Poslanec Pavel Klener: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, paní poslankyně, páni poslanci,
dne 7. září t.r. předseda Federálního
shromáždění pan Dubček přijal
sovětského očního chirurga prof. Světoslava
Fjodorova, který podle tisku informoval pana předsedu
o tom, že u nás vybuduje oční kliniku
pro celou Evropu. Klinika se má postavit do 6 měsíců
ve spolupráci s finskou firmou a za 60 % kapitálové
spoluúčasti podniku Elektroprojekt. Pokud paní
poslankyně a páni poslanci četli v denním
tisku různá pojednání s názvy
expanze dobra, milosrdenství a zdraví, brýle
příjdou do muzea, krásné oči
pro každého, asi se podiví, proč v této
souvislosti vznáším interpelaci na pana ministra
- předsedu Výboru lidové kontroly a na pana
ministra zdravotnictví. Dovolte mi proto velmi stručně
podat informaci o jaký projekt se v případě
plánované oční kliniky jedná.
Prof. Fjodorovi byla v Moskvě na přímý
příkaz ÚV KSSS postavena klinika pro provádění
očních operací na běžícím
pásu či karuselu jako jedna z vymožeností
socialismu. Nemocní jsou připevněni k operačnímu
stolu, který se otáčí a každý
z týmu operatérů provede část
operace až ke konci celého cyklu vypadne z pásu
odoperovaný pacient. (Potlesk.) Kolo kolotoče se
pootočí každé 2 minuty a pacienta přisune
k dalšímu operatérovi, který dělá
půl dne jeden úkon na dalších a dalších
pacientech, aniž by měl možnost se mezitím
převléct, přemýt, vyměnit rukavice
či důkladně vysterilizovat nástroje.
Je pochopitelné, že takový způsob operace
přináší značné riziko
přenosu AIDS či infekční žloutenky.
Operatér stereotypně řeže a řeže
anonymní tkáň až do konce pracovní
doby, tak jako utahuje mechanik šroubky na běžícím
pásu při výrobě jakéhokoliv
průmyslového zboží. Tento nehumánní
a neracionální přístup k očním
operacím je odborníky celého světa
i odborníky v samotném SSSR zásadně
odmítán. Také naši oční
specialisté se postavili zcela nekompromisně proti
vybudování filiálky prof. Fjodorova v ČSFR,
ačkoliv její výstavbu příslíbil
bývalý generální tajemník Miloš
Jakeš (ve svém interview na palubě letadle
cestou z Moskvy). Bylo by paradoxem, kdyby se s výstavbou
tak nákladného a přitom zcela nesmyslného
zařízení započalo v dnešní
době. Proto se obracím na pana ministra Tichého,
aby prošetřil činnost a záměry
podniku Elektroprojekt a aby chystané výstavbě
nového "Gabčíkovo-Nagymaros" zabránil.
Pana ministra Bojara bych rád upozornil, že ze zveřejněného
rozhovoru s prof. Fjodorovem vyplynulo, že nové centrum
má být vybudováno bez účasti
a kontroly ministerstva zdravotnictví České
republiky. I když je nutno respektovat volání
po větší autonomii zdravotnických zařízení
a po omezení centralistického způsobu řízení,
nemělo by se ministerstvo zdravotnictví vzdát
nutné kontroly zajišťující kvalitu
zdravotnických služeb. Nejde totiž pouze o podnik
Elektroprojekt a plánovanou výstavbu očního
centra. Tak např. akciová společnosti Biointer
vyrábí Fosfolipin, lék s údajnou účinností
u nádorových onemocnění. Jak vyplynulo
z nedávné lékařské konference
v Benešově, je tento lék podáván
nemocným, ačkoliv podle mých informací
nebyla jeho distribuce schválena Státním
ústavem pro kontrolu léčiv. Jen tak mimochodem,
účinnost tohoto léku se zatím nepodařilo
spolehlivě doložit. Prosím proto pana ministra
Bojara o sdělení, jakým způsobem hodlá
ministerstvo zdravotnictví zajistit kontrolu diagnostických
a léčebných metod a zda jsou možnosti
postihu pro zdravotníky, kteří se k aplikaci
nelegálních léčebných metod
propůjčí. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Děkuji panu poslanci Klenerovi. Vážené
dámy a pánové, vzhledem k tomu, že jsme
dospěli zhruba do poloviny otázek, interpelací
a podnětů, doporučuji, abychom udělali
zhruba na 21 minut přestávku, tedy do 10.45 hodin.
Odborníci tvrdí, že 21 minut stačí
na vykouření 3 cigaret Sparta, žádám
kuřáky, aby kouřili tam, kde jsme se domluvili.
Žádám o dochvilnost. Další jednání
začne v 10.45 hodin.
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Vážení kolegové poslanci, vážené
kolegyně poslankyně, dovolte mi pokračovat
v naší rozpravě. Jako další se
do rozpravy k tomuto bodu přihlásil pan poslanec
Pavela. Žádám, aby se ujal slova, připraví
se poslanec Líbal.
Poslanec Josef Pavela: pane předsedající,
vážená česká vládo, paní
a pánové poslanci, na klub poslanců Křesťanské
a demokratické unie se obrátili zástupci
některých politických stran a hnutí
z Rožnova pod Radhoštěm, jejich dopis je prakticky
zoufalý výkřik o pomoc v jejich situaci,
do níž se dostali a která bude ještě
daleko horší. Nebudu citovat celý jejich dopis,
situace je příslušným představitelům
jistě známa. Jenom v krátkosti uvádím,
že se jedná o 17 tisícové městečko,
s velkým podnikem Tesla Rožnov, zaměstnávajícím
cca 9 tis. zaměstnanců. Přitom tento podnik
je téměř monopolním zaměstnavatelem
obyvatel z okolí. Tento podnik má úzce specializovaný
program.
Tato situace byla způsobena - cituji z dopisu - "...
strategií komunistického režimu vyrábět
světový sortiment součástek za každou
cenu ...". Tak vznikla situace, kdy podnik má zadluženost
ve výši cca 1,5 mld korun a platební neschopnost
téměř půl miliardy. Nákup embargované
technologie a zařízení i z východního
bloku v době výstavby má za následek.
že nominální hodnota základních
prostředků je cca 6 mld korun, při čemž
skutečná hodnota je podstatně nižší.
Výrobní náklady jsou i z tohoto důvodu
neúměrně vysoké, odbytové možnosti
po rozpadu trhu RVHP stále menší. Letos hrozí
propuštění téměř tisíce
zaměstnanců. příští rok
alespoň 3 tisíc. Vznikla napjatá atmosféra
se sklony k radikalismu. Otevírá se prostor pro
šíření sociální i nacionální
demagogie.
Pracující mají odhodlání problémy
řešit, zavádět nové efektivní
výrobní programy i změnit organizační
charakter podniků. Chybí jim však přesvědčení
o smysluplnosti jejich práce, potřebují koncepci
opřenou o vědomí podpory státních
orgánů. Návštěva pana ministra
ing. Grégra koncem srpna byla poznamenána nervozitou
a pracující neuspokojila a ani nemohla uspokojit.
Nemohla vyřešit problémy, způsobené
diletantskou hospodářskou politickou totalitního
režimu, určovanou nejvyššími orgány
KSČ při tehdejším násilně
udržovaném rozdělení světa na
dva tábory. Pracující rožnovska však
očekávají od nové, svobodně
vytvořené vlády, odpovědný
a profesionální postup při odstraňování
chyb a škod minulosti.
Obracím se proto na pana ministra Grégra s interpelací,
aby pomohl při řešení tohoto problému.
Pracující především požadují.
aby bylo provedeno objektivní ohodnocení zůstatkové
hodnoty základních prostředků celého
podniku, což by umožnilo snížit ceny vyráběných
součástek na úroveň světových
cen.
Dále požadují:
a) aby vládnoucími orgány byla přijata opatření, umožňující podnikům, které se nacházejí v obdobné situaci jako Tesla Rožnov, přežití přechodného adaptačního období,
b) aby vládní orgány napomáhaly účasti domácích podniků na státem podporovaných programech, realizovaných zahraničními firmami
c) požadují, aby vládní orgány
podporovaly a zajišťovaly obchod na východním
trhu a jeho udržení při využití
směny našeho zboží za suroviny.
Dále, aby vládní orgány koordinovaly
podnikatelské záměry v rámci resortu.
s cílem optimálního využití vlastní
výroby.
A konečně, aby přijaly nezbytná opatření
k řešení problému v sociální
oblasti.
Podceňování těchto požadavků
by mohlo znamenat velmi vážnou sociální
krizi s materiálními, ale hlavně politickými
důsledky zvláště se ztrátou důvěry
lidí.
V této souvislosti si dovolím obrátit se
na vládu jako celek, protože uvedené problémy
v Rožnově pod Radhoštěm nejsou a zdaleka
nebudou jediné.
Veřejnost je čím dál více znepokojena
přístupem některých představitelů
bývalé vládnoucí třídy
k současné hospodářské situaci.
Tito představitelé a není to jen pan Mohorita
- zase se snaží vystupovat jako vůdčí
síla, jako jediní, kteří to myslí
dobře se sociálními potřebami pracujících.
Jako by uplynulých 42 let nebyli právě oni
u moci, jako by to nebyli právě oni, kteří
dovedli naši společnost na pokraj katastrofy.
Jsme stále častěji svědky toho, jak
potíží vzniklých při odstraňování
škod v minulosti, je zneužíváno proti
současnému vývoji. Je nutno zajistit, aby
tato strana, byť v budoucnu pod jiným názvem,
ale pokud bude vyzbrojena stejnou ideologií, se znovu nedostala
k moci. Tisíce mrtvých, statisíce vězněných
v těžkých žalářích
nebo v táborech nucených prací, statisíce
uprchlíků, zvláště v období
koncem 40 a 50. let, ale i v období tzv. normalizace, musí
být mementem pro nás všechny, aby tato ideologie
už nikdy nemohla ovládat náš veřejný
život.
Jsem dalek toho, abych zastával princip kolektivní
viny a v žádném případě
nesouhlasím s nějakým novodobým honem
na čarodějnice. Musíme se naučit odpouštět,
a to nejen slovy. Jsme však zodpovědni dalším
generacím za budoucí vývoj v naší
vlasti. A proto nesmíme znovu připustit nadvládu
zla.
Žádám také, aby byla učiněna
taková opatření, aby současné
demokracie nemohly tyto síly nebo jakékoliv jiné
síly zneužít ke znovuuchopení moci,
jak jsme tomu byli svědky v minulosti. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Děkuji panu poslanci Pavelovi. Nyní vystoupí
pan poslanec Líbal.
Poslanec Vladimír Líbal: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, vážení
hosté, dámy a pánové, dovolte mně
a poslanci Heřmanu Chromému, abychom uprostřed
naší horečné a často rozporuplné
činnosti směli vzpomenout několika slovy
muže, který nás nedávno opustil. Jeho
duch se stal chloubou českého a slovenského
národa. Ten muž se jmenuje Milan Šimečka.
Není cílem této kratičké vzpomínky
výčet ctností a zásluh této
pronikavé a mravní lidské povahy.
Vzpomínáme-li Milana Šimečku zde na
půdě České národní rady,
není to náhodné. Každá jeho kniha.
úvaha. fejeton, esej nás v minulosti utvrzovali
v tom, že slušní a chytří lidé
tu žijí a že právě tito lidé
jsou budoucností nás všech. Autora knihy Obnovení
pořádku, jedné z nejdůkladnějších
analýz totalitního režimu u nás, zastihla
smrt ve chvíli, kdy začal usilovně a nezištně
bez ohledu na osoboní zájmy a nesporné schopnosti
pracovat na společném díle Čechů
a Slováků, které lze bez nadsázky
nazvat obnovení řádu. Jak se z některých
sporných útržků dovídáme,
smrt jej přepadla osamoceného a vyčerpaného
na konci ne nepřeberných lidských sil, ve
chvílích, kdy pro mnohé z nás se sen
o svobodě stal skutečností. Mějme
to na paměti.
Zvlášť v bezprostředně následujících
časech, které nás v těchto prostorách
čekají a hodlají naše konání
podrobit zkouškám z rozvahy a soudržnosti. bez
nichž nelze znovu vzkřísit demokratický
řád našich národů v jednom státě.
Konečně je snad i symbolické, že Milan
Šimečka bydlel v Bratislavě v Pražské
ulici.
Buďme tedy na této historické půdě
pamětlivi ducha Milana Šimečka a věc
slovenská a česká neztratí z horizontu
společného jmenovatele. Zdaleka jím pak nebude
jen obecný zájem a prospěch občanů
jednoho státu, ale směrování k jedné
všelidské obci národů celého
světa. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Nyní bude diskutovat pan poslanec Hejsek, poté se
do rozpravy přihlásila paní předsedkyně.
Poslanec Josef Hejsek: vážená
paní předsedkyně, pane předsedo vlády,
dámy a pánové, tuto interpelaci na pana ministra
práce a sociálních věcí vznáším
i jménem pana kolegy Aloise Válka.
Vážený pane ministře, na několika
předvolebních schůzích, kterých
jsme se zúčastnili, jsme museli vyslechnout řadu
námitek k důchodovému zabezpečení.
Z nich nejzávažnější připomínka
byla, že je nespravedlivé, aby bývalým
nomenklaturním kádrům, různým
činitelům a úředníkům
OV KSČ, KV KSČ, ONV, KNV a možná jiných
institucí byly nadále vypláceny tzv. osobní
důchody. Dále bylo argumentováno zvláště
staršími občany tím, že už
tak je dost nespravedlivé, že výše zmíněným
pracovníkům byly vyměřeny v příslušné
kategorii důchody nejvyšší, bez ohledu
na oprávněnost takového výměru
vzhledem k jejich skutečné práci a přínosu
práce pro společnost. Tyto námitky nás
zastihly zcela nepřipravené, protože jsme se
domnívali, že osobní důchody takovýchto
pracovníků byly již dávno zrušeny.
Pro informaci jsme si zašli na příslušné
odbory sociálních věcí a fakta o vyplácených
důchodech, tak jak nám je poskytli pracovníci
těchto odborů, pro vaši informaci a pro informaci
kolegů poslanců uvádíme. Uvádíme
konkrétní údaje z okresu Chrudim, tak jak
jsme je získali v první polovině září
t.r. Průměrný důchod je asi 1400 Kčs.
Jedna osmina důchodců tohoto okresu dostává
důchod asi 1000 Kčs. Jestliže důchod
není jediným zdrojem příjmů,
pak není výjimka, že důchodci je vyplácena
částka 600 až 800 Kčs měsíčně.
Jestliže je důchodci vyplácena částka
1200 Kčs, popř. 2000 Kčs manželské
dvojici důchodců, a pokud chce tento pracovat pro
přilepšení svých příjmů,
může pracovat jen 60 dní v roce, A neomezený
počet dní v roce jen tehdy, když věk
důchodce přesáhne 70 roků. Naproti
tomu zvažte prosím fakta týkající
se vyplácených osobních důchodů.
Stop hranice osobních důchodů je 2200 Kčs,
což např. u pracovníka, kterému byl
v jeho kategorii vyměřen důchod 1600 Kčs,
znamená zvýhodnění o 600 Kčs
proti jeho spoluobčanovi, který mnohdy celý
život těžce pracoval. V okrese Chrudim je vyplácených
osobních důchodů více než 100.
Důchodce, kterému je osobní důchod
vyplácen, může po celý rok neomezený
počet dnů pracovat za mzdu, bývalí
nomenklaturní pracovníci a jim podobní jsou
tedy zvýhodněni dvakrát a připočítáme-li
k tomu ještě fakt, že důchody jim byly
bez ohledu na společenskou prospěšnost jejich
práce i na její obtížnost a odpovědnost
vyměřovány téměř vždy
až na horní hranici, byli zvýhodněni
třikrát. Osobní důchod 2200 Kčs
činí až čtyřnásobek tzv.
pásmových důchodů, které byly
vypláceny bývalým členům JZD.
Na základě výše zmíněných
faktů vás, pane ministře, žádám,
abyste nám poskytl vyčerpávající
zdůvodnění, proč jsou stále
ještě osobní důchody vypláceny
a proč nebyly k srpnovému datu, kdy teprve bylo
zastaveno jejich přiznávání jakožto
naprosto neoprávněné a nezdůvodnitelné,
zrušeny. Dále žádáme o vysvětlení,
kdo jsou to ústavní činitelé, o kterých
je v předpisech o důchodovém zabezpečení
zmínka a pro něž je hranice vyplácených
důchodů 3800 Kčs. Žádáme
vás též o uvedení konkrétních
jmen osob, kterým jsou tyto důchody vypláceny.
Vzhledem k tomu, že výplata osobních důchodů
postrádá jakéhokoli morálního
opodstatnění, žádáme, aby byla
s okamžitou platností zastavena a navrhujeme, aby
o ušetřenou částku byly zvýšeny
důchody těch důchodců, kterým
byl důchod vyměřen do konce roku 1975. Důchody
těchto důchodců jsou totiž nejnižší.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Děkuji panu poslanci Hejskovi, Žádám
paní předsedkyni, aby se ujala slova. Do diskuse
se dále připraví poslanec Holomek.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Vážená česká vládo, vážení
kolegové a vážené kolegyně, dovolte
mi, abych reagovala na diskusní příspěvky
pana poslance Šimečka a pana poslance Šplíchala.
Ve zprávě, kterou vám předložilo
předsednictvo, je obsažena informace o tom, že
předsednictvo se několika náměty,
které v těchto jistě závažných
diskusních příspěvcích byly
obsaženy, již opakovaně zabývalo. Chtěla
bych vás na to upozornit z tohoto místa proto, že
ke schvalování zprávy předsednictva
jsme ještě nedošli a že ještě
před námi stojí patrně dosti dlouhá
diskuse.
Předsednictvo České národní
rady se na své schůzi 20. a 27. září
zabývalo otázkami rehabilitací, otázkami
rychlejšího postupu rehabilitací a obrátilo
se prostřednictvím místopředsedy Kasala,
který je pověřen vedením komise pro
otázky justice, na ministerstvo spravedlnosti. Ministr
spravedlnosti byl požádán o to, aby rehabilitace
byly prováděny chronologicky. Tedy tak, aby nejprve
byli rehabilitováni ti poškození obvinění,
kteří byli postaveni před soud pro tzv. trestné
činy po roce 1948. Chápeme jistě všichni,
že je obtížnější opatřovat
si spisy, které jsou po různých archivech
po celé republice, ale přesto jsme nuceni trvat
na tom, aby byl zachován zásadní princip
ekvity, aby všem odsouzeným byla dána stejná
příležitost. Tato stejná příležitost
jim může být dána jenom tehdy, budou-li
skutečně brány na pořad nejprve věci
odsouzených z 50. let. Mluví pro to několik
důvodů. Především to, že
tehdy šlo o naprosto vykonstruovaná obvinění.
Šlo o mimořádně těžké
podmínky vazby i výkonu trestu. Šlo o tresty
naprosto nepřiměřené a jak víte
horentní, nesrovnatelné s těmi, k nimž
docházelo po roce 1968.