí rozvinuté nemáme
a nezávislý republikový rozpočet pro
rok 1991 nám ho zcela určitě sám o
sobě nepřinese. Nejde o nic deklarativního,
jde o vnitřní, dostatečně pevný,
přitom ale pružný postoj. A protože tento
postoj jsme si zatím neosvojili, proto běžně
reagujeme tu pobaveně, tu udiveně, tu defenzívně
na slovenské požadavky.
Řekl bych, že žijeme ve vzrušující
době, v níž poznáváme charakter
našeho federativního partnera a díky němu
můžeme poznávat i svůj vlastní
charakter. Nebojme se, když v Tatrách zahřmí,
ani tím nebuďme nijak fascinováni. Aniž
bychom zapomínali na naši federaci, starejme se sami
o sebe, o svá vlastní východiska. Přirozeně,
že musí být spravedlivá, čestná
a co nejrozumnější. Naším východiskem
může být i samostatný postup, pokud
si to bez úzkosti uvědomíme, třeba
tím paradoxně právě posílíme
federaci.
V Kroměříži to naše vláda
skvěle předvedla. Děkuji za pozornost. (potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Ano, děkuji panu poslanci Křížovi, prosím
pana poslance Čermáka. Připraví se
pan poslanec Válek.
Poslanec Petr Čermák: Pane předsedající,
dámy a pánové. Jedním z hlavních
cílů naší politiky musí být
maximálně snaha o důvěru občanů.
Tu nám v současné době velmi podrývá
personální obsazení řídících
funkcí na všech úrovních. V naší
kompetenci je informovat se o situaci na jednotlivých ministerstvech
české vlády.
Ptám se proto pana premiéra, kdy bude splněno
zákonné opatření, které specifikuje,
kdo nesmí na ministerstvech pracovat. V této souvislosti
bych rád připomenul vystoupení pana Buriana
ve Federálním shromáždění,
který jako zvláště odstrašující
případ uvedl české ministerstvo vnitra.
Děkuji za konkrétní a přesnou odpověď.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Čermákovi, prosím
pana poslance Válka, připraví se paní
poslankyně Janů.
Poslanec Alois Válek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
pokud jste si všimli mé poněkud vratké
a nejisté chůze není to dáno tím,
že by mě zbili zastánci Moravy a Slezska, ale
bohužel vina je moje plotýnka.
Malou poznámku k mému včerejšímu
vystoupení, na něž reagovali někteří
poslanci. Na tom, co jsem řekl, nemíním nic
měnit a pokud se někoho dotkl poněkud ironizující
tón, domnívám se, že jsem tím
nijak nenarušil autoritu a vážnost tohoto shromáždění.
Kádrování jsme nedávno zažili
dost a přesto většina stran přistoupila
dobrovolně na tzv. lustraci kandidátů, v
souvislosti s politickou minulostí některých
poslanců za HSD zdůrazňuji, že jsem
těchto skutečností využil pouze proto,
že tito lidé se staví proti návrhům
důležitých zákonů, které
tak pracně vznikají po mnoha hodinách a dnech
práce poslanců v jednotlivých výborech.
Jsme zde přece proto, abychom se snažili dosáhnout
obecně prospěšných zákonů;
proto odmítán paušální negaci
všeho, co zástupcům HSD nevyhovuje.
A ještě k poznámce. že podobně
jako já, vystupují i ti, co dříve
mlčeli. Nerad to před tímto shromážděním
říkám, ale v roce 1969 jsem odešel do
dělnické profese. abych se nemusel přizpůsobovat
normalizační politice v kultuře. V žádné
straně jsem nikdy nebyl a ani nehodlám být.
Zúčastňoval jsem se od roku 1988 všech
demonstrací zde v Praze, abych mohl všem známým
přiblížit skutečnost, když sdělovací
prostředky lživě o těchto událostech
informovaly. Tehdy, po seznámení se se základním
prohlášením Charty 77 jsem ji také podepsal.
V listopadu minulého roku jsem vystupoval na veřejných
shromážděních občanů a
samozřejmě netušil, že místo rány
pendrekem na moje operovaná záda se stanu poslancem
a budu mít možnost slyšet tak často nereálné
požadavky zástupců Moravy a Slezska. Děkuji
vám. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Válkovi a prosím paní
poslankyni Janů.
Poslankyně Ivana Janů: Vážená
paní předsedkyně, pane předsedající,
dámy a pánové, z části jako
členka komise pro justici, která zde byla zřízena,
navazuji na vystoupení paní předsedkyně
Burešové. Prosila bych pana ministra spravedlnosti,
aby vás informoval o tom, kolik soudců v justici
chybí v České republice, dále v jakých
materiálních podmínkách pracují,
včetně muzejních psacích strojů
a dalšího vybavení, jak dlouho to trvá
vychovat soudce, to vzhledem k tomu, kolik nových rehabilitačních
senátů je možno postavit a jaká je vytíženost
soudců. Byla bych ráda, kdyby pan ministr spravedlnosti
zhodnotil, ve světle podmínek materiálních
i personálních. co je od nich možno očekávat
a nebo zda rehabilitaci brzdí.
Chtěla bych tomuto sněmu připomenout to,
co jistě ví, že justice je vedle moci zákonodárné,
nás a Federálního shromáždění,
i mocí vládní tím třetím
pilířem, na které stojí stát.
Tento pilíř bohužel v současné
době není příliš pevný
a nemůžeme si opatřit jiný. Jsem přesvědčena,
že právě na této půdě
musíme zavést jako pravidlo říkat
věci co nejobjektivněji, aby veřejnost byla
skutečně pravdivě informována. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji paní poslankyni Janů a prosím
pana poslance Smělíka. Připraví se
pan poslanec Havlovič.
Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno. Jednou
z oblastí životního prostředí
dotýkající se bezprostředně
každého z nás je používání
a zásobování pitnou vodou, o které
vedeme jak na veřejnosti, tak v soukromí velmi živé
diskuse. Největší obtíží
pro úpravu a zajištění kvalitní
vody je znečištění ve vodách
komponenty, které jsou v poměrně malých
množstvích už velmi škodlivé. My
je známe prakticky až v posledních desetiletích:
staly se obecně známými bifemyly ropné
látky, těžké kovy, dusičnany.
Poslední dva komponenty jsou na vrub zemědělské
velkovýroby, jejich obsah se zvyšuje po spirále
nepřetržitě, jejíž přerušení
nastává pouze periferně v nás, jako
uživatelích, kdy se v našich orgánech
koncentrují.
Dusičnany se stávají strašákem
všech. Např. donedávna velké zásoby
podzemních vod v údolních nivách Moravy
jsou stále méně a méně použitelné.
Takové lokality jako je Tlumačov, Uherské
Hradiště, Bzenec ještě jsou používány,
ale největší z nich u Břeclavi, na soutoku
Dyje a Moravy se stala v poslední době prakticky
nepouživatelnou. Březovský vodovod, který
do Brna přivádí vodu, před 20 lety
obsahoval 10 mg/l dusičnanů. Stávající
norma je 50. Dnes má tato voda 30 mg/l. Ročně
roste o 1 mg/l. Chceme-li exktrapolovat, vypadalo by to tak, že
po 209 letech budeme za normou. Ovšem jaká je tato
norma? Budeme vstupovat do EHS a tam jsou normy daleko tvrdší,
pro kojence je to do 15 mg/l.
Zajištění odstranění dusičnanů
je v podstatě technicky možné, ale ekonomicky
tak drahé, až téměř nepraktikovatelné.
Voda dnes už není pro nás technologickou surovinou,
tak jak jsme ji donedávna brali, nebo event. zdrojem energie,
ale stává se národním bohatstvím,
a pokud nechceme abychom tuto suroviny za několik let dováželi
např. ze Skandinávie, jako dnes ropu, musíme
něco udělat.
V této souvislosti bych interpeloval pana ministra zemědělství.
jestli mi dokáže říci, jaký má
ministerstvo zemědělství připraven
ekologický program v rostlinné velkovýrobě
především s přihlédnutím
k omezení devastačních dopadů na zásoby
podzemních vod, především v lokalitách
činnosti zemědělských podniků.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Smělíkovi. Na pořadu
je pan poslanec Balog. Připraví se pan poslanec
Kapusta.
Poslanec Dezider Balog: Vážená
vládo, vážená paní předsedkyně,
vážení kolegové, padl zde podnět
či připomínka, adresovaná na rómské
poslance a týkající se problému trestné
činnosti a v tom smyslu vysokého podílu Rómů
na tomto neblahém stavu věci. Chtěl bych
zdůraznit, že trestná činnost a její
stav se musí posuzovat komplexně, a také
diferencovaně, a je nutné také vycházet
z objektivních společenských konsekvencí
a z dialektiky společenských poměrů.
Z logiky a analýzy společenského poměru
a pohybu, které používáme, je jedním
z evidentních příčin způsobujících
inklinaci této jmenované vrstvy obyvatelstva k trestné
činnosti, její neblahý sociální
stav, ve kterém se většina Rómů
nachází.
Dalším silně dominujícím faktorem
působnosti je i nerovnoprávné postavení
ve společnosti Rómů jako celku. A to už
nehovořím o morálně psychologickém
dopadu, který by mohl být samostatnou širokou
kapitolou. Pro nedostatek času nemíním tuto
problematiku rozpitvávat do složitostí. Ale
z těchto obecně a hrubě nastíněných
fragmentů se vytváří spleť -
obrazně řečeno - kořenů, vytvářejících
potencionální prostředí ke vzniku
konfliktu jedince se zákonem a které staví
rómskou komunitu do jakési nežádoucí
kontrapozice vůči ostatním občanům.
Kolega už předeslal. že tyto problémy
nejsou problémy jen našich Rómů, ale
jsou to problémy nás všech. Ale současně
vina - byť by to byl pojem silně diskutabilní
- není jen vinou naší, je také vinou
nás všech. Proto se všichni musíme podílet
na tom, aby se předcházelo těmto latentním,
ale prokazatelně existujícím příčinám
způsobujícím trestnou činnost.
My Rómové nechceme a nebudeme tento problém
řešit jakýmsi segregačním způsobem,
motivovaným také jakýmisi partikulárními
zájmy, protože tato problematika je ve své
podstatě nadstranická. Nechceme také však
být pouze objektem ideí uniformujících
celou společnost, jak tomu bylo v nedávné
minulosti. ale chceme být subjektem. Můžeme
totiž uniformovat kabáty nebo čepice, mohu
typizovat součásti strojů, mohu sjednotit
formistiku mezi lidmi, ale nemohu lidské myšlence
a touze lidu po sebeurčení vsadit ocelovou formu
univerzálního dogmatu. Doufám, že jeden
ze základních principů demokracie, kterým
je i tato touha po sebeurčení, bude do ústavy
zakotvena.
Dále aktuální alarmující stav
trestné činnosti pak budeme řešit přímo
či nepřímo prostřednictvím
koncepce, kterou předkládáme. Tato koncepce
pokrývá skoro všechny oblasti a sféry
občanského veřejného života.
Ale chtěl bych zdůraznit. že chceme participovat,
nikoliv suplovat tuto činost za státní orgány.
Závěrem bych chtěl říci jen
tolik, že chceme-li tyto uváděné skutečnosti
pochopit, je nutné, když jsme se zbavili železné
opony našeho státu, abychom se jí také
zbavili my všichni ve vlastní mysli. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Balogovi a prosím pana poslance
Kapustu. Připraví se jako poslední pan poslanec
Fiedor.
Poslanec Jaromír Kapusta: Vážená
paní předsedkyně, pane předsedající,
dámy a pánové poslanci, ze včerejších
projevů poslance Občanského fóra,
mého krajana z Nového Jičína, pana
Aloise Válka, zaznělo na adresu klubu poslanců
Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost
pro Moravu a Slezsko několik invektiv. I když mnozí
z vás poslanců vyjádřili k jeho vystoupení
svá stanoviska, jsme nuceni konstatovat několik
skutečností i my:
1. Zásadně protestujeme proti způsobu vystoupení
pana poslance Válka a používání
vulgarizujících výrazů v jeho projevu
s přímým a nepravdivým napadáním
poslanců HSD - SN.
2. Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost
pro Moravu a Slezsko si vůbec neosobuje právo hovořit
jménem všech občanů Moravy a Slezska.
To zásadní, co chceme docílit, je vědomí
občanů všech regionů, že jsou odměňováni
podle svých zásluh na vytvořeném národním
důchodu. Zemské zřízení je
tou nejvyšší zárukou.
3. Citace pana Válka, že snad všichni naši
poslanci hledají záchranu v zemském zřízení,
když před tím odešli z KNV či ONV,
konstatujeme, že z 22 poslanců našeho klubu pouze
1 - a to nekomunista - byl pracovníkem KNV a 2 byli zvoleni
do státní správy po 17. listopadu.
4. Mnohé naše názory ve svém vystoupení
vyjádřil pan poslanec Bárta. Odmítáme
nařčení kolektivní viny poslancem
panem Válkem z bývalé angažovanosti
v KSČ před 17. listopadem a navrhujeme mu, aby provedl
zjištění této skutečnosti u všech
poslanců, a to jak u našeho, tak i svého klubu.
Rádi a se zájmem bychom si tyto výsledky
vyslechli. Děkuji.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Kapustovi. Hovoří pan
poslanec Fiedor, připraví se pan poslanec Raška
a potom pan poslanec Šuman.
Poslanec Jiří Fiedor: Vážený
pane předsedající, vážená
Česká národní rado, v brzké
době budeme ve výborech, potažmo na plénu,
projednávat materiály pro volby soudců, kterým
našim hlasem dáváme mandát pro výkon
funkce soudce z povolání na následujících
10 let.